A poněvadž nebylo možno v zemědělském výboru posl. sněmovny:dohodnouti se ani o jedné, ani o druhé resoluci, padly obě, to znamená, že dlužníci zůstali zase na suchu, byť by resoluce navrhovaná v zemědělském výboru posl. sněmovny ještě věc de facto neřešila. (Hlasy: Čí vinou se to stalo?) Stalo se to vlnou poměrů, ve kterých žijeme. (Sen. Sechtr: Všeobecná odpověď!) Ta odpověď je proto všeobecná, poněvadž se nechci dotýkat jednotlivostí. Řekl jsem, že není mým úmyslem pouštěti se do kritiky a:do podrobností, nýbrž jen naznačiti stav, jaký je. Jestliže někdo podá resoluci, aby se pracovalo ve prospěch všech dlužníků, znamená to, že se má pracovati také pro oddlužení příslušníků určité třídy nebo stavu. Třídní, stavovskou politiku dnes v Československé republice dělat nemůžeme v zájmu celku. Já před tím zvlášť varuji a vybízím, aby byli všichni opatrni, kteří na toto pole stranické politiky kladou zvláštní důraz a znovu odehrávají tuto písničku. (Výkřiky sen. Sechtra.)

Mým úmyslem je promluviti v dnešní schůzi o jiné věci. K tomu připomínám, že náš národně-socialistický program malozemědělský je velmi dobře znám jak ve vládních, tak v poslaneckých a senátorských kruzích, je znám také odborníkům a také velmi dobře je znám v širokých vrstvách malého venkovského lidu zemědělského. Nebudu tedy o těchto věcech podrobně hovořit, chci mluvit jen o jediné věci, kterou pokládám za záležitost neobyčejně důležitou. Mám v úmyslu promluvit o zákonu, který byl vydán 10. června 1925, tedy pomalu před 13 lety, a který nese název "pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří". Domnívám se, když tento zákon zrál u nás už 13 let, že by byl nejvyšší čas, abychom se v zájmu existenčních požadavků drobného zemědělského člověka a malého živnostníka starali se vším úsilím o to, aby konečně tento zákon spatřil světlo světa tak, že by nebyl jen na papíře, nýbrž že by byl také praktikován. Zase nemám v úmyslu pouštět se do podrobností, není toho třeba, ale připomínám, že je dnes zajímavo sledovati vývody řečníků zde v senátě při jednání pléna.senátu.o tomto zákoně v r. 1925. Vzpomínám velmi rád a s uznáním neobyčejně krásné, objektivní a velmi účinné řeči referenta sen. Slavíka. Vzpomínám krásné a zdůvodněné řeči a referátu sen. dr Fáčka. Vzpomínám také, jak neobyčejně krásně o této otázce promluvili sen. Klečák, Jaroš a Procházka a jak své oposiční stanovisko pronášel zde sen. Thoř, který je jedním z těch, kteří z r. 1925 jsou tu ještě mezi námi, jak o té věci mluvil p. sen. Hilgenreiner, který i tohoto případu, jak je vždycky zvyklý, použil k nacionálním štvanicím, a nebyl bych úplný, kdybych nevzdal dík zejména zprávě, kterou zde přednesl p. ministr soc. péče dr Winter. Měli bychom si už z piety k těm, kteří se takto pro věc obětovali a exponovali, říci:dnes my senátoři, že je nejvyšší čas, abychom se d věci pustili. Byl jsem o tom přesvědčen už dříve, ale ctím více nutí mne dožadovati se provedení tohoto zákona výsledek porad Švehlova malozemědělského ústavu o výměrku a pojištění osob samostatně hospodařících. Výsledek těchto porad byl zaslán našemu klubu. Doporučuji všem senátorům, aby přípravy, které Švehlův malozemědělský ústav po této stránce vykonal, si podrobně přečetli, a jsem přesvědčen, že nebude jediného senátora v tomto shromáždění, který by nepřiznal podstatu a důležitost významu těchto vývodů. Tím více mne to,nutí k tomu, abych i při této příležitosti a s tohoto místa volal po provádění zákona z r. 1925 co nejintensivněji.

Projednáváme v těchto dnech účetní uzávěrku za r. 1936 a máme v rukou práci nejvyššího kontrolního úřadu. Myslím, že by neškodilo - a adresuji tento svůj projev také poslancům - kdybychom vedle nejvyššího kontrolního účetního úřadu vytvořili také nejvyšší zákonodárný kontrolní úřad, který by bděl nad tím, aby zákony, které se tu projednávají a usnesou, byly také náležitě prováděny. Máme už od začátku republiky takový úžasný materiál neprováděné legislativy, že to je opravdu s podivem, a takový ze senátu a z posl. sněmovny dobrovolně zvolený kontrolní orgán by měl co dělat a upozorňoval by nás všechny, kde máme pracovat a jak je třeba naše zákonodárství náležitým způsobem uplatňovat a provádět. Také tato věc by měla býti předmětem vzájemného dorozumění. Nemohu si pomoci, že se osnova projednává v ministerstvu soc. péče, to mně zatím nestačí. Já potřebuji, aby si této věci všimli rozhodující činitelé v našem hospodářském životě se vší energií a aby v tomto jubilejním roce republiky dokázali, že mají opravdový smyl pro řešení sociálních a existenčních poměrů malého pracujícího člověka. Já jsem s touto věcí přišel už v rozpočtovém výboru v prosinci loňského roku, , když jsme připravovali v rozpočtovém výboru, rozpočet na r. 1938. Přítomen byl pan ministr zemědělství. Obrátil jsem se naň a řekl jsem: Pane ministře, rok 1938 je jubilejním rokem republiky. Nebylo by dobré, kdyby vláda Československé republiky se postarala o to, aby v tomto tak vážném a významném okamžiku provedl se zákon o pojištění osob samostatně hospodařících? A byl jsem tomu opravdu velmi povděčen, měl jsem opravdovou radost, když pan ministr prohlásil: Kolego, to je nápad, beru ho za svůj, a budu se starati o to, aby věc byla realisována.

Nuže, nemohu jinak, než když jsem udělal v rozpočtovém výboru:tento apel na pana ministra, že apeluji i v plenu senátu s tohoto místa na pana ministra zemědělství, na pana ministra průmyslu, obchodu a živností a také na pana ministra soc. péče a říkám jim: Pánové, před veřejností jste vy především odpovědnými za to, zdali prokážeme širokým lidovým vrstvám v republice, že ve 20. roce této republiky se o tento lid poctivě a opravdu chceme starali. Je to velmi třeba se zřetelem také k jiným záležitostem, jež jsou živým programem dnešních dnů, je velmi potřebí, vážení páni kolegové, abychom široké veřejnosti naší, pracujícímu československému lidu ukázali, že máme zájem.a opravdovou dobrou vůli širokým lidovým vrstvám pomoci, a to proto, poněvadž není vyloučeno, že budeme v dohledné době na tyto široké vrstvy apelovat, aby v zájmu národa a republiky nám ukázaly, jak ony obětavě a poctivě se dívají na důležité poslání historické. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Rozprava je skončena.

Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji sen. Novákovi (rep.).

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Slavný senáte!

Kdyby dnes přišli naši zemědělci do této slavné síně, poslouchali tyto řeči a nevěděli, za kterou stranu jednotliví řečníci mluví, řekli by: Cožpak tam mluví v tom senátě dnes samí agrárníci? (Veselost.)

Opravdu jsem povděčen, že zde bylo. mluveno takovým tónem. Pan kol. Mikulíček zde srovnával výpočet potřebných surovin na líh a na cukr. Ovšem při tom srovnání zapomněl pan kol. Mikulíček udati, že jsou v těch konsumních cenách zahrnuty také značné částky daňové, které přece přicházejí k dobru veškerému obyvatelstvu v republice. Zapomněl také uvésti, když již poukazoval na ty cukrovary, že jsme od převratu zavřeli asi 50 cukrovarů.

Kol. Mikulíček dále poukazoval na ceny mléka, kde také říkal: Výrobce dostane tolik a konsument platí tolik. Ale zapomněl také dodat, že velikou část mléka dodává producent do velkých měst a průmyslových středisk. Tomuto t. zv. průmyslovému mléku škodí bohužel, jak víme, tuky, které vyrábíme z cizích surovin dovážených k nám z tropických zemí, a to je veliká chyba, neboť ceny mléka pak vypadají tak, jak jsou.

Dále poukazoval kol. Mikulíček na převodní dávky a daně vůbec. Kdyby měly býti zavedeny všecky ty daně podle návrhů, které podala komunistická strana, znamenalo by to, že by veškeré daně byly asi 5kráte větší, než je máme.dnes. Zda by takové zatížení obyvatelstvo ještě uneslo, jest jiná otázka.

Pan kol. Kříž zde vzpomenul tónu řeči pana kol. Olejníka. I já kvituji panu kol. Křížovi, že speciálně ve výboru národohospodářském i tady se vždycky drží věci a že nemůžeme říci, že by byl zde nějaký nepříznivý nebo nepříjemný tón, ale, velectění pánové, kdo pozorně sledoval jeho řeč, poznal, že mu vlastně nejde o nic jiného, nežli o rozparcelování venkovského lidu. (Souhlas.) Zatím, co pan kol. Hubka zde říkal, že nedoporučuje, aby v této době byla dělána třídní politika, tón řeči pana kol. Kříže nesl se k tomu, aby byl celý náš venkov úplně rozparcelován. Poukazoval při tom na rozdílnost majitelů statků větších, drobných atd. Jestliže pan kol. Kříž si myslí, že ty větší statky, řekl bych, zbytkové, jsou na tom dobře, pozval bych ho, aby se přišel podívati k nám na Hlučínsko, jak dnes vypadají finančně tyto statky. A tam pan kolega z mého kraje by vám mohl dotvrditi, kdo je dnes kupcem těchto statků na Hlučínsku. Pane kol. Kříži, kdybyste měl opravdu nějakého kupce, mohl byste jej vyzvat ke koupi, neboť dnes je těch statků, které se chtějí prodat, mnoho. Nevím, zdali by bylo těch statků tolik na prodej,, kdyby vynášely tak, jak jste si představoval ve své řeči.

Velectění pánové! Ani pokud se těch projednávaných osnov týče, nemáme v úmyslu jako zástupci zemědělců, dožebrávati se podpor a jakýchkoli fondů, ale,žádáme pouze, aby zemědělství v našem státě mohlo býti rentabilní. Pak nebudeme potřebovat žádného oddlužení a fondů.

Navrhuji, aby osnova zákona byla schválena. (Souhlas.)

Místopředseda Klofáč (zvoní): Přeje si slovo druhý pan zpravodaj?

Zpravodaj sen. Jakubec: Ne.

Místopředseda Klofáč: Prosím pány o zaujetí míst. (Děje se.)

Senát je způsobilý se usnášeti.

Nyní budeme hlasovati ,ve čtení prvém o prvém odstavci pořadu:

Hodlám dáti hlasovati o celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 656.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jeda. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - sen. Jakubce za výbor národohospodářský a sen. Nováka (rep.) za výbor ústavně-právní - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Ne.

Zpravodaj sen. Jakubec: Ne.

Místopředseda Klofáč: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formuli přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 656.

Nyní budeme hlasovat ve čtení prvém o odst. 2 pořadu:

Míním dáti hlasovati najednou a celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení.prvém podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formu1í byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 657.

Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje sen. Nováka (rep.), zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Novák (rep.): Nikoliv.

Místopředseda Klofáč: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodí formuli byla schválena podle zprávy výborové ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 657.

Budeme pokračovati v projednávání pořadu schůze, a to ve společném projednávání odst. 3 a 4 pořadu:

Pro rozpravu stanovena byla ve 100. schůzi dne 23. února 1938 doba 1 hodiny pro řečníka.

Dalším přihlášeným řečníkem k rozpravě je pan sen. Enhuber. Uděluji mu slovo.

Sen. Enhuber (německy): Slavný senáte Je to truchlohra, která se odehrává kol parlamentarismu vůbec a kol jeho části, kterou tvoříme jako senát, obzvláště. Právě při nejdůležitějších zákonech nastává v posl. sněmovně a ještě mnohem více u nás v senátě osudné zkracování řečnické lhůty, které prakticky znemožňuje skutečně důkladné projednávání předložené látky. Musel jsem zde s tohoto místa již často s nejhlubším politováním konstatovati, že náš senát stále více klesá na jakýsi druh starobního zaopatření, což ústavní listina původním významem slova "senát" zajisté neměla na mysli. Vlastním účelem senátu bylo by ovšem, aby byl jakýmsi korektivem pro případná vadná usnesení anebo pro nedostatky v usneseních, k jakým dochází v posl. sněmovně, poněvadž konečně také tato skládá se jen z lidí. Errare humanum. V souvislosti s tím opětuji dnes již po kolikáté přání, aby senát co nejdříve byl proměněn ve vysloveně politickou hospodářskou komoru. Pravím "politickou hospodářskou komoru" proto, abych tím jasně vyslovil, že podle našeho názoru politika a hospodářství jsou ve skutečnosti siamská dvojčata, anebo chcete-li, vrcholem hory, pozorované s dvou různých stran.

Jest hospodářstvím nebo politikou, když na příklad při stavbě silnice, veřejné budovy atd. atd. v našem sudetskoněmeckém území dělníci přicházejí z Tábora, inženýři z Prahy, materiál z Plzně atd. atd., když se dokonce lahve s -pivem a syrečky pro dělnické kantiny dovážejí z nitra, země - většinou dokonce se slevou dovozného - a tak z celé výdělečné sumy několika milionů v našem území nezbude skoro nic, nejvýše - mluvím ze zkušenosti - sem tam nějaké nemanželské dítě? Národohospodářsky vyjádřeno znamená to tolik, že nesčetné daňové peníze, které právě v sudetskoněmeckých krajinách až asi před 15 lety činily 40 % všech zaplacených daní, od nás neustále odplývají, aniž by našly cestu k nám; to znamená dále, že oběh peněz, tedy krve hospodářství, je pro nás se smrtelným účinkem přerušen. V dřívějším státě vracely se totiž k nám zase daňové peníze ve formě státních platů za zadané práce, dodávky a výkony, platy, mzdy atd. Následkem toho byl tu obchod, výdělek a živobytí. To byla doba, pro kterou české kruhy vyřkly.pořekadlo "Dříve se nám vedlo dobře, nyní se nám vede lépe, kéž by se nám přece zase vedlo dobře". Anebo: "Za macechy Rakouska se nám vedlo lépe nežli za matičky Československa". Když to vyslovují již pečlivě chránění a ošetřovaní čeští občané tohoto státu,, co teprve máme říci my sudetští Němci, které tato břemena mnohonásobně tísní?

Mohu si zde konečně uspořiti, opětovati obsah řečí svých kamarádů v této debatě a v nesčetných jiných předchozích debatách. Dovolte, abych z nesmírného množství statistického materiálu nejsmutnějšího druhu vytyčil jednu skutečnost, kterou uvedl náš kamarád posl. inž. Richter, že totiž v oboru nezaměstnanosti mezi 12 nejhoršími okresy jest jen 1 český okres a mezi 12 nejlepšími okresy jen 1 německý okres, při čemž se při německých a českých okresech držíme fikce jazykového zákona 80 %.

Na platech a mzdách jsou sudetští Němci nespravedlivým poškozováním německého živlu každoročně zkracováni o více než 1¹/₂ až 2 miliardy. Podobně je tomu s velikými sociálními pojišťovnami. Jestliže Ústřední sociální pojišťovna v závěrečném účtu za r. 1936 vykazuje jen na úrocích svých kapitálů zisk 520 mil., podává to obraz, o jak obrovské masy kapitálu tu jde. S výjimkou povinných důchodů, které při všeobecném zkracování sudetských Němců u nás jsou beztak poměrně skrovné, nevrací se k nám skoro nic z těchto obrovských kapitálů, kdežto v Praze a uvnitř státu se tyto kapitály uplatňují jako půjčky a staví se z nich paláce, dráhy a všechno možné.

Podobně je tomu s naším průmyslem. 1.800 zastavených továrních podniků tvoří v sudetskoněmeckém průmyslovém území příšerný hřbitov někdejší civilisace, někdejšího blahobytu. To by tak byl asi úhrnný obraz našeho hospodářství vůbec a sudetskoněmeckého hospodářství obzvláště.

Aby si kol. Mikulíček nestěžoval, budu nyní mluviti s patra a přejdu k tomu, co jsem si pro dnešek určil jako hlavní thema, totiž podati vám obrat o zvýšení daní, na kterém jste se jakožto na strašlivém vánočním dárku usnesli v prosinci uplynulého roku. Musím však. nejdříve něco předeslati. Máme dvojí,druh daně prostého existenčního minima (řečník ukazuje následující číslici na tabulkách): Všeobecné podle §u 3, které u obyčejného občana jde do 7.000 Kč; při 4 členech rodiny, při čemž se počítají jen manželka a nezletilé děti, stoupá na 8.200 Kč, při 5 členech na 9.200 Kč, při 6 nebo více členech rodiny na 11.000 Kč. Jinak je tomu u §ů 30 a 31, které, jak známo, jednají o daňových srážkách. To je srážka z hrubých příjmů; to znamená, že když dělník má roční, příjem 10.036 Kč, bude zdaněn; při 3 členech rodiny, kde u živnostníka nenastává ještě žádná úleva, zvyšuje se daně prosté existenční minimum osoby s pevným platem, dělníka a úředníka, na 11.488 Kč, při 4 členech rodiny zvyšuje se u nás živnostníků na 8.200 Kč, u osoby s pevným platem na 12.756 Kč, při 5 členech rodiny u nás živnostníků na 9.200 Kč, u osob s pevným platem na 15.000 Kč, při 6 nebo více členech rodiny u obuvníka na 11.000 Kč a u úředníka nebo dělníka na 23.556 Kč. Nyní by se mně mohlo namítnouti, že se u osob s pevným platem podle §ů 30 a 31 provádějí nejdříve paušální srážky, to jest: při 20.000 Kč 20 %, t. j. 4.000 Kč, při dalších 30.000 10 %, t. j. 3.000 Kč, a při dalších 50.000 Kč 5 %, t. j. 2.500 Kč, takže kdyby někdo měl služební příjem podle §ů 30 a 31 100.000 Kč, odpočítal by paušál 9.500 Kč a platil daň jen z 90.500 Kč. To znamená pro tento případ: Má-li někdo služební příjem i 23.556 Kč a 6 členů rodiny, bude teprve při těchto cifrách zdaněn. Zde by se mu z 20.000 srazilo 20 %, t. j. 4.000 Kč, dále 10 % z 3.556 Kč, t. j. 350 Kč, dohromady tedy 4.350 Kč, platil by tedy daň z 19.000 Kč. Máme tedy zde u samostatně výdělečně činného 11.000 Kč a u osoby s pevným platem 19.000 Kč po odečtení tohoto paušálu.

Ale pokusím se alespoň, abych vám na této sumární tabulce ukázal, o jak obrovské rozdíly tu jde, přijdeme-li nyní do vyšších daňových sazeb. Ku příkladu osoba s pevným platem asi 10.000 Kč, které se dosud sráželo 13 Kč, platí nyní po zvýšení 20,80 Kč důchodové daně. Živnostník s týmž příjmem, něco přes 10.000 Kč, platí jen na důchodové dani, podle §u 18 řádně vyměřené, 288 Kč a na výdělkové dani 225 Kč, dohromady tedy 513 Kč. To nejsou žádné báchorky, můžete se o tom kdykoliv přesvědčiti. To je vážné! Prosím, konstatuji, že žaludek nějakého obuvnického mistra a jeho dětí je právě tak utvářen jako žaludek některého dělníka nebo úředníka. Pokud jsem vzal nerovné číslice, chtěl jsem se jen vyhnouti určitým hranicím, které možno jen nezřetelně vypočítati.

Při příjmu 15.100 Kč platí osoba s pevným platem srážkou 222 Kč, živnostník 830 Kč jen na důchodové dani, tedy čtyřnásobek, a k tomu ještě na výdělkové dani 675 Kč, dohromady tedy přes 1.500 Kč. Tedy 222 Kč a 1.505 Kč! To nejsou žádné báchorky, to je zdrcující pravda. Ať nikdo neřekne, že výdělkovou daň možno zakalkulovati. Celý můj výpočet je ostatně falešný. Schází totiž při tom daň z obratu, tu jsem si vůbec netroufal připočítávati, poněvadž ji podle zákona má oficielně platiti ten, kdo práci odebírá. Ve skutečnosti však tomu tak není, neboť daň z obratu platíme my, a tím méně možno kalkulovati výdělkovou daň. Zakalkulování jest úplně vyloučeno.

Při 30.000 Kč platí osoba s pevným platem 1.565 Kč důchodové daně, živnostník 2.740 Kč, k tomu ještě 1.350 Kč výdělkové daně, tedy dohromady 4.090 Kč.

Při 50.000 Kč to stoupá. Zde platí osoba s pevným platem 3.500 Kč důchodové daně, živnostník 5.600 Kč, tedy asi o 2.000 Kč víc, k tomu dále 5.850 Kč výdělkové daně, dohromady tedy 11.450 Kč. Pro zjednodušení jsem předpokládal, že výnos a příjem souhlasí; tedy 3.500 Kč a 11.450 Kč, to jest o 8.000 Kč více. To je hrozné! Při čistém příjmu 70.000 Kč platí osoba s pevným platem 6.766 Kč, při čemž je již započteno zvýšení, také nová daň z konjunktury, daň z vyššího služného atd., tedy plná daň s výjimkou daně z obratu. Při 70.000 Kč platí osoba s pevným platem 6.766 Kč, obuvník nebo kupec 9.040 Kč - tedy 6.000 Kč oproti 9.000 Kč na dani důchodové - k tomu přistupuje ještě přes 12.000 Kč daně výdělkové, dohromady tedy přes 21.000 Kč. Při 190.000 Kč čistého příjmu platí osoba s pevným platem, řekněme ředitel banky, 59.000 Kč a několik set, živnostník přes 40.000 Kč daně důchodové a 55.500 Kč daně výdělkové, dohromady tedy asi 96.000 Kč. Tedy na jedné straně 60.000 Kč a na druhé straně asi 96.000 Kč. Při ryzím příjmu 1 milionu - neustále při fikci, že by milionář, je-li samostatným továrníkem, podléhal pouze všeobecné dani výdělkové a jeho příjem by pocházel jen. z výnosu, poněvadž by výpočet byl příliš složitý. (Sen. Mikulíček: Ale my tu nemáme živnostníka s milionovým příjmem! - Hluk.) Uklidním kol. Mikulíčka. Zlobíte se, mluvím-li o příjmu přes 1 milion. My chudáci žijeme přece z těch, kteří mají milion. Odebéře-li ministr financí milionářovi všechno, nezbude nic pro nás živnostníky a vaše dělníky. (Výkřiky.) Při milionu platí, řekněme nějaký, bankovní ředitel 612.000 Kč daně důchodové, továrník 366.000 Kč plus 415.700 Kč daně výdělkové, dohromady tedy 781.700 Kč, a při,tom je tento výpočet ještě falešný, ale nikoli přehnaný, nikoli tendenční; jest ještě příliš nízký, poněvadž ve skutečnosti tento člověk nebude platiti všeobecnou daň výdělkovou, nýbrž zvláštní daň výdělkovou, která má vyšší sazby, rentovou daň atd.

Přepočítáno na procenta jeví se věc takto Při 10.000 Kč platí osoba s pevným platem 0,2 %, živnostník 5,1 %; při 15.000 Kč 1,4 % a 10 %; při 30.000 Kč platí živnostník 13,6 %, při 50.000 Kč 22,9 %. Při 70.000 Kč osoba s pevným platem 9,7 %, živnostník 30,2 %, při 190.000 Kč osoba s pevným platem 31,2 %, živnostník 50,4 %, a při jednom milionu platí. konečně osoba s pevným platem 61 % a osoba samostatně výdělečně činná 78,2 %.

Podávám následující přehledný obraz:

U důchodové daně započtena je přechodná přirážka a příspěvek na obranu státu, u všeobecné daně výdělkové přirážky a (od 51.250 Kč výše) také mimořádná, daň ze zisku (konjunkturální). (Sen. inž. Winter: Teď nám povězte, pane kolego, kolik platí zaměstnanci důchodové daně a kolik připadá na ty ostatní! To by bylo velmi zajímavé! Povězte, kolik procent důchodové daně platí zaměstnanci, kteří platí tak málo, jen to řekněte!) Dobře, jsem za ten výkřik jen vděčný. Chci zdůrazniti jedno. Jistě si nepřeji, aby našim zaměstnancům byly jejich daně zvýšeny. Nebylo by to už také možné, poněvadž daňové sazby jsou u nás, vyjímaje Balkán, nejhorší. S výjimkou Balkánu máme v Evropě nejhorší platy a mzdy a nejhlubší existenční minima. Nechci říci, že chceme svou zlost vybíti na těchto chudácích, aby osoby s pevným platem platily více. Chtěl jsem jen dokázati, že naši živnostníci jsou daněmi přetíženi až nad hlavu. (Sen. inž. Winter: Ale tím jste ještě na moji otázku neodpověděl!) To mi musíte říci německy, já tolik nerozumím. (Sen. inž. Winter [německy]: Řekněte nám, mnoho-li procent z úhrnného příjmu platí osoby s pevným platem a mnoho-li platí ostatní?) Osob s pevným platem je mnohem více. (Sen. dr Vacek [německy]: To je defraudace důchodové daně u velkostatkářů, velkoprůmyslníků a velkoobchodníků!) Zde chcete mluviti ještě o defraudaci? (Výkřiky.) To se naplatí? O to pečují berní exekutoři! Mou úlohou je předvésti vám tyto věci. Můžete je přezkoumati. Dovolím si jíti dále a k výkřikům se ještě vrátím.