Ale, vážení pánové, to je velmi nebezpečné, to už není náhodné, to je systém, a jestliže někdo podkopává demokratický parlamentarismus a tím republiku tímto způsobem, pak jste to vy, pánové z vládní koalice. Dříve se říkalo: Plenum není tak důležité, ale ve výborech, tam se pracuje, tam se provede generální debata, podrobná debata, paragraf za paragrafem se piluje. A prosím, takhle se to odbylo včera, v důležitém výboru rozpočtovém nikdo nemluvil, a dnes v plenu se tu před chvílí ptám, jak to půjde, a řekne se mi, že řečnická lhůta je 20 minut - nejdříve se mi řeklo 15 minut - a já jsem jediný ze 150 senátorů, který je přihlášen k tak důležitému zákonu, k němuž nemá nikdo slovo.
Vážení pánové, zde se mluvilo o běžícím pásu. Ono je to ještě mnohem horší. Pan ministr soc. péče loňského roku ve svém exposé ukazoval na racionalisaci v konfekčních závodech a uváděl tam, jak Nehera nebo Rolný se svými dělníky za 48 hodin udělá 120 párů kalhot, jeden pár za půl druhé minuty. Ale to Nehera se musí proti nám schovat, my mu dáme flek, my za 1/4 hodiny projednáme zákon o 56 paragrafech! Pánové, nehanbíte se za to, necítíte stud, že toto chcete ještě nazývati parlamentarismem a demokracií, když přímo znemožňujete věcné projednávání? Když už konečně vy z vládní koalice nechcete k tomu mluviti, dobrá, ale musíte dáti možnost oposici, aby mohla každý vládní návrh, který se tu projednává, věcně kritisovati. To právo nám dáti musíte, to si nedáme upříti.
Vážení pánové! Vy máte jedinou obhajobu, a ta je, že jste si to dávno v koalici všechno projednali, ale koalice je přechodná vaše pomocná instituce, ta se neopírá o žádný zákon, zákon zná senát a sněmovnu, výbory a plenum, a ty mají právo zde projednávati dopodrobna každý zákon. (Sen. Mikulíček: A třeba i zamítnouti návrh koalice!) Ano, na to mají právo. A po těch dlouhých poradách v koalici v zákulisí konečně to bylo předloženo a dopadlo to tak, že soc.-politický výbor sněmovny, ve kterém vy, koalice, máte většinu, usnesl se vyloučiti celou třetí hlavu vládního návrhu od §u 33 až do 44. (Sen. Dytrych: To řekl zpravodaj!) A není to smutné, když vaše vlastní většina, která je v soc.-politickém výboru, hned vám to všechno zamítne a vyloučí vám celou důležitou část zákona?
Vážení pánové, co dále říká soc.-politický výbor? Soc.-politický výbor vyzývá vládu, aby do půl roku vypracovala nový návrh, jakým způsobem by otázka, která bylá eliminována, byla vyřízena. Jaké je naše stanovisko? Zásadní naše stanovisko je: regres, ano, ale kdo má platiti, to je zde rozhodující. Podle našeho názoru za prvé soukromí stavebníci, kteří měli dostatečné množství svých vlastních prostředků finančních, zneužili vlastně zákonů o podpoře stavebního ruchu. (Výkřiky.) a postavili si nádherné vily, paláce, činžáky a pod., za druhé soukromí stavebníci, kteří stavěli na výdělek, a za třetí jsme i pro to, aby k placení regresu byla přitažena t. zv. družstva, poněvadž to, co se u nás dělo od převratu do dneška pod firmou družstevní, jest obrovskou ostudou, a máme takové případy, že se musilo použíti všech možných prostředků, aby z toho nebyly vyložené skandály.
Dále je naší zásadou, že regres nesmí za žádnou cenu zvýšiti činže nájemníků v dělnických. bytem, v domech, postavených se státní zárukou nebo za státního příspěvku. Regres nesmí poškoditi nebo zničiti sociálně slabé soukromé stavebníky (Hlasy: Kolika chudákům už byly prodány baráky bez regresu!) Ano, to právě chci říci. Znám takových případů velký počet, že chudáci dělníci, kteří v době konjunktury využili zákona o podpoře stavebního ruchu, dostali na první hypotéku půjčku od peněžního ústavu, na druhou hypotéku dostali státní záruku a nyní v době krise nemohou první hypotéku spláceti, úrokovati, a přišli o svůj majetek, o své poslední úspory. Tady je nebezpečí, že při praxi, při provádění tohoto zákona by takovýchto obětí mohlo býti velice mnoho. Je pravda, že ministerstvo soc. péče to obyčejně dobře mysli. Ale důležité je ne znění zákona, nýbrž praxe. A my máme právě po této stránce smutné zkušenosti. Pánové, vzpomeňte,si, co už bylo v Národním shromáždění vydáno od převratu zákonů! Vezměte si všechny zákony od 28. října do dnešního dne! To je celá knihovna. A teď to proberte a zjistíte, že se tady udělala řada zákonů, které se ukázaly neproveditelnými, musily býti v krátkém čase novelisovány, ba dělaly se tady také zákony, které vůbec nikdy nebyly aktivovány.Vzpomeňte si na zákon o župních zastupitelstev z r. 1928. A je to celá kniha. S tím zákonem se mořily všechny možné výbory i plenum posl. sněmovny i senátu, a zákon zůstal na papíře. A takových nedokonalých zákonů se vyrobilo značné množství. A to je právě důsledkem tohoto systému, proti kterému protestuji.
Zmínil jsem se o družstvech a chci tady uvésti některé konkretní případy, které považuji za velice důležité. My jsme družstevníci. Myšlenka družstevní je krásná, je vznešená. Spočívá na zásadě, že sociálně slabí se sdružují, aby na tom nebo onom úseku hospodářského života se mohli brániti proti vykořisťování se strany soukromého kapitálu, ať je to v otázce bytové nebo životních potřeb či jakékoliv výroby. Ale, vážení pánové, co se nám zde presentovalo jako družstva po převratu, některé ty případy, to přímo řve. A podle našeho názoru nemohlo k tomu dojíti, kdyby ministerstvo soc. péče konalo svou povinnost jako dozorčí dohlédací orgán. Vzpomeňte si na skandál s družstvem "Bytová kultura" v Praze XI. Hezký titul: Bytová kultura. To říká: Budeme se starati o byty, a nota bene ještě o kulturní byty, důstojné pro člověka XX. století. A ve skutečnosti to nebylo žádné družstvo, nýbrž soukromá podnikatelská stavební firma, nota bene cizácká, Rella a spol. Vyzve své zaměstnance, úředníky a zřízence: Založte družstvo! Tadyhle mají takový zákon družstevní a podle toho zákona dostaneme veliké podpory. Ti seženou další, kteří nejsou zaměstnanci, družstvo se založí, zaměstnanci a úředníci Rella obsadí představenstvo a dozorčí radu, jde se na ministerstvo soc. péče. Kdyby v ministerstvu sociální péče neprohlíželi tyto věci formálně, kdyby se tomu podívali na zuby, museli by zjistiti hned, že je to vyložený podvod. Vždyť ti členové představenstva a dozorčí rady byli samí zaměstnanci firmy Rella, stavebního spekulanta. A toto t. zv. družstvo postavilo 21 domů. A ti chudáci, kteří tomu věřili, nájemníci, prostí členové byli připraveni o 10 mil. Kč, při 21 domech. Podávali jsme v této věci interpelaci již před 4 lety a podle mých nejnovějších informací tato věc není ještě pravoplatně vyřešena. Konečně došlo k tomu, že tam byl dosazen vnucený správce. A tu by se dalo čekati, že vnucený správec tam udělá pořádek, zvláště když tím vnuceným správcem se stal účetní ředitel ministerstva soc. péče Novák. Co jest úkolem vnuceného správce? Jeho úkolem je, když tam je dosazen, aby důkladně prozkoumal stav, aby to zařídil tak, aby byly co možná nejnižší správní výdaje, aby režii omezil na minimum, aby hleděl, aby výnos byl co nejvyšší, aby v několika letech družstvo bylo sanováno. A prosím, ten, který měl takovýto úkol, účetní ředitel ministerstva sociální péče, považoval za svou nejdůležitější úlohu sám si z toho pomoci. Neúřadoval tam ani rok a vybral si za své vnucené správcovství 85.000 Kč. (Slyšte!) To jsou strašné věci, pánové. Ten pán je placen ministerstvem, má jistě skvělý plat, tam jenom dohlížel, v kanceláři družstva ztrávil snad dvě, tři hodiny týdně, a měl za vnucené správcovství větší plat nežli ministr Československé republiky. Potom byl odvolán, teď je tam jiný vnucený správec, který je slušný člověk, ale už jednou je potřeba to zlikvidovat - nyní to mají v rukou členové, kteří požívají důvěry - vnucené správcovství odstraniti a dáti jim možnost, aby si to nyní řídili sami.
Další družstvo: Občanské stavební družstvo, Praha VIII., Na Báni. Členstvo se muselo obrátiti na ministerstvo soc. péče o pomoc proti představenstvu a dozorčí radě. Toto družstvo, místo aby stavělo domy s levnými byty, kupovalo vily a hotové stavby, valná hromada o tom nerozhodovala, nebyla svolávána, představenstvo a dozorčí rada kupovala sama, bez souhlasu členů, jen několik funkcionářů. Při tom ve stavbách, které postavili, měli velký počet bytů prázdných, ale kupovali vily a zatěžovali členstvo a nájemníky. Když členové viděli, co se děje, vystoupili, a žádali zpět své podíly, vklady. Každý musel dáti 8000 Kč na jednotlivý byt a ještě jednou tolik na byt o dvou místnostech. Nemohli to dostati, žalovali u nejnižší instance, krajského soudu, vyhráli, u vrchního soudu prohráli; šli k nejvyššímu soudu a vyhráli. Co udělalo ministerstvo soc. péče, když mělo nyní družstvo resp. ta hrstka uchvatitelů platiti a vraceti chudákům jejich vklady? Vydalo výnos o moratoriu družstev a rozsudek nejvyššího soudu jim nebyl nic platen!
Stavební družstvo kolonistů v Michli, další taková organisace, která mezi družstva nepatří. Tam se slibovalo: Podkrovní domek dostanete za 89.000 Kč, jednopatrový za 100.000 až 165.000 Kč, ale pak, když to bylo hotovo a přihlášky byly pravoplatné, podíly a vklady složeny, se chudáci dověděli, že domek, který měl státi 89.000 Kč, stojí 160.000 Kč, a co měl státi 100.000 Kč, že stojí 280.000 Kč. Tam se dělal vyslovený podvod, tam byl důvod k trestnímu stíhání. Bylo zjištěno, že funkcionáři přijali od stavitele, kterému stavbu nabízeli, 120.000 Kč; on potom stavbu odmítl, měli mu to vrátiti, šli na nového stavitele a žádali, aby to tomu, který odmítl, zaplatil. Nový stavitel zaplatil starému uchazeči o stavbu a sám to družstvu započítal jako vícepráci a jako stoupnutí cen materiálu. Zde měli býti hnáni funkcionáři před soud, ale to se nestalo.
Další družstvo "Cíl" ve Vršovicích. Jak rafinovaně se to dělalo, je viděti nejlépe z toho, že Petr Polák, revident ministerstva financí, jistě chytrý a studovaný člověk, si tam vzal 2 podíly po 300 Kč a složil 2 stavební zápůjčky po 8000 Kč. Slíbili, že postaví 6 domů, a postavili jen 2. Když žaloval, aby mu vrátili peníze, poněvadž bytů pro uchazeče neměli, vykázali se stanovami, kde bylo: Jakmile družstvo začne se stavbou domů, nikdo nemá práva vypověděti podíly. A oni to udělali tak, že na 6 domů udělali vykopávku, jenom 2 postavili, a poněvadž začali se stavbou, tedy nájemníci ze 4 domů, které nepostavili, nemohli podle stanov dostati peníze zpět, poněvadž oni podle stanov stavbu zahájili.
Stavební a bytové družstvo strany lidové ve Vršovicích - to je také pěkná věc. Postavilo dům čp. 946 ve Vršovicích. Uchazeči o byty museli skládati po 12.000 až 20.000 Kč, ale za člena nikoho nepřijali. Když říkali: Kde budeme míti jaká členská práva, když od nás berete jen peníze a členy nesmíme být? - řeklo se jim: u p. dr Procházky, že za to ručí lidová strana, strana čistých rukou. Takto se jim výslovně řeklo. U tohoto domu si postavili velký přednáškový sál pro schůze, tělocvičnu pro Orla, a za to nikdo neplatí nájemné. Hodili to na nájemníky v předním traktu. Ovšem, že to muselo skončiti úpadkem a vnucenou správou jako všude jinde, a chudáci nájemníci, kteří nemají členská práva, ovšem nemohou dosíci nápravy.
Ještě zde mám poslední, stavební družstvo "Úspora", také u lidové strany. Tam je počet nájemníků a vkladatelů 250, ale nejsou přijímáni za členy. Ti, kdož vládnou, vládnou úplně bez kontroly. Na valné hromadě se sejdou 3 až 4 členové dozorčí rady, za 15 minut vyřídí celý denní pořádek. Za jeden rok vybrali na nájemném hrubě 1 mil. Kč. Z toho ovšem je teď nutno zaplatiti všechnu režii, ale správní výlohy těch tří, čtyř, kteří tam vládnou, dělají 100.000 Kč, 10 % z nájemného. Proč uvádím tyto případy? Poněvadž se tu projednává důležitý zákon o regresu a podle vládního návrhu mají také družstva vraceti peníze, mají platiti regres. Kdyby bývalo bylo ministerstvo soc. péče konalo svou povinnost, mohlo dnes vykazovati mnohem nižší stav podpory, ať ve formě záruky nebo ve formě příspěvku. Kdyby nebyli strkali peníze boháčům, kteří si mohli financovat stavbu úplně sami, kdyby nebyli strkali peníze takovýmto pseudodružstvům, která ve.skutečnosti družstvy nejsou a jen ostouzejí krásnou družstevní myšlenku, bylo by dnes ministerstvo soc. péče v mnohem lepší situaci.
Proti projednávanému vládnímu návrhu budeme hlasovati z důvodů, které jsem zde uvedl. Jsme pro regres, ale spravedlivý. Sociálně slabí musí býti chráněni, ti, kteří zákona zneužívali, musejí platiti, ale nejen podle výpočtů, jak je uvádí ministerstvo soc. péče v příloze k vládnímu návrhu č. 1110, nýbrž podle našeho názoru ti, kdož jsou kapitálově silní nebo mají velké příjmy, mají vrátiti všechno do posledního haléře. (Potlesk komunistických senátorů.)
Předseda (zvoní): Rozprava je skončena. Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. Nedvěda a soudr. na změnu oddílů II a III projednávané osnovy.
Žádám, aby byl přečten.
Prosím pana tajemníka senátu, aby návrh přečetl.
Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):
Pozměňovací návrh sen. Nedvěda, Dresla a Pfeiferové:
Oddíly II a III (§§ 2 až 32) budiž nahrazeny zněním:
Oddíl II.
§ 2.
Státní podporu (subvenci) neb státní příspěvek, poskytnutý podle zákonů o staveb
ním ruchu, anebo daňových úlevových zákonů, jsou povinni vrátiti státní pokladně všichni majitelé domů a provozoven, kteří přijali na stavbu těchto domů a provozoven podporu nebo příspěvek, s pětiprocentním úrokem ode dne poskytnutí podpory nebo příspěvku až do dne splatnosti, bez ohledu na to, zcizili-li takto získaný domovní majetek, činí-li jejich roční důchod přes 60.000 Kč, nebo mají celkového jmění přes milion Kč.
§ 3.
Od povinnosti spláceti státní podporu (subvenci) nebo státní příspěvek, poskytovaný podle zákona o stavebním ruchu nebo daňových zákonů, jsou osvobozeni majitelé těch domů a provozoven, vyjímaje ty, kterých se užívá jen přechodně k obývání, nepřesahuje-li jejich roční důchod 60.000 Kč, nebo nemají celkového jmění přes milion Kč.
§ 4.
Vrácení státního příspěvku podle zákonů o stavebním ruchu nesmí v žádném případě, ani v žádné formě zvýšeného nájemného nebo poplatků majitel budovy převaliti na nájemníky.
Oddíl III.
O postihovém právu státu na budovy, postavené obcemi, okresy, zeměmi, fondy anebo stavebními a bytovými družstvy.
§ 5.
(1) Na obytné domy, anebo malé provozovny, ať činžovní nebo rodinné postavené obcemi, okresy, zeměmi, fondy anebo stavebními a bytovými družstvy, na které byla udělena finanční podpora státu podle zákonů o stavebním ruchu, uvedených v § 1 tohoto zákona, nevztahuje se postihové právo státu zásadně s těmito výjimkami:
a) postihové právo státu vztahuje se na takové stavební anebo bytové sdruženi, které prokázané není žádným družstvem a které nesdružuje dělníky, zřízence, úředníky, živnostníky, rolníky za účelem stavby rodinných domků anebo provozoven;
b) postihové právo státu se vztahuje také na ty členy družstva stavebního nebo bytového, kteří členství v družstvu využívali ke stavbě domků a provozoven s příslušenstvím a převedli jej buď do svého vlastnictví, anebo do vlastnictví svých členů rodiny anebo příbuzných, anebo jsou čekateli a mají více jak 60.000 Kč ročního důchodu, anebo mají celkového jmění přes milion Kč.
(2) Postihové právo státu zaniká pro všechny domy ať činžovní nebo rodinné, postavené obcemi, okresy, zeměmi a fondy, anebo bytovými a stavebními družstvy, které stavěly obytné domy za účelem levných bytů a které neslouží jako výdělečné podniky.
(3) Postihové právo státu zaniká také jednou pro vždy u svobodáren a nocleháren postavených za přispění státu, pokud slouží výlučně účelům sociálním a pokud poskytují útulek nezaměstnaným zdarma a zaměstnaným jen za poplatek na udržení čistoty.
(4) V případech, uvedených v odstavci 1 § 5, nesmí ten, kdo je povinen státu vrátiti přijatou podporu anebo příspěvky (subvence) převaliti tyto na nájemníky ani zvýšením činží, anebo zvláštních poplatků.
§ 6.
Ministr sociální péče spolu s ministrem financí vypoví do 30 dnů po dni vyhlášení tohoto zákona všechny poskytnuté podpory (subvence), příspěvky podle zákonů o stavebním ruchu a daňových úlevách podle § 1, 2 a 5, odst. 1 tohoto zákona a vybere je s konečnou platností do jednoho roku pod následky exekuce.
Předseda (zvoní): Slovo k doslovu si vyžádal pan zpravodaj sen. dr Karas. Uděluji mu je.
Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte!
Účelem podpory státu těch staveb bylo právě opatřiti byty bez ohledu, kdo ten byt opatří, zdali je to bohatý či chudý. Poněvadž tehdy stavební náklady byly tak ohromné, že by stavby nebyly rentabilní, bylo potřebí státní pomoci. Ovšem nehledělo se, provádí-li stavbu chudý či bohatý. Právě myšlenkou regresu jest, od těch bohatých, zámožných dostati něco nazpět. Od těch malých, nezámožných se regres požadovati nebude. To právě ustanovuje osnova zákona. Tuto myšlenku III. oddíl původního vládního návrhu zákona jasně nevyslovoval a proto sociálně-politický výbor poslanecké sněmovny a plenum poslanecké sněmovny vrátily vládě vládní návrh zákona, aby podrobně tuto myšlenku zpracovala. Ostatně je známo, že řada chamtivců zmocnila se této spravedlivé myšlenky - to se děje při každém zákoně a podniku. Tím se však tato myšlenka nestává ještě špatnou, nýbrž naopak zaslouží naší podpory. (Souhlas.)
Předseda: Jednání je skončeno.
Vážený senáte, budeme hlasovati ve čtení prvém takto:
O §u 1 budeme hlasovati podle zprávy výborové. O oddílech II a III budeme hlasovati nejprve podle pozměňovacího návrhu sen. Nedvěda; bude-li zamítnut, budeme hlasovati o oddílech. II až IV, dále o nadpisu zákona, jeho oddílů a úvodní formuli zákona najednou podle zprávy výborové.
Jsou proti tomu námitky.(Námitky nebyli.)
Námitky nejsou.
Přikročuji ke hlasování.
Kdo souhlasí s §em 1 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s pozměňovacím návrhem sen. Nedvěda na změnu oddílů II a III, nechť zvedne ruku. (Děje se.).
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s oddíly II až IV, s nadpisem zákona, a s nadpisy jednotlivých oddílů a úvodní formulí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých oddílů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 601.
Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, že se bude hlasovati ještě v této schůzi o projednávané osnově také ve čtení druhém.
Ad 14. Druhé čtení osnovy zákona o náhradě podle zákonů o stavebním ruchu (tisk 618).
Táži se pánů zpravodajů za výbor soc.-politický sen. Brodeckého a za výbor rozpočtový sen. dr Karase - zda navrhují nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Brodecký: Nemám změn.
Zpravodaj sen. dr Karas: Rovněž ne.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých oddílů a úvodní formulí přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých oddílů a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 601.
Byl podán resoluční návrh sen. Nedvěda a soudr. k osnově o náhradě podle zákonů o stavebním ruchu.
Prosím pana tajemníka senátu, aby nám resoluční návrh p. sen. Nedvěda a soudr. přečetl.
Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):
Resoluční návrh sen. Nedvěda, Dresla a Pfeiferové:
Vláda se vybízí, aby předložila návrh zákona, podle kterého by byly povinny vrátiti státní pokladně přijaté od státu subvence a příspěvky všechny banky a finanční ústavy.
Předseda (zvoní): Přejí si páni zpravodajové slovo k tomuto resolučnímu návrhu?
Zpravodaj sen. dr Karas: Navrhuji zamítnutí tohoto resolučního návrhu.
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s resolučním návrhem sen. Nedvěda a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluční návrh se zamítá.
Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Vážený senáte! Projednáme nyní další odstavec pořadu, jímž je:
15. Zpráva výborů soc.-politického a živn.-obchodního o usnesení posl. sněmovny (tisk 603) k vládnímu návrhu zákona, kterým se prodlužuje platnost hromadných smluv pracovních (tisk 619) [podle §u 35 jedn. řádu].
Zpravodaji jsou: za výbor soc.-politický sen. Rušavý, za výbor živn.-obchodní sen. Šolc.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor soc.-politický, p. sen. Rušavému.
Zpravodaj sen. Rušavý: Slavný senáte!
S postupující hospodářskou krisí byly snižovány mzdy a platy soukromého zaměstnanectva.
Zcela neprávem, výkon pracovní byl žádán co největší, ale nadbytku poptávky po práci bylo využito k snižování odměny za práci. Konkrétní případy jsou všeobecně známy. Nezaměstnaný dělník, aby přinesl domů kus chleba pro svoji rodinu, přijal zaměstnání za každou cenu. Jestliže průměrné denní mzdy dělnické podle výkazu Ústřední sociální pojišťovny činily r. 1929 ještě 19 Kč 11 h, klesly r. 1935 na 15 Kč 93 h, zatím co cena životních potřeb byla čím dále tím více zvyšována. Dělnické kolektivní smlouvy, jejichž platnost vypršela, nebyly obnovovány a když, tak za podmínek pro zaměstnance horších než dříve. Proto vláda vydala 29. dubna r. 1935 nařízení č. 89, jímž se platnost kolektivních smluv prodloužila dokonce roku 1936 a 18. prosince. m. r. bylo vydáno další vládní nařízení č. 324, jímž platnost uzavřených hromadných smluv byla prodloužena do konce letošního roku.
Hromadné smlouvy pracovní je nutno dále chrániti, i dnes se strany podnikatelů jsou snahy po snížení mezd a skutečná neochota ke zvyšováni. Denní průměr dělnických mezd byl r. 1936 16 Kč 16 h a činí za 10 měsíců letošního roku 16 Kč 98 h. Průměrné mzdy jsou ještě o 15 % nižší proti roku 1929 a kdyby nebylo ochranného opatřeni vlády, byl by rozdíl v průměru daleko vyšší. Hromadné pracovní smlouvy jsou zárukou klidu a pořádku, který republika potřebuje.
Vláda předkládá návrh zákona, jímž se platnost hromadných smluv pracovních i nadále prodlužuje. V předloženém vládním návrhu je také ustanovení, že dohodou smluvních stran, které sjednaly hromadné smlouvy pracovní, mohou býti tyla hromadné smlouvy doplněny nebo pozměněny. Poslanecká sněmovna se usnesla, aby zákonná ochrana kolektivních smluv byla prodloužena do 31. prosince 1938.
Soc.-politický výbor doporučuje, aby senát N. S. schválil vládní návrh souhlasně s usnesením posl. sněmovny ve znění tisku sen. 603. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor živn.-obchodní je pan sen. Šolc. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Šolc: Slavný senáte!
Na základě zákona o mimořádné moci nařizovací bylo prolongováno nařízení ze dne 29. dubna 1935, kterým se prodlužuje platnost hromadných smluv pracovních. Toto nařízení podle §§ 1, 2, 3 a 5 chránilo hromadné smlouvy pracovní, upravující otázky mzdové (platové) ujednané mezi jedním nebo několika zaměstnavateli nebo jejich jednou nebo několika odborovými organisacemi (korporacemi) a organisacemi zaměstnaneckými.
Vzhledem k tomu, že t. zv. zmocňovací zákon není již v platnosti, předložila vláda poslanecké sněmovně vládní návrh zákona, kterým se nevypověditelnost hromadných smluv pracovních časově omezená do 31. prosince 1937 prodlužuje ve znění vlád. nař. ze dne 18. prosince 1936, č. 324 Sb. z. a n. do 31. prosince 1938. Usnesením poslanecké sněmovny byl touto vládní návrh schválen a jsou jím všechny hromadné smlouvy pracovní i po dni 31. prosince 1937 prohlášeny za nedotknutelné.
K tomuto usnesení poznamenávám, že vítáme, že posl. sněmovna neomezila se jen a jen na schválení vládního návrhu zákona, který obsahoval pouhé dva paragrafy, nýbrž ještě na rozdíl od vládního návrhu zákona paragrafovala ne sice s nějakým věcným rozdílem, ale jen formálně, takže se tu ukazuje jasně, že nejde jen o usnesení jedné nebo druhé komory, posl. sněmovny nebo senátu, prodloužiti nějaké vládní nařízení, které bylo vydáno podle zmocňovacího zákona. Usnesení poslanecké sněmovny pamatuje v §u 1, odst. 1 i na to, aby novou dohodou sjednané a doplněné hromadné pracovní smlouvy byly zákonem chráněny a konečně i v témž paragrafu odst. 2 i na to, aby i nove smlouvy, které nabudou účinnosti po dni 1. ledna 1938, tomuto zákonu podléhaly.