Předseda (zvoní): Dále má slovo pan sen. Stellwag.
Sen. Stellwag (německy): Slavný senáte!
Díváme-li se na mapu řek a.pohoří v Čechách, můžeme velmi rychle seznati, že se všechny potoky a řeky spojují v Labi a u Podmokel opouštějí Čechy. Skutečností jest, že z 52.060 km2 úhrnné plochy Čech tvoří 51.108 km2 povodí Labe a že vody protékají u děčínského vodoměru. Jest asi sotva druhá země, kde lze kontrolu vodních poměrů tak přesné a lehko prováděti, a na štěstí má také tato země záznamy o srážkách a odtoku Labe, které sahají až do r. 1775.
Vodní hospodářství Čech je odkázáno výhradně na atmosférické srážky, na které jen stěží můžeme působiti. Ale co můžeme a také musíme činiti, je to, že vody přírodou nám poskytnuté si budeme lépe vážiti a ji chrániti, než se tak bohužel dosud děje ke škodě obyvatel Čech. že právě voda je nezbytností všeho živoucího, že jen. tam, kde je dostatek vody, může lidstvo existovati, je příliš dobře známo, než abych zde o tom potřeboval ztráceti mnoho slov. Po své již 45Ieté zemědělské praxi musím však s hrůzou konstatovati, co se stalo z kdysi tak úrodných Čech, zejména v oblasti dolů, jak hrozivě kolísavým se tam stal výtěžek půdy a jak pomalu, ale jistě vzniká stále více souší, ba pouští. Jednostranný soud připisuje dolům vinu na periodách suchá, které v posledních, desetiletích panují v severních Čechách a jejichž miliardové škody jsou tak obrovské, že stát v zájmu svých českých a německých obyvatel musí této otázce věnovati plnou pozornost. Dály musí zajisté ve dne v noci ze svých šachet čerpati vodu a snižují tím na mnoho kilometrů v okruhu hladinu spodní vody. že potom suchá léta mají tak strašlivé účinky, je zajisté jedním z následků této-čerpací práce, ke které však přispívají svým dílem také lesní hospodářství a zemědělství; odstraňování lesní hrabanky, pomalé zalesňování, monokultury na poli a v lese, odstraňování každého stromu, keře a plotu, který domněle porušuje pořádek, všechna tato pořádková" opatření působí škodlivě,-pokud jde o vodní hospodářství.
Suchých let, která působí takové ztráty v mém a v tisících podniků, rozhodně přibývá od r. 1904 při srovnání záznamů z let dřívějších. Byla přece léta 1904, 1908, 1911, 1917, 1921, 1929, 1933, 1934, 1935 vysloveně suchými lety s množstvím srážek daleko. pod 600 mm, tedy za 31 roků 9 špatných let.
Podle zápisů Klementina v Praze byla sice vždy suchá a vlhká léta. Ale pokud zápisy sahají nazpět, nikdy se tak často neopakovala. Ve středověku byly celé Čechy pokryty nesčetnými rybníky, tehdy ještě o 30% více nežli za dob josefínských r. 1788, kdy rozloha českých rybníků činila 76.800 ha, a dnes je podle dr Pytlíka, kterému vděčím za tato čísla, již jen 38.000 ha rybníků, jejichž výměra příznivě ovlivňuje celé vodní hospodářství v Čechách. Tehdy bylo také ještě mnohem.více lesa a bažin, žádné doly, žádné odvodněné louky a pole, kdežto dnes je 180.000 ha odvodněno, ale jen 2.460 ha zavodněno.
Suchá léta 1933, 1934 a 1935 obrovsky ubírala zásob našich. spodních vod, všude bylo nutno studny podstatně prohloubiti, a ačkoli rok 1936 mel hojně srážek, až 1/12, v Praze 481, ve Stvolínkách 623 mm, bylo při orání nebo při kopání všude zjištěno vespod hrozné sucho. Proto němá tento trochu vlhčí rok uspati snad naše obavy, nýbrž na základě statistik, jež snesla píle mnoha lidí za mnoho let - jmenuji tu především stav. radu inž. Weissera - máme varovati a vždy znovu varovati a činiti opatření na obranu proti poměrům, které mění naši požehnanou zem v step se stepním podnebím, byť i teprve"za létá; počátek k tomu je jíž učiněn.
Hydrologický ústav T, G. Masaryka y. Pod-babě, který nám cizina právem závidí, přináší velice zajímavá data, která vrhají ostré světlo na pokles srážek Y nejdůležitější době vzrůstu. Tento ústav mně je laskavě poskytl.
V době vzrůstu od dubna do září průměrem napršelo:
1876-1900 1933 1934 1935 v Chebu 367 262 221 294 v Kadani 313 209 174 250 v Lounech 361 204 259 154 mm. Louny poklesly s 512 mm ročního průměru v 25 letech na 282.mm r. 1933. Podobné poměry. mohu prokázati v celých Čechách. Zmiňuji se jen o údolí PIoučnice s jeho na štěstí dosud. neregulovanou řekou.Ploučnicí, napájenou rybníky u Doks, Nových Zámků a Stvolínek, která má dosud trochu vyrovnané odtokové poměry a následkem toho vyrovnanější klimatické poměry vzrůstu.
Profesor Arland. v Děčíně-Libverdě a jiní čelní, vědci zmiňují.se souhlasně, že k vzrůstu jednoho kilogramu obilí je potřebí. 400 až 500 litrů a k vzrůstu jednoho kilogramu lučního sena dokonce 700 až 800 litrů vody. Nechť jen někdo srovná množství srážek s potřebou vody rostlin a porozumí a bude sdíleti mé obavy. Naše opatření v oboru zemědělství - nechci zde rozváděti, do jaké míry jsou také hospodářsky správná - mají zvýšiti výnos. z hektaru, tudíž zvýšiti potřebu vody kultur. Plánovité hospodářství poukazuje na intensivnější pěstování pícnin; odkud však vzíti větší množství vody, jehož je k pěstování pícnin potřebí, se neprozrazuje a prozatím ještě.nikomu nepůsobí bolení hlavy.
.Potřeba vody měst, jakož i venkovského obyvatelstva stoupá rok od roku. Velká Praha spotřebovala ještě r. 1900 35.000 krychlových metrů denně a dnes spotřebuje. denně již 110.000 až 154.000 krychlových metrů. Větší potřebou vody obyvatel, průmyslu a zemědělství a sterým používáním vody vzniká od desetiletí k desetiletí větší zatížení a potřeba vypařování pro zintensivněné zemědělství neustále vzrůstá. Voda našich řek se vhání prohloubenými, cementem regulovanými řečišti jakoby okapy do moře, místo aby zvolna tekoucí zastíněné vodstvo plnilo svou tajemnou úlohu: doplňovalo spodní vodu, pomalu se vypařujíc tvořilo rosu a mlhu a tím přitahovalo srážky. škody řídkých povodní nejsou v žádném poměru ke škodám sucha minulých a příštích let. Čechy a Morava mají 486 mil. ha polí a luk. Za suchého léta činí menší výnos prokazatelně 500 až 1.000 Kč z hektaru, většinou dokonce značně více, neboť severní a střední Čechy měly v posledních letech výnos z hektaru 5 až 10 centů místo 18 centů. Profesor Schlesinger uvádí data z Kadaně a bližšího okolí, ze kterých lze snadno vypočítati menší výnosy o 1.000 až 2.000 Ke. V tom však nejsou započteny zjevy vzniklé z nedostatku vody, nemoci našeho dobytka, jako měknutí kostí a jiné. Podle " Venkova" je naše zemědělství zadluženo 60 miliardami; věřím tomu rád, ale po tolika suchých letech nemůže tomu býti vůbec jinak. že toto zadlužení a nedostatek peněz má zase.své účinky v oboru státních financí, průmyslu, toho se dotýkám jen letmo.
Již před rokem pozvedl jsem v tomto slavném senátě varovný Masa vybízel k tomu, aby každé volné místečko bylo osázeno křovinami, jež obohacují prsť, a mlázím, které stíní půdu. Zpustlé haldy nelze bez takovéto vrstvy jednou ranou proměniti v zahrádky anebo plochy vhodné pro osídlení, nejprve dlužno pro to vytvořiti podmínky.
Nedotýkal bych se dnes tohoto thematu po druhé, ježto jsem si skoro již předem vědom bezúčelnosti svého varování, ale posl. Teplánský se před několika dny ve své rozpočtové zprávě zmínil, že by na Slovensku bylo nutno regulovati úhrnem 2.150 km toku řek - v novinách stálo dokonce 21.500 km. Tu bylo po mém klidu. Což nutno také bez záchrany a neodvratně zničiti krásno.u zemi ubohých Slováků, ve které jsou ještě podmínky zdravé, harmonické, nezkažené vegetace? Vodní toky stávají se přece zlými teprve tehdy, když se území pramenů a horní tok zbaví dříví a voda teče nezastíněna a svány.pozbudou síly vodu zadržovati. Mluvím jako ryze biologicky založený zemědělec; nejsem žádný vodní odborník, ale přesný pozorovatel toho, co se děje v přírodě. Nabyl jsem v Polsku a Rumunsku s tzv. regulacemi trpkých zkušeností. Zeptejte se přece jednou zemědělců při březích regulovaného Labe, co tam sklízeli před regulací a co po ní. Již před lety poutaly mne přednášky stavebního rady inž. Weisera. Praví v 5. a 6. sešitu díla "Wasserwirtschaft" z r. 1935 na str. 34, že od r. 1900 byla léta s menšími srážkami častější a odtok vod menší, let s většími srážkami bylo méně, avšak vykazují větší odtok. Praví doslova: "Zdá se, že v letech na vodu bohatých zeslábla schopnost povodí zadržovati vodu." Dále praví: "Musíme doznati, že nenápadně, ale neustále se děje přelom dosavadního obětní vody, podmíněný postupem našeho kulturního vývoje.".
Pánové, tu by měli všichni obyvatelé této země, ať Češi nebo Němci, teprve řádně naslouchati. Měli bychom obrátiti svou pozornost k živelním pohromám, které projevují často tak strašlivé účinky.
Abych však zůstal u Čech, chtěl bych vám sděliti: Vodoměr v Děčíně ukazuje, že roční odtok od r. 1876 do 1900 byl průměrně ještě o 553 mil. krychlových metrů větší než v letech 1901 až 1934. Je nepopiratelnou skutečností, že zde ubývá odtoku, ale že by r. 1934 mohlo Labe se 142 m3 za vteřinu klesnouti tak hluboko, nebyl by před lety odborník nikdy považoval za možné.
O těchto otázkách dalo by se ještě nekonečně mnoho říci. Chopil jsem se slova vlastně jen proto, poněvadž nevidím, že by v letošním rozpočtu byl věnován haléř na tyto práce, ačkoli jsem již loňského roku s tohoto místa varoval. Když haldy vyhoří a vytvoří obrovské lány souše, lze tam sotva zase vypěstovati nějakou vegetaci. Pak se nemusíme diviti, že všechna mračna přejdou tyto lány souše, aniž dala životodárnou vláhu, jak jste jistě také již sami pozorovali. Také tam nelze očekávati sílu, která by vodu zadržela, žádné pomalé vsakování; vypařování se děje nesmírně, rychle, odtok nastává většinou ihned.
Ale právě v tomto území dolů jsou tisíce nezaměstnaných, českých jako německých, neboť také v hornictví přestaly zlaté časy. Tito nezaměstnaní by rádi v pracovním táboře nebo v produktivní pracovní službě převzali lehkou práci zalesňování a osazování kravinami. Ale chudým nebylo by pomoženo zahradami; stavebními místy a poli, neboť ta mají v sobě zárodek.smrti vyschnutím. dřív, než se vyvinou. Nejdříve dlužno vytvořiti zdravé okolí, nejdříve nutno po několik let pěstovati levný listnatý porost s bohatým odpadem listí, který tvoří prsť, křoviny. poskytující stín a shromažďující vlhko. Teprve tehdy, když byly vytvořeny tyto biologické základy, možno tyto nyní zpustošené pozemky určiti jiným účelům, jako jsou zahrádky a malá hospodářství.
Podívejme se jen na Habeš! Habeš byla před 20 lety pouští. Letos jsme však mohli čísti, že letci nemohli nepřítele vůbec zpozorovati, poněvadž se skryl v křoví. To provedl lesní rada Escherich, eukalyptovými plantážemi proměnil za 20 let podnebí a vegetaci habešského hlavního města. Stromoví a křoví pěstované pro předchozí zkypření může beze všeho zmizeti, když splnilo svůj účel vytvořiti prsť, a na jeho místo nastoupí ušlechtilé stromoví. Habeš musela býti zachráněna před zpustnutím, které již tolik zemí postihlo zaučením lesů. Bude-li se v severovýchodních a středních Čechách ještě dále po lidský věk hřešiti na přírodě, pak nebudeme už mluvit o dalším pronikání stepního podnebí, pak budeme je již u nás mít.
Podívejme se, co v této příčině činí jiné země. Byť by to znělo komicky, v té věci stojí sovětské Rusko v čele. Opatřil jsem si knihu od dr Buchholze, je velmi drahá a mnoho v ní není. Ale jedna věc tam přece je, totiž že r. 1935 určilo sovětské Rusko v pětiletce 350.000 ha jako pás na ochranu proti větrům a 600.000 ha k zalesnění. Načpak stále ještě čekáme? Zázraky se nedějí. Velmi poučné a příznačné jest, že se podél Volhy, Donu a Dněpru zřídily na obou březích jeden kilometr široké ochranné pásy lesa, které se naprosto nesmějí káceti! 1 v Rusku, na lesy bohatém, museli v Sibiři pykati za následky hřbitovního hospodaření s dřívím.
U nás se u každého potoka odstraňuje každá olše, každá vrba musí zemříti; místo aby živoucí voda pomalu šla svou cestou, žene se kvapně k moři, aniž mohla rozvinouti svou vitalitu. Známý propagátor rekultivace I. Reichel v Ledvicích píše: Vysušení naší krajiny bude činiti další pokroky. Za mého mládí se v obcích, které dnes tolik trpí nedostatkem vody, v duchcovské krajině voda ještě.čerpala. Já sám jsem viděl stará místa na čerpání vody; dnes nutno vyhloubiti 12 až 20 m hluboké studně,.abychom dostali vodu na povrch.
Profesor.Heiser v Drážďanech píše: Zásahy člověka v oboru zemědělství přispívají k tomu, že se zvětšilo kolísání místního bohatství vody, jako srážek, odtoku a vypařování. Byl jsem ve všech ministerstvech v zemědělských odděleních a hledal jsem bílé vrány, kterésmýšlejí jako já. Byl jsem v Litoměřicích, Mostě, Teplicích, Děčíně a Ostravě, ale bílé vrány jsou právě vzácností a když tam přijde nějaký senátor, nepovažuje se za možné, že člověk může míti také takové rozumné myšlenky v hlavě. AÍe budiž žide všem těm, kdož se zabývají polním, lesním a vodním hospodářstvím, vysloven obzvláštní dík za sdělená čísla.
My v Čechách jsme ovšem příliš.silně zadluženi, než abychom si mohli dovoliti velkolepé projekty údolních přehrad. Ale můžeme v celých Čechách na.všechny holé vrchy a. na každé volné holé místečko nasázeti břízy, olše a jiná semena a sazenice - to stojí málo peněz. Můžeme nasázeti křoviny, hloh a. v krátké době můžeme vytvořiti podmínky pro zachování vody a tím celé Čechy co do podnebí zlepšiti. Nyní si slavný senát pomyslí: To je přece nesmysl, nemůžeme přece dělati déšť. Ale srovnejte jednou vývoj ve starověku, počínajíc od Babylonu. Vůbec můžeme říci, že lidé ve starověku lépe pozorovali, než to dovedeme dnes my. Nerozvážným zasahováním člověka do přírody vytvořeny byly nekonečné plochy neplodných pouští, člověk zničil beze. smyslu a bez plánu lesy a tím rovnováhu v.přírodě. Mohl bych pro to uvésti nesčíslné příklady. V Babylone to tak začalo. V severní Africe rostly v době rozkvětu Karthaga mohutné olivy a lesy granátových jablek, vinná réva dávala podle písemných zpráv dvakrát do roka nádherné hrozny. Dnes je to však bezútěšné suché území skoro bez jakékoli vegetace.
Chci tu uvésti jen plány Rooseveltovy. Amerika musí podle Rooseveltových zpráv vydati miliardy, a to dolarů, nikoli Kč, aby alespoň trochu napravila hříchy otců. Muší odejmouti 20 milionů ha polnímu hospodářství, staví hráze a kanály a zalesňuje s obrovskými náklady. Ale za. rok to zase vyschne a musí se znovu zalesňovati; krok -za krokem se sázejí křoviny, aby tam v daleké budoucnosti zase vznikl les, kde ještě před 100.léty stály nádherné hvozdy a statisíce buvolů nalézalo hojnou potravu na trávě v prériích. Dnes však vymírá dobytek farmářů a lidé musejí zase odtáhnouti, poněvadž není trávy a vody. žádná kulturní-země se nemůže těmto otázkám vyhnouti, neboť kolísání místního. bohatství vody dostavilo se všude tam, kde lidské zásahy poškodily přírodu. Tyto Otázky stály se všude ožehavými. V budoucnosti.však dlužno očekávati ještě hustější osídlení a tím Větší nároky na spotřebu vody.
Zajímavé jest, že se již Humboldt zmiňuje o tom, že vyzařování rozehřátých ploch s chudou vegetací rozhání letní dešťová oblaka. Nestaly se snad z našich důlních území pusté plochý bez vegetace? Na čerstvých haldách roste podle Reichela v Ledvicích také u nás první dva roky lebeda až do výše 2 metrů. V pozdějších letech však zmizí, když nějaký čas uboze hovořila. Což nemůžeme také tak jako v jiných zemích zasázeti křoviny tvořící prsť, snad břízy, olše, bez, akáty, kručinku a lupinu, podle povahy půdy, aby se tam jednou později zalesňovalo? Nemohli bychom také dosáhnouti toho, co vytvořil Heuson v dolnolužické uhelné pánvi? Tam se osázení nádherně podařilo, několik let po předchozím osázení olšovými keři stojí 5 m vysoké listnaté stromy a 3 m vysoké borovice na zcela mladých odvalech. Opětuji: staré odvály stávají se pro jakoukoli vegetaci skoro sterilními. Tu musím. něco vsunouti. Vznáším zde na pány agrárníky a všechny, kdož se tím vědecky zabývají, prosbu: musí se vydati zákon, že" se při všech pozemních pracích, ať to je stavba silnic nebo dráhy nebo práce na dolech, musí plodná půda, vrstva prsti 20, 30 cm hluboká, dáti stranou, a nikoli jako dosud zasypávati. Tak zvaná.plodná půda se nesmí zmařiti, nýbrž každý odval se jí musí pokrýti. Nevím, na koho se mám s tou věcí obrátit. Zařiďte to přece konečně! Náš meliorační fond nesmí pracovat ve směru odvodňování, i když naprosto nechci v určitých polohách jeho nutnost odsuzovat. Ale mnohem důležitější nežli odvodňování a regulace je dnes problém: jak zadržím vodu, jak udržím spodní vodu, jak přivodím srážky?
Problém, jak zachovat a přivést vodu musí postoupiti.do popředí. Běda našim potomkům, nedojdeme-li brzy v tomto smyslu Je poznání a nezačneme-li se svou prací dřív, než bude pozdě. (Potlesk senátorů strany sudetsko-německé.)
Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal pan ministr spravedlnosti dr Dérer. Uděluji mu slovo.
Ministr dr Dérer: Slávny senát!
Pán sen. Paulus zaoberal sa vo svojej včerajšej reči pred slávnym senátom s trestným pokračovaním, ktoré vedené bolo v Brne proti Augustínovi Šmerekovi ä niektorým jeho spoluobvineným. Podľa úradných informácií, ktoré som si vyžiadal z Brna, je toto trestné pokračovanie už skončené, ale vzhľadom na to, že je vec i predmetom civilného sporu, ktorý je vedený u krajského súdu v Brne, nemôžem sa zmieniť o merite veci, ani nemôžem vysloviť svoj osobný názor o výsledkoch vyhľadávania, súc ministrom spravedlnosti, ktorý je povinný vyvarovať sa i zdania toho, že by chcel zasahovať do normálneho behu súdneho pokračovania a svojimi výrokami predbiehať rozhodnutiam jedine kompetentných súdnych orgánov.
Pán sen. Paulus však uviedol vo svojej reči i to, že trestné pokračovanie v spomenutej veci bolo na vyšší rozkaz zastavené, ačkoľvek štátne zastupiteľstvo v Brne malo vraj žalobu už vypracovaná. Ďalej pranieroval pán senátor kabinetnú justíciu, ktorú v tejto veci ministerstvo spravedlnosti údajne uplatňovalo.
Ujímam so slova preto, aby som tieto závažné obvinenia pána senátora uviedol na pravú mieru a rektifikoval jeho tvrdenia, ktoré iste len na základe mylných informácií nekryjú sa so skutočnosťami.
K objasneniu postupu v, tejto veci uvediem v krátkosti toto: K trestnému oznámeniu Alojza Winklera, stolárskeho majstra v Ivanoviciach, na funkcionárov spoločnosti "štěstěna" v Brne navrhlo štátne zastupiteľstvo v Brne po predbežnom policajnom šetrení prípravné vyhľadávanie u krajského trestného súdu v Brne pre zločin podvodu a zprenevery. Pozdejšie pripojil sa ešte ako poškodený Leopold Jungmann a niektorí iní spoločníci "štěstěny".
V trestnom oznámení sa tvrdilo, že si títo funkcionári rozdeľovali neprávom zisky, že falšovali bilancie a že nútili riaditeľa Hrubíška, aby podával falošné zprávy o stave hospodárenia.
Po skončení veľmi obsiahleho trestného vyhľadávania upustilo štátne zastupiteľstvo v Brne od ďalšieho stíhania jednak pre nedostatok skutkovej podstaty trestného činu, jednak pre nedostatok dôkazov, z častí tiež pre účinnú ľútosť alebo pre splnenie podmienok premlčania. Jednalo sa tiež o veci povahy civilno-právnej. Z týchto dôvodov štátne zastupiteľstvo v Brne nepodalo obžalobu. O tom boly súkromní účastníci vyrozumení. Z nich len jediný, Leopold Jungmann, podal 10. októbra t. r. subsidiárny návrh, ale usnesením radnej komory u brnenského kraj. súdu trestného z 13. novembra t. r. nebolo návrhu na zavedenie prípravného vyšetrovania proti obvineným vyhovené. Spisy sú teraz u kraj. súdu civilného v Brne.
Z tohoto stavu veci vysvitá - a konštatujem to s najväčším dôrazom - že nie je pravda, že trestné pokračovanie zastavené bolo na vyšší rozkaz. Konštatujem, že ministerstvo spravedlnosti štátne zastupiteľským orgánom v Brne nedalo v tejto veril žiadne rozkazy ani pokyny, ani priamo ani nepriamo, aby trestné pokračovanie bolo zastavené.
Nie je pravda, že by štátne zastupiteľstvo v Brne malo v tejto veci žalobu už vypracovanú. Naopak pravda je, že štátne zastupiteľstvo v Brne po skončení obsiahleho vyhľadávania a po dôkladnom uvážení zisteného skutkového stavu po stránke právnej v obsiahlej a dôkladne odôvodnenej zpráve na 28 stranách navrhlo vrch. štát. zastupiteľstvu v Brne, aby trestné oznámenie bolo podľa §u 90 trest. poriadku odložené, t. j. aby trestné pokračovanie bolo zastavené a žaloba nepodaná. Vrchné štátne zastupiteľstvo v Brne schválilo tento postup.
Nepodaly-li štátne- zastupiteľské orgány v tejto veci žalobu, nestalo sa to následkom. rozkazu alebo pokynu ministerstva spravedlnosti v tomto smere. štátne- zastupiteľské orgány, samy najlepšie znajúc skutkovů podstatu vyšetrenej veci, najsprávnejšie môžu posúdiť po stránke skutkovej i právnej možnosť pozdvihnutia žaloby. Toto stanovisko štátne- zastupiteľských orgánov v Brne potvrdené bolo i kompetentným súdnym orgánom, radnou komorou u brnenského krajského súdu trestného, ktorá, ako som už podotknú!, dňa 13. novembra t. r. na základe sťažnosti jedného z poškodených znova sa zaoberala s celou vecou, dala za pravdu stanovisku štátneho zastupiteľstva a nevyhovela návrhu na zavedenie prípravného vyšetrovania. Následkom tohoto právoplatného rozhodnutia neodvislého sudcovského fóra budú museť byť vyskytlé sa sporné otázky v tejto veci riešené cestou civilného sporu..
Na základe tohoto skutkového stavu musím čo najrozhodnejšie odmietnuť obvinenie pána sen. Paulusa, že by ministerstvo spravedlnosti v tejto alebo v inej vecí bolo prevádzalo "kabinetnú justíciu". Ministerstvo spravedlnosti je si vedomé svojich povinností a vyvarovalo sa vždy toho, čo by vzbudiť mohlo i najmenšie zdanie toho, že by zásahami svojimi vplývalo na normálny beh výkonu justície. (Potlesk. - Výkriky sen. Dundra a Patulusa.)
Předseda (zvoní): Prosím o klid.
Byl mne podán návrh sen. Donáta, inž. Wintera, dr Kloudy, Nováka (lid.), Thoře, Hackenberga a dr Hilgenreinera:
Podepsaní navrhují, aby o prohlášeni p. ministra spravedlnosti byla zahájena rozprava a sloučena s rozpravou o zprávě rozpočtového výboru o státním rozpočtu na r. 1937.
Budeme hlasovati.
Senát je způsobilý se usnášeti.
Kdo s tímto návrhem jmenovaných kolegů souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tato rozprava bude tedy sloučena s rozpravou o zprávě rozpočtového výboru.
Ke slovu se přihlásil pan sen, Paulus, jemuž uděluji slovo.
Sen. Paulus: Slavný senáte!
Jsem velmi povděčen p. ministru spravedlnosti, že vyhověl,našemu včera mu zaslanému přání, aby se dostavil dá senátu a podal nám vysvětlení případu brněnské.Štěstěny, o kterém jsem včera zde měl čest mluviti. S politováním ovšem konstatuji, že p. ministr nemůže z důvodu, který udal, zaběhnouti do merita věci, poněvadž by se zjistilo, že to, co jsem zde řekl, je od a do z pravdivé, pokud se týče poměrů hospodaření atd. ve štěstěně.
Já bych také s velkým povděkem kvitoval, kdyby si opravdu do budoucna nikdo z nás, členů zákonodárného sboru, nemusil stěžovati na to, že státní zástupci -zejména v politických procesech anebo takových, které mají politické pozadí - nejsou samostatní a bez jakéhokoliv vlivu ministerstva spravedlnosti. Chtěl bych k tomu jen faktickou poznámkou podotknouti, že p. ministr spravedlnosti nebude patrně detailně a úplně "informován" poněvadž máme zjištěno, že státní zastupitelství se neobíralo podrobným a všestranným, jak zde bylo řečeno, vyšetřováním této záležitosti, nýbrž že byly pouze... (Výkřiky sen. Netvicha) Pan ministr spravedlnosti řekl, že státní zastupitelství podrobně a zevrubně vyšetřilo tu věc a na základě podrobného vyšetření zastavilo trestní řízení. Já tvrdím, že p. ministr spravedlnosti není v této věci dobře informován, poněvadž byly vyslechnuty, pane ministře, pouze 4, nejvýše 5 osob, které však byly zúčastněny na tom tajném dělení štěstěny, a ty přirozeně vypovídaly ve prospěch obviněných. Nikdo jiný slyšen nebyl, žádné jiné důkazy,... (Sen. Dundr: Pan Winkler, který je vašim informátorem, nebyl zúčastněn? Vždyť bral desetitisíce!) Po tom mně nic není, co kdo bral. (Sen. Dundr: Vždyť je to váš informátor!) Mně jde o věc žádné jiné důkazy předkládány nebyly, zejména nebyl vůbec podroben úvaze znalecký posudek přísežného soudního znalce, který si vyžádal sám trestní soud. (Sen. Nentvich: Obvinujete tedy státního zástupce, že nekonal svoji povinnost!) Nikoho jsem neobviňoval, řekl jsem to, co je, a prosil bych, abyste se nebáli podívat se objektivní pravdě do očí. Od toho jsme tady, abychom hájili rovnou a stejnou spravedlnost pro všecky, o nic jiného nejde! (Sen. Dundr: Ale nesmíte klamat a obviňovat ministerstvo!) Račte dovoliti, as domluvím, pak mně můžete třeba nadávat.
Slavný senáte! Dovolil bych si ještě připomenouti jednu věc. Pan ministr spravedlnosti zde zdůrazňoval, že i radní komora 13. listopadu subsidiární návrh zamítla. Pan ministr spravedlnosti je ve svém civilním povolání advokátem, (Sen Dundr: On je tady ministrem.) pan ministr spravedlnosti mně laskavě připustí, že je pravda, že u nás v republice je taková praxe,.že žádná radní komora nerozhodne jinak pro subsidiární návrh, když se státní zástupce zaň nepostaví a nevezme jej za svůj. Tak je obecná praxe a tak se to také dělá. A poněvadž v tomto případě státní zastupitelství ten subsidiární návrh nevzalo za svůj, radní komora tuto věc ovšem zamítla.
Ale vřele bych doporučoval panu ministru spravedlnosti, kdyby si dal předložiti odůvodnění radní. komory, kterým tento subsidiární návrh zamítla. Já jsem jej, pane ministře, četl, a ztrnul jsem hrůzou. Tam se na př. také praví, že to není žádná závada, dali-li si ti páni vypláceti různé platy a tantiémy bez schválení valné hromady, anebo: snad na účet štěstěny nebo Lidové banky, poněvadž prý byli titíž pánové v představenstvu té štěstěny, a tak jako ve správní radě té Lidové banky, že prý by si to asi bývali stejně odhlasovali na valné hromadě. Proto prý není závadné, že tito pánové bez odhlasování valných hromad si dávali své zisky potají vyplácet. Nevím, zda je to správný právní názor, ale jenom doporučuji panu ministrovi, aby si toto odůvodnění radní komory vyžádal. Najde tam takové věci, nad kterými, myslím, by se on jako právník sám pozastavil. (Sen. Chalupník: Ale jde o to, zdali pan ministr zasahoval!) Prosím, pan ministr prohlásil, že ne, a já to beru na vědomí. (Sen. Dundr: Ale obviňujete.ministerstvo!) Řekl jsem, že podle mých informací se to stalo na vyšší zákrok ministerstva spravedlnosti a žádal jsem, aby zde nebyla kabinetní justice. K tomu mám, prosím, právo, a to si nedám nikým vzíti. A jestliže dnes prohlásil pan ministr, že se tak nestalo, beru to rád na, vědomí. (Sen. Dundr: Utíkáte od toho, co jste včera tvrdil!) Naprosto ne.
Slavný senáte! Při tom ovšem pořád ještě nevím a není mně dosti jasné, proč by státní zastupitelství nemohlo podati žalobu, aby o vině.nebo nevině těchto lidí rozhodl neodvislý soud. O to se jedná; soudu není možno rozhodovat, pokud nemá žalobu. A jestliže, prosím, může býti toto provedeno, pak věřím, že budete, pánové, mluvit docela jinak než dnes, poněvadž to, co se stalo ve štěstěně, je něco, zač by opravdu normální člověk mu-sil býti moc trestán a velmi pykat. Já bych také doporučoval - a když si pan ministr bude přát, dám mu k disposici znalecký posudek přísežného soudního znalce - aby viděl, čeho se ten člověk domakal v těch knihách, co našel a za čím stojí. Vždyť je to přísežný soudní znalec, a posudek se dělá na žádost trestního soudu. Přece takové věci nemůžeme přehlížeti. Mám přece právo tomuto posudku věřit a naň se odvolat. A nedělal jsem zde nic jiného než to, že jsem vypočítával, co tento posudek přísežného soudního znalce řekl.
Jsem povděčen panu ministrovi, že ubezpečuje, že ministerstvo spravedlnosti nezasahuje a že tedy u nás není kabinetní justice. Budu mu povděčen, když se to také skutečně v praksi bude díti a žádám ještě jednou, je-li to možno, aby tento případ byl dán k projednání trest. soudu, aby on mohl zhodnotiti a uvážiti vinu či nevinu těch, o kterých jsem zde včera mluvil. (Potlesk. - Výkřiky.)
Předseda (zvoní): Budeme pokračovati v debatě.
Dále má slovo pan sen. Sechtr.
Sen. Sechtr; Vážené dámy a pánové, slavný senáte!
Každoročně, když projednáváme rozpočet, jsem prosil vážený senát, abychom místo hádek a výčitek se věnovali více té positivní práci a hledali východisko z krise, která zde je a která se jen tak slovem neoddiskutuje.
Rozpočet je takovým obrazem potřeby na jedné straně a současně únosnosti poplatnictva na straně druhé. Dnes.-máme vytčeny určité číslice, které v rozpočtu schválíme, ale je otázka, zdali pan ministr financí tyto číslice, které máme v rozpočtu vytyčené jako potřebu, také získá, je-li únosnost našeho poplatnictva tak veliká, aby rozpočet skutečně mohl býti pravdivý a aby peníze, které jsou v rozpočtu zaneseny, byly také opatřeny.
Když si tak prohlížím veškeré potřeby jednotlivých ministerstev, skutečně jako zemědělci musí mne srdce zabolet, když vidím, že ministerstvu zemědělství je měřeno tím krátkým loktem, kdežto těm druhým je měřeno tím delším. A je-li to odůvodňováno tím, že vzhledem ke krisi a veliké nezaměstnanosti je nutno vybaviti druhá ministerstva, musí býti také uvažováno o tom, že nemáme. jenom nezaměstnané, nýbrž že máme plně zaměstnané dělnictvo, totiž drobné zemědělce, kteří ze své celoroční práce nic nemají, zvláště tam, kde byli postiženi neštěstím, kde byla živelní pohroma, na které se pak nedostává peněz vůbec a naši zemědělci tak vycházejí naprázdno.
Naši zemědělci by to jakž takž pochopili, poněvadž je to lid, který s přírodou nejen srostl, nýbrž dovede se s ní také rvát o ten kousek chleba, který potřebuje -pro své rodiny. Můj klubovní kolega zde řekl - a je to pravda - že malých a drobných zemědělců je 80%. A když spočteme mzdu těchto malých a drobných zemědělců, můžeme směle říci, že do 10 ha mají mzdu z této půdy daleko menši, než má průměrný dělník, který je dnes považován za méně placeného. Nikoli méně kvalifikovaného; méně placeného. A už deseti hektarový zemědělec se považuje za někoho,
komu se pomáhat nemusí. Zvláštní ještě při tom jest, že mají-li některé požadavky, které jsou doloženy jako oprávněné, nějaký neúspěch u příslušných resortních ministerstev, tu druhé koaliční strany, nejen oposice, říkají, že to udělali agrárníci. Všechno udělali agrárníci, co se venkovskému lidu nelíbí. Proč ta neupřímnost? Proč neřeknete všichni, jako my to říkáme: Bez nás nemohou ti druzí udělati nic a my bez nich také nemůžeme udělati nic. Proto se nazýváme koalicí. Proto je-li zde nějaký neúspěch, jsou-li lidé a něčím nespokojeni, vezměme to všichni na sebe a řekněme: My všichni jsme vinni, poněvadž jsme to prováděli společně, kolektivně.
Jako na př. monopol. S obilním monopolem se neustále venku hauzíruje a rozlaďují se ti nejpočetnější a nejpracovitější zemědělci. Proč byl tak chytře stylisován? A proč se stále tvrdí, že to udělalo ministerstvo zemědělství, když to není pravda? Ministerstvo financí. má nad tím dohled a nikoliv ministerstvo zemědělství. Ministerstvo financí dohlíží na hospodářství monopolní společnosti. V tomto ohledu je jistě na místě, aby také pánové přiznali odpovědnost za vadu, kterou obilní společnost má, a nesváděli to pouze na nenáviděné agrárníky. Proč se tamnechalaotevřená dvířka? Stále se chodí a čeří se hladina, ale proč se neudělala taková cena, kterou my jsme chtěli, jako pevná, a teprve nahoru jakostní přirážky a dále přirážky pro vydržování monopolu? Poněvadž by se nemohlo mezi zemědělci hauzírovat s tím, že zavinili něco zástupci zemědělců v jejich neprospěch.
Když se takovýmto způsobem pracuje z koaliční strany a z koaličních stran, pak je to něco neobyčejného a neupřímného. Chce-li zemědělec plat za svoji práci a žádá-li, aby byla také uznána státní ochrana jeho zemědělské práce, tu se ukazuje neustále a neustále na nezaměstnané, na ty nejubožejší, avšak nevidí se, že za tyto nejubožejší se schovávají mnohdy takoví lidé, kteří by podpory nepotřebovali a mohli by. platiti trojnásobně. Jsme pamětníky, že se po převratu k nám do republiky dovezla americká mouka, za kterou jsme platili 10 Kč, za kterou ještě dnes jsme dlužní, ale prodávala se za 3 Kč. Nedělal se žádný rozdíl, leda snad ten, že zemědělci neměli na tuto lacinou mouku právo. Všichni ostatní.bez rozdílu, ať měli prachy nebo ne, lacinou mouku mohli kupovati. Tedy již tenkrát byl dvojí loket, který zůstal ještě dnes. - Podívejte se, kdybychom chtěli upřímně všichni, nikoliv s politického hlediska, se podívati blíže hospodářské krisi na zoubky, které neobyčejně hlodají na těle našeho státu, viděli bychom, že pokud se týče umělých tuků, o kterých je neustále neobyčejná debata, jsou všichni pánové, kteří jsou proti tomu, na omylu. My dovážíme bezcelně ze států, se kterými nemáme naprosto nic společného, ale do těchto států nevyvezeme ani za korunu průmyslového výrobku. Vyvážíme něco do Indie? Vůbec ne, a my odtamtud dovážíme 3.384 vagonů kopry asi za 55 mil. Kč, palmových jader 3.114 vagónů v ceně asi 35 mil. Kč, podzemnicových ořechů 4.779 vagónů v ceně 85 mil. Kč, dále velrybí tuk.a pod., takže to dosahuje obrovských číslic. Kdybychom nedováželi odtamtud, mohli bychom nedostatek tuků krýti ve státech, s kterými jsme ve spojení, z "Malé dohody, z Rumunska, i Polska, po př. z Jugoslávie, ale zároveň do těch států bychom mohli také vyvézti.naše průmyslové výrobky. Po této stránce bychom mohli dělati kompensace za obrovské částky, za které vyvážíme do ciziny, ale nemáme za ně vůbec užitku, jenom snad tolik, že pan Schicht má krásný výdělek.
Na omylu jsou všichni, kteří by myslili, když voláme po-nápravě v otázce umělých tuků, že se snad dotýkáme vnitrozemských továren, které neobjednávají z Indie, nýbrž od pana Schichta, které nedělají ze surovin, nýbrž z olejů, které vyrábí pan Schicht. Ztrácíme tedy zde dvakrát. částku tu na tuku nevydělává. přímo naše tuzemská továrna, nýbrž tento výdělek dává se panu Schichtovi na dvakrát. Jednou se sem pustí bezcelně surovina a po druhé se platí draho tento výrobek.
Bylo by bez nadsázky bláhové domnívati se, že se chce z toho vytlouci nějaký kapitál. Snad by bylo dobře, abychom se této věci chopili a chtěli hospodářskou krisi aspoň zmenšiti. Bude-li průmyslová krise vyřešena, bude řešena také část krise zemědělské. Když se naše zemědělství ubíjí tímto způsobem, že se sem bezcelně dovážejí suroviny a umožní se cizinci, aby takovýmto způsobem mohl u nás bohatnouti, pak není naprosto možno, aby vesničan a zemědělec mohl zaplatiti poplatky a daně, které na něj připadají. Na př. převodní poplatky jsou tak obrovské, že postoupí-li se v rodině za nynější situace malá usedlost dvakrát nebo třikrát, zmizí úplně. Mluvíme-li o zemědělském oddlužení a budeme-li hledati původ tohoto zadlužení, přijdeme k výsledku, že nejvíce jsou zadluženy právě usedlosti, které byly tak nešťastné, že musily býti postoupeny s otce na syna nebo úmrtím na někoho jiného. Ale nejzajímavější při tom je, že tyto převodní poplatky platí ten, kdo má zjevný majetek; kdo má chalupu a půdu, zaplatí, ale ten, kdo má peníze pod žebrem, nedá nic, a může jich tam míti sebe víc. To je to nejsmutnější, co se při těchto převodech také děje.
Člověk je povinován také si přečísti noviny, aby věděl, co je nového nebo snad co je starého. Ale čtu-li noviny koaliční strany a vidím na každé straně, kdyby snad ten časopis byl 50stránkový, 5 nebo 6 útoků jediné proti republikánské straně, zamyslím se (Sen. Němeček: To je obyčejně odpověď!) - jste redaktorem příteli? - nad tím, jestli ta koalice ještě trvá. (Výkřiky sen Mikulíčka a Němečka.) Obzvláště když parlament nezasedá, člověk neví, co se v té kuchyni upeklo, a najednou vidí, že odtamtud je vystrčena spálená houska nebo buchta, totiž že jest jedna koaliční strana napadána, a to systematicky. Já myslím, vážení, že ten incident, který byl před chvílí, zrovna neprospívá našemu národu za hranicemi. Bylo by daleko lépe, aby se touto věcí zabývaly soudy a viníka potrestaly a aby se k němu nepřihlašovaly politické strany a nehleděly věc zatušovat. Právo a spravedlnost ať dokáže soud a jeho povolaní činitelé. (Sen. Němeček: Která strana, to chce zatušovat?) Já netvrdím, příteli, já povídám jen všeobecně, a jestli jste redaktor, máte také velikou vinu na tom, co se děje v našem státě. (Sen. Němeček: Nejsem!) Tak se o to nehlaste. (Sen. Němeček: Já jsem. senátor!) Já také. (Veselost.) Vážený příteli, i když se útočí jenom na jednu politickou stranu, útočí se dovnitř, je.strojní puška obrácena do vlastních řad. Já předpokládám, že koalice jako taková musí se považovati za celek, a jestli je tam někde se strany páleno, jsou raněni všichni.
Jestli.neustále a neustále mluvíme o demokracii, měli bychom si dobře pamatovati výrok našeho presidenta-Osvoboditele, který řekl, že demokracie je diskuse. A diskuse je tolik, že když něco řeknu a druhému se to nelíbí, je povinen mi to vyvrátit, ale nemá práva, aby mi nadával. (Sen. Němeček: Ale demokracie je také loyalita!) Ale ano, loyalita je v tom, když někdo nenadává. (Veselost.) Vážený příteli, vidím, že máš ten "Venkov" hluboko v žaludku a že" ho nemůžeš strávit. Já vím, je to papír nestravitelný.
Vím, proč čekáte. Abych se k tomu přiblížil, a já řeknu hned, abyste měli pokoj. Proč jsem přišel k té demokracii? Vy mne neustále také v novinách řadíte vedle Henleinovců a také bylo v novinách, že bych zasloužil provaz nebo odstranit. Bylo to ovšem skresleno, snad to bylo moc silné, ale tak to bylo "řečeno, že jsem to řekl já. Bylo to v novinách, já je mám a mohu vám posloužit. (Výkřiky sen. Němečka.) Ale, vážený příteli, račiž dovolit, prohlašuji, že jsem nikdy nic neměl s Henleinem a nikdy nic s německými sociálními demokraty. A také prohlašuji, že nevím, zdali to obyvatelstvo, ti voliči byli přestěhováni v tom pohraničí, zdali jsou tam jiní. Jsem si vědom, že tíž voliči, kteří tana byli včera, jsou-tam i dnes, kteří volili německé soč. demokraty a agrárníky a dnes volí Henleinovce. A jestliže jsme byli loyální k německé sociální demokracii a přátelští k německým agrárníkům, musíme býti také loyální k Henleinovcům, poněvadž to jsou zdejší lidé (Výkřiky sen. Němečka.) a tak se na ně musíme dívat, nemůžeme nikdy jíti se stanoviska osobního. Já nejsem jejich obhájcem, ale chcete-li tvrdit, že jsou podvratným živlem, od toho jsou tu státní úřady; ale nejsou podvratným živlem jen oni nýbrž i ti, které vyháníte. (Výkřiky.) Ti také nejsou v koalici; jsou v oposici, ale jsou tu a my je nemůžeme vystěhovat a je naší povinností, abychom dávali pozor, aby nám tu nedělali rejdy, a jakmile začnou dělat rejdy, tak, prosím., zavřít, a ne chtít někoho, kdo něco řekne, co vám není vhod, již hned označovat za Henleinovce. Copak jsou ti Henleinovci tak špatní lidé? Já myslím, že ne. Včera byli dobří, poněvadž vás volili, a dnes už ne, poněvadž vás vyhodili. (Výkřiky.)
Loyalita pánů z německé lavice není dávná. My se pamatujeme, že jste nechtěli jít na předsednické místo jen proto, abyste nemusili mluvit česky, to račte dovolit. Máme také paměť, tak nic takového! My jim nebudeme dělat obhájce, my stojíme na stanovisku, že se tu musí chovat jako občané státu, a nebudou-li, od toho je tu úřad, aby je zavřel, a nebudete tvrdit, že bych byl zrádcem našeho československého státu. (Hlasy: Kdyby měl ministr spravedlnosti takový názor jako vy, byla by republika. rozvrácena!) Já bych je dal zavřít, a kdybyste to rozvraceli vy, dám zavřít vás. (Sen. Němeček: Děkuji! - Výkřiky něm. senátorů soc.-demokratických: My se vás nebojíme!) Já nestraším, nebyl jsem kominíkem a nebudu jím. Nechci, aby se mne někdo bál.
Vážení, dělalo se také vyrovnání zemědělské. Proč to vyrovnání zemědělské nebylo tak upřímně sestaveno, aby skutečně mělo nějaký výsledek? Poněvadž se zase nechala otevřená vrátka, aby se do těch zástupců republikánské strany mohlo. Avšak bez náhradní banky není naprosto žádné vyrovnání, poněvadž tomu, kdo je zadlužen, nedá nikdo nic a on ani nic nežádá. (Výkřiky.) Dělali jste to s námi, a bylo-li to chybné, dělali jste to s námi chybně.
Hlásá se nová pozemková reforma. My na ní trváme, poněvadž ještě zákon existuje, ale, pánové, prodati napřed zbytkové statky a potom chtíti, aby se prováděla pozemková reforma, to je neupřímnost. Posílati po obcích soupisové archy bez vědomí zákonitého zástupce, totiž Pozemkového úřadu, jest vrcholná neupřímnost (Výkřiky.), to je čeření hladiny venku. My jsme pro pozemkovou reformu zákonitou; zákony ještě trvají, podejte nám ruku a budeme parcelovat. (Sen. Němeček: Jak to bylo v těch Strakonicích?) To se tam jdi zeptat! (Výkřiky.)
Vytýkají se zbytkové statky sedlákům -to jsi právě měl na zřeteli. Kdyby sedlák šel do továrny, bylo by to nemorální, ale když jde ředitel nebo některý průmyslník do zbytkového statku, to je ještě víc nemorální, to je národohospodářská škoda.. Předpokládám, že spíše ti sedláci by měli nárok na zbytkový statek nežli pánové, kterým to bylo prodáno, zbohatlíci, ať z té neb oné strany. Ti neměli na to nárok; viděli dobře, že zemědělská výroba vynáší nejvýše l% uloženého kapitálu, ale poněvadž se šuškalo o korunách, že se s tím něco stane, utíkali a skoupili zbytkové statky, Mohu vám posloužiti doklady, že zbytkové statky, které byly prodány 1 ha za 7.000 Kč od Pozemkového úřadu, byly potom prodány soukromníkům 1 ha za 5.000 Kč a na všechny dlužníky se nedostalo. Mám to v kapse, mohu vám posloužiti, ale to by byly hloupé útoky a to já nedělám. Máme také zbraně, kterými bychom mohli dělati totéž vám, co dělají jiné politické strany nám. (Sen. Brodecký: Nebyly by to ty mašinkvéry, obrácené do vlastních řad?) Kamaráde, chceš, já budu jmenovat a bude ti horko?
Potřebujeme také starobní a invalidní pojištění - kolega to zde řekl - ale proč se to neustále odkládá, proč se stále říká, že nejsou ještě sečteni? Chcete-li jen podle sčítání, byl bych jiného názoru. Zrušme všechno dnešní rozdružené pojištění, ať se nazývá jakkoliv, a zaveďme jedno pojištění pro veškeré obyvatelstvo státu, ať platí všichni, ať mají nárok na podporu ve stáří všichni. Pak bude jistě pojištěncům více zbývat než zbývá dnes, když je to všechno rozdělené, o tom buďte ujištěni.
Žádáme také nucené, nikoli dobrovolné pojištění hospodářského zvířectva. Je to pro nás eminentní požadavek, poněvadž my tohoto pojištění nutně potřebujeme. Vyčítá-li nám tu a taní někdo, že náš malý, drobný zemědělec dostane na padlou krávu, která stála 3.000 neb 4.000 Kč, 100 Kč, věřte, že to nestojí za výčitky. (Výkřiky sen. Němečka,.) Kdybychom si chtěli vyčítati, kdo co dostal, hodně byste pohořeli, za to vám ručím. Nechme však výčitek. Vy jste v koalici a my také a není dobře si práci znesnadňovati, nýbrž naopak je třeba si věc upřímně a spravedlivě vyložit. To je ta pravá demokracie, a nikoli útočení. (Sen. Němeček: A co zemědělské nemocenské pojišťovny?) O pojišťovnách bychom musili hodně dlouho hovořit.
Byla také provedena daňová úprava a bylo řečeno, že bude proveden daňový odpis, ovšem jen do r. 1933. Za r. 1934, 1935 a 1936 musí zemědělci platit, ale spoustu ubožáků, kteří nemohli platit dříve, nemohou platit ani tyto tři roky. Bylo by nutno pamatovati" alespoň na ty, u nichž se dokáže, že již jsou takřka mezi vraty na vystěhování, a tato léta jim odpustiti. Vždyť se odpouštějí jiným daleko větší částky, daleko více se dalo jiným, že by to jistě zemědělce překvapilo, kdyby se o tom dověděli. Je potřebípočínati si spravedlivě.
Je nesporné, že my jako koaliční strana musíme hlasovati pro potřeby státu. My jsme tuto svou povinnost konali od počátku utvoření státu a ani jednou jsme nevypřáhli. Chlubí-li se někdo, že má na výstavbě státu, hlavně po vojenské stránce, velké zásluhy, máme je jistě především my, ale nepotřebujeme se o tom zmiňovati, poněvadž naši ministři to byli, kteří podávali návrhy na úpravu a udržení discipliny ve vojsku, která značí jistotu a bezpečnost státu. (Sen. Němeček:.Velmi správně, ale pak se nesmí státi to, co se stalo v Budějovicích!) Vidím vždy celek a nikoli jen Budějovice. Znám nynější Budějovice a chápu tvé rozhořčení, poněvadž jste tam dostali na frak. Proto tě ty Budějovice mrzí. (Potlesk.)