Vážení, naše návrhy zasloužily bedlivé úvahy všech, kteří v dubnu a květnu slibovali, že se bude vládnouti po novém. Zde prostředky jsou. V městské radě pražské dokázali jednotliví její členové, že jsou v Praze 303 osoby, které mají jednotlivě přes 1 mil. Kč ročního příjmu.

Nezdá se vám, že je zločin, když tito lidé sedí na penězích, a na druhé straně včera intervenovala na ministerstvu posl. Machačová a dokazuje, že lidé na periferii pražské bydlí hůře než jeskynní člověk před několika tisíci lety? Není jejich povinností, aby dali své přebytky na zmírnění bídy širokých mas lidu? Což je možno spotřebovat slušným normálním životem 3.000 Kč denně? Zač by se vydaly? Ale je-li zde kapitalistický řád, ve kterém ten, kdo nemá 30 haléřů, nedostane housku, a kdo nemá 1 Kč, nedostane polévku, znamená to, že je třeba k živobytí peněz. Proto jděte, pánové, pro peníze tam, kde jsou. Po neděli budeme zde možná projednávati zákony o nových nepřímých daních, které byly již přijaty v posl. sněmovně. Zdá se tedy, že je tu kuráž znovu jíti na vyrabované kapsy konsumentů tohoto státu. Od 19. května se mělo vládnout po novém a středa více méně těm, kteří slibovali vládnout po novém, dodala hodně kuráže. Právě po středě, kdy byl odražen útok čsl. reakce a čsl. fašismu, právě po té středě, chcete-li získati důvěru trpících širokých mas lidových, nesmíte přecházeti přes naše vážně míněné a propočítané návrhy, aby na účet bohatých byla mírněna bída lidí, kteří vraždí své děti, příslušníky svých rodin a sebe z bídy.

Jak jsem řekl, nejsme proti projednávání návrhu, neboť každý poslanec i senátor by měl dost, kdyby dostával 3.000 Kč měsíčně. Mnohý také ani více nedostane. Ale vystoupil jsem na tribunu proto, abych připomněl, co bylo na jaře 400.000 stát. zaměstnancům a 1 milionu příslušníků jejich rodin slibováno a co se v praxi mohlo velmi dobře provésti, kdyby se byly přijaly naše velmi vážně míněné a dobře propočítané návrhy. Slib ten však nebyl splněn a státní zaměstnanci nadále nemají naděje, že jejich život bude zlepšen.

Já s tohoto místa varuji. Státní zaměstnanci nejsou ve státních službách z milosti, jest jich krajně třeba pro život státní i pro život hospodářský. Nepřejte si, aby státní zaměstnanci, až je úplně uvrhnete do zoufalství, použili nejostřejších obranných prostředků k uhájení životů! (Sen. Zimák: A pri tom chodia vaši rečníci po dedinách a tvrdia, že sa soc.-demokrati starajíc o štátnyeh zamestnancov, a o robotníkov nie!) To je snad ojedinělý případ, ale není možno to generalisovati. Za jednoho člověka v mase 100 tisíc jiných příslušníků nemůžeme.

Místopředseda Donát (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta uplynula.

Sen. Mikulíček (pokračuje): Fakt je, že státním zaměstnancům nezbývá nic jiného, než nespoléhati se na sliby, nýbrž společným bojem všech bez rozdílu příslušnosti ke kterékoli politické straně uhájiti si lidskou existenci. (Potlesk komunistických senátorů.)

Místopředseda Donát (zvoní): Dále je ke slovu přihlášen pan sen. Janček. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. Janček: Slávny senát! Nie som proti srážkam. Keď se sráža všetkým, nech sa sráža i zákonodarcom. Žiaducné by ale bolo uvažovať o najpotrebnejšom zaopatrení zostárnutých členov Národného shromaždenia samostatne činných. Samostatne činní členovia oboch zákonodarných sborov, keď sa aj nie v plnej miere zaoberajú činnosťou zákonodarnou, nemôžu sa venovať v plnej miere svojej živnosti, ktorá takto stráca na význame, na odolnosti a stáva sa málo výnosnou, ba pasívnou. Vo veľa pádoch starobou postižený senátor, prípadne aj poslanec ostáva bez najnutnejších, životu potrebných prostriedkov a na hanbu všetkého obyvateľstva a svojho okolia je odkázaný na verejnú žobrotu.

Pri dnešnom straníckom systéme a tu predložených srážkách, pri požiadavkách, ktoré sa kladú na zákonodarcov od všelijakých dobročinných inštitucií, nedá sa nič usporiť, alebo veľa málo. Zákonodarca obyčajne a z väčšej čiastky jeden alebo dva turnusy prejde snemovňou, tiež jeden alebo dva turnusy senátom, to je spolu asi 20 až 24 roky, je to rovno pol života, a po tejto dobe je vlastne vyhodený na dlažbu. Starého, práce neschopného ani strana nepotrebuje. Keď nie ináč, potrebné by bolo aspoň upozorniť senátorov a poslancov na ústredný sociálny alebo penzijný ústav, aby si dobrovoľnými srážkami zabezpečili starobu, alebo urobiť to povinným, alebo akýkoľvek iný spôsob najsť na záchranu zostárlych zákonodarcov.

Doporúčam túto otázku do pozornosti všetkých členov oboch zákonodarných sborov, hlavne členov samostatne zarábajúcich, predovšetkým živnostníkov. Je to vec cti a dôstojnosti samých zákonodarných sborov, aby ich bývalí členovia neboli vystavení najkrajnejšej biede a psote. Viem, že sú všelijaké inštitúcie a každý má možnosť sa zabezpečiť, ale keď nastupuje to vznešené povolanie byť poslancom alebo senátorom, je patričný v plnej životnej sile a v tom veku sa nerado myslí na dni staroby a slabosti. Každý člen si vlastne predstavuje pri nástupe svoju budúcnosť ako skvelú kariéru, tak morálne ako aj hmotne zabezpečenú.

Tento môj krátky prednes má byť len upozornenie na túto nepríjemnú anomáliu, aby sa o nej uvažovalo.

Místopředseda Donát (zvoní): Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Mají páni zpravodajové doslov?

Zpravodaj sen. Riedl: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Hubka: Nikoliv.

Místopředseda Donát: Není tomu tak.

Budeme tedy hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Není námitek.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 83 ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 81.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pánů zpravodajů - za výbor ústavně-právní sen. Riedla a za výbor rozpočtový sen. Hubky -zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Riedl: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Hubka: Nikoliv.

Místopředseda Donát (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 83 také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 81.

Přistoupíme nyní k odst. 3 pořadu

3. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 63) o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních (tisk 72).

Zpravodajem jest pan sen. dr Karas. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Dávka za úřední úkony byla zavedena po prvé v dubnu r. 1925 jako časový zákon. Tento časový zákon se končí letošním rokem. Je to zákon pouze rámcový, zmocňuje vládu, aby v konkretním případě stanovila, kdy a za jaké úkony státní bude vyžadovati na občanech dávku a v jaké výši. Dávka vynesla v letošním rozpočtu 45 mil. Kč. Rozpočet jí nemůže postrádati a tedy se žádá, aby byl zákon prodloužen dále, do konce roku 1940.

Dovolil bych si podotknouti, že zákon tento jest jednou kytičkou z toho velkého pugétu, který přinesl parlament vládě, když se dělal platový zákon z r. 1926. Tímto zákonem prý se přidalo zaměstnancům asi 600 mil. Kč, a ministr financí žádal náhradu. Náhrada se mu dala v nových daních v částce 800 mil. Kč. Přídavky, které se státním zaměstnancům daly, se jim již vzaly známými srážkami, ale zákony na úhradu těchto přídavků zůstávají dále.

Navrhuji, aby osnova zákona byla schválena. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji debatu. Navrhuji řečnickou lhůtu 10 minut. Námitky nejsou? (Nebyly.)

Námitek není.

Ke slovu je přihlášen pan sen. Enhuber, prosím, aby se ujal slova. (Hlasy: Není zde!)

Nikdo není k slovu přihlášen.

Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 72 ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 63.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Není změn.

Místopředseda Donát (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 72 také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 63.

Projednáme nyní odst. 4 pořadu:

4. Návrh, aby byly prodlouženy lhůty dané §em 43 úst. listiny ku projednání usnesení posl. sněmovny o další 3 měsíce

Jelikož nebylo možno tyto osnovy zákona vyříditi ve lhůtě určené ústavní listinou, navrhuji, aby byla požádána posl. sněmovna o prodloužení lhůt k projednání o 3 měsíce.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Můj návrh je přijat. Navrhuji, aby odst. 5 až 7 dnešního pořadu byly přeloženy na konec pořadu. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Přistoupíme k odst. 8 pořadu, jímž jest:

8. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 79) o vládním návrhu zákona, kterým se rozšiřuje platnost zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem je pan sen. Zimák. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Zimák: Slávny senát! Hospodárska depresia zapríčinila samozrejme pokles príjmov a v dôsledku tohoto neprišla štátna pokladnica na svoje výpočty. Len sníženie platov štátnym a verejným zamestnancom zmenšilo príjem pre štátnu pokladnicu na dani dôchodovej zaokrúhleno o 51 mil. Kč.

Pokles príjmov z dane dôchodovej chcela finančná správa nahradiť zvláštnou prirážkou k dani dôchodovej a k dani z tantiém, ktorú nazvala prirážkou prechodnou.

V r. 1931 schválily zákonodarné sbory vládny návrh, zo ktorého vyšiel zákon čís. 177/1931, ktorý stanovil za roky 1930 a 1931 t. zv. prirážku k dani dôchodovej a dani z tantiém. Táto daň bola progresívna, od 30.000 Kč zdaniteľného dôchodu až vyše 100.000 Kč bola daň progresívne od 6% až do 30%. V r. 1932 sa objavilo, že ani tieto zvláštne prirážky nestačily na zaokrytie úbytku na dani dôchodovej. Preto prišla vláda s novým návrhom, kde sa tieto prirážky zvyšovaly, a síce už progresívne od 15.000 Kč zdaniteľného dôchodu počínajúc, a to nie už 6%, ale hneď 30%, a tak postupne až cez výšku 100.000 Kč zdaniteľného dôchodu, kde sú tie prirážky už vyše 100%.

Daň z tantiém bola zvýšená už v pôvodnom zákone, a síce pri pôžitkoch spoločnosti do 50.000 Kč bola prirážka 100% a nad 50.000 Kč do 100.000 Kč 150%, nad 100.000 Kč 200%. Pri tom všetky tieto prirážky ešte nenahradily úbytok na dani dôchodovej. A poneváč štátna pokladnica s týmito daňami musí počítať už preto, že sa z nich kryjú mimoriadné výdavky pre nezamestnaných a taktiež na Košicko-bohumínsku železnicu, tedy prichádza vláda opäť s návrhom, aby sa tieto prirážky predlžily i na rok 1935 a pokiaľ sa týka dane z tantiém, na rok 1936.

Tieto dôvody úbytkov príjmov na daniach hovoria pre to, aby slávny senát schválil usneseme posl. snemovne a schválil tým taktiež vládny návrh, podľa ktorého štátna pokladnica na tieto príjmy je odkázaná. Navrhujem prijatie tohto návrhu. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji debatu.

Navrhuji řečnickou lhůtu 10 minut. Jsou námitky? (Nebyly.)

Nejsou námitky.

Slovo má pan sen. Enhuber.

Sen. Enhuber (německy): Dámy a pánové! Moje strana mně přikázala, abych k předloženým daňovým osnovám, a to ke všem společně, podal toto prohlášení:

Hlasujeme, ani ne tak ze zásady, proti zvýšení daní, které by jako státní nutnost částečně přece za jistých okolností mohlo býti předmětem diskuse, nýbrž proti způsobu předložení, který pro chvatné promrskání naprosto vylučuje jakoukoli opravu detailů. Tato námitka vztahuje se na a) prodloužení daně z obratu a přepychové vůbec, jakož i b) na zvýšení přirážek k dani důchodové, poněvadž oboje ve většině případů v soukromých podnicích nelze již uspořiti a v obchodě zakalkulovati, pokud totiž mají zpětný účinek. (Potlesk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu již není nikdo přihlášen.

Prosím, aby páni zaujali místa. (Děje se.)

Má pan zpravodaj nějaký doslov?

Zpravodaj sen. Zimák: Nemám.

Místopředseda Donát: Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle návrhu zpravodajova ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 79.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 5 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 8. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se rozšiřuje platnost zákona o přechodné přirážce k dani důchodové a k dani z tantiem.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Zimák: Nenavrhujem.

Místopředseda Donát: Není změn.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nech zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem úvodní formulí byla schválena podle návrhu zpravodajova také ve čtení druhém souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 79.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž je:

9. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 80) o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem je p. sen. dr Karas. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Taktéž tento zákon je prodloužením zákona dosavadního, který byl zákonem nouzovým. Snahou naší jest, aby unifikace práva historických zemí se zeměmi podléhajícími uherskému zákonu byla provedena také v poplatkovém oboru. Je to věc velice těžká, zejména dokud máme různé soudní civilní řády; jiný platí na Slovensku a jiný u nás. Provésti unifikaci civilního řádu procesního je velmi složitou věcí. Pracuje se na ní a ministr spravedlnosti ubezpečil ústavně-právní výbor, že v nejkratší době dojde k dotčené předloze. Ale dokud předlohu nemáme, nemůžeme stanoviti soudní poplatky ve věcech sporu. Proto byl v r. 1931 vydán prozatímní zákon, jehož platnost dochází, a proto je potřebí zákon prodloužiti. Při tom se někde stylisace jednotlivých paragrafů upravuje na podkladě nabytých zkušeností. Zvýšení poplatků v podstatě nenastává, jen někde slova, kde a jak co podléhá zdanění, jsou upravena na podkladě zkušeností, aby nebylo sporů mezi poplatníky a finanční správou. Z důvodu, že není možné vydati definitivní poplatkový řád, navrhuje vám rozpočtový výbor, abyste dosavadní provisorní zákon s úpravami slovními přijali na další dobu do r. 1937, a to ve znění shodném s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 80. (Souhlas.)

Místopředseda Donát: Zahajuji debatu. Navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 10 min. Námitky nejsou? (Nebyly.)

Námitek není.

Ke slovu je přihlášen pan sen. dr Bas. Prosím, aby se ujal slova.

Sen. dr Bas: Slavný senáte! Zdálo by se, že nic se nemění novým zákonem poplatkovým, ale ve skutečnosti tomu tak není. Spravedlnost je, velevážení, základem státu a domáhání se spravedlnosti je něčím, co má každému občanu, ať jest chudý nebo bohatý, býti co nejvíce

usnadněno. Ve skutečnosti se ztěžuje předloženou osnovou domáhání se spravedlnosti. Uvidíte to ze dvou případů. Sazba za soudní rozhodnutí byla dosud odstupňována až do výše 6000 Kč, takže hotově se platilo nejvýše 60 Kč, kdežto podle nové osnovy má se a musí se,

poněvadž nastává odstupňování až do 15.000 Kč, hotově platiti za pouhé rozhodnutí v jedné každé instanci 150 Kč. Peníz 150 Kč je v dnešní době penízem značným, peníz ten musí strana míti hotově připraven, aby mohla hned zaplatiti kolky. Jakmile neučiní této kolkové povinnosti ihned zadost, nastává nocionování poplatkovým úřadem a to nocionování znamená někdy dvojnásobek, někdy trojnásobek, ale někdy i čtyřnásobek. Co to znamená? Že člověk méně majetný - nemusí být zrovna tak chudý, aby požíval práva chudých - bude mít ve skutečnosti ztíženo domáhání se spravedlnosti. Řeknete: V takovém sporu je strana zastupována advokátem. Dobře, ale to je iluse, že by stav advokátní r. 1935 byl oním staven, kterým byl ještě před 10lety. Dnes do stavu advokátního zrovna tak jako do stavu lékařského, do stavu stavitelského, do stavu architektů a lékárníků vniká proletarisace. Dnes máme spoustu mladých advokátů, zejména v hlavním městě, kteří nemají měsíčně čistých 1000 Kč. To není výjimka. (Sen. Hubka: Proč nejdou ven?) To je také těžké, venku jsou také místa obsazena plně. Ale já zde nemluvím pro advokáty, navazuji na to jen v souvislosti, že ta strana se nemůže spoléhat v každém případě na svého právního zástupce, poněvadž jsou případy, že ten právní zástupce těch 150 Kč prostě v kapse nemá. Žijeme v době krise, slavný senáte!

Nejjednodušší způsob domáhání práva bylo upomínací řízení. Většímu obchodníkovi neplatil menší, menšímu obchodníkovi neplatil zákazník. Tu se, prosím, sáhlo k upomínacímu řízení jako nejjednoduššímu. A dnes je ta sazba upomínacího řízení také značně zvýšena. Na platební rozkaz se platí 60 Kč, na podání 15 Kč, celkem 75 Kč. A při tom je 9/10 upomínacích žalob bezvýsledných, poněvadž žalovaný nic nemá.

Já, velevážení pánové a velectěné dámy, jako člen koalice hlasuji pro návrh, ale upozorňuji pana ministra financí a pana ministra spravedlnosti, že domáhání práva má být ulehčováno a ne znesnadňováno. (Potlesk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Slovo má pan sen. Trnobranský.

Sen. Trnobranský: Dámy a pánové! Jménem senátního klubu Národního sjednocení dovoluji si učiniti toto prohlášení:

Způsob, jakým jsou projednávány zákony dnes nám předložené, dokazuje úpadek naší

politické demokracie. Parlament nebyl svolán po dobu 4 měsíců, ačkoli nebylo překážek, aby se sešel již v září, projednal a schválil prodloužení terminovaných zákonů. Předlohy o dani z obratu byly sněmovně poslanecké podány 29. listopadu, sněmovna schválila zákony 20. prosince, t. j. včera, a ihned svá usnesení předložila senátu. V noci na dnešek projednaly je naše výbory a pro krátkost času nejsou nám předloženy ani písemné výborové zprávy, nýbrž pouze zprávy ústní. Koalice využívá nouzových ustanovení jedn. řádu, jež jsou určena jen pro případy zcela mimořádné. O prodloužení řady terminovaných zákonů parlament jednati vůbec nebude, a stane se tak vládním nařízením podle zmocňovacího zákona, ačkoli tyto zákony, jako zákon o ochraně nájemníků, byly vždy parlamentem projednány. S ohledem na tyto okolnosti náš klub nemůže hlasovati pro projednávané osnovy.

Místopředseda Donát (zvoní): Rozprava je skončena.

Přeje si pan zpravodaj slovo k doslovu? Zpravodaj sen. dr Karas: Nikoliv.

Místopředseda Donát: Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť

zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle návrhu zpravodajova ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 80.

Z usnesení předsednictva senátu podle § 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 9. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Karas: Nenavrhuji.

Místopředseda Donát: Návrhů není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí, byla schvá1ena podle návrhu zpravodajova také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 80.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž jest:

10. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 86) o vládním návrhu zákona, kterým se pozměňuje zákon o dani z obratu a dani přepychové a prodlužuje jeho platnost [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodajem je pan sen. Krejčí. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Krejčí: Slavný senáte! Koncem roku 1935 pozbývá platnosti zákon o dani z obratu a dani přepychové.

Ačkoliv obě daně byly v r. 1923 zamýšleny jako přechodné daně obchodové, nelze dnes pomýšleti na jejich zrušení jednak pro jejich vysoký výnos, okrouhle 21/2 miliardy Kč, který jest jak pro státní, tak pro samosprávné finanční hospodářství nepostradatelným zdrojem příjmů, jednak pro nemožnost vynajíti v nynější hospodářské krisi jiný zdroj příjmů, který by výnos obou těchto daní mohl nahraditi.

Nebylo-li lze obě daně zrušiti r. 1926, kdy naše státní hospodářství vykazovalo slušné přebytky, tím méně bylo by lze zrušiti je dnes, kdy zápasí hospodářství státní s citelnými schodky.

Proto také finanční správa počítá s výnosem obou daní v státním rozpočtu na rok 1936 a nezbývá tedy nic jiného, než platnost obou daní prodloužiti na další tři léta až do dne 31. prosince 1938. Při tomto prodloužení vychází se aspoň z části volání poplatnictva po dalších úlevách vstříc, jak se již také stalo v r. 1926, 1930 a 1932.

Nyní se poskytují nové úlevy proti dosavadnímu stavu:

1. Rozšiřuje se osvobození dovozu také na zpětný dovoz zboží, u něhož je daň paušalována.

2. Ulehčují se průkazní podmínky pro osvobození jednatelů od daně tím, že odpadá pro osvobození od daně podmínka vedení obchodních knih nebo daňových záznamů a stačí jiný hodnověrný průkaz.

3. Zavádí se nové osvobození spisovatelů a umělců od daně, nepřesahuje-li souhrn úplat za spisovatelské a umělecké výkony v daňovém období částku 40.000 Kč s podmínkou, že tuto okolnost hodnověrně prokáží.

4. Rozšiřuje se nárok na nezdaňování nezaplacených částek na všechny případy nedobytnosti při zdaňování podle účtovaných cen.

Tím se razí zásada, že dani podléhá jen obchodní účin zaplacený a nikoliv ten, kdy se za dodávku peníze nedostanou ani v době přítomné, ani v budoucnosti.

5. Zmirňuje se povinnost platiti z nezaplacených daňových splátek úroky z prodlení tím, že povinnost tato nastupuje teprve ode dne splatnosti daňové splátky, která nastává až za jeden a půl měsíce od uplynutí splátkového období.

Kdo tedy neplatí daň z obratu do 1 1/2 měsíce, když se čtvrtletí skončilo, platí úroky teprve potom, ovšem předepíší se mu zvýšené, 5%, jestliže a konto čtvrtletně neplatil.

6. Finanční správa zamýšlí další paušalování daně z obratu a to již od 1. ledna 1936 u obuvi a ostatního koženého zboží. Jedná se pak o zavedení některých dalších paušálů (na př. u zboží železářského, papírového, papírů a u elektrického proudu).

Zákon je nevyhnutelný, poněvadž tvoří součást úhrady státního rozpočtu, a proto navrhuji přijetí osnovy beze změny, a to ve znění shodném s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 85. (Souhlas. - Výkřiky sen. Mikulíčka.)

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji debatu.

Řečnická lhůta je 10 minut. (Námitky nebyly.)

Ke slovu je příhlášen pan sen. Janček. Dávám mu slovo.

Sen. Janček: Slávny senát! Daň z obratu mala byť len dočasná. Keď som požiadal v tomto ohľade ešte pána ministra EngIiša, bolo mi povedané, že bude len dočasná. Pán minister EngIiš mi vysvetlil: Dajte mi typ, ktorým by som získal pre štát. pokladňu 2.400 mil. Kč. Potom môžeme o tom hovoriť, prv nie. - Naša daň z obratu je nešťastná preto, poneváč zaťažuje výrobu, hlavne tým spôsobom, že zdražuje životu potrebné články o 10 až 14%, lebo nie je pravda, že sú to dve a tri procentá. Keď tie články prijdú konzumentovi do ruky, daň sa zvyšuje o 6, 8 až 14%. Týmto spôsobom podlamuje a ochromuje nákupnú chtivosť všetkého obecenstva, zaťažuje export a tak obmedzuje priemyselnú výrobu všetkého druhu a tým sústavne zväčšuje aj nezamestnanosť. Vôbec náš daňový zákon je tak komplikovaný a spletitý, že nie je dostatočného výrazu k jeho zatraceniu.

Už som počul tuná pánov z vládnej koalície, ktorí zkritisovali náš daňový zákon, ale som tej mienky, že to mnoho nepomáha, poneváč by to bola ohromná práca zákon prerobiť. Za stáročiá bola prevádzaná výborná praks. Pamätujem sa, že ešte za môjho chlapectva môj otec mi povedal: Pojď, pôjdeme k daňovej komisii, aby si videl, ako sa tam pokračuje. Občan bol zavolaný k daňovej komisii, kde bol prísediacim finančný úradník, predsedom bol obyčajne vždy významnejší občan, poplatník za 5, 10 až 30 minút o svojich daňových záležitostiach tam pojednal a vedel, že keď mu bolo povedané, že takú a takú čiastku má zaplatiť, a zaplatí ju, bude mať na rok úplne svätý pokoj a nebude museť študovať brožúry a knihy, nebude museť vyplňovať hárky A, B, C, D až H. Keď ich dobre vyplnil dľa svojho čistého svedomia, boly stejne ešte zle vyplnené. On ich musí dnes vyplniť, lebo nechať vyplniť dľa tých brožúr a predpisov, ktoré sú obyčajne sostavované od berných úradníkov, ktorí sú vo výslužbe a vyznajú sa v tom, ako sa to má vyplniť. Nemožnou vecou, páni moji, je stanovisko, že poplatnk je odkázaný na benevolenciu a dobročinnosť toho berného úradníka a je vystavený sekatúre, akú berné úrady vedia prevádzať. Úradník bernej správy predepíše dane tomu poplatníkovi dľa lanského roku, nech ten obchod alebo živnosť ide tak či onak. Súdny výrok má odkladnú účinnosť, ale táto zápiska berného úradu odkladnej účinnosti nemá. Keď po 2 až 3 rokoch prijde snáď náprava a oznámí sa mu, že sa mu nejaká sleva poskytuje, je už poplatník vypredaný. Toto je v demokratickom štáte neuveriteľné!

Dľa nášho daňového zákona veľkí utekajú a stredné stavy, úradníctvo a malí platia dane, lebo tak šikovného účtovníka a sily účtovnícke štátna berná správa nemá, ako ich mávajú priemyselné a obchodné podniky. Tí ľudia vedia, kde majú zašantročiť všelijaké rezervy.

Daň z obratu, ako dočasná daň, mala by byť čím prv odstránená a nahradené to, čo donáša daň z obratu, nejakým iným spôsobom.

Je potrebné sa vrátiť k starej daňovej praxi, keď bol daň platiaci občan povolaný k daňovej komisii a tam sa s ním o tom pojednalo.

Místopředseda Donát (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Uděluji slovo k doslovu panu zpravodaji sen. Krejčímu.

Zpravodaj sen. Krejčí: Slavný senáte! Když jsem slyšel tolik výtek a když dokonce před mým referováním mně jeden z kolegů řekl: "Ty béřeš na sebe tu zlou věc a doporučuješ ji?", napadla mne jedna věc: V Mongolsku, kde věří ve stěhování duší, žádný lama se neodhodlá zabíti vola nebo ovci. Musejí k tomu povolati černého muže, který jest určen k zatracení, a když jest ovce nebo vůl zabit, lama přijde a maso již dovede snísti. Tak je tomu i v tomto případě. Nikdo nechce doporučovati věc, která se nelíbí, ale až vynese 2 1/2 miliardy, potom ti, kteří s opovržením o dani mluvili, přijdou a natáhnou ruku, ať již jsou to státní zaměstnanci - poněvadž bez této daně by nemohli dostati svůj plat - nebo členové samosprávy - poněvadž bez této daně by se samospráva neudržela - nebo soukromníci, příslušníci jednotlivých stavů, kterým se také dostává ze státních prostředků určitých výhod. Všichni natáhnou ruku a řeknou: Státe, dej!, a z té opovržené a zatracované daně se jim dostane - a já mám dělat toho černého muže a doporučovati schválení toho, co se mně samému nelíbí. Ale nelze jinak, stát to musí míti, poněvadž bez této daně se náš rozpočet neobejde. Proto navrhuji, aby se nepřihlíželo k výtkám, třebas i oprávněným - ovšem kol. Janček myslel něco jiného, ani ne tak daň, jako způsob vybírání, a to je věcí státní finanční správy, aby v administrativě předpisování a vybírání daně dbala lidskosti a práv poplatníků - a aby byl zákon přijat. (Souhlas.)