Kdo souhlasí s kap. 20 ze skupiny I, se skupinou III, s nadpisem a celkovým přehledem státního rozpočtu podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kap. 20, Nejvyšší účetní kontrolní úřad, ze skupiny I, skupina III (Podíly na daních, dávkách a poplatcích, rozpočty státních fondů), nadpis a celkové přehledy státního rozpočtu jsou schváleny podle zprávy výborové.
Tím schválena byla osnova státního rozpočtu pro rok 1936 ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 75, ve znění shodném s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 65.
Nyní budeme hlasovati ve čtení prvém o osnově finančního zákona, a to vzhledem k pozměňovacím návrhům sen. Nedvěda a Mikulíčka takto:
Kdo souhlasí s čl. I až III podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Nedvěda a Mikulíčka na vsunutí nového článku IIIa), nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s čl. IV až XVI podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Kdo souhlasí s čl. XVII podle pozměňovacího návrhu sen. Nedvěda a Mikulíčka, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s čl. XVII podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Nedvěda a Miku1íčka na vsunutí nového článku XVIIa), nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s čl. XVIII podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Nedvěda a Mikulíčkana vsunutí nového článku XVIIIa), nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s čl. XIX a XX podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Nedvěda a Mikulíčka na vsunutí nového čl. XXa), nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s čl. XXI podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvaluje se.
Kdo souhlasí s návrhem sen. Nedvěda a Mikulíčka na vsunutí nového čl. XXIa ), nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí s čl. XXII až XXX, s nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Schvalují se.
Tím tato část a tudíž i celá osnova finančního zákona s nadpisem a úvodní formulí byla
schválena ve čtení prvém podle zprávy výborové tisk 75, souhlasně s usnesením posl. sněmovny tisk 65.
Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 54 jedn. řádu, aby o osnově státního rozpočtu a finančního zákona na r. 1936 bylo vykonáno ihned čtení druhé.
Ad 1. Druhé čtení osnovy státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona na rok 1936 (tisk 75).
Má pan zpravodaj nějaké textové změny neb opravy?
Zpravodaj sen. Zeman: Nemám.
Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou státního rozpočtu a finančního zákona na r. 1936 tak, jak byly právě schváleny ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova státního rozpočtu a finančního zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena také ve čtení druhém podle zprávy výborové tisk 75, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 65.
Nyní budeme hlasovati o resolucích, a to nejprve o třech resolucích výboru rozpočtového, otištěných ve zprávě výborové tisk 75 na str. 12.
Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímají se.
Nyní budeme hlasovati o resolucích sen. Nedvěda a Mikulíčka; dále o resolucích sen. Franka, dr Hilgenreinera, Kostky a konečně o resoluci sen. dr Polyáka.
Žádám, aby resoluce tyto byly přečteny. Tajemník senátu dr Bartoušek (čte):
A. Resoluce sen. Nedvěda a Mikulíčka:
1. Ke kap. 3:
Vláda se vyzývá, aby převzetím všeho školství ulehčila finančním poměrům samosprávy.
2. Ke kap. 4:
Vláda se vyzývá, aby v nejkratší době ujednala vzájemnostní úmluvu republiky Československé s Francií, Belgií a Holandskem ve věci sociálního zabezpečení československých příslušníků, bydlících v těchto zemích, a to v nemoci, při úrazu, v invaliditě, stáří, v nezaměstnanosti, při poskytování cestovného a dopravy svršků k repatriaci. Podle této úmluvy buďtež všechny nároky na nemocenské, úrazové, invalidní a starobní pojištění, jichž zaměstnanec v té které zemi placením příspěvků nabyl, plně započítány při jeho přesídlení do republiky Československé. Důchodcům nechť se při dobrovolném nebo nuceném přesídlení dostane nezkráceného důchodu do místa pobytu. Podpory v nezaměstnání buďtež všem nezaměstnaným příslušníkům republiky Československé, žijícím ve Francii, Belgii a Holandsku, vypláceny ve stejném rozsahu a ve stejné výši, které se dostává příslušníkům té které země. Při přesídlení do Československa budiž všem zaměstnancům, kteří byli v té které zemi odborově organisováni, vyplácena podpora v nezaměstnání ihned po jejich přijetí do příslušné odborové organisace se započítáním zaplacených let členství bez půlroční čekací lhůty.
Všem brancům, kteří jsou předvoláni před odvodní komisi v zahraničí, budiž konsulárním úřadem poskytnuta náhrada cestovních výloh do místa odvodu i zpět. Lékařská prohlídka budiž pro ně vykonána bezplatně. Nezaměstnaným brancům budiž poskytnuto stravné.
3 až 7. Ke kap. 5:
3. Vládě se ukládá, aby stíhala energicky a důsledně jakékoli hrubé jednání (pohlavkování, spílání a pod.) nadřízenými proti podřízeným ve vojenské službě.
4. Vládě se ukládá, aby předkládala plenu branného výboru každý měsíc přesný výkaz zadaných vojenských dodávek, aby mohly býti vydatně zdaněny.
5. Vládě se ukládá, aby senátu předložila návrh zákona, podle něhož by ministerstvo nár. obrany bylo povinno předkládati plenu branného výboru každý měsíc přesný výkaz zadaných vojenských dodávek a zejména zisků, plynoucích z nich kapitalistickým podnikům, a návrh zákona, podle něhož by tyto zisky byly vydatně zdaněny.
6. Vládě se ukládá, aby učinila všechna opatření k tomu, aby fašističtí a fašismu naklonění generálové a všichni takoví důstojníci vůbec byli neprodleně vyloučeni z armády. Činnost reakčních důstojníků budiž vyšetřena parlamentní komisí, zvolenou podle zásady proporcionality, která by vypracovávala návrhy na propouštění fašistických živlů z armády. Komise by byla povinna vyšetřiti udání každého svého člena.
7. Vládě se ukládá, aby předložila posl. sněmovně návrh zákona, jímž by všem vojínům bylo zaručeno plné volební právo aktivní i pasivní do zákonodárných a všech veřejných sborů, právo svobodné četby pokrokového tisku, svobodné účasti na legálních dělnických schůzích, volného členství v pokrokových organisacích.
Dále se vládě ukládá, aby neprodleně učinila opatření k tomu, aby vedle důstojnických delegací a vojenských misí byly organisovány vzájemné styky mezi vojíny československé a sovětské armády pomocí dopisování, vysílání delegací, sportovních soutěží a pod., které by přispívaly k vzájemnému sblížení a poznávání příslušníků spojeneckých armád.
8 až 12. Ke kap. 6:
8. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrhy zákonů, jimiž by všem pokrokovým občanům byla zaručena plná svoboda shromažďovací, koaliční a tisková (zejména svobodný prodej pokrokového tisku v trafikách a nádražních prodejnách).
9. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona o novelisaci zákona č. 77/27 Sb. z. a n. o finančním hospodářství obcí, okresů a zemí, zejména v tom směru, že by přirážky k daním a dávky mohly býti spravedlivě odstupňovány podle majetkových a příjmových poměrů poplatníkových, že by výnos daňových přirážek a dávek byl dostatečný ke krytí výdajů obcí, okresů a zemí a že by obce mohly ukládati filiálkám a prodejnám továrních podniků vlastní daně nebo dávky.
Dále se vládě ukládá, aby předložila návrh zákona, jímž by, byla zrušena ustanovení zákona č. 125/7 o organisaci politické správy, odporující zásadě demokratické samosprávy.
10. Ministr vnitra se vybízí, aby učinil neprodleně všechna opatření k tomu, aby všichni fašističtí a demokracii nepřátelští živlové byli vyřazeni z aparátu policie, četnictva, okresních úřadů a z aparátu, podléhajícího ministerstvu vnitra vůbec.
11. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, jímž by bylo zaručeno plné právo asylu všem osobám, které byly nuceny emigrovati z fašistických států pro své pokrokové smýšlení.
12. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, jímž by bylo všem osobám, které se od 1. ledna 1910 zdržují na nynějším území republiky Československé, a jejich dětem zaručeno udílení státní příslušnosti, žádají-li o to. Toto opatření by se zejména vztahovalo na osoby, bydlící na Slovensku, na Podkarpatské Rusi a na plebiscitním území Těšínska.
13 až 15. Ke kap. 8:
13. Buďtež ihned propuštěni na svobodu posl. Štětka a bývalý posl. Lokota, buďtež odvolány zatykače na posl. Gottwalda a Kopeckého. Budiž ihned propuštěn na svobodu tajemník Richard Slánský a zastaveno řízení proti posl. Rudolfu Slánskému.
14. Buďtež ihned zastavena všechna trestní řízení, vedená proti osobám, které byly členy Národního shromáždění dne 16. dubna 1935.
15. Budiž bezodkladně vyhlášena všeobecná a plná amnestie i abolice pro všechny trestné činy, jejichž pohnutkou byla snaha po zachování nebo rozšiřování demokratických svobod lidu nebo po zachování míru nebo jež by vyplývaly z hospodářské nouze. Amnestie a abolice nechť se zejména vztahují na projevy sympatií se Svazem Sovětských Socialistických Republik, na projevy namířené proti fašismu a jiným formám reakce nebo směřující k zachování míru a potírající válku; na činy, které byly v souvislosti s demonstracemi a stávkami dělnictva; na činy vyplývající z nezaměstnanosti nebo jiné nouze a na vyhnání plodu, které bylo následkem hospodářské nouze.
16 až 19. Ke kap. 10:
16. Vládě se ukládá, aby učinila okamžitá opatření, aby mohlo býti započato se stavbou německé university v Praze ještě v r. 1936 a aby byla zahájena v témže roce stavba slovenské techniky na Slovensku.
17. Vládě se ukládá, aby učinila opatření k bezodkladnému postátnění polského gymnasia v Orlové.
18. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, kterým se odstupňuje školné (kolejené) na středních a vysokých školách podle majetkových poměrů studentů resp. jejich rodičů, takže do 24.000 až 36.000 Kč ročního příjmu jsou studenti osvobozeni od celého školného (kolejného), a nad tuto hranici aby bylo školné odstupňováno příslušným procentem (1/4 až 3%) z ročního příjmu za jeden semestr.
19. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, podle něhož by byla provedena komassace všech studentských stipendií tak, aby o udělení podpory rozhodovaly jedině důvody sociální a odpadly podmínky, které následkem změněných poměrů právních i faktických nejsou splnitelny. Při rozdílení podpor budiž brán náležitý zřetel na jednotlivé země a národnosti.
20 až 22. Ke kap. 11:
20. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, kterým se zrušuje obratová daň u všech zemědělců, jejichž roční čistý důchod nepřesahuje 10.000 Kč, a kterým snížena by byla obratová daň u zemědělců s čistým příjmem od 10.000 do 30.000 Kč.
21. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, kterým se ruší převodní poplatky a darovací daň u všech zemědělských hospodářství, jejichž výměra půdy nepřesahuje 30 ha.
22. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, jímž by prodloužena byla lhůta pro odklad exekucí u zemědělců do 31. prosince 1937, při čemž za zemědělce ve smyslu tohoto zákona byly by považovány osoby, které se z části i plně vyživují hospodařením na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných nebo daných do užívání, pokud veškerá výměra jejich půdy nepřesahuje 30 ha. Zároveň budiž v tomto zákoně ustanoveno, že se odkládají do 31. prosince 1937 i všechna exekuční a konkursní řízení, vzniklá po 15. únoru 1934.
23. Ke kap. 12
Vládě se ukládá, aby při všech státních dodávkách byl brán zvláštní zřetel k maloživnostníkům.
Dále se vládě ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, jímž se drobným živnostníkům a malým obchodníkům zajišťuje dostatečné sociální pojištění v nemoci, ve stáří a v invaliditě.
24. Ke kap. 13:
Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, jímž by byla provedena sanace hornického pojištění na účet podnikatelů a dostatečným příspěvkem státu, takže by nároky důchodců nebyly zhoršeny a jejich příspěvky nebyly zvýšeny.
25. Ke kap. 15:
Buďtež stabilisováni všichni provisorní železniční zaměstnanci, kteří jsou po dobu 4, 5 a 6 let v nepřetržité službě. Aby bylo zabráněno přepínání sil zaměstnanců, budiž zkrácena pracovní doba a doplněn stav personálu na výši r. 1932. Aby byly odčiněny všechny křivdy, spáchané na protifašistických železničářích, buďtež tito zaměstnanci znovu přijati do aktivní služby nebo jejich pensijní požitky alespoň zvýšeny tak, aby obnášely 100% jejich pensijní základny.
26 až 32. Ke kap. 16:
26. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, jímž by byla zrušena všechna ustanovení novelisace sociálního pojištění z r. 1934, pokud zhoršují nároky zaměstnanců, a tyto zlepšeny, zejména snížením věkové hranice pro nárok na důchod starobní na 55 let pro muže a 50 let pro ženy, zavedením bezpodmínečného důchodu vdovského, uznáním nepojištěné doby v plném rozsahu a zavedením bezplatné nemocenské péče pro nezaměstnané.
27. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona o ochraně dělnické mládeže, jímž by pracovní doba mladistvých dělníků byla zkrácena na nejvýše 6 hodin denně a 36 hodin týdně, jímž by bylo zakázáno používati učňů k jiným pracem než k těm, na které byli najati, každému učni poskytnuta řádná 14denní placená dovolená v roce, zakázána jakákoli noční a nedělní práce mládeže a podle něhož by zaměstnavatel byl povinen zaměstnati vyučence nejméně po dobu jednoho roku po vyučení.
28. Vládě se ukládá, aby senátu předložila návrh zákona, jímž by byla zrušena všechna ustanovení novelisace gentského systému z r. 1933, zhoršující nároky nezaměstnaných, státní příplatek zvýšen na úroveň podle zákona z 5. června 1930 a odborovým organisacím hrazeny schodky, vzniklé v jejich fondech na podporu v nezaměstnání.
Vládě se ukládá, aby novelisovala směrnice o stravovací akci tak, že by se každému nezaměstnanému, který nepobírá podpory podle gentského systému, dostávalo nejméně tří stravovacích lístků týdně a po jednom lístku týdně na každého výdělečně nečinného člena rodiny, a buďtež zrušena všechna ustanovení vylučující celé kategorie nezaměstnaných z nároků na stravovací lístky.
29. Vládě se ukládá, aby senátu předložila návrh zákona, jímž by byly zostřeny dosavadní předpisy proti zavírání závodů a hromadnému propouštění zaměstnanců a zejména vysloven zákaz zavírání podniků, náležejících ke kartelům.
Dále se vládě ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, jímž by byla zrušena všechna dosud platná ustanovení, připouštějící okamžitou výpověď zaměstnanců, a nahrazena ustanovením, že nejkratší výpověď činí u dělníka 14 dní při zachování platnosti delších výpovědních lhůt ve všech případech, kdy tyto jsou stanoveny zákonem nebo kolektivní smlouvou.
Buďtež rozšířena práva závodních výborů a rad, zejména v otázce spolurozhodování při přijímání a propouštění dělníků a budiž zakázáno propouštění členů závodních výborů a rad, jejich náhradníků, kandidátů do těchto sborů i členů volebních komisí, jakož i důvěrníků dělnictva, volených na schůzi osazenstva jednotlivých oddělení, vyjímaje případy, kdy s propouštěním vyslovilo souhlas osazenstvo na závodní schůzi.
Budiž zavedeno povinné zprostředkování práce tak, že by zaměstnavatelé byli povinni hlásiti všechna uprázdněná místa a přijímati dělníky pouze prostřednictvím veřejných nebo dělnických odborových zprostředkovatelen.
30. Buďtež neprodleně zahájeny všechny již plánované veřejné investiční práce řádné i mimořádné, zejména stavby nemocnic, škol, útulků, silnic, vodních regulací, provádění elektrisace venkova a zalesňování.
31. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, jímž by byla prodloužena ochrana nájemníků prozatím do 31. prosince 1937, jímž by byli zabezpečeni nezaměstnaní proti výpovědím z bytů a proti exekučním vystěhováním a kterým by ochrana nájemníků byla také rozšířena na nemajetné nájemníky v novostavbách.
Dále se vládě ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, kterým by všem domovníkům byla zaručena ochrana, jaké požívají nájemníci při ochraně nájemníků, a bezplatný, dostatečně velký a zdravý byt.
32. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, jímž by pracovní doba zaměstnanců byla zkrácena na 40 hodin týdně a nejvýše 8 hodin ve 24 hodinách, v hornictví, hutnictví, při pracích zdraví škodlivých, zvláště namáhavých nebo nebezpečných, a pro zaměstnance mladší 18 let na nejvýše 36 hodin týdně a 6 hodin denně, to vše s plným vyrovnáním mezd.
33 až 37. Ke kap. 19:
33. Vládě se ukládá, aby zrovnoprávnila aspiranty s ostatními státními zaměstnanci, zejména v otázce platů, dovolené a pensijního pojištění.
34. Vládě se ukládá, aby předložila senátu návrh zákona, kterým by nejvyšší platy spolu s vedlejšími požitky státních a veřejných zaměstnanců byly stanoveny na 49.800 Kč a úspor tak dosažených bylo použito ve prospěch zaměstnanců s nízkými platy.
35. Vládě se ukládá, aby zastavila všechny daňové exekuce proti osobám, jichž roční důchod nepřesahuje 16.000 Kč.
36. Vládě se ukládá, aby senátu předložila návrh zákona, jímž by bylo zaručeno úplné zrovnoprávnění staropensistů IV. etapy, a aby toto zrovnoprávnění bylo provedeno neprodleně.
37. Vládě se ukládá, aby senátu předložila návrh zákona, o novelisaci zákona čís. 76/27 o přímých daních, podle něhož by byly zejména od důchodové daně a od všeobecné daně výdělkové osvobozeny všechny osoby, jejichž roční důchod nepřesahuje 12.000 Kč. Zvláštní daň výdělková činila by 15 % dani podrobeného ryzího výtěžku, daň činžovní činila by z vyměřovacího základu v Praze, Brně, Bratislavě 10 % a v ostatních místech 5%, a sazba daně pozemkové činila by 2% daňového základu, u velkostatků od 50 ha orné půdy nebo 150 ha půdy lesní, 7,5% do 500 ha půdy orné a lesní, 10% nad 500 ha orné nebo lesní půdy. Dále by podle tohoto zákona bylo zaručeno zveřejnění daňových dat, zejména u akciových společností.
Dále se vládě ukládá, aby předložila senátu návrh zákona na oddlužení obcí, okresů a zemí, podle něhož by státní oddlužovací ústav převzal 5 miliard Kč neúnosných dluhů a vydal na ně 4% dlužní úpisy, splatné do 40 let. Roční anuita v částce 250 mil. Kč budiž podle tohoto zákona kryta z výnosu zvláštních daní a dávek uložených obcemi filiálkám a prodejnám továrních podniků a z výnosu daně ze spekulace se stavebními pozemky, kterýžto výnos připadne obcím.
B. Resoluce sen. Enhubera, Franka, dr Hilgenreinera, Kostky
38. Ke kap. 12:
Vláda nechť se usnese, že obdobně jako v Rakousku 50 šilinků na jednu osobu, na vánoce pro živnostníky a obchodníky, kteří nezaviněně se octli v tísni, povoluje se na jejich podporu mimořádná výpomoc v částce 3,000.000 Kč, poněvadž tito obchodníci a živnostníci nemají ani podpory péče o nezaměstnané.
39. Ke kap. 14:
Vláda se vybízí, aby se postarala, aby u pošty, jak u ministerstva tak i u státních podniků, vzat byl podle klíče obyvatelstva zřetel k německému živlu při přijímání úředníků a zřízenců, jakož i dělníků.
40. Ke kap. 15:
Vláda se vybízí, aby se postarala, aby u železnic, jak u ministerstva tak i u státních podniků, vzat byl podle klíče obyvatelstva zřetel k německému živlu při přijímání úředníků a zřízenců jakož i dělníků.
41. Ke kap. 18:
Tak zvaná IV. etapa pensistů podle zák. č. 70/30 čeká v největší nouzi dychtivě na konečné zrovnoprávnění s etapou I. až III.
Skutečný náklad na to činí podle našeho výpočtu 7 až 10 milionů Kč a nikoli 40 milionů Kč, jak pan ministr financí tvrdil v rozpočtovém výboru.
Vláda nechť se usnese, že se tato částka ve výši 7 až 10 milionů Kč uhradí z úspor etap I. až III. a věnuje jmenovanému účelu.
42 až 44. Ke kap. 19:
42. Vláda se vybízí, aby se postarala o to, aby při novelisaci daňových zákonů obchodní cestující, zástupci a agenti ve stylisaci §§ 11, 46 a 47 zák. č. 76/27 o přímých daních a 246/26 o dani z obratu považováni byli výslovně za zaměstnance, nikoli však za samostatné obchodníky, podléhající výdělkové dani a dani z obratu.
43. Vláda se vybízí, aby v návrhu na novelisaci zákona o přímých daních přihlédla k tomu, aby znění §§ 46 a 47 zákona o přímých daních č. 76/27 upraveno bylo tak, aby při tom byl vzat zřetel k judikatuře nejvyššího správního soudu o lékařích nemocenských pokladen - podle které tito jsou zaměstnanci nemocenských pokladen - a která praví, že požitky lékařů jsou služebními požitky a nepodléhají tudíž všeobecně dani výdělkové.
44. Vláda se vybízí, aby se při příští novelisaci daňových zákonů vystříhala jakéhokoli ukládání daní se zpětnou působností a aby vzala zřetel k abnormální tísnivé situaci malých a středních živnostníků a obchodníků.
C. Rezolúcia sen. dr Polyáka:
45. Vláde sa ukladá prevedenie čl. XX spôsobom tým, aby nevyčerpané čiastky určené v tomto rozpočte pre potreby Slovenska boly v zárovnej lehote neprodlene poukázané a včas vyplatené.
Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Zemanovi.
Zpravodaj sen. Zeman: Slávny senát! Rezolúcie, ktoré boly prečítané, neboly ani podané ani prejednané v rozpočtovom výbore, a preto navrhujem, aby boly vrátené nazpäť k úvahe do rozpočtového výboru. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby všecky tyto resoluce, jak byly právě přečteny, byly přikázány výboru rozpočtovému, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce tyto se přikazují výboru rozpočtovému.
Nyní budeme hlasovati o prohlášení, jež učinil pan ministr financí dr Trapl ve 13. schůzi senátu dne 12. prosince 1935, a to podle § 65 jedn. řádu.
Kdo schvaluje prohlášení pana ministra financí dr Trapla, učiněné ve 13. schůzi senátu dne 12. prosince, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Prohlášení pana ministra financí v senátě bylo schváleno.
Nyní budeme projednávati další odstavec pořadu, jímž je:
2. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o usnesení posl. sněmovny (tisk 81) o návrhu posl. Berana, Hampla, Zeminovej, dr Jos. Dolanského, Mlčocha, Tauba a Zierhuta na vydanie zákona, ktorýtu sa predlžuje účinnosť zákona č. 247 Sb. z. a n. z r. 1933 o srážkach z platov členov Národného shromaždenia na r. 1936 (tisk 83) [podle §u 35 jedn. řádu].
Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní pan sen. Riedl, za výbor rozpočtový pan sen. Hubka.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, panu sen. Riedlovi.
Zpravodaj sen. Riedl: Slavný senáte! Všeobecná hospodářská krise způsobila i neutěšený stav ve finančním hospodářství státu. V důsledku finanční tísně státu byla provedena známá úsporná opatření personální, která tak těžce dolehla na všechny státní a veřejné zaměstnance. Také členové Národního shromáždění vidouce hospodářskou tíseň státu snížili si zaručené jím platy zákonem ze dne 22. prosince 1933, č. 247 Sb. z. a n. Když jeho účinnost vypršela dnem 31. prosince 1934, byly srážky prodlouženy zákonem ze dne 20. prosince 1934, č. 268 Sb. z. a n., i na rok 1935. Dnem 31. prosince 1935 se končí i tento zákon a jde nyní o to, aby srážky byly prodlouženy i na rok 1936. (Předsednictví převzal místopředseda Donát.)
Poněvadž důvody, které vedly k odhlasování původního srážkového zákona, nepominuly, usnesla se posl. sněmovna dne 19. prosince 1935 na podkladě iniciativního návrhu z řad poslaneckých na novém zákoně, kterým se dosavadní srážky s platů členů Národního shromáždění prodlužují i na rok 1936.
Ústavně-právní výbor senátu usnesl se ve své schůzi dne 20. prosince 1935 doporučiti, aby senát Národního shromáždění republiky Československé schválil toto usnesení posl. sněmovny beze změny. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. Hubka. Dávám mu slovo.
Zpravodaj sen. Hubka: Slavný senáte! Usnesení rozpočtového výboru o platových srážkách bylo jednomyslné. Je to již třetí výročí, kdy tyto platové srážky dobrovolně usnášíme. Po prvé to bylo 22. prosince 1933, po druhé 22. prosince 1934 a nyní 21. prosince 1935.
Jednomyslné usnesení výboru není dokladem lehké snesitelnosti těchto srážek. Sráží se nám s našich příjmů daně, sráží se 14% těchto dobrovolných srážek, ale máme vedle toho velmi značné povinnosti plynoucí z výkonu senátorské funkce, máme dále velké povinnosti občanské, politické, sociální, s nimiž přicházejí mnozí právě jenom proto, že jsme členy Národního shromáždění. Ale jednomyslné usnesení výboru bylo diktováno vědomím povinnosti, že také my musíme dobrovolně nésti určitou část břemen, jež zákonem ukládáme v zájmu státu veřejným a státním zaměstnancům. Přejeme si jenom, aby se hospodářské a zejména finanční poměry v republice utvářely tak, abychom mohli co nejdříve přikročiti k odbourání platových srážek státním a veřejným zaměstnancům. A potom nebude ani této dobrovolné povinnosti pro nás, abychom si ze svých příjmů jako členové Národního shromáždění stanovili dobrovolné srážky.
Doporučuji jménem rozpočtového výboru senátu, aby osnova zákona byla schválena. (Souhlas.)
Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji debatu.
Řečnická lhůta je 10 minut. (Námitek nebylo.)
Ke slovu je přihlášen pan sen. Mikulíček. Dávám mu slovo.
Sen. Mikulíček: Paní a pánové! Naše strana není v zásadě speciálně proti této osnově zákona, poněvadž tato osnova, resp. prodloužení zákona z r. 1933 reguluje platy poslanců, senátorů, předsedů a místopředsedů obou sněmoven. Víme, že osnova je jenom důsledkem srážek stanovených státním zaměstnancům. Vždycky, tuším hned r. 1922, když se snižovaly platy státním zaměstnancům, přenesla se určitá břemena také na poslance. Právě tehdy vznikl zákon, že si poslanci a senátoři musí platiti jízdenky za 2.000 Kč, čili když se
státním zaměstnancům srazilo 300 mil. Kč, tak se také uvalilo nové břemeno na poslance a senátory, 900.000 Kč za celoroční jízdenky. Jak říkám, sráželo se soustavně státním zaměstnancům - v podrobnostech jsem o tom mluvil při projednávání rozpočtu ve výboru - platy jejich jsou se všemi důsledky o více než 400 mil. Kč menší, než byly před srážkami. A aby to bylo stravitelnější při těchto téměř 400 tisíc zaměstnanců, odebrali jsme si také něco od úst.
Vážení, už několikrát v parlamentě i zde v senátě jsem jménem strany jako člen rozpočtového výboru podával návrh, aby platy všech veřejných a státních zaměstnanců byly regulovány, a to tak, aby žádný veřejný a státní zaměstnanec neměl méně než 1.000 Kč, ženatý 1.400 Kč, ale také ne více než 3.000 Kč měsíčně. Myslím, pánové, že tyto návrhy přes to, že byly nazývány demagogickými, byly proveditelné. Právě před pár minutami jsme hlasovali jen pro 2 kapitoly rozpočtu státního a senát schválil státní rozpočet, že se podle finančního zákona vybere z kapes poplatníků na přímých a nepřímých daních a na výtěžku tabákové režie a třídní loterie téměř 10 1/2 miliardy Kč, 8 miliard Kč na rozpočet, 2 1/2 miliardy Kč na příděly samosprávě. Odpočítáte-li polovic daně z příjmů, kterou zaplatí lépe situovaní proletáři manuální i duševní práce, odpočítáme-li dobrou polovici pozemkové daně, kterou zaplatí pracující rolníci, 3/4 domovní daně, kterou zaplatí chudý venkovan a nájemníci v městech, a téměř celou daň výdělkovou, kterou platí chudí živnostníci, zbývá k zaplacení podle rozpočtu na bezplatné zisky jenom 1 miliarda: Vezměte si, pánové, finanční zákon a tam to v jednotlivostech najdete. Ale ve formě nepřímých daní, ve formě zisků z tabákové režie a třídní loterie se vymačká na pracujících občanech tohoto státu přes 9 miliard Kč.
Vážení pánové, finanční zákon, to je vyloženě třídní rozpočet. Bylo zde v rozpočtové debatě v této místnosti poukázáno na to, že Československo je státem, v němž jsou občané daněmi a dávkami zatíženi poměrně nejvíce z celé Evropy. A pánové, co se o tomto 17letém hospodářství slibovalo v dubnu a květnu? Bude se vládnout po novém, slibovalo se 400.000 státních zaměstnanců, kteří se členy rodin representovali nejméně 1 milion voličů, že se dostanou do lepší životní úrovně, že se budou odbourávati srážky, že se jim pomůže z dluhů. A co se prakticky stalo? Všechny naše návrhy, aby se vládlo po novém, aby platili ti, co mají, chcete nazývati (Výkřiky sen. Jančeka.) nemožností? Chcete nazývati nemožností, aby na investiční půjčku ten, kdo má milion Kč, půjčil - ne dal 3%? Zabije ho to, když dá 30.000 Kč na odbourání nezaměstnanosti, má-li milion majetku? Chcete nazývati nemožností, aby ten, kdo má 50 mil. Kč jmění, dal 7% na investiční půjčku? Nezbude mu ještě 46,504.000 Kč?