Místopředseda Donát (zvoní): Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena podle návrhu zpravodajova ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 86.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 10. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se pozměňuje zákon o dani z obratu a dani přepychové a prodlužuje jeho platnost.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Krejčí: Nikoli.

Místopředseda Donát: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí byla schválena podle návrhu zpravodajova také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 86.

Přistoupíme k projednávání dalšího odstavce pořadu, jímž je:

11. Zpráva rozpočtového výboru k usnesení posl. sněmovny (tisk 87) o vládním návrhu zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové [podle §u 35 jedn. řádu.]

Zpravodajem je p. sen. Krejčí. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. Krejčí: Slavný senáte! Na rozdíl od zákona, který jsme právě přijali a jímž se prodlužuje účinnost zákona o dani z obratu o 3 léta, všeobecná přirážka k dani z obratu má býti prodloužena pouze na 2 roky, od 1. ledna 1936 do 31. prosince 1937.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na 1%ní pravidelnou daň z obratu a na paušalovanou nebo sníženou daň, nahrazující výhradně nebo převážně 1%ní pravidelnou daň z obratu.

Při tom se zavádí zvláštní přirážka ještě dvě procenta na tutéž dobu z těch dodávek a výkonů, které byly provedeny (splněny) prodejnami, pokud se týče prodejnou nebo prodejnami s jednotnými cenami. Tato zvláštní přirážka činí 100% pravidelné 2%ní daně z obratu (bez přirážky podle § 1).

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje:

1. na podnikatele, u nichž celkový obrat v rozhodném daňovém období nepřesahoval 500.000 Kč. Celkovým obratem se při tom rozumí roční souhrn všech podnikem přijatých úplat (po příp. účtovaných cen) s připočtením daně a ceny předmětů, vzatých pro vlastní spotřebu, po příp. ceny dodávek a výkonů mezi závody téhož podniku a dodávek a výkonů mezi závody nebo podniky téhož majetníka (stanoví-li jejich daňovou povinnost paušalovací vyhláška), avšak po odečtení vrácených úplat;

2. na výdělková a hospodářská společenstva, nehledíc na výši celkového obratu.

Ministr financí se zmocňuje, aby po dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností nebo s ministrem zemědělství v případech hodných zřetele poskytl osvobození od přirážky podle odstavce 1 nebo její snížení.

Navrhuji přijetí osnovy zákona shodně se zněním, usneseným posl. sněmovnou a otištěným v tisku 87. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Navrhuji řečnickou lhůtu v trvání 10 minut.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Nejsou. Navržená lhůta je přijata.

Ke slovu se přihlásil pan sen. dr Bas. Dávám mu slovo.

Sen. dr Bas: Veleslavný senáte, velectěné dámy, vážení pánové! Projednáváme daň z obratu a její zvýšení pro určité útvary podnikání. Pro naši živnostenskou stranu obchodnickou je tato otázka jistě velmi naléhavou. My stáli a stojíme na stanovisku, že daň z obratu má býti paušalována, že má býti vybírána u prvovýroby. Stojíce na tomto stanovisku vzpomínáme toho, co bylo řečeno při zavedení této daně dr Englišem, jenž tenkráte pravil: Proti té dani mluví všechny úvahy hospodářské a sociální. Je to daň nespravedlivá, jež omezuje výrobu a spotřebu. Je možná jedině za poměrů vytvořených válkou. Daň tato nemůže míti proto delší existenční oprávnění, než budou trvati poměry válkou vyvolané.

Tyto poměry válkou vyvolané trvají ještě dnes, 17 roků po skončení světové války. Tato daň tíží malého obchodníka i živnostníka, poněvadž jenom na papíře ji může přenášeti na svého konsumenta. Ve skutečnosti ji platí ze své vlastní kapsy. A tak kritisuji rád tuto předlohu a nerad budu pro ni hlasovat. Ale koalice znamená sdílet úspěchy i neúspěchy. Nemůžeme si vybírat pouhé hrozinky, nemůžeme si vybírat, co se nám líbí, musíme také jíti za tím, co se nám nelíbí - a nám prodloužení daně z obratu se nelíbí. Smiřuje nás se zákonnou osnovou skutečnost, že postiženy budou zvýšenou měrou obchody s jednotkovými cenami a mamutí koncerny s ohromným množstvím filiálek. Jednotkové domy jsou domy, které reklamou ubíjejí střední a malé obchodnické podnikání, jsou národohospodářskou škodlivinou a čím drzejšími budou majitelé těchto jednotkových obchodních domů, tím spíše urychlí den zúčtování s nimi. Musíme s nimi zúčtovat, byť byli sebe drzejšími. Každou zmínku, která jest uveřejněna v našich časopisech proti jednotkovým domům, stíhají opravou a jdou teď dokonce tak daleko, že stíhají náš tisk žalobou pro nekalou soutěž, poněvadž bylo poukázáno na to, že se v nich prodává šmejd a brak. V posl. sněmovně vládní poslanec si přinesl aktovku, která byla prodána v jednotkovém domě jako aktovka kožená a hravě ji roztrhl. Byla z mizerného papíru. Takto lákají zákazníky jednotkové domy a přivádějí je do národohospodářské škody.

Neříkejme, pánové, že náš boj proti jednotkovým domům postihne zaměstnanectvo v těchto jednotkových domech. Já, zde cituji po této stránce "Rudé právo", které napsalo dne 12. prosince ve svém pobočním orgánu "Halo noviny" tato výstižná slova, pokud jde o zaměstnanectvo: "Velkokapitalistické detailní podniky, nazvané u nás jednotkovými domy, byly v posledním čase postiženy na nátlak živnostenské strany určitými represáliemi daňovými. Všechny tři závody, které zde zatím máme a které jsou chráněny před novou konkurencí zvláštním zákonem, spustily falešný pokřik. Prý zákon utiskuje nikoliv je, nýbrž jejich zaměstnance, vesměs mladé lidi. Jak tito mladí zaměstnanci mohou milovat své chlebodárce, ukáže nám výplatní listina.

Osmnáctileté prodavačky po dlouholeté praxi nemají více než 300 Kč měsíčně při 10 až 12hodinné dřině. Každý podnik vydržuje celý štáb dohližitelů, kteří kontrolují i nejmenší pohyb mladého zaměstnance. Večer jsou všichni bedlivě (a často tělesně) prohlíženi. Na nějakou soukromou zábavu nemohou ani pomysliti. Po celodenním nepřetržitém stání u pultu a večerním uklízení odcházejí všichni domů vyčerpáni až na kost.

Každý pokus, získati pro jakoukoli zábavu či akci zaměstnance z jednotkových obchodů, selhává pro naprostou vyčerpanost veškerého mladého personálu."

To je ta ochrana, to je to poskytovámí chleba se strany jednotkových domů. My tedy nemůžeme falešným poukazem na zaměstnance býti brzděni v naší práci proti jednotkovým domům, poněvadž ti zaměstnanci, jakmile jednotkové domy zaniknou, nebudou hozeni na dlažbu, nýbrž budou přičleněni a přečleněni do menších závodů, kde bude s nimo jednáno lidsky, poněvadž takový malý podnikatel v té své chudobě, při své malé majetnosti nevidí v tom zaměstnanci pouhého otroka. (Místopředseda Donát zvoní.)

Končím, poněvadž lhůta uplynula. Prohlašuji, hlasujeme pro zákon, hlasujeme pro něj neradi, ale očekáváme, že prolongace přítomná je prolongací poslední a že příště setkáme se s návrhem zákona, aby tato nespravedlivá daň byla vesměs všeobecně paušalována u prvovýroby.

Místopředseda Donát (zvoní): Slovo má dále pan sen. Modráček.

Sen. Modráček: Slavný senáte! Ačkoliv náležím ke straně koaliční, která jistě vždycky ukázala patřičnou loyalitu ke koalici, (Sen. Mikulíček: Až moc!) - to my můžeme posuzovat a ty ne - přece jen musím se vyslovit proti způsobu projednávání berních osnov, jak se to děje.

Pánové, my při tom, když musíme státu dáti, co stát potřebuje, musíme také hleděti na to, aby se to dálo způsobem, který odpovídá důstojnosti a cti parlamentarismu. Není možno souhlasiti s tím, aby se někdy o půl noci v rozpočtovém výboru narychlo projednaly osnovy, aby se ani o nich nepodala tištěná zpráva senátu, a potom aby se hned odhlasovaly. (Sen. Mikulíček: Vždyť se to děje!) Prosím, tato předloha tisk 86 čítá 11 tiskových stran. Ta sama vyžaduje prostudování nejméně dvou, tří dnů, aby se v tom člověk vyznal. A my ji musíme spolknouti vůbec bez přečtení, poněvadž ani přečíst se to pořádně nedá za tu chvíli. Pánové, tohle nejde dále dělat. Víte, jaká je kritická doba, s jakým nepřátelstvím musí zápasiti parlamentarismus, prosím vás, nedělejte to! Podkopáváme tímto způsobem základy parlamentarismu. Vždyť jde o daně, které zatěžují obyvatelstvo, a když se takto projednávají, jsou dvojnásobné útoky proti parlamentu. Jednak proto, že přinášíme nová břemena nebo stará obnovujeme, jednak proto, že to děláme způsobem neparlamentárním. (Správně!)

Pánové, také v jedné věci musím pozdvihnout svého hlasu. Nejsem jistě přítelem kapitalistických podniků ani obchodů s jednotkovými cenami. Když se vám nelíbí, tak je zakažte poctivě, ale nesmí se fušovat berní zákonodárství tím, že zavádíte u daně obratové daň, která postihuje progresí, která finanční teorií celého století jest omezena na důchodovou daň. To je zavádění anarchie v daňovém zákonodárství. Děláte výjimečná ustanovení pro jisté poplatníky v berním systému. Víte, kam to vede? K úplnému zničení jakékoli daňové teorie a jakýchkoli daňových principů, to uznáte, a také jakékoli právní jistoty. To je to nejhorší, co se může stát, že se v zákonodárství berním dělá zákonodárství výjimečné. To může býti v trestním oboru, oboru politickém, ale nikdy ne v tom oboru, který má postihovat všechny občany stejnoměrně podle toho, jak to hlásá ustanovení zákona.

Tedy pravím: Chcete-li takového Baťu zabít, chcete-li zabít jednotkové obchody,

já u nich nekupuji, vím, že nejsou ideálem, pohříchu soukromý obchod také ideálem není, papírovou tašku koupím také u živnostníka a třebas dráže než u té Jepy - chcete-li je podlomit a zakázat jim existenci, prosím vás udělejte to upřímně, vydejte zákon, že se nedovoluje, aby u nás byly bazáry jako v jiných velkých městech, řekněte, že se nebudou zakládati filiálky továrních podniků. Řekl bych, že to je sice zákonodárství tyranské, ale je to zákonodárství, které má v sobě určitý princip, třebas je to princip brutální. Ale hanobit, fušovat berní zákonodárství, to se nemá dělat, poněvadž zanášíte tím do celého hospodářského života největší nejistotu. Nikdo z nás neví, co nás čeká v budoucnosti. My družstevníci také ne. Dnes jsou vyjmuti z těchto ustanovení, ale nevíme, zdali za půl roku, když se změní situace, to nebude škrtnuto. Proto protestuji jako družstevník a demokrat proti tomu, aby se dělalo v berním systému výjimečné zákonodárství. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Debata je skončena.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji sen. Krejčímu.

Zpravodaj sen. Krejčí: Slavný senáte! Pan kol. dr Bas zde zdůraznil, že jen z koaliční povinnosti bude hlasovat pro zákon, ačkoli mu učinil mnoho a mnoho výtek. Řekl, že jsou v koalici, že si nemohou vybírat jen hrozinky, nýbrž musí snísti i tvrdou kůrku. Ale prosím, je-li tomu tak, pak pane kol. Base, se nemůžete spokojiti zde s tvrdou kůrkou loyality, vám ovšem nepříjemné, a dávati občanstvu velkou hrozinku oposiční nálady. (Výkřiky sen. dr Base.) Kolice spočívá nejen v tom, že dává státu, co potřebuje peněžitě, nýbrž koaliční strany dávají a donášejí mu také srdce a mysl lidu venku. (Sen. dr Bas: My jsme loyálnější než kdo jiný!) Není to tak. (Sen. dr Bas: Je to tak!) O to se nemůžeme příti. Já jsem zdůrazňoval v rozpočtovém výboru, že pro obranu státu má ohromnou cenu mysl a srdce lidí, a když vy tady zvednete ruku pro rozpočet, poněvadž víte, že by jinak státní rozpočet nemohl existovat, ale při tom pro noviny mluvíte takovou přímo, řekněme, těžkou a obviňovací řeč,... (Sen. Mikulíček: Řekni paličskou!) - nechci to říci, ale řekl jsi to ty - pak stát sice dostane peníze, ale loyalita občanstva, na které se staví veškerý státní život, mizí. (Sen. dr Bas: O loyalitě mne neračte poučovati!) Vy jste loyální, ale k neloyalitě vychováváte své stoupence venku. (Výkřiky sen. dr Base.)

Panu kol. Modráčkovi na jeho námitky, že je zde výjimečný zákon proti prodejnám, resp. Baťovi, a proti obchodům s jednotkovými cenami, chci říci jen tolik: Zavedením zvláštní přirážky pro prodejny velkých podniků a pro jednotkové domy vyrovnává se nevýhoda drobného živnostnictva. Kol. Janček zde pravil, že nejde zde jen o 1% až 3% daň, nýbrž že se tato daň několikráte opakuje, takže na konec činí 10, 13 i více procent. Takový Baťa nenakupuje jako obuvník, který platí daně, nýbrž má potřebné suroviny ze svých závodů a prodejen, jemu jeho obchodní dům dodává z vlastních závodů mléko, z vlastních lesů palivo, z vlastních statků maso, má také hotové peníze, poněvadž si je strhuje z mezd, a tím vším má ohromnou výhodu proti obchodníkovi, protože surovina, kterou obchodník na konec ve výrobku prodává, je několikráte zdaněna daní obratovou. A aby se to vyrovnalo, mají prodejny tohoto druhu, jakož i jednotkové domy platiti zvláštní přirážku. Byl jsem svědkem, jak na Valašsku nakoupil zástupce jednotkového domu najednou 2 vagony křiváků. Může takový malý obchodníček dostati zboží za tutéž cenu? Nemůže, musí nakupovati z většího skladu a tak se několikráte opakuje placení obratové daně, kdežto domy s jednotkovými cenami, ježto kupují u obchodníka ve velkém, nepotřebují celý ten řetěz zprostředkovatelů a meziobchodníků, a v tom mají velkou výhodu. Aby tyto výhody nebyly s to tolik škoditi drobnému živnostnictvu, byla zde zavedena zvláštní přirážka.. (Sen. Modráček: K tomu je daň výdělková a důchodová, to je zásada moderní teorie finanční!) Pan kol. Modráček může míti pravdu, pokud se týká zásady, ale pokud se týká praxe, se mýlí.

Navrhuji schválení projednávané osnovy beze změny. (Souhlas.)

Místopředseda Donát (zvoní): Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých paragrafů a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle návrhu zpravodajova ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 87.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 11. Druhé čtení osnovy zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Krejčí: Nemám změn.

Místopředseda Donát (zvoní): Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí, přijatou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí byla schválena podle návrhu zpravodajova také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 87.

Přistoupíme k dalšímu odstavci pořadu, jímž je:

12. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 82) k vládnímu návrhu zákona o státní poctě prvnímu presidentu Československé republiky T. G. Masarykovi (tisk 84) [podle §u 35 jedn. řádu].

Zpravodaji jsou: za výbor ústavně-právní sen. dr Milota, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.

Prosím zpravodaje za výbor ústavně-právní, p. sen. dr Milotu, aby se ujal slova. (Senátoři povstávají.)

Zpravodaj sen. dr Milota: Slavný senáte! Bylo vždy vroucím přáním národa, aby jeho první president-Osvoboditel zůstal presidentem republiky až do konce svého života. Toto přání chovalo již revoluční Národní shromáždění, když odhlasovalo v ústavní listině ustanovení, že pro prvního presidenta republiky neplatí časové obmezení, jinak platné pro další presidenty. Žel Bohu, neúprosný osud, který otřásl zdravím presidenta Masaryka, nedopřál, aby se splnila tato touha našich srdcí. Se smutkem v duši byli jsme nuceni uznati důvody, pro které se president Masaryk vzdal svého úřadu, neboť jeho život je nám příliš drahý, než abychom jej vydávali v nebezpečí; které by mu hrozilo, kdyby nadále nesl tíhu svého úřadu.

Je však třeba, aby ve chvíli, kdy president Masaryk odchází, projevil mu národ i skutkem svou hlubokou vděčnost za jeho veliké dílo.

A předstupuji-li před vás, paní a pánové, abych vám z usnesení ústavně-právního výboru doporučil k přijetí zákon, kterým náš stát přiznává svému prvnímu presidentovi-Osvoboditeli mimořádné pocty, vykonávám tím nejen svůj ústavní úkol, nýbrž jistě plním tím též vůli veškerého obyvatelstva celého našeho státu, které bez rozdílu národnosti a náboženství lne k našemu Masarykovi, sklánějíc se před jeho ušlechtilou osobností. Jeho zásluhy o stát byly uznány zákonem a zákon ten byl vtesán v kámen. A zajisté to nejmenší, čím můžeme mu skutkem projeviti své city, je, že mu dalším zákonem vyslovíme dík národa za jeho práci, kterou nás osvobodil a kterou nám budoval naši republiku, a když mu umožníme, aby další dny svého života ztrávil v klidném prostředí, ve kterém žil a které si zamiloval.

Je zvláštní shodou okolností, že o zákonu, kterým se přiznává státní pocta presidentu Masarykovi, jednáme právě v den výročí jeho vítězného návratu do republiky r. 1918. Je tomu dnes 17 roků, kdy - a snad ve stejnou chvíli - sem, do této historické síně, vkročil náš Masaryk, plný síly a zdraví. Kéž je tato zvláštní shoda pro nás šťastným znamením, že právě tak, jako tehdy zvítězil, zvítězí i nyní nad svou chorobou a že se bude moci, jak sám řekl, ještě dlouhou chvíli dívat, jak to vedeme!

Zákon, o kterém jednáme, je tak samozřejmý, že nepotřebuje, aby byl odůvodňován. Každé slovo je tu slabé a nedovede vyjádřiti city, které nám tento zákon diktují. My všichni jen prosíme našeho presidenta-Osvoboditele, aby tento pokorný dar vlídně přijal od svého národa jako skrovný projev jeho lásky a vděčnosti. Přejeme mu prostými slovy lidu, aby ho užil ve zdraví. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Místopředseda Donát (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. sen. dr Karas. Dávám mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! K řadě poct a projevů lásky i upřímné vděčnosti k našemu presidentu Osvoboditeli a Sjednotiteli družiti se musí též hmotné opatření jeho osoby.

Rozpočtový výbor plně se připojuje k usnesení ústavně-právního výboru, a je mi zvláštní ctí, že mně jako rodáku z těch křivoklátských lesů a lesů lánské obory - kde jedna část se dosud jmenuje Karasův dvůr, neboť to byl kdysi majetek naší selské rodiny - je také dopřáno štěstí přáti panu presidentu, aby z těch zdravých lesů mohl načerpati tolik sil, aby se ještě dlouhá a dlouhá léta mohl dívat, jak to vedeme. (Hlučný potlesk. - Senátoři usedají.)

Místopředseda Donát (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu je přihlášen pan sen. Frank. Dávám mu slovo.

Sen. Frank (německy): Mám podati toto prohlášení:

Klub senátorů sudetskoněmecké strany považuje předložený návrh zákona za samozřejmý akt vděčnosti muži, který po 17 roků zastával a s oddaností vykonával nejvyšší úřad ve státě. Vzpomínáme při tom s vděčností posledního projevu presidenta T. G. Masaryka, ve kterém jako politický odkaz zdůraznil, že ve státě potřebujeme spravedlnosti ke všem občanům, ať jsou kterékoli národnosti. (Předsednictví se ujal předseda dr Soukup.)

Konstatovali jsme od počátku v této sněmovně již opětovně, do jaké míry tato spravedlnost ke všem občanům v národnostním ohledu uskutečněna není. Vítáme tudíž toto napomenutí prvního presidenta státu, na jehož zachovávání jedině vybudován býti může dobrý poměr mezi národy státu. Vítáme také vydanou politickou amnestii a spatřujeme v ní napomenutí, vnitřní národnostně politický vývoj svésti na nové koleje.

Projevili jsme již svým zásadním prohlášením ze dne 19. května 1935, že jsme ochotni vzíti na sebe všechny povinnosti, které vyplývají ze zásad ústavy. Zároveň musíme však žádati, aby nám ve státě přiznána byla všechna práva před zákonem a ve správě takovou měrou, jakou každému občanu jsou ústavní listinou zaručena. Tak může poslední napomenutí prvního presidenta míti skutečně plodný účinek ku blahu státu a ku blahu všech jeho národů.

V tomto smyslu hlasujeme pro zákon. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Jednání je skončeno (Senátoři povstávají.)

Budeme hlasovati ve čtení prvém.

O celé osnově zákona, jeho nadpisu úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 84 ve čtení prvém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 82.

Z usnesení předsednictva senátu podle §u 54 jedn. řádu budeme ještě v této schůzi hlasovati o projednávané osnově také ve čtení druhém.

Ad 12. Druhé čtení osnovy zákona o státní poctě prvnímu presidentu Československé republiky T. G. Masarykovi (tisk 84).

Táži se pánů zpravodajů - za výbor ústavně-právní sen. dr Miloty a za výbor rozpočtový sen, dr Karase - zda navrhují nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Milota: Nejsou.

Zpravodaj sen. dr Karas: Není jich.

Předseda (zvoní): Není tomu tak.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, schválenou právě ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí byla schválena podle zprávy výborové tisk 84 také ve čtení druhém, souhlasně s předchozím usnesením posl. sněmovny tisk 82. (Hlučný potlesk. Senátoři usedají.)

Přerušuji další projednávání pořadu schůze. Vážený senáte! (Senátoři povstávají.) Končíme své práce pro letošní rok. Byl to rok pohnutý a mimořádně významný. Byl to rok nepochybných velkých úspěchů naší republiky. Letošní volby do Národního shromáždění znovu skvěle potvrdily stabilitu našich ústavních zřízení a našeho parlamentního demokratického režimu. Naše Národní shromáždění se ustavilo hladce, beze všech poruch a pracuje věcně, pilně a ve formě zákonodárného sboru důstojné. My v senátě, stejně jako naši kolegové ve sněmovně poslanecké jsme jistě dali státu a jeho lidu vše, co bylo v naší moc a co potřeba doby na nás vyžadovala. Budeme tak činiti do další budoucnosti v plném vědomí toho, čím jest v dnešní chvíli nejvyšší zákonodárná moc ve státě demokratickém a čeho jest třeba činiti pro její účinnost, ale i pro respekt i oddanost ke zřízení, jímž a v němž se nám zjevuje skutečná vůle, skutečný život i všechny touhy a ideály našeho lidu.

V závěru našeho jednání se náš duch obrátil k našemu presidentovi-Osvoboditeli a právě přijatým zákonem jsme se pokusili naznačiti všechnu hloubku své oddanosti k jeho celoživotní práci. Nikdy nezapomeneme oněch dvou velikých dnů prosincových, dne 14. a 18. prosince, čím byly v životě našem, a čím se staly v dějinách našeho státu. Nebyli jsme takřka ani schopni slova, když jsme jako předsedové sněmoven i vlády přijali abdikaci našeho prvého presidenta a uvědomili si všechnu historičnost této chvíle. A všechna naše nejvroucnější láska se v této chvíli obrací k tomuto velkému kmetu do Lán s nejupřímějším přáním, aby nám zůstal ještě dlouho a dlouho zachován, poněvadž jsme si plně vědomi toho, jakým je každý nový den a každý nový rok jeho života nejenom štěstím naším osobním, nýbrž i štěstím celého státu.

Dny 14. prosince a 18. prosince se nám staly velkými a slavnými manifestacemi jednoty a stability našeho státu. Dne 14. prosince se celý náš národ, celý stát, ba i všechno zahraničí ve svém duchu shromáždilo kolem našeho prvého presidenta-Osvoboditele. A tato jednota se manifestovala stejně úchvatně také při volbě našeho druhého presidenta dr Edvarda Beneše. Jak tím naše republika vyrostla ve své síle a ve své pevnosti u nás doma a po celém světě! Byli jste všichni svědky toho. Nikdy nezapomeneme všeho toho vzrušujícího nadšení, které zachvělo celou naší duší, když jsme po volbě svého druhého presidenta všichni naráz povstali a kdy naše státní hymna, zpívaná zákonodárným poselstvem našeho státu, letěla na vlnách rozhlasu do myslí a duší všeho našeho lidu a celé Evropy. Byla to velká a slavná manifestace vědomí a přesvědčení, že jdeme dobře a že po té cestě tisíckrát vyzkoušené a osvědčené půjdeme vytrvale a neoblomně dále. Byla to manifestace za velké, snad nejvyšší ideály národa, státu i všeho lidstva, manifestace za svobodu a demokracii, za sociální spravedlnost a lidskost, za pokoj a mír, za kulturu pravdy, mravnosti a lásky člověka k člověku. Novému presidentovi, jako nové hlavě našeho státu slibujeme, že půjdeme s ním po stejných cestách jako doposud, posíláme mu všechny své upřímné a oddané pozdravy. (Výborně! - Potlesk.)

Vám všem pak, vážení kolegové a kolegyně, děkuji za vše, co jste letos v senátě se svou obvyklou píli a obětavostí pro stát vykonali, a přeji vám šťastné svátky vánoční i nový rok, abyste těchto několik dnů v klidu prožili ke svému zotavení pro další dobrou a úspěšnou práci budoucí. (Hlučný potlesk.)

Předsednictvo senátu usneslo se podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze svolala písemně neb telegraficky s pořadem, jenž bude určen.

Konstatuji, že žádný jiný návrh podán nebyl.

Končím schůzi.