8
o nenáležitém jednání státního policejního
úřadu ve Volarech (tisk 1258/V).
Domovní prohlídka v bytě Gusty Blöchlové byla
předsevzata se vší šetrností a s náležitým ohle-
dem na zdravotní stav matky jmenované; proto
vedoucí policejní úředník doporučil Gustě Blöch-
lové, aby odvedla svoji matku na dobu domovní
prohlídky z bytu, avšak Blöchlová odmítla tak
učiniti. Postup správce expositury byl naprosto
korektní, ba přátelský, jak ostatně prohlásila
pí Blöchlová dne 8. února 1938 na státní policejní
exposituře ve Volarech v přítomnosti p. poslance
Jobsta,
Policejními orgány nebylo zabráněno povolání
lékaře, nýbrž nebylo pouze připuštěno, aby pro
něj šla osobně Gusta Blöchlová, jejíž stálá pří-
tomnost při domovní prohlídce byla nezbytně
nutná.
postavivší se lékař nežádal přítomného poli-
cejního úředníka, aby se orgán, který byl pří-
tomen v místnosti, kde byla matka Blöchlové, po
dobu lékařské prohlídky, vzdálil; kdyby tak byl
učinil, bylo by jistě jeho přání vyhověno.
V Praze dne U. července 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1394/XVII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance F. Hollubeho
o nenáležitém chování správce expositury
státní policie v Novém Městě pod Smrkem,
Stanislava Fialy (tisk 1258/VII).
O jednotlivých bodech interpelace bylo na zá-
kladě provedeného úředního šetření zjištěno toto:
1. Případ Almy Horníkové se udál v obvodu
státní policejní expositury ve Frýdlante a byl také
jedině orgány této expositury vyřízen. Nynější
správce státní policejní expositury, v Novém Městě
pod Smrkem, aktuárský adjunkt Stanislav Fila
(nikoliv Fiala) neměl s tímto případem nic spo-
lečného, neboť v inkrimmované době nebyl při-
dělen k státní policejní exposituře ve Frýdlante.
K předvedení Horníkové došlo právem, ježto se
dopustila trestných činů. Jízda vlakem byla na-
stoupena proto, Že Horníkova měla naspěch a pro-
jevila sama ochotu koupiti si jízdenku.
2. Herbertovi a Lině Wildnerovým byl sice po-
hraniční průkaz odepřen, avšak byl jim dán zá-
roveň pokyn, že si mohou pro cesty do ciziny
opatřiti řádný cestovní pas, který jim byl také
vydán s platností do 16. června 1942.
3. K rozpuštění veřejné schůze sudetskoněmeckě
strany, konané dne 14. října 1937 v Novém Městě
pod Smrkem, došlo teprve po předchozím napo-
menutí řečníka. Svědecky bylo potvrzeno, že po-
stup zakročujícího úředníka nevybočil z náležitých
mezí. Tvrzení, že hodil šavli s pochvou na stůl
a hrozil užitím zbraní, není pravdivé. K energic-
kému vystoupení intervenujícího úředníka došlo
jedině proto, že účastníci schůze přes několikeré
výzvy nejevili ochotu opustiti sál.
4. Rozpuštění veřejné schůze v Jindřichovicích
dne 2. října 1937 bylo odůvodněné a provedení
tohoto opatření se stalo v náležité formě. Jinaké
tvrzení neodpovídá skutečnosti.
5. Rozpuštění schůze dne 9. února 1938 ve
Wunschendorfu stalo se právem, neboť, jak bylo
zjištěno i výslechem účastníků, nebyly při tomto
shromáždění zachovány předepsané náležitosti,
zvláště v tom směru, že schůze se konala v hos-
tinské místnosti, která jest obecně přístupna a že
nebyla zajištěna řádná kontrola přítomných.
Intervenující úředník upozornil přítomné prá-
vem na případné užití donucovacích prostředků,
nebude - li uposlechnuto jeho příkazu na opuštění
místnosti, neboť účastníci schůze po prvé úřední
výzvě k rozchodu zůstali seděti na svých místech
a neopouštěli místnost.
K služebnímu zákroku proti správci státní po-
licejní expositury v Novém Městě pod Smrkem
není vzhledem k výsledku provedeného šetření
podkladu.
V Praze dne 21. července 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1394/ XVIII (původní znění).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance dř F. Köllnera,
že se proti zákonu užívá četnických orgánů
k šetření soukromoprávní povahy (tisk
1265/XI).
Podle vyšetření neměl případ uvedený v inter-
pelaci jen stránku soukromoprávní. Jeho skutková
podstata zabíhala z části i do sféry veřejnoprávní
resp. i trestně - právní, takže bylo podřízenými
úřady železničními pokládáno za vhodné přibrati
četnictvo k vyšetření určitých konkrétních okol-
ností tohoto rázu.
Šlo zejména o zjišťováni opodstatněností vyskyt-
nuvších se v místě pověstí, že úraz přihodil se na
pozemku mimoželezničním. Kromě toho uklouz-
nutí na náledí mohlo odůvodňovati podezření
z přestupku nebo přečinu proti bezpečnosti těla.
Ve věcech ryze soukromoprávních se železniční
úřady pomoci četnictva nedožadují.
V Praze dne 22. července 1938.
Ministr železnic:
Rud. Bechyně v. r.
9
1394/XIX (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Kliebra,
že Gretě Grauové z Nejdku č. 612 byl proti
zákonu odepřen cestovní pas (tisk 1292/I).
Provedeným šetřením bylo zjištěno, že statni
policejní úřad v Nejdku postupoval správně. In-
terpelace stala se mezitím bezpředmětnou, ježto
policejní ředitelství v Karlových Varech vydalo.
Gretě Grauové dne 23. dubna 1938 žádaný ces-
tovní pas.
V Praze dne 11. července 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1394/XX (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance G. Böhma
o odpírání cestovních pasů a pohraničních
průkazů (tisk 1292/XI).
Vydání cestovního pasu Alfrédu Keilwerthovi
zdrzelo se prováděným vyšetřováním, ježto týž
byl v podezření trestných činů protistátních.
Když vyšetřování, které pro složitost případu
vyžádalo si delší doby, neprokázalo závad, byl ža-
dateli cestovní pas vydán.
Anně Lehrerové odepřena byla pohraniční pro-
pustka pro ohrožení důležitých zájmů státních ve
smyslu § 7, lit. d) pasového zákona.
Státní policejní exposítura v Nejdku postupo-
vala tudíž správně.
V Praze dne 11. července 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1394/XXI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra"
na interpelaci poslance inž. S. Králická
o protizákonném nařízení státního policej-
ního ředitelství v Brně ze dne 10. února
1938 (tisk 1292/XII).
Příkaz policejního ředitelství v Brně o veřejném
užití vlajek a praporů ve státních barvách je
věcně správný; proti pouhému formálnímu ne-
dostatku poučení o opravných prostředcích měla
strana, která se cítila tímto příkazem dotčena,
možnost postupovati podle § 71, odst. 3 vládního
nařízení č. 8/1928 Sb. z. a n.
V Praze dne 21. července 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1394/XXII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance F. Hollubeho
o dalším nepatřičném chování správce stát-
ní policejní expositury v Novém Městě
pod Smrkem Stanislava Fily
(tisk 1292/XIV).
Schůze v Novém Městě pod Smrkem byla roz-
puštěna právem, poněvadž vzhledem k tomu, že
první řečník mluvil nepřístojným způsobem o při-
pojení Rakouska k Německu, o československém
státním zřízení a o jednání české záložny s firmou
Persch v Hegewaldu, byla důvodná obava, že by
při pokračování v řeči mohlo dojíti k porušení ve-
řejného klidu a pořádku.
Intervenující úředník vystoupil po rozpuštění
schůze na židli, aby nabyl lepšího přehledu o tom,
zda všichni účastníci schůze místnost v klidu
opouštějí; ježto zjistil, že někteří účastníci váhají
výzvy k rozchodu uposlechnouti, byl nucen tuto
povinnost jim opětně připomenouti.
V Praze dne 11. července 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1394/XXIII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr L. Eichholze,
že se proti zákonu užívá § 7 zákona č. 55/
1928 Sb. z. a n., aby se odpíraly cestovní
10
pasy bývalým příslušníkům rozpuštěné
Německé národně socialistické strany děl-
nické (tisk 1308/XV).
Nález nejvyššího správního soudu jest pasovým
úřadům již znám.
Jejich prakse se nálezu přizpůsobila a vytýkané
konkrétní případy pocházejí z doby před vydáním
nálezu.
Pasovým úřadům bude ještě zvláštním oběžní-
kem uloženo, aby se zásadou vyslovenou nejvyšším
správním soudem i na příště řídily.
V P r a z e dne 11. července 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1394/XXIV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance E. Köhlera,
že státní policejní úřad v Bílině provádí
výslechy proti zákonu (tisk 1324/VI).
Inkriminované výslechy byly provedeny orgány
státního policejního úřadu v Bílině způsobem ko-
rektním.
Barbora Bauerová protokol s ní sepsaný po pře-
čtení podepsala dobrovolně. Vyhrůžek v interpe-
laci uvedených vůči ní použito nebylo.
Stejně tomu bylo pokud jde o protokolární vý-
pověď Josefa Ohnesa.
Vzhledem k tomuto stavu není pro zahájení
disciplinárního řízení proti zúčastněným policej-
ním zaměstnancům podkladu.
V Praze dne 21. července 1938.
Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.
1394/XXV (původní znění).
Odpověď
ministra pošt a telegrafů
na interpelaci poslance G. Stangla
o službě odporujícím chování listonoše
Františka Procházky a poštmistra Josefa
Slepičky u poštovního úřadu v Nečtinách
v okrese manětínském (tisk 1324/VIII).
Podrobným šetřením bylo zjištěno, že poštovní
posel František Procházka od poštovního úřadu
Nečtiny měl doručiti 12. února 1938 Václavu Da-
vidovi v Lešeticích šekovou poukázku na 610 Kč,
ale shodou neblahých okolností a bez nějakého
špatného úmyslu tak neučinil a doručil ji teprve
19. února t. r., podepsav ji před tím proti před-
pisům sám jménem příjemcovým. Z obavy před
následky své nepředloženosti žádal příjemce, aby
si na něho nestěžoval, a rovněž ze strachu o ztrátu
existence žádal okresního vedoucího strany sudet-
skoněmecké, aby jeho chybu neudával, nabídnuv
mu 100 Kč za mlčení. Tím dopustil se Procházka
hrubého služebního provinění. Ale poněvadž bylo
zároveň bezpečně prokázáno, že nešlo při tom -
jak již řečeno - o zlý úmysl a pokus o zprone-
věru a poněvadž to byl jeho první poklesek, po-
trestalo jej ředitelství pošt a telegrafů v Praze
jen pořádkovým trestem výstrahy, uděleným po-
dle § 72, vládního nařízení z 5. března 1927, č. 17.
Sb. z. a n.
Pokud jde o stížnost na přednostu poštovního
úřadu Nečtiny, poštovního revidenta Josefa Sle-
pičku, bylo zjištěno, že panu Václavu Davidovi
žádných dopisů k podpisu nepředložil, což pan
David též vyšetřujícímu inspekčnímu úředníku
potvrdil. Po zjištění případu zprostil posla Pro-
cházku 6. března 1938 služby a předložil o tom
nadřízenému ředitelství pošt a telegrafů zprávu
s příslušnými protokoly a doklady. Ředitelství po
prozkoumání předložených dokladů a po zjištění,
že v daném případě nejde o zpronevěru nebo zlý
úmysl poštovního posla Procházky, povolalo posla
telegraficky zpět do služby. V postupu poštmistra
Josefa Slepičky nebylo tedy zjištěno nic, co by
odporovalo služebním předpisům, a není důvodu,
aby bylo proti němu jakkoli zakročováno.
V P r a z e dne 19. července 1938.
Ministr pošta telegrafů:
Tučný v. r.
Překlad ad 1394/I.
Antwort
des Ministers des Innern
auf die Interpellation des Abgeordneten
G. Stangl
wegen ungesetzlichen Verbotes einer § 5
Versammlung durch die Staatliche Polizei-
expositur in Ronsperg (Druck 1208/X).
Die Begründung des Bescheides der staatlichen
Polizeiexpositur in Ronsperg war unrichtig und ist
in dieser Richtung die notwendige Verfügung ge-
troffen worden.
P r a g, am 2. Juni 1938.
Der Minister des Innern:
Dr. Černý m, p.
11
Překlad ad 1394/II.
Antwort
des Ministers für öffentliches Gesundheits-
wesen und körperliche Erziehung
auf die Interpellation des Abgeordneten
Jobst
wegen Nichteinhaltung der gesetzlichen
Bestimmungen über die Bekämpfung an-
steckender Krankheiten durch den staat-
lichen Distriktsarzt MUDr. Adolf Orlik in
Neubistritz (Druck 1222/II).
Die gegenständliche Interpellation enthält eine
Beschwerde gegen das Vorgehen des staatlichen
Distriktsarztes Dr. Adolf Orlik aus Neubistritz in
zwei Fällen von Infektionskrankheiten, und zwar:
I. Am 19. September 1937 hat - laut Interpel-
lation - Frau Schuh, Gattin des Landwirtes aus
Auern Nr. 25, in einem Privatauto ihr schwer er-
kranktes Kind in die Ordination des Dr. Orlík
überführt. Da das Kind unterwegs gestorben war,
hat Dr. Orlík den Totenschein mit der Diagnose
auf Diphtherie ausgestellt. Diese Schilderung ent-
spricht dem Ergebnisse der gepflogenen Erhebung.
Ferner hat - laut Interpellation - Dr. Orlik
gestattet, daß der Leichnam im offenen Auto nach
Auern zurückgebracht werde und daß die Wohnung
erst nach der Beerdigung desinfiziert werde. Daß
weiter zu dieser Zeit in der verseuchten Wohnung
in Auern noch drei Kinder wohnten und in der
Gemeinde zur gleichen Zeit drei weitere Kinder
erkrant waren, die in das Krankenhaus überführt
werden mußten.
Demgegenüber hat Dr. Orlik protokollarisch er-
klärt, daß er den Eltern der Schuh erlaubt hatte,
den Leichnam in die Ortskapelle der Gemeinde
Auern zu überführen, wo keine Andachten statt-
finden, daß er dem stillen Begräbnis am 11. Sep-
tember am zuständigen Friedhofe in Altstadt zu-
gestimmt und dem Gemeindeangestellten in Neu-
bistritz die Desinfektion sofort aufgetragen habe.
Erst später habe er angeblich erfahren, daß die
Eltern aus eigener Entschließung den Leichnam
in einen unbewohnten Raum ihrer Wohnung ge-
nommen haben und daß der Gemeindebedienstete
aus Neubistritz die Wohnungsdesinfektion erst nach
der Beerdigung am 11. September 1937 vorgenom-
men habe.
Diese Behauptung des Dr. Orlik wurde durch die
gepflogene Erhebung nicht widerlegt.
Die Behauptung, daß sich in der Wohnung der
Schuh tatsächlich noch drei Geschwister der ver-
storbenen Johanna befunden haben, von denen zwei
an Diphtherie und zwar eines am 11. September,
das zweite am 15. September 1937 erkrankt sind,
ist richtig.
Den geltenden Vorschriften hätte folgender Vor-
gang entsprochen:
1. Nach Feststellung des Todes der Johanna
Schuh hätte der Leichnam in der Totenkammer in
Neubistritz bis zur Entscheidung der Bezirksbe-
hörde über eine allfällige Einwilligung zur Über-
führung nach Auern und über die Überführungsbe-
diragungen verwahrt werden sollen.
2. Das Auto hätte an Ort und Stelle desinfiziert
werden sollen.
3. Die Verfügungen hinsichtlich der Verwahrung
des Leichnams, des Begräbnisses und der Desin-
fektion hätten in der Todesanzeige eingehend ein-
getragen werden sollen, damit das Gemeindeamt
hievon Kenntnis habe und über ihren Vollzug
wache.
II. Nach der weiteren Schilderung der Interpel-
lation hat die Ehegattin des Landwirtes Fr. Trost
in der Nacht vom 21. auf den 22. Oktober 1937,
ihren erkrankten 12jährigen Sohn zu Dr. Orlík
nach Neubistritz gebracht. Dr. Orlik habe das
Kind nicht persönlich untersucht, sondern aus dem
Fenster nach dem Krankheitsverlaufe gefragt und
erklärt, daß es sich um Diphtherie handle. Hie-
rauf habe er die Weisung zur Aufnahme in das
Krankenhaus ausgestellt und den vorbeigehenden
Nachtwächter um das Sanitätsautomobil geschickt,
das den Kranken in das Krankenhaus in Neuhaus
zu überführen hätte.
Im Krankenhaus sei festgestellt worden, daß
das Kind bloß eine Angina habe und fieberfrei sei.
Dadurch sei das Kind nach der Meinung der Inter-
pellation durch die unbegründete Einliefenung in
das Krankenhaus der Gefahr einer Ansteckung
ausgesetzt worden und seinen Eltern wären über-
flüssige Kosten von mehreren hundert Kč ver-
ursacht worden.
Dr. Orlík gibt den Tatbestand dieser Beschwende
zu, entschuldigt sich jedoch damit, angenommen zu
haben, daß es sich der Mutter lediglich um die Aus-
folgung der Anweisung in das Krankenhaus ge-
handelt habe, weil man ihn sonst zu dem Kranken
gerufen und diesen nicht zum Arzte gebracht
hätte.
Es wurde festgestellt, daß der Knabe keinen
Schaden erlitten hat, weil er im Krankenhause
ordnungsgemäß separiert worden war. Laut Kran-
kengeschichte hatte er bei der Aufnahme 38´3°
Fieber, Anzeichen einer folic. Angina und wurde
aus der Krankenhauspflege erst nach bakterio-
logischer Untersuchung entlassen, die feststellte,
daß es sich nicht um Diphtherie handelt. Die
Krankenhausbehandlung war nicht grundlos, folic.
Angina pflegt manchmal sehr schwere Komplika-
tionen im Gefolge zu haben. Im übrigen wollte das
Krankenhaus selbst der Mutter den Knaben nicht
zurückgeben und es ist offenbar, daß es den
Diphtherieverdacht nicht ausgeschlossen hat.
Trotzdem hatte Dr. Orlik den Kranken ohne
seine eigene Untersuchung und Behandlung nach
einfacher Mitteilung einer Diphtheriediagnose
nicht in das Krankenhaus zu schicken.
Die Kosten dieser Behandlung betrugen nicht
mehrere hundert Kč, sondern 95. - Kč. Dr. Orlík
selbst hat ein Honorar nicht verlangt und auch
nicht erhalten.
Insoweit in dem oben unter I. angeführten Falle
Dr. Orlík nicht nach dien geltenden Vorschriften
vorgegangen ist, wird mit ihm seitens der Landes-
behörde in Prag das Disziplinarverfahren nach
dem Dienstvertrage eingeleitet. Sein Vorgehen in
12
dem unter II angeführten Falle fallt in die Kom-
petenz der Aerztekatnmer nach dem Gesetze über
die ärztliche Praxis.
Schließlich wird bemerkt, daß in dem unter I.
angeführten Falle sicher ist, daß die Hilfe
Dr. Orlfks zu einer Zelt aufgesucht wurde, wo mit
größter Wahnschehilichkeit dem Kranken nicht
mehr zu helfen war, und daß im Interesse der
öffentlichen Gesundheit der Arzt au dem Kranken
hätte gerufen und nicht ein Schwerkranker zum
Arzte gebracht werden sollen.
P r a g, am 27. Mai 1938.
Der Minister für öffentliches Gesundheitswesen
und körperliche Erziehung:
Ježek m. p.
Překlad ad 1394/III.
Antwort
des Ministers für Schulwesen und Volks-
kultur
auf die Interpellation des Abgeordneten
A. Jobst
wegen parteipolitischer Beeinflussung der
Schüler staatlicher Lehranstalten (Druck
1222/IV).
Die staatliche Schulverwaltung achtet konse-
quent darauf, daß die Schule vor. parteipolitischen
Kundgebungen bewahrt bleibe. Die sich darauf be-
ziehenden Weisungen waren namentlich im Erlasse
vom 12. April 1933, Z. 40. 659-I, zusammengefaßt,
der im Verordnungsblatte des Ministeriums für
Schulwesen und Volkskultur vom Jahre 1988 ver-
lautbart wurde. Wenn der Artikel "Propaganda
und Tatsachen", der im wesentlichen aus der Zeit-
schrift "Prager Presse" übernommen und auf dem
Umschlage der deutschen Beilage der Zeitschrift
"Nase vojsko" abgedruckt war, die Tendenz be-
kundet, vom gesamtstaatlichen Standpunkte aus
auf Grund objektiver Daten gewisse unrichtige In-
formationen über die Verhältnisse in unserem
Staate auf das wahre Maß zurückzuführen, so
kann, darin nicht eine parteipolitische Kundgebung
erblickt werden, namentlich wenn der Artikel keine
unserer politischen Parteien überhaupt erwähnt.
Die Zeitschrift "Naäe vojsko" wird als gutes
Mittel der Wehrerziehung auch solcher Personen
anerkannt, die noch nicht militärpflichtig sind, und
es wäre darum ein Verbot ihrer Verbreitung an
Schulen nicht begründet
Prag, am 20. Juni 1988.
Der Minifiter für Schulwesen und Volkskultur:
Dr. Franke m. p.
Překlad ad 1394/IV.
Antwort
des Eisenbahnministers und des Justiz-
ministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
G. Klieber
wegen Verweigerung der Aufnahme von
Arbeitslosen, die Mitglieder der Sudeten-
deutschen Partei, Vorsitzender Konrad
Henlein, sind, als Schneeschaufler durch
den Bahnmeister der Station der cecho-
slovakischen Staatsbahnen in Kupferberg
(Druck 1222/VIII).
Soweit die Interpellation: den Justiaminister be-
trifft, antworte ich wie folgt:
"Das in dieser Angelegenheit eingeleitete ge-
richtliche Vorerhebungsverfahren ist bisher nicht
abgeschlossen. "
Soweit die Interpellation dien. Eisenbahn-minister
betrifft, antworte ich wie folgt:
"Der gerügte Vorfall wurde administrativ unter-
sucht. Obwohl ein Tatbestand ermittelt wurde, der
eine Aufklärung der Angelegenheit in einem für
die Eisenbahnverwaltung günstigen Sinne ge-
statten und zur Zerstreuung der in der InterpeHa, -
tion ausgedrückten Befürchtungen berechtigen
würde, erachte ich es im Interesse der Einwand-
freiheit und' Vollständigkeit der Beurteilung der
Angelegenheit für zweckmäßig, noch die Ergeb-
nisse der oberwähnten gerichtlichen Vorerhebung
abzuwarten. "
Prag, am 15. Juni 1938.
Der Eiseflbahnminister:
R. Bechyně m. p.
Der Justizminister:
Dr. Derer m. p.
Překlad ad 1394/V.
Antwort
des Finanzministers und des Justiz-
ministers
auf die Interpellation des Abgeordneten
Jobst
wegen unglaublichen Verhaltens eines
Steuerexekutors bei Vornahme einer
Steuerexekution (Druck 1222/XV).
18
Auf Grund der vorgenommenen Erhebung be-
antworte ich die obige Interpellation wie folgt:
Am W. Dezember 1937 hat der Steuerexekcutor
des Steueramtes in Böhmisch-Krumau bei Matthias
Lepschi in Höritz wegen eines Fleichsteuerrück-
standes im Betrage von 67. 20 Kč eine Exekution
vorgenommen. Er ist mit dem Gemeindewachmann
Alois Hammerlindl in der Wohnung des Schuld-
ners erschienen. Als sich der Steuerexekutor vor-
gestellt und den Zweck seines Besuches angegeben
hatte, forderte er den Schuldner auf, seinen Rück-
stand zu begleichen. Dieser lehnte dies mit der
Begründung ab, daß der Rückstand seinen Sohn
betreffe; daß die Steuer bezahlt worden wäre, wen-
dete er überhaupt nicht ein. Auf den Hinweis, daß
es notwendig sein werde, zur Durchsuchung und
zur Taschenpfändung zu schreiten, antwortete der
Schuldner, er besitze in der Tasche nur ein Messer
und ein Feuerzeug. Als der Steuerexekutor ihm in
die Brusttasche zu greifen versuchte, zog der zu
Exequierende aus der Hosentasche ein geschlos-
senes Messer, das er in der geschlossenen Faust
hochhob, und stieß mit der linken Hand den Steuer-
exekutor zurück. Dieser faßte mit dem Wachmanne
die rechte Hand des Schuldners, in der dieser das
Messer hielt, und beide forderten den Schuldner
auf, das Messer aufzulassen. Dieser balgte sich
jedoch mit beiden und auch seine Ehegattin hin-
derte sie in der Vollzugshandlung. Hiebei wurde
der Steuerexekutor an der rechten Hand verletzt
und auch dem Polizeimanne ist die rechte Hand
angeschwollen. Um weitere Konflikte mit dem
Schuldner hintanzuhalten, nahm der Steuerexeku-
tor von der Leibesvisitation des Schuldners Ab-
stand und schritt zur Untersuchung der Wohnung.
Bei der Durchsicht des Wäschekastens stieß der
Schuldner jedoch in ihn mit der Erklärung, daß er
dort nichts zu suchen habe. Hiebet sind einige
Gläser zu Boden gefallen und zerbrochen.
Der Steuerexekutor gibt zu, daß dem Schuldner
die Hand zerkratzt wurde und daß die Frau des
zu Exequderenden einen Stoß erhalten habe, betont
jedoch, daß dies nur in jenem Augenblicke ge-
schehen sein konnte, als der zu Exequierende mit
ihm zerrte. Der Umstand, daß dem Steuerpflichti-
gen der Rock zerrissen worden sei, wurde durch
die Untersuchung nicht bestätigt.
Diese Angaben des Steuerexekutors hat der in
der Angelegenheit einvernommene Zeuge, Wach-
mann Hammerlindl, jestätigt, der weiter anführte,
daß sich der zu Exequierende an der rechten Hand
selbst verletzt habe und an dieser Hand bereits
früher ein Geschwür hatte. Er schloß ferner die
Möglichkeit aus, daß bei der Pfändung dem
Schuldner der Rock zerrissen worden sei und daß
seitens des Steuerexekutors der Ehegattin des
Schuldners nahegetreten worden wäre.
Aus dem Ergebnisse der gepflogenen Erhebung
ist ersichtlich, daß sich der Steueretxekutor beim
Exekutionsvollzuge nichts zuschulden kommen ließ,
womit er die Grenzen seiner Kompetenz über-
schritten hätte.
Soweit die Interpellation den Justiwninister an-
belangt, wird bemerkt, daß das gegen den Steuer-
exekutor eingeleitete Verfahren wegen behaupteter
Mißhandlung des Matthias Lepschi bisher nicht ab-
geschlossen ist.
P r a g, am 30. Mai 1988.
Der Finanzminister:
Dr. Kalfus m. p.
Der Justizminister:
Dr. Derer m. p.
Překlad ad 1394/VI.
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphen-
wesen
auf die Interpellation des Abgeordneten
R. Axmann
wegen gesetzwidrigen Vorgehens des Ober-
lehrers Jindřich Jindrak am Postamt in
Bautsch (Druck 1292/II).
Der Vorfall, auf den in der Interpellation hin-
gewiesen wird, ereignet» sich beim Postamte in
Bautsch im Parteienraume, wo das Publikum seine
Sendungen aufgibt. Insolange diese Sendungen
nicht dem Schalterbeamten abgegeben sind, müssen
die Parteien selbst dafür Sorge tragen, daß sie
ihre Sendungen vor einer Durchsicht, einem Lesen
u. dgl. durch unberufene Personen schützen; die im
Parteienraume anwesend sind. Den gesetzlichen
Schutz des Briefgeheimnisses genießen diese Sen-
dungen erst von dem Zeitpunkte an, wo sie zur
Postbeförderung übergeben wurden. Für den in. der
Interpellation erwähnten Vorfall, wo eine Privat-
person unberechtigterweise in einem den Parteien
frei zugänglichen Räume Sendungen einer anderen
Person durchgesehen hat, übernimmt daher die
Postverwaltung keine Verantwortung. Im übrigen
hat - wie festgestellt wurde - der Bote der
Firma Biehrent keine verschlossenen Briefe bei
sich gehabt, so daß es zu einer Verletzung des
Briefgeheimnisses gar nicht kommen konnte.
Von den vom Minister für Post- und Tele-
graphenwesen verlangten Maßnahmen konnte dar
her nur das verfügt werden, daß das Postamt in
Bautsch niemandem den unbefugten Eintritt in die
eigentlichen Amtsräume gestatte.
P r a g, am 22. Juni 1938.
Der Minister für Post- und Telegraphenwesen.:
Tučný m. p.
Překlad ad 1394/VII.
Antwort
des Ministers für Post- und Telegraphen-
wesen