8

1385/XVII.

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslance inž. Františka
Schwarze

stran nezákonného rozpuštění veřejné
schůze ve Strašnicích (tisk 1287/I).

Schůze ve Strašnicích byla rozpuštěna právem,
poněvadž vzhledem k napětí účastníků způsobe-
nému řečí Karla Wernera, pro niž řečník musel
býti dvakrát napomenut, vystupňovanému řečí
dra Hubschmanna, zejména jeho výroky, projevu-
jícími nenávist vůči určité rase, byla důvodná
olbava, že by při dalším průběhu schůze mohlo
dojíti k porušení veřejného klidu a pořádku.

V Praze dne U. července 1938.

Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.

1385/XVIII.

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živností
a ministra zemědělství

na interpelaci poslance inž. Františka
Schwarze

o nezákonném postupu čsl. obilní společ-
nosti při přidělování obilí (tisk 1308/II).

V hospodářském roce 1937/38 nebyla v západ-
ních zemích republiky mlýnům pšenice vůbec při-
dělována. Od poloviny ledna 1938 byl zcela volný
nákup pšenice ze sklizně 1987 vázán pouze na odběr
pšenice ze sklizně 1'936, a to tak, že při odběru
100 kg pšenice ze sklizně 1936 mohl si mlýn za-
koupiti 300 kg pšenice ze sklizně 1937. Tento stav
trval jen do konce března 1938, neboť zásoby této
pšenice byly do té doby rozprodány.

Úředník Čsl. obilní společnosti Mittmer nečinil
příděl pšenice ze sklizně 1937 závislým na tom,
prokáže-li pan František Kupec, mlynář v Roven-
sku, pšeničný kontingent podle vl. nař. č. 168/35
Sb. z. a n., o úpravě některých výrobních a odby-
tových poměrů v mlynářství, nýbrž žádal pouze
doklad o odběru pšenice ze sklizně 1936, aby na
základě něho mohl dáti souhlas ke koupi přísluš-
ného množství pšenice ze sklizně 1937. Poněvadž
p. Kupec takového průkazu u sebe neměl, zjistil
si p. Mittner odběr pšenice ze sklizně 1990 u pří-
slušného odděleni Čsl. obilní společnosti a p. Kupci

bylo ihned sděleno, že se mu dává souhlas ke koupi
příslušného množství pšenice ze sklizně 1937.

V Praze dne 20. července 1938.

Ministr průmyslu, obchodu a živností:
R. Mlčoch v. r.

Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.

1385/XIX.

Odpověď

ministra zemědělství
na interpelaci poslance Antona Šaláta

o vyšetření finančních nepořádků v urba-

riální společnosti obce Lutila (okres

Kremnice) (tisk 1324/I).

Převzal jsem ve věci, které se interpelace týká,
odpověď i za ministra vnitra, ježto jde o věc, která
svou povahou náleží výlučné do oboru působnosti
ministerstva zemědělství.

Stížnost byv. urb. v Lutile na předsedu Stefana
Pinka byla předložena zemskému úřadu v Brati-
slavě dne 8. února 1938. Tento úřad ihned nařídil
okresnímu úřadu v Kremnici, aby po vyšetření věci
učinil vhodné opatření. Okresní úřad v Kremnici
zjistil, že byv. urb. v Lutile odprodali řádný etát
připadající na rok 1937 fě Palanský. ve Zvoleni.
Podle zjištění činilo odprodané množství dubového
užitkového dřeva 322'56 m3 za kupní cenu 87. 088*60
Kč. Ježto lesní referent okresního úřadu konsta-
toval mimořádně špatnou jakost odprodávaného
dřeva, bylo na základě 26. bodu dražebních pod-
mínek bonifikováno kupci 20 m3 dřeva oproti po-
žadovaným 60 m3. Kupní cena byla firmou vypla-
cena dne 27,. prosince 1937 předsedovi byv. urb.
v Lutile Stefanovi Pinkovi, který zatajil spolu-
majitelům jak správnou dřevní hmotu tak i cel-
kový obnos za dřevo obdržený. V důsledku toho
byl mezi členy rozdělen pouze obnos 68. 229'- Kč.
Zbytek 18. 359*50 Kč uložil jmenovaný předseda na
vkladní knížku dne 29. ledna 1938 u rolnické vzá-
jemné pokladnice ve Svatom Kříži n. Hr., a to
podle jeho sdělení proto, aby se všechny peníze
nerozdělily mezi urbarialisty. Nebylo dokázáno,
že předseda Stefan Pinka měl úmysl rozděliti
obnos 1360 Kč mezi 4 členy urb. výboru bez vě-
domí valného shromážděni; ke skutečnému rozdě-
lení této částky nedošlo.

Shora uvedeným jednáním překročil předseda
byv. urb. v Lutile Stefan Pinka svoji působnost
vymezenou v § 42 pravidel o společném hospoda-
ření lesním majetkem.

Z tohoto jest patrno, že stížnost byla příslušným.
administrativním úřadem nestranně vyšetřena a
předseda Stefan Pinka byl okamžitě po vyšetření
věci dne 7. března 1938 okresním úřadem suspen-


9

dován na základě § 42 zák. čl. XIX/1898 a bylo
zvoleno nové předsednictvo. Bylo tudíž se strany
administrativních úřadů vykonáno vset, co patří do
jejich kompetence. Lesní referent okresního úřadu
nemohl na žádost členů výboru sám suspendovati
předsedu, poněvadž k tomu nebyl oprávněn.

Spisy ve věci budou neprodleně zaslány státnímu
zastupitelstvu k posouzení, zda snad jednání Ste-
fana Pinky nezakládá skutkovou podstatu trestního
činu,

V Praze dne 22. července 1938.

Ministr zemědělství:
Dr. Zadina v. r.

1385/XX.

Odpověď

ministra zemědělství
na interpelaci poslance Antona Šaláta

o přídělu z erární půdy pro obyvatelstvo
Detva-Piešť (okres Zvolen) (tisk 1330/X).

Část občanstva osady Detva-Piešť, počtem 155
osob podala v měsíci dubnu 1937 jménem rolníka
Matúše Šuleka ministerstvu zemědělství žádost
o příděl lesa Syroň, luk, pastvin a lesa t. zv.
Dolně Zubratiny. Žádost odůvodňovali občané
tím, že osada Detva-Piešť je jednou z největších
osad politické obce Detva a tím, že následkem
populačního rozmachu nemá osada dostatek po-
třebných lesů a luk, důležitých to složek hospo-
dářského života a proto, že není myslitelno, aby
se následkem nedostatku lesů a luk nedostavila
bída, hlad a nespokojenost.

Občané poukazovali v žádosti na to, že správa
státních lesů v Kriváň-Detyě nepotřebuje celých
luk Dolní Zubratiny, což je patrno prý z toho,
že asi dvě třetiny pronajímá dělníkům.

Dále uvádí občanstvo, že o příděl lesa se ne-
uchází jen 155 podepsaných žadatelů, ale veškeré
občanstvo osady Detva-Piešť.

V posledním odstavci poukazovali žadatelé na
to, že zvěděli o žádosti občanů městečka Detvy,
kteří se ucházejí prostřednictvím jedné politické
strany o příděl těchže pozemků a lesa, o který
oni žádají a dodávají, že při případném kladném
vyhovění této žádosti občanů městečka Detvy, by
byli nespravedlivě poškozeni a neručili by za
následky, které by z takového jednání vzešly.

Žádost byla doložena seznamem 155 občanů a
udáním popisných čísel domů; nebyl to tedy po-
drobný výkaz o sociálních a hospodářských po-
měrech 155 uchazečů, jak se v interpelaci poslan-
ce Antona Šaláta uvádí.

Předmětnou žádost nezamítlo ministerstvo ze-
mědělství (ústřední ředitelství státních lesů a
statků) stereotypně, ale podrobilo ji důkladnému
šetření a úvaze a teprve po zralé rozvaze za-
mítlo ji svým výnosem ze dne 23. září 1937, čís.
86. 998-VIII/B-1937, z těchto důvodů:

Louky "Dolně Zubratiny" o celkové výměře
okrouhle 21 ha, část to majetkového souboru
správy státních statků ve Pstruši, užívá správa
státních lesů Kriyáň-Detva takto: asi 5 ha luk
činí deputátní příděl zaměstnanců ústřední sprá-
vy, - 1'15 ha luk pronajala správa chudému
dělníku dřevoskladu Martinu Moťovskému, -
0'57 ha luk má v nájmu pensionovaný lesní nad-
hajný Jan Jarábek, - zbytek pak asi 15 ha za-
dává správa asi 25 stálým dělníkům státního
dřevoskladu v Krivaň-Detvě za přiměřenou část
úrody. Je to sociální opatření, jímž si správa
k sobě připoutává své dělníky a tak těmto chu-
dým lidem umožňuje držení alespoň jedné krávy.
Část-úrody, kterou tímto způsobem zadání správa
získává, jest používána pro účele hospodářského
provozu.

Z uvedeného je patrno, že správa těchto luk
nezbytně potřebuje.

Jsou však i zřetele na budoucí nerušený hospo-
dářský provoz správy státních lesů v Kriváň-
Detvě, které nutno bedlivě uvážiti. V poslední
době se totiž stále citelněji projevuje, hlavně
v polesích Detvianská Hutá, Bystro a Lom zmí-
něné správy státních lesů, nedostatek lesních po-
vozníků. Potrvá-li tento nedostatek delší dobu,
bude správa nucena v budoucnosti zakoupiti ně-
kolik potahů, aby tento úbytek povozníků vyrov-
nala a 'mohla těženou dřevní hmotu, ročně asi
42. 000 m3, včas z lesa vyvézti. Píci pro tyto po-
tahy by správa mohla získati jen z luk "Dolně
Zubratiny", ježto náhradních luk nemá, neboť
veškeré lesní louky na území obce Hriňová jsou
pronajaty chudým lesním dělníkům z enkláv
Snohy, Vrch Slatina, Bielé Vody, Jasienka a Ma-
gura. Vypovídati tyto pronájmy by bylo ze so-
ciálních důvodů nemožným, poněvadž se jedná
o ty nejpotřebnější lesní dělníky. Konečně nutno
počítati i s tou okolností, že část Dolních Zubra-
tin, která je dnes používána pro deputátní přiděl
zaměstnanců je jediným vhodným místem pro
případné přemístění parní pily a dřevoskladu
v Hriňové do Kriváň-Detvy, bude-li to v budouc-
nosti nezbytným.

Jak občané Detva-Piešť v žádosti uvádějí, po-
třebují tyto louky "Dolně Zubratiny" na pasien-
ky. Nebylo by jistě hospodárným, aby dnes in-
tensivně obhospodařované louky se staly předmě-
tem extensivního, kolektivního pastevního hospo-
dářství.

Pokud se týká přídělu lesa Syroň, není možno po-
žadavku občanů osady Detva-Piešť vyhověti, ježto
pro příděl lesů ze státního majetku pro účele les-
ního hospodářství není právního podkladu. V t. zv.
akci směnné lze sice přidělovati lesní půdu, ale
jen za účelem přeměny na půdu zemědělskou,
pokud takovou přeměnu povolí úřady státní lesní
služby dohlédací, jinak lze zcizovati státní lesní
majetek podle platných předpisů jen prodejem
za cenu obecnou. Podle zápisnice ze dne 30. břez-
na 1936, čís. min. zem. 41. 608-VIII/D-1936, není
v okolí osady Detva-Piešť vhodné půdy pro příděl
v akci směnné. V interpelaci je tvrzeno, že obča-
né osady Detva-Piešť, ačkoliv bydlí pod státními
lesy, trpí nedostatkem paliva. Skutečnost však
prokazuje, že v osadě Detva-Piešť nemůže býti
nedostatek paliva. V okolních státních lesích
"Syroň" a "Ostrožky" se ročně těží asi 2. 000 m3
dříví a tím se na prvém místě uspokojuje místní
potřeba, teprve zbytek jde na dřevosklady. Nikdy


10]

nebyl žádný občan, ucházel - li se o koupi dřeva,
odmítnut. Odpadkové dřiví a větve zůstávají
v lese a kryjí potřebu nemajetného místního
obyvatelstva. Odbyt paliva za poslední zimní ob-
dobí prodaného občanům osady Detva-Piešť ob-
nášel 50 prm bukového výmětu, 30 prm měkkého
paliva a 122 for odpadkového dřeva a haluziny,
tedy dohromady asi 400 prm paliva. Místní chu-
dině vydávají se po 2 Kč poukazy na celoroční
sběr odpadkového dříví.

Občané osady Detva-Piešť jsou z valné Části
dosti zámožní gazdové, mnozí mají i vlastní les,
kromě lesa urbárního a své přebytky dřeva pro-
dávají v okolních obcích, hlavně v Detvě.

Les Syroň a Ostrožky i dnes poskytuje obča-
nům osady Detva-Piešť ne bezvýznamný výdělek.
Za poslední zimní období vyplatila správa stát-
ních lesů ve Vigľáši Piešťanům na mzdách při
výrobě a vývozu dřeva, při zalesňovacích pracích
a opravách cest v Syroni a Ostrožkách obnos
78. 837 Kč.

Ministerstvo zemědělství majíc na zřeteli uve-
dené důvody nemůže jinak než trvati na zamí-
tavém stanovisku k požadavkům jak občanů osa-
dy Detva-Piešť, tak občanů jiných obcí, kteří by
se případně o příděl shora uvedených luk a lesa
ucházeli.

V Praze dne 20. července 1988..

Ministr zemědělství:
Dr Zadina v. r.

1385/XXI.

Odpoveď

ministra vnitra
na interpelaci poslance Štefana Haščíka

ve věci politikování a hrubého zneužívání

úřední moci četnictvem v Parchovianech,

okres Trebišov (tisk 1308/X).

Četnická stanice v Parchovianech oznámila dne
24. listopadu a 29. prosince 1937 okresnímu úřa-
du v Trebišově římskokatolického faráře v Par-
chovianech Vincence Kačmára pro přestupek pro-
ti veřejnému pořádku pro uspořádání divadelního
představení bez povolení a úmyslné vynechání
prvé sloky státní hymny při něm.

Dále udala četnická stanice v Parchovianech
okresnímu soudu v Sečovcích jmenovaného fará-
ře a dále římskokatolického kaplana Jána La-
dislava Joszu z Parchovian pro přestupky útisku;
Vincenc Kačmár odepřel totiž dne lil. října, 13.
a 16. prosince 1937 uděliti šestnáctileté Anně Po-
padákové, patnáctileté Marii Feňákové a Jánovi
Jagerovi, všem z Parchovian, rozhřešení jen pro-
to, že jsou členy slovenského rolnického dorostu.
Stejné se zachoval v pěti případech i jmenovaný
kaplan. Věc byla projednána okresním soudem
v Sečovcích pod č. T-1. 340/1937 dne 1. března

1938. Soudní řízení není dosud skončeno, ježto
se obžalovaní z odsuzujícího rozsudku prvé sto-
lice odvolali.

Konečně udala četnická stanice v Parchovia-
nech v roce 1938 43 osoby, mezi nimi 32 členy
Sdružení katolické mládeže, pro zpívání písně
"Ach ty nebohé Slovensko", kterou uznalo státní
zastupitelství v Košicích pod č. St-428/1 ze dne
31. ledna 1938 za závadnou, neboť její obsah za-
kládá skutkovou podstatu přečinu rušení obecné-
ho míru podle §u 14, odst. 6 zákona č. 50/1923
Sb. z. a n. Trestní řízení se vede u krajského
soudu v Košicích a není dosud skončeno.

Při šetření o věci nemohl býti ani římskokato-
lickým farářem Vincencem Kačmárem, ani před-
sedou organisace lidové strany v Parchovianech
Michalem Kotulákem udán jediný případ, kdy by
příslušnici četnické stanice v Parchovianech ve-
řejné politisovali, byli zaujati proti příslušníkům
některé politické strany a postupovali stranicky.

Pokud jde o užití některých nemístných výra-
zů četnickou stanicí v Parchovianech v udaní
okresnímu soudu v Sečovcích, jež se stalo bona
lide, a nikoli v úmyslu dotknouti se udávaných
osob způsobem urážlivým, bylo již zemským čet-
nickým velitelstvím v Bratislavě učiněno přísluš-
né dozorci opatření.

Vzhledem k tomu nemám z podnětu této inter-
pelace důvodu k nějakému opatření.

V Praze dne 11. července 1938.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

1385/ XXII.

Odpověď

ministra vnitra
na interpelaci poslance Florka

o decentralisaci spořitelnictví (tisk
1216/XIII).

Za platnosti spořitelního regulativu z roku
1844 byly politické úřady II. stolice sice de jure
státními dozorčími úřady nad spořitelnami, avšak
všechny důležitější záležitosti byly již tehdy vy-
hrazeny ministerstvu vnitra, takže v těchto věcech
politické úřady zemské byly většinou jen instancí,
jež rozhodnutí prováděla nebo intimovala. Průbě-
hem dob bylo totiž nutno připustiti v důsledku
vyvíjejících se poměrů hospodářských již tolik
úchylek od původní působnosti spořitelen, že ne-
bylo jejich posuzování lze přenechati různým
úřadům, jednak vzhledem k důležitosti a složi-
tosti, jednak vzhledem k nutnosti zachovati stej-
noměrnou praxi.

Proto zákon čís. 302/1920 Sb. z. a n. pověřil
státním dozorem nad spořitelnami ministerstvo
vnitra a připouští přenesení jednotlivých práv a
povinností z toho vyplývajících na podřízené úřa-


11

dy správy vnitřní. Tohoto práva ministerstvo
vnitra také již použilo v roce 1933.

Spořitelny jsou podle citovaného zákona ústa-
vy, jejichž účelem jest, aby občanstvu poskyto-
valy příležitost úspory bezpečně ukládati a je roz-
množovati, a s pojmem spořitelen jest v důsledku
této zákonné definice spjata v nejširších kruzích
představa co nejbezpečnějšího hospodaření penězi
jim svěřenými. Shodně s touto představou byly
vydány vzorcové stanovy spořitelen a pokyny pro
rozložení správního jmění těchto ústavů, a to vše
s hlediska nabytých dlouholetých zkušeností.
V popředí státního dozoru musí býti péče o správ-
né hospodaření se svěřenými prostředky a proto
je účelno, aby usměrňování této činnosti, t. j.
stanovení hospodářských zásad zůstalo v jedněch
rukou a nebylo přenecháno nižším orgánům vnitř-
ní správy.

Decentralisace státního dozoru, může se tudíž
týkati jen administrativních úlev v úřadování mi-
nisterstva vnitra.

Z týchž důvodů vznikl i jediný svaz spořitelen
pro celou republiku (Svaz československých spo-
řitelen). Zřízení jediného svazu není v rozporu
s §em 23 cit. zákona.

Aby státní úřad dozorčí i svaz měly možnost
seznati zkušenosti z různých hospodářských ob-
lastí a jejich potřeby a říditi se různými posudky
byly při organisaci Svazu československých spo-
řitelen vládním nařízením čís. 477/1920 Sb. z.
a n. zřízeny župní odbory tohoto svazu, jimž pří-
sluší usnášeti se na návrzích, týkajících se hájení
zájmů spořitelen, sloučených v těchto odborech.

Také otázka decentralisace revisni činnosti
Svazu československých spořitelen byla předmě-
tem porad všech župních odborů Svazu. Pro tuto
decentralisaci se vyslovil odbor brněnský (17 spo-
řitelen) a zástupce spořitelny v Turč. Sv. Marti-
ně. Ostatní všechny odbory uznaly dosavadní or-
ganisaci za plně vyhovující.

Přes to pracuje se na reformě revisni činnosti
Svazu jak po stránce formální, tak i materiální
a jest tato záležitost předmětem zvláštní ankety,
sestavené ze zkušených spořitelních odborníků.
Práce pokročila již tak daleko, že lze počítati se
zavedením reformy v krátké době.

Decentralisace revisni činnosti zřízením zem-
ských svazů spořitelen nedala by se provésti ani
do všech důsledků již proto, že na Slovensku pů-
sobí toho času jen 10 samostatných spořitelen.
Slovenský svaz by musel obstarávati službu ne-
jen revisni, ale i statistickou a zájmovou. Revi-
sory by mohly býti jen osoby zapracované, jichž
na Slovensku vzhledem k počátečnímu vývoji spo-
řitelnictví, jak naň sama interpelace poukazuje,
není. Náklady svazové kanceláře byly by jistě
neúměrně vysoké.

Ke zřízení spořitelního poradního sboru podle
§ 27 zákona čís. 302/1920 Sb. z. a n. nedošlo,
protože toto ustanovení mělo by praktický vý-
znam teprve pak, kdyby bylo zřízeno svazů více,
aby vyrovnával názorové rozdíly. Dnes funkci
tohoto sboru vykonává ve skutečnosti ústředí Sva-
zu československých spořitelen, jemuž se dostává
námětů od jeho nižších složek, župních odborů.

Svaz československých spořitelen není dozor-
čím orgánem nad Ústřední bankou českosloven-

ských spořitelen, neboť pouze dozírá na spořitel-
ny, aby skládaly u této banky povinné vklady.
Již z toho důvodu nelze mluviti o přirozené ne-
slučitelnosti funkcí ve Svazu československých
spořitelen na jedné s funkcemi v Ústřední bance
československých spořitelen na druhé straně. Po-
něvadž pak ani právní inkompatibilita nebyla ni-
kde stanovena, nebylo lze ohledně funkcí Ferdi-
nanda Mengera a prof. Žipka ničeho zaříditi.

Rovněž nelze spatřovati neslučitelnost funkcí
vládního komisaře Městské spořitelny Pražské na-
jedné s funkci vládního komisaře ve Svazu čes-
koslovenských spořitelen na druhé straně, neboť
v obou případech jest vládní komisař exponova-
ným orgánem ministerstva vnitra, jehož dozoru
obě instituce v I. stolici podléhají. Nejde tedy
o funkce vzájemně podřízené případně nadřízené.
Vládní komisař není členem správy ani v jednom,
ani v druhém případě a nemůže se účastniti
hlasování.

V Praze dne 11. července 1938.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.

1385/XXIII (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty
a ministra vnitra

na interpelaci poslanců dr I. Pješčaka
a A. Bródyho

o zřízení újezdní měšťanské školy v Medzi-
laborcích (tisk 1197/III).

Výnosem ministerstva školství a národní osvě-
ty ze dne 6. října 1937, č. 135. 825/37-1/2, byl
státní měšťanské škole v Medzilaborcích upraven
obvod podle zákona č. 233/1935 Sb. z. a n., Čímž
byla tato Škola přeměněna ve školu újezdní. Tím-
to opatřením nebyla nijak dotčena dosavadní or-
ganisace této školy a úprava obvodu týká se i je-
jích pobočných tříd s vyučovacím jazykem pod-
karpatoruským.

V Praze dne 26. dubna 1938.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke v. r.

Ministr vnitra:
Dr Černý v. r.


12

1385/XXIV (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslanců dr I. Pješčaka
a A. Bródyho

o změně vyučovacího jazyka na obecné

škole v obci Závadce, okres Spišská Nová

Ves (tisk 1220/X).

V obci Závadka jest církevní lidová škola, a to
řecko-katolická, s vyučovacím jazykem českoslo-
venským. Bude nejprve na příslušných místních
činitelích, kteří byli v té věci již dotázáni, aby
zaujali stanovisko k podnětu, který vyšel ze řad
občanstva na změnu vyučovacího jazyka.

V Praze dne 8. června 1938.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.

1385/XXV (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslanců dr I. Pješčaka
a A. Bródyho

o změně vyučovacího jazyka na obecné

škole v obci Klenově v okrese sninsként

(tisk 1220/VIII).

Interpelovaná věc dotýká se ve své podstatě re-
sortu mně svěřeného. Převzal jsem proto sám
zodpovědění interpelace.

V obci Klenové byla zřízena a po právu trvá
dvoutřídní řeckokatolická lidová škola s vyučova-
cím jazykem podkarpatoruským. Se zřením na
počet žactva naléhala státní školská správa na to,
aby škola byla přiměřeně rozšířena. Když se tak
nestalo, byla vyzvána obec, aby podle § 23 zák.
Čl. XXXVIII/1868 se postarala o zřízení školy
obecní. Obec požádala o zřízení školy státní, a to
s československým jazykem vyučovacím. Této žá-
dosti 'bylo vyhověno a Škola byla od 16. října 1937
aktivována.

Pro jednání o změně vyučovacího jazyka neměla
státní školská správa dosud řádného podkladu,
protože příslušní činitelé v obci podnětu k tomu
nedali, a to ani po memorandu, o němž se interpe-
lace zmiňuje a jež bylo zase později dobrovolně a
bez jakéhokoliv nátlaku odvoláno. Ostatně podle
výsledků šetření není obyvatelstvem využito ani

té možnosti, kterou poskytuje po právu trvající
řeckokatolická škola.

V Praze dne 8. června 1938.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.

1385/XXVI (původní znění).

Odpověď

ministra vnitra

na interpelaci poslanců dr I. Pješčaka
a Bródyho

o nezakonitém postupu četnictva a okres-

ního úřadu v okrese sninském
(tisk 1197/II).

Dne 15. dubna 1934 byla uspořádána v domě rol-
níka Ivana Drozdy staršího poslancem Bródym a
tajemníky dr Pješčakem a Popovičem bez úředního
povolení veřejná schůze, jež byla četnictvem
rozpuštěna.

Tajemník dr Pješčak a Popovič byli oznámeni
okresnímu úřadu ve Snině, který odsoudil dr Pješ-
čaka a Popoviče pro uspořádaní veřejného shro-
máždění bez úředního povolení k trestu na svobodě
a k peněžité pokutě. Odvolání, podané proti odsu-
zujícímu rozsudku, zemský úřad v Bratislavě za-
mítl a rozsudek potvrdil.

Téhož dne bylo před budovou církevní školy ve
Stakčíně uspořádáno poslancem Bródym a tajem-
níkv dr Pieščakem a Popovičem. nové veřejné shro-
máždění 'bez úředního povolení, jež však skončilo
dříve, než mohlo četnictvo zakročiti. Poslanec
Brody, oba tajemníci a rolník Jan Lukša vešli nato
do bytu učitele Ondřeje Chamilly, kam se po chvíli
dostavila četnická hlídka s okresním četnickým
velitelem: byvši upozorněna, že jde o důvěrnou
schůzi, vyzvala rolníka Jana Lukšu. aby prokázal
oprávněnost své přítomnosti na této důvěrné schůzi.
Když tak nemohl učiniti, k výzvě četnické hlídky
odešel. Okresní četndoký velitel zabavil při tom
15 výtisků tiskoviny "Co máme znať o Autonom-
nom zemedelskom svaze" s 3 exempláři tiskovin
přihlášek pro vstup do této- strany. Zabavené tis-
kovinv byly zaslány okresnímu úřadu ve Snině,
který o nich rozhodne.

Tajemníci dr Pješčak a Popovič byli oznámeni
okresnímu úřadu ve Snině pro uspořádání veřej-
ného shromáždění bez povolení a i v tomto případě
pravoplatně odsouzeni. Na žádost o prominutí
trestu cestou milosti byl změněn dr Pješčakovi
ministerstvem vnitra trest vězení v peněžitou po-
kutu, žádosti Popovičově nebylo vyhověno.

Pokud interpelace namítá, že četnictvo vstoupilo
neoprávněně do bytu učitele Ondřeje Chamilly a že
nepostupovalo podle předpisu, se podotýká, že -

1 kdyby šlo o schůzi důvěrnou - bylo četnictvo
k tomuto postupu za účelem kontroly nejen oprav-


13

něno, nýbrž i povinno. Není předpisu, jenž by čet-
nictvu ukládal, aby k takovým služebním zákro-
kům přibíralo starostu nebo jiného člena obecního
představenstva.

Autonomní zemědělský svaz oznámil v roce 1935
před volbami do Národního shromáždění okresnímu
úřadu ve Snině pouze jedinou schůzi, a to dne
30. ledna 1685 v Boskovicích, jež nebyla povolena.

Pokud jde o Mikuláše Kriško z Velké Polány,
jenž prý byl před volbami v několika měsících asi
26krát obeslán vždy pod jinou záminkou k okres-
nímu úřadu ve Snině. nebylo v této věci šetřením
nic konkrétního zjištěno.

Pokud se interpelace zmiňuje o ustavující valné
hromadě čítárny Duchnoviče ve Stakčíně, dlužno
uvésti, že čítárna Duchnovičova ve Stakčíně nikdy
nebyla a není.

Dne 17. října byla konána důvěrná (porada strany
Autonomního zemědělského svazu v hostinci Ste-
fana Marinně ve Snině. Na příkaz okresního úřadu
ve Snině četnictvo zjišťovalo, zda se této porady
neúčastnili i nečlenové.

Postup okresního úřadu i zúčastněného četnictva
neodporoval zákonným ustanovením a služebním
předpisům, domnělé závadné výrokv okresního čet-
nického velitele nebyly prokázány. Vzhledem
k tomu není z podnětu interpelace důvodu k žáda-
ným opatřením.

V Praze dne 20. května 1938.

Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.

1385/XXVII (původní znění).

Odpověď

ministra Školství a národní osvěty

na interpelaci poslanců dr I. Pješéaka
a A. Bródyho

o změně vyučovacího jazyka na obecné

Škole v obci Ruském Kručově v okrese

giraltovském (tisk 1220/XXV).

Nemohu souhlasiti s odůvodněním požadavku
interpelace, která - aby prokázala oprávněnost
požadované změny vyučovacího jazyka na škole -
promítá v podstatě náboženskou příslušnost řecko-
katolickou národnostně a popírá tímto způsobem
relevanci národnostního přiznání při sčítání lidu.
Ani šetřením na škole nebyl zjištěn dostatečný
počet dětí ruské národnosti, aby odůvodňoval pro
ně zřízení zvláštní třídv s ruským vyučovacím
jazykem,

V Praze dne 31. května 1938

 

Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v. r.

1385/XXVIII (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvity
a ministra vnitra

na interpelaci poslanců dr I. Pješčaka
a A. Bródyho

o ruském vyučování v obci Močaranech
v okrese michalovském (tisk 1220/XXI).

Podle úřední statistiky přihlásilo se při sčítání
lidu v roce 1930 v obci Močaranech 679 obyvatelů
k národnosti československé; k národnosti ruské
se nepřihlásil nikdo. Na národnost zapsanou ve
sčítacím operáte této obce z roku 1930 nebylo dosud
stížnosti Výtky činěné v interpelaci četnictvu ne-
odpovídají podle výsledku šetření skutečnosti.

Také z výsledků šetření, provedeného školskou
správou z podnětu interpelace, jde na jevo, že
z žáků zapsaných ve školním roce 1937/38 do státní
lidové školy s československým vyučovacím jazy-
kem v Močaranech jsou všichni, až na jednoho,
národnosti československé.

Za tohoto stavu nejsou dány předpoklady, aby
byl na jmenované škole jazyk vyučovací měněn.

V Praze dne 14. června 1938.

Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke v, r.

Ministr vnitra:
Dr. Černý v. r.

1385/XXIX (původní znění).

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci poslanců dr I. Pješčaka
a A. Bródyho

o rozšíření obecné školy v obci Malém

Lipníku, okres Stará Ľubovňa

(tisk 1220/XIX).

Nemohu souhlasiti s odůvodněním požadavku
interpelace, které - aby mohlo odmítnouti po-
třebu tříd s československým jazykem vyučovacím
- promítá v podstatě náboženskou příslušnost
řeckokatolickou národnostně a popírá tímto způ-
sobem relevanci národnostního přiznání při sčítáni
lidu. Rozhodným pro objektivní posouzení může
býti pouze výsledek úředního sčítání lidu, při čemž
třeba poopraviti údaje interpelace i v tom směru,
že také výsledek sčítání lidu v roce 1921 ukázal


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP