8
3. Jest pan ministr ochoten proti úředníkovi,
který se v tomto případě provinil, dáti zavést
disciplinární řízení?
4. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
v tomto případě?
V Praze dne 7. května 1938.
Nickerl,
E. Köhler, May, Fischer, Sogl, Hollube, Stangl,
Jäkel, Rösler, Illing, Jobst, Kundt, Axmann, F.
Nitsch, Knorre, Kunz, Hirte, Birke, Sandner,
inž. Schreiber, dr Hodina.
1354/X (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Kollnera
ministrovi pošt a telegrafů,
že poštovní úřad v Hirschenstandu, okres
Nejdek, učinil poznámku o nedoručitel-
nosti jazykově tak, že to odporuje
předpisům.
Ve své odpovědi tisk 1063/XX ze dne 28.
srpna 1937 prohlásil pan ministr, že poš-
tovní správa učinila opatření, aby ty poštov-
ní úřady, v jejichž obvodu obývá podle posled-
ního soupisu lidu alespoň 20% státních občanů
téhož, avšak jiného jazyka než československého,
připsaly na poštovních zásilkách, které k tmu
zpět došly jako nedoručitelné s adresou napsanou
v jazyku národní menšiny a které vrací
odesíla-
teli, dříve než je tomuto dodají, důvod nedoruči-
telnosti také ještě v jazyku menšiny, v němž je
napsána adresa, ledaže by bylo poštovnímu úřa-
du známo, že odesilatel není příslušníkem této
menšiny.
Dne 16. dubna 1938 zaslala továrna na šrou-
by a kovové výrobky Adolfa Seiferta v Horní
Blatné dopis místnímu vedení sudetskoněmeckú
strany, předseda Konrád Henlein, v Hirschenstan-
du. Ačkoliv v malé obci Hirschenstandu jest kaž-
dý obyvatel dobře znám a vědělo se také, kam
měl býti dopis doručen, byl dopis vrácen do Hor-
ní Blatné s poznámkou: »Zpět, Horní Blatná; spo-
lek zde není hlášen, udejte jméno jednotlivce.
Především nelze se domnívati, že listonoš v
Hirschenstandu, i když neumí německy, nezná
místního vedení sudetskoněmecké strany; ale z
firmy vytištěné na obálce není také zřejmo, že
by byl poštovní úřad nevěděl, že odesilatel je
německé národnosti. Interpelanti tedy konstatuji,
že příslušný orgán poštovního úřadu v Hirschen-
standu neužil potřebné péče, aby nalezl adresáta,
a nedržel se také pokynů, o kterých pan ministr
v tisku 1063/XX oznámil, že mají platnost.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti u poštovního
úřadu v Hirschenstandu zahájiti vyšetřování, tý-
kající se doručování poštovních zásilek?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr,
aby se nešvary tohoto druhu dále neprováděly
nebo neopakovaly?
V Praze dne 7. května 1938.
Dr Köllner,
Stangl, Fischer, E. Köhler, Kunz, Axmann, Rösler,
Obrlik, Hirte, Illing, Franz Němec, Kundt, May,
F. Nitsch, Jäkel, Sandner, Hollube, Sogl,
inž. Schreiber, dr Jilly, dr Eichholz.
1354 XI (překlad).
Interpelace
poslance P. Nickerla
ministrovi vnitra,
že četnické velitelství a okresní úřad ve
Falknově nad Ohří bez důvodů podezří-
valy státního občana Karla Martiku
z Falknova n. O.
Dne 3. března 1938 zažádal Karel Martika,
narozený dne 27. srpna 1919, bydlící ve Falkno-
vě nad Ohří, Chebská třída 35, příslušný do Dol-
ního Rychnova, povoláním obchodní příručí, u po-
litického okresního úřadu ve Falknově o vstupní
list k dobrovolnému nastoupení vojenské služby
v československé branné moci. Na dotaz falknov-
ského okresního úřadu ze dne 5. března 1938, č.
316 o mravní zachovalosti a státoobčanské spo-
lehlivosti odpovědělo falknovské četnické velitel-
ství, vrchní strážmistr Simy, zprávou ze dne 15
března 1938, č. 193 dův. /1938, že všichni přísluš-
níci rodiny žadatele a rovněž veškeré příbuzen-
stvo jsou příslušníky sudetskoněmecké strany,
aspoň s touto stranou velice sympatisují a proto
nebylo by možné vyjádřiti se úplně jistě o spo-
lehlivosti jejich včetně žadatele.
Na základě této četnické zprávy oznámil o-
kresní úřad žadateli Karlu Martikovi dopisem ze
dne 5. dubna 1938, že jeho žádosti o vydání vstup-
ního listu k dobrovolnému vstupu do branné moci
nelze vyhověti. Žadatel Karel Martika žádal o
tento vstupní list proto, poněvadž si chtěl pokud
možno co nejdříve odsloužiti vojenskou službu,
jelikož hodlá vbrzku otevříti vlastní obchod.
9
Paušální obviňování příslušníků sudetskoně-
mecké strany jsou sice do dneška běžná v českém
denním tisku, ale že státní úřad taková neodpo-
vědná a neprokázaná podezření zcela zřejmě činí
základem svých rozhodnutí, dlužno vůči nejsil-
nější straně ve státě považovati za úřední prohlá-
šení její druhotřídnosti a jest ve zjevném rozporu
ke smyslu a obsahu ústavní listiny.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti si vyžádati
spisy č. j. 316 falknovského okresního úřadu, aby
vytýkaný čin byl vyšetřen?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi falknov-
skému okresnímu úřadu, aby podrobil revisi říze-
ní o žádosti Karla Martiky ze dne 3. brezna
1938?
3. Jaké záruky jest pan ministr ochoten po-
skytnouti, ze nižší správní úřady a výkonné orgá-
ny budou dbáti zásady rovnosti i potud, pokud
jde o německé státní občany?
V Praze dne 7. května 1938.
Nickerl,
Kunz, Fischer, Jobst, Jäkel, May, Rösler, Stangl,
Axmann, Sandner, Knorre, Kundt, Hollube, E.
Köhler, F. Nitsch, Sogl, Hirte, Illing,
dr Jilly, dr Eichholz, inž. Schreiber.
1354 XII (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi železnic
o jazykové neznalosti a nepatřičném
chování průvodčího.
Dne 13. dubna 1938 použil pan Ervín Hess,
výpomocný dělník z Vratislavic u Liberce osob-
ního vlaku číslo 5821, který odjíždí z Vratislavi:
v 6. 45 hod. k Jablonci nad Nisou. Při kontrole jíz-
denek žádal průvodčí nezřetelným a jen českým
jazykem jízdenku, kterou mu také pan Hess po-
dal. Nato průvodčí něco mumlal zase česky, na-
čež mu pan Hess odpověděl, že česky neumí.
Průvodčí zvolal potom na pana Hessa. »Legitima-
ce. « Znovu pan Hess zdůraznil, že česky neroz-
umí. Průvodčí kontroloval dále. Po druhé stanici
přišel znovu a zase žádal o legitimaci, při čemž
mluvil německy. Vzal legitimaci a odešel. Pan
Hess šel potom v Jablonci nad Nisou na staniční
úřad, aby si vyžádal legitimaci. Průvodčí to tam
vysvětloval přednostovi stanice. Pan Hess nebyl
ani vyslechnut ani dotázán a bylo mu pouze sdě-
leno, aby zase přišel, až bude povolán. Když
vyšel z kanceláře přednosty stanice v Jablonci
nad Nisou, policie ho zadržela a na strážnici zjisti-
la jeho osobní údaje.
V odpovědi č. 562/V prohlásil pan ministr že-
leznic, že státní železniční správa při výběru pru-
vodčích dbá toho, aby tato místa byla obsazena
průvodčími s potřebnou jazykovou kvalifikaci.
Z vlastnosti státních drah jako státního podniku
dále vyplývá, aby se zaměstnanci těchto podniků
slušně chovali k zákazníkům, to jest k cestujícím.
Zda se, že oběma požadavkům nebylo ve vytý-
kaném případě vyhověno. Odpovědnost za připad-
ne příhody, způsobené nezměněným šovinistickým
chováním českých orgánů, zřejmě tíží na původ-
cích těchto případů.
Interpelanti táží se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti co nejpodrob-
nejí vyšetřiti vytýkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten oznámiti jméno
průvodčího, který dne 13. dubna jel s osobním
vlakem č. 5821 z Vratislavic do Jablonce nad Nej-
sou a na staničním úřadě v Jablonci n. N. podal
zprávu o panu Ervínu Hessovi, a zahájiti proti
němu
disciplinární řízení?
V Praze dne 7. května 1938.
Obrlik,
Hollube, Jobst, Fischer, Jäkel, Sogl, Kunz, May,
Rösler, Axmann, Stangl, Kundt, llling, F. Nitsch,
Hirte, Knorre, E. Köhler, Sandner,
dr Eichholz, inž. Schreiber, dr Jilly.
1354 XIII (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministru pošt a telegrafů
o nešvarech na poštovním úřadě v Mě-
děnci v okrese přísečnickém.
Interpelanti jsou nuceni upozorniti pana mi-
nistra na poměry u poštovního úřadu v Měděnci,
neboť budou-li dále trpěny, utrpí veřejný zájem
o bezvadný poštovní provoz.
Službu konající úředník měděneckého poštov-
ního úřadu, Stanislav Kraus, již proto není scho-
pen zastupovati poštovní správu, která má býti
vedena jako obchodní podnik, poněvadž je svou
nezdvořilostí všude nápadný.
Prací, které mu příslušejí, vůbec nekoná. Za-
hraničních zásilek nikdy sám nevypravuje, nýbrž
ponechává je listonošovi Františku Enzinannovi.
Poněvadž tento listonoš má kromě toho ještě ji-
10
né povinnosti, dochází takto k průtahům při za-
hraničních zásilkách.
Ustanovených úředních hodin nedodržuje.
Dne 24. března 1938 přišel do úřadu teprve o
1/210. hod. a všechny běžné práce musel vykoná-
vati listonoš František Enzmann. Tím bylo listo-
nošovi znemožněno roznášeti poštu, takže si ob-
chodníci pro poštu museli sami přijíti. Listonoš
František Enzmann poslal tedy svého kolegu s
poštovními zásilkami do města Měděnce. Doru-
čování pošty v okolních obcích, které měl obsta-
rati kolega, bylo takto znemožněno nebo se aspoň
silně opozdilo.
Aby se umožnil bezvadný chod poštovního
provozu v Měděnci, bylo by naléhavě zapotřebí,
aby pan ministr dal na místě samém prozkoumati
vylíčené nešvary a zaříditi nápravu.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti tento případ
vyšetřiti?
. 2. Jest pan ministr ochoten zahájiti discipli-
nární řízení proti Stanislavu Krausovi, úředníko-
vi konajícímu službu na poštovním úřadě v Mě-
děnci?
3. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr,
aby nešvary panující u poštovního úřadu v Mě-
děnci byly napraveny?
V Praze dne 7. května 1938.
Illing,
Axmann, Jobst, Jäkel, Fischer, Rösler, Kunz,
Kundt, Hollube, Hirte, May, F. Nitsch, Knorre,
dr Jilly, inž. Schreiber, dr Eichholz, E. Köhler,
Sandner, Stangl, Birke, Sogl.
1354/XIV (překlad).
Interpelace
poslance H. H. Birkeho
ministrovi vnitra,
že státní policejní úřad v Trutnově pokra-
čuje v jednostranném provádění
censury
proti německým periodickým tiskopisům.
Již ve své interpelaci ze dne 16. března
1938 oznámil posl. K. H. Frank panu ministrovi
v tisku číslo 1292/IX, že časopis »Trautenauer
Tagblatt« ze dne 3. března 1938 nebyl zabaven
z podstatných důvodů. Interpelanti jsou nyní nu-
ceni oznámiti panu ministrovi další případy této
jednostranné censurní prakse proti německým
periodickým tiskopisům, neslučitelné s ústavně
zaručenou svobodou tisku.
Časopis »Trautenauer Tagblatt« ze dne 10.
dubna 1938 byl zabaven pro zprávu o skutečné
události. Na bývalého posl. a starostu dr Scholli-
cha byl v Novém Jičíně dne 7. dubna 1938 spá-
chán útok. Z toho, že bez závady bylo lze ozná-
miti skutečnost, že útok byl spáchán a také ja-
kým způsobem, ale že nebylo dovoleno podati
zprávu o skutečnostech, z nichž bylo lze usu-
zovati o smýšleni pachatelově, je jasně zřejmo,
že pro zabavení nebyla rozhodující starost o udr-
žení veřejného klidu a pořádku nebo nějaká jiná
okolnost, nýbrž jedině předpojatost proti němec-
kému orgánu »Trautenauer Tagblatt«
Časopis »Trautenauer Tagblatt« byl zabaven
pro zprávu z jihomoravské obce Kašence, která
jednala o všeobecně známé skutečnosti, kterou
nelze sprovoditi se světa ani jednostranným pro-
váděním časopisecké censury.
Z vylíčených věcí je bezvadně zřejmo, že
státním orgánům nejde tak dalece o to, aby vy-
konávaly censuru nestranně a v mezích přede-
psaných ústavní listinou a zákony, nýbrž že jim
zásadní postavení proti německým orgánům dik-
tovalo opatření, která učinily.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten podrobiti podrob-
nému přezkoumání censurní praksi státního poli-
cejního úřadu v Trutnově?
2. Jaká opatření učinil pan ministr, aby i ně-
meckým novinám zajistil ústavně zaručenou tisko-
vou svobodu.
V Praze dne 7. května 1938.
Birke,
Kunz, Sogl, Knorre, Jobst, May, Fischer, Jäkel,
dr Eichholz, dr Jilly, inž. Schreiber, Kundt, F.
Nitsch, Hollube, Sandner, Axmann, Stangl, Hirte,
E. Köhler, Rösler, Illing.
1354/ XV (překlad).
Interpelace
poslance F. Hollubeho
ministrovi národní obrany
o nevážnosti ke svobodnému užívání ja-
zyků v soukromém styku, kterou vůči
německým vojínům projevuje poručík
Josef Činatl 1/44 roty v Liberci.
Poručík Josef Činatl, velitel první roty pě-
šího pluku č. 44, který jest posádkou v Liberci,
žádá od vojínů německé národnosti, aby si u
svých příbuzných zařídili, aby dopisy jim zasí-
lané měly jako označení místa jen české jméno
11
»Liberec«. Poručík Josef Činatl se vyjádřil k vo-
jínu Josefu Mitlöhnerovi, že poštovní zásilky s
německým označením »Reichenberg« nebudou
vydávány, nýbrž spalovány. Před dnem 1. dubna
1938 se vyjádřil poručík Josef Činatl, že to je
naposledy, kdy dopisy adresované s německým
místním jménem budou vůbec vydány. Vojíni
nechť upozorní příbuzné a známé, že mají psáti
»Liberec«, jinak dopisy nebudou vydávány.
I v presenční službě jest státní občan plně
účasten svých ústavně zaručených práv na svo-
bodu, tak především bezpodmínečného práva uží-
vati svého jazyka v soukromém a obchodním
styku podle § 128 ústavní listiny, a proto jednání
poručíka Činatla odporuje zákonu a hodí se jen
k tomu, aby nynější rozpory prohloubilo a zostřilo.
Interpelanti táží se pana ministra národní
obrany:
1. Jest pan ministr ochoten podrobiti pře-
zkoumání výše uvedené nařízení poručíka Josefa
Činatla?
2. Jaká opatření učinil pan ministr, aby účin-
ně udělal přítrž podobným přehmatům?
V Praze dne 7. května 1938.
Hollube,
Kundt, Fischer, Axmann, Sandner, F. Nitsch, May,
Illing, E. Köhler, Knorre, Jäkel, Jobst, Stangl,
dr Köllner, dr Hodina, inž. Králiček, Birke, inž.
Schreiber, Rösler, Hirte, Kunz.
ši, kteří budou musiti odejíti ze Slezska, dostanou
se ti, kdož jsou členy Svazu«, nebo: »Kdo nyní
nevstoupí do Svazu, bude odpovědný za následky.
Nejzajímavější je, že šovinisté již nevědí, co o
nás mají psáti, jen aby nás zničili v očích jiných
lidí. A tak uveřejňují velké, sensační odhalení:
Poláci chodí dokonce k
Čechům, aby je zatáhli
do Svazu Poláků. Zde musíme odpověděti šovinis-
tům, že mohou býti klidni o své lidi. Náš Svaz jest
totiž polský a nikoliv polsko-český a proto ne-
potřebujeme
Čechy jako členy. Neznáme také ne-
svědomité praxe kupovati duše. Máme dosti svých
lidí a jen společně s nimi budeme bojovati o svá
práva a zvítězíme. Nedivíme se neklidu českých
šovinistů. Rozšiřují-li totiž sami takové »zastra-
šující« zprávy o polském národním »plebiscitu«.
a připojíme-li ještě k tomu zprávy hlášené z ci-
ziny, pak to vše jako celek vypadá opravdu »za-
strašující.
Tážeme se pana ministra, vidí-li v tomto člán-
ku něco nepatřičného a zločinného a hodlá-li upo-
zorniti censuru v Českém Těšíně, aby nezabavo-
vala články, obsahující obranu před odnárodňo-
váním?
V Praze dne 10. května 1938.
Dr Wolf,
Čavojský, Hlinka, Longa, Sidor, Slušný, Sivák,
Schwarz, dr Pješčak, Haščik, Bródy, Florek, dr
Pružinský, Suroviak, Danihel, dr Tiso, Kendra,
Dembovský, Turček, dr Sokol, Šalát, Drobný.
1354 XVI (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Wolfa
ministrovi vnitra
o nepromyšleném zabavováni časopisu
»Dzíennik Polski«.
V časopise »Dziennik Polski«, č. 95 ze dne 24.
dubna 1938 zabavila policejní censura v Českém
Těšíně tento článek:
Plebiscit na Těšínsku.
Čeští šovinisté nemohou poslední dobou klid-
ně usnouti. Spánek s víček jim zahání stálý ne-
klid o jejich osud. Neboť co se děje? Vždyť Po-
láci pořádají velkorysý národní plebiscit. Skoro
celý šovinistický tisk vystupuje proti nám, ne-
chybí ani časopisy, které volají na pomoc rozličné
úřady a policii (šovinisté asi nevědí, že četnictvo
má již stejně mnoho práce s »plebiscitem«). Lze
čísti samé sensace. Tak na př. čteme: »Až bude
poskytnuta autonomie, na místa, která uvolní Če-
Původní znění ad 1354/I.
Interpellation
des Abg. Benno Fischer
an den Minister des Innern
wegen rechtswidrigen Eindringens der
Gendarmerieorgane Paral und Bohatec
von der Gendarmeriestation Waltersdorf
bei Fulnek.
Am 19. März 1938 trafen sich Rudolf Pauler,
Ortsleiter der Sudetendeutschen Partei, Vorsit-
zender Konrad Henlein, in Waltersdorf, Franz
Berger, Otto Kunz, Wilhelm Schliessel und Otto
Lowak, sämtliche Ortsleitungsmitglieder der Orts-
gruppe Waltersdorf der Sudetendeutschen Partei,
Vorsitzender Konrad Henlein, abends um 8 Uhr
in der Wohnung des Geschäftsführers Otto Lo-
wak zu einer Besprechung über interne Angele-
genheiten der Ortsgruppe.
Ungefähr eine halbe Stunde darnach verlang-
te der Kommandant der Gendarmeriestation Wal-
tersdorf, Fähnrich Paral und Wachtmeister Bo-
12
hatec Einlass. Fähnrich Paral fragte, ob eine Ver-
sammlung stattfände, was vom Ortsleiter wahr-
heitsgemäss verneint wurde, worauf der Ortslei-
ter die Erklärung abgab, dass eine Besprechung
innerer Angelegenheiten der Ortsgruppe auf die
Funktionäre beschränkt, stattfindet. Fähnrich Pa-
ral nahm jedoch diese Erklärung nicht zur Kennt-
nis, sondern griff sofort nach den auf dem Tisch
liegenden Papieren, sah diese durch und verlang-
te weiter, dass die 5 Anwesenden sich von ihren
Sitzen erheben sollen, leuchtete unter den Tisch
und unter die Sessel und öffnete scliliesslich sogar
ein Nachtkästchen, um den Inhalt desselben zu
kontrollieren. Fähnrich Paral beauftragte sodann
seinen Begleiter, zwei vor dem Hause wartende
Geheimpolizisten der Polizeiexpositur m Fulnek
hereinzuholen. Diese erschienen und frajjten, wer
der Einberufer der »Versammlung« sei. Ortsleiter
Rudolf Pauler erklärte wiederum, dass es sich um
keine Versammlung handle, sondern um eine in-
terne Besprechung der Ortsleitung.
Die beiden Organe der geheimen Staatspoli-
zei durchsuchten nochmals die aufliegenden Pa-
piere, wie Weisungen, Mitgliedsverzeichnisse der
neu geworbenen Mitglieder und andere, polizeili-
cher Kontrolle nicht zugängliche Behelfe und for-
derten die Anwesenden sodann auf, auseinander zu
gehen. Fähnrich Paral erklärte dem Ortsleiter,
dass er jede weitere Werbung von Mitgliedern
wegen Maul- und Klauenseuche verbiete. Ortsleiter
Rudolf Pauler machte noch den Vorschlag, dass
wenigstens drei der Amtswalter als private Ga-
ste des Geschäftsführers Otto Lowak bleiben
könnten, während sich die beiden anderen aus
dem Räume begeben, damit die notwendigen Ar-
beiten der Ortsleitung durchgeführt werden
könnten. Doch auch dieser Vorschlag wurde mit
dein Befehle auseinanderzugehen, nicht angenom-
men.
Im vorliegenden Falle handelt es sich um
die blosse Anwesenheit privater Gäste bei einem
Staatsbürger und keineswegs um eine Versainni
lung. Das Eindringen der Organe, die Durchsu-
chung privater Aufzeichnungen und die schliess-
liche Weisung auseinanderzugehen, sind im Ge-
setze keineswegs begründet. In Waltersdorf sind
zwar Fälle von Maul- und Klauenseuche vorge-
kommen, jedoch sind die verseuchten Gehöfte
gesperrt und niemand, auch kein Werber ver-
sucht sich Zutrit zu denselben zu verschaffen. Der
Fall zeigt, dass auch hier wie in vielen bereits be-
lichteten Fällen die Maul- und Klauenseuche nicht
so sehr Ursache zu gesundheitspolizeilichen Mass-
nahmen, als Mittel dazu ist, Zusammenkünfte von
Mitgliedern der Sudetendeutschen Partei, sei es
in Versammlungen oder nicht, mit allen Mitteln
zu unterbinden.
Die Interpellanten stellen daher an den Herrn
Minister des Innern die Anfragen:
1. Ist der Herr Minister bereit, den gerügten
Sachverhalt untersuchen zu lassen?
2. Welche Garantien ist der Herr Minister be-
reit, dafür zu geben, dass die Freiheit der Person
und des Hauses von den untergeordneten Organen
auch deutschen Staatsbürgern gegenüber beachtet
werde?
3. Ist der Herr Minister bereits, gegen die
schuldigen Organe ein Disziplinarverfahren ein-
leiten zu lassen?
Prag, am 7. Mai 1938.
Fischer,
Hollube, Sogl, E. Köhler, Axmann, May, Hirte,
Ing. Schreiber, Dr Hodina, Dr Jilly, Dr Eichholz,
F. Nitsch, Kunz, Sandner, Kundt, Jäkel, Illing,
Jobst. Knorre, Stangl, Rösler.
Interpellation
des Abg. Ing. Franz Künzel
an den Minister des Innern
wegen ungebührlichen Benehmens eines
Staatspolizisten.
Fräulein Elfriede Schromm, Kontoristin in
Troppau, Niederring 21, fuhr am 16. April 1938 mit
einer Reisebegleiterin von Troppau über Oder-
berg nach Gleiwitz zu Besuch. Sofort nach ihrer
Ankunft in Oderberg um 15. 40 Uhr begaben sie
sich zur Passkontrolle und Revision, welche an-
standslos verliefen. Als sie nach Erledigung die-
ser Formalitäten den Revisionssaal verlassen
wollten, wurden sie von einem Polizisten in Zivil
zurückgerufen. Bevor Elfriede Schromm noch ir-
gend eine Frage stellen konnte, riss ihr der Staats-
polizist ohne weitere Erklärung das behördlich
genehmigte Abzeichen der Sudetendeutschen Par-
tei, welches sie an ihrem Mantel befestigt hatte,
ab und nahm es an sich. Auf die erstaunte Frage
der Elfriede Schromm erhielt sie zur Antwort:
»Das Tragen von politischen Abzeichen ist in der
Čechoslovakischen Republik verboten !« Auf
ihren weiteren Vorhalt, dass sie bereits von Trop-
pau an das Abzeichen trage und sogar ein Gen-
darmeriewachtmeister im Eisenbahnabteil nichts
dagegen einzuwenden hatte, erklärte der Staals-
polizist weiter, sie könne es eben so lange tra-
gen, so lange es ihr niemand wegnehme, und er
nehme es ihr eben weg. Elfriede Schromm ersuchte
den Beamten in höflicher Weise um Rückgabe des
Abzeichens, erhielt jedoch die Antwort: »Ich den-
ke gar nicht daran, damit werden Sie sich eben
abfinden müssen!« Die anwesenden uniformierten
Beamten quittierten diesen Vorfall nur mit einem
höhnischen Lächeln.
Es muss als ein unerhörter Uebergriff und
als rechtswidriger Eingriff in das verfassungsge-
mäss gewährleistete Recht der Freiheit der Per-
Původní znění ad 1354/II.
13
son und der Meinungsäusseruns angesehen wen
den, wenn ein untergeordnetes staatliches Organ
aus eigenem heraus, noch dazu gegenüber einer
Frau, das Trafen eines politischen Abzeicheis
verbieten will und zu Tätlichkeiten schreitet.
Die Interpellanten richten an den Herrn Mi-
nister die Anfragen:
1. Ist der Herr Minister bereit, den Fall genau
untersuchen zu lassen?
2. Ist der Herr Minister bereit den Namen
des Polizisten in Zivil, der am 16. April 1938 um
15. 40 Uhr beim Zuge aus Troppau im Zollrevi-
sionsraum in Oderberg dienstlich beschäftigt war,
bekannt zu geben?
3. Ist der Herr Minister bereit, gegen diese.
Polizisten das Disziplinarverfahren einleiten zu
lassen?
4. Ist der Herr Minister bereit, den Fall der
zuständigen Staatsanwaltschaft mitzuteilen zum
Zwecke der Prüfung, ob es sich um eine von
Amtes wegen zu ahndende strafbare Tat handelt?
Prag, am 7. Mai 1938.
Ing. Künzel,
Stangl, Hollube, Illing, Jäkel, Jobst, Axmann.
Dr Eichholz, Sogl, Ing. Schreiber, Kunz, Dr Jilly.
Sandner, May, Hirte, Fischer, Kundt, Knorre, E.
Köhler, Rösler, F. Nitsch.
Původní znění ad 1354/III.
Interpellation
der Abg. H. Birke, Georg Wollner und
Georg Böhm
an die Regierung
wegen endlicher Neuordnung der
Arbeitslosenfürsorge.
Am 26. Oktober 1936 hat der mitunterfertigte
Abg. Georg Wollner in der im Druck 675/IX im
Hause aufgelegten Interpellation das Begehre»
nach einer grundlegenden Neuorganisation und
Verbesserung der staatlichen Ernährungshilf ge-
stellt und in 11 Punkten die Grundzüge für diese
Neugestaltung der Ernährungshilfe dargelegt.
Gleichzeitig wurde die Prüfung der Voraussetzun-
gen für die Einführung der obligatorischen Arbeits-
losenversicherung und die eheste Durchführung
der notwendigen Vorarbeiten für die obligato-
rische Arbeitslosenversicherung begehrt.
In der Antwort der Regierung vom 20. April
1937. die im Druck 889/XVII veröffentlicht wurde,
wird ausgeführt, dass das Ministerium für soziale
Fürsorge bereits einen neuen Entwurf für die
Aenderung der Richtlinien für die staatliche Er-
nährungsaktion ausgearbeitet habe, welcher Ge-
genstand weiterer Beratungen sein wird.
Hinsichtlich der obligatorischen Arbeitslosen-
versicherung und deren Einführung führt die Inter-
pellationsbeantwortung aus, dass das Ministerium
für soziale Fürsorge die Frage der obligatorischen
Arbeitslosenversicherung zum Zwecke der Ge-
winnung einer verlässlichen versicherungsmate-
matischen Grundlage für die Einleitung der Arbei-
ten zur gesetzlichen Festlegung der Arbeitslosen-
Zwangsversiclieruntt verfolge. Seit dieser Antwort
der Regierung sind 12 Monate verflossen, ein
volles Jahr!
Weder die in Bezug auf die Neugestaltung
der Ernährungsaktion noch die in Bezug auf die
Vorbereitung einer Arbeitslosenversicherung not-
wendigen Arbeiten sind in Erscheinung getreten.
Selbst ein am 12. Jänner I. J. vom Fürsorge-
ministerium an das Ministerratspräsidium gelei-
teter Antrag auf teilweise Abänderung der Bestim-
mungen über den Anspruch der Saisonarbeiter
auf Teilnahme an der Ernährungsaktion ist bisher
unerledigt geblieben.
Dieser Antrag entspricht übrigens keineswegs
den Absichten der Gefertigten, weiche den Stand-
punkt vertreten dass den Saisonarbeitern de"
Anspruch ohne eine Einschränkung gebühre, wie
auch zuletzt in den Eingaben der Bezirksvertreler-
Fraktionen der Sudetendeutschen Partei an das
Ministerratspräsidium vom 14. Feber 1. J. einden-
tig zum Ausdruck gebracht wurde.
Die Gefertigten stellen daher an die Gesamt-
regierung die Anfrage:
1. Ist die Regierung bereit, die Vorarbeiten
für die eheste Einführung der obligatorischen
Arbeitslosenversicherung beschleunigt dnrchführen
zu lassen?
2. Ist die Regierung bereit, bis zur Wirksam-
werdung der obligatorischen Arbeitslosenversche-
rung eine durch Ausgestaltung der bisherigen
Hilfsmassnahmen für die Arbeitslosen mittels
grundlegender Neuordnung der staatlichen Ei -
nährungshilfe nach den vorgeschlagenen Glied-
sätzen wirksame Hilfe für alle Opfer der Wirt-
schaftsnot zu gewähren?
Prag am 7. Mai 1938
Birke, Wollner, G. Böhm,
Hollube, Sogl. Kundt, Illing, May, Franz Němec,
Dr. Kellner. Ing. Schreiber, Ing. Králiček. Stangl,
Sandner, Knorre, Jäkel, Hirte, Jobst, E. Köhler,
F. Nitsch, Axmann, Rösler, Fischer, Kunz.