Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 7. zasedání.
1354.
Interpelace:
I. posl. Fischera min. vnitra o nezákonném vniknutí četnických orgánů Párala a Bohatce
z četnické stanice Valtéřovice u Fulneku do soukromého bytu,
II. posl. inž. Künzla min. vnitra o nepřístojném chování státního policisty,
III. posl. Birkeho, Wollnera a G. Böhma vládě, aby konečně byla nově uspořádána péče
o nezaměstnané,
IV. posl. Illinga min. školství a nár. osvěty a min. vnitra, že okresní hejtman dr Klíma
v Podbořanech neprávem potrestal a nenáležitě zacházel s německými školou povinnými
dětmi,
V. posl. G. Böhma min. vnitra, že bez důvodu bylo v Nejdku zakázáno uspořádati odpo-
lední schůzku a že připojený překlad tohoto výměru je nesrozumitelný,
VI. posl. Illinga min. školství a nár. osvěty a min. spravedlnosti o násilném odnárodňování
dětí paní Mane Suberové učitelem českosl. menšinové školy Bedřichem Cybetou za pod-
pory českého menšinového inspektorátu a předsedy německého okresního školního výbo-
ru v Podbořanech dr Roberta Klímy,
VII. posl. Knorreho min. školství a nár. osvěty, že se na žáky obecné a měšťanské školy v Ja-
vorníku činí nátlak, aby kupovali výtisky branného kalendáře na rok 1938, kterým ne-
rozumějí,
VIII. posl. inž. Karmasina min. spravedlnosti, že v bratislavské soudní budově se nedbá jazy-
kových práv,
IX. posl. Nickerla min. vnitra, že okresní úřad v Kadani vyřizuje spisy jednojazyčně
česky,
X. posl. dr Köllnera min. pošt a telegrafů, že poštovní úřad v Hirschenstandu, okres Nejdek,
učinil poznámku o nedoručitelnosti jazykově tak, že to odporuje předpisům,
XI. posl. Nickerla min. vnitra, že četnické velitelství a okresní úřad ve Falknově nad Ohři
bez důvodu podezřívaly státního občana Karla Martiku z Falknova n. O.,
XII. posl. Obrlika min. železnic o jazykové neznalosti a nepatřičném chování průvodčího,
XIII. posl. Illinga min. pošt a telegrafů o nešvarech na poštovním úřadě v Měděnci v okrese
přísečnickém,
XIV. posl. Birkeho min. vnitra, že státní policejní úřad v Trutnově pokračuje v jednostranném
provádění censury proti německým periodickým tiskopisům,
XV. posl. Hollubeho min. nár. obrany o nevážnosti ke svobodnému užívání jazyků v soukro-
mém styku, kterou vůči německým vojínům projevuje poručík Josef Činatl 1/44 roty v Li-
berci,
XVI. posl. dr Wolfa min. vnitra o nepromyšleném zabavování časopisu »Dziennik Polski«.
2
1354/I (překlad).
Interpelace
poslance B. Fischera
ministrovi vnitra
o nezákonném vniknutí četnických orgá-
nů Párala a Bohatce z četnické stanice
Valtéřovice u Fulneku do soukromého
bytu.
Dne 19. lil. 1938 sesli se Rudolf Paulet, místní
duvěrník sudetskoněmecké strany, předseda Kon-
rád Henlem, Ve Valteřovicích, Frant. Berger, Otto
Kunz, Vilém Schhessel a Otto Lowak, všichni
členové místního vedení valteřovicke místní orga-
nisace sudetskončmecké strany, předseda Konrád
Henlein, večer v 8 hodin v byte jednatele Otto
Lowaka ku projednám vnitřních záležitostí mistní
organisace.
Asi půl hodiny nato žádali o vstup velítel
četnícke stanice valtéřovické, praporčík Páral
a strážmistr Bohatec. Praporčík Páral se tázal,
zda se koná schůze, což místní duvěrník podle
pravdy popřel. načež místní důvěrník prohlásil, že
se koná schůzka, jednající o vnitřních záležito-
stech místní organisace, omezená pouze na funkci-
onáře. Praporčík Páral nevzal však toto prohlá-
šení na vědomí, nýbrž sáhl ihned po papírech na
stole ležících, prohlédl si je a žádal dále, aby 5
přítomných se svých sedadel povstalo, svítil si
pod stul a pod židle a otevřel dokonce noční sto-
leček, aby obsah jeho prozkoumal. Praporčík Pá-
ral nařídil potom svému průvodci, aby zavolal dva
před domem čekající tajné policisty policejní ex-
positury ve Fulneku. Tito se objevili a tázali se
Kdo je svolavatelem »schůze. Místní důvěrník
Rudolf Paulet opětně prohlásil, že nejde o žádnou
schůzi, nýbrž o interní poradu místního vedení.
Oba orgány tajné státní policie prohlédly
opětně rozložené papíry, jako pokyny, seznamy
nově získaných členu a jiné, policejnimu dozoru.
nepodléhající pomůcky a vyzvaly nato přítomné,
aby se rozešli. Praporčík Páral prohlásil
místní-
mu duvěrníkovi, že každé další získávání člena
vzhledem na slintavku a kulhavku napovídá. Míst-
ní důvěrník Rudolf Paule- ještě navrhl, aby aspoň
tu z funkcionářu mohli zůstati jako soukromí ho
sté jednatele Otty Lowaka, když ostatní dva
místnost opustí, aby mohly bytí projednaný nut-
né práce místního vedeni Avšak ani tento návrh
nebyl přijat a byl dán rozkaz k rozchodu.
V tomto případě jde o pouhou přítomnost
soukromých hosta u státního občana, nikoliv o
schůzi. Vniknuti orgánu prohlídka soukromých
zápisu a konečně výzva k rozchodu nejsou záko
nem jinak
odůvodněny. Vyskytly se sice ve Val
těřovicích případy kulhavky a slintavky, zamort-
né dvorce jsou však uzavřeny a nepokouši se ta
ké nikdo, kdo chce získati členy, o přistup do
nich. Případ ukazuje, že zde jako také v jiných
už hlášených případech slintavka a kulhavka ne
ní tak příčinou zdravotně policejních opatření, ja-
ko prostředkem k tomu, aby mohla schůzkám čle-
nu sudelskoněmecké strany, ať jde o schůzi čili
nic, všemi prostředky zabraňovati.
Interpelanti se proto táží pana ministra vnitra:
1). Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
tykaný stav věcí?
2). Jaké záruky jest pan ministr ochoten dá-
ti, aby svoboda osoby a domu podřízenými orgá-
ny i vůči občanům německé národnosti byla za-
chovávána?
3). Jest pan ministr ochoten zahájiti proti
orgánům, které jsou vinny, disciplinární řízení?
V Praze dne 1. května 1938
Fischer,
Hollube, Sogl, E. Köhler, Axmann, May, Hirte,
inž. Schreiber, dr Hodina, dr Jilly, dr Eichholz,
F. Nitsch, Kunz, Sandner, Kundt, Jäkel, Illing,
Jobst, Knorre, Stangl, Rösler.
1354/II (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Künzla
ministrovi vnitra
o nepřístojném chování státního policisty.
Slečna Elfrída Schrommova, kontoaristka v
Opavě, Dolní náměstí 21. jela dne 16. dubna 1938
s jednou společnicí z Opavy přes Bohumín do Hli-
vice na návštěvu. Ihned po příjezdu do Bohumína
v 15. 40 odebraly se k pasové kontrole a revisi,
která minula bez závady. Když chtěly po vyřízení
těchto formalit revisní sál opustiti, zavolal je po-
licista v občanském šatě zpět. Dříve než se
Elfrída Schromnová mohla tázati, urval jí stát-
rí policista bez dalšího vysvětlení úředně dovole-
ný odznak sudetskoněmecké strany, který měla na
svém plášti připevněný a vzal si jej k sobě. Na
udivenou otázku Elfrídy Schrommové dostalo se
jí teto odpovědi: »Nošení politických odznaku
lest v Československé republice zakázáno « Na
její další námitku že odznak nosí již od Opavy
a že ani četnický
strážmistr v železničním voze
u čeho proti tomu nenamítal, prohlásil státní poli-
cista dále, že muže odznak nositi právě tak dlou
ho, dokud jí jej někdo neodejme a že on jí jej
tedy odebírá Elfrída Schrommová požádala
úředníka zdvořile, aby jí odznak vrátil, načež se jí
dostalo odpovědi: >Ja na to vůbec
nepomýšlím
s tím se už budete musiti smířiti. Přítomní na
iformování úřednicí provázeli tuto příhodu po-
směšným úsměvem.
5
Musí se posuzovati jako neslýchaný přehmat
a protizákonný zásah do ústavou zamčeného
práva osobní svobody a projevu mínění, když
podřízeny statní orgán sám z vlastního popudu
a k tomu ještě vůči ženě chce zakázán nosem
politického odznaku a dopouští se násilností.
Interpelanti se táží pana ministra:
1). Jest pan ministr ochoten dáti tento případ
přesně vyšetřiti?
2). Jest pan ministr ochoten, oznamiti jméno
policisty v občanském šatě, který 16. dubna 1938
v 1540 u vlaku z Opavy v revisní místnosti v
Bohumíně byl služebně zaměstnán?
3). Jest pan ministr ochoten zahájiti proti to-
muto policistovi disciplinární řízení?
4). Jest pan ministr ochoten sděliti tento pří-
pad příslušnému státnímu zastupitelství ku zkou-
mání, zda nejde o trestný čin, který by měl býti
stíhán z moci úřední?
V Praze dne 7. května 1938
Inž. Kiinzel,
Stangl, Hollube, Illing, Jäkel, Jobst, Axmann
dr Eichholz, Sogl, inž. Schreiber, Kunz, dr Jilly,
Sandner, May, Hirte, Fischer. Kundt, Knorre, E.
Köhler, Rösler, F. Nitsch.
1354/III (překlad).
Interpelace
posl. H. Birkeho, G. Wollnera
a G. Bobma
vládě,
aby konečně byla nově uspořádána péče
o nezaměstnané.
Dne 26 října 1936 vyslovil spolu podepsaný
posl. G. Wollner v interpelaci, rozdané ve sně-
movně jako tisk 675/IX, přání, aby byla prove-
dena zásadní nová organisace a zlepšení státní
vyživovací pomoci a v 11 bodech načrtl osnovu
pro tuto novou úpravu vyživovací pomoci Záro-
veň bylo žádáno, aby byly zkoumány předpokla-
dy pro zavedení povinného pojištění proti neza-
městnanosti a co nejrychleji provedeny nutné pří-
pravné práce pro toto povinné pojištění proti ne-
zaměstnanosti.
V odpovědi vlády ze dne 20 dubna 1937, kte-
rá byla uveřejněna jako tisk 889/XVII, se uvádí,
že ministerstvo sociální péče již vypracovalo no-
vý návrh na změnu směrnic pro státní stravovali
akci, který bude předmětem dalších porad.
Stran povinného pojištění pro případ neza-
městnanosti a jeho zavedení uvádí odpověď na
interpelaci, že ministerstvo sociální péče sleduje
otázku povinného pojištění pro případ nezaměst-
nanost za účelem získání spolehlivého pojistně
matematického podkladu k zahájení prací k uzá-
konění povinného pojištení v nezaměstnanosti. Od
této odpovědi vlády uplynulo 12 měsíců, tedy ce-
éý rok.
Ani pokud ide o novou úpravu vyživovací
akce, ani pokud ide o přípravu
pojištění v neza-
městnanosti, nejsou nutné práce patrny.
Dokonce i návrh, jejž dne 12 ledna t. r. mi-
nistr sociální péče předložil předsednictvu mini-
sterské rady, na částečnou změnu ustanovení o ná-
loku sezónních dělníku na účast ve vyživovací
akci nebyl dosud vyřízen.
Tento návrh ostatně naprosto nesouhlasí s ú-
mysly podepsaných, kteří hájí stanovisko, že se-
zonním dělníkům přísluší nárok bez jakéhokoliv
omezení jak také v poslední době bylo jasně pro-
jeveno v podáních frakcí sudetskoněmecké strany
v okresních zastupitelstvech, předložených před-
sednictvu ministerské rady dne 14. února t. r
Podepsaní táží se tedy vlády.
1. Jest vláda ochotna dáti urychleně provésti
přípravné práce pro co nejrychlejší zavedení po-
vinného pojištění v nezaměstnanosti?
2 Jest vláda ochotna, než nabude účinnosti
povinné pojištění v nezaměstnanosti, pokynouti
všem obětím hospodářské nouze účinnou pomoc
vybudováním dosavadních pomocných opatření
pro nezaměstnané a to zásadně novou úpravou
státní vyživovací pomoci podle navržených zá-
sad?
V Praze dne 7. května 1938
Birkc, Wollner, G. Böhm,
Hollube, Sogl, Kundt, Illing, May, Franz Němec,
dr Kellner, inž. Schreiber. inž. Králíček, Stangl,
Sandner, Knorre, Jäkel, Hirte. Jobst. E. Köhler,
F. Nichsch, Axmann, Rösler. Fischer, Kunz.
1354/IV (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministrovi školství a národní osvěty
a ministru vnitra,
že okresní hejtman dr Klíma v Podbořa-
nech neprávem potrestal a nenáležitě za-
cházel s německými školou povinnými
dětmi.
V pondělí dne 12 dubna 1938 byli třídní uči-
telé německé dívčí měšťanské školy v Podbořa-
4
nech písemně vyzváni, aby se dostavili s žáky-
němi Helgou Klingerovou z první třídy a Erikou
Krutovou z třetí třídy do kanceláře okresního
hejtmana dr Roberta Klímy v Podbořanech. To-
muto vyzvání bylo vyhověno. V kanceláři okres-
ního hejtmana byli přítomni: okresní hejtman dr
Robert Klíma, vrchní komisař Václav Schauer a
německý okresní školní inspektor Antonín Rein-
mann. Bylo prohlášeno, že jde o výslech.
Oběma žákyním bylo vytýkáno, že podle udá-
ní políbily prapor sudetskoněmecké strany a vy-
plivly se před státní vlajkou; jde prý o prapory,
vyvěšené na budově zemědělské ústřední kance-
láře v Podbořanech u příležitosti včlenění politi-
cké strany »Svazu zemědělců« do sudetskoněme-
cké strany v době od 24. do 27. března 1938.
Obě dívky označily tato obvinění jako ne-
pravdivá, načež vrchní komisař Václav Schauer
se tázal okresního hejtmana, zda má zavolati obě
české školačky, které udaly tento případ.
Na telefonickou výzvu se dostavily obě čes-
ké školačky Šplechtnerová a Stengelová, z české
menšinové mesiánské školy společně s tajemníkem
českého menšinového inspektorátu Šlajsem. který
je zároveň předsedou Národní jednoty. O něco
později přišel též český školní inspektor. Česká
děti byly vybídnuty, aby svoje výpovědi opako-
valy a případ předvedly. Nato byly obě české
děti ve vedlejším pokoji vyslechnuty v přítom-
nosti českého školního inspektora, tajemníka
Šlajse a okresního hejtmana dr Klímy. Potom se
okresní hejtman vrátil a oznámil, že české děti
vypověděly, že žačky Klingerová a Krutova ne-
jenom vyplivly, nýbrž i zvolaly »pfui«. Současně
přítomná česká žačka Kadlecova vypověděla k to-
mu jako svědkyně, že prý z toho všeho nic ne-
viděla, ačkoli šla s oněmi žačkami.
Německé žačky Klingerová a Krutova mohly
uvésti dvě svědkyně, a to žačku Kühnelovou z I.
třídy měšťanské školy a žačku Eriku Bauerovou
z II. třídy měšťanské školy. Tyto svědkyně ne-
byly však vyslechnuty. Nato nařídil okresní hejt-
man dr Robert Klíma vrchnímu komisaři Schaue-
rovi, aby obě dívky (Klingerovou a Krutovou)
vyslechl ve vedlejší místnosti o samotě. Protože
výslech trval již velmi dlouho, poslal okresní
hejtman též německého školního inspektora Rein-
manna do vedlejší místnosti k výslechu. Po skon-
čení výslechu byl čten protokol, ze kterého bylo
patrno toto:
Toho dne, kdy se udaný případ stal, bylo prý
větrno a když šly děti ze školy a míjely budo-
vu s oněmi prapory, šlehl jim prapor sudetskoně-
mecké strany do obličeje. Aby nepřišly do styku
s druhým praporem, šly žačky oklikou. Když se
žačka Klingerová obrátila, zpozorovala, že dvě
česká děvčata, která šla za nimi, nohama kopala
do praporu sudetskoněmecké strany. Nato řekla
Helga Klingerová Erice Krutové, že se má po-
dívat, jak tam děti kopou do praporu sudetskoně-
mecké strany a dodala: »Raději se státní vlajce
vyhneme, aby se neřeklo, že něco s ní děláme. «
Po přečtení protokolu byly děti propuštěny.
Okresní hejtman dr Klíma pověřil potom něme-
ckého okresního školního inspektora Reinmanna.
aby dále sledoval tuto záležitost a poznamenal,
že tento případ staví do podivného světla třídní
učitele dotyčné školy. Ještě připojil poučení, že
před státní vlajkou nejen se nevyplivuje, ale že
se též má zdraviti. Příštího dne museli třídní uči-
telé obou těchto dívek podati o nich posudek, kte-
rý zněl příznivě.
Okresní hejtman dr Klíma jako předseda o-
kresního školního výboru přikázal ředitelství dív-
čí měšťanské školy, aby děti z chování byly kla-
sifikovány známkou »neuspokojivou« a byla jim
před konferencí udělena důtka. Na základě tohoto
nařízení poslalo ředitelství dne 21. dubna 1938 ro-
dičům žaček Helgy Klingerové a Eriky Krutové
tento připiš:
»Tímto vás upozorňujeme, že Helga Klinge-
rová, žačka I. b třídy (Erika Krutova, žačka III. b
třídy) se provinila proti školskému řádu. protože
podle výnosu okresní školní rady ze dne 12. dub-
na 1938, číslo 1487 ai 38 porušila hrubým způ-
sobem povinnou úctu, náležející státní vlajce a
podle úředního nařízení dostává z chování znám-
ku »neuspokojivou«.
Vyzýváte se, abyste tomuto trestuhodnému
chování náležitým uplatněním svého výchovného
vlivu učinil přítrž a tím školu v její nesnadné prá-
ci co nejúčinněji podpořil. «
V nařízení okresního školního výboru škole
bylo též vyhnutí se státní vlajce označeno jako
provokace.
Tyto události jsou příznačné:
1. Sama o sobě nepatrná příhoda je zveličo-
vána ve velkou provokaci mezi oběma národnost-
nostmi;
2. nezletilé děti jsou vyslýchány bez vyroz-
umění rodičů;
3. vývodní svědkové nejsou připuštěni a věří
se pouze českým dětem, které udaly případ až po
deseti dnech;
4. příslušným stranám v rozporu s ustanove-
ním § 48, odst. 3, o reformě správy nebyla dána
příležitost dověděti se o výsledku průvodního ří-
zení, pokud tohoto výsledku bylo použito k odů-
vodnění rozhodnutí, a vyjádřiti se o tom.
Okresní hejtman dr Klíma v tomto případě
nařídil, aby žačky byly potrestány známkou »ne-
uspokojivou« z chování a tím nedbal ustanovení
školního a vyučovacího řádu, kde se výslovně
uvádí, že se na klasifikaci usnáší učitelská pora-
da, takže tato »neuspokojivá klasifikace« je ne-
zákonná.
Interpelanti táží se tedy pana ministra škol-
ství a národní osvěty a pana ministra vnitra:
1. Jsou páni ministři ochotni tento případ dáli
vyšetřiti?
2. Je pan ministr školství a národní osvěty
ochoten zaříditi, aby »neuspokojivá« známka z
chování byla ihned zrušena?
3. Je pan ministr školství a národní osvěty
ochoten naříditi, aby výměr okresního hejtmana
dr Klímy a výměr ředitelství dívčí obecné a měš-
5
fanské školy v Podbořanech, kterým žačkám Hel-
ze Klingerové a Erice Krutové byla udělena » ne-
uspokojivá« známka z chování, byl zrušen jako
nezákonný?
4 Je pan ministr vnitra ochoten zahájiti vy-
šetřování, neodporuje - li postup okresního hejtma-
na v Podbořanech dr Klímy předpisům správní-
ho řízení?
5. Je pan ministr vnitra ochoten zahájiti vy-
šetřování, nebylo - li chování okresního hejtman
dr Roberta Klímy protizákonné a nesloužilo - li pou-
ze k tomu, aby v dnešních napjatých poměrech
způsobilo nové znepokojení a nové provokace su-
detskoněmeckého obyvatelstva?
6. Jaká konkrétní opatření učinili páni mi-
nistři?
V Praze dne 7. května 1938
Illing,
dr Jilly, E. Köhler, dr Eichholz, inž. Schreiber, dr
Hodina, Knorre, Sandner, Kunz, Stangl, Fischer,
F. Nitsch, Axmann, May, flirte, Rösler, Kundt,
Jobst, Jäkel, Sogl, Hollube.
1354 V (překlad).
Interpelace
poslance G. Böhma
ministrovi vnitra,
že bez důvodu bylo v Nejdku zakázáno
uspořádati odpolední schůzku a že připo-
jený překlad tohoto výměru je
nesrozumitelný.
Ve výměru nejdecké státní policejní exposi-
tury ze dne 12 dubna 1938, č. 4289 a 1938 se
praví:
»Ihrem Ansuchen vom 12 Apríl 1938 um Ab-
haltung emes »Frauennachmittagt« am 18 April
1938 nimt die staatliche Polizeiexpositur in Neu-
dek nicht zur Kenntnis und verbiet diese Abhal-
tung mit Rucksicht auf den drzt Verbot uber
offentlichen politischen Versammlungen und son-
stigen Abhaltungen der politischen Richtung, weil
in dieser Abhaltung sieht eine Richtung der po-
litischen Tendenz Gegen diesen Bescherd konnen
Sie binnen 15 Tagen von dem auf den Tag der
Verkundigung dieses Bescheides folgenden lage,
im Wege der staatlichen Polizeiexpositur in Neu-
dek an die Landesbehorde m Prag einbringen
Der event eingebrachten Berufung wird aber
aus dringenden Grunden die aufschiebende Wir-
kung aberkannt.
Fůr den Polizeidirektor.
(» Vaši žádost ze dne 12 dubna 1938 o uspo-
řádaní odpolední schůzky žen« dne 18. dubna
1938 nebere státní policejní expositura v Nejdku
na vědomí a zakazuje ji pořádati se zřetelem na
vnější zákaz pořádati veřejné politické schůze
a jiné projevy politického směru, poněvadž v té-
to schůzce spatřuje směr s politickou tendencí.
Proti tomuto výměru můžete do 15 dnů ode dne
následujícího po vyhlášení tohoto výměru podati
prostřednictvím státní policejní expositury v Nejd-
ku zemskému úřadu v Praze.
Případně podanému odvolání se však z nalé-
havých důvodů nepřiznává odkladný účinek
Za policejního ředitele. «)
Tento výměr 1. není zákonem odůvodněn
poněvadž na zakázané odpolední schůzce se měly
prováděti hudební skladby, národní písně a humo-
ristické výstupy čistě zábavného rázu, 2. pouče-
ní o opravných prostředcích ve výměru vůbec
chybí poněvadž v něm není obsaženo slovo od-
volání, 3. výměr jest jazykově naprosto nesrozu-
mitelný a odporuje nejprostším pravidlům pra-
vopisu.
Interpelanti táží se pana ministra.
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vyše
vytýkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten podrobiti zástup-
ce státní policejní expositury zkoušce z němčiny?
3. Jest pan ministr ochoten zahájiti vyšetřo-
vání pro neodůvodnění zákaz schůzky?
1 Taká konkrétní opatření učinil pan ministr?
V Praze dne 7. května 1938
G. Böhm,
Jäkel, Fischer, Hollube, Jobst, Axmann, llling,
dr Eichholz, May, inž. Schreiber, dr Jilly, Sogl,
Kunz, Kundt, F. Nitsch, Hirte, Knorre, E. Köhler,
Sandner, Rösler, Stangl.
1354 VI (překlad).
Interpelace
poslance J. Illinga
ministru školství a národní osvěty
a ministru spravedlnosti
o násilném odnárodňování dětí paní Marie
Suberové učitelem českosl. menšinové
školy Bedřichem Cybetou za podpory
českého menšinového inspektorátu a
předsedy německého okresního školního
výboru v Podbořanech dr Roberta Klímy.
Okresní školní výbor v Podbořanech hlásil
správě německé obecné školy ve Pšově prípisem
6
ze dne 24. března 1938 č. 1264/1938, že státní men-
šinový inspektorát sdělil okresnímu Školnímu vý-
boru v Podbořanech pod č. 1923/38. ze dne 22
března 1938, že se rodina Suberova z politické
obce Pšova přesťahovala do politické obce Sýso-
vice a že rodiče při přestěhování projevili přá-
ní, aby jejich děti byly posílány do české men-
šinové školy ve Pšově.
S poukazem na § 38, odst. 1, nového Školního
a vyučovacího řádu není prý tento přestup v
rozporu s platnými školními zákony a může se
státi bez povolení školního výboru. Správa ško-
ly se dále
vyzývá, aby hlásila, zda rodiče své
školou povinné děti u tamní správy školy řádně
odhlásili za účelem návštěvy české školy měnši-
nové. Dále se správa školy ve Pšově vyzývá
aby zaslala školní zprávy a hlášení o přestěho-
vání české menšinové škole ve Pšově. Toto na-
řízení okresního školního výboru je
podepsáno
předsedou, okresním hejtmanem dr Robertem
Klímou v Podbořanech.
Tento zde vylíčeny případ zakládá se na ná-
sledující skutkové podstatě, kterou dělnice Mane
Suberová, zaměstnaná u českého rolníka Augusti-
na Hraby v Sýrovících, u předsedy místní školu
rady ve Pšově dne 1. dubna 1938 protokolárně
udala:
Dne 18. března 1938 přišel k ní na pole uči-
tel české menšinové školy Bedřich Cybeta ze
Pšova a prohlásil, že prý má u rolníka p. Augu-
stina Hraby práci, pročež své děti - 2 hochy a
1 děvče - které dosud jako Němka posílala do
německé školy ve Pšově, musí posílati do školy
české. Nato odpověděla paní Marie Suberová, že
jí její zaměstnavatel Hraba při přijetí do svých
služeb o nějakém závazku, že musí děti posílali
do české školy, ničeho neřekl, že však děti do
české školy pošle musí-li je tam posílati. Nato
odpověděl učitel Cybeta, že se sám o věc postará
Děti byly mezitím z německé školy vyškole-
ny a do české školy ve Pšově zaškoleny.
Celý zde popsaný případ je opět typickým
důkazem odnárodňování a dokazuje opětně, jak
nutné je provádění § 134, odst. 2 ústavní listiny,
který stanoví, že nezachováváni zásady v něm
vyslovené má býti prohlášeno za trestný čin
Z protokolu německé místní školní rady ve
Pšově ze dne 1 dubna 1938 jasně vysvítá, že
Marie Suberová svolila k tomu, aby své děti z
německé obecné školy ve Pšově odhlásila a do
české menšinové obecné školy ve Pšově přihlá-
sila pouze na nátlak učitele české menšinové
školy Bedřicha Cybety a jen na hrozbu, že ztratí
své místo u českého rolníka Hraby v Sýrovicích.
Dále vyplývá z protokolu, že matka tří školou
povinných dětí tyto z německé školy nevzala
a do české školy nepřihlásila
sama, nýbrž, že to
vše provedl český učitel Bedřich Cybeta
Podle školního a vyučovacího řádu je možno
provésti přeškolení během školního roku. přede-
vším však v druhém pololetí, pouze z důvodu zá-
važných a zcela výjimečně. Poněvadž takových
důvodu není, vzal si český menšinový inspektorát
obce Sýrovic za záminku stěhování z obce Pšo-
va do obce Sýrovic aby mohl přeškolení provésti.
Obce Pšov a Syrovice jsou sice samostatné po-
litické obce, přece však patří politická obec Sý-
rovice do školní obce Pšova, takže lze sice mlu-
viti o přesídlení do jiné politické obce, nikoli však
do jiné školní obce. Bylo by bývalo povinností
předsedy okres škol. výboru, okres, hejtmana dr.
Klímy, jemuž tato okolnost je známa, aby výzvu
státního menšinového inspektoratu v Podbořa-
nech zamítnul. To předseda okresního školního
výboru neučinil. nýbrž prostě nařídil přeškolení.
Interpelanti se proto táží pana ministra škol-
ství a národní osvěty a pana ministra sprave-
dlnosti:
1. Je pan ministr školství a národní osvěty
ochoten dán tento případ co nejpřísněji vyšetřiti?
2. Je pan ministr školství a národní osvěty
ochoten ihned zaříditi, aby děti Marie Suberové
se opět vrátily do německé obecné školy ve
Pšově?
3. Je pan ministr školství a národní osvěty
ochoten zahájiti disciplinární řízení proti učiteli
české menšinové školy ve Pšově, Bedřichu Cy-
betovi?
4 Je pan ministr školství a národní osvěty
ochoten zahájiti vyšetřování proti předsedovi
okresního školního výboru v Podbořanech?
5. Je pan ministr spravedlnosti ochoten vy-
šetřiti, tvoří-li popsaný případ skutkovou podstatu
trestného činu podle zákona č. 309/1921?
6 Jaká konkrétní opatření učiniti páni mi-
nistři?
V Praze dne 7. května 1938
Illing,
dr Eichholz, E. Köhler, inž. Schreiber, dr Hodina,
Knorre, Hirte, Axmann, May, F. Nitsch, Fischer,
Rösler, Stangl, Sandner, Kundt, Jobst, Sogl, Kunz,
Hollube, dr Jilly, Jäkel.
1354/VII (překlad).
Interpelace
poslance R. Knorreho
ministrovi školství a národní osvěty,
že se na žáky obecné a měšťanské školy
v Javorníku činí nátlak, aby kupovali vý-
tisky branného kalendáře na rok 1938,
kterým nerozumějí.
Správce obecné a měšťanské školy v Javor-
níku, ředitel Karel Ludwig trvá na tom, aby děti
docházející do německé obecné a měšťanské ško-
ly v Javorníku kupovaly branný kalendář na r.
7
1938, jejž vydal generální štáb, oddělení pro bran-
nou výchovu, po 2 Kč, ačkoliv tento kalendár
jest jen jednojazyčně česky a deti mu tedy ne-
mohou rozuměti.
Branný kalendář, který se prodává dětem,
nechodí se jako základ pro brannou výchovu, ne-
hledíc k tomu, že mu německé děti nerozumějí, po-
něvadž podle § 2 zákona č. 184/1937 Sb. z. a n.
bylo výslovně prohlášeno za účel branné výcho-
vy pěstovati v obyvatelstvu Československé re
publiky podle jeho věku, vzdělání a povolání (za-
městnaní) ony mravní vlastnosti, tělesnou zdat-
nost, znalosti a dovednosti, jichž je třeba k obra-
ce státu. A jak to jest možné, když obsahu toho-
to kalendáře dokonce již jazykově nelze poro-
zuměti? První složkou branné výchovy jest po-
dle § 3 téhož zákona branná průprava mravní
nauková a tělesna. O nějaké mravní, naukové a
tělesné branné průpravě nelze ani zdaleka mlu-
viti, když se dětem vnucuje ke koupi úplně jim
nesrozumitelný kalendař s mapou, na které ani
jediné město a ani jediná hora jejich vlasti není
uvedena v jejich mateřštině a kde také mezi pa-
mětnými dny v roce není uveden ani jediný den,
který by se vztahoval na zážitky jejich vlastních
otců a bratří ve světové válce.
Interpelanti táží se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkané nesprávné cesty, jimiž se ubírá branná vý-
chova na obecně a měšťanské škole v Javorníku?
2. Jest pan ministr ochoten učiniti přiměře-
ná opatření proti horlivé prodejní činnosti Karla
Ludwiga, ředitele obecné a měšťanské školy v
Javorníku, jelikož jest zřejmě bezúčelná?
V Praze dne 7 května 1938.
Knorre,
Hollube, E. Köhler, Illing, Fischer, Jobst, Sogl,
dr Eichholz, Jäkel, dr Jilly, F. Nitsch, inž. Schrei-
ber, Hirte, Sandner, Axmann, May, Kunz, Stangl,
Rösler, Kundt, Birke.
1354/VIII (překlad).
Interpelace
posl. inž. F. Karmasina
ministrovi spravedlnosti,
že v bratislavské soudní budově se nedbá
jazykových práv.
V nové soudní budově v Bratislavě jsou vše-
chny nápisy jednojazyčné, slovenské. Podle vý-
sledku posledního soupisu lidu bydlí v Bratislavě
29. 5% Němců, 42. 3% Čechoslováků a 237% Ma-
ďarů. Veškeré soudy a úřady podřízené minister-
stvu spravedlnosti jsou vázány zásadami obsaže-
nými v jazykovém nařízení ze dne 3 února 1926,
č. 17 Sb. z a n., a proto vytýkaný stav jest ne-
dbaním platného jazykového práva.
Interpelanti táží se tedy pana ministra:
1 Ví pan ministr o vytýkané věci?
2. Jest pan ministr ochoten v nově zřízené
soudní budovu v Bratislavě zjednati platnost ja-
zykovým pravím kvalifikované německé men-
šiny?
V Praze dne 7. května 1938
Inž. Karmasin,
Hollube, Sogl, Kundt, Rösler, Axmann, Fischer,
inž. Schreiber, Stangl, dr Eichholz, dr Jilly, May,
Knorre, Illing, Jobst, Hirte, Jäkel, F. Nitsch, Kunz,
E. Köhler, Sandner.
1354 IX (překlad).
Interpelace
poslance P. Nickerla
ministrovi vnitra,
že okresní úřad v Kadani vyřizuje spisy
jednojazyčně česky.
Okresní úřad v Kadani zaslal dvoujazyčný
výměr ze dne 23. března 1938, číslo 9492, paní
Alici Lipkovské v obálce s jednojazyčným čes-
kým nápisem. A to, ačkoliv je okresnímu úřadu
známo, že paní Alice Lipkovská jest německé ná-
rodnosti, což ostatně je patrno i z toho, že vý-
měr je dvoujazyčný.
Plavě tento jednojazyčný český nápis na o-
bálce ukazuje, že stále jde o drobné popichování
sudetskoněmeckého obyvatelstva, které však ve
svém celku jest urážkou sudetských Němců.
Interpelanti se táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti tento případ
vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten se postarati, aby
konečně přestalo toto tvrdošíjné porušování jazy-
kových práv sudetskoněmeckého obyvatelstva
a
aby proti provinilým orgánům bylo zavedeno dis-
ciplinární vyšetřování?