8

Před četnickou stanicí stál automobil státní policie
v Nových Hradech, do kterého, právě když mladíci
šli kolem, vstupovali dva policejní úředníci. Mlá-
denci si pobzukovali národní píseň a jeden z nich
právě jódloval, jak to jest na Šumavě všeobecným
zvykem. Automobil státní policie se rozjel, zastavil
se však zase po 60 metrech a jeden z úředníků
z něho vyskočil šel k Františku Kottnerovi a
tázal se ho, jak se jmenuje. Mladík byl v rozpa-
cích a tázal se, proč chce věděti jeho jméno. Úřed-
ník ho poté hrubě chytil za ruku, vytáhl gumový
obušek a hnal ho na četnickou stanici. Tam mu dal
dva silné políčky. Ostatní tři mládenci stáli přede
dveřmi četnické stanice a shromáždili se tam i jiné
osoby procházející se. četnický strážmistr Hammer
vyšel ze dveří stanice a pravil: "Zmizte, vy vši-
váci. " Jan Heilbrumner odpověděl: "My nejsme
žádní všiváci, to si nemusíme dáti líbiti. " Četnický
strážmistr Hammer chytil Jana Heilbrunnera za
krk a četnický strážmistr Karypa, který k tomu
zatím přišel, chytil ho za prsa. Oba ho vlekli do
předsíně a zavřeli dveře. V předsíni se na něho
vrhlo pět úředníků státní policie a četnictva, tloukli
ho rukou do obličeje a pěstí do zad. Potem byl
zavlečen na strážnici a nějakým tupým předmětem,
asi gumovým obuškem, nebo opaskem, uhozen do
hlavy. Jan Heillbrunner upadl na postel a zůstal
tam ležeti.

Když František Köttner a Jan Heilbrunner byli
propuštěni, šel s nimi MUDr. Artur Buchhöcker
na četnickou stanici, vyšetřil je v přítomnosti
velitele a vystavil jim lékařské vysvědčení, z ně-
hož je zřejmo, že František Köttner utrpěl to, že
mu zčervenala levá tvář a silně mu zčervenalo levé
ucho a mimo to naběhl boltec levého ucha. Jan
Heilbrunner utrpěl tato zranění: Napříč přes záda
probíhající zčervenáni kůže v délce asi 32 cm a
v šířce 4 cm, které uprostřed má zřetelnou oede-
matickou opuchlinu: na vnější straně pravé ruky
povrchní oděrek kůže dva cm dlouhý, na nejširším
místě 1 cm široký; na volární straně pravého pod-
loktí ve výši arteria radialis oedematickou na-
puchlinu velikosti poloviční třešně, která má na
vrcholu rovněž čerstvý krvácející oděrek. V týlu
hlavy ve výši temena oedematickou opuchlinu veli-
kosti asi poloviční švestky, která jest velice citlivá
na tlak. Podle nálezu jsou správné údaje obou
zraněných, že popsaná zranění byla způsobena buď
ranami pěstí nebo ranami tupými předměty.

Místní vedoucí sudetskoněmecké strany, Jan
Schwarz, požádal velitele četnické stanice, aby
tento případ hlásil do Prahy; tato žádost byla však
příkře odmítnuta B poznámkou, že četnický velitel
sám bude věděti, má-li se tento případ hlásiti do
Prahy nebo do Čáslavi.

Vylíčený případ ukazuje v křiklavém světle na-
prostou neschopnost a nepochopení podřízených
orgánů, aby žili s německým obyvatelstvem ve
snesitelném poměru. Takové případy nelze již
označovati za přehmaty, nýbrž si zasluhují názvu
trestuhodných činů.

Interpelanti táží se pana ministra:

1. Jest pan ministr ochoten dáti vylíčený případ
co nejpřísněji vyšetřiti, a to ták, aby o těchto udá-
lostech byli vyslechnuti nejen zaměstnanci četninké
stanice ve Stropnici a státní policie v Nových
Hradech, nýbrž i ztýraní státní občané?

2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti trestní

řízení proti četnickým strážmistrům Hammrovi a
Karypovi?

3. Jaké záruky jest pan ministr ochoten poskyt-
nouti, že podřízené orgány bezpečnostní služby
budou i vůči státním občanům německé národnosti
všude a vždy plniti povinnosti, které jim ukládá
zákon č. 125/1927 Sb. z. a n.?

V Praze dne 16. dubna 1938.

Jobst,

Axmann, Birke, G. Böhm, Viereckl, dr Eichholz,

Fischer, Gruber, Hirte, Jäkel, E. Köhler, Knorre,

Nickerl, Rösler, Sogl, Stangl, Obrlik, inž. Schrei-

ber, May, F. Nitsch, Illing, Hollube.

1338/XIII (překlad).

Interpelace

poslance A. Jobsta
ministrovi financi

o nenáležitém úřadování orgánu finanční

stráže u silničního celního úřadu v Dolním

Dvořišti.

V neděli dne-3. dubna 1938 v 16 hodin projížděl
clen zemského zastupitelstva Hanuš Westen z čes-
kých Budějovic silničním celním úřadem v Dolním
Dvořišti na své cestě do Lince. Při vydávání va-
lutového prohlášení položil mu revidující orgán
nepřípustnou otázku, koho chce v Linci navštíviti.
Když člen zemského zastupitelstva Hanuš Westen
označil jako cíl své cesty Německou říši, prohlásil
orgán relní stráže, že toto nechce vzíti na vědomí,
protože se plebiscit v zemi rakouské ještě nekonal
a trval dále na tom, aby jako cíl cesty bylo uve-
veno Rakousko.

Dlužno považovati za nepřípustné, že se orgány
celní stráže vměšují do věcí, které, jsou-li vůbec
předmětem vyšetřování státních orgánů, patří do
oboru působnosti bezpečnostních orgánů. Mimo to
není přípustné, že orgán celní stráže nechce vzíti
na vědomí fakta politického vývoje, ač se tím ocitá
v rozporu s ministerstvem pro zahraniční věci čes-
koslovenské republiky.

Interpelanti se táží pana ministra financí:

1. Jest pan ministr ochoten dáti vylíčený případ
vyšetřiti?

2. Jest pan ministr ochoten poučiti orgány celní
stráže, že není jejich věcí klásti výše uvedené
otázky a že se mají chovati podle prohlášení odpo-
vědného ministra pro věci zahraniční?

V Praze dne 16. dubna 1938.

Jobst,

Hollube, Hirte, inž. Peschka, Nickerl, E. Köhler,
Knorre, Fischer, Axmann, Obrlik, May, Sogl, F.
Nitsch, Illing. Stangl, Jäkel, Rösler, Kundt, Bir-
ke, inž. Lischka, Franz Němec, Gruber.

---

9

1338/XIV (překlad).

Interpelace

poslance A. Jobsta

ministrovi školství a národní osvěty

o protizákonném jednání ředitele Vrati-
slava Czermaka v Českých Budějovicích.

Do německé obchodní školy v Českých Budě-
jovicích docházejí žáci, kteří všichni neovládají
češtiny. Přesto však ředitel Vratislav Czermak
dne 2. dubna 1938 v době mezi 11. a 12. hodinou
dopoledne oznámil rozhlasovým zařízením ve
školních místnostech vyhlášku o ochranných opa-
třeních proti spále jen v českém jazyku.

Ředitel Vratislav Czermak vytýkal Rudolfu Fe-
rusovi, studujícímu české obchodní akademie, že
byl na "plese Němců" a při této příležitosti ozna-
čil sudetskoněmeckou stranu jako státu nepřátel-
skou.

Ředitel Vratislav Czermak, jemuž administra-
tivně je podřízena německá obchodní škola v čes-
kých Budějovicích, stále dohlíží v této škole na
vyučování, ačkoliv tato škola jest pod pedago-
gickým řízením profesora Neumanna.

Chování ředitele Vratislava Czermaka nesou-
hlasí s positivními ustanoveními, neboť ve škole
s německým vyučovacím jazykem mohou býti vy-
hlasována i oznámení administrativního rázu jen
v německém jazyku, poněvadž musí býti záruka,
že těmto oznámením všichni žáci ústavu budou
rozuměti.

Výtky, které učinil studujícímu Rudolfu Feru-
sovi, se nedají sloučiti se školskou disciplinární
mocí a projevy o sudetskoněmecké straně jsou
trestným činem. Inspekce, kterou provádí ředitel
Vratislav Czermak v německé obchodní škole
v českých Budějovicích, která mu po stránce pe-
dagogické není podřízena, jsou protiprávným za-
sahováním do oboru působnosti pedagogického
správce prof. Neumanna.

Interpelanti se tedy táží pana ministra škol-
ství a národní osvěty:

1. Jest pan ministr ochoten podrobně prozkou-
mati chování ředitele Vratislava Czermaka?

2. Jest pan ministr ochoten zahájiti discipli-
nární řízení proti řediteli Vratislavu Czermakovi?

V Praze dne 15. dubna 1938.

Jobst,

Hollube, E. Köhler, Axmann, Illing. Knöchel,
Knorre, Gruber, Jäkel, Fischer, Hirte, Birke, inž.
Lischka, Franz Němec, Sogl, Nickerl, Obrlik, inž.
Schreiber, inž. Peschka, F. Nitsch, Stangl, Rösler,
May.

1338/XV (překlad).

Interpelace

poslance P. Nickerla

ministrovi spravedlnosti

o protizákonném způsobu vyjadřování
v žalobním spisu státního zastupitelství

v Mostě ze dne 1. února 1938,

č. j. St 3/38-2, Tk VII194/38 krajského

soudu v Mostě.

Pod jednacím číslem Tk VII 194/38 podalo
státní zastupitelství v Mostě žalobní spis proti
Johaně Hofmannové, obchodnici ve Vejprtech č.
418. Po vylíčení skutkové podstaty, jak ji tvrdí
státní zastupitelství, která má odůvodňovati pře-
čin podle § 14, č. 1 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n.,
praví se doslova: "Ze souvislosti řeči a prostředí
pohraničního města je patrno,, že tato slova smě-
řovala proti trvání a samostatnosti státu a proto
tento projev je odůvodněním skutkové podstaty
přečinu rušení obecného míru podle § 14, č. 1 zá-
kona č. 50/1923. Sb. z. a n".

Jsou-li do žalobního spisu pojaty důvody a
zřejmě politické rozhodující okolnosti, podkládají
se nezávislým trestním soudům pro posouzení
trestných skutkových podstat takové momenty,
které nemají ani toho nejmenšího společného
s trestním soudnictvím samým o sobě a hodí se
jen k tomu, aby podkopaly nezávislost soudnictví
na správě a politickém životě. Mimo to obsahuje
uvedený projev mosteckého státního zastupitel-
ství všeobecné hanobení a podezřívání obyvatel-
stva pohraničního města Vejprt, které není pří-
pustné a naprosto se nedá sloučiti s platnými zá-
kony.

Interpelanti se tedy táží pana ministra sprát-
vedlnosti:

1. Jest pan ministr ochoten dáti si předložiti
spis č. Tk VII 104/38 mosteckého krajského sou-
du, aby prozkoumal vytýkanou skutkovou pod-
statu?

2. Jaké záruky jest pan ministr ochoten poskyt-
nouti, že rozhodování trestních soudů zůstane ne-
ovlivněno okolnostmi politického rázu?

3. Jaké záruky jest pan ministr ochoten po-
skytnouti, že státní úřady podávající žaloby se
budou vystříhati všeobecného hanobení a pode-
zřívání obyvatelstva čistě německých měst?

V Praze dne 15. dubna 1938.

Nickerl.

Hollube, Hirte, May, E. Köhler, Illing, inž.
Peschka, Knorre, Jäkel, Fischer, Stangl, Jobst,
Obrlik, F. Nitsch, Sogl, Axmann, Birke, inž.
Lischka, Franz Němec, Gruber, Kundt, Rösler.

---

10

1338/XVI (překlad).

Interpelace

poslance dr F. Zippeliuse
předsedovi vlády

o uveřejnění vládní vyhlášky č. 201/1937
ve Sbírce zákonů a nařízení.

Vládní vyhláškou ze dne 26. srpna 1937, č. 201
Sb. z. a n., byla uvedena v prozatímní platnost
dodatková úmluva k českoelovensko-německé
hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjed-
naná dne 31. července 1937. Proto se tam uve-
řejňují v českém a německém původním znění
listiny, které si vzájemně zaslaly československé
vyslanectví v Berlíně a úřad pro zahraniční věci
Německé říše. Totéž bylo provedeno v Německém
říšském zákoníku, část II., vydaném v Berlíně dne
20. srpna 1937. Německo potvrdilo sjednání úmlu-
vy dopisem úřadu pro zahraniční věci českoslo-
venskému vyslanci Mastnému, a v tomto dopise
dvakráte se vyskytuje slovo "tschechoslowa-
kisch". Ale zatím co v Německém říšském záko-
níku jest podle německého pravopisu psáno
správně s tsch a w, jest v československé Sbírce
zákonů a nařízení psáno s č a v. Poněvadž zde
jde v obou případech o uveřejnění téže úřední ně-
mecké listiny, jistě jest ten neb onen způsob psa-
ní nesprávný: Buď bylo znění listiny změněno
v Německém říšském zákoníku nebo ve zdejší
Sbírce zákonů a nařízení. Ale pak by šlo zřejmě
o naprosto nepřípustnou změnu úředního znění
v příslušné sbírce zákonů.

Tážeme se pana předsedy vlády:

1. Jakého způsobu psaní užívá úřední dopis
úřadu pro zahraniční věci v Berlíně panu vyslanci
Mastnému?

2, Bylo-li tam užito způsobu psaní č a v: Hodlá
pan předseda vlády prostřednictvím pana ministra
pro věci zahraniční podati námitky proti nespráv-
nému psaní slova "tschechoslowakisch" v úřed-
ním Německém říšském zákoníku? Užilo-li se
však způsobu psaní tsch a w: Čím hodlá pan
předseda vlády odůvodniti nesprávný přepis
v úřední československé Sbírce zákonů a naří-
zení?

V P r a z e dne 15. dubna 1938.

Dr Zippelius,

inž. Lischka, May, Nickerl, Gruber, Jäkel, Stangl,
Rösler, Franz Němec, F. Nitsch, Hirte, inž.
Schreiber, Knorre, Sogl, E. Köhler, Jobst, Fi-
scher Birke, inž. Peschka, Obrlik, Axmann.

Původní znění ad 1338/V.

Interpellation
des Abgeordneten Dr. Ludwig Eichholz

an den Finanzminister

wegen Nichteinhaltung der Bestimmungen
der Sprachenverordnung durch die Zoll-
ämter in Bodenbach und Warnsdorf.

In Warnsdorf, einer Stadt, in der neben
19. 963 Deutschen nur 1617 tschechen ihren Wohn-
sitz haben, gab das Zollamt an die deutsche
Firma Eduard Strache, graphische Kunstanstalt
in Warnsdorf, in der Zeit vom Feber 19. 3, 7 bis
Feber 1938 nachstehende Zollquittungen heraus:

Ab 18. Feber 1937 bis 28. Feber 1937 23 Zoll-
quittungen, davon 13 zweisprachig, im März 1937
39 Zollquittungen, davon 14 zweisprachig., im
April 1937 4. 6 Zollquittungen, davon 21 zweispra-
chig, im Mai 1937 31 Zollquittungen, davon 13
zweisprachig, im Juni 1937 33 Zollquittungen,
davon 7 zweisprachig, im Juli 1937 39 Zollquit-
tungen, davon 10 zweisprachig, im August 193-7
33 Zollquittungen, davon 3 zweisprachig, im Sep-
tember 1937 59 Zollquittungen, davon 3 zwei-
sprachig, im Oktober 1537 35 Zollquittungen, da-
von keine zweisprachig, im November 1937/52
Zollquittungen, davon 2 zweisprachig, im Dezem-
ber 1937 58 Zollquittungen, davon 1 zweisprachig,
im Jänner 1938 33 Zollquittungen, davon keine
zweisprachig, im Feber 1938 43 Zollquittungen,
davon 2 zweisprachig.

Am 19. März 193g gab das Zollamt in Boden-
bach unter Nummer 832 an Abg. Dr. Ludwig
Eichholz eine Zollbestätigung heraus, bei der so-
wohl der Vordruck als auch der aufgedruckte
Stempel einsprachig čechisch waren.

Durch die Sprachenverordnung vom 3. Feber
1926, Slg. 17 sind alle dem Finanzministerium
unterstehenden Organe verpflichtet, in Gerichts-
bezirken, wo nach dem amtlich verlautbartem Er-
gebnisse der letzten Volkszählung wenigstens
20% Staatsbürger wohnen, die sich zu einer Min-
derheit bekennen, die Erledigungen auch in der
Sprache dieser Minderheit herauszugeben.

Die Interpellanten richten an den Herrn Fi-
nanzminister die Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, die Praxis der
Zollämter in Warnsdorf und Bodenbach hinsicht-
lich der sprachenrechtlichen Bestimmungen über-
prüfen zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, die Organe der
Zollämter in Warnsdorf und Bodenbach anzuwei-
sen, die Bestimmungen der Sprachenverordnung
Nr. 17/1926 peinlichst zu beachten?

Prag, am 15. April 1938.

Dr. Eichholz,

Hollube, G. Böhm, Viereckl, Axmann, Hirte, II-

ling, Jäkel, Knorre, Franz Němec, Obrlik, Rösler,

Stangl, Sogl, Nickerl, May, Jobst, E. Köhler,

Gruber, F. Nitsch, Fischer.

---

11

Původní znění ad 1338/VI.

Interpellation

des Abgeordneten K. H. Frank
an den Minister des Innern

wegen planloser Zensurpraxis der staatli-
chen Polizeibehörde in Asch.

Die Folge 52 der periodischen Druckschrift
"Volksruf", Herausgeber "Sudetendeutscher Zei-
tungsverlag, Otto Kraus und Co., Kommanditge-
sellschaft", Prag II., Hybernská 4" verantwortli-
cher Schriftleiter Ernst Zeidler, Asch, vom Jahre
1937 wurde beschlagnahmt, weil sie das Gedicht
"Grenzlanddeutsche" aus dem Gedichtband "Wir
sind Brücke nur und Pfad" von Max Zweigelt
brachte, während das Gedicht in der periodischen
Druckschrift "Heimatruf", Herausgeber "Sude-
tendeutscher Zeitungsverlag, Otto Kraus & Co.,
Kommanditgesellschaft", Prag II., Hybernská
4, verantwortlicher Schriftleiter Ernst Zeidler,
Asch, Folge 97 aus dem Jahre 1937 vollinhaltlich
abgedruckt werden konnte. In beiden Fällen ist
die staatliche Polizeibehörde in Asch als Zensur-
behörde zuständig.

Aus dem geschilderten Sachverhalt geht her-
vor, daß nicht so sehr der Inhalt der periodischen
Druckschriften, als vielmehr die Aufschrift
"Nachrichtenblatt der SdP für den Wahlkreis.. "
für die Zensurmaßnahmen der staatlichen Polizei-
behörde in Asch maßgebend zu sein scheinen.

Die Interpellanten richten daher an der Herrn
Minister des Innern die Anfrage:

1. Ist dem Herrn Minister die Zensurpraxis der
staatlichen Polizeibehörde in Asch bekannt?

2. Ist der Herr Minister bereit, die staatliche
Polizeibehörde in Asch anzuweisen, auch bei pe-
riodischen Druckschriften, die von der Sudeten-
deutschen Partei herausgegeben werden, in voll-
kommen objektiver Weise das Gesetz zu hand-
haben?

Prag, am 15. April 1938.

Frank,

Birke, Jobst, Knorre, Hollube, Hirte, E. Köhler,
Ing. Peschka, Illing, Rösler, Fischer, Jäkel,
Stangl, Sogl, Nickerl, May, Axmann, Ing. Lisch-
ka, Franz Němec, Gruber, Obrlik, F. Nitsch,
Kundt.

Původní znění ad 1338/VII.

Interpellation

des Abgeordneten Ernst Kundt
an den Minister des Innern

wegen einseitiger Zensurpraxis der
Sicherheitsbehörden.

Den zahlreichen dem Herrn Minister bereits
mitgeteilten Fällen über einseitige Zensurpraxis
gegen sudetendeutsche periodische Druckschrif-
ten reihen sich weitere Fälle von Beschlagnah-
men an, die deutlich zeigen, daß die Organe bei
der Zensur periodischer Druckschriften nicht die
vom. Gesetze geforderte Objektivität walten las-
sen, wenn diesen Beschlagnahmen die Schreib-
weise gewisser tschechischer Zeitungen entgegen-
gehalten wird.

Die "Sudetendeutschen Pressebriefe", Heraus-
geber Dr. Wilhelm Sebekovsky, Folge 66 vom 19.
März 1938, Folge 67 vom 21. März 1938 und Fol-
ge 68 vom 22. März 1938 verfielen der Beschlag-
nahme.

In Folge 66 wurde ein Abschnitt aus dem im
Eckart-Verlag, Berlin-Steglitz erschienen Buche
von August Winnig "Europa-Gedanken eines
Deutschen", das von den inländischen Behörden
nicht verboten wurde, beschlagnahmt. Ferner ein
Abschnitt aus dem im Verlage K. H. Frank,
Karlsbad-Leipzig in zweiter Auflage erschiene-
nen Buche "Die Totenlager in der USSR", über-
schrieben "Die Tscheka", der lediglich Tatsachen
berichtete. Weiters in derselben Folge eine Be-
sprechung über das Buch von Dagobert Mikusch
"Wassmuss, der deutsche Lawrence", eine Bespre-
chung des Buches "Dämon Oel" von Marc Norfolk
und eine Reihe wörtlicher Zitate aus čechischen
periodischen Druckschriften, die ihrerseits von
den Behörden nicht beschlagnahmt worden waren.

In der Folge 67 der "Sudetendeutschen Presse-
briefe" wurde ein Abschnitt über den Proporz in
der Praxis, wo entsprechend der im § 117 der
Verfaßungsurkunde aufgestellten Freiheit der
Meinungsäußerung über die Auswirkungen der
Durchführung der Vereinbarungen vom 18. Fe-
ber 1937 geschrieben wurde, beschlagnahmt. Eine
weitere Stelle derselben Folge, in der über die
Hindernisse, die die Linksparteien der Aktion der
Regierung zur praktischen Durchführung des
Proporzes entgegensetzen, in einer die Schreib-
weise čechischer Organe bestimmt nicht verschie-
denen Weise geschrieben wurde, wurde ebenfalls
beschlagnahmt. In derselben Folge verfiel ein
Satz aus dem Tatsachenberichte von dem, Zwi-
schenfall von Groß-Hubina über das Benehmen
der Gendarmerieorgane gegenüber den Versamm-
lungsteilnehmern der Beschlagnahme.

Im selben Aufsatze eine mit der vorher be-
schlagnahmten Stelle sinngemäß zusammenhän-
gende Tatsachenfeatstellung und endlich eine
Feststellung über die Identifizierung der Orga-
ne, die gegenüber Versammlungsteilnehmern
grundlos mit dem Gummiknüppel eingeschritten
waren.

In der Folge 68 der "Sudetendeutschen Presse-
briefe" verfiel ein Bericht über einen Vorfall in
Prag-Weinberge der Beschlagnahme, wo ein
Čeche in einem Gasthaus dem Wirt den Auf-
trag erteilt, die Wiedergabe der Sendung des
Senders Prag II. -Mělník abzustellen.

Das "Trautenauer Tagblatt" vom 24. März
1938, Folge 67, Schriftleitung und Verwaltung in
Trautenau, wurde von der staatlichen Polizeibe-

---

12

hörde in Trautenau wegen einer auf der 1. Seite
befindlichen Bemerkung beschlagnahmt, die von
der Bestürzung im tschechischen Lager über die
Entwicklung im Sudetendeutschtum sprach. Die
beschlagnahmte Zeitungstelle stellt nichts ande-
res fest als eingetretene Tatsachen., die an Hand
unzähliger Beispiele in tschechischen Organen be-
legt werden können. Wieso durch eine derartige
Bemerkung die öffentliche Ruhe und Ordnung ge-
stört werden kann, ist nicht einzusehen.

Der "Mährische Grenzbote", Folge 38 vom 20.
März 1938,, Herausgeber J. Rippel & Sohn in
Iglau verfiel der Beschlagnahme wegen eines
Berichtes über die Kundgebung der Sudeten-
deutschen Partei im großen Saale des Hotels
"Iglauer Hof" in Iglau. Bei der Kundgebung war
ein Regierungsvertreter anwesend, der an der
Versammlungsrede des Sprechers Heuschneider
keinen Anlaß zu irgend welcher Ermahnung oder
sonstigen Einschreiten fand. Auf Seite & dersel-
ben Nummer verfiel ein Teil der Ausführungen
des Abg. Dr. Neuwirth bei der Versammlung der
Sudetendeutschen Partei in Reichenberg der Be-
schlagnahme, obwohl dieselben Ausführungen im
Brünner "Montag Morgen" Folge 13 vom 28.
März 1938 und im "Znaimer Tagblatt" Folge 73
vom 29. März 1938 sowie in der "Reichenberger
Zeitung'' Nr. 74 vom 28. März 1938 wortwörtlich
abgedruckt wurde und die Zensur bei den örtli-
chen Behörden anstandlos passierte.

Aus der großen Zahl der erfolgten Beschlag-
nahmen und Beanständigungen gegenüber sude-
tendeutschen Organen geht einerseits hervor, daß
die Vorschriften über die Zeitungszensur will-
kürlich gehandhabt werden, denn wäre dies nicht
der Fall, wäre es unmöglich, daß ein und dieselbe
Nachricht in einem, Organ erscheinen darf und
im anderen nicht. Andererseits tritt aus den vie-
len Beschlagnahmen auch nur harmloser Buch-
besprechungen das Bestreben hervor, die freie
Meinungsäußerung der Pressefreiheit, beides
Rechte, die durch die Verfaßungsurkunde ge-
währleistet sind, gegenüber den Sudetendeutschen
einzuschränken. Endlich erwächst den von derart
willkürlichen Zensurmaßnahmen betroffenen Or-
ganen ein nicht unerheblicher Schaden.

Die Interpellanten richten daher an den Herrn
Minister des Innern die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, jeden einzelnen
der aufgezählten Fälle strengstens überprüfen
zu lassen?

2, Ist der Herr Minister bereit, die Zensur-
praxis gegenüber sudetendeutschen periodischen
Druckschriften generell einer Revision zu unter-
ziehen?

8. Welche Garantien ist der Herr Minister be-
reit dafür zu geben, daß auch gegenüber sudeten-
deutschen Organen die objektiven Normen der
einschlägigen gesetzlichen Bestimmungen und
der Geist der Verfaßungsurkunde gewährt wer-
den?

Prag, am, 15. April 1938.

Kundt,

Jobst, E. Köhler, Hollube, Birke, Jäkel, Knorre,
Flacher, Hirte, Axmann, Knöchel, May, Illing,
Franz Němec, Rösler, Ing. Peschka, Ing. Lischka,
F. Nitsch, Sogl, Obrlik, Ing. Schreiber, Stangl.

Původní znění ad 1338/VIII.

Interpellation

des Abgeordneten Franz May
an den Eisenbahnminister

wegen Nichtberücksichtigung der ortsan-
sässigen deutschen Arbeiter bei den Eisen-
bahnoberbauarbeiten beim Bahnbetriebs-
amt der Station Niedergrund
bei Warnsdorf.

Beim Bahnbetriebsamt der Station Niedergrund
bei Warnsdorf werden für die Neulegung eines
Industriegeleises in die Fabrik Klein & Co. unge-
fähr 50 Oberbauarbeiter benötigt. Zu diesen Ar-
beiten werden im ausdrücklichen Auftrage der
Staatsbahndirektion Königgrätz Arbeiter aus Ko-
lin und Nymburk herangeholt. Die heimischen
Oberbauarbeiter wurden auf später vertröstet.

Trotz der oftmaligen Zusicherung höchster
Stellen im Staate stellen die Interpellanten fest,
daß von Seiten der untergeordneten Dienststellen
nichts getan wird, um die große Arbeitslosigkeit
in den fast ausschließlich von Deutschen bewohn-
ten Gebieten wenigstens einigermaßen zu lindern.

Die Interpellanten richten daher an den Herrn
Minister die Anfragen:

1. Ist dem Herrn Minister der Auftrag der
Staatsbahndirektion Königgrätz, bei den Eisen-
bahnoberbauarbeiten in Niedergrund, Bez. Warns-
dorf, Arbeiter aus Kolin und Nymburk heran-
zuholen, bekannt?

2. Ist der Herr Minister bereit, sofortige Ver-
fügungen zu treffen, daß die im Bezirke Warns-
dorf ansässigen Arbeiter bei diesen Arbeiten so-
fort Beschäftigungen finden?

3. Welche Garantien ist der Herr Minister be-
reit, dafür zu geben, daß bei den Stationsämtern
die ortsansässigen Arbeiter wirklich beschäftigt
und nicht nur auf später vertröstet werden?

Prag, am 15. April 1938.

May,

E. Köhler, Hollube, Hirte, Axmann, Jäkel, Illing,

G. Böhm, Viereckl, Gruber, Knorre, Fischer, Dr.

Eichholz, Ing. Lischka, Dr. Hodina, Nickerl, Obrlik,

Franz Němec, F. Nitsch, Rösler, Kundt.

Původní znění ad 1338/IX.

Interpellation

des Abgeordneten Rudolf Axmann
an den Finanzminister

---

18

betreffend die Besetzung der Finanzwache
in Jauernig.

Die Tagespresse berichtet, daß im Grenzbezirke
Freiwaldau in den letzten Tagen die Finanzwache
verstärkt wurde. Nach Jauernig kamen 16 neue
Finanzwachorgane und nach vielen anderen Orten
im Grenzgebiet fanden Versetzungen statt.

Mit Rücksicht darauf, daß im Gerichtsbezirke
Jauernig nach dem Ergebnis der letzten Volks-
zählung 97'3% Deutsche, in Jauernig allein neben
1763 Deutschen nur 74 Tschechen wohnen, stellen
die Interpellanten an den Herrn Finanzminister
die Anfragen:

1. Wieviele der neu eingestellten Finanzwach-
organe sind Deutsche?

2. Ist der Herr Minister bereit, das Verhältnis
der Volkszugehörigkeit bei der Besetzung der
Stellen im Finanzwachdienst entsprechend zu be-
rücksichtigen?

P r a g, am 15. April 1938.
Axmann,

Holtabe, Hirte, E. Köhler, F. Nitsch, Gruber, Ing.

Peschka, Franz Němec, May, Ing. Lischka, Illing,

Knorre, Jäkel, Stangl, Jobst, Fischer, Rösler,

Nickerl, Obrlik, Sogl, Birke, Kundt.

Původní znění ad 1338/X.

Interpellation

des Abgeordneten Georg Böhm

an den Minister für Post- und Telegraphen-
wesen

wegen Ablehnung durch das Postamt in
Bärringen, doppelsprachige Steuereinzah-
lungsscheine herauszugeben.

Das Postamt in Bärringen lehnt es ab, doppel-
sprachige Steuereinzahlungsscheine herauszu-
geben, obzwar früher dem Bevölkerungsverhält-
nisse im Gerichtsbezirke Bergstadt Platten ent-
sprechende Steuereinzahlungsscheine in genügen-
der Anzahl vorhanden waren. Alle Organe und
Behörden, die dem Finanzministerium unter-
stehen, sind verpflichtet, die Sprachenverordnung
vom 3. Feber 1926, Slg. Nr. 17, einzuhalten, das
heißt, die Steuerträger, die in einem Bezirke woh-
nen, wo sich mindestens 20% der Einwohner zu
einer anderen als der staatlich offiziellen Spra-
che bekennen, haben ein Anrecht, Erledigungen
in dieser anderen Sprache zu erhalten. Die Post-
ämter vertreiben die Steuereinzahlungsscheine
nur deswegen, weil die Steuern durch die gelten-
den Bestimmungen an die Postsparkasse abzu-
führen sind. Durch den Vertrieb der Steuerein-
zahlungsscheine durch die Postämter wird das
ursprüngliche Verhältnis zwischen Finanzbehörde
und Steuerträger in keiner Weise berührt, wes-
halb auch die sprachlichen Bestimmungen in vol-

lem Umfange aufrecht erhalten bleiben. Es ist
vollkommen deplaziert, wenn das Postamt in Bär-
ringen den Steuerträgern doppelsprachige Steuer-
einzahlungsscheine verweigert und auf diese
Weise das von der Finanzlandesdirektion in Prag
in einem Erlasse angebahnte gute Verhältnis zwi-
schen Behörde und Steuerträger untergräbt.

Die Interpellanten richten an den Herrn Post-
minister die Anfragen:

1. Ist der Herr Minister bereit, die Verhältnisse
beim Postamt in Bärringen hinsichtlich der Aus-
gabe von Steuereinzahlungsscheinen untersuchen
zu lassen?

2. Ist der Herr Minister bereit, das Postamt in
Bärringen anzuweisen, für die den Bevölkerungs-
verhältnissen entsprechend notwendige Anzahl
doppelsprachiger Steuereinzahlungsscheine zu
sorgen?

P r a g, am 15. April 1938.
G. Böhm,

Hirte, Kundt, Hollube, May, E. Köhler, Ing.
Peschka, Jobst, Knorre, Stangl, Jäkel, Obrlik,
Illing, Fischer, F. Nitsch, Sogl, Birka, Gruber,
Franz Němec, Ing. Lischka, Axmann, Rösler,
Nickerl.

Původní znění ad 1338/XI.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Th. Jilly
an den Minister des Innern

wegen gesetzwidriger Auflösung einer Ver-
sammlung nach § 2 a contrario des Ver-
sammlungsgesetzes in Kallendorf, Bezirk
Znaim.

Am 19. März 1938 fand in Kallendorf, Bezirk
Znaim, eine nach § 2 a contrario des Versamm-
lungsgesetzes einberufene vertrauliche Versamm-
lung im I. Stock des Gasthauses Kunrath statt.
Auf den Einladungen war als Beginn der Ver-
sammlung 1/2 9 Uhr angegeben. Rayoninspektor
Volejník von der staatlichen Polizeibehörde in
Znaim nahm eine Kontrolle der Versammlung vor
und nahm ungefähr 20 Einladungen an sich, so-
dann erklärte er die Versammlung im Namen des
Gesetzes für aufgelöst, weil die Einladungen für
eine Versammlung um 1/2 9 Uhr lauteten; abends
müsse 20. 30 Uhr als Versammlungsbeginn ange-
geben sein.

Es konnte keinem Zweifel unterliegen, daß in
einer Gegend, in der die Bewohner sämtlich Land-
wirtschaft betreiben und tagsüber mit ihrer Ar-
beit beschäftigt sind oder in der Stadt ihre Ge-
schäfte besorgen, keine Versammlung für 1/2 9 Uhr
vormittags an einem Wochentage angesetzt war,
sondern daß sich die Bezeichnung 1/2 9 Uhr dem
allgemeinen Sprachgebrauch gemäß auf die
Abendstunden bezog.