Poslanecká sněmovna N. Š. R. Č. 1938.
IV. volební období. 7. zasedání.
1338.
lnterpelace:
I. posl. dr Neumana, dr Patejdla, Bergmanna a Laňce min. průmyslu, obchodu a živností
o pomoci jihočeskému tuhovému hornictví,
II. posl. dr Neumana, Zeminové, Bergmanna a F. Richtra min. železnic ve věci dokonalejšího
zabezpečení přejezdů místních drah,
III. posl. Slavíčka min. pošt a telegrafů ve věci truhlářských dílen při poštovní správě,
IV. posl. Slavíčka min. školství a národní osvěty o nesprávném postupu při obsazování ředi-
telského místa na měšťanské škole dívčí v Moravské Ostravě-Vítkovicích,
V. posl. dr Eichholze min. financí, že celní úřady v Podmoklech a Varnsdorfu nedodržují
ustanovení jazykového nařízení,
VI. posl. Franka min. vnitra o nepromyšleném provádění censury u státního policejního úřadu
v Aši,
VII. posl. Kundta min. vnitra, že bezpečnostní úřady provádějí censuru jednostranně,
VIII. posl. Maye min. železnic, že železniční dopravili úřad v Dolním Gruntu u Varnsdorfu při
pracích na železničním svršku nepřihlíží k místním německým dělníkům,
IX. posl. Axmanna min. financí o obsazení finanční stráže v Javorníku,
X. posl. G. Böhma min. pošt a telegrafů, že poštovní úřad v Perninku odmítá vydávati dvou-
jazyčné daňové složenky,
XI. posl. dr Jillyho min. vnitra, že v Chvalovicích v okrese znojemském byla proti zákonu
rozpuštěna schůze podle § 2 a contrario shromažďovacího zákona,
XII. posl. Jobsta min. vnitra, že úředníci státního policejního úřadu v Nových Hradech a čet-
ničtí strážmistři Hammer a Karypa z četnické stanice ve Stropnici ztýrali Františka Kött-
nera a Jana Heilbrunnera,
XIII. posl. Jobsta min. financí o nenáležitém úřadování orgánu finanční stráže u silničního
celního úřadu v Dolním Dvořišti,
XIV. posl. Jobsta min. školství a národní osvěty o protizákonném jednání ředitele Vratislava
Czermaka v Českých Budějovicích,
XV. posl. Nickerla min. spravedlnosti o protizákonném způsobu vyjadřování v žalobním spisu
státního zastupitelství v Mostě ze dne 1. února 1938,, č. j. St a/38/2, Tk VII 194/38 kraj-
ského soudu v Mostě,
XVI. posl. dr Zippeliuse předsedovi vlády o uveřejnění vládní vyhlášky č. 201/1937 ve Sbírce
zákonů a nařízení.
1338/I.
Interpelace
poslance dra Neumana, dra Patejdla,
Bergmanna a Laňce
ministrovi obchodu, průmyslu a živností
o pomoci jihočeskému tuhovému hornictví.
Interpelací (tisk 1094/11) o rozšíření dolování
některých nerostů v jižních Čechách dožadoval se
poslanec dr Neuman na panu ministrovi veřejných
2
prací, aby toto ministerstvo poskytlo náležitou
pomoc upadajícímu jihočeskému hornictví.
V odpovědi pana ministra veřejných prací (tisk
1296/II) mimo jiné bylo interpelantu sděleno toto:
"Tuhové hornictví jihočeské trpí značně jednak
nedostatkem tuzemských vydatných ložisek tuho-
vých, jednak zahraniční konkurencí. Schwarzen-
bergský
tuhový podnik v Černé na Šumavě vzdal
se v posledním roce celé řady dolových měr, dosud
však pracuje na hloubeni nové šachty a na otvírce
nového ložiska. Podnik tento měl býti zastaven na
podzim loňského roku pro nepříznivé hospodářské
výsledky posledních let. Zastavení toto bylo na
zásah báňského úřadu oddáleno. Ministerstvo ve-
řejných prací, uznávajíc obtíže dotčených tuhových
dolů, podporovalo u ministerstva obchodu žádost
Schwarzenbergského podniku, aby dovoz tuhy byl
zařazen do povolovacího řízení, dosud však bez-
výsledně. "
Poukazujíce na tuto odpověď pana ministra ve-
řejných prací, táží se podepsaní:
1. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby žádost
tuhového podniku v Černé na Šumavě o zařazení
dovozu tuhy do povolovacího řízení, podporovaná
ministerstvem veřejných prací, byla ministerstvem
obchodu, průmyslu a živností příznivě vyřízena?
2. Jest pan ministr ochoten sděliti, co v této věci
zařídil nebo zaříditi hodlá?
V Praze dne 26. dubna 1938.
Dr Neuman, dr Patejdl, Bergmann, Lanc,
Tichý, Fiala, Stejskal, Zeminová, dr Klapka,
Bátková-Žáčková, Jenšovský, Hatina, Babek,
Uhlíř, Tykal, Klajban, Netolický, David, dr Ko-
zák, Šmejcová, F. Langr.
1338/II.
Interpelace
poslance dra Neumana, Zeminové,
Bergmanna a Richtra
ministrovi železnic
ve věci dokonalejšího zabezpečení přejezdů
místních drah.
Nedostatečná bezpečnostní opatření na přejez-
dech místních drah vyžádala si již značný počet
lidských životů.
Veřejnost proto s povděkem uvítala vládní na-
řízení č. 79/1934 Sb. z. a n., jež doplněno zásadami,
které byly vydány ministerstvem, železnic v do-
hodě s ministerstvem vnitra a ministerstvem ve-
řejných prací, umožnilo železničnímu úřadu dozor-
čímu voliti pružně a s ohledem na význam každého
jednotlivého přejezdu opatření, vhodná k uvarování
neštěstí.
Pro značný počet případů řízení, zkoumající nové
bezpečnostní poměry na přejezdu při změnách
v provozu na železnici či na silnici, je značně zdlou-
havé, následkem čehož nebyly dosud odstraněny
závady, které bylo možno odstraniti dokonce bez
zvýšení osobního nákladu.
Jako názorný příklad uvádíme silně frekvento-
vaný a v důsledku výstavby nové části města ne-
přehledný přejezd místní dráhy u nádraží ve Vod-
ňanech, na němž došlo již i k neštěstí, které si vy-
žádalo lidský život. A přece pouhým zřízením
závor, obsluhovaných dosavadním personálem z ne-
dalekého nádraží, bylo by možno podstatně zvýšit
bezpečnost tohoto přejezdu, jímž je vedena dokonce
státní silnice.
Podobně je tomu v četných případech jiných,
kdy nevelkým věcným nákladem bez trvalého zvý-
šení osobního nákladu by bylo možno zvýšiti bez-
pečnost železničních přejezdů.
Poukazujíce na tyto skutečnosti, táží se pode-
psaní:
1. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se vším
urychlením bylo provedeno řízení za účelem pře-
zkoumání bezpečnostních poměrů na železničních
přejezdech všude tam, kde po výstavbě dráhy došlo
ke změnám v provozu na železnici či silnici?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby k řízení
o přezkoumání bezpečnostních poměrů na železnič-
ních přejezdech byli přizváni zástupci zúčastně-
ných obcí, případně okresů?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby přejezd
u vodňanského nádraží byl opatřen závorami?
4. Jest pan ministr ochoten oznámiti, jaká opa-
tření v těchto věcech učinil, případně učiniti hodlá?
V Praze dne 26. dubna 1938.
Dr Neuman, Zeminová, Bergmann, F. Richter,
Uhlíř, Fiala, F. Langr, Netolický, Stejskal, Ba-
bek, dr Klapka, Tichý, Bátková-Žáčková, Tykal,
Lanc, dr Kozák, Hatina, Klajban, Šmejcová, Da-
vid, Jenšovský.
1338/III.
Interpelace
poslance J. Slavíčka
ministru pošt a telegrafů
ve věci truhlářských dílen při poštovní
správě.
Stále a stále se opakující případy zřizování a
vydržování truhlářských dílen u státních, zem-
ských, okresních a obecních úřadů jsou předmětem
stížností našeho řemeslnictva, které v tomto ne-
zdravém zásahu právem vidí ubírání existenční
možnosti lidem, kteří jako samostatní podnikatelé
a živnostníci, nejen že zaměstnávají dělníky pří-
slušného odboru, ale nesou i na svých bedrech
těžká daňová břemena. Jest proto nepochopitelné,
že na rozhodujících místech jest tento fakt pře-
zírán a že denně shledáváme se s případy zasaho-
3
vání úřadů do živnostenského oprávnění našich
řemesel.
Jsou to zejména truhlářští mistři, které obecní
dílny pražské, dílny poštovního ředitelství, truhlář-
ské dílny jiných úřadů a trestnic velmi poškozují,
a to tím, že ve vlastní režii provádějí takřka veš-
keré truhlářské práce, které dříve vždycky byly
zadávány samostatným truhlářům.
Byl zjištěn případ na poštovním úřade v Praze L,
Kaprově ulici, kde zřízenci - zaměstnanci poš-
tovní správy, která má v Praze XI. zařízenou
kompletní truhlářskou dílnu i s moderním kombi-
novaným truhlářským strojem, kde je zaměstnáno
10 i více truhlářských dělníků - předělávali za-
řízení poštovní úřadovny.
Případ tento se již několikrát opakoval přes pro-
testy společenstva a jest patrná, že poštovní správa
od zasahování do živnosti truhlářské upustiti ne-
chce. Není bez zajímavosti, že dříve, když tato
práce bývala. Zadávána truhlářským mistrům, ne-
směla se nikdy prováděti v úředních hodinách,
kdežto dnes, kdy si tyto práce provádí poštovní
správa ve vlastní režii, klidně v době úřadování
se provádějí.
Společenstvo mistrů truhlářů ve hlav. městě
Praze protestovalo veřejně proti tomuto způsobu
provádění truhlářských prací zaměstnanci poštovní
správy a žádalo, aby veškeré truhlářské práce za-
dávány byly oprávněným řemeslníkům, protože
i celá řada prací, kryjících se za práce přemísťo-
vací, jsou faktickými pracemi řemeslnickými. Do-
plňované přepážky stěn, nastavované pulty a re-
gály, přemístění stěn a úprava kancelářského za-
řízení úřadoven, to vše spadá do oprávnění mistrů
truhlářů a zřízenci poštovní správy vykonáváno
býti nemá. Jest v zájmu odstranění nezaměstna-
nosti našich truhlářských dělníků a zaměstnání
našich malých truhlářských dílen, aby poštovní
správa používala zřízenců k práčem vlastního poš-
tovního provozu a veškeré řemeslnické práce aby
zadávala oprávněným řemeslníkům, aby samo-
statné podnikání nebylo ničeno.
Podepsaní se proto táží pana ministra pošt a
telegrafů:
1. Jsou Vám, pane ministře, známy kroky,
podniknula Společenstvem mistrů truhlářských
v Praze v ministerstvu pošt a telegrafů již dne
8. dubna 1937?
2. Jste, pane ministře, ochoten stížnostem těmto,
v zájmu nezaměstnaného dělnictva a malého živ-
nostnictva vyhověti a dílny tyto zrušiti?
V Praze dne 21. března 1938.
Slavíček,
Pekárek, Ostrý, Beneš, Šedý, Oliva, Haninger,
Michálek, Habarta, Vávra, Kejmar, Luka, Ro-
dovský, Jiráček, K. Chalupa, Liška, dr Suchý,
Chloupek, Kočandrle, Pelíšek, Mrskošová, Kře-
men, Haupt, Coufal, Musil.
1338/IV.
Interpelace
poslance J. Slavíčka
ministrovi školství a národní osvěty
o nesprávném postupu při obsazování ře-
ditelského místa na měšťanské škole dívčí
v Moravské Ostravě-Vítkovicích.
Ve Věstníku ministerstva školství a národní
osvěty ze dne 16. prosince 1936 byl mezi jinými
uveřejněn konkurs na obsazení definitivního místa
ředitelky měšť. školy dívčí v Moravské Ostravě-
Vítkovicích. Lhůta k podání žádostí končila 31.
lednem 1937.
V předepsané lhůtě mezi jinými uchazečkami
podala žádost o toto místo Anna Skořepová, defi-
nitivní odborná učitelka měšťanské školy divčí
v Místku, V této své žádosti uvedla, že žádá o toto
místo hlavně z důvodů sociálních: po své zemřelé
matce převzala závazky, jimiž se nadmíru finančně
zatížila a kromě toho pro své tříleté dítě, při jehož
častém ochuravění potřebuje specielní léčení v ně-
které z ostravských nemocnic.
Okresní školní výbor v Mor. Ostravě z nezná-
mých důvodů potřeboval téměř půl páta měsíce
k presentaci má vypsané místo a tak teprve dne
9. června 1937 presentoval na toto místo Růženu
Gajduškovou, odbornou učitelku měšť. školy chla-
pecké v Mor. Ostravě-Vítkovicích, která je slu-
žebně mladší, je bezdětná a její manžel je defini-
tivním profesorem na českém stát. gymnasiu
v Mor. Ostravě.
Zemská školní rada v Brně výnosem ze dne
6. prosince 1937, čís. 70. 290, presentaci Gajduškové
nepotvrdila, a to z vážných důvodů. - Zemská
školní rada v Brně, opírajíc se o výnos minister-
stva školství a nár. osvěty ze dne 24. ledna 1930,
Číslo 173. 119/30-I, čl. 9, odst. 2, provedla šetření
za účelem objektivního zjištění skutkových okol-
ností a na základě výsledku tohoto šetření nepo-
tvrdila usnesení okres. škol. výboru v Mor. Ostravě
ze dne 9. června, 1937.
K odvolání okres. školního výboru v Mor. Ostravě
z tohoto rozhodnutí zrušilo ministerstvo školství
a národní osvěty výnosem ze dne 1. února 1938,
čís. 3376/38-I/5, rozhodnutí zemské školní rady
a této nařídilo, aby vydala ustanovovací dekret
Růženě Gajduškové, odbor, učitelce měšťanské
školy chlapecké v Mor. Ostravě-Vítkovicích, bez-
dětné manželce definitivního profesora v činné
službě na gymnasiu v Mor. Ostravě,
Ministerstvo školství a nár. osvěty nepřihlíželo
k služebnímu stáří odmítnuté uchazečky, která je
služebně starší a má kvalifikaci "velmi dohrou",
avšak přihlíželo k domnělým obtížím posavadní
služby u Růženy Gajduškové, nikoliv však u jím
odmítnuté uchazečky, která měla daleko větší po-
savadní obtíže služby po devět roků ve válečných
a poválečných letech na přeplněných valašských
školách s nedostatečnými komunikačními poměry.
Ministerstvo školství a nár. osvěty přes šetření
zemské školní rady v Brně dle čl. 9, odst. 2, výnosu
ministerstva školství a nár. osvěty ze dne 24. ledna
1930, čís. 173. 119/30-I, nepřihlíželo k důvodu v žá-
dosti odmítnuté uchazečky A. Skořepové, že je
matkou nezaopatřeného dítěte, pro které potřebuje
při jeho častém ochuravění odborného specielního
léčení v některé z ostravských nemocnic. Rovněž
nepřihlíželo k tomu, že jím presentovaná uchazečka
4
je bezdětná a její manžel je definitivním státním
profesorem v činné službě v Mor. Ostravě.
Přes tyto do očí bijící rozdíly, přes jasné usta-
novení čl. IV. zákona č. 306/20 Sb. z. a n., přes
jasné znění výnosu ministerstva školství a nár.
osvěty ze dne 24. ledna 1930, č. 173. 119/30-1, pre-
sentovalo ministerstvo školství uchazečku mladší,
jejíž obtíže posavadní služby zdaleka, nebyly tako-
vého rázu, jako uchazečky jím odmítnuté. Minis-
terstvo Školství a národní osvěty odmítlo ucha-
zečku, matku nezaopatřeného dítěte z důvodu, že
péče o dítě přísluší v prvé řadě jeho otci. Tento
domnělý důvod jeví se více polemickým proti
šetření zemské školní rady v Brně, jímž se zjistilo,
že otec dítěte je nevyléčitelně nemocen a bez za-
městnání, které pro svoji nemoc nemůže nalézti.
Ostatně v čl. IV. zák. čís. 306/20, jakož i v pro-
váděcím nařízení k tomuto zákonu je jasné usta-
novení, že při definitivním jmenování na místa
definitivně systemisovaná má býti brán zřetel na
druhém místě k rodinným poměrům uchazečů,
k obtížím jejich posavadní služby a k jejich zdra-
votnímu stavu. Nikde v zákoně není ustanovení,
že při jmenování na místa definitivně systemiso-
vaná se nesmí přihlížeti k rodinným poměrům
vdaných uchazeček.
§ 1, odst. 3, učitelského zákona ze dne 24. června
1926, č. 104 Šb. z. a n., výslovně stanoví, že pokud
v tomto zákoně se výslovné jinak nestanoví, platí
ustanovení jeho o učitelích i pro učitelky.
Ministerstvo školství a národní osvěty ve svém
rozhodnutí ze dne 1. února t. r. nepřiznalo rozho-
dujícího významu převzetím závazků zemřelé
matky A. Skořepové, které dle jeho mínění je
dobrovolné. Avšak pro uchazečku A. Skořepovou
bylo převzetí závazků její morální a čestnou po-
vinností, neboť nemohla připustit, aby čest její
matky a tudíž i památka, jejího otce byly konkurs-
ním jednáním poškozeny. Tento závazek je hod-
nota a působila, na uchazečku ve smyslu donuco-
vacím, takže nelze mluviti relativně o dobrovolnosti.
Ač ministerstvu svízelné poměry jím odmítnuté
uchazečky byly ze zjištění provedeného zemskou
školní radou v Brně známy, nebylo její žádosti -
jako služebně starší a sociálně slabší - vyhověno.
Interpelanti táží se pana ministra:
1. Jest panu ministru školství a národní osvěty
tento případ znám?
2. Souhlasí pan ministr s rozhodnutím minister-
stva školství a národní osvěty ze dne 1. února 1938,
čís. 3376 /38-I/5?
3. Jest pan ministr ochoten zjednati nápravu a
učiniti opatření, aby se podobné případy ne-
opakovaly?
V Praze dne 31. března 1938.
Slavíček,
Pekárek, Ostrý, Beneš, Liška, Šedý, Oliva, Ha-
ninger, Michálek, Habarta, K. Chalupa, Kejmar,
Luka, Vávra, Rodovský, Jiráček, dr Suchý, Chlou-
pek, Kočandrle, Pelíšek, Mrskošová, Křemen,
Haupt, Coufal, Musil, Martinásek.
1338/V (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Eichholze
ministrovi financí,
že celní úřady v Podmoklech a Varnsdorfu
nedodržují ustanovení jazykového nařízení.
Ve Varnsdorfu, městě, kde vedle 19. 963 Němců
bydlí jen 1617 Čechů, vydal celní úřad německé
firmě Edvard Strašené, grafický umělecký ústav
ve Varnsdorfu, v době od února 1937 do února
1938 tato celní potvrzení:
Od 18. února 1937 do 28, února 1937 23 celních
potvrzení, z toho 13 dvoujazyčných, v březnu 1937
39 celních potvrzení, z toho 14 dvoujazyčných,
v dubnu 1937 46 celních potvrzení, z toho 21 dvou-
jazyčných, v květnu 1937 31 celních potvrzení,
z toho 13 dvoujazyčných, v červnu 1937 33 celních
potvrzení, z toho 7 dvoujazyčných, v červenci 1937
39 celních potvrzení, z toho 10 dvoujazyčných,
v srpnu 1937 33 celních potvrzení, z toho 3 dvou-
jazyčná, v září 1937 69 celních potvrzení, z toho
3 dvoujazyčná, v říjnu 1937 35 celních, potvrzení,
z toho ani jedno dvoujazyčné, v listopadu 1937
52 celních potvrzená, z toho 2 dvoujazyčná, v pro-
sinci 1937 58 celních potvrzení, z toho 1 dvouja-
zyčně, v lednu 1938 33 celních potvrzení, z toho ani
jedno dvoujazyčné, v únoru 1938 43 celních po-
tvrzení, z toho 2 dvoujazyčná.
Dne 19. března 1938 vydal celní úřad v Pod-
moklech pod č. 832 poslanci dr L. Eichholzovi celní
potvrzení, u kterého jak předtisk, tak i vyražené
razítko bylo jednojazyčné, české.
Podle jazykového nařízení ze dne 3. února 1926,
č. 17 Sb. a. a n., jsou všechny orgány podřízené
ministerstvu financí povinny v soudních okresích,
kde podle úředně vyhlášeného výsledku posledního
soupisu lidu bydlí aspoň 20 % státních občanů, hlá-
sících se k některé menšině, vydávati vyřízení
i v jazyku této menšiny.
Interpelanti se táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti prozkoumati
úřadování celních úřadů ve Varnsdorfu a v Pod-
moklech, pokud jde o ustanovení jazykového
práva?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi zaměstnan-
cům celních úřadů ve Varnsdorfu a v Podmoklech,
aby přísně dodržovali ustanovení jazykového na-
řízení č. 17/1926 Sb. z. a n.?
V Praze dne 16. dubna 1938.
Dr Eichholz,
Hollube, G. Böhm, Viereckl, Axmann, Hirte, II-
ling, Jäkel, Knorre, Franz Němec, Obrlik, Rösler,
Stangl, Sogl, Nickerl, May, Jobst, E. Köhler,
Gruber, F. Nitsch, Fischer.
6
1338/VI (překlad).
Interpelace
poslance K. H. Franka
ministrovi vnitra
o nepromyšleném provádění censury
u státního policejního úřadu v Aši.
Číslo 52 periodického tiskopisu "Volksruf", jejž
vydává "Sudetskoněmecké časopisecké nakladatel-
ství, Oto Kraus a spol., komanditní společnost",
v Praze II., Hybernská 4, odpovědný redaktor
Arnošt Zeidler v Aši, z roku 1937, bylo zabaveno,
protože v něm byla uveřejněna báseň "Pohraniční
Němci" ze sbírky básní "Jsme mostem jen a stez-
kou" od Maxe Zweigelta, zatím co tato báseň
mohla býti plným svým obsahem otištěna v perio-
dickém tiskopise "Heimatruf", jejž vydává "Su-
detskoněmecké časopisecké nakladatelství, Oto
Kraus a spol., komanditní společnost", v Praze II,
Hybernská 4, odpovědný redaktor Arnošt Zeidler
v Aši, a to v čísle, 97. z roku 1937. V obou pří-
padech jest jako censurní úřad příslušným státní
policejní úřad v Aši.
Z vylíčeného stavu věci je zřejmo, že pro cen-
surní opatření státního policejního úřadu v Aši
není asi tak dalece rozhodující obsah periodických
tiskopisů, jako spíše nápis "Věstník sudetskoně-
mecké strany pro volební kraj... ".
Interpelanti se tedy táží pana ministra vnitra:
1. Ví pan ministr o censurní praksi státního po-
licejního úřadu v Aši?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi státnímu
policejnímu úřadu v Aši, alby i u periodických tis-
kopisů, které vydává sudetskoněmecká strana,
užíval zákona naprosto nestranně?
V Praze dne 15. dubna 1938.
Frank,
Birke, Jobst, Knorre, Hollube, Hirte, E. Köhler,
inž. Peschka, Illing, Rösler, Fischer, Jäkel,
Stangl, Sogl, Nickerl, May, Axmann, inž. Lisch-
ka, Franz Němec, Gruber, Obrlik, F. Nitsch,
Kundt.
1338/VII (překlad).
Interpelace
poslance E. Kundta
ministrovi vnitra,
že bezpečnostní úřady provádějí censuru
jednostranně.
K četným, panu ministrovi již oznámeným pří-
padům o jednostranném provádění censury proti
sudetskoměmeckým periodickým tiskopisům druží
se další případy zabavení, které zřetelně ukazují,
že se orgány při censuře periodických tiskopisů
neřídí nestranností, jíž vyžaduje zákon, srovnáme-li
s těmito konfiskacemi způsob psaní některých
českých novin.
Časopis "Sudetendeutsche Pressebriefe", jejž vy-
dává dr Vilém Sebekovsky, číslo 66 ze dne 19.
března 1938, číslo 67 ze dne 21. března 1938 a číslo
68 ze dne 22. března 1938 byl zabaven takto:
V čísle 66 byl zabaven odstavec z knihy Augusta
Winniga "Evropské myšlenky Němce", která vyšla
Eckartovým nákladem v Berlíně Steglitz a kterou
zdejší úřady nezakázaly. Dále odstavec nadepsaný
"Čeka" z knihy "Smrtelná lože v SSSR", která
vyšla v druhém vydání nákladem K. H. Franka
v Karlových Varech a v Lipsku, a který uváděl
jen skutečnosti. Dále v témž čísle kritika knihy
Dagoberta Mikusche "Wassimiuss, německý Lawren-
ce", kritika knihy "Démon petrolej" od Marca
Norfolka a četné doslovné citáty z českých perio-
dických tiskopisů, kterých však úřady nezabavily.
V čísle 67. časopisu "Sudetendeutsche Presse-
briefe" byl zabaven odstavec o poměrnosti v praksi,
ve kterém se podle svobodného projevu mínění,
obsaženého v § 117 ústavní listiny, psalo o účin-
cích provádění dohod ze dne 18. února 1937. Rovněž
bylo zabaveno další místo v tamto čísle, ve kterém
se o překážkách, jež činí levicové strany vládní akci
ku praktickému provádění poměrnosti, psalo způ-
sobem, nelišícím se určitě od způsobu, jímž píší
české noviny. V témž čísle byla zabavena věta ze
zprávy o události ve Velikém Hubenově o chování
četníků vůči účastníkům schůze.
V témž článku s místem dříve zabaveným podle
smyslu související konstatování faktů a konečně
konstatování o ztotožnění orgánů, kteří proti účast-
níkům schůze zakročili bez důvodu gumovými
obušky.
V článku 68. časopisu "Sudetendeutsche Presse-
briefe", byla zabavena zpráva o události v Praze,
na Král. Vinohradech, kde jeden Čech nařídil
v hostinci hostinskému, aby zastavil vysílání roz-
hlasové stanice Praha II., Mělník.
Číslo 67. ze dne 24. března 1938, časopisu "Trau-
tenauer Tagblatt", redakce a administrace v Trut-
nově, bylo státním policejním úřadem v Trutnově
zabaveno pro poznámku na 1. straně, která se zmi-
ňovala, že v českém táboře nastalo zděšení pro
vývoj mezi sudetskými Němci. Zabavené místo
časopisu nekonstatovalo nic jiného než fakta, která
nastala a která lze dokázati nesčetnými příklady
z českých novin. Nelze pochopiti, jak může býti
takovou poznámkou rušen veřejný klid a pořádek.
Číslo 38. časopisu "Mährischer Grenzbote", ze
dne 29. března 1938, jejž vydává J. Rippel a syn
v Jihlavě, bylo zabaveno pro zprávu o projevu su-
detskoněmecké strany ve velké síni hotelu "Jihlav-
ský dvůr" v Jihlavě. Při projevu byl přítomen
vládní zástupce, který v řeči řečníka Heuschnei-
dera na schůzi pronesené nenalezl žádného důvodu
k nějakému napomenutí nebo jinému zakročení.
Na stránce 3. téhož čísla byla zabavena část vý-
vodů posl. dr Neuwirtha na schůzi sudetskoněmecké
strany v Liberci, ačkoliv tyto vývody byly doslova
otištěny v č. 13 brněnského časopisu "Brünner
Morgen" ze dne 28. března 1938 a v č. 73. časopisu
6
"Znaimer Tagblatt" ze dne 29. března 1938, jakož
i v č. 74. časopisu "Reichenberger Zeitung" ze dne
28. března 1938 a bez závady prošly censurou míst-
ních úřadů.
Z velkého počtu provedených zabavení a prohlá-
šení za závadná míst v sudetskoněmeckých časo-
pisech je zřejmě patrno, že se svévolně užívá před-
pisů o censuře časopisů, neboť kdyby lomu tak
nebylo, nebylo by možné, aby jedna a táž zpráva
mohla vyjíti v jedněch novinách a v druhých
nikoliv. Jinak je zřejmé z četného zabavování byť
jen nevinných kritik knih úsilí omezovati svobodný
projev míněni tiskové svobody, což obojí jsou
práva zaručená ústavní listinou, proti sudetským
Němcům. Konečně vzniká novinám postiženým tak
svévolnými censurními opatřeními nikoliv nepatrná
škoda.
Imterpelamti se tedy táží pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti co nejpřísněji
prozkoumati každý jednotlivý případ z uvedených?
2. Jest pan ministr ochoten podrobiti všeobecné
revisi provádění censury sudetskoněmeckých perio-
dických tiskopisů?
3. Jaké záruky jest pan ministr ochoten poskyt-
nouti, že i vůči sudetskoněmeckým novinám budou
zaručeny nestranné normy příslušných ustanovení
zákona a duch. ústavní listiny?
V Praze dne 16. dubna 1938.
Kundt,
Jobst, E. Köhler, Hollube, Birke, Jäkel, Knorre,
Fischer, Hirte, Axmann, Knöchel, May, Illing,
Franz Němec, Rösler, inž. Peschka, inž. Lischka,
F. Nitsch, Sogl, Obrlik, inž. Schreiber, Stangl.
1338/VIII (překlad).
Interpelace
poslance F. Maye
ministrovi železnic,
že železniční dopravní úřad v Dolním
Gruntu u Varnsdorfu při pracích na
železničním svršku nepřihlíží k místním
německým dělníkům.
U železničního dopravního úřadu stanice Dolního
Gruntu u Varnsdorfu bylo pro stavbu nové prů-
myslové vlečky do továrny firmy Klein a spol. za-
potřebí asi 50 dělníků pro vrchní stavbu. K těmto
pracím byli na výslovný rozkaz ředitelství státních
drah v Hradci Králové povoláni dělníci z Kolína
a Nymburka. Domácí dělníci pro vrchní stavbu
byli odkázáni na pozdější dobu.
Přes četné sliby nejvyšších míst ve státě inter-
pelanti konstatují, že podřízené služebny nic nečiní,
aby aspoň poněkud zmírnily velkou nezaměstna-
nost v oblastech, které skoro výlučně obývají
Němci.
Interpelaniti se tedy táží pana ministra:
1. Ví pan ministr o příkazu královéhradeckého
ředitelství státních drah, aby k pracím na želez-
ničním svršku v Dolním Gruntě, okres Varnsdorf,
byli povoláni dělníci z Kolína a Nymburka?
2. Je pan ministr ochoten ihned učiniti opa-
tření, aby dělníci, usedlí v okrese
varnsdorfském,
ihned našli zaměstnání na těchto pracích?
3. Jaké záruky jest pan ministr ochoten poskyt-
nouti, že u staničních úřadů budou domácí dělníci
skutečně zaměstnáváni a nikoliv odkazováni na
pozdější dobu?
V Praze dne 15. dubna 1938.
May,
E. Köhler, Hollube, Hirte, Axmann, Jäkel, Illing,
G. Böhm, Viereckl, Gruber, Knorre, Fischer, dr
Eichholz, inž. Lischka, dr Hodina, Nickerl, Obrlik,
Franz Němec, F. Nitsch, Rösler, Kundt.
1338/IX (překlad).
Interpelace
poslance R. Axmanna
ministrovi financí
o obsazení finanční stráže v Javorníku.
Denní tisk oznamuje, že v pohraničním okrese
frývaldovském byla v posledních dnech zesílena
finanční stráž. Do Javorníka přišlo 16 nových
finančních strážníků a jiní byli přeloženi do čet-
ných jiných míst v pohraničním území.
Se zřetelem k tomu, že v soudním okrese javor-
nickém bydlí podle posledního soupisu lidu 97. 3%
Němců, v Javorníku samém vedle 1763 Němců jen
74 Čechů, táží se interpelanti pana ministra financí:
1. Kolik Němců je mezi nově jmenovanými fi-
nančními strážníky?
2. Jest pan ministr ochoten přiměřeně přihlížeti
k poměru národností při obsazování míst ve fi-
nanční strážní službě?
V Praze dne 15. dubna 1938.
Axmann,
Hollube, Hirte, E. Köhler, F. Nitsch, Gruber, inž.
Peschka, Franz Němec, May, inž. Lischka, Illing,
Knorre, Jäkel, Stangl, Jobst, Fischer, Rösler,
Nickerl, Obrlik, Sogl, Birke, Kundt.
1338/X (překlad).
Interpelace
poslance G. Bonina
7
ministrovi pošt a telegrafů,
že poštovní úřad v Perninku odmítá vydá-
vati dvoujazyčné daňové složenky.
Poštovní úřad v Perninku odmítá vydávati dvou-
jazyčné daňové složenky, ačkoliv dříve bylo po ruce
dosti daňových složenek odpovídajících poměru
obyvatelstva, v soudním okrese Horní Blatná.
Všechny orgány a úřady, podřízené ministerstvu
financí, jsou povinny dodržovati jazykové nařízení
ze dne 3. února 1926, č. 17 Sb. z. a n., které praví,
že poplatnici, bydlící v okrese, v němž se nejméně
20% obyvatelů hlásí k jiné řeči než ke státní,
oficielní, mají nárok na to, aby dostávali vyřízení
v této jiné řeči. Poštovní úřady prodávají daňové
složenky jen proto, že podle platných ustanovení
se mají daně odváděti poštovní spořitelně. Tím,
že poštovní úřady prodávají daňové složenky,
nikterak není dotčen původní poměr mezi finanč-
ním úřadem a poplatníkem, pročež i zůstávají
v plné platnosti i jazyková ustanovení. Není na-
prosto vhodné, když poštovní úřad v Perninku
odmítá vydávati poplatníkům dvoujazyčné daňové
složenky a takto podkopává dobrý poměr mezi
úřadem a poplatníkem, navázaný jedním výnosem
zemského finančního ředitelství v Praze.
Interpelanti se táží pana ministra pošt a
telegrafů:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti poměry
u poštovního úřadu v Perninku, pokud jde o vy-
dávání daňových složenek?
2. Jest pan ministr ochoten naříditi poštovnímu
úřadu v Perninku, aby se postaral o nutný počet
dvoujazyčných daňových složenek, přiměřený po-
měru obyvatelstva?
V Praze dne 15. dubna 1988.
G. Böhm,
Hirte, Kundt, Hollube, May, E. Köhler, inž.
Peschka, Jobat, Knorre, Stangl, Jäkel, Obrlik,
Illing, Fischer, F. Nitsch, Sogl, Birke, Gruber,
Franz Němec, inž. Lischka, Axmann, Rösler,
Nickerl.
1338/XI (překlad).
Interpelace
poslance dr T. Jillyho
ministrovi vnitra,
že v Chvalovicích v okrese znojemském
byla proti zákonu rozpuštěna schůze
podle § 2 a contrario shromažďovacího
zákona.
Dne 19. března 1938 se konala v Chvalovicích,
v okrese znojemském, v I. patře Kunrathova hos-
tince důvěrná schůze svolaná podle § 2 a contrario
shromažďovacího zákona. Na pozvánkách bylo
uvedeno, že schůze začne v 1/2 9 hod. Obvodní
inspektor Volejnik od státního policejního úřadu
ve Znojmě provedl kontrolu schůze a odebral asi
20 pozvánek, a potom prohlásil, že jménem zákona
schůzi rozpouští, protože pozvánky zněly na schůzi
o 1/2 9. hod.; večer prý musí býti uvedeno jako po-
čátek schůze 20. 30 hod.
Nebylo Lze pochybovati, že v kraji, kde všichni
obyvatelé provozují zemědělství a po celý den jsou
zaměstnáni svou prací nebo ve městě obstarávají
své záležitosti, nebyla žádná schůze svolána ve
všední den na 1/2 9. hod. dopoledne, nýbrž že se
označení 1/2 9. hod. podle všeobecného jazykového
zvyku vztahovalo na hodinu večerní.
Když se zakročilo v jiné věci, přivedl přednosta
státního policejního úřadu ve Znojmě, rada Ku-
čera, s okresním vedoucím sudetskoněmecké strany
Borschem řeč na rozpuštění této schůze a řekl, že
vyplnění pozvánek nebylo vlastně důvodem pro
rozpuštění, nýbrž že schůze byla rozpuštěna proto,
že místnost schůze měla jen jednoduchá okna a že
prý by bylo z ulice slyšeti průběh schůze.
Z vylíčeného stavu věci je zřejmo, že orgány
samy si neujasnily, jaký důvod mají po každé
uváděti pro rozpouštění schůzí sudetskoněmecké
strany, jedno však je podle všeho jasné, totiž ne-
popiratelná tendence hledati na shromážděních
sudetskoněmecké strany zásadně nějakou vadu,
i když žádnou nelze nalézti.
Interpelanti se tedy táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vylíčený případ
vyšetřiti?
2. Jaké záruky jest pan ministr ochoten poskyt-
nouti, že orgány státní správy budou při kontrole
schůzí sudetskoněmecké strany dbáti zákona a jen
zákona?
V Praze dne 15. dubna 1938.
Dr Jilly,
Hollube, E. Köhler, Rösler, Knorre, Jäkel, Stangl,
Hirte, Illing, Jobst, Nickerl, Obrlik, Franz Ně-
mec, Kundt, Sogl, Gruber, inž. Lischka, Axmann,
inž. Peschka, F. Nitsch, May, Fischer.
1338/XII (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra,
že úředníci státního policejního úřadu
v Nových Hradech a četničtí strážmistři
Hammer a Karypa z četnické stanice ve
Stropnici ztýrali Františka Kottnera
a Jana Heilbrunnera.
Dne 1. dubna 1938 se procházeli čtyři mladíci
ve věku od 17 do 30 let na náměstí ve Stropnici.