8

Od roku 1923 do r. 1932 bylo vybráno na
členských příspěvcích	2, 709. 910. 32 Kč
vyplacené státní a zemské
subvence obnášely	6, 948. 091. - »
vypůjčeno	12, 015. 157. 42 »

úhrnem 21, 683. 148. 74 Kč,

t. j. při stavbě, která byla původně rozvržena
na 5, 581. 983. 70 Kč a která při dokončení obná-
šela 12, 303. 603. 01 Kč, před konečnou kolaudací či-
nil obrat 21, 683. 148. 74 Kč a z toho 12, 015 157. 42
Kč výpůjčky.

Třeba dále podotknout, že ministerstvo ze-
mědělství, když vidělo neochotu družstva sjednat
zápůjčku na účet státního příspěvku za podmí-
nek, jak bylo výše stanoveno, nejenom že rych-
leji likvidovalo subvenci a samo převzalo někte-
ré zápůjčky (zrovna tak země), ale chtělo reali-
sovat statni příspěvek pro družstvo na základě
státních papírů, v nichž je hotovost meliorační-
ho fondu vložena. Ani této výhody výbor vodní-
ho družstva nepoužil.

Za takových okolností pak není divu, že pa-
sivní úroky obnášely v r. 1933 2, 375. 882. 89 Kč.

Jako doplněk uvádíme, že při konečné kolau-
daci se zjistilo, že podnikatel je o 300. 000 Kč pře-
placen, kterýžto obnos družstvu vrácen nebyl.

Z toho třeba vyvodit, že

a) se hospodařilo u vodního družstva špatně
a nesvědomitě, ba přímo zločinně,

b) že se takto hospodařilo úmyslně.

III.

Jaké pohnutky vedly výbor vodního druž-
stva, aby takto vůči zájmům členů trestně ho-
spodařil, je patrno z toho, že provise za obstará-
vání půjček obnáší 136. 000 Kč.

Čili, nebylo použito žádných výhod minister-
stvem nabídnutých proto, aby jednotliví členové
vodního družstva - ač je to ve stanovách za-
kázáno - brali z půjček za lichvářských pod-
mínek uzavřených provise, a také ale proto, že
členové výboru družstva byli u těchto záložen
zainteresováni.

Že se členové výboru i jinak starali o své
hmotné zabezpečení, to vyplývá z těchto po-
ložek:

Neprávem počítané diety na

schůzích 21. 660. - Kč

položky, které jsou psány tužkou (!)

a nejsou nikým podepsány (!) 154. 08526 
(!) obědy, kuřivo 31. 333. 10 .

Podotýká se, že byly vedeny dvojí výplatní
listiny, jedna pravá a jedna falšovaná, takže pod-
vodnou manipulaci při výplatách nabyli někteří
členové výboru značného majetkového prospě-
chu.

Z toho vyplývá, že jednání jednotlivých čle-
nů výboru vyčerpává skutkovou podstatu zločinu
majetkového rázu, které byly spáchány z důvodů
zištných.

IV.

Jak bylo již uvedeno, zemskému úřadu a mi-
nisterstvu zemědělství příslušelo právo dozoru
nad finančním hospodářstvím družstva, loto svo-
je právo zemský úřad sice vykonal a provedl 2
revise (2. VI. 1927 a 1. U. 1933). avšak omezil
se na pouhé formální zjištění skutečností, aniž by
se zabýval meritorně hospodářstvím.

Ale ani tuto formální část své povinnosti ne-
konal důsledně, poněvadž tyto revisní zprávy -
kde formálně bylo nalezeno všechno v pořádku
- jsou v rozporu s revisní zprávou 10tičlenné
revisní komise, ustavené ve smyslu usnesení val-
né hromady vodního družstva ze dne 31. května

1933 a která shledala (ač vykonání revise se
setkalo s obrovskými těžkostmi - 10 týdnů jim
bezdůvodně odpírali dát knihy a doklady) i for-
mální nesprávnosti (tužkou psané položky atd).

Dále ale analysa revisního orgánu - pokud
se snaží převalit příčinu velikého dluhu na likna-
vé placení příspěvků - je tak silně v rozporu
se samotnou re višní zprávou, jakého odborník
nikdy dopustit nemůže a proto působí dojmem,
ze vyslaný revisor úmyslně nekonal svou povin-
nost s dostatečnou důkladností, 1 tak ale zpráva
vyzněla v podstatě nepříznivě.

Z toho vyplívá, že směrodatná pro posouze-
ní věci může býti časově poslední revisní zprá-
va 10tičlenné revisní komise, dokončená a pode-
psaná dne 25. III. 1934 a že orgány revisní sprá-
vy jsou důvodně podezřelé, že kryly manipulaci
družstva, při nejmenším ale, že opomněly konat
ty povinnosti, které jim úřad ukládá.

Podepsáni na revisním nálezu ze dne 25. III.

1934 jsou:

Beneš Bohumil, Bernátek Augustin,
Švirga František, Filipovič Pavel,
Kůrka Antonín, Kopřiva Ladislav,
Bulík František, Daněk Alois,

Hronek František, Melichar Jan.

Považujeme za nutné vyjmenovat tyto osoby
a výslovně označit zmíněný re višní nález, poně-
vadž - jak se zjistilo - pokouší se jednotliví
členové revisní komise utíkat od zmíněného re-
visního nálezu. Proč? Poněvadž jak přímí inter-
esenti z výboru, tak i ti, kteří mají na věci ne-
přímou účast, snažili se jak hospodářským tla-
kem, tak i finančními prostředky působit na čle-
ny revisní komise. K charakteristice celého pří-
padu uvádíme jenom jednu episodu:

Člen zemského výboru Viktor Stoupal v do-
pise adresovaném Janu Melicharovi, který prošel
i rukama některých jiných členů revisní komise,
praví, že mají být kompromitující doklady že
svinstva u regulace Kyjovky« stopeny, poně-
vadž političtí odpůrci chtějí to proti »nám« vy-
užít.

To znamená, že šetřením třeba objevit všech-
ny ty osoby, které z pozadí dirigovaly tyto mani-
pulace, anebo byly nápomocny při zahlazování
stop.

---

9

VI.

Na valné hromadě r. 1933 byl zvolen nový
výbor, který však okresní úřad neschválil. Proti
tomuto - zřejmé protizákonnému opatření o-
kresního úřadu - byly podány ihned opravné
námitky - ale přímo na zemský úřad. Zemský
úřad - místo toho, aby ihned opravný prostře-
dek postoupil zpít okresnímu úřadu - tento zá-
držel do vypršení odvolací lhůty - a tak pro
opožděné podání bylo odvolání zamítnuto a u-
patření okresního úřadu nabylo moci práva. Pět
let uplynulo od této valné hromady a stále úřa-
duje starý výbor. Okresní úřad, ač k tomu má
nejen právo, ale zákonem uloženou povinnost -
zdráhá se, přes opětovnou urgenci interesova-
ných, donutit starý výbor k svolání valné hro-
mady.

VII.

K rekapitulaci a precisaci výše uvedených
tvrzení uvádíme konečně to, že v důsledku zlo-
činného a katastrofálního hospodářství - ač re-
gulace Kyjovky dle konečné kolaudace stála

12, 303. 603. 01 K	Kč
a stát a země přispěly anebo
přispívají na to	9, 762. 558. 88 Kč
členstvo zaplatilo	4, 049. 226. 02 Kč
t. j. celkem 1	3, 811. 785. 90 Kč,

takže mělo být přeplaceno o 1, 408. 182. 89 Kč.
žádá se na členech dalších 3, 025. 179. 90 Kč. takže
je na členstvu vymáháno více o -1. 533. 659. 04 Kč.

Podepsaní se proto táží pana ministra země-
dělství a spravedlnosti:

1. Jsou ochotni do všech důsledků vyšetřit
tuto korupční aféru?

2. Je pan ministr zemědělství ochoten při
zjištění odpovědnosti členů vodního družstva tyto
i hmotně stíhat za zapříčiněné škody?

3. Jakým způsobem zamýšlí pan ministr ze-
mědělství nahradit poškozeným podílníkům a
družstevníkům škodu, zaviněnou též nedostateč-
nými opatřeními dohlédacími státních orgánů?

4. Je pan ministr spravedlnosti ochoten vše
chny vinníky trestně stíhat?

V Praze dne 20. dubna 1938.

Nepomucký,

Vodička, Borkaňuk, Vallo, Klíma, Beuer, Široký,

B. Köhler, Kopecký, Schenk, Kopřiva, Machačo-

vá-Dostálová. Kosík, Zupka, Procházka, Klitnent,

Šverma, Hodinová-Spurná, Sliwka, Krosnář,

dr Clementis.

1330/ IX.

Interpelácia

poslanca Jozefa Siváka
ministrovi školstva a národnej osvety

vo veci nemožného umiestenia rhino-

laryngologickej kliniky štátnej nemocnice

v Bratislave.

Klinika nosná a krčná čiže rhinolaryngologi-
cká, ako oddelenie štátnej nemocnice v Bratisla-
ve, umiestená je tak nevhodne, nemožne a nedô-
stojne, že to v svrchovanej miere zaráža a naj-
horším dojmom účinkuje na každého, kto mal prí-
ležitosť kliniku túto vidieť, alebo na nej sa liečiť.
Je priamo neuveriteľné, že i takéto umiestenie
tak dôležitého nemocničného oddelenia je možné!
V republike nebude zaiste kliniky, ktorá by bola
tak hlboko pod úrovňou, čo sa týka stránky ma-
teriálnej.

Klinika rhinolaryngologická nachádza sa síce
v hlavnej budove štátnej nemocnice, avšak v
miestnostiach suterénnych. Sú to miestnosti so
všetkými príznakmi, vadami a chybami suterénu:
malé, tmavé, nehygienické. Kedysi miestnosti tie-
to slúžily údajne za pivnicu, neskoršie za skla-
dište nemocničné, až sa im dostalo tej cti, že po-
výšené boly za miestnosti klinické. Samozrejme,
i popri tomto svojom povýšení na charaktere
miestností nezmenilo sa nič; ostaly zo zdravotné-
ho ohľadu i naďalej miestnosťami nevyhovujúci-
mi, ba priamo deprimujúcimi, kde necíti sa dobre
ani klinický personál ani nemocní sami.

Nemocní na klinike sú síce oddelení podľa
pohlavia, jedna izba slúži mužom a jedna žen-
ským, ale nemôžu byť triedení podľa druhu ne-
mocí; klinika nemá ani zvláštneho oddelenia det-
ského, tak že deti umiestené sú spolu s dospelý-
mi v jednej miestnosti. Všetci nemocní majú len
jednu spoločnú kúpeľňu a jeden spoločný záchod,
a to práve naproti triede! Nevyhovujúce ambo-
latorium nemá čakárne: za čakárňu slúži chodba,
stále frekventovaná. Ale nemá klinika ani miest-
nosti na ciele laboratórne; práce tohoto druhu
konať treba na chodbe.

Najhoršieho umiestenia však dostalo sa pred-
nostovi kliniky, ktorý za úradnú miestnosť po-
užívať musí tesnú, tmavú izbičku s nepatrným
oblokom a s osvetlením ešte mizernejším, prečo
potom v miestnosti tejto svietiť potrebné je i vo-
dne. K tomu všetkému miestnosť táto slúži i za
knižnicu! Nielen univerzitný profesor, prednosta
kliniky, ale i dedinský felčiar stydiť by sa mu-
sel, keby mal takúto úradovňu! Že pri takýchto
pomeroch a v prostredí, v akom nachádza sa kli-
nika nie je možná plodná vedecká činnosť, ba že
ubikačné pomery tu zabíjajú priamo každú ve-
deckú prácu, je nad všetku pochybnosť jasné.

---

10

I popri najlepšej snahe nemocničného perso-
nálu udržať čistotu, klinické miestnosti stávajú sa
útočišťom rozličného hmyzu a chrobače; táto
chrobač rozpáša sa v noci po klinike a vodne
zas uťahuje sa za teplé potrubie, vedené cez kli-
niku. Rozumie sa, že medzi takýmito okolnosťa-
mi nemocným nemôže sa dostať potrebného oše-
trenia a slušného pohodlia, tým menej opatrení,
akých by vyžadovalo liečenie, - ačkoľvek z le-
kárskeho stanoviska klinika rhinolaryngologická
požíva na Slovensku dobrú povesť, čoho zrejmým
dôkazom je, že kliniku vyhľadáva ročne mnoho
tisíc nemocných, aby sa na nej dali ošetriť, resp.
podrobili sa operačným zákrokom.

Podpísaní opytujú sa teda pána ministra škol-
stva a nár. osvety:

či má vedomie o nevhodnom a nemožnom
umiestení kliniky rhinolaryngologickej štátnej ne-
mocnice v Bratislave,

a či je ochotný postarať sa, aby v čase naj-
kratšom klinike dostalo sa primeraného, slušného
a dôstojného umiestenia, ako i potrebného zaria-
denia a vystrojenia, aby sa klinika stala odbor-
ným nemocničným oddelením v pravom slova
smysle a splniť mohla svoje poslanie v každom
ohľade.

V Prahe, dňa 26. apríla 1938.

Sivák,

Hlinka, Suroviak, Dembovský, dr Sokol, Danihel,

Haščík, Turček, Čavojský, dr Wolf, Drobný, dr

Pješčak, Schwarz, Sidor, dr Pružinský, Slušný,

Kendra, Longa, Šalát, Florek, dr Tiso.

1330/X.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta
ministrovi zemedelstva

o prídeli z erárnej pôdy pre obyvateľov
Detva-Piešť (okres Zvolen).

Obyvatelia rozsiahleho lazu Detva-Piešť už
trikrát si podali žiadosť na ministerstvo zeme-
delstva, aby im za primeranú cenu boly pridele-
né lúky, tak zvané Zubratiny, majúce výmeru asi
40 kat. jutár a taktiež, aby im bolo pridelené
z lesa na vrchu Syroň.

Ich žiadosti bývajú odmietané s odôvodnením,
že lúky Zubratiny potrebuje správa štát. lesov
vo Vígľaši pre vlastnú potrebu a že lesný celok
Syroň je prevážne skalnatý a preto k premene
na pozemky polnohospodárske nevhodný. (Cito-

vané z prípisu Správy štát. lesov vo Vígľaši zo
dňa 16. X. 1937, č. 696/37).

Naproti tomu k uváženiu podávame tu na-
sledovné:

Lúky Zubratiny sú št. veľkostatkom vo Vígľa-
ši obrábané len čiastočne, lebo jedna čiastka z
nich dávaná je do prenájmu.

Rozsiahly laz Detva-Piešť má vyše 3000
obyvateľov, ktorí ešte žiadneho prídelu nedosta-
li od prevratu. Populácia je tam veľká. Je to
čisto roľnícky ľud, ktorý sa živí len z pôdy, z
dobytkárstva a zo sezónnych robot. Hlad po pôde
je tam veľký a niet ho ako ustokojiť ani prí-
delom, am kolonizáciou na južné kraje.

Posledná žiadosť o otázny prídel mala prílo-
hu, v ktorej bol podrobný výkaz o sociálnych
a hospodárskych pomeroch 155 uchádzačov. Prav-
da, mimo týchto je ešte ďalších 150 hláv rodín,
ktorí túžia po nejakej erárnej pôde za primera-
nú cenu.

Stereotypným odmietaním žiadostí ľudu o pô-
du nemožno vyriešiť sociálne a hospodárske o-
tázky tohto ľudu. Tie sa takto na čas dajú snáď
zabiť, odbiť, zatušovať, ale sa ony znovu a zno-
vu derú do verejnosti. A treba ich riešiť meri-
tórne buďto udelením žiadaného prídelu, alebo
postaraním sa o vhodnú kolonizáciu, ktorou by
sa zo slovenských, preľudnatelých obci dostalo
k pôde viacero rodín, čím by aj v týchto obciach
nastal aký-taký majiteľský presun pôdy.

Čo sa týka výhovorky Správy štát. lesov vo
Vígľaši o odmietnutí prídelu lesa na vrchu Syroň
pre roľníckych žiadateľov, tá je naprosto nemiest-
na, lebo žiadatelia výslovne podotýkali, že im je
treba les ako les na ďalej a nie k premene na
pozemky poľnohospodárske.

Občania lazu Detva-Piešť, ačkoľvek bývajú
pod lesmi erárnymi, predsa veľmi trpia na ne-
dostatok paliva.

Niekoľkí pôvodní urbarialisti majú spoločne
96 jutár urbárneho lesa. Ročitý povoľovaný etát
rozdeľoval sa pôvodne medzi 118 urbarialistov.
Dnes, rozvetvením oných starých rodín, rozde-
ľuje sa na 474 čiastok. Ľahko možno odhadnúť,
že z tohoto malého etátu, povoleného z 96 jutro-
vého lesa, aká štipka dreva sa dostane tak zva-
ným urbarialistom. Samozrejmé, že nečlenom
urbáru nedostane sa ani tých pár polien na
zimu.

Nemožno sa teda diviť tej nezdolateľnej a ne-
odbitnej túžbe ľudu po vlastnom, obecnom, alebo
družstevnom lese, ktorý by podľa platných zá-
konov i tak stál pod dozorom štát. okresnej les-
nej správy a teda by sa nemohlo svojvoľne s ním
narábať, bezmierne vyrubovať, tým menej pre-
mieňať ho na poľnohospodárske pozemky.

V dobre vykúrených kanceláriách úradujúci
páni nevedia si predstaviť, čo vytrpí ľud v Detve-
Piešti, keď v treskúcej zime v studenej chyži sa
musí triasť s deťmi, ačkoľvek neďaleko nad ním
sa vypínajú štát. lesy, z ktorých nemôže dostať
paliva.

---

11

Predostierame tieto svoje vecné poznámky
v súvise so stereotypným, nežičlivým odmietaním
žiadostí občanov z Detvy-Piešta o prídel lúk a
lesa z erárnej pôdy a súčasne v záujme verejné-
ho dobra

pýtame sa p. ministra zemědelstva:

či je ochotný nariadiť, aby sa žiadosti obča-
nov Detvy-Piešťa čím prv vyhovelo?

V Prahe, dňa 26. apríla 1938.

Šalát,

dr Pružinský, Hlinka, Suroviak, Dembovský, Da-
nihel, Turček, dr Sokol, Čavojský, dr Wolf, dr
Tiso, Schwarz, Slušný, Florek, Sivák, Haščik,
dr Pješčak, Sidor, Kendra, Longa, Bródy, Drobný.

1330/XI.

Interpelácia

poslanca Antona Šaláta
ministrovi zahraničia

o vymáhaní zadržanej mzdy Gabriela

Dubovana, pracovavšieho vo

Francii.

Gabriel Dubovan z Pitelovej (okres Kremni-
ca) bol zamestnaný vo Francii u p. Hervieu Emi-
la Beaumontela v Beaumonte. Pracoval ako ko-
čiš a ako riadič hospodárskych strojov.

Jeho zamestnávateľ zostal mu dlžen 380 fran-
kov, ktoré nemôže od neho dostať, čo je pre chu-
dobného robotníka veľká ztráta.

Obrátil sa prípisom na Generálny konzulát
Československej republiky v Paríži, aby mu do-
tyčnú pohľadávku vymáhal cestou francúzskeho
ministerstva práce.

Generálny konzulát Československej republi-
ky v Paríži odpovedal Gabrielovi Dubovanovi
19. VIII. 1937 pod č. 19. 171/IV-37 ešte vo Fran-
cii, že jeho pohľadávku bude vymáhať. Neskôr
24. II. 1938 pod č. 4. 195/IV-38 sdelil mu už do
Pitelovej, že francúzske ministerstvo prác dosiaľ
nedalo odpoveď na sťažnosť nášho Gen. konzu-
látu, čo nevrhá pekné svetlo na spôsob úradova-
nia na ministerstve prác vo Francii.

Gabriel Dubovan v Pitelovej je veľmi chu-
dobný Slovák, ktorý si ničím nezaslúžil to, aby
mu jeho zamestnávateľ Hervieu Emil Beaumontel
v Beaumonte zadržal z krvopotne zaslúženej mzdy
380 frankov.

Je to preňho veľká krivda, ktorá je obžalo-
bou a dôkazom o tom, ako sa s chudobnými Slo-
vákmi zachádza vo Francii.

V záujme odčinenia tejto krivdy a napráva-
nia mienky nášho ľudu o Francii

pýtame sa p. ministra zahraničia:

či je ochotný všemožne vlívať na to, aby tá-
to záležitosť čím prv bola k dobru ukrivdeného
vybavená?

V Prahe, dňa 26. apríla 1938.

Šalát,

Suroviak, Dembovský, Turček, dr Wolf, Schwarz,
Slušný, dr Pružinský, Hlinka, Florek, Kendra,
Longa, Sidor, Sivák, Haščik, dr Sokol, dr Tiso.
Čavojský, Danihel, dr Pješčak, Drobný, Brody.

1330/XII (preklad).

Interpelácia

poslanca Jarossa

ministrovi zemědelstva
a spravedlnosti

o prevádzaní § 5 vlád. nariadenia č. 76
1936 Sb. z. a n., o zemedelskom vyrov-
návacom pokračovaní.

Vláda Československá vydala svojho času na
základe zmocnenia svoje nariadenie č. 76/1936
Sb. z. a n., ktoré malo účel, aby bolo pomožené
zadĺženým poľnohospodárom. Vieme dobre, že
vlád. nariadenie nesplnilo tento svoj úkol, lebo
nenapomohlo vyrovnaniu poľnohospodárov. Na
opozíciu za to odpovednosť nespadá, lebo vlád.
nariadenie bolo vydané bez jej dotázania a ne-
boly povšimnuté ani naše návrhy, dľa ktorých
malo byť toto nariadenie pozmenené.

Bezpodmienečnú možnosť podávať žiadosti o
zahájenie vyrovnávacieho pokračovania prizná-
valo vlád. nariadenie iba poľnohospodárom, vlád-
nucim s roľníckou nemovitosťou pod výmerou
250 ha. Naproti tomu poľnohospodárom, vládnucim
s roľníckou nemovitosťou od 250 do 500 ha, pred-
pisovalo toto nariadenie vo svojom že 5, že títo
dlžníci môžu podať návrh na zahájenie poľno-
hospodárskeho vyrovnávacieho pokračovania iba
so svolením vlády.

Opozičná tlač svojho času už z počiatku pro-
testovala proti tomu, aby si vláda dávala sama
sebe takéto ďalekonosné právo, a už vopred vy-
slovila svoje podozrenie, že vláda bude toto svo-
lenie udeľovať podľa hľadísk straníckych.

My maďarskí poslanci sme samozrejme už
v prvopočiatku vyjadrili svoje obavy, že vláda
pri udeľovaní svojho svolenia bude uvažovať tiež
o tom, akej národnosti je žiadateľ.

V našom predpoklade sme sa, žiaľ, nemýlili,
ako tomu nasvedčuje tento prípad:

---

12

Dr Juraj Kubinyi, statkár v Demanovej. okres
Lipt. Sv. Mikuláš, podal dňa 29. septembra 1936
prostredníctvom ministerstva spravedlnosti žia-
dost vláde o povolenie zahájenia poľnohospodár-
skeho vyrovnávacieho pokračovania. Ministerstvo
spravedlnosti svojím výnosom zo dňa 2. januára
1937, č. 67. 349/36-10, sdelilo žiadateľovi, že vlá-
da nesvolila k podaniu návrhu na zahájenie vy-
rovnávacieho pokračovania. V sdelení neboly u-
dané dôvody.

Dr Juraj Kubinyi, dôverujúc sľubom vlády,
daným v tlači, že vraj chce pomôcť poľnohospo-
dárom, podal dňa 25. januára 1937 žiadosť novú.

Na túto žiadosť mu ministerstvo spravedlnosť
výnosom z 1. februára 1937, č. 5. 284/37 odpo-
vedalo, že novú žiadosť nemôže podať dotiaľ, kým
sa nezmenia podmienky hospodárskej povahy. Čo
tým rozumelo ministerstvo spravedlnosti, to z
výnosu nevysvitá, lebo veď po stránke hospo-
dárskej nemohlo ministerstvo uviesť nič, leda dô-
vody politické, o ktorých však pokladalo za vhod-
né pomlčať.

Keďže sa však potom podmienky hospodár-
ske preca zmenily, nakoľko vyšlo na javo, že pod
nemovitosťami dr Juraja Kubinyiho podľa odbor-
ného posudku konzervátora Aloisa Krála boly ob
javené nové a veľmi cenné krápnikové jaskyne,
ktoré by po ich otvorení veľmi povzniesly hod-
notu nemovitostí, a že tedy majiteľ pomocou vy-
rovnávacieho pokračovania mohol by cenu svo-
jich nemovitostí zvýšiť, požiadal vládu znova o
povolenie.

Po dlhšom otáľaní ministerstvo spravedlnosti
svojím výnosom zo 16. februára 1938, č. 8. 973/38
-10 opätovne sdelilo žiadateľovi, že vláda ne-
udelila povolenie.

Svoje rozhodnutia ani vláda ani ministerstvo
neodôvodnily a strane dôvody nesdelily, z čoho
musíme vyvodiť, že pri rozhodovaní o žiadosti
hraly rozhodný zástoj príčiny národnostné a stra-
nícke, lebo dr Juraj Kubinyi zostal i po prevra-
te tým neoblomným Maďarom, akým bol pred
prevratom a vláda týmto svojím rozhodnutím iba
pokračovala vo svojich zámerných opatreniach,
smerujúcich ku sníženiu zemedelskej podstaty
majetkovej, ktorá je v rukách maďarských. Tie-
to svoje opatrenia činila vláda vždy zahalene, ako
sme to pozorovali pri prevádzaní pozemkovej re-
formy; i teraz sotrváva na tej istej taktike, ne-
priznáva otvorene farbu, lež v ceste administra-
tívnej napomáha zmenšovaniu pôdy, súcej v ru-
kách maďarských, ako tomu i tento príklad na-
svedčuje.

Rozhodnutie vlády nebolo odôvodnené v da-
nom prípade príčinami hospodárskymi, lebo veď
oproti aktívnemu imaniu 431. 000 Kč činia ťarchy
úhrnom 762. 657 Kč, t. j. dlžník je v situácii, že
môže vyplatiť navrhovanú 45% kvótu, hlavne
dnes, kde, ako je známo, pôda všade podstatne
stúpla v cene.

U dr Juraja Kubinyiho bolo by povolenie o-
podstatnené už tým, že jeho hlavný veriteľ, vlád-
nymi peniazmi podchytená a z halierov poplat-
níkov už niekoľkokrát sanovaná Tatrabanka chá-

pe vec tak, že zamýšľa v dražbe odpredať celé
movité i nemovité imanie dr Juraja Kubínyiho,
lebo veď je všeobecne známe, že v Demanovej
nemožno v dražbe získať vhodného kupca na u-
melecké poklady a na takýto veľký pozemkový
statok, veď generálne finančné riaditeľstvo v
Bratislave, ktoré zastupuje štát, práve z tohoto
dôvodu ani do dneska ešte nepovolilo, poťažne
nedalo vykonať dražbu, ba prispelo dlžníkovi i
pomocou, keď mu odpustilo úroky zo zameškania.
vo vedomí, že tým účinnejšie podporilo záujmy
odvekého obyvateľstva a štátu.

Keďže z vyššie uvedených vecí vidíme, že
ako vláda, tak i Tatrabanka, ktorá je v odvislom
pomere k vláde, len preto zabraňujú zahájeniu
vyrovnávacieho pokračovania, resp. usporiadaniu
majetku dr Juraja Kubínyiho, keďže je on Ma-
ďar, tážeme sa pána ministra zemedelstva a
spravedlnosti:

1. Či hodláte túto vec vyšetriť

2. Či hodláte prejaviť, prečo ste odopreli svo-
liť k tomu, aby dr Juraj Kubinyi mohol navrhovať
zahájenie poľnohospodárskeho vyrovnávacieho
pokračovania?

3. Či ste ochotní vyjadriť sa, že žiadosť ste
zamietli iba preto, keďže dr Juraj Kubinyi pri-
znával sa vždy k národnosti maďarskej?

4. Či ste ochotní vyjadriť sa, aké procento
činili Maďari zo žiadateľov, podavších žiadosti
na základe § 5 vlád. nariadenia č. 76/1936 Sb)
z a n., koľko Maďarov obdržalo toto povolenie
a aké procento činily tieto povolenia z úhrnného
počtu povolení?

5. Či hodláte dr Jurajovi Kubínyimu povoliť,
aby čo najskôr mohol podať žiadosť o vyrovná-
vacie pokračovanie?

6. Či hodláte uložiť Tatrabanke, aby dr Ju-
rajovi Kubinyimu poskytla možnosť, aby on svoj
movitý a nemovitý majetok mohol po skončení
vyrovnávacieho pokračovania z voľnej ruky od-
predať, a aby ona odvolala svoje návrhy dra-
žebné?

Naliehavosť interpelácie odôvodňujeme tým,
že proti dr Jurajovi Kubinyimu bola rozhodnutím
okresného súdu v Lipt. Sv. Mikuláši č. E 1529/34
ustanovená dražba movitostí na deň 22. apríla
1938 a rozhodnutím č. E 2250/34 dražba nemo-
vitostí na deň 30. apríla 1938 a tedy vláda musí
súrne zakročiť.

V Prahe dňa 11. apríla 1938

Jaross,

Szentiványi, A. Nitsch, Sogl, Axmann, Birke, dr
Porubszky, Kundt, dr Rosche, dr Neuwirth, dr
Zippelius, Hollube, F. Nitsch, Gruber, Fischer,
dr. Jilly, Ing. Karmasin, dr Kellner, ing. Lischka.
dr Peters. Sandner, dr Köllner. Knöchel, Wollner,
Franz Němec, Knorre, Frank. Ing. Schreiber,
Klieber, dr Eichholz, May, E. Köhler, dr Hodina,
G. Böhm. ing. Künzel, Illing. Jobst, Nickerl,
Rösler. Hirte, Stangl, ing. Králíček, Jäkel. Petrá-
šek, Esterházy, Obrlik, ing. Peschka. dr Holota,
ing. Richter, dr Szüllö, dr Korláth.

---

15

Původní znění ad 1330/I.

Interpellation

des Abg. Adolf Jobst
an den Justizminister

wegen Verletzung der Sprachenverord-
nung 17/1926 Slg. d. G. u. V. durch das
Obergericht in Prag.

Beim Kreisgericht in Böhm. Budweis wird
unter der G. Z. Ml 61/38 gegen Johann Messlena,
Studenten in Böhm. Krumau ein Strafverfahren
geführt. Mit Beschluss des Obergerichtes Prag
vom 18. II. 1938 Nt II 422/38 (Ml 61/38-50 des
Kreisgerichtes Böhm. Budweis) wurde dieses
Strafverfahren mit dem Straverfahren Tk V 717
/37 des Kreisgerichtes Bohm. Budweis vereinigt.
Dieser Beschluss ist dem Johann Messlena ledig-
lich in Tschechischer Sprache zugestellt worden Jo-
hann Messlena ist čechoslovakischer Staatsbur-
ger deutscher Nationalität und wohnt in Bohm.
Krumau, also in einem Gerichtsbezirk mit quali-
fizierter deutscher Minderheit.

Nach dem Sprachengesetz und nach der Spra-
chenverordnung ist das Gericht verpflichtet,
Staatsburgern deutscher Nationalität, soferne sie
in einem Gerichtssprengel mit einer mehr ah
20%igen deutschen Minderheit leben, alle Be-
schlüsse auch in deutscher Sprache zuzustellen.
Durch die Zustellung von Beschlüssen in aus-
schliesslich čechischer Sprache an Staatsburger
deutscher Nationalität, die in Genchtsbezirken
mit mehr als 20% Deutschen wohnen, werden die
Sprachenrechte derselben auf die schwerste Wei-
se verletzt und die betreffenden Staatsbürger in
ihren materiellen Rechten geschädigt.

Die Interpellanten richten daher an den Herrn
Minister für Justiz folgende Anfrage:

1. Ist der Herr Minister bereit, den darge-
stellten Sachverhalt erheben zu lassen?

2 Ist der Herr Minister bereit, das Oberge-
richt in Prag anzuweisen, die Sprachenvorschrif-
ten genauest einzuhalten?

3. Ist der Herr Minister bereit, bekanntzuge-
ben, welche Massnahmen er zur strengen Einhal-
tung der Sprachenrechte getroffen hat?

Prag am 9. April 1938.

Jobst,

E. Köhler, Hollube, F. Nitsch, Knorre, Nickerl,

Klieber, May, Franz Němec, Obrlik, Rösler, Sogl.

Sandner, Jäkel, Stangl, Illing, Wollner, Kundt.

Ing. Schreiber, Kunz, Dr Rösche.

Původní znění ad 1330/II.

Interpellation

des Abg. Dr Adolf Kellner
an den Minister des Innern

wegen gesetzwidriger Abnahme des
Grenzausweises des August Schlagner
in Trischkadorf No. 7, Bezirk Neustadt

a. Mettau und wegen Beschlagnahme
seiner Prothese.

AM 30. Janner 1938 nahmen bei August
Schlagner in Trtschkadorf No 7, Bezirk Neustadt
d M. drei Gendarmen und zwei Finanzorgane eine
4 1/2 stündige Hausdurchsuchung vor. Die Amts-
handlung war laut Bestätigung der Gendarmerie-
station Kunstadt, Abt. Hohenmaut, vorgenommen
worden, um nach »Beschreibungen und Zeichnun-
gen« zur Verteidigung des Staates zu suchen. Das
Ergebnis war negativ. Trotzdem wurde dem
August Schlagner der Grenzausweis abgenommen
und die Prothese, die ei schon seit dem Jahre
1911 trägt, beschlagnahmt.

Für August Schlagner ist der Grenzausweis
lebensnotwendig. Er arbeitet schon seit 33 Jah-
ren m einer Försterei jenseits der Grenze in
Deutschland, kann wegen seiner Invalidität auf
den Steilhängen der böhmischen Grenzseite keine
Waldarbeiten verrichten und ausserdem würde
einen alten Invaliden kaum jemand neu einstel-
len. Um der Ansprüche aus der Invaliditätsversi-
cherung nicht verlustig zu gehen, muss er sein
Dienstverhältnis noch kurze Zeit aufrecht er-
hallen

August Schlagner erhob gegen die Abnahme
des Grenzausweises Widerspruch und wurde zum
ordentlichen Verfahren für den 25. Feber 1938
vorgeladen. Wegen der ungünstigen Schneever-
hältnisse konnte er, noch dazu ohne Prothese, den
fünfstündigen Weg nicht zurücklegen und hat sein
Nichterscheinen mittels Eingabe vom 26. Feber
1938 gehörig entschuldigt. Trotzdem wurde er
mittels Erkenntnis vom 28. Feber 1938, Zahl 5527/
38, der Bezirksbehörde in Neustadt a. M. zu einer
Geldstrafe von 100 Kč verurteilt. Im ordentlichen
Verfahren vom 4. März 1938, Zahl 6578/38, wur-
de ihm der Grenzausweis, ausgegeben von der
Gendarmeriestation Kunstadt, mit Gültigkeit bis
zum 3. Juli 1938 abgenommen. In der Begründung
wurde angeführt, dass »nach durchgeführten Ver-
fahren bewiesen sei, dass er nicht ausschliesslich
auf den Verdienst in Deutschland angewiesen sei
und dass er mit Rücksicht auf seine Beziehungen
zu verschiedenen Personen im Auslande nicht
ganz zuverlässig erscheine und dass ihm deshalb