Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1938.
IV. volební období. 7. zasedání.
1330.
Interpelace:
I. posl. Jobsta min. spravedlnosti o porušení jazykového nařízení čís. 17/1926 Sb. z. a n.
vrchním soudem v Praze,
II. posl. dr Kellnera min. vnitra o protizákonném odnětí pohraniční propustky Augustu
Schlagnerovi v Trčkově č. p. 7, okres Nové Město nad Metují a o zabavení jeho pro-
tézy,
III. posl. dr Jillyho min. vnitra o protizákonném výměru okresního úřadu v Německém Bro-
dě, kterým se udílí souhlas s odstoupením 7 českých členů obecního zastupitelstva ve
Stokách,
IV. posl. niž. Lischky min. vnitra o protizákonném postupu štábního strážmistra Štěpiny při
schůzích podle § 2 a contrario shromažďovacího zákona v Homoli a Třebušíně, okres;
Litoměřice,
V. posl. Kliebra min. vnitra a min. průmyslu, obchodu a živností, že se porušuje užívání ja-
zyků v soukromém obchodním styku,
VI. posl. Franze Němce min. vnitra o protizákonném postupu Jaroslava Pokorného, komisa-
ře státního policejního úřadu v Bílině, při rozpouštění schůzí,
VII. posl. Schenka min. školství a nár. osvity o nepřípustném jednání učitele měšťanské školy
Kastla,
VIII. posl. Nepomitckého min. zemědělství a spravedlnosti ve věci katastrofálního hospodařeni
vodního družstva regulace Kyjovky v Mor. Nové Vsi,
IX. posl. Siváka min. školstva a nár. osvěty vo věci nemožného umiestenia rhinolaryngologi-
ckej kliniky štátnej nemocnice v Bratislavě,
X. posl. Šaláta min. zemědělstva o příděli z erárnej pôdy pře obyvateľov
Detva-Piest
(okres Zvolen),
XI. posl. Šaláta min. zahraničia o vymáhaní zadržanej mzdy Gabriela Duhovana, pracovav-
šieho vo Francii,
XII. posl. Jarossa min. zemědělstva a spravedlnosti o prevádzaní § 5 vlád. nariadenia č. 76/1930
Sb. z. a n., o zemědelskom vyrovnávacom pokračovaní.
2
1330/I (překlad).
Interpelace
poslance Jobsta
ministrovi spravedlnosti
o porušení jazykového nařízení č. 17/1926
Sb. z. a n. vrchním soudem v Praze.
U krajského soudu v Českých Budějovicích
koná se trestní řízení pod č. j. Ml 61/38 proti
Janu Messlenovi, studujícímu v Českém Krumlo-
vě. Usnesením vrch. soudu v Praze ze dne 18.
února 1938 Nt II 422/38 (Ml 61/38-50 kraj. soudu
v Č. Budějovicích) bylo toto trestní řízení spo-
jeno s trest, řízením Tk V 717/37 kraj. soudu v C.
Budějovicích. Toto usnesení bylo Janu Messlenovi
doručeno pouze v českém jazyku. Jan Messlena je
československý státní občan německé národnosti
a bydlí v C. Krumlově, tedy v soudním okrese
s kvalifikovanou německou menšinou.
Podle jazykového zákona a jazykového naří-
zení je soud povinen státním občanům německo
národnosti, žijí-li v soudním okrese s více než
20% německou menšinou, doručovati všechna u-
snesení též v německém jazyku. Doručováním
usnesení výhradně v českém jazyku státním ob-
čanům německé národnosti, jejichž bydliště je v
soud. okresech s více než 20% německou menši-
nou, jsou jazyková práva těchto občanů hrubě
porušována a tito státní občané poškozováni ve
svých materielních právech.
Interpelanti se tedy táží pana ministra spra-
vedlnosti:
1. Je pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vylí-
čenou věc?
2. Je pan ministr ochoten uložiti vrch. soudu
v Praze, aby jazykové předpisy co nejpřesněji
zachovával?
3. Je pan ministr ochoten oznámiti, která
opatření učinil pro přísné zachovávání jazyko-
vých práv?
V Praze dne 8. dubna 1938.
Jobst,
E. Köhler, Hollube, F. Nitsch, Knorre, Nickerl,
Klieber, May, Franz Němec, Obrlik, Rösler, Sogl,
Sandner, Jäkel, Stangl, Illing, Wollner, Kundt,
Inž. Schreiber, Kunz, dr Rosche,
1330/II (překlad).
Interpelace
poslance dr Kellnera
ministrovi vnitra
o protizákonném odnětí pohraniční pro-
pustky Augustu Schlagnerovi v Trčkově
č. p. 7, okres Nové Město nad Metuji a
o zabavení jeho protézy.
Dne 30. ledna 1938 vykonali u Augusta Schlag-
nera v Trčkově č. p. 7, okres Nové Město nad
Metují 3 četníci a 2 členové finanční stráže 41/2ho-
dinovou domovní prohlídku. Úřední úkon podle
potvrzení četnické stanice v Kunštátě, odděl. Vy-
soké Mýto, byl proveden proto, aby se pátralo
po »popisech a nákresech« k obraně státu. Vý-
sledek byl záporný. Přesto byla Augustu Schlag-
nerovi odňata pohraniční propustka a protéza,
které používá již od roku 1911, byla mu zaba-
vena.
Pro Augusta Schlagnera je propustka životní
nutností. Pracuje již od 33 let v myslivně na dru-
hé straně v Německu, nemůže pro svou invalidi-
tu vykonávati lesní práce na strmých svazích na
české straně a nadto by starého invalidu sotva
někdo nově přijal do práce. Aby nepozbyl náro-
ků z invalidního pojištění, musí svůj služební po-
měr ještě na krátký čas udržeti.
August Schlagner proti odnětí pohraniční pro-
pustky vznesl odpor a byl předvolán k řádnému
řízení na den 25. února 1938. Pro nepříznivé sně-
hové poměry - a nadto ještě bez protézy -
nemohl vykonati pětihodinovou cestu a své ne-
dostavení se podáním ze dne 26. února 1938 řád-
ně omluvil. Přesto byl výměrem okres, úřadu v
Novém Městě nad Metují ze dne 28. února 1938,
č. 5527/38 odsouzen k peněžitému trestu 100 Kč.
V řádném řízení ze dne 4. března 1938 č. 6578/
38 byla mu propustka, vydaná četnickou stanicí
v Kunštátě, odňata s platností do 3. července
1938. V odůvodněni bylo uvedeno, že »po prove-
deném řízeni je prokázáno, že není odkázán vý-
hradně na výdělek v Německu a že vzhledem na
své styky s různými osobami v cizině se nejeví
zcela spolehlivým a že mu proto překročení hra-
nic nemůže býti dovoleno. « Je sice pravda, že
August Schlagner v roce 1921 koupí nabyl po-
zemkového majetku 2 ha 53 a, avšak pro inva-
lidu je nemožné v nadmořské výšce 825 m uži-
viti sebe a nemocnou ženu z takového pozemku,
který je z velké části dokonce neplodný.
Judikaturou nejvyššího správního soudu je
zjištěno, že státní občan bydlící v pohraničním
území má nárok na pohraniční propustku; judi-
katurou téhož soudu bylo dále zjištěno, že úřady
při odnětí anebo odepření propustek nebo cestov-
ních pasů mají uvésti konkrétní skutečnosti.
3
Tomuto požadavku nebylo vyhověno vývody
pouze všeobecného rázu v rozhodnutí okresního
úřadu v Novém Městě nad Metují.
Zabaviti chudému, starému invalidovi proté-
zu, které užívá již 26 let, je jednání nelidské a
civilisovaného státu nedůstojné
August Schlagner, který propustku nezbytně
potřebuje, podal proti rozhodnutí okresního úřa-
du v Novém Městě nad Metují ze dne 4. března
1938, č. 6578/38 odvolání, avšak křiklavost tohoto
případu a bídné poměry tohoto muže vyžadují
okamžitého a rázného zakročení příslušných
míst.
Interpelanti se proto táží pana ministra
vnitra:
1. Je pan ministr ochoten dáti věc přísně vy-
šetřiti?
2. Je pan ministr ochoten naříditi ihned vrá-
cení propustky Augustu Schlagnerovi?
3. Je pan ministr ochoten naříditi vrácení
protézy Augustu Schlagnerovi a potrestati orgá-
ny, kteří učinili toto nelidské opatření?
V Praze dne 9. dubna 1938.
Dr Kellner,
Klieber, Hollube, Stangl, Rösler, G. Böhm, Jäkel,
Sandner, Nickerl, Illing, Axtnann, Birke, Knöchel,
E. Köhler, Jobst, Obrlik, Knorre, Kunz, Wollner,
May, dr Hodina.
1330/III (překlad).
Interpelace
poslance dr Jillyho
ministrovi vnitra
o protizákonném výměru okresního úřa-
du v Německém Brodě, kterým se udílí
souhlas s odstoupením 7 českých členů
obecního zastupitelstva ve Stokách.
Dne 10. února 1938 se sešlo obecní zastu-
pitelstvo ve Stokách k řádné schůzi. Na denním
poradě bylo několik bodů, mezi nimi obsazení
kancelářského místa a žádost o propůjčení veřej-
nosti německé soukromé měšťanské škole, kterou
dosud vydržoval Německý kulturní svaz. Ně-
mečtí zástupci prohlásili, že jsou ochotni hlaso-
vati pro kandidáta na kancelářské místo, které-
ho navrhli čeští zástupci, ale žádali, že s druhé
strany musejí i čeští zástupci hlasovati pro ve-
řejnost německé soukromé měšťanské školy, kte-
rá má přes 70 žáků. Po úplně klidném průběhu
přerušil starosta schůzi na 5 minut. Po přestávce
se vrátil četnický strážmistr v. v. Fr. Zdražil,
zvolený českým členem obecního zastupitelstva
jako kandidát nepříslušející k žádné straně a pro-
hlásil, že se připojuje k německému návrhu.
Ostatních 7 českých členů městského zastupitel-
stva však prohlásilo, že prý nevidí důvodu, aby
uzavřeli s Němci
kompromis a nezmiňujíce se
vůbec o odstoupení, opustili místnost, kde se
schůze konala.
Dne 10. března 1938 bylo obci Stokám doru-
čeno rozhodnutí okresního úřadu v Něm. Brodě
tohoto znění:
»Odstoupivší členové a náhradníci obecního
zastupitelstva ve Stokách byli zvoleni na kandi-
dátní listiny pro volby do obecního zastupitel-
stva, které se konaly dne 27. září 1931. Svou
žádost o propuštění odůvodňují tím, že poukazují
na nynější složení voličstva v obci, které nesou-
hlasí se složením obecního zastupitelstva, a zvlá-
ště také tím, že prodloužené volební období obec-
ního zastupitelstva uplynulo již dne 17. listopa-
du 1937, takže za úkony obecního hospodářství
nepřejímají odpovědnosti vůči svým voličům
Okresní úřad přihlížeje k uplynulému šestile-
tému volebnímu období obecního zastupitelství
ve
Stokách dnem 17. listopadu 1937 uznává, že
pro členy a náhradníky tohoto obecního zastupi-
telstva jest nesnadné nésti odpovědnost za roz-
ličné úkony obecního hospodářství, zvláště za ny-
nější politické a národní nespokojenosti v obci.
Okresní úřad považme ohlášené odstoupení za
odůvodněné a proto s tímto odstoupením souhlasí.
Toto rozhodnutí je konečné. "
Přes stálé dovolávání se demokratického rá-
zu štítu nedbalo se dosud u německých obcí »ny-
nějšího složení voličstva v obci, s nímž nesou-
hlasí složení obecního zastupitelstva« Nehledí-
k tomu odstoupení členů obecního zastupitelstva
ve Stokách a souhlas s tímto odstoupením, jejž
vyslovil okresní úřad v Něm. Brodě, odporuje zá-
konu Neboť podle § 8, odst 3 řádu volení do
obcí jest jen tehdy prípustno vzdáti se členství
v obecním zastupitelstvu, v obecní radě a v obec-
ních komisích za volebního období, nastanou-li
okolnosti uvedené pod č. 1-8 (odst. 2) nebo sou-
Hasí-li s odstoupením
obecní zastupitelstvo větši-
nou všech svých členů
Odůvodnění odstoupení, že složení obecního
zastupitelstva neodpovídá složení voličstva v obci
a že se zřetelem na to, že zákonité volební ob-
dobí členů obecního zastupitelstva uplynulo, čle-
nové obecního zastupitelstva nemohou převzíti
odpovědnosti vůči svým voličům za úkony obec-
ního hospodářství, nepatří k důvodům odstoupe-
ní uvedeným § 8, odst. 2. č. 1-8. Není tedy
v tomto případě vůbec důvodu pro okresní úřad
aby se odstoupením zabýval. Rozhoduje-li však
při odepření souhlasu okresní úřad s konečnou
platností o tom, jsou-li zde zákonité důvody pro
vzdaní se členství v obecním zastupitelstvu, mů-
že se pak okresní úřad přidržovati jen ustanove-
ní § 8, odst. 2. č. 1-8 a nemůže tedy důvodu,
který mezi tyto vypočtené nepatří, uznávati jako
zákonitý důvod pro odstoupení.
4
Interpelanti táží se tedy pana ministra
vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten uvedenou věc
podrobiti přísnému zkoumání?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby protizákonný výměr okresního úřadu v Něm.
Brodě, kterým se udílí souhlas s odstoupením
členů obecního zastupitelstva ve
Stokách, byl
zrušen a aby byl zase obnoven stav požadovaný
zákonem?
V Praze dne 9. dubna 1938.
Dr Jilly,
Hollube, Nickerl, llling, Klieber, Kunz, Rösler,
Birke, Kundt, Jobst, E. Köhler, Franz Němec,
Stangl, Axmann, F. Nitsch, May, Obrlik, Jäkel,
Sandner, dr Eichholz, Knorre.
1330/IV (překlad).
Interpelace
poslance Inž. Lischky
ministrovi vnitra
o protizákonném postupu štábního stráž-
mistra Štěpiny při schůzích podle § 2 a
contrario shromažďovacího zákona v Ho-
moli a Třebušíně, okres Litoměřice.
Opětovně jsou interpelanti nuceni sděliti pa-
nu ministrovi případy, které nasvědčují pravdi-
vosti již častěji opakovaného tvrzení, že bezpeč-
nostní orgány ve schůzích sudetskoněmecké stra-
ny zásadně hledají nějakou závadu a i tehdy, ne-
mohou-li ji nalézti, zabraňuji ústavou zaručené
shromažďovací svobodě.
Dne 19. února 1938 o 17. 30 hod. byla svolá-
na schůze podle § 2 a contrario shromažďovací-
ho zákona Annou Piescheovou, manželkou rolní-
ka v Třebušíně, do hostince Arnošta Philippa v
Třebušíně. Schůze byla štábním strážmistrem
Štěpinou od četnické stanice Třebušín rozpuště-
na proto, že vydané pozvánky byly podepsány
místo svolavatelkou schůze Annou Piescheovou
jednatelem sudetskoněmecké strany v Třebušíně
Fr. Kunzfeldem.
Dne 19. února 1938 měla se konati o 15. 30
v Homoli schůze podle § 2 a contrario shromaž-
ďovacího zákona svolaná Adélou Urbanovou, man-
želkou domkáře v Homoli. 15 minut před začát-
kem schůze zakročil však četník Štěpina od čet-
nické stanice v Třebušíně a vyklidil, ozbrojen
holí, místo schůze v Homoli, takže několik účast-
níků schůze, kteří pozvánky zapomněli doma, ne-
mohlo si pro ně ani dojíti.
Zákon předpisuje, že u schůzí podle § 2 a
contrario shromaždovacího zákona účastníci mu-
sí býti svolavateli osobně známi a nezmiňuje se
vůbec o vyplňovaných pozvánkách a tím méně
o způsobu tohoto vyplňování. V mnohých přípa-
dech bylo krajskými soudy jakožto odvolacími
uznáno právem, že zákonu je plně učiněno za-
dost, jsou-li účastníci schůze známi svolavateli.
Toto zjištění učiniti opomenul štábní strážmistr
četnické stanice třebušínské v obou případech.
Proto interpelanti se táží pana ministra:
1. Je pan ministr ochoten dáti věc přesně
vyšetřiti?
2. Je pan ministr ochoten dáti proti štábní-
mu strážmistru Štepinovi zahájiti disciplinární ří-
zení?
V Praze dne 9. dubna 1938.
Inž. Lischka,
Hollube, Knorre, Axmann, Klieber, Nickerl, G.
Böhm, E. Köhler, Jobst, F. Nitsch, Stangl, Franz
Němec, Kundt, dr Jilly, dr Kellner, Jäkel, inž.
Peschka, Sandner, Wollner, dr Zippelius, inž.
Richter.
1330 V (překlad).
Interpelace
poslance Kliebra
ministrovi vnitra
a ministrovi průmyslu, obchodu
a živností,
že se porušuje užíváni jazyků v soukro-
mém obchodním styku.
Okresní úřad v Mariánských Lázních výmě-
rem ze dne 3. března 1938, č. 19. 700, VI-2-B-
68, vyzval hostinského Edvarda Biedermanna v
Dolním Žandově č. 199, aby na hostinci vyvěsil
svou novou firmu s nápisem v jazyku českém a
německém.
Tato výzva odporuje svobodnému styku ja-
zykovému a obchodnímu, zaručenému ústavní
listinou.
Interpelanti se tedy táží pánů ministrů:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti
vytýkanou věc?
2 Jsou páni ministři ochotni oznámiti, jaká
konkretní opatření učinili?
V Praze dne 9. dubna 1938.
Klieber,
Hollube, Knorre, G. Böhm, Nickerl, Axmann,
dr Hodina, inž. Künzel, dr Peters, dr Rosche, dr
Jilly, Jobst, E. Köhler, Franz Němec, Stangl,
Inž. Richter, inž. Peschka, F. Nitsch, May,
Kundt, Sandner.
6
1330 VI (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministrovi vnitra
o protizákonném postupu Jaroslava Po-
korného, komisaře státního policejního
úřadu v Bílině, při rozpouštění schůzi.
Podepsaní oznámili poslední dobou panu mi-
nistrovi celou radu případů, kdy státní orgány
proti zákonu jednaly při kontrole a rozpouštěni
schůzí sudetskoněmecké strany. Ze všech uvede-
ných případů je zřejmo, že na celém území státu
panuje asi systém, podle něhož státní orgány na
schůzích sudetskoněmecké strany, i když tam by-
ly co nejpřesněji splněny veškeré zákonité před-
poklady, všemožně hledají nedostatky a i když
žádných nenacházejí, schůzi rozpouštějí a tak
podkopávají ústavně zaručenou shromažďovací
svobodu. Státní policejní úřad v Bílině, vyhovuje
tomuto podle všech známek všeobecnému smý-
šlení, projevuje zřejmě zvláštní horlivost.
Dne 20. března 1938 se konala v Braňanech
v hostinci Scheithauerově v 8 hodin večer mě-
síční schůze podle § 2 a contrano shromažďova-
cího zákona. Králce potom, když svolavatel, Jin-
dřich Kalcik, naddůlní z Braňan č. 49, zahájil
měsíční večerní schůzku, dostavil se tam komisar
bílinského státního policejního úřadu Jaroslav Po-
korný, další úředník Hlaváč a velitel četnické
stanice v Zelenících. Hned na počátku se komisař
tázal, byla-li schůze hlášena, a na odpověď, že
jde o schůzi podle § 2 a contrario shromažďova-
cího zákona, odpověděl, že se prý taková schůze
nemusí hlasití jen v naléhavých případech. Ko-
misař se dále tázal, zná-li svolavatel osobné
všechny přítomné a potom ho vyzval, aby tnu
jmenoval několik členů, aniž uvedl, které. Potom
hostinský Ferdinand Scheithauer přinesl do míst-
tnosti židli a chtěl zase odejíti. Komisař ho však
zadržel a tázal se ho na jeho pozvánku. Hostin-
ský, který se ani neúčastnil schůze ani jinak ne-
obsluhoval, neměl žádnou pozvánku, což bylo pro
komisaře Pokorného dostatečným důvodem, aby
schůzi rozpustil. Vyloženou presenční listinu vzal
komisař bílinského státního policejního úřadu s
sebou.
Na den 22. března 1938 se rozhodly místní
skupiny v Libčevsi, Želkovicích. Hnojnici, Jablon-
ci. Charvatcích a Měrunicích uspořádati schůzi
okresní rady v Libčevsi, kterou svolal Richard
Kreuz ze Želkovic. Schůze byla při zachování
všech formálností schůze podle § 2 a contrario
shromažďovacího zákona zahájena ve 20. 15 hod
Ve 20. 50 hodin přišel komisař Jaroslav Pokorný
a úředník Hlaváč se 2 četníky z libčeveské sta-
nice, legitimoval se a odebral všem účastníkům
pozvánky, aby je srovnal s presenční listinou.
Potom se dostavil člen z Hnojnice, který neměl
pozvánky na tuto schůzi; byl poučen, že se zmý-
lil a chtěl zase vyjíti z místnosti, ale policie a
Četnictvo mu v tom zabránily. Zaměstnanci se
potom odebrali do vedlejší hostinské místnosti,
po krátké poradě se zase vrátili a komisař Po-
korný rozpustil schůzi se slovy: »Tato schůze
neodpovídá zákonitým ustanovením, schůzi roz-
pouštím. *
Dne 24. března 1938 se konala v Zichově v
Rudolfově hostinci schůze svolaná podle § 2 a
contrario shromažďovacího zákona, na které mě-
la býti založena žichovská místní skupina. Zase
se tam dostavil komisař bílinského státního poli-
cejního úřadu J. Pokorný s úředníkem státní po-
licie Seilerem a s autobusem plným četníků.
V místnosti bylo 47 účastníků schůze, kteří všich-
ni byli kontrolováni podle presenční listiny. Po-
tem musil svolavatel uvádět jména přítomných
a při tom si u jedné účastnice, která mimo to
je jeho sousedkou, nevzpomněl na její křestní jmé-
no. Z tohoto důvodu byla schůze rozpuštěna. Zá-
kon žádá, aby svolavatel osobně znal pozvané,
ale nikoliv aby dovedl uvésti jejich křestní
jména.
Již těmito případy, které se staly během 4
dnů v obvodu jediného policejního úřadu, jest o-
důvodněno tvrzení výše uvedené.
Interpelanti se tedy táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti uvedené pří-
pady co nejpřísněji vyšetřiti?
2. Není pan ministr přece jen ochoten se za-
ručiti, že správní úřady a jejich výkonné orgány
budou při svých úředních úkonech v oboru shro-
mažďovacím, i pokud jde o skupiny sudetskoně-
mecké strany, užívati zákona a jen zákona?
3. Jest pan ministr ochoten dáti prozkoumati
v disciplinárním řízení praxi komisaře státního
policejního úřadu v Bílině, Jaroslava Pokor-
ného?
V Praze dne 9. dubna 1938.
Franz Němec,
Hollube, G. Böhm, Nickerl, Jobst, Rösler, Kundt,
Inž. Richter, dr Kellner, inž. Künzel, dr Zippelius,
Fischer, Axmann, Stangl, Knorre, E. Köhler, F.
Nitsch, dr Hodina, inž. Peschka, Wollner,
dr Jilly, Klieber.
1330 VII (překlad).
Interpelace
poslance Schenka
ministrovi školství a národní osvěty
o nepřípustném jednání učitele měšťanské
školy Kastla.
Rodiče žáků Dělnické tělocvičné a sportov-
ní jednoty ve Volarech podali okresnímu školnímu
6
výboru stížnost, která ukazuje, že se teror fa-
šistů nezastavuje ani před dětmi. Stížnost zní:
»Ve Volarech se již častěji staly nespravedli-
vé přehmaty některých učitelů proti žákům, kte-
ří pěstují tělocvik v Dělnické tělocvičné a spor-
tovní jednotě, a jejichž rodiče se nedají usměrniti
v
Henleinově duchu. Tyto dny se udál zase ta-
kový případ.
Učitel měšťanské školy Kastl, proti němuž se
již jednou vedlo řízení, zadržel 5 žáků s poznám-
kou »Vy jste také tací ruští bolševici a »Rád
bych vás měl jednou na 8 dní venku v říši, pak
byste měli hned více kázně« až do 6 hodin večer
po škole, aniž jim dal úlohu. V 6 hodin žáky pro-
pustil až na jednoho, který teprve na zakročení
svého otce byl po 6. hodině propuštěn.
Tážeme se pana ministra školství a národní
osvěty:
1. Je-li ochoten přísně vyšetřiti tuto věc?
2. Je-li ochoten zavésti proti učiteli měštan-
ské školy disciplinární řízení?
V Praze dne 12. dubna 1938.
Schenk,
Vodička, Borkaňuk, Vallo, Klíma, Zápotocký, B.
Köhler, Beuer, Kopecký, Kopřiva, Kosik, Macha-
čová-Dostálová, Procházka, Široký, Zupka, Nepo-
mucký, Kliment, Šverma, Hodinová-Spurná,
Sliwka, dr Clementis.
1330/ VIII.
Interpelace
poslance Nepomuckého
ministrům zemědělství a spravedlnosti
ve věci katastrofálního hospodaření vod-
ního družstva regulace Kyjovky v Mo-
ravské Nové Vsi.
I.
Dne 20. ledna 1921 utvořilo se vodní družstvo
pro regulaci dolního toku řeky Kyjovky.
Zemská správa politická v Brně pod č. 62. 177/
II dne 19. V. 1923 schválila stanovy spolku s hle-
diska vodního zákona.
Dle §u 3 těchto stanov účelem vodního druž-
stva je provedení regulace Kyjovky a meliorace
území dle plánů zhotovených zemským stavebním
úřadem v Brně za současného zrušeni mlýnského
náhonu v Lanžhotě a odstranění vzdutí stavidlo-
vým jezem u lanžhotského mlýna.
Dle §u 11 stanov přísluší stranám podnik sub-
vencujícím, zemskému výboru a ministerstvu ze-
mědělství, právo dohlídky.
Po ofertním řízení byly práce regulace -
rozvržené na 3 sekce - zadány takto:
I. sekce zadána firmě inž. E. Bartoš, Břeclav
dne 24. VI. 1923:
|
a) práce zemní ...... |
Kč |
1, 254. 147. - |
|
b) náklad na přepážku.. |
Kč |
149. 259. - |
|
c) zrušení mlýnského náhonu |
Kč |
149. 249. - |
|
celkem |
Kč |
1, 552. 655. - |
|
U. sekce zadána firmě inž. E. Bartoš, Břeclav |
||
|
a) zemní práce ..... |
Kč |
1, 044. 768. 60 |
|
b) opevnění svahů ..... |
Kč |
144. 266. - |
|
c) objekty ..... |
Kč |
257. 720. - |
|
celkem |
Kč |
1, 446. 754. 60 |
|
III. sekce zadána opět firmě inž. E. Bartoš |
||
|
Břeclav dne 27. III. 1927. |
||
|
a) zemní práce ...... |
Kč |
1, 692. 110. 10 |
|
b) opevnění svahu a dna.. |
Kč |
453. 768. - |
|
c) objekty ....... |
Kč |
585. 965. - |
|
celke |
m |
2, 731. 833. 10 |
|
Úhrn rozpočtu I. - III. sekce tedy původně |
||
|
I..... Kč |
1, 403. 396. - |
|
|
II ...... Kč |
1, 446. 754. 60 |
|
|
III ........ Kč |
2, 731. 833. 10 |
|
|
celkem Kč |
5, 581. 983. 70 |
|
z toho 80/60% mělo být hrazeno zemským a stát-
ním příspěvkem a zbytek, přibližně 1, 000. 000 Kč
členskými příspěvky.
Tento rozpočet zvyšuje se opět a schvaluje
ministerským výnosem dne 16. VII. 1924 č. j.
26. 890 -IX. takto:
|
a) úprava Kyjovky ..... |
Kč |
6, 599. 000. - |
|
b) zrušení mlýnského náhonu - |
Kč |
227. 000. - |
|
c) na meliorace ...... |
Kč |
681. 400. - |
|
celkem |
Kč |
7, 507. 400. - |
Dodatkovým usnesením čís. 44. 797/VIII. b. )/
1925 ze dne 25. června 1925 ministerstvo zeměděl-
ství se zavázalo k 40/30%ní úhradě tohoto zvý-
šeného rozpočtu a sice za položky a) a b) ve
výši 40%, kdežto za melioraci ve výši 30%, tu-
díž do výše 2, 730. 400 Kč a 204 420 Kč a stej-
ným 40'30%ním státním příspěvkem k udržování
fondu v úhrnné částce 141. 900 Kč za podmínek,
»že se veškeré práce provedou pod správou a
dozorem moravského zemského stavebního úřa-
du,.... že zbytek nákladů nekrytý příspěvky
veřejnými uhradí družstvo z prostředků vlast-
ních a že se družstvo podrobí finanční kontrole
a účetní revisi subvenčních úřadů, že družstvo
uzavře za zdejšího schválení půjčku na povolený
státní příspěvek, jejíž úročení a umořování pře-
vezme ministerstvo zemědělství, jakož že i udržo-
vací fond uloží u Hypoteční a Zemědělské banky
moravské v Brně.
7
V témže výnosu žádá ministerstvo zeměděl-
ství, aby družstvo zahájilo neprodleně jednání
i peněžními ústavy o poskytnutí půjčky na stát-
ní příspěvek, žádá předložení návrhu příslušného
dlužního úpisu a umořovacího plánu s podotknu-
tím, že ve všech případech, kdy byl dosud pří-
spěvek státní opatřen stavební půjčkou, činila úro-
ková míra nejvýš
6-6 1/2%.
Podotýká se, že zemský výbor se zavázal
stejně subvencovat regulaci, jako ministerstvo ze-
mědělství, t. j, 40/30%, takže rozpočet s hledis-
ka vodního družstva podle schváleného a zvýše-
ného návrhu vypadal takto:
|
Celkový obnos 7, 507. 400 Kč. |
|
|
Z toho hradí stát |
2, 934. 820 Kč |
|
z toho hradí země |
2, 934. 820 Kč |
|
celkem |
5, 869. 640 Kč |
|
nehražený zbytek |
1, 637. 760 Kč |
|
7, 507. 400 Kč |
|
Nehražený zbytek 1, 637. 760 Kč měl být hra-
zen dle citovaného již výnosu ministerstva ze-
mědělství, jakož i dle § 9 stanov vodního druž-
stva interesenty, členy družstva.
V létě 1926 (VI. a VII. měsíc) jsou velké vo-
dy, které údajně poškodily regulaci. Protokolární
zjištění těchto škod následovalo ovšem až 17. IX.
1926, tehdy, když vůbec nebylo možno kontrolo-
vat, resp. vyšetřit, kdo zapříčinil tyto škody,
rovněž ne výši škod, a jmenovitě, zdali ne sám
podnikatel.
Ač ministerstvo zemědělství tuto skutečnost
ve svém přípise č. 53. 713/IX. z 3. srpna 1927 vý-
slovně konstatuje, byla podnikateli přiznána ná-
hrada škody v té výši, jak ji podnikatel při pozd-
ním protokolárním zjištění udal.
Tím ale se zvýšil opět původní rozpočet, kte-
rý pod různými jinými záminkami byl opětně zvý-
šen, takže konečná kolaudace přinesla tento vý-
sledek:
|
I. - III. |
sekce regulace celkem |
11, 901. 970. 40 Kč 12, 303. 603. 01 Kč, |
tudíž obnos o 6, 721. 619. 31 Kč vyšší, než byl
původně stanoven, t. j. víc než dvojnásobek pů-
vodně stanoveného rozpočtu.
Z toho je nutno vyvodit tyto důsledky:
a) bud původně stanovený rozpočet, zemí
Moravskoslezskou a ministerstvem zemědělství
schválený, byl úmyslně vadný a proto tak nízký,
aby vzbudil v interesentech domnění, že budou
musit přispět pouze malým obnosem k hrazení re-
gulace,
b) anebo byl správný, pak ale dozor nad stav-
bou nekonal svou povinnost zemským výborem
svěřenou, nýbrž zastupoval z neznámých dosud
příčin podnikatelovy zájmy (viz na př. škody po-
vodní) - to samé lze říci pak i o orgánech ko-
laudace.
V té souvislosti budiž podotknuto, že členem
revisní, resp. kolaudační komise se strany zem-
ského úřadu v Brně byl i p. rada Bartoš, o kte-
rém se mezi interesenty tvrdí, že je příbuzným
podnikatele inž. Bartoše, v kterémžto případě ale
musela být jeho inkompatibilita zemskému úřadu
známa.
II.
Jak již bylo uvedeno, ministerstvo zeměděl-
ství uložilo vodnímu družstvu, aby neprodleně za-
hájilo jednání s peněžními ústavy o poskytnutí
půjčky na státní příspěvek, při čemž bylo vodní-
mu družstvu uloženo
a) předložení návrhu příslušného dlužního ú-
pisu a umorovacího plánu,
b) půjčka měla být sjednána za obdobných
podmínek, jako je zvykem při takových stavbách
a sice za 6 nejvýše 61/2% a pouze do výše stát-
ního příspěvku.
Výbor vodního družstva se však o získání
půjčky takového druhu vůbec nestaral, resp. uza-
vření takové půjčky sabotoval a ji přímo zmařil.
Naopak ale uzavřel půjčky s různými peněž-
ními ústavy za velice nevýhodných, přímo lich-
vářských podmínek, platíc někdy i 10. 75% úroků.
Při tom přes výslovný příkaz ministerstva země-
dělství nepředložil návrhy příslušných dlužních
úpisů a umořovacího plánu, tudíž jednal o vlastní
újmě a na svou vlastní pěst.
Ba co více, půjčovalo se nad míru, v takové
výši a takovým tempem, které vzhledem k sta-
vebním pracím a nákladům nebylo zapotřebí. Půj-
čovalo se všude.
Tím se ovšem družstvo silně zadlužilo a úro-
kové částky stouply do milionových výší.
K uvedeným tvrzením nechť slouží jako dů-
kazy několik cifer:
Ke dni 31. XII. 1932 byly vyzvednuty tyto
výpůjčky:
|
a) Spoř. a zál. spol. v Týnci |
100. 000. - Kč |
|
b) Spoř. a zál. spol. v M. N. Vsi |
400. 000. - |
|
c) Spoř. a zál. spol. v M. N. Vsi |
65. 000. - |
|
d) Spoř. a zál. spol. Mikulčice |
1, 507. 737. 90 |
|
e) Spoř. a zál. spol. Mikulčice |
|
|
B. r. |
264. 883. 30 |
|
f) Městská spořitelna Hodonín |
1, 000. 000. - |
|
g) Kontr. spořitelna Hodonín |
400. 000. - |
|
h) Městská spořitelna »Zdar« |
500. 000. - |
|
ch) V. Biteš |
800. 000. - |
|
i) I. Kontr. spoř. Vyškov |
6, 500. 000. - |
|
j) Moravská banka, Břeclav |
650. 000. - |
|
celkem |
12, 187. 621. 20 Kč |
|
Splaceno do 31. XII. 1932 |
6, 669. 437. 66 Kč |
|
K 31. XII. 1932 zbývá dluh |
5, 518. 183. 54 Kč |
Vypůjčilo se tedy na 9 místech. Aby bylo
jasno, jak neodůvodněně stouply tyto půjčky do
takové výše, uvedeme přehled oběhu peněz bě-
hem celé stavby: