s
či je ochotný k uspokojeniu pobúrenej sloven-
skej verejnosti v kraji Pátka bezodkladne z úradu
suspendovať a zakročiť disciplinárne aj proti tým
jeho predstaveným, ktorí toto Pátkovo chovanie
tolerovali a zakrývali?
Praha, dňa 5. apríla 1938.
Haščík,
Čavojský, Dembovský, Hlinka, Kendra, Sidor,
Slušný, Drobný, Sivák, Schwarz, Florek, Suroviak,
dr Sokol, Bródy, dr Tiso, dr Pružinský, Longa,
Danihel, Turček, dr Wolf, Šalát, dr Pješčak.
1308/IX.
Interpelácia
poslanca dr Martina Sokola
ministrovi spravodlivosti
vo veci skonfiškovania 73. čísla časopisu
"Slovák" zo dňa 29. marca 1938.
časopis "Slovák" vo svojom 73. čísle zo dňa 29.
marca 1938 uverejnil článok s nadpisom: "Praha
rieši slovenský problém - Ako sa "uplatňujú"
Slováci v Košiciach za Hodžovej éry. " Celý člá-
nok i s nadpisom bratislavský cenzor vycenzu-
roval a celý náklad "Slováka" skonfiškoval, i keď
nemal pre to nijakých dôvodov prijateľných s hľa-
diska platných zákonov. V článku boly uvedené
prísne objektívne skutočnosti, čo vysvitá z nasle-
dujúceho jeho znenia:
"Máme hodne príležitosti čítať a počúvať, ako
sa rieši slovenský problém aj bez účasti sloven-
skej ľudovej strany a bez slovenskej autonómie,
a to vraj tak, ako to vyžadujú potreby záujmov
Slovenska. Stačí poukázať len na niekoľko drob-
ných, avšak skoro každodenných príkladov, ako
to riešenie vyzerá, i keď len na nepatrnom vý-
seku Slovenska, povedzme v Košiciach.
Pred rokom ministerstvo financií sa rozhodlo
v Košiciach sústrediť drobný odpredaj denaturo-
vaného liehu v jednom obchode.
Bez vypísanie súťaže, bez toho, že by sa to bola
dozvedela aj širšia verejnosť, výhradný odpredaj
denaturovaného liehu v Košiciach dostal obchodník
s cukríkmi p. V. Mikl, príslušník národnosti
českej.
Bolo dosť Slovákov, i legionárov i invalidov,
ktorí by si radi boli založili lepšiu existenciu na
monopolnom odpredaji denaturovaného liehu, ktorý
ročne donáša minimum 100. 000 Kč.
Niekoľkomiliónovým nákladom bol v Košiciach
vystavaný veľký palác učňovských škôl. Asi
1, 300. 000 Kč dala naň krajina Slovenská, toľko
mesto a toľko i ministerstvo školstva. Bolo vypí-
sané miesto riaditeľa tejto školy. Uchádzali sa o
miesto i Slováci, medzi nimi i Slovák profesor
s vysokoškolskou kvalifikáciou.
Miesto nedostal Slovák, ale A. Sapák, prísluš-
ník národnosti českej.
Roku 1928 dostal titul inženiera, roku 1933
dostal titul profesora. Pravda, toto všetko bez
návštevy vysokej školy. Roku 1938 dostal miesto
riaditeľa.
Boly uprázdnené dve miesta na košickom štát-
nom zastupiteľstve. Uchádzali sa o ne aj sudcovia
Slováci, ktorí majú už niekoľkoročnú sudcovskú
prax. Nedostali ich.
Prišli dvaja mladí Česi, ktorým sotva uschol
atrament na diplomoch.
Bolo uprázdnené miesto prezidenta krajského
súdu v Prešove a v Rím. Sobote. Bolo dosť kva-
lifikovaných Slovákov. Slovák vymenovaný nebol
ani na jedno miesto. I do Prešova i do Rím. So-
boty prišiel Čech.
V. týchto dňoch, keď slovenský problém stále
väčšmi prichádza do popredia, prišlo do Košíc
nové prekvapenie, pravda, pre nás slovenských
autonomistov. Na podobné riešenie môžeme po-
čítať skoro s matematickou istotou.
Známy dr. Stuchlík, primár jedného oddelenia
košickej nemocnice, si pomyslel, že na Slovensku
si už dosť zarobil, odišiel na teplé miestečko mi-
nisterstva zdravotníctva do Prahy. Ostalo po ňom
miesto dôverného lekára liečebného fondu verej-
ných zamestnancov, a to z okruhu mesta Košíc
a z okruhu Košice-vidiek. Hovorí sa, že toto miesto
ročne donášalo istých 40. 000 Kč. Ako vedľajší
zárobok je to i pre lekára veľmi slušné miesto,
lebo veď s ním nepohrdol ani taký veľký pán,
akým bol dr. Stuchlík.
O toto miesto sa uchádzali i Slováci, i Česi,
i docenti, i primári, i odborní lekári, i lekári prak-
tickí. Kvalifikácia Slovákov bola aspoň taká dobrá,
ako kvalifikácia uchádzačov českých, lebo bol tam
i docent, i primár, i odborný lekár, i praktický
lekár. Teda i medzi Slovákmi bol výber veľký.
Praha rozhodla! Z jedného miesta urobila miesta
dve, pre Košice-mesto a pre Košice-vidiek. Po-
hodlnejšie, lepšie a lepšie honorované je miesto
Košice-mesto. Toto miesto dostal Čech, dr. Perlík,
a horšie miesto dostal od neho starší Slovák.
Dr. Perlík je mladší i čo sa týka praxe i čo
sa týka veku zpomedzi všetkých do úvahy pri-
chádzajúcich, a nik nebude tvrdiť, že by bol lepšie
kvalifikovaný ako ktorýkoľvek z uchádzačov Slo-
vákov.
Hádam k týmto niekoľkým príkladom netreba
veľa poznámok. Sú to cenné súčiastky mozaiko-
vého obrazu riešenia slovenského problému bez
slovenskej autonómie!"
Je všeobecne známou skutočnosťou, a vie o nej
aj p. minister financií, že výhradný odpredaj de-
naturovaného liehu v Košiciach bez vypísania
súťaže dostal p. V. Mikl, ktorý je národnosti
českej, a že takéto rozhodnutie ministerstva
financií vyvolalo všeobecnú nespokojnosť, najmä
medzi slovenskými legionármi.
Rovnako je všeobecne známou skutočnosťou,
že za správcu živnostenských škôl pokračovacích
v Košiciach bol ministerstvom školstva a národ-
nej osvety menovaný f. Anton Sapák, ktorý je
tiež národnosti českej, že bez vysokoškolského
vzdelania dostal titul inženiera a profesora a že
o miesto správcu tejto školy sa uchádzal aj pro-
9
fesor Slovák, ktorý má úplnú vysokoškolskú kva-
lifikáciu.
Pán minister spravodlivosti zaiste vie, že pre-
zidentom krajského súdu v Prešove bol menovaný
sudca národnosti českej a takiste za prezidenta
krajského súdu v Rim. Sobote. Podobne vie, že
na uprázdnené dve miesta na štátnom zastupi-
teľstve v Košiciach boli menovaní dvaja mladí
právnici národnosti českej, i keď o miesta tie sa
uchádzali Slováci s dlhoročnou sudcovskou
praxou.
Pán minister verejného zdravotníctva zaiste
vie, že na uprázdnené miesto dôverného lekára
Liečebného fondu verejných zamestnancov pre
okruh košický bol menovaný mladý praktický
lekár dr. Perlík, národnosti českej, i keď o toto
miesto sa uchádzali niekoľkí lepšie kvalifikovaní
lekári Slováci.
Už z povinnosti, ktorú má oproti verejnosti
tlač, bolo úlohou redakcie,, Slovák"-a verej-
nosť informovať o týchto skutočnostiach verej-
ného života. Bratislavský cenzor splnenie tejto
povinnosti znemožnil.
Súčiastkou vyriešenia t. zv. slovenského pro-
blému je aj otázka napomáhania hospodárskeho
uplatnenia sa Slovákov na Slovensku a zapínania
miest na Slovensku vo verejných a štátnych
službách Slovákmi. Je povinnosťou tlače riešenie
tohoto problému napomáhať. Redakcia "Slo-
vák"-a pokračovala v intenciách tejto povinnosti,
keď verejne príkladmi ukázala, ako vláda rieši
tento problém v istom výseku Slovenska, v Ko-
šiciach.
Keď spomínaný článok "Slovák"-a bol skon-
fiškovaný, musíme predpokladať, že bratislavský
cenzor bol vedený iným hľadiskom, ako hľadis-
kom prísnej objektivity platných zákonov, a že
bol vedený snahou, i keď protizákonne, znemož-
niť oprávnené a vecné informovanie slovenskej
verejnosti.
Pýtame sa preto pána ministra spravodlivosti:
1. či vie o tomto pokračovaní bratislavského
cenzora?
2. či pokračovanie cenzora je v intenciách
platných zákonných predpisov a v intenciách
vlády?
3. čo hodlá pán minister urobiť, aby boly bra-
tislavským cenzorom rešpektované platné zá-
kony?
V Prahe, dňa 5. apríla 1938.
Dr Sokol,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Haščík, Hlinka, Kendra, Longa, dr Pružinský,
Sidor, Sivák, Slušný, Suroviak, Schvarz, Šalát,
dr Tiso, Turček, dr Wolf, Brody, dr Pješčak.
1308/X.
Interpelácia
poslanca Štefana Haščíka
ministrovi vnútra
vo veci politizovania a hrubého zneužíva-
nia úradnej moci četníctvom v Parchovia-
noch (okres Trebišov).
V zemplínskej obci Parchoviany účinkuje ako
veliteľ četníckej stanice vrchný strážmajster Ján
Kraus. Tento četnícky orgán miesto aby sa sta-
ral o svoje služobné povinnosti, politizuje verej-
ne ako objednaný korteš a drzo a surové zne-
užíva aj svoje úradné postavenie v záujme jed-
nej politickej strany. Vo svojej nenávisti proti
miestnym duchovným r. k. a spolku Sdrúženia
katolíckej mládeže zašiel tak ďaleko, že miest-
neho farára, Vdp. Vincenta Kačmára oznámil
Krajinskému úradu v Bratislave pre priestupok
proti verejnému poriadku bez akejkoľvek príčiny
a podal až tri trestné oznámenia na neho pre
útisk na okresnom súde v Sočevciach, že ako
surové zneužíva svojej úradnej moci na politi-
zovanie vrchný strážmajster Ján Kraus ešte aj
v trestných oznámeniach, na dôkaz toho uvád-
zam nasledujúce faktá:
Pod čís. T 1340/37 spisov okresného súdu
v Sečovciach jedon odstavec četnickeho oznáme-
nia doslovne hovorí takto: "Farár Kačmár spá-
chal čin ve stavu príčetném a že zášti proti Re-
publikánske strane, jejíž jest velkým odpúrcem,
což dáva při každé príležitosti najevo. "
Pod čís. T 13/38 spisov okresného súdu Sečov-
ce jedon odstavec četnickeho oznámenia doslovne
znie takto: "Farář Kačmár dopustil se činu ve
stavu střízlivém a zúmyslné, neboť je známy jako
velký nepřítel přívrženců rolnické strany. "
Pod čís. T 43/38 spisov okresného súdu Sečov-
ce jedon odstavec četnickeho oznámenia doslovne
znie takto: "Čin byl spáchan ve stavu príčetném
a ze záští proti republikánske strane, jejíž jest
velkým odpúrcem jak Kačmár, tak Joža (kap-
lán), což dávají při každé příležitosti najevo. "
Vrchný strážmajster Ján Kraus zlomyseľné a
zneužitím svojej úradnej moci prenasleduje aj
členov Sdrúženia katolíckej mládeže. Dňa 15.
februára t. r. podal trestné oznámenie na 29
osôb tohoto katolíckeho spolku v Parchovianoch
a Božčiciach k okresnému súdu, súdu mládeže a
poručenskému súdu v Sečovciach pre spievanie
orolskej piesne "Ó, ty úbohé Slovensko... ", vy-
tlačenej v tlačiarni Nyitrai a spol. v Leviciach
1936 - 427 a vydanej nákladom Vdp. farára Vin-
centa Bolečka v Nemčiňanoch (okres Zlaté Mo-
ravce). Tlačivo ako nezávadné bolo prepustené
cenzúrou a nenašlo na ňom nič ani štátne zastu-
piteľstvo v Nitre.
Z uvedených prípadov je zrejmé, že vrchný
strážmajster Ján Kraus surové zneužil svoje
úradné postavenie ako bezpečnostný orgán a že
na miesto veliteľa četníckej stanice v Parchovia-
noch nepatrí. Je podivuhodné, že četnícka vrch-
nosť a čo ešte horšie - že priamo u ministerstva
vnútra sa takýto spôsob četníckej služby mlčky
toleruje. ----------
Keď proti zneužívaniu četníckych orgánov
k prenasledovaniu politických odporcov a Slová-
kov autonomistov vládnymi stranami čo najroz-
hodnejšie protestujem,
pýtam sa pána ministra:
Či má vedomosť o týchto nemožných pomeroch
v četníctve na východnom Slovensku, kde sa čet-
10
níctvo tak neslýchané zneužíva k politickému
boju?
či je ochotný proti vrch. strm. J. Krausovi čo
najprísnejšie zakročiť a ako veliteľa stanice
z Parchovian ako tam nepatriaceho okamžite od-
strániť?
Či je ochotný odstrániť nezodpovedné veliteľ-
ské orgány, ktoré tento stav na četníckych sta-
niciach trpia a mlčky podporujú?
Čo hodlá pán minister nariadiť, aby četníctvo
vrátené bolo svojemu pôvodnému poslaniu, me-
novite v dnešných rozháraných pomeroch bezpeč-
nostných a aby raz a navždy prestal stav, ktorý
zostúdza dobré meno Republiky a poburuje a do
krve uráža pokojný slovenský ľud?
Praha, dňa 31. marca 1938.
Haščík,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Florek, Hlinka,
Kendra, Longa, Sidor, Slušný, Suroviak, dr Sokol,
Šalát, dr Tiso, Turček, dr Fješčak, R. Schwarz,
dr Pružinský, Brody, Sivák, dr Wolf.
1308/XI.
Interpelace
poslance dra Neumana, F. Bichtra,
Bergmanna a Davida
ministrovi veřejných prací
ve věci dokončení výstavby státního civil-
ního letiště v Českých Budějovicích.
Štědrovečerní katastrofa předešlého roku, která
postihla francouzské dopravní letadlo F-AMYD,
ať jsou její příčiny jakékoliv, nutí uvažovati
o tom, je-li naše civilní letectví již tak vypraveno,
aby podobná neštěstí byla omezena na míru co
nejmenší. Mimo jiné je to možno také tím docí-
liti, že nejen ve směrech hlavních leteckých linii
dosavadních, ale i co možno nejhustěji je nutno
zřizovati nouzová letiště mimo hlavní tratě způso-
bila k přistávání velkých dopravních i bombardo-
vacích letadel vojenských pro případy, že by u nich
muselo nastati nouzové přistání z jakýchkoliv dů-
vodů, ku př. poruchy motorů nebo draka, poruchy
zaměřovačích přístrojů, špatného vedení vedou-
cích stanic ať z jakýchkoliv důvodů, dojití pohon-
ných látek z důvodů bloudění nebo malé zásoby
původní, nemožnost přistání na určitém letišti
z důvodů neviditelnosti mlhou nebo nízkými mraky,
z jiných jakýchkoliv příčin.
Řádně vypravená letiště i mimo svůj mateřský
přístav potřebují státní letecké policie, vojenské
letecké útvary a sportovní letectví.
Státní civilní letiště v Českých Budějovicích je
způsobilé vyhověti všem požadavkům na něj kla-
deným, neboť dle úsudku odborníků vojenských
i civilních je jedním z nejlepších letišť v Česko-
slovenské republice. Také zde již náhodné přistá-
vala letadla všeho druhu od sportovních lehkých
letadel do těžkých letadel vojenských ve dne
i v noci. Výprava letiště však není dosud prove-
dena v takovém stupni a rozsahu, aby všem po-
žadavkům nahoře uvedeným bez zvláštních obtíží
vyhovovala.
Chybí dosud hlavně tyto části:
1. Okamžité úpravy a doplnění zařízení k při-
stávání dennímu.
2. úpravy k přistávání nočnímu.
3. Dokončení výstavby letiště vůbec po stránce
dokonalé správní služby i dokonalého provozu,.
K odstranění těchto závad je zapotřebí těchto
opatření:
Ad. 1. Přeložení vysokého napětí.
Zavedení telefonního spojení s městem.
Opatření sanitního zařízení (obvazů, léků, po
případě sanitního automobilu).
Opatření služebního vozu pro účely letiště (ha-
várie, rychlé spojení s městem v případě potřeby).
Zařízení dílny pro nejnutnější opravy.
Zřízení skladiště benzinu a pojízdné pumpy.
Opatření přistávacího T pro denní i noční
službu.
Ad 2. Zařízení pro noční starty a přistání:
Opatření pojízdného vozu s projektorem.
Osvětlovací lampy (akumulátorové, po př. jiné)
k vymezení přistávací plochy v noci nebo osvět-
lení hranic letiště.
Ad. 3. Nádražní budova s příslušenstvím.
Obytné budovy pro služební personál.
Postavení garáží pro služební a sanitní i poli-
cejní automobily;.
Poukazujíce na tyto okolnosti, táží se pode-
psaní:
1. Jsou nedostatky státního civilního letiště v č.
Budějovicích p. ministrovi známy?
2. Je pan ministr ochoten naříditi, aby vytý-
kané závady s největším urychlením byly od-
straněny?
3. Je pan ministr ochoten sděliti, jaká opatření
k odstranění vytýkaných závad učinil nebo učiniti
hodlá?
V Praze, dne 5. dubna 1938.
Dr Neuman, F. Richter, Bergmann, David,
Stejskal, Mikuláš, dr Moudrý, Bátková-Žáčková,
dr Kozák, Tichý, F. Langr, Jenšovský, dr Klapka,
Uhlíř, dr Stránský, Tykal, Šmejcová, Babek, Fiala,
Láne, Hatina.
1308/XII.
Interpelace
poslanců dra Neumana, Bergmanna,
dra Patejdla a F. Bichtra
ministru vnitra
11
ve věci vybavení státního civilního letiště
v Českých Budějovicích četnickou letkou.
Ve dnech 24., 26., 26. března a ve dnech 3. a 4.
dubna 1938 přiletělo nad českobudějovické státní
letiště vojenské říšskoněmecké letadlo, dvoumoto-
rový 17ti místný Junker bez čísla s hákovým kří-
žem, které několikráte letiště obletělo a vrátilo se
zpět k hranicím, aniž mohlo být přinuceno k při-
stání pro neoprávněný přelet československého
území.
Při posledním přeletu českobudějovického letiště
sneslo se dne 4. dubna t. r. zmíněné letadlo s výše
2000 m střemhlav k letišti. Správou letiště byl
vyslán raketový signál k přistání, který řidič le-
tadla ignoroval a vrátil se k říšskoněmeckým hra-
nicím.
Těmto nepřístojnostem, které na jihočeskou ve-
řejnost působí velmi nepříznivě, mohlo by být
snadno zabráněno umístěním četnické letky na
českobudějovickém letišti.
Poněvadž umístění četnické letky je v programu
ministerstva vnitra, táží se podepsaní:
Jest pan ministr vnitra v zájmu uklidnění jiho-
české veřejnosti ochoten naříditi, aby četnická
letka se vším urychlením byla na českobudějovic-
kém letišti trvale umístěna?
V Praze, dne 5. dubna 1938.
Dr Neuman, Bergmann, dr Patejdl, F. Richter,
dr Moudrý, dr Stránský, David, Mikuláš, F. Langr,
Stejskal, Fiala, Tichý, Šmejcová, Bátková-Žáčková,
Uhlíř, Tykal, Lanc, Hatina, dr Klapka, dr. Kozák,
Babek.
1308/XIII.
Interpelace
poslanců A. Klimenta a K. Sliwky
ministrovi národní obrany, min. vnitra
a min. sociální péče
ve věci přijímání dělníků do zaměstnání
v Československé zbrojovce,
Správa zbrojovky------------dala přijímání děl-
níků do zaměstnání do moci agrární Odborové
jednotě. Všichni uchazeči o práci jsou odmítáni,
pokud se neprokáží legitimací Odborové jednoty
nebo neprojeví dostatek ochoty do této orga-si-
sace vstoupit. Odmítáni jsou vesměs uchazeči de-
mokratického smýšlení, zvláště příslušníci komv-
nistické strany a rudí odboráři. Ve stranické za-
ujatosti jde se tak daleko, že jsou odmítáni všichni
podezřelí z komunismu, muži i ženy. Řada kvali-
fikovaných dělníků nebyla přijata jen proto, že
jsou nebo byli členy Rudých odborů. Jsou i ta-
koví případy, že byl odmítnut uchazeč, který
před několika lety cvičil v Jednotě Proletářské Tě-
lovýchovy.
V mnohých případech byli lidi do práce přijati,
po nějaké době propuštěni a jak je prokázáno, na
základě četnického oznámení, že dotyčný je komu-
nistického smýšlení. Je zavedena prakse, že u při-
jatých dělníků zjišťuje četnictvo jejich státní spo-
lehlivost. Četnictvo - - nechce znát kladné
stanovisko komunistické strany k obraně re-
publiky, nýbrž, podle nich, jsou komunisté státně
nespolehliví a nemohou být ve zbrojovce zaměst-
náni. Všechna zjištění, která dostává správa zá-
vodu od četnictva, tomu odpovídají. Kdo je ko-
munistou nebo sympatikem, toho správa zbrojovky
nepřijme a jestliže přijala, okamžitě ho propustí.
Přestoupí-li do Odborové jednoty, zůstane. Tento
stav vyvolává mezi občanstvem - - značné
pobouření.
Vede to však také k tomu, že-------začíná
se vzmáhat udavačství. Stačí, aby byl někdo kým-
koli omáčen za stoupence komunismu a má vstup
do zaměstnání ve zbrojovce znemožněn a je-li
v zaměstnání, pak během několika hodin je pro-
puštěn.
Okresní úřad proti tomuto nebezpečnému stavu
nic nepodniká, odvolávaje se na to, že nemá žádné
možnosti do věcí zasáhnout. Zprávy v tisku jsou
konfiskovány, mluviti na schůzích o tomto stavu
okresní úřad nedovoluje. Za takového stavu hrozí
nebeznečí nedozírných škod, pokud jde o obranu
republiky. Nikdo z demokratických občanů, kteří
jsou základem obrany demokratické republiky
proti vnějšímu fašistickému útočníkovi a domá-
cím kapitulantům, nemůže pochopiti, že se dovo-
luje beztrestné protizákonné a protiústavní násilí.
Jaký je stav, charakterisuje následující případ.
Dělník M. byl přijat do zaměstnání jako kvalifiko-
vaný dělník, které zbrojovka potřebuje------------.
Když nastupoval do práce, řekl řediteli závodu
přímo: "Potřebuji stálé zaměstnání, jsem živitelem
rodiny a žádám závazné prohlášení, že budu stále
zaměstnán i přesto, že jsem známým funkcioná-
řem komunistické strany a zastupuji tuto ve ve-
řejných korporacích. " Nato mu byla dána odpo-
věď, že bude lépe, když nebude nastupovat, pro-
tože by mohl pracovati tak dlouho, než přijde čet-
nická relace. Na základě toho dotyčný dělník
práci nenastoupil, ačkoliv zbrojovka kvalifikované
dělníky potřebuje.
Mnozí nezaměstnaní, kterých je-----------ve-
liký počet, obracejí se na městský úřad-----------
o přímluvu nebo napsání žádosti, aby byli přijati
do práce ve zbrojovce, anebo u firem, které nro-
vádějí ještě stavební práce - - -. Na měst-
ském úřadě jim bylo slíbeno, že tak obec učiní jen
v tom případě, není-li žádný z nich komunistic-
kého smýšlení, protože jinak by bylo všechno
marné, že stoupenci komunismu se do závodu ne-
dostanou.
Byli dokonce odmítnuti i bývalí majitelé po-
zemků, na kterých zbrojovka je postavena, ačkoli
všem. kteří svůj pozemek postoupili, bylo dáno
ujištění, že oni nebo příslušníci jejich rodin bu-
dou míti přednostní právo na zaměstnání. Jsou ny-
ní odmítáni, protože jsou podezřelí z komunismu.
Důkazem toho je případ dělníka-----------, který
postoupil svůj jediný pozemek na stavbu závodu.
Žádal, aby byla přijata do závodu jeho žena nebo
syn, když on byl odmítnut, protože je komu-
12
mstou. Přesto, že uváděl, že prodejem byl zbaven
pozemku, který mu ulehčoval výživu a žije ve
velmi těžkých poměrech, nebylo jeho žádosti vy-
hověno, ani pokud jde o manželku nebo syna. Bylo
mu dáno na srozuměnou, že komunismus si do
závodu nasazovat nebudou.
Tyto poměry byly vytvořeny na základě toho,
že přijímání provádí se souhlasem správy závodu
illegální komise, složená z příslušníků agrární
strany a Odborové jednoty. Tato komise vytvořila
dusnou atmosféru teroru, který nutí uchazeče
o práci, aby se stali členy Odborové jednoty a ty,
kteří jsou zaměstnáni, aby tak učinili též, ne-
chtějí-li své zaměstnání ztratiti.
Podepsaní se proto táží pánů ministrů národní
obrany, vnitra a sociální péče:
1. Jsou-li ochotni vyšetřiti okolnosti, za kterých
jsou přijímáni dělníci do zbrojovky-----------a
podat o tom zprávu,
2. zjednat nápravu, aby přijímání dělníků do
zbrojovky dělo se prostřednictvím městské zpro-
středkovatelny práce bez jakýchkoli stranických
vlivů se stanoviska sociálně nejpotřebnějších a
v zájmu obrany republiky,
3. poučiti četnictvo-----------o tom, aby pře-
stalo komunisty označovat za státně nespolehlivé
a aby konalo své povinnosti tak, aby to odpovídalo
ústavním zákonům republiky a dbalo zájmů její
obrany, která bez komunistů je nemožná,
4. aby četnictvo nezneužívalo své moci proti
politicky nepohodlným lidem,
5. aby ihned zrušena byla komise z příslušníků
agrární strany, rozhodující o přijímání a pro-
pouštění dělníků ve zbrojovce-----------?
V P r a z e, dne 30. března 1938
Kli ment, Sliwka,
Zupka, Kosík, Borkaňuk, Vallo, Schenk, Klíma,
Kopecký, Beuer, B. Kohler, Zápotocký, Machačová-
Dostálová, Vodička, Kopřiva, Procházka, Široký,
Nepomucký, Šverma, Hodinová-Spunná,
dr Clementis.
1308/XIV (překlad).
Interpelace
poslance G. Kliebera
vládě,
že československá vláda nevyplatila od-
škodnění těm, kdož za války byli poškozeni
na majetku.
Za světové války a také za československo-pol-
ského pohraničního sporu žilo v tehdejší Haliči,
která jest dnes částí Polska, mnoho nájemců vel-
kostatků, obchodníků, živnostníků a úředníků. Tito
lidé, jest mezi nimi také několik Němců, přihlá-
sili své škody, jež ve válce utrpěli, podle zákoni-
tých předpisů platných v Československé republice
a dali si je registrovati. Mezinárodní smlouvy,
které uzavřela československá republika, zajišťuji
osobám ve válce na majetku poškozeným (asi 170
osob) jejich nároky: Mezinárodní závazky česko-
slovenské republiky ze dne 10. září 1919 převzato
v St. Germain a závazky konference ve Spaa ze
dne 10. července 1920.
Jak se proslýchá, dostala již pražská vláda
určité peníze, aby je vyplatila osobám ve válce na
majetku poškozeným, částky odškodnění, platné
od roku 1923 za registrované škody způsobené
válkou a plebiscitem, činí podle údajů osob ve
válce na majetku poškozených asi 80 milionů Kč
kromě úroků od roku 1923.
Částečným úspěchem právního boje osob za
války na majetku poškozených jest vládní naří-
zení ze dne 3. července 1931, č. 106 Sb. z. a n.,
podle kterého může vláda poskytnouti nemajetným
válečným poškozencům státní příspěvek. Jak se
proslýchá, byl prý již od roku 1932 u Národní
banky v Praze uložen jistý peníz, který však přes
četná zakročení osob ve válce na majetku poško-
zených nebyl dosud vyplacen. Jde prý o proza-
tímní částku 32 milionů Kč.
Podepsaní táží se tedy vlády:
1. Uznává československá vláda své závazky,
které převzala a které jsou zaručeny mezinárod-
ními smlouvami, že osobám ve válce na majetku
poškozeným, pokud vyhovují zákonitým předpo-
kladům, vyplatí odškodněni?
2. Jest v Národní bance skutečně uložena částka
32 milionů Kč jako odškodné pro osoby za války
na majetku poškozené a proč nebyla tato částka
dosud vyplacena?
3. Proč dosud vůbec nedošlo k výplatě?
4. Jaká opatření učinila vláda, aby mohla uspo-
kojiti i zbývající nároky osob ve válce na majetku
poškozených?
5. Kdy se má konečně likvidovati tato věc?
Naléhavost interpelace se odůvodňuje tím, že
osoby ve válce na majetku poškozené žijí z část;
ve velké nouzi a že právě v poslední době jest
daňovými a civilními exekucemi velmi těžce ohro-
žena jejich existence.
V Praze, dne 18. března 1938.
Klieber,
Knorre, Jäkel, Rösler, dr Neuwirth, Axmann,
Frank, inž. Peschka, Obrlik, Hirte, May, Knöchel,
Wollner, dr Köllner, Nickerl, inž. Králíček, Franz
Němec, dr Zippelins, Kundt, inž. Karmasin, Stangl,
Gruber, Illing, dr Hodina, E. Köhler, Fischer,
Jobst, inž. Künzel, dr Eichholz, G. Böhm, Hollube,
Sogl, dr Jilly, Birke, inž. Lischka, dr Kellner,
F. Nitsch, dr Peters, inž. Richter, Szentiványi,
Esterházy, dr Szüllo, Petrášek, dr Holota, Jaross,
dr Porubszky, dr Korláth, A. Nitsch, Sandner,
dr Rosche, inž. Schreiber, Sandner.
1308/XV (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Eichholze
18
ministrovi vnitra,
že se proti zákonu užívá § 7 zákona č. 55/
1928 Sb. z. a n., aby se odpíraly cestovní
pasy bývalým příslušníkům rozpuštěné
Německé národně socialistické strany
dělnické.
V nesčetných případech stojí správní úřady na
mylném stanovisku, že bývalé členství českoslo-
venských státních občanů v rozpuštěné Německé
národně-socialistické straně dělnické samo již
jest zákonitým důvodem, aby jim byl odepřen
cestovní pas. Ve všech těchto případech odůvod-
ňují správní úřady svá zamítavá rozhodnutí
uchazečům o pas pouze tím, že žádosti uchazeče
o vydání cestovního pasu nebo pohraničního prů-
kazu nebo o jejich prodlouženi podle § 7, odst. 1.
písm. d) nelze vyhověti proto, že jest obava, že
by cestami uchazeče o pas do ciziny mohly býti
ohroženy důležité zájmy státní bezpečnosti.
Odvoláním uchazečů proti zamítavým rozhod-
nutím správních úřadů I. stolice zemské úřady
nevyhovovaly, ačkoliv ve všech těchto případech
ani správní úřady I. stolice ani zemské úřady
jako odvolací úřady nemohly uvésti žádných kon-
krétních důvodů, že by v konkrétním případu
byla oprávněna domněnka, že by cestami ucha-
zeče o pas do ciziny byly ohroženy důležité státní
zájmy.
Jako důkaz, že toto tvrzení jest správné, uvá-
dějí interpelanti jen tyto výměry, o nichž se ná-
hodou dověděli:
Rozhodnutí: státní policie ve Frývaldově, ex-
positury ve Vidnavě ze dne 25. února 1937, č.
1249/37, státní policie v Prachaticích ze dne 6.
března 1937, č. 150/9, státní policie v Žacléři ze
dne 12. dubna 1937, č. 912/37, státní policie v Ně-
meckém Jablonném ze dne 23. května 1936, č. 9,
statni policie v Duchcově ze dne 21. října 1936,
č. 8683/36, státní policie v Kraslicích ze dne 12.
dubna 1937, i. 2617, státní policie v Jirkově ze
dne 19. dubna 1937, č. 751/3, expositury státní
policie v Žacléři ze dne 9. dubna 1937, č. 1284/
37, expositury státní policie ve Vejprtech ze dne
8. března 1937, č. 6-17/37, policejního ředitelství
v Opavě ze dne 15. března 1937, č. 11/194, okres-
ního úřadu ve Znojmě ze dne 3. února 1937, č.
4359/4-III, zemského úřadu v Brně ze dne 13.
listopadu 1936, č. 39. 040/I-7, okresního úřadu ve
Frývaldově ze dne 24. října 1936, č. IV-41/298/S,
okresního úřadu v Chomutově ze dne 26. ledna
1937, č. 6/22, okresního úřadu v Chomutově ze
dne 14. února 1937, č. 6/121, okresního úřadu
v Chomutově ze dne 13. ledna 1937, č. 6/2310,
okresního úřadu v Chomutově ze dne 12. března
1937, č. 18. 193 atd.
Nejvyšší správní soud nálezem ze dne 27. listo-
padu 1937, č. 1394/35/3 mezi jiným uznal prá-
vem, že jen z toho, že uchazeč o pas byl kdysi
členem rozpuštěné Německé národně-socialistické
strany dělnické, nelze vyvozovati obavu, že stě-
žovatel za svého pobytu mimo území českoslo-
venské republiky bude činný v mezích programu
rozpuštěné strany. Opačný názor zemského úřadu
jest logicky nesprávný. Nejvyšší správní soud
zrušil tedy rozhodnutí zemského úřadu.
Nelze očekávati od státního občana, aby si vy-
máhal své právo teprve odvoláním a stížností u
nejvyššího správního soudu, neboť
1. uplynou léta, než je věc vyřízena a
2. tato cesta jest spojena s útratami, které
naprosto neprávem postihují uchazeče o pas
(kolky, podpis advokáta, poštovné atd. ).
§ 13, odst. 4 a 5 zákona č. 164/1937 Sb. z. a
n. znějí:
"Zaujal-li nejvyšší správní soud, nalézaje prá-
vo, o určité právní otázce opětovně týž právní
názor, odlišný od právního názoru žalovaného
úřadu, může první president nejvyššího správ-
ního soudu předložiti tuto právní otázku k uvá-
žení a usnesení rozšířenému senátu, složenému
z předsedy a osmi členů nejvyššího správního
soudu. K odůvodněnému návrhu ministerstva,
podanému se schválením vlády, je první presi-
dent nejvyššího správního soudu povinen před-
ložiti tomuto senátu k uvážení a usnesení právní
otázku, o níž nejvyšší správní soud, nalézaje
právo, projevil již určitý právní názor.
Setrvá-li rozšířený senát, usnášeje se podle
předchozího odstavce, na právním názoru, jejž
nejvyšší správní soud, nalézaje právo, dosud za-
stával, oznámí první president nejvyššího správ-
ního soudu usnesení senátu i s odůvodněním
předsednictvu ministerské rady a všem minister-
stvům a dá uveřejniti takto přijatou právní zá-
sadu bez odůvodnění v Úředním listě republiky
československé. Uveřejněná právní zásada je pro
správní úřady závazná a vláda učiní bez průtahu
potřebné opatření, aby se správní úřady touto
zásadou řídily. "
Aby se tedy změnila právní prakse správních
úřadů při odpírání cestovních pasů, která ne-
ustále odporuje rozhodování nejvyššího správního
soudu, interpelanti se táží pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten ujmouti se inicia-
tivy podle § 13, odst. 4 zákona č. 164/1937 Sb.
z. a n., a navrhnouti, aby právní otázka odpí-
rání cestovních pasů bývalým příslušníkům roz-
puštěné Německé národně socialistické strany
dělnické podle § 7, odst. 1, písm. d) zákona č.
55/1928 byla předložena rozšířenému senátu nej-
vyššího správního soudu?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
z důvodu této interpelace?
Interpelanti žádají, aby se zřetelem k tomu, že
dosavadní praksí správních úřadů I. a II. stolice
jsou neustále porušována práva státních občanů,
příslušející jim podle zákona č. 55/1928 Sb. z.
a n., tato interpelace projednávána byla jako
naléhavá.
V Praze dne 19. března 1938.
Dr. Eichholz,
E. Köhler, Rösler, Sandner, Birke, dr Hodina,
Klieber, dr Jilly, dr Kellner, Szentiványi, dr Holota,
A. Nitsch, dr Korláth, Jaross, Jäkel, G. Böhm,
inž. Peschka, Frank, inž. Králiček, inž. Künzel,
Hirte, Jobst, Nickerl, dr Köllner, dr Zippelius,
Obrlik, May, inž. Richter, Wollner, dr Peters,
dr Rosche, F. Nitsch, Kundt, dr Neuwirth, Knö-
chel, Gruber, Illing, Stangl, Fischer, inž. Lischka,
dr Hodina, Axmann, inž. Schreiber, Hollube, Sogl,
Knorre, inž. Karmasin, Franz Němec, dr Porub-
szky, Petrášek, Esterházy, dr Szüllö.