7
hovia, na vojne musia konať svoju povinnosť tým
svedomitejšie, že sú členovia organizácie zvyklí
disciplíne. "
"Právo lidu", dňa 5. júla 1916: "Dohoda t. j.
Nemecko a Rakúsko, to musí vyhrať. Wilson je
najväčším válečným štváčom. Českí sociálni de-
mokrati neodstúpia od Rakúska. "
To, čo napísali ešte 7. aprila 1916 v článku:
"Vážne slovo o Masarykovi a Perglerovi", nemožno
dnes vzhľadom na cenzúrnu prax odcitovať.
A ako písali sociálni demokrati o legionároch
roku 1917?
"Legionári sú škvrnou na tele českého národa.
Tú bandu najlepšie všetku vystrielať. " F. Staš.
Pýtame sa pána ministra spravodlivosti, či vie
o tejto protizákonnej praxi bratislavského cen-
zora a či mieni postarať sa o to, aby bratislav-
ský cenzor aspoň v tomto jubilejnom roku nevy-
volával svojím pokračovaním nespokojnosť a roz-
horčenosť ľudu, čím vytvára to najnebezpečnejšie
ovzdušie, aké republiku vzhľadom na posledné za-
hraničné udalosti môže dostať do situácie veľmi
nebezpečnej?
Praha, dňa 25. februára 1938.
Sidor,
Čavojaký, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Haščik, Hlinka, Kendra, Longa, dr Prnžinský,
Sivák, Slušný, Suroviak, Sdnrarz, Šalát, dr Sokol,
dr Tiso, Turček, dr Wolf, dr Pješčak, Brody.
1287/IV. (preklad).
Interpelace
poslanec dr Š. A. Fencika
ministrovi školství a národní osvěty
o prehmatoch s učebnicami ve školách ve
školním okrese ťačovském.
1. Ministerstvo školství a národní osvety výno-
sem č 119. 512/37-I/I poskytlo rodičum detí školou
povinných na Podkarpatské Rusi možnost, aby se
vyslovili pro zavedení ruských nebo ukrajinských
učebníc do škôl. Tento demokratický výnos mi-
nisterstva byl přijat s uspokojením a jeho vý-
sledek ukázal, že si asi 80% obyvatelstva preje,
aby jejich deti byly vyučovaný podlé ruských
učebníc. Ale jakási část učitelstva a školních
inšpektora usiluje neprípustnými a nedemokratic-
kými zpusoby působili na vůli rodičů a přinutiti
je, aby se vrátili k ukrajinským učebnicím.
2. V ťačovském školním okrese, jehož hlavou
jest inšpektor Alexandr Markuš, známy svou
náklonností k Ukrajincúm, učitelé, haličští ukra-
jinští přistěhovalci a s Ukrajinci sympatisující
karpatští Kusové, usilují působiti na žáky a jejich
rodiča tím, že lámajíce výslovnost a vyhledávajíce
slova v ruském -jazyku neužívaná, pokoušejí se
učiniti ruštinu pro obyvatelstvo nesrozumitelnou.
Mimo to, ihned po vyhlásení výsledku hlasovaní,
nepříznivého lidem s Ukrajinci sympatisujícim,
všecky staré učebnice byly vzatý že škol a nové
nebyly nakoupeny. Nutíce k nabývání ruských
učebníc učitelé sympatisující s Ukrajinci usilovali
a usilují zahriati žáky a jejich rodiče do slepé
uličky a poškoditi je hmotné. Poněvadž podobná
protizákonná "opatrení" prováděli zástupci škol-
ních úradu (někteří školní inšpektori), jesť při-
rozené, že vzbudila rozhorčení a nespokojenost
proti príčinám tohoto porušení práva. Úrad, pŕe-
jící si zůstati demokratickým, jest povinen učiniti
opatrení, aby se chránil proti takovým nedemo-
kratickým živlom, které snižují jeho prestíž a
podrývají důvěru v neho.
3. Abychom jasněji vylíčili tyto "činitele", v je-
jichž rukou jest osud ruských detí, jest nutno
uvésti tuto vec. Školní inšpektor ťačovského
okresu Alexandr Markuš v dobé, kdy ruskému
obyvatelstvu v Marmaroši hrozilo od maďarských
úřadů smrtelné nebezpečí, psal ještě jako mladý
učitel v pedagogickom časopisu učitelstva mar-
marošské župy "Marmaroši Nepnevelés" (9. XII-
1912) doslova toto: "Nedovolíme, aby za 5- let,
ale nejméně za 10 let, bylo slyšeti ruské slovo
nejen v řecko-katolických školách, nýbrž i v řecko-
katolických kostelích", to jest podporoval despo-
tismus a šovinismus maďarské vlády a zadal vy-
hlazení ruštiny, a tedy také ruské národnosti na
praveké ruské zemi, Podkarpatské Rusi. V dobé
maďarské III. internacionály týž A. Markuš spo-
ločné se svým verným soudruhem Juliem Révayem
byli spolupracovníky-----------žida Bely Kuna,
neboť usilovali podrobiti ruský lid nelegálni
komunistické vláde a GPU. Po prevratu a
utvrzení zákonité vlády Alexandr Markuš vycítil,
že sympatie činovníka školské správy chýli se
k Ukrajincúm, stal se horlivým rozšiřovatelem
ukrajinských ideí a byl jmenován školním inspek-
torem. S pomoci takových spolupracovníka, jako
nejaký Hromjak (bývalý učitel ústavu hluchone-
mých v Užhorode), později vyhostený z" Českoslo-
venské republiky, a s podporou svého soudruha
J. Révaye, majícího vliv ve školském referáte,
stal se autorem celé rady ukrajinských učebníc,
čímž v neprospech karpatoruského lidu velice
zvýšil svúj hmotný blahobyt.
Se zŕetelem k tomu, že působnost tak bezzásad-
ních a cizích karpatoruskému lidu zástupcu škol-
ských úradu vzbuzuje u neho spravedlivé roz-
horčení a podkopáva prestíž samého úradu,, pova-
žuji za svou povínnost tázati se pána ministra:
I. Ví-li pán ministr o přehmatech s ucebnicemi
ve školách v ťačovském okrese na Podkarpatské
Rusi, které se páchají proti vůli lidu?
II. Nepovažuje-li pán ministr za nutné zavésti
vyšetrovaní zmĺnéných prehmatu ve školách ťa-
čovského okresu a pohnati vinníky k prísne odpo-
védnosti?
III. Nepovažuje-li pán ministr za nutné zbaviti
školního inšpektora Alexandra Markuše jeho
místa, jako osobu diskreditující demokratickou
vládu a zákony Československé republiky?
IV. Nepovažuje-li pán ministr za nutné jmeno-
vati na místo Alexandra Markuše, cizího karpato-
ruskému lidu a demokratismu republiky, karpat-
ského Rusa, sdílejícího zákonité proudy svého
s
národa, a jmenovati ho podle zákona o jmenová-
ních, to jest vyhlášením konkursu na toto místo?
V Praze dne 24. února 1938.
Dr Fencik,
Kut, dr Branžovský, Zvoníček, Trnka, Gajda, Ivák,
inž. Schwarz, Slušný, Suroviak, Florek, Sidor,
dr Wolf, Dembovský, Turček, R. Schwarz, dr Tiso,
Smetánka, Sivák, Danihel, dr Sokol.
1287/V. (překlad).
Interpelace
poslance Döllinga
ministrovi vnitra
o jmenováni zastanců firmy Moravia do
obecního zastupitelstva v Hlubočkách.
Při volbách provedených v roce 1981 v obci
Hlubočkách v okrese olomouckém do obecního za-
stupitelstva připadly na později rozpuštěnou ně-
meckou národně socialistickou stranu dělnickou
čtyři mandáty. Po rozpuštění této strany byli
jeden člen obecní rady a tři členové obecního za-
stupitelstva zbaveni své funkce.
O novém obsazení těchto uvolněných mandátů
v obecním zastupitelstvu vyjednával okresní úřad
Olomouc-venkov se zástupci německé sociálně de-
mokratické strany dělnické, svazu zemědělců a ně-
mecké strany živnostenské. Toto jednání bylo
ukončeno protokolární dohodou, že ze čtyř man-
dátů, které se měly nově. obsaditi, připadnou dva
mandáty německé sociálně demokratické straně
dělnické, jeden mandát svazu zemědělců a jeden
mandát německé straně živnostenské. Tyto strany
navrhly také zástupce, kteří měli býti jmenováni.
Cleném obecní rady měl býti podle jednání
u okresního úřadu jmenován tehdejší člen obec-
ního zastupitelstva za německou sociálně demo-
kratickou stranu dělnickou Josef Theimer, jemuž
zástupce okresního úřadu Olomouc-venkov nařídil,
aby za tím účelem složil svůj mandát jako člen
obecního zastupitelstva. Theimer také písemně
ohlásil toto odstoupení.
Ale jmenovací dekret okresního úřadu Olomouc-
venkov vypadal docela jinak, než jak bylo určeno
a bylo lze očekávati podle protokolární dohody.
Cleném obecni rady byl proti dohodám uzavřeným
s okresním úřadem jmenován úředník firmy Mo-
ravia Jan Kwičela a členy obecního zastupitelstva
mistr firmy Moravia Josef Hausner, dále Jan
Habel za německou sociálně demokratickou stranu
dělnickou a. Rudolf Spanel jako český sociální
demokrat. Při tomto jmenování se nejen, nedbalo
protokolárně provedené dohody se stranami výše
uvedenými, nýbrž i osobní návrhy, jež tyto strany
podaly, byly svévolně změněny ve prospěch firmy
Moravia.
Tento čin jasně ukazuje, že se po rozpuštění
národně socialistické strany nepřihlíželo při jme-
nování ke přáním a zájmům ani k návrhům těch
kruhů obyvatelstva, které byly pro jmenování
rozhodující, nýbrž k přáním a zájmům firmy Mo-
ravia. Nelze pochybovati, že firma Moravia chce
míti v obecním zastupitelstvu živly na ni hospo-
dářsky závislé a jí povolné, aby hájily nikoliv
zájmy obce, nýbrž jednostranně zájmy firmy na
škodu obce. Tímto jmenováním byl podporován
úmysl firmy získati přímý a neoprávněný vliv na
obecní záležitosti, a to proti zásadám obsaženým
ve volebním zákoně. Události z poslední doby po-
skytují dosti podkladů pro to, že firma Moravia
nebo její vedoucí úředníci při pomoci těchto ne-
právně jmenovaných zástupců naprosto nepří-
pustným způsobem se pokoušejí vykonávati vliv
na činnost obecního zastupitelstva nebo zneužívají
svého hospodářského postavení jako zaměstnava-
telé, aby působili na členy obecního zastupitelstva
a na voliče v zájmu firmy.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest ochoten dáti zmíněnou věc ihned dů-
kladně prozkoumati?
2. Jest ochoten oznámiti, proč se obsazení uvol-
něných míst v obecním zastupitelstvu provedlo
nikoliv podle protokolárních dohod mezi uvede-
nými stranami a olomouckým okresním úřadem,
nýbrž proti těmto dohodám?
3. Proč byli proti této protokolární dohodě jme-
nováni dva úředníci firmy Moravia, které žádná
ze tří stran v obci zastoupených nenavrhla?
4. Jak ospravedlňuje úřad za toto jmenováni
odpovědný své jednání vůči Josefu Theimerovi?
5. Jaká opatření hodlá pan ministr vnitra uči-
niti, aby bez výhrady zajistil samosprávná práva
zaručená obci Hlubočkám nebo jejím voličům a
napravil křivdu spáchanou jmenováním dvou
úředníků jako zástupců firmy Moravia?
V Praze dne 11. března 1938.
Dolling,
Vodička, Borkaňuk, Schenk, Klíma, Kopecký,
Beuer; B. Köhler, Procházka, Vallo, Kosik, Zupka,
Kopřiva, Kliment, Machačová-Dostálová, Široký,
Nepomucký, Šverma, Hodinová-Spurná, Sliwka,
dr Clementis.
1287/VI. (překlad).
Interpelace
poslanců dr I. Pješčaka, dr Š. A. Fencika
a A. Bródyho
předsedovi vlády a ministrovi školství a
národní osvěty
o udělení podpory řeckokatolickému
ruskému reálnému gymnasiu v Prešově.
Letos dne 4. března karpatoruští studenti, by-
dlící v Praze, vídali se svého oběda ve prospěch
9
ruského gymnasia v Prešově. Pohnutkou k tomu
bylo jejich národní uvědomění a úsilí pomoci jedi-
nému ruského gymnasiu na východním Slovensku,
jež zřídil a udržuje pouze sám lid a to výlučně
svými prostředky. Tento hrdinný čin naší mládeže
dojal nás všechny tak dalece, že ho nemůžeme
pominouti mlčením.
Podle statistických údajů se počet středních
škol v republice rozděluje podle jednotlivých zemi
a národností takto:
|
Počet středních škol*) |
Jedna stř. |
Počet tříd |
1 třída |
|||||
|
Země |
českých |
němec- |
polských |
ruských |
Úhrnem |
|||
|
Česká ........ |
105 |
45 |
150 |
47. 333 |
3. 556 |
1. 999 |
||
|
Moravsko-slezská.... |
63 |
25 |
1 |
89 |
23. 766 |
1. 782 |
2. 000 |
|
|
Polská menšina v zemi |
||||||||
|
Moravsko- slezské.. |
- |
- |
1 |
- |
1 |
79. 450 |
13 |
6. 150 |
|
Německá menšina na Slo- |
||||||||
|
vensku ....... |
- |
3 |
- |
3 |
49. 167 |
37 |
3. 986 |
|
|
Česká menšina na Podk. |
||||||||
|
RUsi ........ |
3 |
- |
- |
- |
3 |
11. 320 |
42 |
808 |
|
Ruská menšina na Slo- |
||||||||
|
vensku ........ |
- |
- |
1**) |
1 |
91. 067 |
2 |
45. 633 |
|
|
*) Kromě učitelských: ústavů. |
||||||||
Z této tabulky je jasně zřejmo, že ruský lid
na východním Slovensku, srovnáme - li jeho počet
s počtem jiných národností a jejich středních škol,
právem prosil a žádal plných 18 let, aby byla
zřízena aspoň jedna střední škola s ruským vy-
učovacím jazykem. Ale ruský lid na východním
Slovensku kromě četných slibů se ruské střední
školy nedočkal a proto se rozhodl, že si ji zřídí
sám na vlastní útraty. Tuto jedinou ruskou střední
školu ruský lid na východním Slovensku již druhý
rok sám platí dobrovolnými příspěvky. Ruský lid
na východním Slovensku je nejchudší z celé repu-
bliky a proto by bylo krutou nespravedlivostí,
kdyby tento lid musil platiti sám na své střední
školy, když jiným národnostem s menším počtem
příslušníků udržuje střední školy stát.
Zřizovati a vydržovati střední školy jest pře-
devším povinností státu. Ale pokud jde o ruský
lid na východním Slovensku, tento spravedlivý zá-
vazek se neprováděl. Udržující školu biskupská
správa v Prešově ještě r. 1936 podala žádost mi-
nisterstvu školství a národní osvěty,, v níž prosila
o podporu na vydržování školy, na výdaje osobní
i věcné. Na tuto žádost dosud nedostala odpovědi.
Žádost biskupské správy byla odůvodněna tím,
že vzala na se povinnost zříditi ruské gymnasium
v Prešově na žádost celého národa. A proto podle
§ 47 zák. Čl. XXX z r. 1883 prosí, aby jí stát kaž-
dého roku poskytoval na udržování školy pod-
poru 25. 000 Kč na každou třídu.
Srovnáme - li počet ruského lidu na východním
Slovensku s jinými národy, vidíme, že v poměru
k jiným jest i jedna střední škola pro nás křiv-
dou, příliš málo. Proto ruský lid věří, že stát
upraví otázku udržování ruského gymnasia v Pre-
šově k uspokojení všech Rusů na Slovensku, stejné
jako k uspokojení všech karpatských Rusů žijících
v Americe, kteří se velice zajímají o otázku na-
šeho gymnasia. Kdyby ruský lid sám měl udržo-
vati ruské gymnasium v Prešově svými mozoly,
bylo by to hrdinským činem tohoto lidu, ale bylo
by to zároveň i krutou nespravedlivostí slovanské
republiky ke slovanskému bratru.
Na základě toho, co uvedli, táží se interpelanti
pana předsedy vlády a pana ministra školství a
národní osvěty:
1. Vědí - li o těchto okolnostech?
2. Jsou - li ochotni ihned se postarati, aby stát
vyhověl žádosti biskupské správy v Prešově a
poskytl žádanou podporu na ruské gymnasium
v Prešově?
3. Jaká opatření učiní, aby ruský lid na východ-
ním Slovensku dostal tolik středních škol, kolik
mu patří podle jeho početností a poměru?
V Praze dne 5. března 1938.
Dr Pješčak, dr Fencik, Bródy,
Gajda, Ivák, dr Dominik, Zvoníček, Trnka, Chme-
lík, Knebort, dr inž. Toušek, dr Novotný, inž.
Protuš, dr Wolf, J. Sedláček, inž. Schwarz, Kut,
Smetánka, Holeček, dr Štůla, Ježek.
10
1287/VII.
Interpelace
poslanca Vallo
ministrovi vnútra
vo veci rozsudku okresného úradu
v Gelnici č. 5054/1937.
Rozsudkom č. 5054/1937 okr. úradu v Gelnici zo
dňa 15. februára 1938 bol odsúdený Eduard Her-
čik v Smolníku k peňažitej pokute Kč 100'-. Proti
rozsudku bolo včas podané odvolanie. V enunciátu
rozsudku sa praví:
,,.. Ktorý spáchal tým, že dňa 17. novembra
1937 poštovú složenku, ktorá mu bola berným
exekútorom vystavená na zaplatenie dlžnej dane,
uvážlivým gestom odhodil do kúta miestnosti, kde
vtedy úradoval berný exekútor a že dňa 18. no-
vembra 1937 pri výkonu exekúcie bernému exe-
kútorovi zvýšeným a drzým hlasom na jeho otázky
odpovedal "Sprechen Sie deutsch!", nechcejúc dať
slovenské odpovede len preto, aby vo výkonu ber-
ného exekútora hatil. "
Rozsudok bol vydaný len v jazyku slovenskom.
Okres gelnický má kvalifikovanú nemeckú men-
šinu. Podľa jazykového zákona a nariadenia má
právo občan hovoriť s úradnými osobami v ma-
terskom jazyku, úradné osoby sú povinné sa do-
rozumievať v takovom prípade s občanmi nemecky
a úrad je povinný osobám nemeckej národnosti
vydať nálezy a rozsudky dvojjazyčne.
Všetky tie jasné predpis v bol y porušené, ba čo
viac - Eduard Herčik hol odsúdený k peňažitej
pokute.
Na základe týchto údajov pýtame sa pána minis-
tra vnútra:
1. Je ochotný zrušiť inkriminovaný rozsudok?
2. Je ochotný nariadiť okresnému úradu v Gel-
nici, aby dodržiaval zákonné predpisy jazykového
zákona a nariadenia?
3. Je ochotný v okresném úradu v Gelnici vy-
tknúť v konkrétnom prípade nesprávny a ne-
taktný postup?
V P r a h e, dňa 21. marca 1938.
Vallo,
Zupka, Borkaňuk, Schenk, Machačová-Dostálová,
Kopecký, Beuer, Zápotocký, B. Köhler, Klíma,
Vodička, Kosik, Kopřiva, Procházka, Kliment,
Široký, Nepomucký, Šverma, Hodinová-Spurná
Sliwka, dr Clementis.
1287/VIII.
Interpelace
poslance Zápotockého
ministru spravedlnosti
ve věci konfiskace časopisu "Odborové
rozhledy".
V ročníku IV. číslo 3 časopisu "Odborové roz-
hledy" byl konfiskován nadpis a celý článek
"Sjednocením odborů posílit obranu republiky!",
jak níže uvedeno:
"Sjednocením odborů posílit obranu republiky!
Průmyslové svazy odborové zaujaly k posledním
událostem na schůzi Ústřední rady dne 16. března
1938 toto stanovisko:
Útok, provedený na nezávislost a samostatnost
Rakouska, je velikou výstrahou pro všechen lid
a národy Československa. Kapitalistická reakce,
paktující se s fašismem, republiku bránit ne-
bude. Jedinou silou, jež je schopna rozbít pikle
fašismu a republiku ubránit, je sjednocené děl-
nictvo a sjednocený lid.
Právě teď je třeba, aby v zájmu obrany repu-
bliky bylo urychleno uskutečnění odborového sjed-
nocení a aby společně postupující a sjednocené
odbory mobilisovaly dělníky do pohotovosti. Spo-
lečným postupem a sjednocením odborů byla by
naráz vytvořena moc, jež by byla nepřekonatelnou
překážkou pro pikle fašismu a pomohla soustředit
nejširší masy dělnictva k úspěšné a vítězné obraně.
Právě teď je třeba, aby společné postupující a
sjednocené odbory prosadily naléhavé požadavky
dělnictva, v prvé řadě zvýšení mezd, zkrácení
pracovní doby a zabezpečení nezaměstnaných ve
vědomí, že čím rychleji bude zvýšena úroveň lidu,
tím větší bude odolnost republiky proti fašismu.
Nerozlučnou součástí obrany jsou svobody lidu.
Sjednocené odbory prosadí upevnění a rozšíření
svobod lidu, zarazí persekuci protifašistických děl-
níků a dělnických organisací v závodech, vyčistí
závody od žluťáctví a agentů fašismu.
V rámci tohoto úsilí je třeba domáhati se
urychleného splnění a rozšíření dohody z 18. února.
Řešením sociálních problémů německého dělnictva
bude nejlépe upevněn společný svazek národů to-
hoto státu proti fašistickému útočníku.
Se sjednocením odborů nelze vyčkávat a otálet,
neboť pak může býti pozdě. Jednotu je nutno
budovat včas. Sjezd rudých odborů už před rokem
zdůraznil, vysloviv ochotu průmyslových svazů
vstoupit jako celek do OSČ, že "odborová jednota
je nutná proto, aby dělnická třída Československa
mohla lépe obhájit své hospodářské a sociální
zájmy, aby mohla zmařiti úklady domácí reakce
a fašismu, zajistit lidu demokratická práva a
svobody, a zabezpečit úspěšnou obranu republiky
před Hitlerem. Správnost a aktuálnost tohoto po-
slání odborového sjednocení je dnes více než
zřejmá.