7
Okres Vrchlabí.
Hostinné. Obecná, měšťanská a mateřská
škola jsou umístěny v chudobinci. Město dalo nyní
školám výpověď.
Okres Dvůr Králové.
S y l v á r o v. Obecná, měšťanská a mateřská
škola jsou umístěny v různých budovách. Učebny
jsou malé a tmavé.
Okres Jilemnice.
Františko v. Obecná, měšťanská a mateřská
škola jsou umístěny v horských 3 chalupách. Třídy
jsou nepatrné.
Lhota Zálesní. Měšťanská škola jest ve
3 horských chalupách. Učebny jsou malé a vlhké.
Země Moravskoslezská.
I. Severní část.
Okres Moravská Třebová.
Slatina. Obecná, měšťanská a mateřská
škola jsou umístěny ve 4 budovách. V obecné
škole, ve statku, v chalupě a v domku Národní
jednoty.
Svitavy. Obecná, měšťanská a mateřská
škola jsou umístěny v nepostačující budově, škola
nemá tělocvičnu, ani ostatní potřebné vedlejší
místnosti.
Moravská Třebová. Obecná, měšťanská
a mateřská škola jsou umístěny v budově, která
původně byla stavěna pro dvoutřídní obecnou
školu.
Březová n. Svit. Obecná, měšťanská a ma-
teřská škola jsou umístěny v nájmu. Měšťanská
ve starém mlýně.
Moravská Chrastová. Obecná, měšťan-
ská a mateřská škola jsou umístěny v nájmu.
Vedlejších místností, tělocvičny a jiných vůbec
není.
Okres Šumperk.
Hanušovice. Měšťanská škola jest umístěna
v nájmu, v budově lesní správy v malých nevyho-
vujících místnostech.
Horní Olešná. Měšťanská škola jest v na-
jatém domě. Místnosti jsou malé, vejde se do nich
jen 16 dětí. škola má 5 tříd.
Rudan. M. Měšťanská škola má tři učebny a
ředitelnu v budově státních lesů. Je to starý zá-
mek, místnosti jsou malé a tmavé. Další dvě třídy
jsou v soukromém domě a třetí ve škole obecné.
Mateřská škola jest v soukromém domě v míst-
nosti provlhlé do výše 2 m.
Šumperk. Jest třeba přístavby školy, aby se
nemuselo vyučovati v místnostech sklepních a ka-
binetě.
Vikýřovice. Obecná a mateřská škola jsou
umístěny v najatých místnostech, které jsou malé
a tmavé.
Okres Zábřeh.
Moravský K a r l o v. Obecná škola jest
v soukromém domku. Místnost je tmavá a ne-
vzdušná. Vedlejších místností není vůbec.
K r a s í k o v. Obecná, měšťanská a mateřská
škola jsou umístěny ve čtyřech budovách. Míst-
nosti jsou malé a vlhké.
Okres Frývaldov.
F r ý v a l d o v. Obecná, měšťanská a mateřská
škola jsou umístěny v najatém domě. Obecná
v dřívějším skladišti. Těsně vedle učeben jest ta-
neční síň a hostinec. Měšťanská škola jest v bu-
dově, kde bydlí tři rodiny. Učebny jsou obráceny
k severu a tmavé.
Okres Krnov.
Jindřichov. Obecná škola jest umístěna
v najaté budově. Osvětlení jest velice špatné. Pří-
chod ke třídám jest nevhodný a nebezpečný.
Albrechtice Město. Obecná škola jest
umístěna ve staré budově bývalé německé školy,
která již před lety byla uznána za nezpůsobilou a
opuštěna.
Okres Bruntál.
Velké Heraltice. Obecná, měšťanská a
mateřská škola jsou nouzové umístěny ve dvou
budovách, které mají místnosti malé, nízké a
tmavé.
Sosnová. Obecná a mateřská škola jsou
umístěny v budově velkostatku za krajně nepřízni-
vých poměrů hygienických. Budova jest přes 300
roků stará, z kamene, studená a vlhká.
Bruntál. Budova obecné a mateřské školy
nepostačuje a potřebuje přístavby.
Okres Opava.
Opava. Státní IV. měšťanská škola jest ze
všech měšťanských škol v Opavě nejhůře umís-
těna. 6 tříd jest umístěno v nájmu ve starém kláš-
teře Minoritu. Dvě třídy jsou v jiné budově.
Obecná škola VI. má nevhodné umístění v sou-
kromém domě. Učebny jsou jen 2'7 m vysoké. Pro
5 tříd jsou jen 4 učebny.
V. obecná škola a 2. stát. mateřská škola jsou
umístěny v najatých místnostech tovární budovy.
Místnosti jsou nevhodné. Příslušné místnosti ne-
jsou.
VII. obecná škola jest nouzově umístěna mimo
obvod v budově měšťanské školy. Mateřská škola
jest v nájemním domě.
Velké Hoštice. Pětitřídní obecná, měšťan-
ská a mateřská škola jsou umístěny ve staré bu-
dově 105 roků staré. Druhé třídy jsou umístěny
v soukromých domech, škole se nedostává zatím
3 učeben.
Tato obec patří k obcím bývalého Hlučínska, ve
kterém Německo ponechávalo moravské školství
v bědném stavu ve starých nevhodných budovách.
Skrochovice. Obecná, měšťanská a mateř-
ská škola jsou umístěny ve 3 nezdravých, chatr-
ných, budovách starého cukrovaru. Učebny jsou
malé, vlhké, tmavé a nízké.
O l d ř i š o v. Obecná a měšťanská škola jsou
umístěny ve 3 budovách. Jedna učebna jest v na-
jaté budově. Měšťanská škola jest v budově školy
z roku 1842.
K o b e ř i c e. Měšťanská, obecná a mateřská
škola jsou umístěny v prastaré,. školním účelům
nevyhovující školní budově, památce to školské
8
péče Německa o tuto bývalou část říše. Schody
jsou dřevěné, strmé, učebny velmi tmavé. Další
třídy jsou v najatých místnostech.
Vrbka, škola jest umístěna v soukromém do-
mě, místnost jest vlhká.
Mankovice. Obecná a mateřská škola jsou
umístěny v obecním domě, ve kterém jest četnická
stanice a byty soukromé. Místnost mateřské školy
jest bývalá stáj.
Strahovice. Obecná škola jest umístěna ve
staré budově, kde se ve 2 učebnách střídají při
polodenním vyučování 4 třídy.
F i l i p o v i c e. Obecná škola jest umístěna
v budově německé školy, s níž má jedinou společ-
nou učebnu a tudíž střídavé polodenní vyučování.
Mateřská škola jest v soukromém domě.
Malé Hoštice. Obecná a mateřská škola
jsou umístěny ve staré budově. Ve 2 třídách je
zavedeno střídavé vyučování.
S u d i c e. Obecná, měšťanská a mateřská škola
jsou umístěny ve 3 různých najatých budovách.
Pusté Jakartice. škola jest umístěna
v soukromém domě. Učebna jest malá a nízká.
Okres Olomouc.
N e m i l a n y. Měšťanská, obecná a mateřská
škola jsou umístěny na pěti místech. Vedlejších
místností, jako tělocvičny a pod. nemají. Místnosti
jsou malé a nevyhovují ani světlem, ani hygienou.
V é s k a. Měšťanská a obecná škola jsou umís-
těny na 7 místech, část jest také v sirotčinci a
hostinci. Není vůbec žádných vedlejších místností.
Okres Moravský Beroun.
Moravský Beroun. Obecná a mateřská
škola jsou umístěny ve dvou různých budovách.
Učebna obecné školy jest v německé mateřské
škole. Stavba české školy v tomto okresním městě
jest velmi naléhavá.
Okres Hlučin.
B o l a t i c e. Obecná a měšťanská škola mají
pro 13 tříd jen 10 učeben, šest učeben jest ve
staré školní budově 100 roků staré. Schody jsou
dřevěné, úzké. V učebnách jsou trámové stropy
a podlahy vyšlapané, školní záchody jsou dřevěné
a umístěny na malém dvorku vedle chlévů a ote-
vřeného hnojiště. Dvě místnosti jsou ve velko-
statku a musely býti nyní pro slintavku a kul-
havku dobytka ve dvoře uzavřeny.
Ludgeřice. Měšťanská škola jest umístěna
ve 4 různých objektech. Tři učebny jsou umístěny
ve staré školní budově. Dvě učebny jsou umístěny
v soukromých domech.
Třebovice. Měšťanská škola jest umístěna
v budově veřejné obecné školy a má celkem 6 tříd.
Toliko jedna učebna vyhovuje, ostatní jsou malé
a byly získány rozdělením normálních učeben.
Svoboda. Obecná škola jest umístěna v sou-
kromém domě a majitel budovy chce školu vypo-
věděti.
Ludgeřovice. III. obecná škola nemá vlast-
ní budovy. Každá ze dvou učeben nalézá se v ji-
ném soukromém domě, kabinet v domě třetím.
Píšť. Měšťanská škola nemá vlastní budovy
a zabrala obecné škole 5 učeben. Jediná vedlejší
místnost jest na půdě, přístupná přes trámoví
krovů. Tato místnost jest kabinetem, ředitelnou a
sborovnou. Obecná škola má 5 tříd. Jen jedna je
ve školní budově, 4 další jsou každá v jiném domě.
Ďarkovičky. Obecná škola má 6 tříd a jen
4 učebny. Tři jsou ve školní budově a jedna v sou-
kromém domě. školní budova jest přes 100 roků
stará, vlhká a neúčelná. Byla původně panským
hostincem, potom kovárnou a pak byla adaptována
pro školu.
Markvartice. Obecná škola má 5 tříd. Jest
to škola postavená v 30. letech minulého století.
Ve školní budově jsou jen 3 učebny. Ostatní jsou
v obecním domě.
Hlučin. Dívčí obecná a měšťanská škola má
celkem 12 tříd a ve školní budově jest 7 učeben.
Jedna učebna jest v soukromém domě.
Štěpánkovice. škola má 7 tříd a jest k ní
připojena mateřská škola. Školní budova jest přes
100 roků stará a nevhodná. Nedostává se dvou
učeben a místností pro mateřskou školu.
II. Jižní část.
Okres Vyškov.
Hlubočany. Obecná škola od r. 1920 jest
umístěna v najaté obecní budově, v níž byla do
roku 1890 umístěna německá obecná škola. Tato
byla z úředního nařízení vystěhována ze zdravot-
ních důvodů. Po 30 letech byla tato budova zatím
ještě více zchátralá dána české škole. Budova tato
jest bez základů, jen z vepřovic a tlučenic. Mateř-
ská škola jest umístěna ve starém panském dvoře.
Jest přímo nad lednicí.
Okres Jihlava.
H e l e n í n. Obecná, měšťanská a mateřská
škola jsou velice nevhodně umístěny v různých
továrních budovách. Příslušenství školy žádné ne-
mají.
Jihlava. Na jihlavských školách chybí 7 uče-
ben. Jeden ročník dívčí měšťanské školy se stěhuje
po kreslírnách a jiných pomocných místnostech.
M ě š í n. škola jest umístěna v malé, nízké
místnosti, která byla získána v rolnické usedlosti.
R a n č í ř o v. škola jest umístěna v selské used-
losti v malé, nízké místnosti. Prochází se kabine-
tem do učebny.
Rantířov. Dvoutřídní škola jest umístěna
každá v jiné budově. Také mateřská škola jest
v jiné budově.
S t o n a ř o v. Obecná a měšťanská škola jsou
umístěny v nedostatečné budově. Měšťanská škola
zabrala budovu obecné školy, ale nemá žádných
vedlejších místností. Obecná škola jest v soukro-
mém domě a stejně mateřská. Místnosti jsou ne-
vyhovující.
Okres Moravské Budějovice.
Chvalkovice. Obecná a mateřská škola
jsou v přízemí; tmavé, vlhké místnosti s okny na
sever. Budova jest statek. Mateřská škola má jen
malý kumbálek.
Okres Znojmo.
D o b š i c e. školní budova má pouze l učebnu
a kabinet a je v ní umístěna dvoutřídní obecná
9
škola. Mateřská škola je umístěna v soukromém
domku, kde z malé světnice a z průjezdu zřízena
byla učebna o velikosti 4 X 5 m pro více než
20 dětí.
K y j o v i c e. Obecná škola je umístěna v hos-
podářském stavení v jedné malé místnosti, která
má osvětlení se 3 stran. Materská škola umístěna
je ve starém selském domku.
Oleksovice. Obecná škola umístěna je ve
staré farní budově. Do třídy dostanou se žáci zad-
ním vchodem ze hřbitova a musí projíti nejdříve
chodbou tmavou a úzkou, která je skoro 30 m
dlouhá. Okna jsou malá, propouštějí velmi málo
světla, zdi jsou 1 m silné. Veškerá okna obrácena
jsou na sever.
P o d m o l i. Obecná škola je umístěna ve staré
budově bývalé německé školy. Učebna je malá a
nedá se dobře vytápět ani větrat. Kromě toho ob-
jevily se v r. 1937 na budově četné trhliny ve
zdivu. - Mateřská škola je umístěna v soukro-
mém domku.
V í t o n i c e. Učebna obecné školy je umístěna
v najaté místnosti hospodářského stavení. Poně-
vadž majitel statku začal nyní sám hospodařiti,
dostala. škola výpověď.. V obci nelze najíti jiného
umístění.
Hrušovany n. J. Měšťanská škola je umís-
těna v budově státní mateřsko školy v saňově a
učebnu mateřské Školy bylo nutno upraviti v su-
terénu státní obecné školy v Šanově. Druhá třída
měšťanské školy je v budově železniční správy
v Hrušovanech, a to z bytu pro železniční zaměst-
nance. Třetí třídu měšťanské školy nelze zatím
umístiti, škola nemá ani kreslírnu. ani žádné jiné
pomocné místnosti.
Obecná škola má jednu třídu umístěnu v budově
německé školy. Ostatní třídy a škola mateřská
jsou umístěny v nízkém domku při okresní silnici.
Jaroslavice. Obecná škola je umístěna od
r. 1922 v místnosti I. patra bývalého německého
sirotčince. Ve třídě 7 X 5 m tísní se 30 žáků. Dům
je stavba velmi chatrná, zdi nestejně ssedávají a
trhliny bylo třeba již několikrát opravovati.
V r. 1937 byla budova vážně ohrožena a škola
musela se na čas z domu vystěhovati.
V r a c o v i c e. Obecná škola je umístěna
v I. poschodí selského výměnku. Z malé předsíňky
možno vstoupiti do školní světnice o velikosti
5X4 m se stropem tak nízkým, že dospělý člo-
věk pohodlně na něj dosáhne. Učebna má pouze
jedno okno.
Ve všech těchto obcích není pro učitelstvo na-
turálních bytů, ba v mnohých nemůže učitel do-
stati ani byt. Jestliže svého času byla veřejnost
překvapena zprávou, že učitelstvo utíká z pohra-
ničí do vnitrozemí, potom dlužno uvážit, že ne-
dostatky v bydlení a nezdravé školní učebny ve
školách nutí učitelstvo, aby v zájmu svého zdraví
a svých rodin hledělo se dostati z takové obce.
Mělo by proto býti pamatováno při stavbě škol na
učitelstvo, které by rádo za slušný byt dobře za-
platilo.
Na zkušenostech staveb školních budov v Lovo-
sicích, Duchcově (reálné gymnasium) a jinde, va-
rujeme před stavbou učeben, dílen, tělocvičen a
kuchyní v suterénu, poněvadž místnosti ty jsou
obyčejně vlhké a brzy jsou zachváceny houbou,
ma-jí nedostatek světla a vzduchu. Bývají lam
často umístěny třídy s největšími dětmi, s nej-
delší vyučovací dobou. Při měšťanských školách
buďtež stavěny tělocvičny, kterých budou školy
potřebovat k provádění předvojenské výchovy.
Tento stručný výpis ani zdaleka nevyčerpává
jména všech obcí, kde by bylo třeba postaviti čes-
kou školu, ač jde o místa, kde české školy mají
stabilní ráz a zajištěný počet českých dětí.
Jsme si ovšem vědomi, že vše najednou nelze
odstraniti a že bylo prvou prací školské správy,
aby alespoň školy byly zřízeny. Poněvadž vyjme-
nované případy jsou nejnaléhavější, táží se pode-
psaní:
Zda jsou slavné vládě známy tyto případy?
Zda jest ochotna působiti k tomu, aby byl zvý-
Sen obnos na stavbu státních národních škol, aby
mohlo dojíti v jubilejním roce republiky k vět-
nímu počtu staveb?
Zda jest ochotna zříditi meziministerský sbor
s přibráním parlamentních zástupců, který by vy-
pracoval plán postupu staveb škol a každého roku
podával ministerské radě zprávu o provádění
plánu, aby se znemožnilo odsunování důležitých
staveb škol pro různé vlivy?
Zda jest ochotna sdělit, přistoupí-li letošního
roku ku stavbě některých uvedených budov škol?
Zda jest ochotna vydati stavitelům těchto budov
příkaz, aby při stavbě přijímali dělníky a řemesl-
níky toho okresu a kraje, ve kterém se škola
staví?
V Praze, dne 22. února 1938.
Hladký, Hampl,
Dlouhý, dr Mareš, Jurnečková-Vorlová, František
Němec, Brožík, F. Kučera, Tayerle, Vaverka, Neu-
meister, Polach, K. Chalupa, Pik, Laušman, Stivín,
Srba, J. Kučera, Nový, Tymeš, Jaša, A. Langer,
Ešner, Remeš, dr. Meissner, dr. Macek.
1250/IV.
Interpelace
poslance V. Knotka
ministru vnitra,
proč zemský úřad oddaluje rozhodnutí
o odstranění závažných závad vzniklých pro
Radotín nesprávným provozem cementárny
"Prastav" v Radotíně.
V Radotíně u Prahy, a to přímo ve středu obce,
má firma "Prastav", spojené pražské továrny na
staviva, akc. spol. v Praze II., Havlíčkovo nám.
4 n., továrnu na cement. Z továrny této vypouštěn
je prach a plyny v takovém množství a takovým
způsobeni, že celá obec Radotín je těmito zamořo-
vána a občanstvo i veřejné budovy jsou plně vy-
staveny škodlivým účinkům. Občanstvo v Rado-
tině stěžuje si již dlouhou dobu na tyto závady
10
a obec Radotín sama dožadovala se při všech ří-
zeních a u příslušných úřadů sjednání nápravy.
Poměry se zhoršily tak, že obec žádala za
náhlou revisi závad. Tato byla dne 8. června 1936
v továrně na cement provedena a v protokole o ní
je uvedeno, že okresní úřad je toho názoru, že
stížnosti obce Radotína do obtěžování kouřem a
prachem v míře nepřípustné jsou oprávněné a že
bude nutno po výslovném názoru znalců v mezích
praktické možnosti učiniti opatření, která by ob-
těžování snížila na přípustnou míru, nebo je od-
stranila. Podle výsledku komisionelního řízení ko-
naného dne 15. října 1936, byl vydán okresním
úřadem Praha-Venkov příkaz (č. j. 79. 921/36-11
P/909), aby splodiny hoření, jak ze sušicích bubnů,
tak ze šachtových pecí svedeny byly zvláštními
kanály s příslušně výkonnými ventilátory do jed-
noho továrního komínu, který má být nejméně
80 m vysoký, a to ve lhůtě 1 roku.
Proti výměru podány byly námitky, o nichž ne-
bylo rozhodnuto - ačkoliv rok uplynul a jde
o opatřeni nutná z veřejného zájmu.
A tak závadný stav provozu zůstává dosud a
zvyšuje se ještě tím, že intensita výroby se v po-
slední době podstatně zvětšila.
Zemský úřad si dává na čas - až nepochopi-
telných důvodů, ačkoliv všechna předběžná vy-
šetření úřední jsou provedena.
Táží se tudíž podepsaní:
1. Jest panu ministru vnitra celá tato věc,
o které bylo hodně často i ve veřejném tisku
psáno, známa?
2. Jest ochoten pan ministr vnitra vysvětliti,
proč tak dlouho příslušné oddělení zemského úřa-
du věc nevyřizuje?
3. Jest ochoten pan ministr naříditi, aby tato
pro celou obec Radotín tolik nutná a důležitá věc
byla co nejrychleji vyřízena?
V Praze, dne 30. ledna 1938.
Knotek,
Stanislav, Brukner, Petr, Bayer, dr Novák, Stašek,
Hintermüller, Vičánek, Otáhal, V. Sedláček, Ja-
nalík, Bezděk, dr JOs. Dolanský, Řičář, dr Hula,
Světlík, Koček, dr Mičura, Šamalík, Schlusche, dr
Luschka.
1250/V.
Interpelace
poslanců B. Staška, Frank Světlíka, Jos.
Vičánka a Oldřicha Otáhala
ministru školství a národní osvěty
o postupu ministerstva školství a národní
osvěty, kterým znemožňuje zříditi oddělení
pro nepovinné vyučování náboženství
ve vyšších třídách středních škol.
Výnosem ministerstva školství a národní osvěty
č. 42. 845 ze dne 4. září 1919 bylo o vyučování ná-
boženství na školách středních ustanoveno:
"Podle výnosů č. 25. 552 ze dne 14. června 1919
a č. 24. 203 ze dne 30. července 1919 č. 80 resp.
98 min. věstn. vyučuje se od škol. r. 1919/20 ná-
boženství jako předmětu povinnému ve tř. I. -III.
středních škol a lyceí ve 2 hodinách týdenních, ve
tř. IV. a V. gymnasií, reálných gymnasií a reálek,
ve tř. V. reformních reálných gymnasií, ve tř. IV.
lyceí a v roč. I. učitelských ústavů pouze v jedné
hodině týdenní. V ostatních třídách možno vy-
učovati náboženství po 2 hodinách týdně jako
předmětu nepovinnému v odděleních, přihlásí-li se
do jednoho oddělení aspoň 20 žáků. Toto vyučováni
umístěné mimo pravidelný rozvrh hodin a klasifi-
kované jako předmět nepovinný, bude započteno
učitelům náboženství do jejich učebné povinnosti".
Dalším výnosem o vyučování náboženství na
školách středních jest výnos č. 52. 420 ze 31. řijna
1919, který zní:
"Podle došlých zpráv vykládá se namnoze ne-
správně výnos č. 42. 845 ze dne 4. září 1919,
č. 123 min. věstn. o vyučování náboženství na ško-
lách středních. Za účelem objasnění podotýká se
tedy toto:
Vyučování náboženství jako předmětu nepovin-
nému v odděleních (nikoliv po třídách) lze zavésti
na tom ústavě, kde se k tomuto vyučování přihlásí
aspoň 20 žáků ze všech tříd, v nichž náboženství
není předmětem povinným. Postupná odděleni
smějí býti nejvýše dvě. Pobočky téhož oddělení
mohou se zříditi jen za těch podmínek, za nichž
se zřizují na ústavech pobočky při jednotlivých
třídách. Jinak platí pro nepovinné náboženství
tytéž předpisy, jako pro kterýkoliv jiný nepovinný
předmět.
Jakýkoliv nátlak na žáky, aby se přihlásili do
nepovinného náboženství, je nepřípustný. "
Tolik ministerské výnosy, které jistě nikterak
nesvědčí o tom, že by byly příznivý vyučování ná-
boženství na středních školách, ačkoliv tato nauka
jest pro celý život studentů jednou z nejdůležitěj-
ších. Daleko ale horší jest zejména v posledních
létech praxe příslušného oddělení v ministerstvu
školství a národní osvěty, která vůbec citovanými
výnosy ministerskými při zřizování oddělení pro
vyučování katolickému náboženství se mnoho ne-
řídí, ba kde může dělá překážky tak, aby i ne-
povinné vyučování náboženství katolickému bylo
ve vyšších třídách středních škol znemožněno,
nebo co nejvíce ztíženo.
Známe ku příkladu případ, kde příslušný refe-
rent ministerstva školství povolil pro 83 studují-
cích vyznání katolického: jedno oddělení s jednou
vyučovací hodinou týdně, ale pro 35 studujících
vyznání československého dvě hodiny vyučovací.
Pro 31 studujících polské národnosti vyznání ka-
tolického samostatné oddělení s jednou hodinou
vyučovací týdně, ale pro 32 studující rovněž polské
národnosti vyznání evangelického - dvě hodiny
vyučovací týdně. Známe případ, kde pro 19 studu-
jících evangelického vyznání bylo povoleno zvláštní
oddělení s dvěma vyučovacími hodinami týdně, ale
pro 97 studujících katolického náboženství bylo
povoleno také pouze jedno oddělení s 2 vyučova-
cími hodinami týdně.
Přes to, že na jednotlivých školách se hlásí
hodně žáků ve vyšších třídách do nepovinného vy-
11
učování náboženství, takže by bylo možno zřizo-
vati nejméně 2 oddělení pro vyučováni nábožen-
ství - skoro zásadně se odmítá v ministerstvu
Školství tomuto požadavku vyhověti. Nemluvíme
ani o tom, že by snad bylo povoleno, kde jsou pro
to všechny předpoklady - zřizovati odbočky té-
hož oddělení.
Příslušné oddělení ministerstva školství a ná-
rodní osvěty se vymlouvá, že toto omezení nepo-
vinnému vyučování katolickému ve vyšších tří-
dách středních škol děje se z důvodů úsporných
- že není pro ně úhrady.
Jestliže něco, pak tento důvod jest jedním z ta-
kových, které nasvědčují tomu, že oddělení pro
nepovinné předměty u ministerstva školství není
buď schopno, nebo nemá dosti porozumění pro po-
žadavky vzdělání žactva středních škol. Není
opravdu slyšeti stížnosti, že by bylo na některém
ústavě střední školy odpíráno vyučovati nějakému
nepovinnému předmětu, když se přihlásí dosta-
tečný počet žactva. Jest tomu pouze tak, když se
jedná o vyučování katolickému náboženství. Když
jsou ale na vyučování jiných nepovinných před-
mětů peníze, musí býti i na vyučování katolickému
náboženství.
Ten, kdo rozpočet pro příslušné oddělení minis-
terské navrhuje a pracuje, jistě musí ze zkuše-
nosti věděti, kolik bude asi činiti rozpočet na
úhradu vyučování toho neb onoho nepovinného
předmětu. Musí to věděti - ze zkušenosti, kolik
asi podle výsledku dřívějších let bude zapotřebí,
aby takový rozpočet stačil na úhradu nutných vý-
dajů a musí také věděti a znáti proud celého ži-
vota, aby věděl, které požadavky bude muset ze
života škol středních splniti. Jistě, že za takového
odůvodnění by bylo dostatečně dotováno oddělení
pro vyučování nepovinní m předmětům na školách
středních a nemohlo by býti užíváno tak nejapné
výmluvy i na vyučování žactvem a rodiči žádaného
předmětu - tolik důležitého pro život - jako jest
náboženství - není peněz.
Táži se tudíž podepsaní:
1. Jest ochoten pan ministr sděliti, kolik na rok
1938 bylo preliminováno na úhradu vyučování ne-
povinnému náboženství ve vyšších třídách střed-
ních škol?
2. Jest ochoten pan ministr vysvětliti, proč a.
z jakých důvodů jsou činěny se strany minister-
stva překážky, aby na všech středních školách,
kde jsou splněny podmínky výše uvedených výnosů
ministerských, byly povolovány v předepsaném
počtu oddělení i pobočky pro vyučování nábožen-
ství římsko katolickému?
V Praze dne 12. února 1938.
Stašek, Světlík, Vičánek, Otáhal,
Hintermuller, Stanislav, Brukner, Bezděk, Bayer,
Řičář, Knotek, Petr, V. Sedláček, Janalík, dr Jos.
Dolanský, dr Novák, dr Hula, Šamalík, dr Mičura,
dr Luschka, Schlusche, dr inž. Lokscha, Košek, dr
Mayr-Harting, Schütz.
1250/VI.
Interpelácia
poslanca Štefana Suroviaka
na ministra železníc
o rozmnoženie systemizovaných služobných
miest pri štátnych železniciach.
Podľa zákona č. 103 z roku 1926 a vlád. naria-
denia č. 15 z roku 1927 systemizácia služobných
miest pri železniciach v našej republike, tak sku-
točnej potrebe personálu, ako zdolaniu dopravy
vôbec nezodpovedá a je len na úkor zamestna-
nectva, keďže následkom tej, nedodržuje sa ani
zákon o 8hod. pracovnej dobe, čím personál vo
svojich službách je ohromne preťažený. Personál
pracoval v mimoriadne silnej doprave i pracuje
bez toho, aby mal systemizované miesto. Že je
tomu tak, uznáva i železničná správa, keď sama
chystá rozmnoženie systemizovaných miest.
Ovšem táto práce posiaľ je obmedzená, keďže
nový systemizovaný stav doteraz ustálený je len
pre ministerstvo železníc a riaditeľstvá, kdežto čo
je najpotrebnejšie, nové systemizovanie ostatných
služobných miest, ako pri doprave, odboroch, diel-
ňach, výhrevniach a zásobárňach vôbec ešte nie je
pripravené. Týmto odťahovaním ohrozuje sa fi-
nančná položka na ten cieľ venovaná a zamest-
nanectvo sa vystavuje značnému poškodeniu.
Vzhľadom na to, že odťahovaním prevedenia
novej systemizácie pre služobné miesta nie len do-
prava, ale hlavne samé zamestnanectvo trpí, pý-
tame sa pána ministra železníc:
1. či je ochotný nariadiť bezodkladné preve-
denie novej systemizácie služobných miest a
2. či to bude prevedené najneskoršie do 1. júla
t. r.?
V Prahe, dňa 23. februára 1938.
Suroviak,
Dembovský, Turček, Čavojský, Danihel, Drobný,
Haščík, Florek, Hlinka, Slušný, Sidor, Schwarz,
dr Sokol, Šalát, dr Tiso, Sivák, dr Wolf, dr Pješčak,
Bródy, dr Pružinský, Longa, Kendra.
1250/VII (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Wolfa
ministrovi vnitra,
že policejní censura v českém Těšíně stále
zabavuje časopis "Dziennik Polski".
12
V nynější době, kdy se stále mluví o nutnosti,
aby se český národ sblížil s národem polským a
kdy se slibuje, že požadavky polského lidu budou
splněny, policejní censura v českém Těšíně nedo-
voluje uváděti žádných zpráv o situaci polského
lidu ani stížnosti na křivdy na něm páchané. Ča-
sopis "Dziennik Polski" jest stále konfiskován a
tak byla zabavena od konce ledna 1938 tato čísla:
24, 31, 32, 33, 38 a 41.
Jako příklad uvádíme odstavce ze zabaveného
čísla 32 z článku "Protipolský tah", ve kterém je
řeč o jmenování p. dr. Dobroslava Lízala vládním
komisařem v Třinci. Zabaveny v něm byly tyto
odstavce:
"Protipolský tah.
Tento tah musíme rozhodně považovati za proti-
polský, jejž nutno přijmouti se silnou kritikou.
Pro nerozumné, lehkomyslné, marnotratné hos-
podaření za panování starosty české národnosti
octl se Třinec ve velmi těžké situaci. Když nastou-
pil starosta Polák, p. Kornuta, cítě svou plnou od-
povědnost za své jednání vůči veškerému obyva-
telstvu Třince, zahájil hospodaření rozumné,
úsporné a účelné, a pracoval společně v těsné do-
hodě s těmi činiteli městského zastupitelstva, jimž
blaho města skutečně leželo na srdci. Byli to čini-
telé zdejší, nikoliv fluktuující, kteří hleděli na
své jednání se stanoviska plné odpovědnosti před
svým vlastním svědomím, před domácím lidem a
před budoucností města.
A skutečně bylo stále zřejmější, že se polskému
starostovi společně s činiteli s ním společně pra-
cujícími podaří dostati Třinec z bláta finanční
zkázy. Na něčí přání, bez skutečné potřeby, byl
jmenován komisař. Pocítili jsme tenkráte tento
krok jako tah výslovně protipolský a jedině jen
v politice nepříznivé polskému lidu jsme viděli
odůvodnění tohoto kroku zbytečného, tudíž škod-
livého, posuzujíce jej nyní s hlediska 18. února. "
"Když nadešla doba k nápravě křivdy, spáchané
na našem lidu nepotřebným jmenováním komisaře
pro Třinec, čekali jsme, co bude. Doufali jsme, že
tato věc bude vyřízena demokraticky v těsné do-
hodě se všemi místními činiteli a v plné dohodě
s většinou, která kdysi zvolila starostou p. Kor-
nutu. Jedině důsledným krokem po 18. únoru bylo
by bývalo jmenovati ho komisařem. On přece uká-
zal cestu k nápravě financí Třince, on by dokázal
při aspoň poněkud příznivém poměru úřadů k jeho
činnostem, že zdejší občan dovede napraviti to,
co přistěhovalec zkazil. Třinec mohl býti příkla-
dem, a to dobrým, jak se má vládnouti městu mla-
dému, přechodně dotčenému hospodářskou krisí.
Stalo se jinak. Bylo nám nevývratně dokázáno,
že zásady 18. února nepronikly ještě tak hluboko,
aby se dostaly až do místní samosprávy. Nedošlo
ještě k tomu. aby všichni odpovědní činitelé na
Těšínsku pocítili potřebu přihlédnouti k polským
přáním, aby se sami přesvědčili, že staré křivdy
se musí napraviti, že je nutno demokraticky řešiti
otázky, jimiž se živě zabývá polská menšina a
které patří do oboru jejích životních zájmů.
Osobou nového komisaře se nehodláme zabývati.
Nás se týká způsob, jak byl jmenován, dále se nás
týká obnovení staré křivdy, což se nás dotklo
zvlášť bolestně. I samo jmenování i způsob jme-
nování jsou protipolskými tahy, které ostře kri-
tisujeme a odsuzujeme, neboť ztěžují práci o do-
hodu. "
V jiných číslech byly zabaveny články opako-
vané z tisku jiných národností, jako na př. článek
nadepsaný,. Slovenští autonomisté se domáhají
svých práv", dále články připomínající polskému
lidu jeho povinnosti stran národní důstojnosti
v č. 33 ze dne 9. února t. r. s nápisem "Více ná-
rodní důstojnosti". Vzpomínky a úvahy, proč do-
šlo ke sporu česko-polskému v článku s nápisem
"Česko-polský spor" v č. 33.
Tento postup považujeme nejen za nespraved-
livý, nýbrž i za škodlivý pro vývoj událostí proto,
že jednak vydavatelství trpí velké škody, jednak
si lid rozličně vykládá zabavené skvrny, takže ná-
sledkem toho vznikají rozličné pověsti, ačkoliv ve
skutečnosti v zabavených odstavcích nebylo nic
takového, co by se dalo při objektivním posuzo-
vání považovati za trestný čin. Tiskový soud
ovšem zabavení potvrzuje, když dostane zprávu
policejních úřadů, že by uveřejnění takového
článku mohlo způsobiti neklid, ale tato zpráva
sama jest nespravedlivá a nesouhlasí s duchem
ústavní svobody tisku a tiskového zákona.
Proto se obracíme na pana ministra vnitra se
zdvořilým dotazem, hodlá-li uděliti policejnímu ře-
ditelství v českém Těšíně příslušné pokyny, aby
censuru polských časopisů a zvláště časopisu
"Dziennik Polski" provádělo liberálně, přihlížejíc
k ústavně zaručené svobodě slova a aby také dbalo
toho, aby při provádění rensury vydavatelství ne-
utrpělo zbytečnou škodu?
V Praze, dne 22. února 1938.
Dr Wolf,
dr Pružinský, Šalát, Dembovský, Haščík, Sidor,
Turček, Čavojský, Florek, Slušný, Suroviak, Hlinka,
Sivák, Danihel, Drobný, Longa, Brody, dr Sokol,
dr Tiso, Schwarz, Kendra, dr Pješčak.
1250/VIII (překlad).
Interpelace
poslance dr L. Wolfa
ministrovi vnitra
o neodůvodněném zabavení časopisu
"Dziennik Polski".
V č. 24 časopisu "Dziennik Polski" ze dne
20. ledna t. r. byl zabaven celý úvodník, nade-
psaný,. Když chtějí úřady odůvodriti svou exi-
stenci", článek ten zásadně uvádí pouze to, co bylo
již uveřejněno v časopise.. Deutsche Presse". člá-
nek ten zněl:
"Nejvíce zmatku v pohraničních oblastech pů-
sob! všude místní šovinistický tisk. Stále cosi
čichá, podezřívá, odhaluje iredentu a tak zneklid-
ňuje zemské i ústřední úřady.
Prožili jsme to přede dvěma lety, když se
v ostravském tisku nadělalo tolik hluku. Podle
zpráv těchto časopisů se zdálo, že na Těšínsku