7

2. Ví pan ministr, že se ve vytýkaném případě
obcházejí předpisy, podle kterých cizí státní pří-
slušníci nesmějí ve veřejné službě vykonávati ho-
norovanou činnost?

3. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr.
aby vytýkaná věc byla napravena?

V Praze, dne 21. ledna 193S

Dr Eichholz,

E. Köhler, Hollube, Kickerl, Knöchel, F. Nitsch,

inž. Schreiber, Klieber, Stangl, dr Rosche, Kundt,

inž. Künzel, Wollner, Sogl, Obrlik, Axmann,

Knorre, Hirtev Rösler, Gruber, G. Böhm.

1216, VI (překlad).

Interpelace

poslanců dr. T. Jillyho a J. Röslera

ministrovi veřejného zdravotnictví a
tělesné výchovy,

že se péče o zotavení dětí nezaměstnaných

provádí nevěcně a vzbuzuje dojem

stranickosti.

Postup státních ústředních úřadů při provádění
tak důležité akce, jako jest péče o zotavení dětí
nezaměstnaných, zcela odporuje významu, který
mají německé a české organisace pro ochranu dětí
a péči o mládež pro provádění péče o dorůstající
mládež a příčí se prohlášením, která jsme několi-
krát slyšeli a slyšíme s nejvyššího místa o pod-
poře těchto organisací

Naprosto nelze pochopiti, proč k provádění této
péče nebyly přibrány německé a české okresní péče
o mládež. Všechny věcné důvody mluví pro to, že
tento úkol mohou tyto polostátní organisace pro-
váděti stejně snadno a stejně dobře, jako prová-
děly četné jiné i ke spokojenosti státních ústřed-
ních úřadů. Nelze odmítnouti podezření, že se pře-
devším německé okresní péče o mládež nezdají mi-
nisterstvu veřejného zdravotnictví a tělesné vý-
chovy již vhodnými orgány KU provádění tako-
vých akcí od té doby, kdy se změnilo složení správ
jednotlivých německých okresních péčí o mládež
podle smýšleni převážné části německého obyva-
telstva. Ale to není jistě dostatečný důvod, aby se
německým péčím o mládež odebíralo provádění a
tím i výběr dětí a přenášelo na obecní a okresní
sociální komise, které zdaleka nemají těch zkuše-
ností o rodinných poměrech, jako na př. německé
okresní péče o mládež.

Pokud víme, podala německá zemská komise pro
ochranu děti a péči o mládež v Liberci již skoro
před 2 lety žádost ministerstvu veřejného zdravot-
nictví a tělesné výchovy, aby provádění státní
péče o zotavení dětí nezaměstnaných bylo přene-
seno na okresní péče o mládež, ale ministerstvo
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy dosud
tuto žádost řádně nevyřídilo.

Jest odůvodněné podezření, že si provádějící mi-
nisterstvo od toho, že výběr dětí budou prováděti
místní a okresní sociální komise, slibovalo výběr
více vyhovující svým přáním, než kdyby výběr
provaděly okresní péče o mládež nestranně a je-
dině podle potřeby. Že tomu tak jest, lze proka-
zati rozličnými fakty, které se udály pri provadění
léto akce v loňském roce. Nebo jak si pan mi-
nistr vysvětlí to, že jistý činitel strany německých
sociálních demokratů na jižní Moravě navštívil
úřad pověřený prováděním a vyjmenoval mu tam
děti, ovšem patřící k jeho straně, v době, kdy to-
muto úřadu o celé akci ještě vůbec nic nebylo
známo!?! Také provádění akce jest přiměřené
K nevěcným motivům při jejím zadání velice ne-
dokonalé. Přes to, že na př. v severních Čechách
jast dosti zotavoven zařízených podle moderních
zasaj, byly děti z tohoto kraje poslány až do Do-
mašova nad Bystřicí na severní Moravě, což vy-
žaduje desítihodinné jízdy vlakem, a to jistě není
snadnou námahou pro slabé a nedostatečně živené
děti. člověk jistě cítí, že ministerstvu veřejného
zdiavotnictví a tělesné výchovy při této akci šlo
nikoliv na posledním místě o podporu zcela urči-
tých zotavoven. Širší veřejnosti je známo, že na
př. v Domašově nad Bystřicí vypukla epidemie zá-
škrtu, při které ze 60 dětí 20 onemocnělo a z nich
2 zemřely. Zde se také hned ukázala nevýhoda
velké vzdálenosti, která starostlivým rodičům
přímo znemožnila navštíviti své děti.

Místa provádějící celou tuto akci provádějí ji
nikoliv na posledním místě pro vylíčené nešvary
při výběru každého roku úplně překotně; to pů-
sobí často shánění dětí bez rozmyslu, často není
času, aby děti byly řádně vypraveny; i lékařské
vyšetření jisté tim trpí.

Ministerstvo přeneslo již několikrát na české
i německé okresní péče o mládež státní úkoly
Uvádíme na př. stravovací a ošacovací akci se
státními příspěvky. Při provádění se nikdy ne-
vyskytla vážná vada. Proč tedy při provádění pěti-
milionové akce, jakou jest zotavovací péče, musí
bytí vyloučena dobrovolná organizace pro péči
o mládež?

Námitka, že jde o děti nezaměstnaných a že jen
sociální komise podrobně tyto děti znají, neobstojí
v žádném směru; jen okresní péče o mládež mají
přehled potřebných dětí a k těm přece patří pře
devším děti nezaměstnaných. Také mají okresní
péče o mládež již desítileté zkušenosti s provádě-
ním takových a podobných akcí.

Jako důkaz, že ministerstvo veřejného zdravot-
nictví a tělesné výchovy při výběru zotavoven a
při dohledu nad celou akcí ani se stanoviska zdia-
votního nepostupovalo bezvadně, uvádíme zota-
vovnu ve Starých Splavech. Tato zotavovna patří
revírní radě zaměstnanců v Mostě.

Mezi dětmi, které v měsících září a říjnu byly
umístěny v prázdninovém útulku ve Starých Spla-
vech, vyskytl se případ, že hoch J. Tauson z Varns-
dorfu onemocněl spálou. Obvodní lékař, kterého
povolala správkyně útulku, zjistil v den, kdy byl
povolán, případ onemocnění s nejistoou diagnosou,
ale příštího dne musil určiti pravděpodobnou dia-
gnosu spály. Na lékařův rozkaz bylo dítě převe-
zeno do českolipské nemocnice. Toto dítě, které
onemocnělo spálou, zemřelo po 3nedělním pobytu
v nemocnici v České Lípě. Již před 14 dny mohl
lékař bezvadně zjistiti v dětském útulku případ


8

spály a toto dítě musilo býti převezeno do ne-
mocnice do České Lípy. Prázdninový útulek byl
přes tyto případy onemocnění veden dále a to asi
14 dni. Když se děti vrátily do svých domovských
obcí, onemocněly spálou ještě 3 děti, které se jí
jistě nakazily za svého pobytu v prázdninovém
útulku.

Prázdninový útulek, ve kterém v září a říjnu
bylo 39 dětí, lze vždy označiti za místnost nevhod-
nou k umístění dětí v této roční době. Jest pří-
značné, že i mostecká rada zaměstnanců před za-
hájením dětské akce vyjádřila vůči ministerstvu
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy po-
chybnosti v tom smyslu, že čistě letní útulek bez
dvojitých oken a bez otopného zařízení v pokojích
dlužno považovati za naprosto nevhodné místo,
aby v něm v této roční době byly umístěny děti.
Ministerstvo přes tuto výstrahu držitele útulku
pojalo jej do akce. Dále dlužno konstatovati, že
prázdninový útulek vůbec neměl bezvadné isolační
místnosti pro nemocné děti. Onemocnělé děti byly
uloženy v pokoji pro ošetřovatelky, který byl
přímo spojen a ložnicí dětí. V tomto pokoji spala
ošetřovatelka, která se současně starala o nemocné
i o zdravé děti. Ani po zjištěném onemocnění spá-
lou nebylo nařízeno, aby tento způsob péče o děti
byl změněn. Přes to, že od případu k případu po-
volávaný obvodní lékař podal hlášení o spále (hlá-
šení, které se mělo neprodleně zaslati ministerstvu
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy jako od-
povědnému pořadateli této akce), nebyla učiněna
žádná opatření k desinfekci místnosti, ve které
leželo nemocné dítě. Neodpovědným způsobem se
tato akce vedla dále, přes to že byl hlášen druhý
případ onemocnění. Nelze pochopiti, že i dále
směla výpomocná sestra jako zástupkyně onemoc-
nělé správkyně akce, která, jak lze prokázati, oše-
třovala první i druhé dítě onemocnělé spálou, oše-
třovati zdravé děti a starati se o ně. Jest neodpo-
vědné, že ani po druhém případě onemocnění ne-
bylo nařízeno uzavříti prázdninový útulek, čehož
následkem musilo býti, že tři další děti po svém
návratu domů přiměřeně k inkubační lhůtě
u spály touto nemocí onemocněly. Příznačné jest,
že správa prázdninového útulku vůbec neoznámila
příslušníkům tyto případy onemocnění.

Dále bylo konstatováno, že teploty podle zá-
znamů meteorologické stanice v Doksech v této
době klesly v noci až na 2° tepla.

Přihlížejíce k tomu, co jsme výše uvedli, tážeme
se pana ministra veřejného zdravotnictví a tě-
lesné výchovy:

1. Proč nebyly dosud ještě nikdy okresní péče
o mládež pověřeny akcí pro zotavení dětí neza-
městnaných?

2. Proč provádění této akce bylo přikázáno
místním a okresním sociálním komisím, ačkoliv se
musilo očekávati, že tato místa nebudou míti ani
potřebné zkušenosti, ani přiměřených předpokladů
pro bezvadné provedení?

3. Podle jakých hledisek byly vybrány zota-
vovny k provedení zotavovací akce?

4. Jak to bylo možné, že úřadovna strany ně-
mecké sociální demokracie byla o zamýšlené akci
až do podrobností již dříve informována než pří-
slušný úřad, který měl býti pověřen výběrem dětí?

5. Jest ministerstvo ochotno letošní akci opros-
titi od jakéhokoliv stranickopolitického vlivu a to
tím, že provedení bude přeneseno na okresní péče
o mládež jako na místa jedině příslušná?

6. Proč byl útulek mostecké zaměstnanecké rady
ve Starých Splavech pojat do této akce, ačkoliv
se k tomu i podle mínění majetníků nehodil?

7. Jest ministerstvo ochotno úřady a osoby,
které zavinily smrt chlapce J. Tausche, přiměřeně
potrestati?

8. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
příště podle možnosti vyloučil takové případy one-
mocnění a smrti, hodné politování?

V Praze dne 22. ledna 1938.

Dr Jilly, Rösler,

Klieber, Hollube, Stangl, Gruber, Obrlik, Wollner,

Knorre, Sandner, Jäkel, Knöchel, Nickerl, F.

Nitsch, dr Rosche, Axmann, Sogl, Kundt, May,

Hirte, inž. Künzel.

1216 VII (překlad).

Interpelace

poslance dr. Š. A. Fencika

ministrovi vnitra a ministrovi
spravedlnosti

o zabavení č. 275 časopisu "Naš Puť"
v Užhorodě.

1. Nebudu vypočítávati četné konfiskace časo-
pisu "Náš Puť" v Užhorodě z důvodů těžko se da-
jících vysvětliti, nechci - li říci více. Na většinu
svých interpelací pro tyto konfiskace jsem dosud
nedostal odpověď. Ale zabavování se opakuje a za-
sazuje ránu za ranou demokratické ideji naší re-
publiky.

2. Dne 3. listopadu t. r. bylo zabaveno č. 275 ča-
sopisu "Náš Puť" pro tyto věty článku "Zvěř má
větší cenu než člověk": "Sedlákům se nedovoluje
míti střelné zbraně pod záminkou, že "Rusové jsou
hloupí a mohou jeden druhého postříleti. " často na
udání lesníků četníci přeházejí v domě chudého
Rusína všechno vzhůru nohama hledajíce zbraně. "
a konec téhož článku: "Jiná věc by byla, kdyby
oni měli na sobě (t. j. Rusíni, poznámka interpe-
lanta) jelení nebo kanci kůži, pak by se našlo
mnoho zástupců a ochránců. Na Verchovině jest
mnoho rozličné zvěře, ale nejladněji se cení ver-
chovinský Rusín. "

3. První zabavená věta místo zasloužené kritiky
(což naprosto není nebezpečné) nynějšího stavu
při udělování povolení na honební zbraně, která
toho, kdož si toho přeje, činí úplně závislým na
honebním právu, jež jest dostupné pouze velmi
zámožným lidem, uvádí odpověď, kterou kdosi kdysi
úplné nerozvážně vysvětlil zamítavé rozhodnutí tý-
kající se toho, mají - li ruští sedláci právo míti
zbraně. Ale nerozvážně chráněná věta tak velice


9

zranila národní samolibost karpatoruského lidu, že
žádné konfiskace nesetrou této urážky, což také
dokazuje uvedená věta dopisovatele ze zapadlého
venkova. Jen šetrné chování správního úřednictva
k národní hrdosti lidu může to zahladiti a zlepšiti
vzájemné styky. Přirozeně jest vinníkem neuvědo-
mělý správní úředník, který pronesl urážlivou
větu, a nikoliv uražený lid, který způsobem sobě
dostupným protestuje proti urážce.

Druhá věta ukazuje na případy pečlivých pro-
hlídek, které provádějí četníci na udání lesníků.
Takové případy se dějí ve všech státech a zmínka
o nich není ničím urážlivým pro četnictvo a ničím
pobuřujícím proti úřadům. A užívati slova čet-
nictvo nebylo v naší demokratické republice dosud
zakázáno.

Obě tyto věty pouze stínují myšlénky článku:
"Obyvatelé trpí černou zvěří... " a "Hladový
Verchovinec od rána do večera se dře v potu tváře
na svém chudém poli, a v noci místo odpočinku
musí s nasazením svého života odháněti kance se
svého pole. " Zástupci úřadů, kdyby se humánně a
účelně chovali ve styku s občanem a šetrně za-
cházeli s bohatstvím státu, obilím, měli by sami
ozbrojiti bezbranně obyvatelstvo k boji proti škůd-
cům, ničícím jeho chléb, a nikoliv ironisovati, urá-
žeti a pátrati u obyvatelstva po zbraních, které si
pro svou chudobu kupovati nemůže.

4. Třetí zabavená věta pouze konstatuje zvláštní
humanismus XX. století, který se vytvořil ná-
sledkem nezdravého pojmu demokratismu. Podle
našich zákonů jelen a kanec pro svou kůži a po-
měrnou řídkost požívají plné ochrany a mohou
beztrestně pustošiti pole zdělávaná člověkem, mo-
hou ničiti nejen jeho práci, nýbrž i jeho samého,
neboť člověku je zakázáno se ozbrojiti a zvěř jest
lépe ozbrojena než člověk, člověk odpovídá před
zákonem za zabití zvěře, které jest zločinem, zvěř
neodpovídá a jest chráněna zákonem.

Poslední zabavená věta jest logickým důsled-
kem předposlední.

5. - - - Zakáže-li se tisku bičovati nedo-
statky našeho života, kdo na ně ukáže, jak po-
vstane hnutí k nápravě těchto nedostatků? Úsilí
o zdokonalení, úcta k veřejnému mínění a ochotná
pozornost k potřebám lidu, to jest skutečný demo-
kratismus. Vše, co tomu překáží, jest krátkozraké,
protidemokratické úsilí, které v minulosti nejed-
nou způsobilo státní pohromu.

I. Vědí páni ministři o četných neodůvodněných
konfiskacích časopisu "Naš Puť" v Užhorodě a
o interpelacích, které jsem v této věci podal?

II. Považují páni ministři za nezbytné pohnati
k odpovědnosti ty, kdož zavinili zabavení č. 275
a jiná zabavení časopisu "Naš Puť" v Užhorodě,
poněvadž diskreditují úřad svými neodůvodněnými
činy a působí v obyvatelstvu rozčilení a rozdráž-
dění?

III. Jak hodlají páni ministři chrániti příště
svobodu slova, prestiž demokratismu a zákonitosti
naší republiky?

V Praze dne 15. prosince 1937.

Dr Fencik,

Danihel, Dembovský, Turček, Drobný, Kendra,

Langa, Schwarz, Florek, Smetánka, Kut, inž.

Schwarz, Ivák, salát, Suroviak, Slušný, Gajda,

Trnka, Dominik, Zvoníček, Branžovaký.

1216/VIII (překlad).

Interpelace

poslance R. Döllinga
ministrovi spravedlnosti

o konfiskační praksi libereckého státního
zastupitelství.

Dne 23. listopadu 1937 zabavilo státní zastupi-
telství v Liberci v časopise odborových organisací
"Der Metallarbeiter", č. 21, ročníku VIII, tato
místa:

........dovoluje si ministerstvo sociální péče

stejně jako dříve neprávem zadržovati svazu pe-
níze, čímž jsou členové uvedeného svazu-----------

o svůj poslední příjem (podporu podle gentské
soustavy) a......"

"Krásnými slovy o demokracii se hladovějícím
v německém území nepomůže. Potřebují práce nebo
podpory, a nikoliv byrokratických šikan. Vláda při
provádění 18. února v tomto oboru - abychom
užili mírného výrazu - velice selhala. "

Obě zabavená místa nejsou ničím jiným než kri-
tikou, opírající se o skutečnosti a oprávněnou, a
charakterisováním opatření jednotlivých správ-
ních orgánů. Veřejná kritika a charakterisování
postupu byrokratických živlů a také vlády jest
v zájmu státu, neboť kritisovaná opatření jsou,
jak se líčí v článku zkomoleném zabavením, s hle-
diska vytvoření a udržení obranné schopnosti de-
mokratického německého obyvatelstva neodpověd-
ná a vzbuzují v nejvyšším stupni obavu. Uvedená
zabavení jsou neodůvodněným omezováním kritiky
vysoké byrokracie a vlády a odporují duchu
ústavy.

Zdůrazňujeme, že není pro nás v tomto případě
rozhodující, zda byly proti konfiskačnímu nálezu
podány opravné prostředky či nikoliv. Pro nás jest
v tomto případě mínění jednotlivých úřadů, byla-li
tato konfiskace provedena právem či nikoliv, ve-
dlejší povahy a věcí samých orgánů za časopis
odpovědných.

Tážeme se Vás však, pane ministře:

Je dovoleno kritisovati opatření vlády a byro-
kratické zjevy a charakterisovati je podle jejich
politických následků a to s hlediska obyvatelstva
a podle jeho citu?

V Praze dne 21. prosince 1937.

Dölling,

Krosnář, Fuščič, Procházka, dr Clementis, Schmid-
ke, Hodinová-Spurná, Nepomucký, Vodička, B.
Köhler, Beuer, Šliwka, Kliment, Schenk, Kosik,
Široký. Šverma, Zápotocký, Klíma, Machačová-
Dostalová, Kopřiva.


10

1216/IX.

Interpelácia

poslanca Jozefa Drobného
vláde

vo veci úpravy zaopatrovacích platov ne-
štátnych učiteľov a iných zamestnancov na
Slovensku.

V 53. schôdzi poslaneckej snemovne, konanej 16.
júna 1936 predložil som návrh na zmenu § 1 zá-
kona, ktorým sa má doplniť zákon č. 70 z roku
1930 ohľadom úpravy odpočivných a zaopatrova-
cích platov neštátnych učiteľov a iných zamest-
nancov, ktorí neboli zúčastnení výhod spomenutého
zákona. Tento môj návrh nebol síce prijatý po-
slancami vládnych strán, ale miesto toho bola pri-
jatá rezolúcia, podaná p. posl. Teplanským, Nem-
com, Bergmannom, Petrom, Michálkom, Taubom a
Kunzom, ktorá znie nasledovne:

"Vláda se vybízí, aby predložila osnovu záko-
na, kterou se upravují zaopatrovací a odpočivné
platy nestátních učitelů na Slovensku".

Nakoľko vláda doteraz nijaký návrh, týkajúci
sa riešenia tejto otázky nepodala a riešenie tejto
otázky je životným záujmom spomenutých
učiteľov, pýtame sa vlády republiky českosloven-
skej:

a) či je ochotná venovať pozornosť tejto otázke,

b) čo zariadila, alebo mieni zariadiť, aby s úpra-
vou penzií neštátnych učiteľov na Slovensku bol
spravený čím prv poriadok.

V Prahe 16. januára 1938.

Drobný,

Čavojský, Dembovský, Haščík, dr Pružinský,

Suroviak, dr Wolf, Danihel, Florek, Hlinka, Sidor,

R. Schwarz, dr Pješčak, dr Sokol, Kendra, Sivák,

dr Tiso, Bródy, Longa, Slušný, Turček, Šalát.

1216/X.

Interpelácia

poslanca Jozefa Drobného
vláde

vo veci rozdielov cenového indexu životných
potrieb na Slovensku a Podkarp. Rusi.

Podľa zpráv št. štatistického úradu, cenový
index životných potrieb je dokázané a nesporne
vyšší na Slovensku a Podkarp. Rusi, ako v Če-
chách a na Morave, čím trpí životná úroveň št.

a ver. zamestnancov, profesorov a učiteľov. Sľuby
vlády, že sa postará o potrebné protidrahotné
opatrenia, vyznely a vyznievajú dosiaľ naprázdno.

Podpísaní sa preto spytujú vlády republiky
Československej:

a) či je ochotná zariadiť potrebné, aby cenové
rozdiele prestaly,

b) a i do tej doby či je ochotná zamestnancom
na Slovensku a Podkarp. Rusi poskytnúť mimo-
riadnu výpomoc.

V P r a h e 16. januára 1938.
Drobný,

Čavojský, Dembovský, Haščík, Kendra, Sidor,
Suroviak, dr Wolf, Danihel, Florek, Longa, Sivák,
R. Schwarz, dr Pješčak, dr Sokol, Hlinka, dr Pru-
žinský, Slušný, dr Tiso, Bródy. Šalát, Turček.

1216/XI.

Interpelácia

poslanca Jozefa Drobného
ministrovi pôšt a telegrafov

vo veci zriadenia lepšieho doručovania poš-
tových zásielok pre obce v okolí Vlčova,

Obce a osady v okolí Vlčova a to Lubienka, Ipeľ,
Chl. Studňa, Starý Vŕšok, Dobrý Potok, Mysliny,
ďalej obce Šoltýska, Dubákovo atď., taktiež aj
ostatné blízke kopanice sa domáhajú, aby v tejto
časti bola zriadená alebo riadna cezpolná doručo-
vacia služba, prípadne poštový úrad, alebo poš-
tovná. Žiadosti týchto obcí sú zamietané s odôvod-
nením, že doručovanie pošty by nebolo rentabilné.
Kraj, v ktorom tieto obce ležia, je skutočne po
stránke doručovania pošty hodne zanedbaný a
preto keď by aj nebola práca pošty sto percentové
rentabilná hneď, došlo by k priaznivým výsledkom
neskoršie a okrem toho by pošta po stránke kul-
túrnej vykonala svoje chvalitebné dielo.

Pýtam sa preto úctivé pána ministra pôšt a te-
tegrafov, či je ochotný dať potrebné pokyny, aby
v tejto veci bolo žiadostiam obcí vyhovené.

V Prahe dňa 22. januára 1938.

Drobný,

Čavojský, Dembovský, Haščík, Kendra, Sivák,

dr Tiso, Danihel, Florek, Hlinka, Longa, Slušný,

Turček, dr Sokol, dr Pružinský, Suroviak, dr Wolf,

Sidor, R. Schwarz, dr Pješčak, Šalát, Bródy.

1216/XII.

Interpelácia

poslanca Pavla Florka


11

ministrovi vnútra

o zamýšľanom povolení filiálok Mestskej
sporiteľni pražskej na Slovensku.

V našej republike koncom roku 1936 bolo spolu
351 sporiteľní, z toho 349 so stanovami podľa spor.
zákona a 2 spolkové. Z týchto 349 sporiteľní bolo
227 v Čechách, 112 na Morave a v Sliezsku a len
10 na Slovensku. Tento nepomer poukazuje jednak
na okoľnosť, že slovenské sporiteľníctvo datuje sa
len od prevratu a po druhé, že zakladaniu nových
slovenských sporiteľní robia sa umele ťažkosti, na
pr. Sporiteľni v Žiline.

Podľa našich informácií otázka zakladania no-
vých sporiteľní na Slovensku dostáva sa do štádia
riešenia. Zo sporiteľní, ktoré majú na Slovensku
povolené, sú 4 (štyri) samostatné a 4 (štyri) fi-
liálky. Dotiaľ by boly veci v poriadku. No sloven-
ská verejnosť nemôže bez protestu, mlčky prijať
zprávu, že zo štyroch filiálok dve - popri druhých
dvoch Mestskej sporiteľne bratislavskej - boly
(a či majú byť) povolené pre Mestskú sporiteľňu
pražskú. Slovenská verejnosť musí sa ohradiť čo
najrozhodnejšie proti povoľovaniu filiálok na Slo-
vensku pre sporiteľne české najmä vtedy, keď o
povolenie filiálky žiadala i sporiteľňa slovenská
/Žilina), ale napriek najväčšiemu jej úsiliu filiál-
ka jej bola odopretá!! Z toho jasne vyplýva, že tu
nejde o prospech Slovenska, ale o záujmy obchod-
né sporiteľní českých! A v tom prípade úspech -
bohužiaľ - nezávisí na práve a potrebe, ale na
moci Slovensku neprajnej.

Celá slovenská verejnosť je tej mienky, že na
Slovensku novších filiálok českých sporiteľní ne-
potrebujeme. Naše slovenské sporiteľne (Brati-
slava, T. Sv. Martin, Trenčín, Žilina a iné) sú už
dosť vyspelé na to, aby mohly zakladať filiálky
v mestách, kde si netrúfajú založiť sporiteľňu sa-
mostatnú. Preto slovenská verejnosť žiada vy-
svetlenie, na akom základe zriaďuje ministerstvo
vnútra na Slovensku filiálky českých sporiteľní,
ale slovenskej sporiteľni totiež povoliť odopiera?

Slovenská verejnosť ohradzuje sa proti také-
muto pokračovaniu z príčin personálnych, zamest-
naneckých, zo záujmov úverových, kapitálových a
vôbec národohospodárskych slovenských.

Preto sa pýtame p. ministra vnútra:

1. Či tu uvedený stav povoľovania zodpovedá
skutočnosti?

2. Na akom základe bolo odopreté slovenskej
sporiteľni otvoriť filiálku vtedy, keď to bolo po-
volené sporiteľni českej?

3. Či je p. minister ochotný urobiť tu nápravu
a uspokojiť tým slovenskú verejnosť?

V Prahe dňa 25. januára 1938.

Florek,

Čavojský, Hlinka, Šalát, dr Tiso, dr Pješčak,

Danihel, Suroviak, Sivák, dr Wolf, Bródy, dr Sokol,

Longa, R. Schwarz, Kendra, Sidor, Drobný, Slušný,

Haščík, Turček, dr Pružinský, Dembovský.

1216/ XIII.

Interpelácia

poslanca Pavla Florka
ministrovi vnútra

o decentralizácii sporiteľníctva.

Dnešný právny i faktický stav verejnej spori-
teľničnej administratívy, výkonu štátneho dozoru
nad sporiteľňami a výkonu revíznej služby u spo-
riteľní, naskrze nevyhovuje. Centralizovaný štát-
ny dozor (ministerstvo vnútra), odkázaný je v od-
borných otázkach sporiteľničných na jedinú, cen-
tralistickú a monopolistickú revíznu inštitúciu
(Sväz čsl.. spořitelen) a není tak zárukou prime-
ranej hybnosti a pohotovosti obchodovania a vô-
bec činnosti sporiteľní a následkom toho neutvára
možnosti správnej sporiteľničnej služby v pro-
spech občianstva a štátneho hospodárstva v bu-
dúcnosti. Proto slovenská verejnosť dožaduje sa
nápravy a reorganizácie v čsl. sporiteľničnom ži-
vote, ktorej hlavnou podmienkou je decentralizá-
cia sporiteľničnej revíznej služby a štátneho do-
zoru nad sporiteľňami podľa jednotlivých krajín
(zemí), najmä so zreteľom na Slovensko a Pod-
karpatskú Rus.

Konkrétne tu ide o dôsledné uplatnenie ustano-
vení paragrafov 23. a 32. sporiteľničného zákona,
t. j. o určenie počtu revíznych sväzov sporiteľnič-
ných, ich organizácie a pôsobnosti štátnou správou
a o prenesenie výkonu jednotlivých práv a povin-
ností, prislúchajúcich ministerstvu vnútra na zá-
klade sporiteľničného zákona, na podriadené úrady
vnútornej správy. To by sa mohlo uskutočniť jed-
nak rozšírením právomoci vládnych komisárov
sporiteľničných, ako I. inštancie št. dozoru nad
sporiteľňami, jednak prenesením doterajšej agen-
dy ministerstva vnútra, ako centrálneho štátneho
dozorného úradu nad sporiteľňami, z najväčšej
čiastky na krajinské (zemské) úrady, ktoré by
boly II. inštanciou štátneho dozoru podľa osved-
čeného vzoru predprevratového. (Srov. úst. § 27.
sporiateľničného regulatívu z r. 1844, podľa kto-
rého štátny dozor nad sporiteľňami vykonávaly
zemské správy politické).

Takáto náprava by prispela k zdokonaleniu
krajinského sriadenia, uzákoneného r. 1927 (keď
sa parlament usnášal o sporiteľničnom zákone
mal zreteľ na t. zv. zákon župný), a bola by i v sú-
lade s decentralizačným programom, ktorý len po-
silniť môže základy nášho štátu a predpoklady
blahobytu jeho občianstva.

Poznamenávam, že nariadenie vlády zo dňa 27.
júla 1920, čís. 477 Sb. z. a n. o Sväze čsl. spori-
tení odporuje ustanoveniu § 23. sporiteľničného
zákona. Tam sa jasne hovorí o sväzoch sporiteľní,
pri čom určenie ich počtu, organizácie a pôsob-
nosti ponecháva sa štátnej správe, pod ktorou
v smysle ustanovenia spomenutého paragrafu a zá-
kona treba rozumeť ministerstvo vnútra. Ináč
prvý krok k decentralizácii štátneho dozoru nad
sporiteľňami urobilo už ministerstvo vnútra samo
svojím výnosom č. j. 760/1937-17 zo dňa 3. ja-
nuára 1933, ktorým prenieslo na krajinské (zem-


12

ské) úrady právo menovať vládnych komisárov
sporiteľní a ktorým splnomocnilo vládnych komi-
sárov schvaľovať menom ministerstva vnútra roč-
ný paušál sporiteľní na drobné venovania.

Krajinská decentralizácia štátneho dozoru nad
sporiteľňami a sporiteľničnej revíznej služby pri-
niesla by sporiteľniam, celému slovenskému a vô-
bec celoštátnemu hospodárskemu životu veľký úži-
tok. Syntéza skúseností, ktoré by si nadobudlo via-
cej úradov štátneho dozoru a syntéza revíznych
opatrení a výsledkov, ktoré by malo viacej revíz-
nych sväzov, boly by veľkým a cenným prínosom
ako do štátnej sporiteľničnej administratívy, tak
i do štátneho sporiteľničného dozoru a do spori-
teľničnej revíznej služby. Jediný centralistický
úrad štátneho dozoru, odkázaný v odborných ve-
ciach na jedinú, centralistickú a monopolistickú
revíznu inštitúciu, nie je vstave zadosť učiniť mo-
derným požiadavkám, kladeným na verejnoprávne
opatrenia v tomto smere v složitom hospodárskom
živote terajších i budúcich časov. A najmä slo-
venské sporiteľníctvo, nachádzajúce sa stále ešte
len na začiatku svojho vývinu, potrebuje decentra-
lizáciu v oboch smeroch, aby mohlo úspešne pro-
spievať a aby nádejné nové samostatné komunálne
sporiteľne na Slovensku mohly zdarné započať
svoje všeobecne prospešné účinkovanie.

Decentralizácia štátneho dozoru nad sporiteľňa-
mi môže sa uviesť do života hneď v rámci usta-
novenia §u 32. sporiteľničného zákona príslušným
opatrením ministerstva vnútra; decentralizácia
revíznej služby zase môže sa ľahko vykonať pre-
vádzajúcim nariadením, vydaným k § 23. sporiteľ-
ničného zákona pri vhodnej novelizácii vi. nariade-
nia čís. 477/1920 o sriadení Sväzu čsl. sporiteľní.
S tým súčasne mohol by byť v smysle §§ 27. a
28. spomenutého zákona zriadený i sporiteľničný
poradný sbor ako pomocný orgán štátnej správy
vo veciach sporiteľníctva.

Konečne konštatujem, že vo funkciách vedúcich
osôb sporiteľničných javí sa rozhodná inkompa-
tibilita. Tak na pr. komisárom pre Sväz, ako i pre
Mestskú sporiteľňu Pražskú je jedna a tá istá
osoba, takže ako miestopredseda Sväzu F. Menger
a člen riaditeľstva Sväzu prof. Žipek kontrolujú
predsedu riaditeľstva prof. Žipka a hlavného di-
rektora Mengra v Mestskej sporiteľni Pražskej,
podobne i min. radca Schmidt, ako vl. komisár
Sväzu, kontroluje min. radcu Schmidta, ako vl.
komisára M. sporiteľne Pražskej, atď. atď. Zdô-
razniť treba, že hlavný direktor Menger je súčas-
ne i predsedom správy ústrednej banky čsl. spo-
riteľní a prof. Žipek zase miestopredsedom tejže
banky, ktorej je Sväz čsl. sporiteľní dozorným
orgánom.

Tieto skutočnosti nepodvratne dokazujú, že
v záujme ozdravenia peňažníctva na Slovensku i
v celom štáte musí sa vykonať dôkladná jeho re-
organizácia, ktorá by brala náležitý zreteľ na hos-
podárske pomery a podmienky Slovenska.

Preto pýtame sa p. ministra vnútra:

1. Či má vedomosť o týchto nedostatkoch nášho
sporiteľníctva?

2. či je ochotný podniknúť nápravu v tomto
obore decentralizáciou štátneho dozoru a reviznej
služby?

3. A konečne, či je p. minister ochotný odstrániť
vylíčenú protizákonnú inkompatibilitu, ktorá sa
javí vo funkciách vedúcich osôb nášho sporiteľ-
níctva?

V Prahe dňa 25. januára 1938.

Florek,

Čavojský, Hlinka, Šalát, dr Tiso. dr Pješčak,

Bródy, dr Wolf, Sivák, Suroviak, Danihel, dr Sokol,

Longa, Schvarz, Kendra, Sidor, Drobný, Slušný,

Haščík, Turček. Hr Pružinský. Dembovský.

1216/XIV.

Interpelácia

poslanca Teodora Turčeka
ministrovi vnútra

o využitkovaní dobromyseľnosti a o hmot-
nom poškodzovaní ľudí "Záchrannou
Existenciou".

"Záchranná Existencia", svojpomocné úverné
družstvo, zapísané spoločenstvo s ručeným obmed-
zeným v Bratislave, pomocou svojich agentov zí-
skava členstvo tým, že po dvojročnom riadnom
členstve sľubuje hmotnú výpomoc (výbavné, po-
ťažne pohrabné), podľa odst. 9. § 19 a § 20 stanov,
raz pre vždy, až do 5000 Kč. Podľa členskej pri-
hlášky, zaručuje sa každý pristupujúci člen do
svojpomocného družstva "Záchranná Existencia",
že všetky členské príspevky z tohoto členstva vy-
plývajúce podľa §§ 8 a 12 stanov a to: zápisné
50 Kč, režijný poplatok 100 Kč, ročný príspevok
100 Kč a členský podiel 50 Kč, spolu 300 Kč za-
platí pod ztratou splátkových lehôt.

Členský podieľ podľa § 8 stanov činí 50 Kč, je
nedeliteľný a nevypovedateľný.

V prípade sporu z tohoto pomeru vzniklého
podvoľuje sa pristupujúci člen výlučne príslušnosti
okr. súdu v Bratislave. Mimo pristupujúceho člena
podpisuje spomenutú členskú prihlášku otec, matka,
alebo poručník, ako platiteľ a ručiteľ.

"Záchranná Existencia" má týmto spôsobom
zaistené splácanie všetkých zaviazaností vyplýva-
júcich z členstva.

Zpravidla pristupujú za členov slobodné dievčatá
a mladíci s tým, že po dosiahnutí 2ročného člen-
stva budú mať nárok na výbavné podľa členskej
prihlášky, až do 5000 Kč.

Sľúbená) hmotná výpomoc je len lákadlom, čo
členovia až vtedy zbadajú, keď si požadujú vypla-
tenie sľúbenej hmotnej výpomoci.

Konkrétny prípad: Maria Zajícová, slobodná,
narodená v Bošanoch 5. decembra 1912, pristúpila
za člena, podľa členskej prihlášky dňa 1. januára
1936. Podľa odst. 2. § 6 stanov, členstvo sa. nado-
budne prijatím na základe písomnej prihlášky, t. j.
na členskej prihláške k rukám splnomocneného
zástupcu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP