48
Kapitola 16. Ministerstvo sociální péče.
Celkový rozpočet a
srovnání 8 rozpočtem
na rok 1937.
Rozpočet ministerstva sociální péče kapitoly 16. na rok 1938
byl předmětem jednání v rozpočtovém výboru poslanecké sně-
movny jako část skupiny sociální ve dnech 23. a 24. listo-
padu 1937. Jednání zahájil obšírnou zprávou zpravodaj, který
nejprve provedl číselný rozbor rozpočtu kapitoly 16. přihlížeje
k rozpočtu na rok 1937.
|
Předložený rozpočet ministerstva sociální péče na rok 1938 |
|
|
výdajích částkou ........... |
890, 831. 900 Kč |
|
a v příjmech částkou ......... |
43, 646. 900 Kč. |
|
Při srovnání s rozpočtem na rok 1937 jsou |
12, 638. 800 Kč |
|
a příjmy vyšší o ......... |
21 707. 700 Kč. |
|
Osobní výdaje jsou vyšší o ....... |
4, 279. 300 Kč |
|
a výdaje věcné o ........... |
8, 359. 500 Kč. |
Výklad zpravodaje.
Zpravodaj v dalším věcném referáte zabýval se rozborem
rozpočtového návrhu a přehledně uvedl jednak položky, u nichž
jest odůvodněna zvýšená potřeba, jednak položky, u nichž
bylo dosaženo snížení potřeb proti předešlému roku. Zmínil se
pak podrobněji zejména o činnosti a hospodářství sociálně-
pojišťovacích ústavů, výsledcích státní podpory stavebního
ruchu, návrhu zákona o náhradě podle zákonu o stavebním
ruchu (regresu), o otázkách, týkajících se vystěhovalectví, o do-
sažených výsledcích při provádění vládního nařízení o zprostřed-
kování práce a pak o péči o nezaměstnané.
Výklad ministra
sociální péče.
Ministr sociální péče předložil členům rozpočtového výboru
písemný výklad, v němž poukázal na vylíčení činnosti minister-
stva sociální péče v jednotlivých oborech působnosti v dílčí dů-
vodové zprávě ke kapitole 16. k osnově finančního zákona na
rok 1938 a pojednal toliko o nejdůležitějších úsecích činnosti
ministerstva. Z tohoto výkladu lze v stručném přehledu uvésti:
Opatření práce.
Stavební ruch.
Pevný základ pro oživení stavebního podnikání byl dán pře-
devším zákonnými opatřeními, která byla vydána počátkem mi-
nulého roku, a současně s tím též provedeným snížením úrokové
míry. Ze stavebních zákonů byl to především zákon o stavebním
ruchu č. 65/1936 Sb. z. a n., zahrnující také zvláštní podporu
obcím v bytové péči o chudé a na usídlení nezaměstnaných, pro-
váděcí nařízení č. 80/1936 Sb. z. a n. k zákonu o stavebním ruchu,
nařízení o daňových úlevách na opravy domů č. 1/1937 Sb. z. a n.,
a konečně nařízení č. 27/1936 Sb. z. a n., o rozhodčích komisích
pro stanovení cen stavebních hmot.
Podle zákona o stavebním ruchu byla od dubna 1936 do 31.
října 1937 udělena podpora na 160 nájemních domů a 243 ro-
dinné domky celkem s 3. 244 byty, s 35 malými provozovnami a
s 8 jinými místnostmi o stavebním nákladu 107, 995. 000 Kč,
z něhož činí zaručené zápůjčky 52, 688. 000 Kč a státní příspěvek,
poskytnutý obcím v bytové péči o chudé, 1, 901. 000 Kč.
Zvláštní pozornost věnuje ministerstvo sociální péče stav-
bám obcí v bytové péči o chudé. Těmito stavbami mají býti
jednak aspoň částečně zlepšeny desolátní bytové poměry našich
49
nejchudších spoluobčanů, jednak má býti získána potřebná re-
serva zdravých, levných, byť i nejskrovněji vybavených bytů
pro nejchudší rodiny, které pozbudou bytu postupným uvolňo-
váním ochrany nájemníků.
Jiným opatřením, které přispělo k oživení stavebního
ruchu, jsou daňové úlevy na opravy starých
domů. Svědectví o tom, jak se daňové úlevy, od roku 1934
každoročně obnovované, osvědčily a jak se o ně zvyšuje zájem
majitelů starých domů, podávají výsledky tohoto opatření, zjiš-
těné podle prvních tří nařízení. Podle nařízení č. 159/1934 Sb.
z. a n., byly provedeny v 26 obcích s více než 15. 000 obyvateli
2. 554 opravy nákladem 28, 665. 000 Kč. Podle nařízení č. 103/
1935 Sb. z. a m., použilo již daňových úlev 91 obcí s více než
10. 000 obyvateli ku provedení 8. 409 oprav nákladem 84, 916 000
Kč. Konečně podle nařízení č. 1/1936 Sb. z. a n., byly poskyt-
nuty daňové úlevy již v 208 obcích s více než 5. 000 obyvateli
na provedení 12. 710 oprav nákladem 124, 830. 000 Kč. Počet
oprav domů i náklad na ně se tedy proti r. 1934 více než zčtyř-
násobil. Data o opravách prováděných v letošním roce podle
čtvrtého nařízení č. 1/1937 Sb. z. a n., bude možno získati od
obcí teprve na jaře příštího roku, poněvadž lhůta ku podání žá-
dostí za osvědčení obcí o prováděných opravách končí teprve
31. ledna 1938. Podle předběžných zpráv lze však očekávati, že
letos byly opravy starých domů za pomoci daňových úlev pro-
váděny v rozsahu ještě širším než v roce 1936.
Dále pojednal o akci, směřující k usídlení nezaměstnaných,
vnitřní kolonisaci, rekultivaci, o t. zv. stavebním právu a
o osnově zákona o náhradě při podporách udělených podle zá-
konů o stavebním ruchu (o t. zv. regresu).
Produktivní péče
o nezaměstnané.
Důležitý úsek činnosti ministerstva sociální péče v boji
proti nezaměstnanosti tvoří produktivní péče o neza-
městnané, která v nynější době, kdy soukromé podnikání
je nedostatečné, tvoří nezbytnou podporu veřejné investiční
činnosti.
Včetně do 10. listopadu 1937 projednalo ministerstvo soci-
ální péče celkem 2. 331 žádost veřejných stavebníků a poskytlo
na ně státní příspěvek do celkové výše 74, 783. 180 Kč, čímž
v případě, že práce by byly provedeny v plném zamýšleném roz-
sahu, poskytnuta by byla pracovní příležitost pro 111. 643 osoby
z řad nezaměstnaných po dobu 1-12 měsíců. Rozpočtený ná-
klad těchto prací činil 826, 902. 590 Kč.
Vedle toho uvolnila vláda na podporování prací, provádě-
ných t. zv. všeužitečnými korporacemi (tělovýchovnými, zdra-
votními, sociálními, vzdělávacími a pod. spolky) celkem 5
mil. Kč. Včetně do 10. listopadu t. r. projednalo ministerstvo
sociální péče celkem 122 žádostí těchto spolků a přislíbilo na
tyto práce státní příspěvek do celkové výše 2, 941. 100 Kč. Ná-
klad těchto prací byl rozpočten na 33, 212. 706 Kč a jejich pro-
vedením byla poskytnuta po různou dobu obživa 4. 026 osobám
z řad nezaměstnaných.
Při provádění produktivní péče o nezaměstnané přihlíželo
ministerstvo sociální péče v prvé řadě k žádostem z okresů
s vysokou nezaměstnaností a snažilo se vyřizovati došlé mu žá-
dosti se vším možným urychlením.
50
Zprostředkování práce.
Dlouholetý požadavek ministerstva sociální péče byl aspoň
částečně realisován vydáním vládního nařízení o zprostředko-
vání práce č. 217/1936 Sb. z. a n. jako jednoho ze sociálně-poli-
tických opatření, směřujících k rozmnožení pracovní příležitosti.
Potěšitelným poznatkem z provádění tohoto vládního naří-
zení jest, že i přes dosud nedokonale vybudovanou síť veřejných
zprostředkovatelen práce a nevyhovující vybavení vyvíjejí zpro-
středkovatelny značnou činnost, jež jest jednou ze složek, půso-
bících ke zmenšení počtu nezaměstnaných.
Za první tři čtvrtiny roku 1937 (tedy po účinnosti vládního
nařízení č. 217/1936 Sb. z. a n. ) proti téže době roku 1936 (před
vydáním tohoto nařízení) bylo o 541. 182, čili o 61. 5% více při-
hlášených míst a o 492. 191, čili o 64'9% více obsazených míst
veřejnými zprostředkovatelnami práce. Z přihlášených míst bylo
v téže době roku 1936 obsazeno 86'3%, roku 1937 88'1%.
I krátká doba účinnosti vládního nařízení o zprostředkování
práce ukazuje, že zavedenou součinností veřejných zprostředko-
vatelen práce s nemocenskými pojišťovnami bude dosaženo přes-
nější evidence počtu skutečně nezaměstnaných a že při zjišťo-
vání jejich potřebnosti bude dosaženo hlavního účelu, totiž rych-
lejšího a spravedlivějšího obsazování volných pracovních míst
ve prospěch celého hospodářského života.
Ministerstvo sociální péče pracuje také na směrnicích, tý-
kajících se vybudování organisace poraden pro volbu
povolání. Vychází při tom ze zásady, aby otázka vybudování
poradnictví byla postavena na pevný základ celostátního rámce.
Pracovní doba.
Ministerstvo sociální péče usiluje již řadu let o zkrácení
pracovní doby, jímž má býti čeleno aspoň částečně nezaměstna-
nosti. Prvním krokem k všeobecnému vyřešení tohoto požadav-
ku je zavedení 40hod. pracovního týdne na pracích, podnika-
ných a subvencovaných státem. Vláda československé republiky
rozhodla již v červenci 1933, že při zadávání státních staveb a
prací musí býti podnikatelům uložena podmínka o povinném za-
vedení 40hod. pracovního týdne. Za dobu delší než 3 roky možno
prohlásiti, že se zkrácená pracovní doba po překonání počáteč-
ních obtíží v celku dobře osvědčila.
Dříve, než dojde k všeobecnému zkrácení pracovní doby,
třeba usilovati o to, aby se do výroby dostalo aspoň tolik dělníků,
kolik odpovídá dnešním zákonným předpisům. Ministerstvo so-
ciální péče dbá, aby zákon o 8hod. době pracovní byl všude do-
držován. Novou organisací dozorčí činnosti živnostenské inspek-
ce podařilo se zvýšiti počet živnostenských podniků, prohlédnu-
tých inspekčními úředníky, ve větší míře, neboť inspekční čin-
nost stoupla roku 1936 o 77'5% proti roku 1934.
Ministerstvo sociální péče usiluje o zmírnění nezaměstna-
nosti se zřetelem k pracovní době dále tím, že vydalo opětovně
velmi důtklivé pokyny všem úřadům příslušným pro povolo-
vání práce přes čas, ukládajíc jim, aby předkládané žádosti co
nejpřísněji posuzovaly a povolovaly práci přes čas jenom v nej-
naléhavějších případech.
Mezinárodní organisace
práce.
V oboru mezinárodní politiky sociální pracuje ministerstvo
sociální péče úzce s Mezinárodním úřadem práce v Ženevě, který
je světovým parlamentem sociální politiky, sdružujícím 61 států.
Mezinárodní konference práce touto institucí každoročně pořá-
51
dané jsou důležitým a podnětným zdrojem sociální politiky
v mezinárodním měřítku.
Úzký vztah našeho státu k Mezinárodnímu úřadu práce byl
dokumentován tím, že letošní 81. zasedání správní rady této in-
stituce konalo se ve dnech 6. -9. říina 1937 v Praze.
Péče o mládež.
Ministerstvo sociální péče skončilo v roce 1937 přípravné
práce, související s vypracováním osnovy, která by vyřešila zá-
konnou cestou nejdůležitější problémy péče o mládež, a předlo-
žilo do připomínkového řízení osnovu zákona o ve-
řejné péči o mládež. Osnova má hlavně vyřešiti otázky
chudinské péče o mládež, otázky ochranné výchovy mravně
ohrožené mládeže a mládeže tělesně neb duševně úchylné a má
dáti pevný organisační základ této péči.
Ve státní péči o mládež, prováděné podle dosud
platného práva na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, snaží se
ministerstvo sociální péče především o dobudování potřebných
ústavů. V příštím roce bude otevřen nový ústav pro hluchoněmé
v Modré, místo nevyhovujícího ústavu v Dubnici n. Vah., a bude
přikročeno k výstavbě nového kojeneckého pavilonu při stát-
ním dětském domově v Rim. Sobotě, kterýžto ústav trpí nej-
větším nedostatkem místa. V zimním období 1936/37 byly pro-
vedeny podobně jako v předešlých letech ochranné akce ve pro-
spěch ohrožené mládeže. V akci vyživovací bylo se státní
pomocí a z prostředků získaných z veřejné dobročinnosti stra-
vováno na 450. 000 dětí. Ošacovací akce pro děti neza-
městnaných a omezeně pracujících živitelů rodin byla vyvolána
nutností, aby děti mohly v zimě řádně docházeti do škol bez
újmy na zdraví, neboť v rodinách postižených dlouhotrvající
nezaměstnaností byly zásoby šatstva a obuvi úplně spotřebo-
vány.
Vystěhovalectví.
Z počtu 26. 932 osob v roce 1930 klesl počet vystěhovalců
následkem světové hospodářské krise na 9. 857 osob v roce 1931
a udržoval se po pět let průměrně asi na výši 5. 000 osob ročně.
Od počátku roku 1936, v němž dosáhlo zase výše 7. 349 osob,
jeví vystěhovalectví mírnou tendenci vzestupnou. Stěhují se
především rodinní příslušníci za živitelem rodiny a pak dělníci
a jiní zaměstnanci, nastupující v cizině místo na předem sjed-
nanou pracovní smlouvu.
Ministerstvo sociální péče se jmenovitě snažilo o dosažení
výhodnějších pracovních a mzdových podmínek pro naše neza-
městnané, když jdou za prací do ciziny. Podařilo se zejména
zprostředkovati našim nezaměstnaným horníkům práci v bel-
gických dolech. Na podkladě letošního ujednání s Belgií a dří-
vějších ujednání s Francií, umístěno bylo letošního roku celkem
7. 795 našich horníků a dělníků v Belgii a ve Francii. Do Ra-
kouska odešlo na sezónní zemědělské práce 2. 698, do Německa
pak 6. 016 zemědělských dělníků.
Péče o invalidy a pří-
slušníky jejich rodin.
Ministerstvu sociální péče je svěřena péče o válečné a po-
válečné invalidy ze stavu mužstva, pozůstalé po nich a o po-
zůstalé po vojínech ze stavu mužstva, kteří zemřeli při vykoná-
vání vojenské služby.
K 1. lednu 1937 bylo všech válečných a poválečných poško-
zenců, t. j. těch, jimž skutečně byly vypláceny požitky, 232. 169,
52
|
tedy proti roku předcházejícímu méně o 5. 595. Z tohoto počtu |
|
|
bylo invalidů válečných a poválečných ..... |
93. 835, |
|
vdov ................. |
80. 843, |
|
sirotků ................ |
17. 862 |
|
předků ................ |
39. 629. |
Pokles důchodců má příčinu v přirozeném úbytku, u sirotku
pak po dosažení věkové hranice, při níž přestává nárok na dů-
chod. Přirozený pokles počtu důchodců, zejména u invalidů je
v posledních letech oproti letům předešlým zpomalen vlivem
hospodářské krise, poněvadž důchody těmto osobám přiznávány
jsou pouze do určité hranice příjmu, kterého bylo dosaženo
v předchozím roku.
Byla-li péče o válečné a poválečné poškozence důležitou
složkou činnosti ministerstva sociální péče již v prvních letech
našeho státu, jest její důležitost nyní tím větší, poněvadž k ní
přistupuje péče o osoby, kterým se má dostati zaopatření podle
zákonů o obraně státu a o branné výchově.
Péče o nezaměstnané.
V oboru zákonné péče o nezaměstnané projevilo
se hospodářské oživení snížením počtu podporovaných a tím
i poklesem nákladu na statni příplatek k organisační podpoře.
Zjednodušení gentského systému a účelnější kontroly do-
saženo bude zavedením jednotného systému účetnictví v odbo-
rových organisacích, které nedávno vláda schválila.
Zákonná opatření ve prospěch nezaměstnaných jsou doplňo-
vána podpůrnýmiakcemi, z nichž na prvém místě nutno
uvésti státní stravovací akci. V této akci dostává se
podpory ve formě stravovacích poukázek osobám skutečně po-
třebným, které splnily podmínky směrnic pro tuto akci minister-
stvem sociální péče v roce 1933 vydaných.
Počet živitelů rodin ucházejících se o příděl ze stravovací
akce pohyboval se od 68. 348 osob do 239. 582 osob a počet osob
svobodných od 46. 261 do 150. 921.
Jako doplněk státní stravovací akce v místech a okresích
nezaměstnaností nejvíce postižených provádí semléčnáakce,
která jest určena výhradně pro děti nezaměstnaných (do 14 let).
Podvýživa, malá odolnost proti infekčním chorobám, jak to mi-
nisterstvu sociální péče hlásí správy škol, lékaři úřední i soukro-
mí i lékařské instituce, jsou neblahými následky dlouho trvající
nezaměstnanosti. Ministerstvo sociální péče vedle jiných akcí
také touto snažilo se pomoci aspoň tou nejvydatnější potravou
- mlékem. V mléčné akci dostává se dětem, pokud prostředky
stačí, půl litru mléka denně. Počet podělovaných dětí letošního
roku pohyboval se od 35. 500 v letních obdobích do 105. 420 dětí
v období zimním.
Dalším pravidelným doplňkem státní stravovací akce jest
chlebová akce, která se prováděla po celý rok v okresích
a městech nezaměstnaností zvláště postižených, v okresích pak
méně postižených alespoň v době zimní. Nezaměstnaným jsou
přidělovány poukázky, které pak vyměňují u obecních rozděloven
za bochníky chleba.
V zimních měsících na počátku letošního roku pokračovalo
se v nouzové zimní výpomoci nezaměstna-
ným, ve které se přidělují nezaměstnaným nejnutnější po-
traviny a topivo. V zimním období 1936/1937 bylo nezaměstná-
53
ným přiděleno 3. 869. 5 vagonů brambor, uhlí 1. 728. 5 vagónů,
tuku 61 vagón, mouky 759 vagónů, cukru 150 vagónů, ječné
kávy 20 vagónů a brynzy 6 vagónů.
Koncem roku 1936 byl na základě usnesení vlády vyplacen
vánoční příspěvek pro děti osob nezaměstnaných ve
formě potravinových poukázek podle počtu dětí ve výši 20
až 40 Kč.
V prosinci 1936 byl poskytnut nouzovým okresům
a průmyslovým městům mimořádný příspě-
vek na opatření, která tyto samosprávné korporace provádějí
ke zmírnění nouze nezaměstnaných (obecní kuchyně, ohřívárny,
noclehárny, placení nájemného za nezaměstnané, stravování
dětí ve školách a pod. ).
Ochrana spotřebitelů a
otázky mzdové.
Ministerstvo sociální péče je mimo rozsáhlou agendu so-
ciálně-politickou v užším smyslu pověřeno také velmi význam-
ným úsekem hospodářské administrace, ochranou spotře-
bitelů, kterou převzalo ze zrušeného ministerstva pro záso-
bování lidu.
Ministerstvo sociální péče sleduje soustavně ochranu spo-
třebitelů při úpravě poměrů ve výrobě zemědělské, ve výrobě
průmyslové a dovozu a vývozu; spolupůsobilo při opatřeních na
stabilisaci cen denních potřeb a průmyslových surovin a v mezích
své agendy působilo k tomu, aby, pokud to jen dnešní poměry
dovolují, odstraněny byly výstřelky kartelové, jež jsou v pří-
krém nesouladu s potřebami širokého konsumu. Při všech jed-
náních chrání proto ministerstvo sociální péče, pokud je to v jeho
moci a kompetenci, spotřebitele a hájí vždy také slušnou úpravu
mezd. Dbá při tom také zájmů výroby. Mzdy jsou u nás stále
ve srovnání s jinými státy relativně i absolutně nízké. V poslední
době došlo v řadě odvětví k částečným úpravám mezd. Tyto
úpravy jsou však poměrně malé - stále jsou naše mzdy na ne-
dostatečné úrovni.
V červenci roku 1937 bylo ve třech nejnižších třídách ne-
mocenského pojištění (s průměrným denním výdělkem do
12'- Kč) zařaděno 45% pojištěnců, kdežto v roce 1929 bylo za-
řadění podstatně příznivější, neboť do oněch nejnižších tříd ná-
leželo jen 38% pojištěnců.
Legislativní práce.
Na konci svého výkladu ministr sociální péče uvedl přehled
legislativní činnosti ministerstva. Zmínil se podrobně zvláště
o nařízení, jímž se po přechodnou dobu v textilní výrobě upravují
pracovní podmínky dělnictva. V dalším vypočetl návrhy zákon-
ných úprav, které ministerstvo sociální péče vypracovalo, nebo
jimiž se zabývá.
Rozprava.
K rozpočtové skupině sociální promluvilo celkem 14 řečníků
v podrobné rozpravě, v níž byly předneseny různé návrhy a po-
žadavky, vztahující se ke skutečnostem a důsledkům, vyplý-
vajícím ze současné sociálně-hospodářské situace v zájmu vrstev
veřejné péče a ochrany potřebných a jichž předmětem byly ze-
jména: sociální pojištění, péče o mládež, péče o nezaměstnané,
otázky mzdové a spotřebitelské a jiné současné problémy s ny-
nější sociální a hospodářskou situací související. V závěru po-
drobné debaty podal pak ministr sociální péče ještě výklad a
vysvětlení k dotazům, předneseným během rozpravy jednotli-
vými řečníky.
54
Kapitola 17. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy
a ze skupiny II. § 12. "Státní lázně".
Výklad zpravodaje.
Zpravodaj vyzdvihl v úvodu význam úkolů státní zdra-
votní správy v době, kdy nepříznivé důsledky polevující krise
na zdraví širokých vrstev - hlavně nezaměstnaných - se te-
prve projevují.
Rozbor rozpočtu.
|
Celková číslice rozpočtu ministerstva veř |
ejného zdravot- |
|
nictví na rok 1938 činí ........ |
166, 970. 700 Kč, |
|
z čehož připadá na osobní výdaje ..... |
59, 217. 100 Kč |
|
a na věcné výdaje .......... |
107, 753. 600 Kč. |
|
Předložený rozpočet je vůči roku 1937 vyšší o |
6, 496. 700 Kč. |
Ústřední správa.
Celkový výdaj na ústřední správu ministerstva se zvyšuje
v osobních výdajích o 1/499. 800 Kč a ve věcných výdajích
o 203. 000 Kč. Resystemisací bylo umožněno ministerstvu plnění
nových úkolů. Ve věcných výdajích sluší se zmíniti o nákladu
zařazeném na přípravné statistické práce, které by ministerstvu
zjednaly podklad pro řešení těchto nových úkolů.
Státní ústavy.
Úvěry na všechny státní ústavy jsou do rozpočtu zařazeny
částkou 67, 381. 100 Kč a jsou vůči r. 1937 vyšší o 4, 022. 200 Kč.
V čele těchto ústavů stojí Státní zdravotní ústav, jehož roz-
sáhlá činnost jest velice podnětná, ať již to jest řešení otázek
sociálně hygienických, zjišťování výsledků ozdravné akce pro
děti nezaměstnaných nebo činnost výrobní. Momentálně aktu-
ální jest činnost tohoto ústavu v systematickém zachycování
účinků krise na zdraví širokých vrstev a tím získávání před-
pokladů pro práci na tomto úseku.
Stavební rozvoj státních nemocnic svědčí o intensivním
plnění úkolů kurativní péče.
V čele zdravotnických ústavů vzdělávacích stojí Masary-
kova státní škola zdravotní a sociální péče, kde došlo k pro-
dloužení učebního běhu v zájmu naprosté kvality výcviku.
Zvláštní důležitosti dnes nabývá Tyršův státní tělovýchovný
ústav uzákoněním branné výchovy, částka 1, 000. 000 Kč pro její
účel byla zařazena do rozpočtu tohoto ústavu.
Poradní sbory.
Náklad na poradní sbory zvyšuje se o 12. 400 Kč. Minister-
stvo k řešení svých úkolů kooptuje řadu odborníků z kruhů
veřejnosti a tato spolupráce je prováděna právě prostřednic-
tvím poradních sborů.
Ochrana pramenů.
Náklad na ochranu věnovanou minerálním pramenům
zůstává nezměněn.
Zvláštní výdaje.
Náklad na zvláštní výdaje byl snížen proti roku 1937
o částku 16. 000 Kč.
Do tohoto paragrafu jsou rozpočtově promítnuty důležité
úkoly státní zdravotní správy, uložené novými poměry, jak je
utvářela poválečná doba a hlavně krisová léta. Řešení mnohých
těchto úkolů bude časem vyžadovat zákonného vybavení; dnes
spolupráci se zájmovými korporacemi nelze si jinak představit
55
než finanční spoluúčastí státu na zdravotnické činnosti těchto
korporací. Podstatnější zvýšení některých položek (Boj proti
lidovým a sociálním chorobám, Péče o mládež, Tělovýchova,
Odborné vzdělání), bylo vykoupeno velice bolestivou restrikcí
asanačního úvěru o 1, 000. 000 Kč.
Léčebné.
V paragrafu 7. jsou zařaděny zejména úvěry na hrazení
nedobytného léčebného veřejným léčebným ústavům na Sloven-
sku a na Podkarpatské Rusi a za příslušníky těchto zemí léčené
ve veřejných nemocnicích ostatních zemí. Tato povinnost státu
plyne ze zákona.
Náklady na tyto výdaje byly zvýšeny o částku 62. 000 Kč.
Koncem roku 1937 bylo učiněno ministerstvem financí opatření
ke splácení dluhů na této zákonné povinnosti ve výši cca
50 mil. Kč.
Vnější zdravotní služba.
Výdaje na vnější zdravotní službu vykazují proti roku 1937
zvýšení o 702. 900 Kč. Zvýšení tohoto titulu jde celé na vrub
osobních výdajů.
Státní příjmy.
Státní příjmy kapitoly 17. zvyšují se o 1, 416. 600 Kč, a to
hlavně u Státního zdravotního ústavu (zvýšení produkce), u stát-
ních nemocnic (zvýšení frekvence), u Masarykova stadionu (so-
kolský slet a jiné podniky) a konečně na Léčebném očekávaným
větším výnosem zdravotní přirážky.
Podnik Státní lázně.
Proti roku 1937 očekává se snížení schodku provozu stát-
ních lázni o 734. 100 Kč.
Přes silné oživení frekvence státních lázní budou důsledky
krise ještě dlouho zatěžovati jejich kalkulaci. Pasivita podniku
je v prvé řadě zaviněna nutností úrokování investičních dluhů.
Investiční rozpočet státních lázní jest nižší vůči roku 1937
o 1, 230. 000 Kč a je preliminován na rok 1938 částkou
1, 505. 000 Kč.
Kritika rozpočtu.
V kritice rozpočtového návrhu státní zdravotní správy
dotkl se zpravodaj několika bolestivých problémů, k jejichž ře-
šení nedošlo dosud většinou pod tlakem hospodářské deprese.
Byl diskutován známý nedostatek nemocničních lůžek ve Velké
Praze, který je vyčíslen částkou 5. 000 a, vezmeme-li v úvahu
moderní nutné požadavky vybavení veřejných nemocnic, vzrůstá
tento nedostatek nemocničních lůžek na 7. 300, takže dosavadní
počet těchto lůžek ve Velké Praze nevyhovuje kvantitativně, ani
kvalitativně. Nápravu sjedná rychlý postup přípravných prací
o rozšíření pražské všeobecné nemocnice.
V boji proti úmrtnosti zaujímá velikou důležitost vzdělání
porodních asistentek a úprava jejich sociálního postavení. Tato
věc stejné jako systematická péče o matky a kojence bude muset
býti ministerstvem řešena.
K úpravě platů státních a obvodních lékařů se bude také
musit v dohledné době přikročit v zájmu zvýšení kvality této
zdravotní služby, pokud je podmíněno úpravou sociálního posta-
vení obvodních lékařů.
Při přijetí lékařů do státní služby bude muset býti roz-
hodně lépe zhodnocena jejich erudice a jejich průpravná činnost.
59
V kritice Podniku státní lázně vyzdvihl zpravodaj povahu
státních lázní jako nástroje státní politiky cizineckého ruchu.
Administrativa státních lázeňských objektů trpí silně kompe-
tenčním roztříštěním mezi různé resorty.
Výklad ministra.
Úvod.
V úvodu podal ministr nástin zdravotních poměrů našeho
státu, kde zisky v některých směrech (pokles úmrtnosti tuberku-
losou a úmrtnosti vůbec) jsou anulovány horšími skutečnostmi
na jiných stranách (úmrtnost rakovinou, srdečními chorobami
a úmrtnost kojenecká). Ministerstvo veřejného zdravotnictví při-
kročí k získání řádného statistického podkladu pro svou práci.
Hospodářská krise.
Statisticky doložené výborné výsledky státní ozdravné akce
pro děti nezaměstnaných kategoricky nutí rozšířiti tuto péči až
na úplné podchycení zdravotního stavu všech těchto dětí, což
je jeden z nutných předpokladů práce o snížení úmrtnosti.
Populační problém.
Při vytrvale klesající tendenci porodnosti doléhají na nás
již stíny hrozící depopulace. Také populační reservy východní
poloviny státu jsou ohroženy. Tendencí k depopulaci jsou proza-
tím stejně ohroženy obě národnosti historických zemí, takže není
prozatím v jejich vzájemném poměru zásadního pohybu.
Ministerstvo přistupuje k záměrné akci populační, kde na-
stoupilo zatím cestu nejschůdnější, to jest ve zdravotním úseku.
Tyto úkoly lze ve zkratce označit hesly: praenatální péče, ochra-
na kojenců a rodiček a péče o mládež.
Choroby srdeční a
rheumatism.
Pro řešení těchto otázek zřídilo ministerstvo poradní sbor.
K potírání těchto chorob se právě vybavují veřejné a hlavně
státní nemocnice, zřizují se poradny, školí se odborně lékařský
personál a funduje se plánovitá prevenční akce.
Rakovina.
Ministerstvo podle možnosti zvyšuje své podpory ústavům
a korporacím, jejichž posláním je boj proti této strašlivé metle,
úmrtnost z titulu rakoviny dostihuje již úmrtnosti z tuberku-
losy.
Nemoci z povoláni.
Důsledky racionalisace a mechanisace výrobního procesu
vytvořily nový problém těchto chorob. Státním opatřením zde
bude inspekce průmyslových závodů a zřízení zvláštních stolic
pro nemoci z povolání na medicínských fakultách. Státní péče
funguje v tomto bodě již pro jáchymovské horníky (poradna).
Léčebná péče o neza-
městnané.
Nelze říci, že by pokles nezaměstnanosti byl lineární, nýbrž
kolísá; tato péče bude ještě dlouho aktuální. V roce 1937 vyna-
ložilo ministerstvo na tuto péči 280. 000 Kč.
Péče o mládež.
Tato péče byla z původní subvenční a případové práce vybu-
dována již v systém a konečné její petrifikování má býti usku-
tečněno včleněním zdravotní péče o mládež do zákona veřejné
péče o mládež, připravovaného ministerstvem sociální péče.
Tato státní péče probíhá formou poradenskou, feriální a lé-
čebnou, školně lékařskou a konečně subvencováním polooficielní
péče o mládež a korporací.
Je pamatováno též na lékařskou péči o děti nemanželské a
děti v cizí péči.
57
Školení lékařů.
Erudice lékařů je zdokonalována v celostátních a regionál-
ních pokračovacích kursech pro úřední obvodní lékaře, dále
v kursech odborných. Síly pro vyšší sociálně-zdravotní službu
jsou vychovávány v Masarykově státní škole zdravotní a sociální
péče. Zákonem jsou uloženy soustavné opakovači kursy pro po-
rodní asistentky.
Zdravotní zákonodárství.
O legislativní práci ministerstva svědčí řada zákonných
osnov, které jsou již buďto připraveny anebo jichž příprava jest
v pokročilém stadiu. Jsou to nemocniční zákon, nový zdravotní
zákon, zákon veřejné péče o mládež, školního lékařství, zákon
potravinářský, novela k zákonu o vybírání zdravotní přirážky,
zákon o vybírání lékařských honorářů na lepších třídách v. v.
nemocnic, ochrana minerálních pramenů, lékárenský zákon,
kodex potravin, osnova o grémiích porodních asistentek, opiový
zákon, nová redakce osnovy vládního nařízení o základech Stát-
ního zdravotního ústavu.
Ústavnictví.
Stavebním rozšiřováním státních nemocnic, rychlým řeše-
ním rozšíření pražské všeobecné nemocnice, odstraňuje stát po-
zvolna stále citelný nedostatek nemocničních lůžek v oblasti
celého státu a zvláště ve Velké Praze.
Státní zdravotní ústav.
Ačkoliv v ostatních sekcích své činnosti dostál státní zdra-
votní ústav plně svému poslání, zůstal vše dlužen ve své čin-
nosti výchovné, a to v preventivní medicíně a v praktické
odborné výchově zdravotního personálu.
Nemocniční personál.
Novelisací příslušného vládního nařízení mají býti zlepšeny
hmotné poměry tohoto personálu v zájmu stoprocentního plnění
humanitního poslání veřejných nemocnic.
Výživa.
Tyto otázky jsou ministerstvem intensivně řešeny přes
veliké kompetenční problémy tohoto důležitého administrativ-
ního úseku.
Zdravotní přirážka.
Rozdílení 25 % přídělu z této přirážky k humanitním úče-
lům probíhá hladce.
Asanace.
Dobrou vodou jest zásobeno jen 39% obyvatelstva. Připra-
vené asanační projekty, které nebudou moci býti uskutečněny
bez státní pomoci, představují kvótu přesahující 3/4miliardy Kč.
Restringované asanační úvěry staví tudíž státní zdravotní
správu do velice těžké situace. Stíny nedostatečnosti této péče
odrážejí se ze statistických dat o infekčních onemocněních;
o nepříznivém reflexu umrtvení asanačního ruchu na výrobní
a pracovní trh netřeba se šířiti.
Boj proti nakažlivým
nemocem.
Z nakažlivých nemocí vzrůstá obzvláště záškrt, jehož vzpla-
nutí podržuje v některých oblastech (je zajímavo, že i v Če-
chách) endemický ráz. Na boj proti difterii a ostatním nakaž-
livým nemocem vynakládá resort vše a ponese rád i větší finan-
ční oběti.
Porodní asistentky.
Uzákoněním grémií porodních asistentek má býti postará-
no o hájení jejich stavovských zájmů a povinnými opakovacími
kursy o jejich vzdělání.