37
Kapitola 13. Ministerstvo veřejných prací.
Skupina I.
Rozpočet po stránce
všeobecné.
Výdaje kapitoly 13. na rok 1938 činí 792, 954. 500 Kč.
Z preliminovaných výdajů připadá na výdaje řádné 342, 426. 800
Kč a na výdaje mimořádné 450, 527. 700 Kč, na výdaje osobní
101, 075. 800 Kč a na výdaje věcné 691, 878. 700 Kč. Výdaje řádné
vykazují oproti rozpočtu na rok 1937 vzestup o 18, 603. 500 Kč
a výdaje mimořádné vzestup o 224, 834. 600 Kč. Osobní výdaje
stouply o 8, 213. 300 Kč a věcné výdaje o 235, 224. 800 Kč. Zvý-
šení výdajů jest ovšem do určité míry jen zdánlivé, neboť v r.
1938 preliminují se v rozpočtu i takové výdaje, které v r. 1937
byly přesunuty na výtěžek půjčky obrany státu v celkové
částce 163, 900. 000 Kč. Přihlédneme-li k této skutečnosti, stoupl
výdajový rozpočet kap. 13. na rok 1938 proti r. 1937 vlastně jen
o 79, 538. 100 Kč. Nejvíce stouply výdaje civilního letectví a silnic
a mostů, dále podstatněji stouply také výdaje na elektrisaci
státu, na plavebnictví, na správu státních budov a na pozemní
stavby.
V některých směrech jest úprava rozpočtových cifer dů-
sledkem čl. VI. finančního zákona, což týká se státního příspěvku
fondu vodohospodářskému a úvěru na elektrisaci venkova.
Příjmy kap. 13, na rok 1938 stouply oproti r. 1937
o 8, 426. 200 Kč a činí 101, 405. 300 Kč.
Referát zpravodajův.
Zpravodaj o rozpočtu ministerstva veřejných prací poukázal
ve svém referáte na obsáhlé exposé, které ministr veřejných
prací přednesl v technicko-dopravním výboru senátu dne 20.
října 1937, a dotkl se podrobněji zejména pozemních staveb,
staveb vodohospodářských, staveb silničních a mostních, civil-
ního letectví a státních báňských a hutnických závodů, načež
podal podrobný ciferný rozbor rozpočtu kap. 13, a to jak po-
všechně, tak i podle jednotlivých titulů, upozorniv podrobněji
zejména na změny nastalé ve srovnání s rozpočtem na r. 1937.
Svůj ciferný rozbor vztáhl i na úvěry silničního a vodohospodář-
ského fondu.
Program činnosti
resortní.
Ministr veřejných prací dal rozdati všem členům rozpočto-
vého výboru své exposé, přednesené v technicko-dopravním vý-
boru senátu dne 20. října 1937, v němž byl rozvinut program
nejdůležitějších oborů resortu veřejných prací, a to pozemních
staveb, vodního hospodářství, silnic a mostů, civilního letectví
a strojní a elektrotechnické služby, zejména elektrisace státu.
Jelikož v tomto exposé nebyly obsaženy stati o báňské admini-
strativě a o státních báňských a hutnických závodech, dal mi-
nistr veřejných prací rozdati členům výboru dodatek, obsahující
tyto stati.
Debata.
V debatě, jež konána byla zároveň s debatou o rozpočtech
ministerstev zemědělství a obchodu, promluvilo vedle zpravo-
daje celkem 16 řečníků, z nichž mnozí pojednali i o otázkách spa-
dajících do oboru resortu veřejných prací. Podle jednotlivých
odvětví největšímu zájmu těšily se otázky silniční, zejména po-
kud běží o úpravy autonomních silnic ze silničního fondu a
o silniční problémy slovenské, dále pak civilní letectví, elektrisace
venkova a organisace i provádění báňské inspekce.
38
Na konec debaty odpověděl ministr veřejných prací na před-
nesené dotazy a podněty a vysvětlil stanovisko resortní k jed-
notlivým otázkám.
Skupina II.
§ 9. Státní báňské a hutnické závody.
Rozpočet po stránce
všeobecné.
Rozpočet podniku "Státní báňské a hutnické závody" na
r. 1938 vykazuje hrubé těžby v částce 785, 380. 300 Kč a hrubé
náklady v částce 725, 626. 100 Kč, činí tudíž přeliminovaný pro-
vozní zisk 59, 754. 200 Kč, jenž jest o 954. 200 Kč vyšší než
přeliminovaný provozní zisk na rok 1937.
Celý tento provozní zisk - po srážce splátek investičních
dluhů v částce 1, 152. 400 Kč - má býti odveden státní pokladně.
Investiční rozpočet činí 35, 092. 500 Kč, jest tedy o 2, 007. 500 Kč
nižší než rozpočet pravých investic v r. 1937, a má býti hrazen
z vlastních prostředků podniku. Vedle pravých investic jsou
v rozpočtu i t. zv. obnovy ve výši 18, 000. 000 Kč (v r. 1937 jen
15, 000. 000 Kč), které dlužno rovněž hraditi z vlastních pro-
středků podniku.
Referát zpravodajův a
program činnosti.
Jak bylo již zmíněno, pojednal zpravodaj ve svém referáte
také o státních báňských a hutnických závodech, a rovněž
i v dodatku k exposé, který ministr dal rozdati, věnována jest
pozornost i státním báňským a hutnickým závodům.
Debata.
Někteří řečníci dotkli se v debatě také otázek týkajících
se státních báňských a hutnických závodů, zejména podrobně
bylo promluveno o státních železárnách a ocelárnách v Pod-
brezové.
Ministr ve svém doslovu odpověděl i na některé dotazy, tý-
kající se státních báňských a hutnických závodů.
39
Kapitola 14. Ministerstvo pošt a telegrafů
a ze skupiny II. § 4a Československá pošta a § 4b Poštovní spořitelna.
Rozčlenění rozpočtu.
Rozpočtové návrhy ministerstva pošt a telegrafů obsahují
jako obvykle ve třech sešitech jednak návrh rozpočtu minis-
terstva pošt a telegrafů, jednak návrhy rozpočtů státních pod-
niků "Československá pošta" a "Poštovní spořitelna".
Rozpočet ministerstva pošt a telegrafů počítá na rok 1938
s účinnou potřebou 13, 025. 600 Kč, která je proti potřebě,
schválené rozpočtem na rok 1937, vyšší o 152. 500 Kč.
Celkové hrubé provozovací těžby podniku Československá
pošta jsou rozpočteny částkou 1. 345, 500. 000 Kč, celkové hrubé
provozovací náklady pak částkou 1. 292, 458. 400 Kč. Počítá se
tudíž na rok 1938 se ziskem 53, 011. 600 Kč, který jest proti
zisku, preliminovanému v rozpočtu na rok 1937, vyšší o 4 mil.
954. 800 Kč.
Rozpočet poštovní spořitelny vykazuje preliminovaný zisk
15, 428. 000 Kč. který je o 583. 000 Kč menší než zisk rozpoč-
tený na rok 1937.
Zpráva speciálního
zpravodaje.
Speciální zpravodaj zabýval se rozborem dílčích rozpočto-
vých návrhů a přehledně uvedl jednak položky, u nichž jest
odůvodněna zvýšená potřeba, jednak položky, u nichž bylo do-
saženo snížení potřeby proti předešlému rozpočtu. Podrobně se
pak zmínil o hospodářských výsledcích podniků československá
pošta a Poštovní spořitelna za posledních patnáct roků, jakož
i o hmotných poměrech některých zaměstnaneckých kategorií,
na př. poštovních pomocníků a poslů, kancelářských pomocníků,
oficiantů a poštovních expedientů. Kvitoval s povděkem snahu
poštovní správy o zlepšení personálních poměrů poštovních
zaměstnanců a apeloval na ministra pošt a telegrafů, aby vě-
noval pozornost zejména návrhům na resystemisaci. Poukázal
na těžkou konkurenci soukromých podniků v dopravě balíků a
na hospodářské výsledky československé pošty, dospěl k zá-
věru, že poštu nelze zařaditi mezi státní podniky, které jsou
aktivní jen proto, že mají postavení monopolní. Přimlouval se
za zrušení osvobození od poštovného a doporučil, aby v telefo-
nisaci venkova se dále pokračovalo. Ke konci svého referátu
zdůraznil, že poštovní zaměstnanci vykonávají službu s plným
porozuměním pro potřebu podniku i veřejnosti, vyslovil plné
uznání jak poštovní správě, tak i zaměstnancům a doporučil
schváliti rozpočtové návrhy ministerstva pošt a telegrafů.
Exposé ministra
pošt a telegrafií.
Exposé ministra pošt a telegrafů, které bylo rozdáno čle-
mim rozpočtového výboru tiskem, obsahovalo údaje o hospo-
dářských a provozních výsledcích Československé pošty a Poš-
tovní spořitelny a výklad o chystaných opatřeních, směřujících
k zlepšení zařízení obou těchto podniků.
Dotazy a připomínky
řečníků.
V debatě, která následovala po vykladu zpravodajové,
dotkli se jednotliví řečníci poštovního resortu zejména v těchto
věcech: personální politika poštovní správy, poštovní investice
na Slovensku a v území obývaném většinou obyvatelstva ně-
mecké národnosti, rozšíření doručovací služby na Slovensku,
stavba rozhlasové vysílací stanice u Mělníka, německé vysílání
40
rozhlasu, telefonisace venkova, likvidace pohledávek za bývalou
uherskou poštovní spořitelnou v Budapešti a j.
Závěrečná řeč
ministra pošt a
telegrafů.
V závěrečné řeči odpověděl ministr pošt a telegrafů na
většinu námětů a dotazů řečníků, o ostatních slíbil zavésti pří-
slušné šetřeni. Zmínil se o chystané úpravě platových poměrů
nejnižších kategorií poštovních zaměstnanců, uvedl na pravou
míru nesprávné informace některých řečníků o překládání
poštovních zaměstnanců německé národnosti, uvedl případy,
které svědčí o tom, jak poštovní správa provádí zásady dohody
z 18. února t. r. ať v personální politice či v zadávání staveb-
ních prací, obšírně vysvětlil zásady, které si stanovila poštovní
správa pro aktivování rozhlasové vysílací stanice u Mělníka a
vysvětlil potíže, které má poštovní správa při rozšiřování do-
ručovací služby do odlehlých míst a při telefonisaci venkova.
Ke konečné likvidaci pohledávek za bývalou uherskou poštovní
spořitelnou v Budapešti dojde nejpozději v březnu příštího
roku.
41
Kapitola 15. Ministerstvo železnic
a ze skupiny II. § 5 Československé státní dráhy.
Rozpočet
ministerstva železnic.
Návrh rozpočtu ministerstva železnic na rok 1938 tvoří
kap. 15. rozpočtu vlastní státní správy, t. j. Skupiny I. Struk-
tura tohoto rozpočtu zůstává celkově nezměněna.
Srovnání s rozpočtem
na rok 1937.
Celková potřeba rozpočtu ministerstva železnic na rok
1938 jest preliminována částkou 26, 377. 500 Kč a jest tudíž
proti rozpočtu na rok 1937 vyšší celkem o 3, 779. 600 Kč. Toto
zvýšení vyplývá jednak z vyšší potřeby na osobní výdaje
o částku 3, 646. 000 Kč a je odůvodněno náklady na normativní
postupy v platu a na jmenování a také na zvýšení stavu per-
sonálu, kterého si vyžaduje větší rozsah agendy ministerstva
železnic, zvláště příprava a provádění rozšířeného investičního
programu, práce na nových svazových tarifech, zjišťování vlast-
ních nákladů a rozšíření a prohloubení statistických prací,
jednak z vyšší potřeby na věcné výdaje o 133. 600 Kč. Vyšší
potřeba věcná je odůvodněna rovněž svrchu uvedeným rozší-
řením a prohloubením agend, větší potřebou častějších jednání
na staveništích, vyvolaných zvýšenou činností investiční, a ko-
nečně důsledkem větší potřeby na tiskoviny a úřední a kance-
lářské potřeby.
Rozpočet podniku
"Československé
státní dráhy".
Rozpočet podniku "československé státní dráhy" jest za-
řaděn jako § 5, odd. III. do skupiny II. - Správa státních
podniků. Také úprava tohoto rozpočtu na rok 1938 zůstává cel-
kem nezměněna, až na tyto menší úpravy:
V oddílu A (úroky z investičních dluhů) byla položka 10.
rozšířena o novou podpoložku c), při níž jest preliminována
potřeba na 4% zúrokování a umořování hypoteční výpůjčky
státem vykoupené místní dráhy Kounice-Ivančice-Oslavany.
V tomto oddílu byla dále na příslušných položkách vyznačena
konverse různých investičních zápůjček na unifikační půjčku
podle zákona č. 128/1936 Sb. z. a n., resp. podle vládního na-
řízení č. 278/1936 Sb. z. a n. Tato úprava dotýká se položky
10a, 10b, 12, 15 a 16. Kromě toho byla v témže oddílu A vy-
jádřena nová formální úprava úhrady úmorových splátek in-
vestičních dluhů, z nichž úmorové částky dluhů hypotečních
jsou refundovány železničnímu podniku na vrub státního dluhu
a dluhů titrových ze salda státních podniků. Této úpravě byl
přizpůsoben též sumář podnikových výdajů a příjmů oddíl E,
zjišťující konečný schodek a jeho úhradu.
V oddílu B (Služba výkonná) bylo vzhledem k tomu, že
platové srážky podle vládního nařízení č. 252/1933 Sb. z. a n.
byly od 1. ledna 1938 zrušeny, upraveno pojmenování položky 7.
rozpočtových §§ 1 - 5c a položky 8. příjmového § 2 (Ostatní
příjmy), kteréžto položky jsou mimo to rozděleny na dvě pod-
položky, při nichž na rozdíl od rozpočtu na rok 1937, kde byly
při nich odděleně preliminovány platové srážky podle zákona
č. 204/1932 Sb. z. a n. [podpoložka a)] a vládního nař. č.
252/1933 Sb. z. a n. [podpol. b)], jsou vykázány odděleně
platové srážky a) definitivních zaměstnanců, a b) smluvních
zaměstnanců. Tím pozbyly významu dosavadního pol. 8. roz-
počtových §§ 1 - 5c a položka 9. příjmového § 2.
42
Při zprvu zmíněných položkách jsou rozpočteny platové
srážky podle předpisů o úsporných opatřeních personálních.
Pol. 4. (Odměny a výpomoci) rozpočtových §§ 1 - 5c,
vedlejších účtů pomocných a vedlejších závodů, byla rozšířena
o novou podpoložku c), při níž jest preliminována potřeba na
přechodné odměny za mimořádný výkon zvláště v době nej-
vyšší intensity přepravy.
Rozpočtový § 7 (Ostatní náklady provozu) byl rozšířen
o novou položku 27., při níž jest rozpočtena částka, jež se vrací
odpisovému účtu k uvolnění jeho prostředků, použitých zatímně
k částečné úhradě bilančních ztrát v letech 1933, 1934 a 1935.
Rozpočty pomocných závodů pro provoz a vedlejších závodů
- až na některé menší změny - zachovávají rovněž nezmě-
něnou strukturu jako rozpočty jejich na rok 1937 a stejně tak
i rozpočet investiční a rozpočet obnovy.
Srovnání s rozpočtem
na rok 1937.
|
Rozpočet podniku "československé státní dráhy" na rok |
|
|
1938 preliminuje celkové náklady částkou. |
4. 171, 087. 400 Kč |
|
a celkové těžby částkou ........ |
4. 023, 875. 400 Kč, |
|
počítá tedy se ztrátou ve výši ..... |
147, 212. 000 Kč. |
|
Jsou tedy náklady preliminované na rok |
k 1938 vyšší než |
|
náklady rozpočtu na rok 1937 o částku.. |
107, 091. 900 Kč, |
|
celkové těžby pak vyšší o ....... |
544, 464. 300 Kč, |
|
takže ztráta, očekávaná v roce 1938, je nižší o |
437, 372. 400 Kč. |
Úhrada rozpočtové
ztráty.
Očekávaná konečná ztráta za rok 1938 ve výši 147, 212. 000
Kč má býti podle návrhu finančního zákona hrazena celá státní
pokladnou.
Rozpočet investiční.
Potřeba investiční je preliminována ve výši 1. 063, 784. 900
Kč, t. j. o 321, 215. 900 Kč výše než investiční potřeba, která
byla zajištěna rozpočtem na rok 1937. Úhrada těchto nákladů
investičních zajišťuje se podle čl. XXIX. návrhu finančního zá-
kona na rok 1938 úvěrovými operacemi.
Rozpočet obnovy.
Rozpočet obnovy na rok 1938 vykazuje celkovou potřebu
ve výši 464, 353. 500 Kč. Tato potřeba je vyšší o 128, 980. 200 Kč
než potřeba obnovy preliminované na rok 1937 a je zajištěna
z prostředků odpisového účtu.
Úhrada schodků
soukromých drah,
provozovaných státní
správou železniční na
účet vlastníků a dráhy
Košicko-Bohumínské.
Celkové náklady spojené s úhradou schodků soukromých
drah, provozovaných státní správou železniční na účet vlast-
níků a na účet dráhy Košicko-Bohumínské včetně potřeby pro
službu prioritní a výpůjčkovou a potřeby na správní výlohy,
které jsou hrazeny zálohově z provozních prostředků podniko-
vých podle ustanovení čl. III., odst. 2. návrhu finančního zá-
kona na rok 1938, jsou rozpočteny částkou 167, 008. 400 Kč, t. j.
o 21, 912. 200 Kč nižší, než podle rozpočtu na rok 1937.
Projednání rozpočtových
návrhů v rozpočtovém
výboru.
Členům rozpočtového výboru byl rozdán text výkladu mi-
nistra železnic k rozpočtovým návrhům resortu železničního na
rok 1938.
43
Obsah výkladu
ministra železnic.
Ministr železnic v tomto písemném výkladu uvádí stručný
přehled hospodářského vývoje státního železničního podniku od
roku jeho největší finanční krise, t. j. roku 1932 a konstatuje,
že rok 1936 přinosí již podstatné zlepšení hospodářského života
a také finančních výsledků podniku ČSD., které končily v tomto
roce schodkem 401 mil. Kč.
Hospodářský vývoj
v ruce 1937.
Rovněž v roce 1937 tempo hospodářského oživení se pod-
statně zrychlilo, takže dosavadní výsledky letošního roku jsou
opět podstatně příznivější než výsledky roku loňského.
Hodnocení významu
železnic s hlediska
veřejného zájmu.
Ministr železnic děkuje rozpočtovému výboru, technicko-
dopravnímu výboru a jejich členům, kteří se zúčastnili pro-
jednávání rozpočtových návrhů železničního resortu a problémů
československých státních drah v uplynulých letech krise. Po-
rozumění, se kterým se setkaly snahy státní správy železniční
o udržení podniku ČSD. pokud možno v plné provozní schop-
nosti, v rozpočtovém výboru, působilo příznivě i na změnu
veřejného mínění, které dříve často podléhalo ne zcela věcné a
nikoli nestranné kritice. S přispěním svrchu uvedených výborů
podařilo se osvětliti a ohodnotiti význam železnice i s hlediska
národohospodářského, celostátního a sociálního a byly veřej-
ností pochopeny funkce, které železnice v těchto oblastech vy-
konávají.
Výkony železničních
zaměstnanců.
Ministr železnic děkuje i železničnímu personálu, který
svou obětavostí a prací pomáhal udržeti naše železnice v dobách
nejhorších.
Platové snížky.
Ministr uvádí, že s přihlédnutím k lepšící se hospodářské
situaci bylo uvažováno o zmírnění platových srážek, kterými
státní zaměstnanci tolik přispěli státní pokladně v nejhorších
dobách krise. Přál by si, aby dosavadní finanční situace státu,
která dovolila snížení platových srážek dosud bohužel jen v míře
omezené, zlepšila se budoucně na tolik, aby bylo možno při-
stoupiti co nejdříve k dalšímu jejich zmírnění a eventuálně
i zrušení.
Úprava služby.
Ministr vyslovil přesvědčení, že všechny otázky týkající se
úpravy služby v souvislosti a v mezích platného zákona o osmi-
hodinové pracovní době, resp. prováděcího nařízení k tomuto
zákonu, pokud jde o službu železniční, budou vyřešeny vzájem-
nou rozumnou dohodou, přihlížející v mezích platných norem
a hospodářských možností podnikových, jak k zájmům zaměst-
nanců, tak především ovšem k zájmům státním. Upozorňuje, že
jest si při tom vědom nutnosti, aby železničnímu personálu bylo
v jeho vypjatém výkonu částečně ulehčeno podle skutečné a
trvalé potřeby služby přijímáním nových zaměstnanců tak, aby
bylo možno zdolati intensivnější přepravní výkony a zajistiti
zároveň nutný dorost a jeho odborný výcvik.
Úpravy personální,
systemisace.
železniční správa vyžádala si proto souhlas vlády k částeč-
nému zrušení 10% interkaláře, jenž vázal platnou systemisaci,
a to pro ty kategorie a služby, kde nebylo lze v exekutivě vy-
stačiti s dosud určenými 90% počtu systémisováných služebních
míst. Před tím již tato 10% vázanost interkaláře byla zrušena
u kategorií a služeb, dotčených prováděním rozšířeného
in-
vestičního programu. Se souhlasem vlády byl rozmnožen do-
savadní počet systemisovaných služebních míst u stavebních
správ a částečně i u ředitelství státních drah, aby mohlo býti
zvládnuto provádění rozšířeného investičního programu. Jelikož
provozní poměry se v posledních letech ve srovnání s poměry
roku 1930, kdy vláda schválila nynější systemisaci služebních
míst u podniku ČSD., značně změnily, připravuje se nový
systemisační návrh, který by přihlížel k těmto změnám perso-
nální potřeby.
Pensijní zatížení.
Ministr při tom předpokládá, že zmíněná opatření perso-
nální budou prováděna v rigorosně zachovávané úměrnosti
k hospodářskému vývoji tak, aby se nestala důvodem trvalého
zatížení železnice většími náklady personálními než je nezbytně
nutné a které by mohly nepříznivě působiti do daleké budouc-
nosti na břemeno pensijní, které v poslední době se vyvíjí pří-
znivěji.
Očekávaný schodek
v roce 1938.
Ministr upozorňuje, že v kalkulaci příjmové, jejímž dů-
sledkem je očekáván schodek okrouhle 147 mil. Kč, nejeví se ani
přehnaný optimismus, ani zbytečná skepse, neboť vývoj pře-
pravních příjmů v roce 1937 a předpoklad, že potrvá dnešní
konjunktura, opravňují k této příznivější kalkulaci. Ve vý-
dajovém prelimináři bylo ovšem počítáno s určitým větším ná-
kladem následkem zvýšení cenové hladiny.
Srovnáni s rozpočtem
na rok 1937.
Ministr konstatuje, že rozpočtený schodek při srovnám
rozpočtového základu běžného roku s rokem minulým jeví se při
podrobnější analyse ve skutečnosti příznivěji. Nelze přehléd-
nouti, že částka ponechané přepravní daně k úhradě provozních
nákladů jest návrhem finančního zákona na rok 1938 vymezena
do výše 300 mil. Kč a že výnos přepravní daně, přesahující tuto
částku, jest odvésti státní pokladně. Finanční zákon na rok 1937
ponechával ještě československým státním drahám celý výnos
přepravní daně; jde tudíž o diferenci 100 mil. Kč, která zůstává
ve prospěch státní pokladny, o kterou se však proti stejné srov-
návací základně roku 1937 zvyšuje schodek železničního pod-
niku.
Návratky odpisovému
účtu.
Ministr upozorňuje, že v rozpočtu na rok 1938 je po prvé
obsažen návratek částky okrouhle 17 mil. Kč odpisovému účtu.
Tím dochází po prvé k refundaci oněch prostředků odpisovému
účtu, kterých bylo užito v letech 1933 až 1935 k přechodné
úhradě částečné bilanční ztráty.
Revise odpisových
sazeb.
O této důležité otázce hovořil ministr železnic již v loňském
svém výkladu v rozpočtovém výboru a naznačil již tenkráte, že
bude nutno podrobiti ji nové úvaze a posouditi též možnost
revise sazby odpisů. Nyní bylo přikročeno k této akci a třebaže
ještě není formálně skončena, bylo lze, přihlížejíc k dosavadním
výsledkům jednání, odpisy snížiti v rozpočtu na příští rok
okrouhle o částku 52 mil. Kč, kterou snad bude možno pro příští
léta a také již pro účetní závěrku za rok 1937 zvýšiti až do
částky = 60 mil. Kč. Tímto opatřením bude snížena částka od-
pisového účtu použitá k úhradě bilančních ztrát a dosahující
částky okrouhle 688 mil. Kč, asi na 311 mil. Kč do konce roku
1938. Tato částka bude postupně uhrazována odpisovému účtu
45
obdobně, jak to bylo učiněno v rozpočtu na rok 1938 i v bu-
doucích letech, takže v dohledné době, nenastane-li obrat v pří-
znivé vývojové linii, bude provedena depurace celé této částky.
Uvolnění zmíněné částky odpisového účtu potřebuje železniční
podnik k provádění obnovy, zvláště železničního svršku, vozo-
vého parku a lokomotiv.
Srovnání výsledků
roku. 1937 s rokem
1929.
Ministr srovnává pak výkon a přepravní výsledky roku
1929 s výkonem a přepravními příjmy, jak se vyvíjely v uply-
nulém období roku 1937 a které sloužily též za kalkulační zá-
kladnu pro rozpočet na rok 1938. Konstatuje, že přepravní
příjmy nestoupají úměrně k vzestupu výkonu; kdežto výkon
v uvedeném období roku 1937 zůstává za rokem 1929 pouze
o 3%, jsou přepravní příjmy stále ještě nižší o 27'97%. Toto
rozpětí představuje menší příjmy o 450 mil. Kč. Důvod této
diference tkví zejména ve ztrátě transportů na kratší vzdále-
nosti, kde dovozné, připadající na 1 tunokilometrickou jednotku,
jest poměrně daleko vyšší než dovozné za získané nové trans-
porty, přepravované na vzdálenosti delší. Kromě toho přichází
v úvahu i snížení dovozného v důsledku propočtu v přepravě
s místními drahami a také v poměrně zvětšené přepravě zboží,
odbavovaného podle tarifních slev. Obdobně je tomu i při do-
pravě osobní, kde autobusová a automobilová konkurence ubírá
železnici cestující na krátké vzdálenosti, ve kterých železnice
má větší příjmy vzhledem na vyšší stupeň baremu. Další pří-
činou značného rozdílu mezi provedeným výkonem a přeprav-
ními příjmy z osobní dopravy jest propočet tarifů s místními
drahami, provedený v roce 1932, dále snížení osobních tarifů,
provedené 1. lednem 1934 a konečně povolování různých slev.
Tarifní úlevy ČSD
hospodářskému životu.
Ministr připomíná, že železnice přispívá velmi našemu
obchodu a průmyslu, zemědělství a nejširší výrobě ve sféře
tarifní a dovozuje, že není proto věcné, objevují-li se výtky, že
snad železniční správa favorisuje na úkor přepravy nákladní
dopravu osobní.
Reforma nákladního
tarifu.
Ministr sděluje, že železniční správa pokračuje v pracích
na reformě nákladního tarifu, upozorňuje však, že jde o stě-
žejní dílo, které na dlouhou budoucnost má býti podkladem
tarifnictví a tím i příjmového podnikového hospodaření a že
tudíž zpracování díla tak obsáhlého vyžádá si nutně ještě
určité doby.
Silniční automobilový
provoz ČSD.
Ministr vysvětluje, že byly to ohledy dopravně-politické
celostátního rázu, které vedly k tomu, aby účelnou reglementací
legislativní bylo zabráněno nadměrnému vybudování soukromé
autodopravy v dopravních relacích, kde by životní zájmy želez-
nice a související s tím zájmy národohospodářské a celostátní
byly vážně ohroženy. Připomíná, že vytýkaná strohost legisla-
tivní úpravy byla podstatně zmírněna normami, vydanými
v roce 1937. Nad to však i liberální prakse státní správy želez-
niční při součinnosti v povolování koncesí k provozu motoro-
vými vozidly, zmenšuje třecí plochy mezi soukromou silniční
dopravou a silniční dopravou československých státních drah
na minimum. Ministr prohlašuje znovu, že nehodlá trvati na
ochraně automobilového zákona tam, kde ochrany té železnice
nebude již potřebovati, neboť dává přednost účelné spolupráci
46
soukromých autodopravců se železnicemi v mezích celkového
jednotného dopravního plánu.
Železniční investice.
Ministr osvětluje obsáhlou investiční a obnovovací činnost
státního železničního podniku, který je nutno udržeti na ne-
zbytné provozní výši a nad to zdokonaliti jej ještě jak kvantita-
tivně, tak i kvalitativně, aby plnil dobře službu veřejnosti a
státu.
Železniční zákon.
Na konec zmiňuje se ministr o železničním zákonu, který
byl vydán v letošním roce, a který vytvořil vhodnou normativní
základnu, jejíž účelná aplikace může prokázati železničnímu
podniku nejvýš platné služby.
Zpráva speciálního
zpravodaje.
Před zahájením podrobné debaty přednesl speciální zpravo-
daj rozpočtového výboru podrobný rozbor návrhu rozpočtu mi-
nisterstva železnic a návrhu rozpočtu podniku železničního na
rok 1938 a jejich srovnání s rozpočty na rok 1937.
Zpravodaj vysvětluje, že vyšší potřeba osobních i věcných
položek je vyvolána větším provozním výkonem, se kterým je
nutno počítati v roce 1938 a také rozsáhlejším pracovním pro-
gramem udržovacím, jakož i větším programem pro obnovu
svršku.
Zpravodaj pojednal o důvodech zvýšené potřeby personálu
a uvedl statistická data průměrného jeho počtu od roku 1929.
Na to zabýval se podrobněji programem investičním a zmínil se
zejména o tom, že náklad na stavbu nových drah od roku 1920
do konce roku 1937 dostoupí celkové částky 1340 mil. Kč,
z čehož na stavbu nových drah na Slovensku bude vydáno asi
1164 mil. Kč.
Zpravodaj kvitoval s povděkem, že železniční správa
zdolala letošní podzimní kampaň - ač byla velmi značná -
mnohem snadněji než v letech minulých, tím, že podařilo se jí
přesunouti značnou část přepravy uhelné na měsíce letní jednak
vyloučením dopravy režijního uhlí železničních zaměstnanců
z něj intensivnějšího kampaňového období, jednak výzvou veřej-
nosti, zejména z kruhů průmyslových, aby se zásobily uhlím již
v měsících letních, kterážto výzva setkala se ve veřejnosti
s plným pochopením.
Zpravodaj zmínil se pak o chystané reformě nákladního
tarifu a propagační činnosti státní správy železniční a činnosti
československé dopravní a cestovní kanceláře Čedoku.
Pojednal o problému pensijního zatížení železničního pod-
niku a konstatoval, že již v roce 1937 nastalo určité zmírnění
ve vzrůstu tohoto břemene a že v rozpočtu na rok 1938 toto
zpomalení jeví se ještě příznivěji.
Podrobná debata.
V podrobné debatě řada řečníků dotkla se nejrůznějších
otázek železničního podnikového hospodářství, a to jak povahy
formální a administrativní, tak i technicko-dopravní, komerční
a finanční. Byly proneseny náměty a připomínky, na které
částečně odpověděl již v rozpočtovém výboru v zastoupení
ministra železnic ministr Ing. Nečas.
Zabýval se zvláště výtkou, že železniční podnik nedbá
úpravy vagónů v mezinárodních spojích a že v opravě je stále
47
30% všech vozů. V roce 1936 bylo v opravě 7. 3% vozů osobních,
6. l% nákladních. V říjnu 1937 klesl počet vozů v opravě pod
3%. Rozsah železničního parku se při tom stále zvětšuje. Roz-
počet na rok 1938 počítá s opatřením nových 57 lokomotiv,
33 motorových vozů, 174 vozů osobních a služebních a 2000
vozů nákladních. Celková hodnota těchto vozidel činí asi
300 mil. Kč. Pokud jde o vnitřní vybavení vozů, ministr pravil,
že každý vůz je opatřen ventilátorem a že v poslední době bylo
vykonáno mnoho pro čistotu vozů.
Pokud jde o náměty, resp. výtky, vyžadující podrobného
prozkoumání, přislíbil ministr, že po objasnění věci bude na ně
dána písemná odpověď.