11

1. Či sú mu známe takéto spôsoby bratislav-
ského štátneho zastupiteľstva pri konfiskačnej
praxi a

2. Či je ochotný pán minister zakročiť, aby bra-
tislavské zastupiteľstvo podobnými svojimi zá-
sahmi neroztrpčovalo celú slovenskú verejnosť.

Praha, 11. novembra 1937.

Sidor,

Čavojský, Danihel, Dembovský, Florek, Haščík,

dr Tiso, dr Pješčak, Brody, Turček, Sivák, dr Pru-

žinský, Longa, Kendra, Hlinka, Slušný, dr Sokol,

Suroviak, Schwarz, šalát, dr Wolf, Drobný.

1139/X (překlad).

Interpelace

poslanců Schenka a Klimenta
ministrovi vnitra

o vyzývavém výměru okresního úřadu
v Opavě.

Závodní výbor firmy "Optimit" v Odrách chtěl
jménem zaměstnanectva zaslati do Svazu sovět-
ských socialistických republik tento dopis:

"Při příležitosti 20 letého trvání Svazu sovět-
ských socialistických republik zasíláme jménem
zaměstnanectva továren "Optimit" v Odrách svá
nejsrdečnějíí blahopřání.

Nechť se velkolepé dílo výstavby mírumilovných
národů Sovětského svazu daří jako dosud a drží
v šachu fašistické náhončí války.

Ať žije šťastný lid Sovětského svazu. "

Tento dopis schválila schůze zaměstnanců dne
6. října. Za několik dní potom byl předseda závod-
ního výboru Heřman Stach obeslán k četnictvu a
tam mu bylo vysvětleno, že není dovoleno odeslati
takový dopis. Heřman Stach ovšem nevzal této od-
povědi na vědomí. Dne 30. října t. r. dostal Heřman
Stach od opavského okresního úřadu tento výměr:

"Čís. j. 16/96-IV/2.

Podle protokolární výpovědi ze dne 13. října
1937 na četnické stanici v Odrách připustil jste
jako předseda schůze, která se konala dne 6. října
1937 v Dělnickém domě v Odrách, a jako předseda
závodního výboru továrny "Optimit" v Odrách, aby
se hlasovalo a aby byl odeslán pozdravný dopis
presidentu Kalininovi. Dále jste přiznal, aby po-
zdravný dopis sepsal závodní výbor, jehož před-
sedou jste.

Okresní úřad Vás upozorňuje, že jste jako před-
seda závodního výboru překročil meze působnosti
závodních výborů, jak jsou určeny v § 3 zákona č.
330/1921 Sb. z. a n., a že jste jednal proti ustano-
vením tohoto paragrafu.

Bude-li zjištěno, že pozdravný dopis sepsal a
odeslal závodní výbor nebo že závodní výbor pře-
kročí meze své působnosti, musilo by se proti Vám

a ostatním členům závodního výboru postupovati
podle trestního práva.

Okresní hejtman:

Dr. Michálek v. r. "

Mimo to však okresní úřad překročil meze své
úřední působnosti, poněvadž hrozí členům závod-
ního výboru řízením podle trestního práva. V tom
tedy obsahuje výměr skutkovou podstatu "zneužití
úřední moci" a vydíráni.

Tážeme se tedy pana ministra vnitra:

1. Je-li srozuměn s odůvodněním výměru a s vý-
měrem vůbec?

2. Je-li ochoten ihned propustiti okresního hejt-
mana dr Michálka a proti dotyčnému četníkovi
z oderské četnické stanice zahájiti kárné řízení?

3. Jest ochoten vydati závazné směrnice, aby se
podobné případy příště neopakovaly?

V Praze dne 8. listopadu 1937.

Schenk, Kliment,

Appelt, Krosnář, Synek, Dölling, Schmidke, Ko-
sík, B. Köhler, Machačová, Zupka, Vodička Faš-
čič, Borkaňuk, Klíma, Beuer, Šverma, Sliwka,
Hodinová-Spurná, Nepomucký, Procházka.

1139/XI.

Interpelace

poslanců J. Krosnáře a Vodičky
ministru spravedlnosti

ve věci bezdůvodné konfiskace tiskopisu

"Obžalovací spis proti nepřátelům lidu

a republiky".

Komunistická strana Československa nákladem
J. Kvosnáře, tiskem Jar. Hoffmanna vydala tisko-
pis,, Obžalovací spis proti nepřátelům lidu a repub-
liky".

Tiskopis byl řádně předložen censuře a censura
též neshledala v něm nic závadného.

Po určitém čase však státní zastupitelství
v Praze výměrem ze dne 23. října 1937, č. Tlz
516/37, tiskopis na pěti místech konfiskovalo.
Krajský soud trestní v Praze tuto konfiskaci svým
nálezem, č. TI 432/37 ze dne 20. října 1937, po-
tvrdil.

V tiskopise byla zabavena tato místa:
"Obviňujeme je z velezrádných piklů proti re-
publice: Každý občan u nás a celá světová veřej-
nost dnes vědí, - - - fašistické státy, mezi
nimi zvláště sousední Třetí říše chtějí vyvolat nové
Španělsko v srdci Evropy, československo nedávno
označili na slepé střevo, jež musí být násilným zá-
krokem vyňato z těla Evropy. Aby se úspěšně če-
lilo nebezpečí, bylo by třeba, aby všechen lid re-
publiky spojil své síly a stál na stráži, připraven

---

12

odrazit každý útok. Ale hrstka lidí vpadá mu vzad
a zrazujíc již dnes, je ochotna - jako kdysi Milota
z Dedic - zaprodat samostatnost českého národa
a vydat jej nové porobě.

Jsou to velkostatkáři, bankéři, karteláři, speku-
lanti a fabrikanti z agrární strany, z Národního
sjednocení, z Národní ligy a jejich pomocníci z ve-
dení strany živnostenské, kteří se již kdysi lidu
představili jako zavilí nepřátelé demo-
kracie a svobody, když v prosinci
roku 1935 při presidentských volbách
učinili nebezpečný pokus o uchopení
moci, o nastolení pravicové vlády- -

Jejich činnost je o to nebezpečnější, že zastávají
významné funkce ve stranách, které mají rozho-
dující vliv ve vládě a ve státní správě. "

"Ale agrární velkostatkáři nedopustí, aby mu byl
zkřiven vlásek na hlavě.

Henleinova strana vzrostla jen proto, že mu jeho
čeští ochránci zaručili plnou svobodu. Henleinovi je
dovoleno konat schůze, projevy, vojenské srazy,
manifestace, kde se štve proti republice. "

".....strany, která má ministra vnitra a mi-

nistra národní obrany, ....."

"16 miliard zemědělských dluhů. Tak je odhado-
váno zadlužení zemědělského lidu v ČSR. Velko-
statkáři shrabují milionové zisky v Obilním mono-
polu, cukerním a lihovém kartelu, ale pracující
rolník je velkostatkářskými kartely okrádán a na
Obilní monopol doplácí. Zadlužení zbytkaři dostá-
vají milionové subvence, zadlužené rolníky ženou
do exekuce. Na 100. 000 živnostenských existencí
přišlo na buben. "

"Avšak kde a kdy byl jediný kartelář pro vele-
zradu obžalován a potrestán? Proč je trpěno, aby
zdražování bylo doprovázeno další velezradou, jako
je vývoz 27. 000 vagónů obilí do Německa. Naše
děti lítostivě přihlížejí, jak jsou celé vlaky po-
travin, o které ony mají nouzi, odváženy za hranice
- - - kteří je shromažďují na válečné zásoby.

Ožebračené obce.

Bylo to opět pro zisky velkoagrárních a národně-
sjednocenych boháčů, proč byla okleštěná samo-
správa a obcím vzato právo zvýšeným zdaněním
milionářů nalézt úhradu pro vzrůstající potřeby
obcí v době krise. Kapitalistům byly tím ušetřeny
stamiliony, zatím co dluhy obcí a ostatních samo-
správných svazků stouply na 12 miliard Kč.

Jak bylo již uvedeno, státní zastupitelství s po-
čátku neshledalo žádného důvodu k vydání konfis-
kačního nálezu. Je proto důvodné pode-
zření, ze dodatečné opatření bylo učiněno na zá-
krok určitých kruhů, kterých se obsah letáku pří-
mo dotýká, na zákrok právě té prosincové kliky,
o které leták mluví.

Taková prakse by byla ale i pro budoucnost
velmi nebezpečná, kdyby se měla stát precedentní.

Politicky a zřejmě i s hlediska platných zákonů
je pak konfiskace neudržitelná, jelikož, nejenom že
inkriminované výroky nezakládají skutkovou pod-
statu nějakého trestného činu, ale naopak v dobách
osudově vážných mobilisují lid k obraně a k rozví-
jení široké iniciativy při obraně. Je při tom nejvýš
(podivné, když krajský soud trestní v důvodech ná-
lezu ztotožňuje karteláře a ostatní zavilé nepřátele

republiky se státními úřady a kvalifikuje útok na
nepřátele státu a lidu jako útok na státní úřady.
Takový nález může být jen dílem reakcionáře,
nerespektujícího demokratické idee a platné zákony
státu.

Proto se tážeme pana ministra spravedlnosti:

1. Je ochoten vyšetřit, za jakých okolností a na
čí nátlak došlo k vydání konfiskačního nálezu?

2. Bude-li viník zjištěn - je ochoten proti němu
disciplinárně zakročit?

3. Je ochoten vydat závazné směrnice pro státní
zastupitelstva, aby při konfiskacích postupovala
podle platných zákonů, interpretovaných, ale
v duchu demokracie?

V Praze dne 6. listopadu 1937.

Krosnář, Vodička,

Kopřiva, Appelt, Kosik, Procházka, Schmidke,

Dölling, Synek, Borkaňuk, Klíma, Zupka, Macha-

čová, Beuer, Šverma, B. Köhler, Sliwka, Hodinová-

Spurná, Nepomucký, Fuščič, Kliment.

1139/XII.

Interpelácia

posl. Karola Sidora a dr Martina Sokola
ministrovi spravodlivosti

vo veci konfiškovania autonomistických
novín na Slovensku.

Cenzúra na bratislavskom štátnom zastupiteľ-
stve pokračuje oproti slovenským autonomistic-
kým novinám najmä proti "Slováku" a "Slovenskej
pravde" takým nevypočitateľným spôsobom, že jej
postup nútení sme označiť za krajne stranícky.
Mali sme možnosti už niekoľko ráz poukázať v in-
terpeláciách na bezhlavý postup bratislavskej
cenzúry a teraz sme nútení na najnovšom príkla-
de demonštrovať, čo všetko konfiškuje cenzúra
v autonomistických novinách. "Slovenská pravda"
v čísle 255 zo dňa 10. novembra 1937 uverejnila
referát o demonštráciách slovenských akademikov.
Z referátu konfiškovala cenzúra viac než polovicu
článku i s titulmi. Konfiškované tituly znejú:

- - - - Búrlivá noc Bratislavy - Po pred-
náške prof. Pešku argumentuje policia - Tisí-
cové zástupy tiahnu nočnou Bratislavou - Vzru-
šujúce scény pred divadlom, pod Štúrovou doskou
- Predseda katolíckych akademikov do krvava
zbitý v bezvedomí - Poslanci Sidor a Sokol za-
kročujú - Ideme do parlamentu a pred svet!

Z článku samotného vytrela cenzúra tieto state:

"Sme pod čerstvým dojmom udalostí pondelňaj-
šieho večera a noci na utorok v Bratislave. Chce-
me zachovať rozvahu. Keď už tam hore v rozho-
dujúcich kruhoch a na miestach, ktoré majú v ru-
kách moc, strácajú nervy, nesmieme ich stratiť
my a najmä nesmú ich stratiť naši akademici.

---

13

Teraz už nikto nemôže mať pochybnosti o tom,
kto tu provokuje, kto vyvoláva v Bratislave de-
monštrácie a kto je na vine, že ulice Bratislavy,
potom verejnosť celého Slovenska, že Bratislava,
ale aj celé Slovensko, každý, kto tu ako Slovák
cítí, drží so slovenskými akademikmi, pripojuje
sa k nim a spolu s nimi vedie boj. Pondelkový
večer a noc na utorok vzrušila Bratislavu, ale
ešte väčšmi vzruší Slovensko, no a nebudeme sa
diviť, keď sa obrátia oči aj širšieho sveta na
veci, ktoré sa tu dejú. Scény, akých sme boli sved-
kami večer na prednáške univ. profesora Pešku
v Grémiu, potom pred divadlom, pred Štúrovou
doskou, neskoršie pred budovou právnickej a filo-
zofickej fakulty a najmä okolo polnoci pred poš-
tou na Námestí republiky, no a scény na policii
zapíšu sa nesmazateľnými literami do pamäti
Slovákov. "

A ďalej: "Modlikovanie, že Slováci v Prahe sa
cítia ako doma a že teda treba, aby sa aj Česi
cítili na Slovensku nie ako v cudzine, vyvolávalo
len smiech pri pohľade, že i prítomní, ktorí tu
reprezentovali moc, či už univerzitnú a či inú
úradnú, boli všetci Neslováci. "

A konečne: "Tu dôstojník polície vytiahne šabľu.
Niektorými prešiel mráz, ale sa nepohli. Policajti
začali na rozkaz pracovať obuškami, bili každého
hlava-nehlava. Začali spievať štátnu hymnu, ale
policajtov ani tá nezastavila. (Keď ju spievali
židovskí chlapci pred mesiacom, vtedy postavila
políciu do pozoru. ) Po dlhšej bitke podarilo sa
neslýchané veľkému počtu policajtov rozohnať
mládež. To mohlo byť okolo pol 10. hod. Za chvíľu

ohromný zástup stojí pred Hviezdoslavovým

pomníkom a divadlom.

Spieva hymnu slovenskú a "Kto za pravdu horí".
Zástup stále rastie. So všetkých strán valia sa
akademici, prichádzajú aj účastníci oslavy Moyse-
sovej. Všetko sborovými výkrikmi: "Na Slovensku
po slovensky, Slovensko Slovákom, na Slovensku
Slováci!"

Zahučí signál a tu na ozrutnom autobuse pri-
chádzajú nové posily policajné. Vari 5 policajných
dôstojníkov velí, probujú so všetkých strán, až
sa nakoniec obuškom znovu podarí rozohnať de-
monštrantov. Týchto veľká časť tiahne pred kra-
jinský úrad, potom sa shromaždia pred budovou
právnickej a filozofickej fakulty a volajú: "Na
fakultách po slovensky!" A zase spev. Policia
medzitým pracuje pod Michalskou bránou, pred
Štúrovou doskou a na námestí republiky. Keď
sa dozvie, čo je pred fakultami, letí ta, ale aka-
demici už pochodujú k svojim druhom a spoja sa
na Námestí republiky. Tiahnú Suchým mýtom na
Štefánikovu ulicu. Pred vojenským veliteľstvom
za chvíľu je asi 800-900 demonštrantov, kým
iní prichádzajú s námestia 1. mája. Zase spev,
volanie hesiel. Policia robí kordóny pred kaviar-
ňami a probuje obuškami rozohnať akademikov.
Títo však tiahnú nazad do mesta. Na Námestí
slobody znovu sa stretnú tri prúdy demonštrantov.

Niečo predtým - ako nám hlásia - bola druhá
bitka pred divadlom, kde musel zakročovať posla-
nec Sidor, kým na inom mieste zakročovali posl.
Sokol a ďalší naši poslanci, ako aj šéfredaktor
"Nár. novín" Pakan a iní vedúci národniari.
Jeden z policajtov dal sa do Sidora. Dostal poriad-
nu odpoveď.

Posl. Sidor sa legitimoval a policajnému dôstoj-
níkovi, ako aj policajtom, ktorí tu všetci česky
kričali, zavolal: "Na Slovensku po slovensky!"
Rozhorčenie stále rástlo, oheň bol čo raz väčší.
Obušky malý úspech. Tak nepracovaly proti boľ-
ševikom a židom ešte nikdy! Bolo to videť najmä
pred poštou, kde, ako sme spomenuli, stretly sa
tri prúdy. Akademici spievali a policia ich bila.
Keď ich aj tu rozohnala, zdalo sa, že bude po de-
monštráciách. Ale o chvíľu prihodily sa veci, ktoré
rozhorčenie akademikov ešte zväčšily.

Akademici v bezvedomí na zemi!

Pred bránou pošty štyria policajti z ničoho nič
začali biť obuškami troch akademikov a jedného
známeho úradníka. (Prosíme, aby nám oznámil
svoje meno, p. red. ) Dvaja z nich spadli na zem.
čo potom ešte robili tu policajti, o tom my pre
cenzúru písať nemôžeme, to povie interpelácia
našich poslancov v parlamente. Dosť na tom, že
i pred očima slušného českého redaktora, ktorý
nám to iste potvrdí, zdvíhali sme akademika,
ktorý dlho ležal v bezvedomí na zemi. Bol celý
dokrvácaný. Sotva sme ho poznali. Len keď ho
poutierali, vidíme, že to predseda Ústredia kato-
líckeho študentstva J. M. Kirschbaum. Za chvíľu
sa zpráva rozbehla po celom mieste. Policajti,
ktorí vykonali túto prácu, sa stratili, ale prišli
druhí, a tí, ako by nič, Kirschbauma vzali a za
práce obuškami vliekli ho a ďalších asi desiatich
na policajný komisariát.

Demonštrácie sa tým zostrily. Akademici tiahli
pred policiu, kde medzitým legitimovali celé de-
siatky akademikov a šiestich tam zadržali. Z nich
dvaja boli poriadne doriadení. Okolo 12. hod. poli-
cajný lekár dr. Krnovský ošetril predsedu Kirsch-
bauma. Medzitým na policiu prišli posl. dr Sokol,
neskoršie poslanec Sidor, člen kraj. výboru Med-
rický atď.

Na policii: "Hlásim sa k vám.! "

Po polnoci akademikov pustili. Poznamenáva-
me, že medzi zatknutými akademikmi boli dvaja
agrárnici. Jeden z nich sa pred poslancom Soko-
lom osvedčil, že vystupuje z Klubu agrárnych
akademikov a hlási sa k Hlinkovým akademikom.
Tieto slová na policii boli zaiste symbolické.

O ďalších podrobnostiach referuje "Slovák"
dnes, "Slovenská pravda" zajtra.

Pri uzávierke čísla nám telefonujú z Prahy, že
poslanci našej strany na čele s očitými svedkami
týchto udalostí dr. Sokolom a Sidorom zakročujú
u ministra vnútra a v parlamente podávajú inter-
peláciu. I v Prahe je veľký rozruch, najmä v po-
litických kruhoch, pre Bratislavu.

Ba cenzúra šla tak ďaleko vo svojoj horlivosti,
že konfiskovala ešte i tento nevinný obrázčok,
ktorý bol uverejnený k vôli ilustrácii reportáže:

Pýtame sa pána ministra spravodlivosti:
1. či má vedomosti o nespravedlivých výčinoch
bratislavskej cenzúry, resp. štátneho zastupiteľ-
stva?

---

14

2. či je ochotný nariadiť štátnemu zastupiteľ-
stvu v Bratislave, aby prestalo s doterajšou kon-
fiškačnou praxou, ktorá sa nijako nezrovnáva so
slobodou tlače?

V Prahe dňa 10. novembra 1937.

Sidor, dr Sokol,

Čarojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,

Haščík, dr Pješčak, Brody, Sivák, Slušný, Suro-

viak, dr Pružinský, Longa, Kendra, Hlinka,

Schvarz, dr Tiso, Šalát, Turček, dr Wolf.

1139/XIII.

Interpelace

poslance Antonína Chmelíka
vládě

o vyúčtování a vyplacení doplatku z trhové
smlouvy ze dne 28. XII. 1923, čj. 1343-I-A-
24, se strany československého státu obci
pražské za pozemek pro výstavbu českých
vysokých škol technických v Praze a o vy-
účtováni komunikačních prací, které z dů-
vodů dopravních a veřejné bezpečnosti pro-
vedla obec pražská za státní správu.

Pro výstavbu českých vysokých škol technic-
kých v Praze prodala obec pražská českosloven-
skému státu trhovou smlouvou ze dne 28. prosince
1923, čj. 1343-I-A-24, stavební bloky č. 1-10 a 13
v Praze-Dejvicích v klínu mezi silnicemi velvar-
skou a podbabskou v celkové výměře 68. 000) čtver.
sáhů.

Podle čl. VII. cit. trhové smlouvy zavázal se
československý stát, že přispěje obci pražské na
kanalisaci a vodovod podle skutečného a účty ná-
ležitě prokázaného nákladu, avšak jen nejvyšší
částkou 94 Kč na 1 čtver. sáh hrubé koupené plo-
chy, československý stát poskytne k provedení in-
vestic nezúročitelnou zálohu 3, 000. 000 Kč, která
se vyplatí při podpisu smlouvy. Jakmile obec praž-
ská prokáže, že tuto zálohu vyčerpala provede-
ním příslušných investic, poskytne státní správa
obci pražské další nezúročitelnou zálohu na pokra-
čování v těchto pracích, o jejíž výši se obě smluv-
ní strany dohodnou, a to nejdéle 2 měsíce před
vyčerpáním poskytnuté zálohy.

Podle čl. VI., odst. 3 a 4 cit. smlouvy budou
ulice Velvarská a Podbabská v částech přilehlých
ke kupovanému staveništi vydlážděny nákladem
státu do poloviny své šíře žulovými kostkami.
Chodník 6 m široký bude mosaikový a bude rovněž
proveden na náklad státu.

Pokud se týče úpravy Sadové ulice a těch ulic,
které mají charakter ulic průjezdních, bude pro-
vedena úprava nákladem státu za stejných podmí-
nek, jako úprava ulice Velvarské a Podbabské.

Na žádost státní správy přikročila obec praž-
ská k provedení kanalisace a vodovodu v celém

území budoucí techniky. Práce byly provedeny jíž
během roku 1924-25, aby státní správa nebyla
ve výstavbě techniky nijak zdržována. Práce byly
prováděny obcí pražskou v době pro tyto práce
nejhorší, t. j. v době, kdy ceny materiálu i prací
byly enormně vysoké. Včasným provedením uve-
dených prací uspořil však stát veliké částky, které
by jinak rnusil vynaložit na zabezpečení staveb
proti spodním vodám, neboť území techniky bylo
protékáno křivolakým tokem potoka dejvického
a kromě toho vnikaly na ně přívalové vody od Sva-
tovítské ulice. Dostála tudíž obec pražská svému
závazku plně a včas. Od roku 1931 však žádá obec
pražská marně československou statni správu o
další zálohu, neboť v té době nebyly ještě schvá-
leny všechny účty.

Ač státní správě byly známy přibližné rozpoč-
tové náklady a důsledkem toho jest stanovení li-
mitu v částce 94 Kč za 1 čtv. sáh v čl. VII. trhové
smlouvy, a ač podle téhož čl., 2. odst., měla státní
správa poskytnouti obci pražské další nezúročitel-
nou zálohu, a to nejdéle 2 měsíce před vyčerpá-
ním po prvé poskytnuté zálohy, přece státní sprá-
va požadavek obce za poskytnutí další zálohy za-
mítla, žádajíc předem předložení definitivního vy-
účtování všech prací, což zřejmě nebylo v souhlasu
s ustanovením čl. VII., odst. 2, a bylo předem
bezpodstatné, jak dále ukážeme.

Podle vyúčtování obce pražské, při čemž po čet-
ných jednáních vyhověno všem požadavkům stát-
ní správy, činí úhrnný náklad

na kanalisaci	. Kč 6, 264. 194'15
na vodovod..	. Kč 1, 376. 444'33
celkem....	. Kč 7, 640. 638'48.

V této částce nejsou však započítány ani úroky
z prodlení, ani částky potřebné na opravy oněch
částí kanalisace event. vodovodu, jež obec pražská
musila provést, které však neužíváním, nezavině-
ným obcí pražskou, zchátraly tak, že bude nutno
znovu provésti nákladné opravy.

Obec pražská obdržela na to zálohu 3, 000. 000 Kč,
takže státní správa by měla podle skutečného ná-
kladu doplatiti obci pražské částku 4, 640. 638 Kč
48 h. Ježto však státní správa si zajistila čl. VII.
trhové smlouvy maximum příspěvku na kanali-
saci a vodovod limitem 94 Kč na 1 čtv. sáh, což
při výměře 68. 000 sáhů by činilo celkem
6, 393. 000 Kč, jest stát povinen podle trhové
smlouvy doplatiti obci 3, 393. 000 Kč.

Kromě toho předložila obec pražská státní sprá-
vě vyúčtování komunikačních prací, které z dů-
vodů dopravních a veřejné bezpečnosti provedla za
státní správu a jichž náhradu ve smyslu čl. VII,
odst. 4, trhové smlouvy žádá od státní správy, a
to v částce Kč 252. 504. 73, která byla zemským
úřadem v Praze upravena na částku Kč 234. 938.

Na obě vyúčtování, předložená zemským úřa-
dem ministerstvu veřejných prací, neobdržela však
dosud obec pražská ani haléře přes četné urgence
úřední, přes mnohé osobní zákroky pana primátora
u pana ministra veřejných prací a přes zdůraz-
ňování toho, že obec provedla práce již před 12
až 13 lety, že si na ně musila vypůjčit a že v ny-
nější svízelné situaci, zaviněné hospodářskou křísí,
by částka 3% mil. Kč umožnila obci pražské
plniti jiné naléhavé povinnosti.

Podepsaným není známo, z jakého důvodu Nej-
vyšší účetní kontrolní úřad nesouhlasí s výplatou,