7

Odpočítáme-li celkové vydání od příjmu za uhlí,
zjistíme, že zbývá těžařům nevykázaná částka
Kč 166. 424. 411'-. Podle této přehledné statistiky
zatěžuje mzda horníků výrobu 1 q hnědého uhlí
průměrnou částkou Kč 2'09. Celkové výrobní ná-
klady mimo platů úředníků zatěžují výrobu 1 q
hnědého uhlí částkou 3'19. Z hrubá vzato, vydě-
lávají severočeští majitelé dolů na každém hor-
níku 66% jeho mzdy.

Hnědouhelný revír falknovsko-
loketský v roce 1936.

V hnědouhelném revíru falknovsko-loketském
bylo v roce 1936 zaměstnáno průměrně 3922 hor-
níků, 201 dozorců a 206 úředníků. Výroba zužit-
kovatelného uhlí činila 28, 533. 360 q hnědého uhlí.
Počítáme-li s tím, že 1 q uhlí byl prodán pouze
za průměrnou cenu 3'70, jak samotní majitelé dolu
státnímu úřadu statistickému přiznali, činí celková
hodnota zužitkovatelného uhlí s veřejnými dáv-
kami a daněmi částku Kč 105, 991. 093'-. Naproti
tomu bylo vydání:

Odpočítáme-li celkové vydání od příjmu za uhlí,
zjistíme, že zbývá těžařům nevykázaná částka
Kč 29, 021. 669-. Podle této přehledné statistiky
zatěžuje mzda horníků výrobu 1 q uhlí v revíru
falknovsko-loketském průměrnou částkou Kč 1'40.
Z hrubá vzato vydělávají falknovsko-loketští ma-
jitelé dolů na každém horníku 72% jeho mzdy.

Kamenouhelný revír kladensko-
rakovnický v roce 1936.

V kamenouhelném revíru kladensko-rakovnickém
bylo v roce 1936 zaměstnáno průměrně 6. 764 hor-
níků, 297 dozorců a 145 úředníků. Výroba zužit-
kovatelného uhlí činila 1, 490. 193 tun kamenného
uhlí. Počítáme-li s tím, že 1 q uhlí byl prodán
pouze za průměrnou cenu Kč 9'40, jak samotní
majitelé dolů státnímu úřadu statistickému při-

znali, činí celková hodnota vytěženého uhlí s ve-
řejnými dávkami a daněmi částku Kč 140 milionů
382. 785'-. Naproti tomu bylo vydání:

Odpočítáme-li celkové vydaní od přijmu za uhlí.
zbývá těžařům nevykázaná částka Kč 19. 116. 775-.
Podle této přehledné statistiky zatěžuje mzda
horníků výrobu 1 q uhlí průměrnou částkou Kč
4'67. Zhruba vzato, vydělávají kladensko-rakov-
ničtí majitelé dolů na každém horníku 27. 4% jeho
mzdy.

Kamenouhelný revír plzeňsko-
radnický v roce 1936.

V kamenouhelném revíru plzeňsko-radnickém
bylo v roce 1936 zaměstnáno průměrně 3. 669 hor-
níků, 122 dozorců a 99 úředníků. Z uvedeného
počtu horníků bylo 144 horníků na střídavé ne
placené dovolené. Výroba zužitkovatelného uhlí
činila 801. 322 tun kamenného uhlí. Počítáme-li
s tím, že 1 q uhlí byl prodán pouze za průměrnou
cenu Kč 10'10, jak samotní majitelé dolů stát-
nímu úřadu statistickému přiznali, činí celková
hodnota vytěženého uhlí s veškerými dávkami a
daněmi Kč 81, 283. 824'-. Naproti tomu bylo vy-
dání:

Odpočítáme-li celkové vydání od příjmu za uhlí,
zbývá těžařům nevykázaná částka Kč 14, 775. 771'-.
Podle této statistiky zatěžuje mzda horníků 1 q
kamenného uhlí průměrnou částkou Kč 4. 52.
Zhruba vzato, vydělávají plzeňsko-radničtí maji-
telé dolů na každém horníku 40'7% jeho mzdy.

Kamenouhelný revír ž a c l é ř s k o-
svatoňovický v roce 1936.

V kamenouhelném revíru žacléřsko-svatoňovic-
kém bylo v roce 1936 zaměstnáno průměrně 1. 869
horníků, 63 dozorců a 46 úředníků. Výroba zužit-
kovatelného uhlí činila 492. 673 tun kamenného

8

uhlí. Počítáme-li s tím, že 1 q uhlí byl prodán
pouze za průměrnou cenu Kč 8. 20, jak samotní
majitelé dolů státnímu úřadu statistickému při-
znali, činí celková hodnota vytěženého uhlí s ve-
řejnými dávkami a daněmi částku Kč 40 milionů
222. 850. -. Naproti tomu bylo vydání:

Odpočítáme-li celkové vydání od příjmu za uhlí,
zbývá těžařům nevykázaná částka Kč 7, 880. 202. -.
Podle této přehledné statistiky zatěžuje mzda
horníků výrobu 1 q uhlí průměrnou částkou Kč
3'76. Zhruba vzato, vydělávají žacléřsko-svatoňo-
vičtí majitelé dolů na každém horníku 42% jeho
mzdy.

Kamenouhelný revír rosicko-
oslavanský v roce 1936.

V kamenouhelném revíru rosicko-oslavanském
bylo v roce 1936 zaměstnáno průměrně 1. 686 hor-
níků, 58 dozorců a 16 úředníků. Výroba zužitko-
vatelného uhlí činila 427. 300 tun kamenného uhlí.
Počítáme-li s tím, že 1 q uhlí byl prodán pouze
za průměrnou cenu Kč 9. 80, jak samotní majitelé
dolů státnímu úřadu statistickému přiznali, činí
celková hodnota vytěženého uhlí s veřejnými dáv-
kami a daněmi částku Kč 41, 842. 697. -. Naproti
tomu bylo vydání:

Odpočítáme-li celkové vydání od příjmu za uhlí,
zbývá těžařům nevykázaná částka Kč 7, 502. 563. -.
Podle této přehledné statistiky zatěžuje mzda hor-
níků výrobu 1 q uhlí průměrnou částkou Kč 3'69.
Zhruba vzato vydělávají rosicko-oslavanští maji-
telé dolů na každém horníku 47. 5% jeho mzdy.

Kamenouhelné doly na Slovensku

v roce 1936.

Na dole "Generál Štefánik" v Raďovcích bylo
v roce 1936 zaměstnáno průměrně 331 dělníků
(koncem roku 374), 10 dozorců, a 9 úředníků. Vý-
roba zužitkovatelného uhlí činila 86. 803 tun ka-

menného uhlí. Počítáme-li s tím, že 1 q uhlí byl
prodán, pouze za průměrnou cenu 9 10 Kč, jak sa-
motni majitelé dolů státnímu úřadu statistickému
přiznali, činí celková hodnota vytěženého uhlí s ve-
řejnými dávkami a daněmi částku 7, 915. 407 Kč.
Naproti tomu bylo vydání:

Odpočítáme-li celkové vydání od příjmu za uhlí,
zjistíme, že zbývá těžařům nevykázaná částka
3, 191. 451 Kč. Podle této přehledné statistiky zatě-
žuje mzda horníků výrobu 1 q kamenného uhlí
průměrnou částkou 2. 54 Kč. Zhruba vzato, vydě-
lávají majitelé kamenouhelného dolu "Generál
Štefánik" na Slovensku na každém horníku 144%
jeho mzdy.

Tento celkový přehled prosperity uhelných dolů
nebyl by však úplný, kdybychom nepoukázali také
na další příčiny poškozování horníků a samospráv-
ných svazků - jež se provádí nadměrnými odpisy

- nepředloženými investicemi a tvořením stami-
lionových fondů.

Jako klasický doklad našeho tvrzení použijeme
výroční bilance Báňské a hutní společnosti od účin-
nosti zákona o stabilisačních bilancích až do 31.
prosince 1936. Báňská a hutni společnost vykázala
ve svých výročních bilancích v době od 1. ledna
1927 do 31. prosince 1936 hrubý zisk částkou
1. 836, 028. 047 Kč. Z tohoto hrubého zisku použila
částku 931, 471. 865 Kč k odpisům ze svého nad-
hodnoceného majetku - investovala téměř 1 mi-
liardu do svých podniků a vykázala za posledních
10 let čistý zisk ve výši 218, 968. 978 Kč. Při tom
Báňská a hutní společnost vytvořila reservní fondy

- které vykazovaly k 31. prosinci 1996 částku
646, 796. 270 Kč. V roce 1928 bylo použito 150 mi-
lionů Kč k zvýšení akciového kapitálu ze 100 mi-
lionů Kč na 250 milionů Kč nakolkováním nomi-
nale akcií ze 400 na 1. 000 Kč. Po provedené nove-
lisaci zákona o stabilisačních bilancích provedla
Báňská a hutní společnost v roce 3935 restabili-
sační snížení stabilisační reservy v částce
141, 571. 126 Kč. Z této částky použila 129', 836. 809
Kč ke snížení investiční hodnoty.

Kdybychom nepřihlíželi k nadhodnocení ma-
jetku 1. ledna 1927 o částku Kč 691, 521. 126 zbý-
vala by Báňské a hutní společnosti k odpisu na
rok 1937 pouze nepatrná částka Kč 1, 921. 030.
Miliardová hodnota majetku Báňské a hutní spo-
lečnosti vykazovala by v roce 1937 hodnotu ma-
jetku Kč 1, 921. 030. Takové jsou výsledky hospo-
dářské politiky z roku 1927.

Jako poslední a nejdůležitější doklad o možnos-
tech zlepšení existenčních poměrů hornictva zvý-
šením dosavadních mezd a zkrácením pracovní
doby v uhelných dolech na 6 hodin denně uvádíme

9

ještě výrobní a prodejní kalkulaci státních dolů
v Mostě.

Výrobní a prodejní kalkulace státních uhelných

dolů mosteckých podle státního závěrečného účtu

za rok 1936.

Státní uhelné doly v Mostě zaměstnávaly v roce
1936 celkem 2587 dělníků a vytěžily 20, 737. 000 q
hnědého uhlí. Z vytěženého uhlí bylo prodáno
10, 855. 101 q za částku Kč 79, 037. 011. 1 q uhlí
byl prodán za průměrnou cenu Kč 3. 98 a s ve-
dlejšími příjmy dosaženo částky Kč 4'23.

Na příjmu za 1 q uhlí na státních
dolech mosteckých participuje:

Na mzdách dělníků bylo v roce 1936 vyplaceno
celkem Kč 27, 921. 896. 80. Výrobu 1 q uhlí na stát-
ních dolech mosteckých zatěžuje mzda horníků
průměrnou částkou ve výši Kč 1"34. Za rok 1936
vykázaly státní uhelné doly v Mostě čistý zisk ve
výši Kč 17, 280. 29615 mimo značných odpisů.
Státní uhelné doly v Mostě vydělaly v roce 1936
na každém zaměstnanci průměrnou částku Kč
6. 679 ročně čili Kč 27. 60 denně. Tento přehled
o hospodářském výsledku státních dolů mostec-
kých za rok 1936 je těžkým obviněním ústřední
správy státních dolů a hutí, že při tak vysokých
ziscích poškozovala horníky omezováním pracov-
ních směn zrovna tak bezohledně jako soukromé
společnosti.

Výrobní a prodejní kalkulace státních uhelných
dolů v Mostě za rok 1936 dokazuje, že kupní síla
horníků na těchto státních dolech může býti zvý-
šena o 30% a při tom by státní doly v Mostě
vykázaly ještě velmi slušný podnikatelský zisk ve
výši Kč 8, 514. 605'75. Zvýšeni mezd horníků je
proveditelné také u soukromých uhelných společ-
ností. V tomto směru měly by státní hnědouhelné
doly mostecké a státní kamenouhelné doly v Po-
rube jíti soukromým uhelným společnostem dob-
rým příkladem napřed.

V roce 1926 získalo ministerstvo veřejných pra-
cí zakoupením kamenouhelného dolu "Václav" a
koksovny v Porube také přehled do výrobní a pro-
dejní kalkulace v kamenouhelném revíru ostrav-
sko-karvínském. Získaných poznatků ve výrobní
a prodejní kalkulaci jak v hnědouhelném revíru
severočeském tak také v kamenouhelném revíru

ostravsko-karvínském nebylo dosud při mzdových
sporech ani při jednání o cenách uhlí využito.
Zdá se, že někomu velmi mnoho na tom záleží, aby
obhospodařování uhelných dolů státem bylo po-
stupně přizpůsobeno zájmům soukromých uhel-
ných společností.

Z celkového přehledu o hospodářských poměrech
majitelů dolů je viděti, že zvýšení dosavadní kupní
síly horníků a zkrácení pracovní doby na 6 hodin
denně jest nezbytnou nutností jak s hlediska
sociálního tak také v zájmu veřejném a státním.
Zkrácení pracovní doby v uhelných dolech na 6
hodin denně jest nejúčelnějším prostředkem pro
zmírnění katastrofálních důsledků racionalisace
v uhelném průmyslu, jak předloženým návrhem
zákona tisk č. 197 z roku 1935 poslanecký klub
československé strany národně socialistické dopo-
ručuje.

Podepsaní se táží:

1. Jest vláda ochotna zapůsobiti k tomu, aby
mzdy horníků byly podle uvedených možností zvý-
šeny?

2. Jest vláda ochotna zapůsobiti k tomu, aby
soustavné poškozování horníků omezováním pra-
covních směn bylo znemožněno zkrácením pracovní
doby v uhelných dolech na 6 hodin denně?

V Praze, dne 27. listopadu 1937.

Lanc, Bergmann, Stejskal, Zeminová, Tichý,
Hatina, Jenšovský, F. Langr,

Netolický, Bátková-Žáčková, Tykal, F. Richter,

Uhlíř, Mikuláš, dr Neuman, dr Klapka, dr Patejdl,

dr Lukáč, Polívka, Babek, dr Kozák.

1139/IX.

Interpelácia

poslanca Karola Sidora

ministrovi spravodlivosti

vo veci konfiškovania "Slovenskej pravdy".

Bratislavská cenzúra svojimi zákrokmi dráždi
a poburuje celú slovenskú politickú verejnosť.
Niet skoro dňa, aby sa jej práca nejavila v bielych
oblokoch na stranách "Slováka" a "Slovenskej
pravdy". Svoju prácu koná úplne bez ladu a skladu
a nevypočítateľné. Nie je vedená ohľadmi na zá-
ujem občianstva alebo štátu, ale náhodilé robí
svoju prácu, takže to zobúdza i podivenie, ale
i veľkú roztrpčenosť na Slovensku.

Ako maličký doklad, že cenzúra zasahuje i tam,
kde niet pražiadnej príčiny k tomu, citujeme tu
článok "Slovenskej pravdy" zo dňa 11. novembra
1937, ktorý bol úplne cenzurovaný od prvej až do
poslednej litery.

Článok ten znie doslovne takto:

10

Šaňo Mach:

Zákony demonštrácií.

(Venujem kamarátom, ktorých srazili na zem).

Všetko na svete má svoje zákony. I demon-
štrácie. Jedným z prvých zákonov demonštrácií
je, ba viac, vlastnosťou všetkých demonštrácií, že
sú odpoveďou. Vyprovokovanou odpoveďou na ne-
jaký nátlak, na nejakú nespravedlivosť, na
krivdy alebo na niečo podobného, čo uráža
a čo bolí. Keď sú demonštrácie takouto odpo-
veďou - a len to sú pravé demonštrácie -, sú
nielen právom, ale aj povinnosťou každého statoč-
ného. A keď sú demonštrácie statočnou odpo-
veďou, môže proti nim stáť čo aká sila, demon-
štrácie sa nemôžu nevydariť! Nech sa proti nim
útočí kopytami policajných koní alebo pendrekmi,
nech idú proti barikádam tankami alebo proti
spevu šabľami, nech demonštrantov rozoženú a po-
zatvárajú - predsa sa demonštrácie podarily!
Demonštrácie, ktoré samé vyženú zo zeme
v plnosti času, keď sa miera dovŕšila, keď je po-
hár plný - vyženú zo zeme ako tráva na jar,
ktoré prichádzajú ako hrom po dusnote a sparne,
už vtedy sa vydarily, už vtedy sú víťazné, keď sa
ešte len začal y.

Demonštrácie sa nemôžu nevydariť.

To je prvý zákon. A druhý? Demonštrácie za
spravodlivú vec každým krokom rastú. Sú ako
snehová guľa, sú ako lavina. Čím viac prekážok
stavia sa proti nim, tým živelnejšie sa valia, tým
nezadlžateľnejšie strhujú so sebou všetko, čo je
chlapské, čo je statočné, a ničia, čo im stojí
v ceste, a nesú svoju pravdu k víťazstvu.

Zo začiatku demonštrantom vždy sa väčšina
posmieva, najmä väčšina, ktorá stojí na strane
sily. Pohodlní ľudkovia, ktorí radi majú t. zv.
poriadok, svoje brušká, bohaté raňajky o 8. hod.,
ešte bohatší obed o 1. hod. a teplú vodu a iné
také veci - takých ľudí je vždy väčšina - ti
sa náramne vedia hnevať na demonštrácie. Vy-
rušia ich zo spánku, pokazia im program...
Takíto ľudkovia - obyčajne vysokopostavení -
ohŕňajú nosom nad "mladickou nerozvážnosťou",
nad bujnou krvou. Učenými sentenciami poučujú
demonštrantov: "To sa nepatrí. Krik, spev,
smiech, bitka, to predsa nie sú nijaké argumenty".
Aj keď ináč citia títo páni vo svojom svedomí,
že demonštranti majú pravdu, jednako usilujú sa
to svedomie zahlušiť. A chápeme ich: Lepšie je
sedieť v kaviarni, v klube, pri žene alebo chytať
ryby. Lepšie je mať nádej na odpustenie daní, na
synekúru alebo na niečo také, ako mať nádej na
väzenskú celu, na údar policajného obuška. Ale
takto sa chovať: je zrada! Keby každý sa tak
choval ako oni, tak svet by bol tam. kde bol pred
tisícami rokov. Jednotlivé národy, dnes slobodné,
boly by tam, kde boli Poliaci, kde boli Irčania, kde
boli Česi a kde boly desiatky iných malých náro-
dov len pred niekoľkými rokmi. Pod krutou silnej-
ších, v jarme väčších národov! Alebo dokonca
v otroctve tyranských jedincov.

No zákony sú také, že pravda vždy nájde svo-
jich hrdinov, ktorí neuvažujú nad teplou vodou,
nad výhodami, čo si zabezpečili svojou zradnou
prácou. Pravda si nájde idealistov, ktorí počúvajú
na srdce, a, nehľadiac na množstvo, na silu ne-

priateľa pravdy, idú i perom i umom, ale keď
treba, idú aj ináč do toho! Keby sa uvažovalo
tak farizejsko-reálne, či mesačný plat či výnos
jutra, či kupóny alebo diéty stačia na vychovanie
dieťaťa, a keby sa uvažovalo, či to dieťa bude mať
oči, obe uši, či nebude krivé, no, odpusťte za smelé
slovo, nebolo by otcov, nebolo by detí - a ľudstvo
by za pár rokov vyhynulo. Ale zákony Božie, zá-
kony prírody sú na šťastie reálnejšie, ako mudrcké
reči, učené programy opatrných, rozvážnych,
v podstate však zbabelých a podlých realistov!

Demonštrácie nesú život dopredu!

Ďalším zákonom demonštrácií - dosť nemi-
lým - je: keď ich pravda zvíťazí, tak prví ute-
kajú koristiť z úspechu demonštrácií a tyť z ich
ovocia starí pánkovia alebo mladí "rozvážni" mlá-
denci, čo nechceli demonštrovať, aby si pútec ne-
dokrkvali, aby si púder nesfúkli, aby si to pred
pánom prednostom alebo profesorom nepokazili.
Hej, tito opatrní budú chcieť prví tyť z demon-
štrácií. Budú sa pýšiť, že - hľa - prijali pozdrav
od demonštranta, dokonca i takého, ktorého aj
policia vzala, budú sa biť v prsia, že nehádzali na
demonštrujúcich kamene a nepľuli na nich. A na-
robia si tých zásluh až hrúza. Nakoniec dostanú
za demonštrácie, ktoré v učených sentenciách vy-
hlasovali za nerozvážne, detinské, surové, dostanú
za ne vyznamenania, rády, ba možno aj nejaké
nové zbytkové statky.

Ale to už tak je na svete.

Bojovníkov pravdy nesmú mýliť ani slabosti
ľudí a zlé zákony nátury. Boj dobra so zlom,
pravdy s nepravdou, statočnosti s podlosťou je
večný. To je smysel života!

Nuž takto sa treba dívať na veci. I na demon-
štrácie. Bez bázne a hany treba byť! Nehnevať sa
na ľudí. I keď sú na strane surovej sily. I stráž-
nici to vše dobre myslia. Často zdanlivý nepriateľ
je v našej najlepšej službe. V každom treba vidieť
človeka a v prvom rade človeka. I v tom Peškovi,
i v tom Ludvikovskom, i v tom policajnom dôstoj-
níkovi, ktorý velí útočiť proti nám. Na každého
sa dívať s kresťanskou láskou. Áno, s láskou.
Bo láska dáva nielen matke dieťa, ale dáva jej
i otcovi i lekárovi silu, keď treba rezať vredy,
keď treba píliť kosti, keď treba chrániť život
operačným nožom. Kresťansky milovať i nepria-
teľa, ktorý je nám bližný a ktorého zloba, možno,
bude tým šťastnom liekom, čo nás vylieči z našich
národných zločinov. Bo my máme veľké chyby.
Až zločiny! Vše hrešíme dobrotou. Vše dáme za-
bíjať svoju pravdu vlastnými slabosťami. Felix
culpa Adae... šťastlivá vina Adamova, ktorá
nám priniesla Spasiteľa, - hovorí žalmista.

Možno šťastlivá to brutalita, šťastlivý úder.
ktorý nás srazil na zem, lebo taký úder potom
dvíha nielen jednotlivca srazeného, ale celý jeho
národ tým vyššie!

Pokojný tón tohto článku každého čitateľa musí
presvedčiť, že nešlo jeho autorovi o nijaké poburo-
vanie alebo navádzanie k trestným činom, na-
opak pokojným spôsobom vysvetľuje pozadie
a obsah udalostí, ktorých svedkami je Slovensko
a celý svet tak často.

Pýtame sa preto pána ministra spravodlivosti: