Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 6. zasedání.
1139.
Interpelace:
I. posl. Šaláta min. veřejného zdravotnictva a telesnej výchovy o přidělovaní Pasteurovej látky
všetkým lekárom na Slovensku na očkovanie oproti běsnotě,
II. posl. Schenka min. vnitra, že bylo zakázáno zpívati "Internacionálu",
III. posl. Döllinga min. financí o nepatřičném jednáni pohraničního dozorce Cíchy v Kraslicích,
IV. posl. inž. Karmasina min. vnitra a min. školství a uár. osvěty o neodůvodněném úřadování
židovky při evangelických slavnostních bohoslužbách v Malduře,
V. posl. inž. Karmasina min. vnitra, že "Všeobecné potravné družstvo" v Bratislavě hrubě ne-
dbá opatření státního notářského úřadu v Bratislavě a že obchází zákon,
VI. posl. Vodičky min. spravedlnosti o provádění různých zakázkových soukromých prací ve
vězeňských dílnách věznice krajského trestního soudu v Praze-Pankráci,
VII. posl. dr Neumana, Stejskala, Bergmanna, Jenšovského, Laňce, Uhlíře, Fialy a Tichého vládě
ve věci uznání nové kolektivní smlouvy pro práce silniční,
VIII. posl. Lance, Bergmanna, Stejskala, Zeminové, Tichého, Hatiny, Jenšovského a F. Langra
vládě o příčinách neutěšených poměrů hornictva v republice československé a o možnostech
zlepšení existenčních poměrů horníků zvýšením dosavadních mezd a zkrácením pracovní
doby v uhelných dolech na 6 hodin denně,
IX. posl. Sidora min. spravedlivosti vo veci konfiškovania "Slovenskej pravdy".
X. posl. Schenka a Klimenta min. vnitra o vyzývavém výměru okresního úřadu v Opavě,
XI. posl. Krosnáře a Vodičky min. spravedlnosti ve věci bezdůvodné konfiskace tiskopisu "Ob-
žalovaci spis proti nepřátelům lidu a republiky",
XII. posl. Sidora a dr Sokola min. spravodlivosti vo veci konfiškovania autonomistických novin
na Slovensku,
XIII. posl. Chmelíka vládě o vyúčtování a vyplacení doplatku z trhové smlouvy ze dne 28. XII.
1923, čj. 1343-I-A-24, se strany československého státu obci pražské za pozemek pro vý-
stavbu českých vysokých škol technických v Praze a o vyúčtování komunikačních prací,
které z důvodů dopravních a veřejné bezpečnosti provedla obec pražská za státní správu,
XIV. posl. Chmelíka min. vnitra a veř. prací o novelisaci asanačního zákona pražského a o urych-
lení předložení návrhu zákona o odstranění stavebních a zdravotních závad v obcích,
XV. posl. dr Štůly min. veř. prací o stavbě hlavní dvojbudovy české techniky na nám. Vítěz-
ství v Praze-Dejvicích,
XVI. posl. dr Štůly min. vnitra a financí o zařazení úhradových návrhů do zákonů a nařízení,
jimiž se ukládají svazkům územní samosprávy nové úkoly,
XVII. posl. Chmelíka min. vnitra o novelisaci obecního řádu (obecní statut) pro hlav. město Prahu.
2
1139/I.
Interpelácia
poslanca Antona Šaláta
ministrovi verejného zdravotníctva
a telesnej výchovy
o prideľovaní Pasteurovej látky všetkým
lekárom na Slovensku na očkovanie oproti
besnote.
Pohryzenie ľudí podozrivými psami je veľmi
časté na Slovensku, kdežto liečenie proti besnote
je veľmi drahé. Na Slovensku je len jeden Pas-
teurov odborný ústav a to v Košiciach. Už sama
doprava zo stredného Slovenska do Košíc je hod-
ne drahá. A čo stojí ešte odborná liečba v ko-
šickom Pasteurovom ústave.
Trovy s jedným prípadom vyjdú aj na 2000-
3000 Kč, čo pre chudobnejších ľudí je neznesi-
teľné.
Na západnom Slovensku zavedená je už prax,
že všetkým lekárom sa prideľuje odborná Pasteu-
rova látka a za primeranú taxu štepia krajoví le-
kári proti besnote.
V záujme verejného zdravotníctva, v záujme ši-
rokých vrstiev ľudu je nevyhnutne potrebné, aby
ministerstvo verejného zdravotníctva čím prv na-
riadilo, aby Pasteurova látka bola prideľovaná
všetkým lekárom na celom Slovensku a aby boly
ustálené primerané taxy za štepenie ňou a za lie-
čenie proti besnote.
Keď na západnom Slovensku mohol byť zruše-
ný monopol Pasteurovej liečby, prečo by nemohol
byť zrušený aj na strednom a východnom Slo-
vensku?
Prednejšia má a musí byť ochrana zdravia a
sociálnych záujmov státisícich ľudí, než akási mo-
nopolná ochrana príjmov pánov odborníkov z ko-
šického Pasteurovho ústavu.
Pre veľkú vzdialenosť stáva sa i to, že pacient
príde oneskorene na štepenie a prípadne sa mu
už nedá pomôcť.
A preto v záujme dobra širokých vrstiev ľudu
pýtame sa p. ministra verejného zdravotníctva:
1., či vie o tom, akou ujmou pre stredné a vý-
chodné Slovensko je to, že proti besnote zaštepiť
sa možno len v Pasteurovom ústave v Košiciach?
2., či vie o tom, s akými veľkými trovami a
s akým zdravotným rizikom je to spojené?
3., či je ochotný čím prv nariadiť, aby Pasteu-
rova látka bola prideľovaná všetkým lekárom na
Slovensku, aby za primerané taxy mohli v čas
štepiť proti besnote?
P r a h a, 22. novembra 1937.
Šalát,
dr Sokol, Čavojský, Drobný, Haščík, dr Pružinský,
Slušný, dr Tisa, dr Pješčak, Brody, Turček, Suro-
viak, Sidor, Kendra, Florek, Danihel, Dembovský,
Hlinka, Longa, Sivák, Schwarz, dr Wolf.
1139/II (překlad).
Interpelace
poslance Schenka
ministrovi vnitra,
že bylo zakázáno zpívati "Internacionálu".
Dělnický zpěváčky a hudební spolek "Freie Sän-
ger" v Chomutově uspořádal dne 7. listopadu 1937
v chomutovském "Lidovém domě" "Den písně".
Program byl předložen chomutovskému státnímu
policejnímu úřadu. Policejní úřad podle pokynů
ministerstva vnitra z roku 1931 zakázal zpívati
"Internacionálu".
Tento zákaz vzbudil nelibost veškerého demo-
kratického a socialistického obyvatelstva, které
vždy projevovalo svou loyalitu k republice. Pova-
žujeme za neslýchané, že jest v republice zakázá-
na "Internacionála", ačkoliv jest státní hymnou
největšího a spřáteleného státu.
"Internacionálu" znají demokratické a socialis-
tické národy na světě, nesčetné miliony projevují
zpěvem "Internacionály" své přesvědčení, pro
blaho míru, k ochraně ohrožené demokracie, pro
šťastnou budoucnost. Jen fašističtí a zpátečničtí
činitelé nenávidějí píseň milionů, a policejními
opatřeními zakazují zpěv a volání po svobodě.
Považujeme za nedůstojné československé re-
publiky a za paskvil jakéhokoliv citu pro demo-
kracii a svobodu, že dnes ještě smějí platiti takové
zpátečnické pokyny.
Tážeme se pana ministra:
Jak hodláte zakročiti, aby se takové zákazy již
nevydávaly?
V Praze, dne 17. listopadu 1937.
Schenk,
Appelt, Kosík, Beuer, Dölling, Vodička, Zupka,
Machačová, Krosnář, Klíma, Borkaňuk, Procházka,
Synek, Kliment, Nepomucký, Hodinová-Spurná,
B. Köhler, Šverma, Sliwka, Schmidke, Fuščič.
1139/III (překlad).
Interpelace
poslance Döllinga
ministrovi financí
o nepatřičném jednání pohraničního
dozorce Cíchy v Kraslicích.
Tajemník odborové organisace Artur Melzer,
bytem v Malé Veleni u Benešova nad Ploučnicí,
vstoupil dne 2. září t. r. v 6. 28 hod. na zastávce
3
Zelená Hora u Kraslic do vlaku do Falknova, aby
získal připojení k rychlíku z Chebu do Liberce.
V Kraslicích ho pohraniční kontrola podrobila dů-
kladné prohlídce. Jmenovaný ochotně uvedl fi-
nančnímu orgánu, odkud přichází. Jeho údaje
byly také potvrzeny výsledkem prohlídky jeho
aktovky. Vůbec nebylo lze pochybovati, že Melzer
nepřijíždí z Německa. Pohraniční dozorce Cícha
mu zabavil Seydewitzovu knihu "Smrtící paprsky
a jiné nové válečné zbraně", sešit "Komunistické
internacionály" a dva letáky, jimiž se vybízelo
k účasti na lidovém sjezdu v Ústí n. L. Dlužno
poznamenati, že při tom šlo, jak jmenovaný také
oznámil finančnímu orgánu, o věci úplně legální,
které lze dostati v každém knihkupectví. Přes to
byly tyto věci zabaveny.
Konečně byl jmenovaný rozličnými manipula-
cemi zbytečně zdrzen, takže již nemohl odjeti tím-
to vlakem a tak ztratil i připojení do Liberce. Tím
vznikly Melzrovi nesnáze při vykonávání jeho po-
volání a ztráta času. finanční strážník Cícha
úmyslně revisi protahoval, ačkoliv ho jeho kolega
výslovně upozornil, že vlak má odjeti.
Toto ničím neodůvodněné šikanování státního
občana, demokraticky a protifašisticky smýšlejí-
cího, musí v pohraničním území, které jest pod
vlivem nadvlády teroru III. říše proti všem demo-
kratickým živlům, působiti zvlášť dráždivě a na-
prosto není vhodné.
Táži se Vás, pane ministře:
1. Jste ochoten dáti vyšetřiti uvedenou věc a
dáti pokyn kraslickým finančním orgánům, že při
pohraniční a celní revisi nemá docházeti k šika-
nám protifašistických a demokratických živlů?
2. Jste ochoten dáti výstrahu finančnímu orgá-
nu Cíchoví pro jeho chování, zvláště proto, že
protáhl odbavení jmenovaného až po odjezdu
vlaku?
3. Jste ochoten naříditi, aby finanční strážník
Cícha zabavené knihy zaslal ihned jejich majet-
níkovi?
V Praze, dne 12. listopadu 1937.
Dölling,
Kopřiva, Appelt, Kosík, Schmidke, Vodička, Pro-
cházka, Synek, Borkaňuk, Zupka, Krosnář, Ma-
chačová, B. Köhler, Šverma, Beuer, Sliwka, Klíma,
Hodinová-Spurná, Nepomucký, Fuščič, Kliment.
1139/1V (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi vnitra a ministrovi školství
a národní osvěty
o neodůvodněném úřadování židovky při
evangelických slavnostních bohoslužbách
v Malduře.
Jako oslava státního svátku konaly se dne 28.
října 1937 v obci Malduře, v okrese kežmarském,
evangelické slavnostní bohoslužby. Státní notář
Švidroň z Bušovců považoval za správné dáti do-
hlížeti na tylo bohoslužby. Tímto úkolem pověřil
svou zaměstnankyni, židovku. Že se tato jeho
úřednice dostavila do evangelického kostela, vzbu-
dilo přirozeně mezi věřícími velký rozruch. Všichni
byli pobouřeni, když se dodatečně dověděli, že
otec této dozorčí osoby, pan Tack, za bohoslužeb
vykonával v obci svou živnost, obchod s kůžemi.
Interpelanti se domnívají, že dohlížeti na boho-
službu, mimo to ještě slavnostní, jest samo sebou
zbytečné. Ale když již jest zapotřebí dozoru, jest
k tomu především povolán nadřízený evangelický
církevní úřad a nikoliv státní notář a již dokonce
se nesluší,, aby notář postupoval tento svůj úkol
své židovské písařce.
Tážeme se tedy pánů ministrů-
1. Jsou páni ministři ochotni naříditi, aby do-
hled nad slavnostními bohoslužbami ve svátek za-
loženi státu vykonával buď církevní nadžený
úřad nebo aspoň aby se konal v důstojné formě
2. Jsou páni ministři ochotni dáti upozorniti no-
táře švidroně, že jeho chování bylo naprosto ne-
vhodné a že za všech okolností musí se vyhnouti
tomu, aby se tento jeho postup neopakoval?
V P r a z e dne 18. listopadu 1937.
Inž. Karmasin,
May, Hollube, Illing, Obrlik, inž. Künzel, Sandner,
Jobst, Jäkel, Rösler, Nickerl, Fischer, Stangl,
inž. Peschka, inž. Lischka, dr Rosche, inž. Richter,
dr Zippdius, Wollner, dr Peters, F. Nitsch.
1139/V (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi vnitra,
že "Všeobecné potravně družstvo"
v Bratislavě hrubě nedbá opatření státního
notářského úřadu v Bratislavě a že obchází
zákon.
Posl. inž. F. Karmasin ve své interpelaci panu
ministrovi průmyslu, obchodu a živností (tisk
469/1) poukázal na to, že "Všeobecné potravně
družstvo" v Bratislavě, Felbigerova ulice č. 10,
když dne 10. října 1935 přesídlilo do Bratislavy,
náměstí Republiky č. 13, dále si ponechávajíc pro-
dejnu v Bratislavě, Felbigerova ulice č. 10, jed-
nalo proti ustanovením odst. 1. § 1, vládního na-
řízení č. 162/1935 Sb. z. a n.
Pan ministr průmyslu, obchodu a živností při-
pojil se k jeho vývodům potud, že sice nikoliv
v přesídlení zmíněného družstva do Bratislavy,
náměstí Republiky č. 13, nýbrž v tom, že jeho
4
hlavní závod v Bratislavě, Felbigerova ulice č. 10,
byl tím změněn v závod vedlejší, spatřuje zřízení
nové prodejny podle § 55 živnostenského zákona
a že tudíž oznámení to podléhá řízení podle § 1,
odst. 1 vládního nařízení č. 162/1935 Sb. z. a n.
Ministerstvo obchodu podle odpovědi na inter-
pelaci (tisk 626/XV) ze dne 14. září 1936 uložilo
městskému notářskému úřadu v Bratislavě, aby
s urychlením provedl řízení podle § 1, odst. 1
vládního nařízení č. 162/1935 Sb. z. a n. o zřízení
prodejny "Všeobecného potravného družstva"
v Bratislavě v ulici Felbigerově č. 10.
Poněvadž se až do 22. dubna 1937 v závodě
v ulici Felbigerově nic nezměnilo, naopak se pro-
dávalo i dále bez překážek a omezení, musili jsme
se domnívati, že notářský úřad nevyhověl pokynu
ministerstva obchodu. Posl. inž. F. Karmasin kon-
statoval tuto věc ve své nové interpelaci panu mi-
nistrovi vnitra (tisk 888/XXVIII) ze dne 22.
dubna 1937.
Pan ministr vnitra odpověděl na tento dotaz
(tisk 1063/VIII) dne 12. srpna 1937, že městský
notářský úřad v Bratislavě vyzval "Všeobecné po-
travné družstvo v Bratislavě" ihned, jakmile do-
šla jej negativní vyjádření obchodních a živno-
stenských korporací vyžádaná podle § 2 vlád. na-
řízení č. 162/1935 Sb. z. a n., aby činnost poboč-
ného závodu v Bratislavě, Felbigerova ulice č. 10,
zastavilo.
Podáním ze dne 19. ledna 1937 oznámilo druž-
stvo, že příkazu vyhovělo a od té doby nemá pro-
dejnu ve Felbigerově ulici č. 10. Proti tomu však
interpelanti zjistili, že v provozu prodejny nena-
stalo vůbec žádné přerušení ani žádná změna.
V odpovědi pana ministra se dále praví, že "Po-
travné družstvo", jehož dne 20. ledna 1937 podané
a stanovami doložené oznámení bylo vzato měst-
ským notářským úřadem v Bratislavě na vědomí
s podmínkou, že v prodejně bude prodáváno zboží
jen členům, otevřelo prodejnu ve Felbigerově ulici
č. 10.
Dne 3. listopadu 1937 byla do prodejny ve Fel-
bigerově ulici č. 10 poslána osoba, která není čle-
nem družstva. Bylo jí vydáno zboží, aniž se od
ní požadoval průkaz členství. Bylo jí dokonce vy-
dáno potvrzení zaplacené částky, na němž jest
razítko: "Predajna potravného družstva v Brati-
slavě". Z toho jest patrno, že při této prodejně
jde zřejmě o zakuklené další provozování pobočky
"Všeobecného potravného družstva" a že se přede-
vším nedodržuje podmínka, že se smí prodávati
jen členům.
Interpelanti táží se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr stále ještě mínění, že není
důvodu k nějakému opatření?
2. Jest pan ministr ochoten požádati státní no-
tářský úřad v Bratislavě, aby splnil jeho výzvu
a zastavil provoz pobočky v Bratislavě v ulici Fel-
bigerově č. 10?
3. Jest ochoten patřičně potrestati "Všeobecné
potravné družstvo", protože rafinovaně obchází
zákon?
4. Jest ochoten dáti o tom interpelantům závě-
rečnou a skutečně uspokojující odpověď?
V Praze dne 18. listopadu 1937.
Inž. Karmasin,
inž. Lischka, Hollube, dr Rosche, Jäkel, inž. Kün-
zel, F. Nitsch, Stangl, Nickerl, Obrlik, Rösler, dr
Peters, inž. Peschka, May, Fischer, Sandner, Jobst,
Wollner, inž. Richter, dr Zippelius, Illing.
1139/VI.
Interpelace
poslance Vodičky
ministru spravedlnosti
o provádění různých zakázkových soukro-
mých prací ve vězeňských dílnách věznice
krajského trestního soudu v Praze-
Pankráci.
Ve vězeňských dílnách věznice krajského trest-
ního soudu v Praze-Pankráci vyřizují se zakázky
prací pro soukromou potřebu mimo věznici.
Tak v krejčovské dílně zhotoví se ročně na 200
civilních obleků pánských, dámských a dětských,
vycházkové kožichy a dokonce byl dělán i kožich
persiánový.
V truhlářské dílně zhotovuje se nábytek do
soukromých bytů a jsou dělány i luxusní truhlář-
ské práce jako: ping-pong taburety, květinové
stolky a podobně.
Jako doklad uvádíme čísla faktur na dodané vý-
robky z poslední doby: C 359/37, C 559/37, C
2659/37, C 1151/37, C 1554/37, 1492/37, 1605/37,
1150/37, 1346/37, 1468/37, 1607/37, 2540/37, 2171/
37, 1608/37, 2660/37.
Z uvedeného je viděti, že v dílnách věznic a
trestnic vyrábějí se za použití velmi levné práce
trestanců na zakázku různé věci pro soukromou
potřebu, čímž jsou poškozováni samostatní živ-
nostníci. To se děje v době, kdy živnostníci ná-
sledkem krise a značného poklesu kupní síly pra-
cujících vrstev živoří a žijí se svými rodinami
v nedostatku.
Podepsaní se táží pana ministra spravedlnosti:
1. Jsou panu ministru tyto poměry známy?
2. Souhlasí pan ministr s tím, aby se v dílnách
věznic a trestnic za použití levné síly trestanců
vyráběly různé potřeby na zakázku mimo ústav?
3. Je pan ministr ochoten nechati vyšetřiti, pro
koho a co bylo děláno ve vězeňských dílnách věz-
nice trestního soudu v Praze-Pankráci?
4. Je pan ministr ochoten zjednati nápravu a
vydati zákaz výroby potřeb a věcí mimo věznici
a pro soukromou potřebu?
V Praze dne 29. listopadu 1937.
Vodička,
B. Köhler, Appelt, Kosik, Schmidke, Dölling, Sy-
nek, Borkaňuk, Zupka, Machačová, Krosnář,
Schenk, Beuer, Kopřiva, Šverma, Śliwka, Hodi-
nová-Spurná, Klíma, Nepomucký, Procházka,
Fuščič, Kliment.
5
1139/VII.
Interpelace
poslance dra Neumana, J. Stejskala, Berg-
manna, Jenšovského, Lance, Uhlíře, Fialy
a Tichého
vládě
ve věci uznání nové kolektivní smlouvy
pro práce silniční.
Mezi odborovými organisacemi stavebního děl-
nictva a technickým oddělením okresního úřadu
v č. Budějovicích vznikl spor o uznání mezd pro
stavební dělnictvo zaměstnané na silničních pra-
cích podle nové celostátní kolektivní smlouvy
uzavřené dne 25. února 1937.
Technické oddělení okresního úřadu v Čes. Bu-
dějovicích odkázalo zástupce odborových organi-
sací stavebního dělnictva na oddělení 42 a) zem-
ského úřadu v Praze s tím, že podle pokynů tohoto
oddělení je povinno říditi se při stanovení mezd
stavebního dělnictva ve svém obvodu starou ko-
lektivní smlouvou, tak zvanou "zelenou" ze dne
18. března 1934.
Na zákrok u zemského úřadu obdržely odborové
organisace výměrem č. j. 1092/104-1937 tuto od-
pověď:
"Pro práce silniční platí kolektivní smlouva
z 18. března 1934 přijatá vládním nařízením ze
dne 29. dubna 1935, čís. 89 Sb. z. a n.
Platnost této smlouvy (zelené) byla prodlou-
žena dvakráte vládním nařízením, a to: ze dne
24. dubna 1936, čís. 108 Sb. z. a n., jímž byla pro-
dloužena do 31. prosince 1936 a další prodloužení
v plném rozsahu se stalo vládním nařízením z 18.
prosince 1936, čís. 324 Sb. z. a n., podle něhož
platí až do 31. prosince 1937.
Poněvadž platnost t. zv. "zelené smlouvy" ne-
byla ani zrušena ani odvolána, budou placeny děl-
nictvu zaměstnanému při pracech silničních sjed-
nané mzdy neb mzdy obecné v místě obvyklé až
do konce roku 1937. "
Z výměru je patrno, že příslušné úřady řídily
se vládním nařízením, jež bylo vydáno před uza-
vřením nové kolektivní smlouvy a jehož platnost
bude ukončena dnem 31. prosince 1937.
Poněvadž pro rok 1938 musí býti v této věci
v nejbližších týdnech vydáno nové vládní nařízení,
táží se podepsaní:
Jest vláda ochotna zavésti pro práce silniční
místo kolektivní smlouvy t. zv. "zelené" ze dne 18.
března 1934 kolektivní smlouvu ze dne 25. února
1937?
V Praze dne 27. listopadu 1937.
Dr Neuman, Stejskal, Bergmann, Jenšovský, Lanc,
Uhlíř, Fiala, Tichý,
dr Moudrý, F. Langr, Mikuláš, Polívka, dr Klapka,
Tykal, Bábek, Šmejcová, Netolický, David, Rich-
ter, Hatina, dr Patejdl.
1139/VIII.
Interpelace
poslanců Josefa Lance, H. Bergmanna,
Josefa Stejskala, Fr. Zeminové, Ervína
Tichého, Aloise Hatiny, Aloise Jenšov-
ského a Frant. Langra
vládě
o příčinách neutěšených poměrů hornictva
v republice Československé a o možnostech
zlepšení existenčních poměrů horníků zvý-
šením dosavadních mezd a zkrácením pra-
covní doby v uhelných dolech na 6 hodin
denně.
Snad v žádném průmyslovém odvětví v našem
státě nejsou zaměstnanci tak bezohledně a bez-
důvodně poškozováni jako v průmyslu uhelném.
Každý - kdo poměry hornictva v jednotlivých
uhelných revírech sleduje a objektivně posuzuje -
musí přiznati, že se této důležité výrobě a po-
měrům hornictva nevěnuje u nás taková péče a
pozornost, jak by toho poměry hornictva a zájem
státu v pohraničních uhelných revírech vyžadovaly.
Nelze přehlížeti, že od 31. prosince 1020 do
31. prosince 1936 bylo z uhelného průmyslu vy-
řazeno 62. 258 zaměstnanců, to jest 47. 3%. Při
tom současně byla kupní síla zaměstnaných hor-
níků ještě snižována omezováním pracovních směn
a vysazováním na střídavou neplacenou dovole-
nou. Překotně prováděná racionalisace v uhelném
průmyslu zasahuje velmi neblaze do hospodář-
ského vývoje uhelných krajů. Důsledky zvýšeného
pracovního výkonu projevují se v omezování pra-
covních směn a ve spojitosti s vysokými zisky
majitelů dolů, jest to hlavní příčina neutěšených
poměrů hornického lidu v republice Českosloven-
ské. Přehledná statistika ze dvou největších uhel-
ných revírů za rok 1936 v porovnání s rokem 1920
jest toho nejlepším dokladem.
|
Kamenouhelný revír ostravskokarvínský. |
|||||
|
Rok |
Průměrný |
Těžba zužitko- |
Průměrný po- |
Průměrný pra- |
Průměrná |
|
1920 |
45. 375 |
75, 877. 110 |
267 |
6. 26 |
46. 40 |
|
1936 |
26. 168 |
89, 284. 900 |
207 |
18. 11 |
50. 81 |
6
Z této přehledné statistiky je viděti, že v roce
1936 oylo v tomto uhelném revíru zaměstnáno
o 19. 205 zaměstnanců méně než v roce 1920 a
těžba uhlí se ještě zvýšila o 13, 407. 790 q. V pro-
sinci 1936 zvýšil se průměrný pracovní výkon
o 11. 85 q proti roku 1920. Následkem tohoto
enormního zvýšení pracovního výkonu propraco-
vali však horníci v revíru ostravsko-karvínském
v roce 1936 o 60 směn méně než v roce 1920.
Také z porovnání průměrného denního výdělku je
zřejmé, že místo odpovídajícího zvýšení denní
mzdy byli horníci za zvýšení pracovního výkonu
trestáni omezováním pracovních směn. Průměrný
pracovní výkon zvýšil se v roce 1936 o 189 % proti
roku 1920 a mzda byla zvýšena pouze o 9. 5%.
Omezováním pracovních směn byla kupní síla
každého horníka v revíru ostravsko-karvínském
snížena v roce 1936 průměrně o částku Kč 3. 048. 60.
|
Hnědouhelný revír severočeský. |
|||||
|
Rok |
Průměrný |
Těžba zužitko- |
Průměrný po- |
Průměrný pra- |
Průměrná |
|
zaměstnanců |
uhlí q |
na 1 dělníka |
na osobu a |
se všemi |
|
|
1920 |
36. 466 |
147, 688. 011 |
289 |
14. 01 |
46. 06 |
|
1936 |
22. 090 |
120, 450. 660 |
242 |
24. 00 |
47. 25 |
Z tohoto přehledu je viděti, že v roce 1936 bylo
v tomto uhelném revíru zaměstnáno o 14. 376 za-
městnanců méně než v roce 1920. V roce 1936
zvýšil se průměrný pracovní výkon o 13. 99 q na
osobu a den proti roku 1920. Následkem tohoto
zvýšení pracovního výkonu propracovali horníci
v revíru severočeském o 47 směn v roce 1936 méně
než v roce 1920. Z porovnání pracovního výkonu
a průměrného výdělku lze zjistiti, že průměrný
pracovní výkon se v roce 1936 zvýšil o 99. 9%
proti roku 1920 a průměrná denní mzda byla zvý-
šena pouze o 2. 5 %. Omezováním pracovních směn
byla kupní síla každého horníka v revíru severo-
českém v roce 1936 snížena průměrně o částku
Kč 2. 207. 52. Na některých dolech v hnědouhelném
revíru severočeském pracovali horníci v roce 1936
pouze 3 dny v týdnu.
Toto soustavné snižování kupní síly horníků
omezováním pracovních směn ohrožuje existence
hornického lidu a vyvolává mezi hornictvem opráv-
něnou nespokojenost zvláště v dnešní době, kdy
se výdaje hornických rodin na základě cenového
vzestupu zavedením sanačního příspěvku a pla-
cením různých obecních dávek značně zvýšily.
V důsledku těchto neutěšených poměrů hornictva
předložily smluvní hornické organisace v jednot-
livých uhelných revírech v polovině října 1937
mzdové požadavky. Již při prvním formálním
jednám, které se o předložených požadavcích v po-
lovině listopadu 1937 konalo, byly mzdové poža-
davky horníků přítomnými zástupci majitelů dolů
ve všech uhelných revírech na příkaz Svazu ma-
jitelů dolů zamítnuty. Po tomto briskním odmít-
nutí mzdových požadavků horníků je nutno v zá-
jmu veřejném konstatovati, že finančně silné
uhelné společnosti - které vykazují ve svých
výročních bilancích milionové zisky a stamilionové
reservní fondy - mohly při trochu dobré vůli
poměry svých zaměstnanců podstatně zlepšiti.
Jako doklad mimořádné prosperity uhelných
dolů uvádíme hospodářské výsledky jednotlivých
uhelných revírů podle zprávy státního úřadu
statistického o výrobě uhlí a mzdách horníků
v roce 1936.
Kamenouhelný revír ostravsko-
karvínský v roce 1936.
V kamenouhelném revíru ostravsko-karvínském
bylo v roce 1936 zaměstnáno průměrně 27. 050
horníků, 1275 dozorců a 458 úředníků. Z uvede-
ného počtu horníků bylo 882 horníků na střídavé
neplacené dovolené. Výroba zužitkovatelného uhlí
činila 8, 928. 490 tun kamenného uhlí. Počítáme-li
s tím, že 1 q uhlí byl prodán pouze za průměr-
nou cenu Kč 10. 10, jak samotní majitelé dolů
státnímu úřadu statistickému přiznali, činí cel-
ková hodnota vytěženého uhlí s veřejnými dáv-
kami a daněmi částku Kč 899, 641. 787. -. Naproti
tomu bylo vydání:
|
Mzdy horníků se všemi příplatky |
. Kč 274, 711. 230 |
|
Služné a pojištění dozorců.. |
. " 40, 392. 987 |
|
Povinné pojištění horníků.. |
. " 41, 730. 432 |
|
Topivo ......... |
. " 26, 605. 894 |
|
Svítivo ......... |
. " 1, 581. 754 |
|
Pohonné látky ...... |
. " 25, 828. 166 |
|
Mazadla ........ |
. " 2, 914. 383 |
|
Důlní dříví ....... |
., 29, 826. 724 |
|
Třaskaviny ....... |
.,, 6, 290. 744 |
|
Zápalné látky ...... |
.,, 798. 371 |
|
Železné a ocelové potřeby.. |
.,, 17, 755. 898 |
|
Stavební látky ...... |
.,, 1, 371. 421 |
|
Veřejné dávky a daně... |
. " 93, 470. 788 |
|
Celkové vydání.. |
. Kč 563, 272. 792 |
Odpočítáme-li celkové vydání od příjmu za uhlí,
zjistíme, že zbývá těžařům nevykázaná částka
Kč 336, 368. 995. -, mimo zisků z koksoven. Podle
této přehledné statistiky zatěžuje mzda horníků
výrobu 1 q kamenného uhlí průměrnou částkou
Kč 3'07. Z hrubá vzato, vydělávají ostravsko-kar-
vínští majitelé dolů na každém horníku 122%
jeho mzdy.
Hnědouhelný revír severočeský
v roce 1936.
V hnědouhelném revíru severočeském bylo v roce
1936 zaměstnáno průměrně 22. 182 horníků, 1107
dozorců a 713 úředníků. Z uvedeného počtu hor-
níků bylo 92 horníků na střídavé dovolené. Výroba
zužitkovatelného uhlí činila 12, 045. 066 tun hně-
dého uhlí. Počítáme-li s tím, že 1 q uhlí byl pro-
dán pouze za průměrnou cenu Kč 5'30, jak samotní
majitelé dolů státnímu úřadu statistickému při-
znali, činí celková hodnota vytěženého uhlí s ve-
řejnými dávkami a daněmi Kč 632, 525. 197. -.
Naproti tomu bylo vydání: