548

Provozní účet.

Provozní náklady se zvýšily u platů přijetím kancelářské
síly, u mezd hlavně zlepšením hodinové mzdy o 5 hal. Podle
"Úpravy mzdových a deputátních požitků" a vlivem nutnosti
zaměstnati větší počet dělnictva (Slováků) při žňových pra-
cích stížených nepříznivým počasím, při obdělávání okopanin
a při podzimním hubení myší; tím vzrostl také náklad na de-
putáty a na sociální pojištění. Dále zvýšily se proti rozpočtu
náklady udržovací provedením různých nepředvídaných úprav,
na hnojiva v důsledku potřeby silnějšího hnojení, na palivo
větší spotřebou pohonných látek a mazadel a uhlí při sklizni,
a na jiné výdaje vyšší potřebou elektrického proudu a zvětše-
nými náklady na kancelářské potřeby a poštovné.

Naproti tomu, než rozpočtem stanovené náklady, jsou nižší
výdaje na krmivo, jehož nákup v důsledku dobré úrody vlast-
ních pícnin byl omezen, na daně nezaplacením zvláštní daně
výdělkové a na nájemné, ježto základem pro jeho výpočet jsou
ceny za obilí snížené o srážky.

Příznivějších těžeb proti rozpočtu bylo dosaženo u produkce
živočišné zpeněžením mléka a náhradou za četné námezdní
práce potažní. Úroky z vkladu u finanční správy a jiné aktivní
úroky vybrané při opožděném placení účtů nebyly prelimino-
vány.

Nižší byly naproti tomu těžby v produkci rostlinné najmě
vlivem menší úrody brambor, jichž cca 10% shnilo v zemi
následkem vlhka.

Proti roku minulému zvýšily se náklady na smluvní za-
městnance, neboť byla přijata kancelářská síla, na mzdy, de-
putáty, sociální pojištění, udržování, hnojiva, paliva a to z pří-
čin výše uvedených a na daně zvýšením základu daně činžovní.
Snížily se náklady na krmivo, nájemné z důvodů rovněž výše
označených, na odpisy (odpisy v roce 1935 byly mimořádné)
a na správní výdaje vyplacením odměn pouze za jeden rok.

Zvýšení těžeb proti roku minulému vzniklo u produkce
rostlinné hlavně zpeněžením bohaté sklizně řepného semene,
naproti tomu snížení těžeb u produkce živočišné tkví v menším
příjmu z chovu vepřového dobytka, neboť v roce 1935 byly
chovné kusy odprodány.

Investice.

549

Skupina III.

Podíly na státních daních, dávkách

a poplatcích.

912. Nižší předpis 1˙5% zvláštního příspěvku k pozem-
kové dani za rok 1934 (v důsledku osvobození většího počtu
držitelů půdy od 1˙5 % zvláštního příspěvku k pozemkové dani
podle ustanovení 2. věty odst. 2, § 105 zák. o přímých daních)
ve srovnání s rozpočtem, měl za následek výplatu menších
záloh na příděly za běžný rok. K tomu přistupuje, že od záloh
na běžný rok byly odpočteny jednak přeplatky, které vyplý-
valy z vyúčtování záloh za rok 1934 (větší přeplatky odpočteny
zejména v zemi Slovenské), jednak částky odpisů, provede-
ných v roce 1935 na 1˙5% ním příspěvku k pozemkové dani za
roky 1928 až 1933.

913. Nahrazené přeplatky z konečných vyúčtování po-
dílů podle zák. čís. 334/1921 Sb. z. a n., kterým se přikazoval
samosprávným svazkům výnos některých státních daní; pře-
platky vznikly odpisy, provedenými v roce 1935, pokud se týče
v roce 1934 na dani pozemkové za roky 1921 až 1927.

914. Větší předpis splatné daně domovní za rok 1935
v zemi České, Moravskoslezské a Slovenské ve srovnání s roz-
počtem i s rokem minulým v důsledku postupného uvolňování
ochrany nájemníků, měl za následek jednak výplatu vyšších
záloh na podíly za běžný rok, jednak značnějších doplatků
k zálohám na podíly za rok 1935. Na snížení nepříznivého vý-
sledku na vykázanou částku měly vliv jednak nižší předpis
splatné daně domovní za rok 1935 ve srovnání s rozpočtem
v zemi Podkarpatoruské, jednak vyšší odpisy na dani domovní
za léta 1928 až 1934 proti dodatečným jejím předpisům za
uvedená léta, kterými bylo způsobeno snížení doplatků záloh
na podíly za rok 1935.

915. Přeplatky nahrazené obcemi, vyplývající z koneč-
ných vyúčtování podílů podle zákona čís. 334/1921 Sb. z. a n.,
kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých
státních daní a mění se v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
sazba domovní daně třídní, a to v důsledku odpisů, provede-
ných v roce 1935 pokud se týče 1934 na dani domovní za roky
1921 až 1927.

916. Podmínkou přiznání podílů městům, která jsou sídly
zemských úřadů, jest podle odst. 5, § 10 zákona čís. 77/1927

Sb. z. a n., ve znění zákona čís. 169/1930 Sb. z. a n. a zákona
čís. 69/1935 Sb. z. a n., o finančních opatřeních v oboru
územní samosprávy, nejméně 210 %ní výše obecních přirážek,
což v zemi české (město Praha) nenastalo. K tomu přistupuje
ještě, že v zemi Moravskoslezské (město Brno) došlo ke zkrá-
cení podílu podle odst. 3, i 23 zákona ze dne 28. prosince
1932, čís. 204 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních personálních,
ježto služební a platové poměry zaměstnanců města Brna byly
upraveny výhodněji než zaměstnanců státních.

917. Zúčtováním záloh poskytnutých v roce 1936 na zvý-
šené platy učitelské.

918. Dodatečně vyplacené nepreliminované podíly z pla-
teb konaných v roce 1935, pokud se týče 1934 v zemi Morav-
skoslezské, Slovenské a Podkarpatoruské na předpisy daně
z obratu a daně přepychové za roky 1921 až 1927 (§ 12, odst.
2 zákona čís. 77/1927 Sb. z. a n., ve znění zákona čís. 169/1930
a 69/1935 Sb. z. a n., o finančních opatřeních v oboru územní
samosprávy). Náhradou přeplacených podílů v zemi České
zmenšil se nepříznivý výsledek na vykázanou částku.

919. Přes to, že odbyt pitného lihu stoupl (viz výsledek
u příjmů kap. 19, tit. 3, § 4, pol. 1 a) bylo zemím vyplaceno

na přirážce ke spotřební a výrobní dani z lihu méně, ježto po
zavedení nového způsobu účtování této přirážky (vynesení mi-
nisterstva financí ze dne 25. března 1936, čís. 5598/36-III/9b)
bylo nutno snížiti zemím podíl za běžný rok 1936 o částku
celkem 3, 941. 628 Kč 64 h, o kterou bylo jim v minulých letech
vyplaceno více.

920. Pokles odbytu všech druhů piva (viz výsledek
u příjmů kap. 19, tit. 3, § 4, pol. 12), měl za následek i nižší
výplatu procentních přídělů zemím podle § 10, odst. 3, zákona
čís. 77/1927 Sb. z. a n., ve znění zákona čís. 169/1930 Sb. z. a
n. a zákona čís. 69/1935 Sb. z. a n., o finančních opatřeních
v oboru územní samosprávy.

921. Podle čl. IV finančního zákona ze dne 21. prosince
1935, čís. 245 Sb. z. a n., ponechává se zemi Slovenské a Pod-
karpatoruské celý výnos daně ze zbraní a lovu, dosažený
v roce 1936, jehož výši nelze předem přesně stanoviti.

922. Úspora vznikla tím, že některým ze žadatelů jednak
nebyla podpora povolena, jednak byla přiznána menší pod-
pora, když se zjistilo, že se žadatel dopustil důchodkového
trestního přestupku zkrácení daně z piva.

923. Nepreliminovaná náhrada kontrolního poplatku
z lihu, použitého ku přípravě dynalkolu; byla vyplacena podle
smlouvy ze dne 20. července 1932 mezi Čsl. státem a Společ-
ností pro zpeněžení lihu v Praze, schválené vládním usnesením
ze dne 28. července 1932.

924. Následkem menších provozních schodků Košicko-
Bohumínské železnice a místních drah byly vyplaceny také
menší zálohy.

925. Z vykázané částky připadá na odměny vyplacené
v roce 1936 orgánům finanční stráže a četnictva na Slovensku
a Podkarpatské Rusi za odhalování podloudného dovozu zboží,
náležejícího do oboru působnosti živočišného syndikátu (usne-
sení vlády ze dne 20. února 1936)... 34. 615 Kč - h
a na podpory pro účely politiky ze-
mědělské ........... 5, 100. 000 Kč - h.

550

pevnou paušální náhradou v částce 305. 946 Kč, která jest za-
hrnuta v podílu, vykázaném pod pol. 1b.

929. Paušální náhrada poskytnutá státnímu silničnímu
fondu jednak na místě nedoplatků zrušené dávky z jízdného,
jednak za polovinu plateb na nedoplatky daně z jízdného za
hromadnou dopravu osob motorovými vozidly, předepsané za
dobu před 1. červencem 1935, podle zvláštního ujednání mezi
státní správou finanční a správou státního silničního fondu při
provádění zákona čís. 77/1935 Sb. z. a n. o dopravě motoro-
vými vozidly a jich zdanění.

930. Nepříznivý rozdíl týká se vrácených přeplatků na
poplatcích za povolení k dovozu minerálních olejů v důsledku
provedení zákona čís. 331/1922 Sb. z. a n. a vládního nařízení
čís. 153/1934 Sb. z. a n. o osvobození osob exterritoriálních
od státních a jiných veřejných daní a dávek z předmětů dove-
zených z ciziny.

931. Stoupl dovoz surového benzinu.

932. Dovoz cizích výrobků byl větší, než se očekávalo.

933. Zvýšení sazeb daně z minerálních olejů podle zá-
kona čís. 78/1935 Sb. z. a n. projevilo se větší měrou, než se
předpokládalo; stoupl též odbyt lihobenzinové směsi.

934. Spotřeba pohonné směsi stoupla, nedosáhla však
očekávaného množství.

935. Úrok z dočasných vkladů na běžném účtu u Poštovní
spořitelny v Praze.

936. Nepředvídané příjmy, zejména z propůjčování sil-
ničních válcovacích souprav.

937. Z částky 392, 145. 200 Kč, která byla při rozdělování
výtěžku půjčky práce z roku 1933 přidělena státnímu silnič-
nímu fondu pro úhradu nákladů na zlepšování státních silnic,
zbylo po odečtení částky 226, 000. 000 Kč vyplacené fondu do
konce roku 1935 ještě 166, 145. 200 Kč; z tohoto přídělu bylo
v roce 1936 uvolněno dalších 6, 000. 000 Kč podle skutečné po-
třeby státního silničního fondu vzhledem k likvidnosti jeho
závazků.

938. Jmenovitá hodnota částek, které fond dlužil státu
na záloze z výtěžku půjčky investiční z roku 1931 ke dni
15. října 1936 a na výpůjčce z výtěžku půjčky práce z roku
1933 ke dne 15. srpna 1936 a částky, kterou fond přijal v hoto-
vosti od státu na výpůjčku z výtěžku půjčky práce po dni
15. srpna 1936, byla knihovně zvětšena v souvislosti s výměnou
dluhopisů uvedených státních půjček za 3 3/4% resp. 4 1/2% uni-
fikační půjčku. Stalo se tak podle § 22 zákona čís. 128/1936
Sb. z. a n. a § 1 vyhlášky ministerstva financi čís. 138/1936
Sb. z. a n. o výměně dluhopisů vnitřního státního dluhu.

939. Zlepšovací práce na státních silnicích zadané v roce
1936 nepokročily tak, jak se očekávalo, a závazky fondu
z prací zadaných v předešlých letech nestaly se v roce 1936
likvidními tou měrou, jak se v rozpočtu předpokládalo.

940. Výdaje jsou v přímé souvislosti s příjmy u pol.
II/lc.

941. Povolené zlepšovací práce nepokročily tak, jak se
předpokládalo.

942. Částečná úhrada odpovídá výdajům poukázaným
na vrub úvěrů kap. 13, tit. 7, §§ 1 a 2.

943. Příspěvky byly vypláceny podle postupu prací, na
něž byly povoleny.

944. Povolené příspěvky byly vypláceny podle postupu
prací. Způsob úhrady vysvětlen u příjmových položek II/2a, b.

945. Výdaj souvisí s příjmy u pol. II/2b.

946. Příspěvky hradil fond v letech 1931 až 1935 zálo-
hově z běžných příjmů a vydal na ně v těch letech 103, 090. 215

551

Kč 35 h. V roce 1936 byla státní finanční správou poskytnuta
fondu první hotovost 12, 000. 000 Kč na výpůjčku 60, 000. 000 Kč,
zajištěnou pro úhradu těchto příspěvků z výtěžku půjčky
práce z roku 1933. Z přijaté hotovosti použil fond 3, 672. 779 Kč
20 h pro úhradu likvidních příspěvků v roce 1936 a zbytkem
8, 327. 220˙80 Kč částečně nahradil shora uvedenou zálohu, která
se tím zmenšila na 94, 762. 994˙55 Kč.

947. Zvětšení jmenovité hodnoty týká se hotovosti
12 mil. Kč přijaté v položce II/2a z výtěžku půjčky práce a
vysvětluje se obdobně jako u příjmové položky II/lc.

948. Účiny na hospodářský výsledek nepůsobivé; souvisí
s výdajovými položkami III/1-3.

949. Doplatky na poslední (8. ) splátku a 5%ní úrok
podle zvláštních zadávacích podmínek některým podnikatelům
po konečném zjištění skutečného nákladu.

950. Úspora na úroku vznikla zejména tím, že výpůjčka
fondu z výtěžku půjčky práce nedostoupila z důvodů uve-
dených ve vysvětlivkách k příjmové položce II/lb a k výda-
jové položce I/1 předpokládané velikosti. Úspora na prémii
týkající se výpůjčky fondu z výtěžku půjčky práce souvisí
s výměnou této státní půjčky za 4 1/2 % ní půjčku unifikační,
při níž prémie není. Úspor bylo z větší části užito k úhradě
překročení pol. II/1.

951. Do konce roku 1935 se neuskutečnila žádná vý-
půjčka; z výpůjček preliminovaných v roce 1936 uskutečnila
se toliko částečně výpůjčka z výtěžku půjčky práce (vyměněná
za 41/2 %ní půjčku unifikační), při čemž úrok byl splatný až
v roce 1937. Preliminovaná prémie týkající se výpůjčky z vý-
těžku půjčky práce nebyla vyplacena v souvislosti s výměnou
této státní půjčky za 4 1/2 % půjčku unifikační, u níž prémie
není. Úspor bylo z větší části užito k úhradě překročení po-
ložky II/2.

952. Proti rozpočtu byla umořovací splátka na výpůjčku
fondu z výtěžku půjčky práce zvětšena, aby byl urychlen úmor
úhrnného dluhu fondu se zřením k povaze investičních prací
silničního fondu a jeho finančního hospodářství. Překročení
bylo uhrazeno úsporami při položce I/7.

953. Důvody překročení tytéž jako u pol. II/1. Překro-
čení bylo uhrazeno úsporami při pol. I/7.

954. Nepůsobivé účiny na hospodářský výsledek fondu;
souvisí s příjmovými položkami III/1-3.

Státní fond -
pro vodohospodářské meliorace.

955. Zlepšením hospodářských poměrů, jakož i pro příz-
nivé stavy vody, byl předstižen rozpočtem předpokládaný vý-
sledek daně z vodní síly.

957. Zahrazovací stavby, prováděné v zemi České a Mo-
ravskoslezské fondem jako stavebníkem, nebyly provedeny
v plném rozsahu; nedosáhl proto odvod 10%ního paušálu
z těchto staveb, určeného na úhradu osobních i režijních výloh
oddělení pro hrazení bystřin u zemského úřadu v Praze a
v Brně, rozpočtené výše.

958. Nepatrným rozdílem přiblížil se skutečný výsledek
k výši příjmů rozpočtem odhadovaných.

959. Vrácené příspěvky a přebytky výpůjček, sjedna-
ných stavebníky na povolené a vyplacené příspěvky fondu.

960. Tím, že nebyl vyplacen celý zbytek přídělu z půjčky
práce, byla pro nedostatek pohotových finančních prostředků
omezena vlastní i podpůrná činnost fondu; pouze stavební pro-
gram podniků zahrazovacích ve východní oblasti státu byl roz-
šířen, aby bylo zabráněno povodňovým škodám. Dále byly za-
placeny převzaté staré závazky na plošné meliorace a zásobení
obcí vodou, zejména u podniků již před lety kolaudovaných,
aby byly odstraněny tíživé interkalární úroky.

961. Z důvodů úsporných byly povolovány nižší úče-
lové podpory.

962. Osobní a režijní náklady oddělení pro hrazení bys-
třin u zemského úřadu v Praze a v Brně byly sníženy tím, že
ubylo personálu a uvolněná místa nebyla z úsporných důvodů
obsazena.

963. Odhadem stanovená výše na různé výdaje a výlohy
nebyla z důvodů úsporných plně využita.

964. Náhrady příspěvků, jež přeplatily země a zájemci
k stavbám prováděným fondem.

965. Snížením úrokové míry podle ustanovení vládních
nařízení čís. 238/1935 a čís. 239/1935 Sb. z. a n. a také tím, že
nebyl vyplacen celý zbytek přídělu z výtěžku půjčky práce.

966. Výdaje jsou v přímé souvislosti s příjmy u položky
II/1 c.

967. Tento rozdíl bylo nutno účetně provésti, neboť fond
obdržel z emisní komunální výpůjčky od Zemské banky v Praze
hotovost dle kursu úpisů, kdežto umořovati bude jmenovitou
hodnotu výpůjčky.

968. Přes to, že nebyl zbytek přídělu z výtěžku půjčky
práce ještě celý vyplacen, jeví se příznivější rozdíl v důsledku
provedeného zvýšení jmenovité hodnoty zálohy ze státní zá-
půjčky investiční z roku 1931 a výpůjčky z výtěžku půjčky
práce z roku 1933 v souvislosti s výměnou těchto státních půj-
ček za půjčku unifikační podle zákona čís. 128/1936 Sb. z. a n.

969. (Viz odůvodnění ve vydání. )

970. Příznivější výsledek vznikl jednak tím, že neemisní
výpůjčka od Zemské banky v Praze v částce 4 mil. Kč nebyla
celá umořena, jak bylo v rozpočtu předpokládáno, a dále tím,
že odpadl úmor výpůjčky z výtěžků půjčky práce z roku 1933
vzhledem k výměně této půjčky za 4 1/2 % půjčku unifikační a
k ustanovením § 22 zákona čís. 128/1936 Sb. z. a n. a S 2,
odst. 1 vyhlášky ministra financí čís. 138/1936 Sb. z. a n.

971. Zálohy, které byly dány zemským úřadům na zem-
ské stavby regulační a na stavby prováděné fondem jako sta-
vebníkem, dále zálohy na cestovné, zálohy na služební platy
a anuity splatné dne 1. ledna 1937.

972. Polovina daně z vodní síly.

973. Srážky ze služebních platů pro finanční etát, ne-
mocenské a pensijní pojištění, rozdíl jízdného ve prospěch Čes-
koslovenských státních drah a jiné definitivně nezúčtované
výdaje.

Nepříznivý rozdíl u průběžných výdajů rovná se přízni-
vému rozdílu u průběžných příjmů.