58
Členové spolku, které spolek určí za cvi-
čitele branné výchovy, a osoby, které byly
přikázány k součinnosti při poskytování
určitého úseku branné výchovy spolku svě-
řené, jsou povinni úkol jim uložený pře-
vzíti, nemají-li pro odmítnutí omluvných
důvodů stanovených vládním nařízením
(§ 24, odst. 3).
K § 28.
1. Brannou průpravu mravní a osvětovou
ve střediscích branné výchovy bude pro-
váděti rozvětvený a zapracovaný aparát
osvětových sborů a orgánů zřízených podle
zákona č. 67/1919 Sb. z. a n., kteréžto sbory
a orgány se svým posláním k tomu ob-
zvláště hodí. Podrobnosti tohoto použití bu-
dou upraveny ministerstvem školství a ná-
rodní osvěty v dohodě s ministerstvem ná-
rodní obrany.
2. Při provádění branné průpravy mrav-
ní, osvětové a tělesné třeba míti zvláštní
zření na mládež, soustředěnou v ústavech
sociální péče o dorost. Jde tu o početný kádr
mladistvých pracovníků, náležejících zpra-
vidla sociálně nejslabším vrstvám obyva-
telstva a přicházejících tudíž často do styku
s veřejnými zařízeními sociální péče, která
pro ně mají veliký význam. Bude třeba
činnost útvarů sociální péče účelně navá-
zati na činnost středisk branné výchovy,
tak aby činnost obou těchto zařízení nebyla
neúčelně tříštěna, nýbrž aby byla uvedena
v potřebný soulad. Zákon nevylučuje, aby
se uvedené útvary sociální péče postaraly
o brannou průpravu svých svěřenců (a to
u mužské mládeže až do konce měsíce srpna
roku, v němž dosáhne 17. roku věku) po
případě samy, musilo by se to však státi -
v zájmu jednotného provádění - v rámci
všeobecného střediska branné výchovy s
v součinnosti s ním. Podrobnosti o tom by
byly sjednány mezi ministerstvem sociální
péče, ministerstvem školství a národní
osvěty a ministerstvem veřejného zdravot-
nictví a tělesné výchovy.
3. Není vyloučeno, že podobný případ,
jaký se vyskytuje u útvarů sociální péče
o mládež, se může v budoucnu vyskytnouti
i u jiných k tomu vhodných zařízeních.
Proto pamatuje odstavec 3 na to, aby to,
co platí pro útvary sociální péče o mládež,
mohlo býti dohodou ministerstev tam uve-
dených rozšířeno i na jiná k tomu vhodná
zařízení.
4. Odstavce 4 až 7 jednají o cvičitelích
branné výchovy, kteří budou brannou prů-
pravu ve střediscích branné výchovy pro-
váděti; budou to zejména učitelé a pokud
jde o brannou průpravu tělesnou, též cvi-
čitelé spolků pěstujících brannou výchovu.
Výběr a určení těchto osob (i jejich od-
volávání) svěřuje zákon okrskovému orgá-
nu branné výchovy na návrh velitele stře-
diska této výchovy. Osoby takto určené
jsou povinny uložený úkol převzíti, ne-
mají-li pro odmítnutí omluvných důvodů
uznaných vládním nařízením (§ 23, odst. 3),
složiti příslušný slib do rukou okrskového
orgánu branné výchovy a konati řádné úkol
na ně vložený. Jinak platí o nich všeobecná
ustanovení § 24, zejména též jeho odsta-
vec i o hrazení event. hotových výdajů.
K § 29.
Tento paragraf má ustanovení o podrob
ných předpisech, týkajících se branné prů-
pravy mravní, naukové a tělesné.
Pokud jde o brannou průpravu mravní
a naukovou, přikazuje odstavec 3 vydání
těchto předpisů do primární kompetence
ministerstva školství a národní osvěty, a
pokud jde o brannou průpravu tělesnou,
přikazuje odstavec 4 vydání uvedených
předpisů do primární kompetence minister-
stva veřejného zdravotnictví a tělesné vý-
chovy, kterážto ministerstva tu postupují
v dohodě s ostatními zúčastněnými minis-
terstvy.
To, co bylo řečeno, platí o podrobných
předpisech o branné průpravě mravní, na-
ukové a tělesné bez rozdílu, kde se tato prů-
prava poskytuje. Platí to tedy jak pro
spolky oprávněné k poskytování branné vý-
chovy, tak i pro střediska této výchovy.
Vylíčené kompetenční vymezení vyjadřuje
zároveň - se zřetelem k tomu, co bylo
uvedeno v poznámkách k § 6 - primární
kompetenci k věcné úpravě branné prů-
pravy, pokud jde o její část mravní a na-
ukovou, ve prospěch ministerstva školství
a národní osvěty a pokud jde o její část
tělovýchovnou, ve prospěch ministerstva
veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.
Při tom měla osnova za vhodné přímo
v zákoně vyjádřiti v odstavci 1, že branná
průprava mravní a nauková má podle mož-
nosti vhodným způsobem prostupovati
brannou průpravu tělesnou, což jest jen
59
v zájmu věci a může vzbuditi větší zájem
osob branné výchově podléhajících.
Odstavec 2 pak zdůrazňuje výslovné, že
při branné průpravě mužské mládeže se má
přihlížeti k tomu, aby byl vhodně připraven
a usnadněn branný výcvik. Ve střediscích
branné výchovy bude pravděpodobně třeba,
pokud půjde o mladíky účastnící se branné
výchovy počínajíc dnem 1. září, v němž do-
sáhnou 17. rok věku, až do nastoupení vo-
jenské služby (vojenského výcviku přísluš-
níků náhradní zálohy) po případě až do
odvodního rozhodnutí "Neodveden", prová-
děti brannou výchovu odděleně pro členy
spolků pěstujících brannou výchovu a pro
ostatní osoby; u prvních z nich bude branná
výchova ve střediscích branné výchovy
omezena jen na branný výcvik a na výcvik
v pomocných a ochranných službách (po-
něvadž branné průpravy mravní, naukové
a tělesné se zúčastní ve svých spolcích),
kdežto o druhých z nich se bude mimo to
prováděti ve střediscích branné výchovy
i branná průprava mravní, nauková a tě-
lesná, na kterou branný výcvik účelně na-
váže.
Část 3.
Výcvik v pomocných a ochranných
službách.
Všeobecné poznámky.
1. Výcvikem v pomocných a ochranných
službách se rozumí příprava na úkoly
k obraně státu, jež osoby brannou výcho-
vou povinné očekávají a k nimž není třeba
zvláštních vojenských znalostí; sem patří
zejména různé úkoly v civilní protiletecké
ochraně, místní hlásná služba, první pomoc,
služba samaritská a pod.
2. Výcviku v pomocných a ochranných
službách podléhají, ve věkových mezích
stanovených v § 30, jak muži tak ženy,
kdežto brannému výcviku podléhají, jak
bylo zdůrazněno v předcházející části, jen
muži. Někdy nebude však lze u výcviku
v pomocných a ochranných službách, jemuž
se muži podrobí, vésti přesné hraniční čáry
mezi tímto výcvikem a branným výcvikem
ve vlastním slova smyslu.
3. Výcvik v pomocných a ochranných
službách je sice rovněž specifickou složkou
branné výchovy, která bude - mimo školu
- prováděna zásadně jen ve střediscích
branné výchovy, avšak tuto zásadu není
třeba dodržovati s takovou přísností, jak je
tomu při branném výcviku. V jednotlivých
paragrafech této části jsou stanoveny
z uvedené zásady určité výjimky.
Na výcvik v pomocných a ochranných
službách, prováděný na školách, ve spolcích
a po případě i v jiných zařízeních bude
třeba vojenské správě přiznati příslušný
vliv a možnost dozoru.
K §30.
Výcviku v pomocných a ochranných služ-
bách podléhají osoby normální branné vý-
chově podléhající (§ 4, odst. 1), splnivší po-
vinnost k povinné docházce školní, až do
konce roku, v němž dovrší 30. rok věku, a
to bez rozdílu pohlaví.
Poté zákon podrobuje obligatorně osoby
starší výcviku v úkolech CPO., a to až do
jejich 60 let věku, poněvadž při plnění
těchto úkolů bude nutno počítati právě se
staršími ročníky obyvatelstva, neschopný-
mi služby se zbraní anebo z branné moci
(po zániku jejich branné povinnosti) pro-
puštěnými.
Rovněž bude lze po případě k tomuto vý-
cviku přidržeti i vojenské osoby mimo čin-
nou službu (§ 18, odst. 1, písm. c) a státní
a veřejné zaměstnance [§ 18, odst. 1, písm.
g)] podle zásad stanovených vládním naří-
zením.
Odstavec 3 se zmiňuje o fakultativním
zavedení povinnosti starších osob i k vý-
cviku v jiných pomocných a ochranných
službách, než jsou úkoly v CPO.
K §31.
Již ve všeobecných poznámkách k této
části bylo uvedeno, že není nezbytné, aby
výcvik v pomocných a ochranných službách
mimo školu byl prováděn jen ve střediscích
branné výchovy, jak je tomu u branného
výcviku.
Zásadou sice bude, že i výcvik v pomoc-
ných a ochranných službách mimo školu má
býti prováděn ve středisku branné výchovy,
avšak z této zásady připouští § 31 tyto vý-
jimky:
a) Spolkům oprávněným k poskytování
branné výchovy (§ 20) může býti - mají-li
k tomu způsobilost - svěřeno způsobem
uvedeným v § 20, odst. 1, písm. b) bb),
60
aby obstaraly pro své členy i výcvik v po-
mocných a ochranných službách. Bylo-li
takové pověření právě uvedeným spolkům
dáno, mají spolky po té stránce povinnosti
uvedené v § 21 a jejich členové povinnosti
uvedené v § 26, odst. 1, 2, 4 a 5.
b) Rovněž chovanci ústavů pro ochran-
nou výchovu mládeže účastní se výcviku
v pomocných a ochranných službách
v ústavě, jehož jsou chovanci, stejně tak
jako se účastní v tomto ústavě branné prů-
pravy mravní, naukové a tělesné. Nelze-li
se v tomto ústavě včas a náležitým způso-
bem o výcvik v pomocných a ochranných
službách postarati, podrobí se mu tito cho-
vanci ve středisku branné výchovy.
c) Podle § 34 mohou býti vládním naří-
zením vydána podle potřeby i jiná ustano-
vení o obstarávání výcviku v pomocných a
ochranných službách, která se od všeobec-
ných ustanovení části 4 odchylují.
K § 32.
Výcvik v pomocných a ochranných služ-
bách se dělí - zejména též se zřetelem
k platným ustanovením kompetenčním -
jednak na výcvik v úkolech civilní proti-
letecké ochrany, jednak na výcvik v ostat-
ních pomocných a ochranných službách.
Kdežto výcvik na prvním místě uvedený
bude v primární kompetenci ministerstva
vnitra (kterýžto úřad stanoví též příslušné
osnovy v dohodě s ministerstvem národní
obrany a jinými na věci zúčastněnými mi-
nisterstvy), bude výcvik uvedený na dru-
hém místě v primární kompetenci minis-
terstva národní obrany (které vydá též
příslušné osnovy, ovšem za součinnosti zú-
častněných ministerstev).
§ 32 je věnován výcviku v úkolech CPO.,
jemuž - jak bylo již vyloženo ve všeobec-
ných poznámkách k této části - podléhají
osoby mužského i ženského pohlaví až do
svých 60 let věku, nejsou-li podle § 17 vy-
loučeny nebo podle § 18 osvobozeny anebo
podle § 19 omluveny.
Při provádění výcviku v CPO. se použije
jednak cvičitelů branné výchovy k tomu
vhodných, jednak i organisací a osob uve-
dených v odstavci 3. Výslovná zmínka se
tu činí o součinnosti Společnosti českoslo-
venského červeného Kříže, organisací ha-
sičských a samaritských, kterážto součin-
nost tu je vzhledem k povaze věci velmi
vítána.
Zvláštní pozornost bude třeba věnovati
protiletecké ochraně železniční (ŽPO. ),
protiletecké ochraně poštovní (PPO. ) a
protiletecké ochraně závodní (ZPO. ) a
pod.; tuto věc má na mysli ustanovení od-
stavce 4. ŽPO. je upravena již nyní zvlášt-
ními předpisy vydanými čs. státními dra-
hami, a to ŽPO-1 (železniční protiletecká
ochrana) a ŽPO-2 (železniční protiletecká
ochrana - služba samaritská). PPO. je
upravena výnosem ministerstva pošt a te-
legrafů, uveřejněným ve věstníku tohoto
ministerstva čís. 7/1937.
K § 33,
K ustanovení o výcviku v jiných pomoc-
ných a ochranných službách netřeba
zvláštních poznámek.
K § 34.
Není vyloučeno, že se v praxi ukáže, že
všeobecně platná ustanovení o výcviku
v pomocných a ochranných službách nebu-
dou vyhovujícími a že bude třeba stanoviti
potřebné odchylky. K tomu má poskytnouti
§ 34 potřebný právní podklad.
K § 35.
Odkazuje se na to, co bylo uvedeno v po-
známkách k § 32, k čemuž se ještě dodává,
že věcný rozsah výcviku v pomocných a
ochranných službách se řídí podle věku a
pohlaví osob podléhajících tomuto výcviku,
jakož i podle účelu, jehož se jím má do-
sáhnouti.
O časovém rozsahu tohoto výcviku platí
ustanovení § 43 a poznámky k němu při-
pojené.
Část 4.
Branný výcvik.
Všeobecné poznámky.
1. Tato část je věnována brannému
výcviku.
Je to ona složka branné výchovy, které
podléhají jen osoby mužského pohlaví, a to
teprve počínajíc dnem 1. září roku, v němž
dosáhnou 17. roku věku (viz k tomu ještě
poznámky k § 36).
61
Jak bylo vyloženo částečně již v poznám-
kách k § 3, je branný výcvik specific-
kou (vojenskou) složkou bran-
né výchovy, jejímž účelem je
a) mladíky před nastoupením vojenské
služby (vojenského výcviku příslušníků ná-
hradní zálohy), resp. před odvodním roz-
hodnutím "Neodveden" obeznámiti se zá-
klady vojenského výcviku tak, aby pro pří-
pad, že budou při vojenských odvodech pro-
váděných podle branného zákona uznáni za
schopny vojenské služby, byl jejich vojen-
ský výcvik usnadněn. Uvedené základy vo-
jenského výcviku mají obsáhnouti zejména
základy výcviku pěchoty, základy nauky
o střelbě, poučení o technických prostřed-
cích armády (polní opevnění, spojovací
služba, nauka o obraně proti bojovým che-
mickým látkám, o koních atd. ), přechody
přes vodní toky a zastírání, jakož i prak-
tické poučení o službě v poli (orientace,
čtení map, využití terénu, kryt, polní stráže
atd). Přesnější rozhraničení mezi bran-
ným výcvikem a brannou průpravou tě-
lesnou (což má význam zejména pro osoby,
které jsou členy spolků oprávněných k po-
skytování branné výchovy, poněvadž jim
bude branná průprava tělesná poskytována
v těchto spolcích, kdežto branný výcvik
ve střediscích branné výchovy) budou ob-
sahovati bližší předpisy (§ 39 a § 29, odst.
4) a bude vyjádřeno i v určení podílu, v ja-
kém se obě tyto složky branné výchovy
účastní v úhrnném počtu cvičebních hodin
(§ 43, odst. 1);
b) muže, o kterých bylo učiněno odvodní
rozhodnutí "Neodveden" anebo kteří byli
pro neschopnost k vojenské službě propu-
štěni z branné moci, připraviti na úkoly
k obraně státu je očekávající, k nimž je za-
potřebí i nezbytných vojenských znalostí,
zejména pokud jde o používání zbraně, na
př. vojenské střežení různých objektů a
jiné osobní úkony podle zákona o obraně
státu se zbraní v ruce a pod.
2. "B r a n n ý výcvik" se stane na-
vrhovaným zákonem termínem technickým
pro popsaný výcvik osob mužského pohlaví,
prováděný v rámci branné výchovy a jako
její složka.
Třeba jej lišiti od "vojenského vý-
cvik u", jímž sluší rozuměti
a) jednak krátkodobou povinnou službu
vojenskou, které podléhají - místo vojen-
ské služby presenční - osoby, které byly
zařaděny nebo přeloženy do náhradní zá-
lohy (§ 20, odst. 2 branného zákona ve
znění vyhlášky č. 30/1934 Sb. z. a n. a § 2
zák. č. 267/1934 Sb. z. a n. );
b) jednak vojenský výcvik v technickém
slova smyslu,
aa) jehož se dostává každé vojenské
osobě za vykonávání činné služby vojen-
ské a
bb) jejž pěstují "spolky pěstující vojen-
ský výcvik", uvedené v § 28, odst. 1, písm.
b) branného zákona a nově upravované
§ 59 navrhovaného zákona.
3. Vzhledem k povaze věci třeba branný
výcvik prováděti jednotně, a to pod
přímým vedením a řízením orgánů vojen-
ské správy.
Proto stanoví navrhovaný zákon, že
brannému výcviku jsou povinny vše-
chny osoby mu podléhající podrobiti se
ve střediscích branné výchovy, i když snad
branné průpravy mravní, naukové a tě-
lesné se účastní jinde (ve spolcích opráv-
něných k poskytování branné výchovy,
v ústavech pro ochrannou výchovu mládeže
a pod. ).
Výjimku připouští navrhovaný zákon,
jen pokud jde o žactvo (studující) veřej-
ných škol, předpokládajíc, že bude na těch-
to školách o včasné a náležité provedení
branného výcviku postaráno. Tuto výjim-
ku lze však připustiti za samozřejmého
předpokladu, že vojenské správě bude při-
znán příslušný vliv na provádění uvede-
ného výcviku a dána možnost, potřebného
dozoru na tento výcvik (§ 13, odst, 3).
4. Se zřetelem k významu, jaký má bran-
ný výcvik pro vlastní službu vojenskou,
třeba o něm vydati ještě některá
ustanovení zvláštní, kterých není
třeba pro ostatní složky branné výchovy.
To platí zvláště o ustanoveních §§ 40 až
42; po té stránce se odkazuje na poznám-
ky k těmto paragrafům připojené.
K § 36.
Již v poznámkách k § 4, část V bylo vy-
loženo, proč osnova má za nutné počí-
nati s branným výcvikem již počínajíc
dnem 1. září roku, v němž mla-
dík dosáhne 17. r o k u věku; od-
kazuje se po té stránce na odůvodnění tam
uvedené.
62
Pokud jde o horní věkovou mez povin-
nosti k brannému výcviku, stanoví ji § 36
souhlasně s horní věkovou mezí platnou
pro povinnost k branné výchově vůbec
(§ 4, odst. 1).
Pro starší muže může býti branný vý-
cvik nařízen jen zcela výjimečně, na dobu
nezbytné potřeby, a to vládním nařízením
vydaným podle § 4, odst. 3.; konečný vě-
kový mezník, až do kterého lze tímto způ-
sobem branný výcvik naříditi, činí dosa-
žení 60. roku věku. Až do konce roku,
v němž muži dosáhnou 50. roku věku, by
mohl býti branný výcvik nařízen jen pro
muže, kteří nejsou vojenskými osobami
(v činné službě nebo mimo činnou službu),
poněvadž vojenské osoby jsou podle § 18,
odst. 1, písm. b) od branné výchovy osvo-
bozeny. Poté (až do 60 let) by mohl býti
branný výcvik nařízen i pro muže, kteří
byli vojáky, byli však - po zániku branné
povinnosti - propuštěni podle § 29 bran-
ného zákona a §§ 235 a 236 branných před-
pisů z branné moci; byly-li však vojenské
osoby mimo činnou službu na podané pro-
hlášení ponechány i dále v branné moci,
zůstávají i nadále vojenskými osobami mi-
mo činnou službu a platí pak pro ně osvo-
bození podle § 18, odst. 1, písm. b) navrže-
ného zákona, takže by pro ně branný vý-
cvik podle § 36, odst. 3 (§ 4, odst. 3) osno-
vy nařízen býti nemohl.
K §37.
Jak bylo již na jiných místech zdůraz-
něno, jsou všechny osoby brannému výcvi-
ku mimo školu podléhající povinny podro-
biti se tomuto výcviku ve středisku branné
výchovy. To platí i o příslušnících spolků
oprávněných k poskytování branné výcho-
vy a o chovancích ústavů uvedených v § 26,
odst. 3.
Jinak platí o povinnostech osob podléha-
jících brannému výcviku všeobecná usta-
novení § 23, pročež se odkazuje na po-
známky k tomuto paragrafu připojené.
K § 38.
Branný výcvik obstarávají ve střediscích
branné výchovy cvičitelé branné výchovy
k tomu zvlášť kvalifikovaní, které na
návrh velitele střediska branné výchovy
ustanovuje (i odvolává) okrskový orgán
branné výchovy z vojenských osob mimo
činnou službu nebo z jiných osob, proká-
zavších svou způsobilost zvláštní zkouš-
kou.
Vzhledem k důležitosti branného vý-
cviku třeba výběru cvičitelů tohoto vý-
cviku věnovati zvláštní pozornost.
Jako cvičitelů branného výcviku bude lze
použíti i vojenských osob v činné službě,
zejména pak důstojníků a rotmistrů z po-
volání a déle sloužících. Není ovšem možno
vojenským osobám v činné službě ukládati
povinnost převzíti úkol cvičitelský neome-
zeně, nýbrž jen potud, pokud k tomu budou
nadřízeným velitelstvím určeny za podmí-
nek stanovených ministerstvem národní
obrany, poněvadž je zde třeba přihlížeti
k tomu, zda jejich vlastní služba vojenská
není převzetí úkolu cvičitelského na zá-
vadu, resp. zda převzetí tohoto úkolu
umožňuje.
Přihlížeje k tomu, že branný výcvik ná-
leží neomezeně do oboru působnosti vojen-
ské správy, stanoví odstavec 3 výslovně, že
cvičitelé branné výchovy, určení k prová-
dění branného výcviku, jsou povinni říditi
se pokyny vojenských orgánů této vý-
chovy.
Cvičitelé branné výchovy, určení k pro-
vádění branného výcviku, mohou býti po-
věřeni též tím, aby obstarali i brannou prů-
pravu mravní, naukovou a tělesnou (viz též
§ 24, odst. 1, druhá věta), ovšem mají-li
k tomu potřebnou způsobilost. To bude lze
zvláště s výhodou učiniti při provádění
branné výchovy mužské mládeže v době od
1. září roku, v němž dosáhne 17. roku věku,
až do nastoupení vojenské služby presenční
(vojenského výcviku) anebo až do odvod-
ního rozhodnutí "Neodveden".
K § 39.
Věcný rozsah branného výcviku -
jenž se odrazí v podrobných předpisech
o tomto výcviku - se řídí podle věku mužů
brannému výcviku podléhajících a podle
účelu, jehož má býti branným výcvikem
dosaženo.
Podrobné předpisy, o nichž je tu řeč,
vydá ministerstvo národní obrany v dohodě
s ministerstvem vnitra. Ministerstvu vni-
tra je tu přiznána součinnost se zřetelem
k ustanovení zákona č. 218/1920 Sb. z. a n.,
ježto tu půjde namnoze o různé otázky po-
vahy politicko-administrativní. Úprava a
provádění vlastního branného výcviku, ja-
63
kožto věc vojenská, zůstane ve výhradní
kompetenci ministerstva národní obrany.
Vzhledem k tomu, že před nastou-
pením vojenské služby pre-
se n č n í (vojenského výcviku příslušníků
náhradní zálohy) je účelem branného vý-
cviku obeznámiti muže se základy vojen-
ského výcviku, tak aby tento výcvik mohl
býti u nich, budou-li uznáni způsobilými
k vojenské službě, usnadněn, je třeba, aby
osnovy branného výcviku obsáhly v této
době vše, čeho třeba k dosažení tohoto účelu,
zvláště pak, aby osoby tomuto výcviku pod-
léhající byly jím seznámeny s používáním
zbraní. V této době bude branný výcvik
nejintensivnější; bude jakousi "předvojen-
skou přípravou" ve vlastním smyslu slova.
O časovém rozsahu tohoto výcviku platí tu
ustanovení § 43, odst. 2, písm. a), bb).
Rozsah branného výcviku ostatních
mužů je věcně i časově omezenější. Má
připraviti muže na úkoly k obraně státu,
k nimž je třeba i nezbytných vojenských
znalostí; sem patří zejména střežení růz-
ných objektů, některé osobní úkony podle
zákona o obraně státu, vykonávané se
zbraní v ruce a zvláštní úkony podle § 3
branného zákona. Vésti u uvedených mužů
přesné hraniční čáry mezi branným vý-
cvikem a výcvikem v pomocných a ochran-
ných službách bude namnoze velmi ne-
snadné, a je pravděpodobné, že se obě tyto
složky branné výchovy budou částečně pro-
stupovati.
K § 40.
1. Aby bylo zabezpečeno, že se osoby pod-
léhající brannému výcviku skutečně a
s prospěchem tohoto výcviku zúčastní, za-
vádí osnova, pokud jde o branný výcvik
mladíků až do nastoupení vojenské služby
presenční (vojenského výcviku příslušníku
náhradní zálohy), tedy o případ branného
výcviku uvedeného v § 39, odst. 2:
a) klasifikaci účasti a
b) klasifikaci výsledku branným výcvi-
kem dosaženého.
Podrobnosti o způsobu klasifikování a
o známkách při něm používaných zákon vý-
slovně neuvádí, nýbrž odkazuje po té
stránce na bližší předpisy, jež budou vydány
vládním nařízením.
K povšechné informaci lze uvésti, že je
zamýšleno věc provésti, pokud jde o klasi-
fikaci účasti, takto:
O branném výcviku se povedou záznamy,
do nichž budou cvičitelé branné výchovy
povinni zapisovati každou absenci a pozna-
menati, je-li ospravedlněná či nikoliv. Za
ospravedlněné se bude pokládati zameš-
kání, jehož důvodem jsou příčiny, pro něž
dotčená osoba byla od účasti při branné
výchově osvobozena (§ 13) anebo pro něž
byla její neúčast omluvena (§ 19); neúčast
při branném výcviku pro vyloučení (§ 17)
nebude pokládána za ospravedlněnou, leč
by trestní řízení, jež bylo důvodem vylou-
čení, skončilo pro obžalovaného příznivě
(zproštěním anebo zastavením řízení)
anebo leč by vládní nařízení výslovně sta-
novilo opak.
Kdo ve výcvikovém roce z úhrnného
počtu hodin určených k brannému výcviku,
vynechá neospravedlněně méně než 10%,
bude míti docházku velmi pilnou; při za-
meškání větším než 10%, ale nepřesahu-
jícím 20%, bude docházka pokládána za
pilnou, při zameškání větším než 20%,
avšak nepřesahujícím třetinu úhrnného
počtu hodin, bude docházka dostatečná a
konečně při ještě větším počtu zameška-
ných hodin bude docházka nedostatečná.
Při tom se budou ospravedlněně zameš-
kané hodiny z celkového počtu povinných
hodin odčítati; bude-li trvati ospravedlněná
neúčast po celý výcvikový rok, nevydá se
žádný průkaz, který jinak bude o klasifi-
kaci účasti při branném výcviku vydán.
Při prostém klasifikování účasti při bran-
ném výcviku se k prospěchu při tomto vý-
cviku dosaženému nepřihlíží.
2. Oba způsoby klasifikování mají vý-
znam pro vojenskou službu, do níž osoba
branným výcvikem povinná nastoupí.
K osobám, které se pilně zúčastnily bran-
ného výcviku a jejichž výsledek dosažený
tímto výcvikem byl uspokojivý, bude při-
hlíženo při výběru do škol na důstojníky
a do škol poddůstojnických a při určování
k speciálnímu vojenskému výcviku. Oso-
bám, které prošly branným výcvikem, bude
takto poskytnuta zvýšená možnost dosíci
vyšších hodností vojenských; pilná účast
při branném výcviku bude po případě pod-
mínkou povýšení.
3. Od původně zamýšleného prodloužení
presenční služby (vojenského výcviku pří-
slušníků náhradní zálohy) pro ony brance,
jichž účast byla při branném výcviku nedo-
statečná, navržený zákon upustil, vzhledem