46
průmyslu, obchodu a živností), dopravy
(ministerstvo železnic, ministerstvo pošt a
telegrafů, ministerstvo veřejných prací),
sociální pece o mládež a zaměstnance (mi-
nisterstvo sociální péče), atd.
K § 7.
1. Jak z § 6 a poznámek k němu připo-
jených zřejmo, bude při branné výchově
spolupůsobiti několik minister-
stev. Mimo ministerstva tam uvedená
bylo by lze se zmíniti ještě zejména o před-
sednictvu ministerské rady a ministerstva
pošt a telegrafů (věci rozhlasu) a minister-
stvu financí (otázky úhradové, hospo-
dářské.
Doporučuje se proto zříditi zvláštní
meziměstský s bor branné vý-
chovy, který by za účasti zástupců všech
zúčastněných ministerstev projednával a
usměrňoval součinnost jednotlivých mini-
sterstev a úřadů při branné výchově.
2. Tento sbor převezme též působnost
ministerského sboru obrany státu, zříze-
ného podle §§ 15 a 16 zákona o obraně
státu, pro úkoly Nejvyšší rady obrany
státu, uvedené v § 12, odst. 1 písm. g)
právě uvedeného zákona o obraně státu.
Podle tohoto zákonného ustanovení přísluší
Nejvyšší radě obrany státu
mimo jiné též jednati a usnášeti se
o směrnicích, jak se mají při
výchově uplatniti zájmy
obrany státu.
Meziministerský sbor branné výchovy
bude v těchto věcech pomocným orgánem
Nejvyšší rady obrany státu, maje za úkol
- podobně jak to má meziministerský
sbor obrany státu v ostatních věcech do
kompetence Nejvyšší rady obrany státu
náležejících - podrobněji zpracovávati, na
čem se Nejvyšší rada obrany státu usnese
anebo co mu tato Rada k zpracování při-
káže; navržený zákon tu používá stejné
dikce, jaké použil zákon o obraně státu při
úpravě kompetence meziministerského
sboru obrany státu.
3. Podrobnosti o složení, svolávání, jed-
nání a usnášení meziministerskéno sboru
branné výchovy a o event. zřízení pracov-
ních komisí tohoto sboru budou obsaženy
v jednacím řádu schváleném vládou,
podobně jako je tomu u meziministerského
sboru obrany státu.
K§ 8.
1. V poznámkách k § 6 bylo vyloženo, že
třeba ministerstvu národní obrany při-
znati ve věcech branné výchovy působnost,
která bude dosahovati různé intensity po-
dle toho, o kterou složku branné výchovy
půjde, a podle způsobu a místa, kde se ta-
to výchova provádí.
Při výkonu této své působnosti bude po-
užívati ministerstvo národní obrany
zvláštních orgánů branné výchovy k tomu
účelu zřízených.
Hierarchicky je zamýšleno organisovati
věc tak, že ústředním vojenským orgánem
branné výchovy bude ministerstvo národní
obrany pro celé státní území.
Pro oblasti jednotlivých sborů, jakož
i pro jednotlivé okrsky branné výchovy,
na něž se oblast sboru rozdělí, se
zřídí nižší vojenské orgány
branné výchovy (sborové a okrsko-
vé orgány branné výchovy); budou jimi
důstojníci pro brannou výchovu, přidělení
příslušným velitelstvím, jimž budou svě-
řeny věci branné výchovy z oblasti dotče-
ného sboru nebo okrsku. Není vyloučeno,
aby okrskové orgány branné výchovy byly
vhodným způsobem navázány na okresní
velitelství stráže obrany státu.
2. Vládní nařízení určí podrobně pravo-
moc ústředních a nižších vojenských orgá-
nů branné výchovy podle toho, o kterou
složku branné výchovy půjde, a podle způ-
sobu, jak bude ta neb ona složka branné
výchovy prováděna. Vojenským orgánům
branné výchovy bude příslušeti především
dozor na provádění branné výchovy po
stránce technické (vojensky odborné) jakož
i působnost znalecká a poradní (slyšení
před rozhodnutím jiných úřadů); mimo to
jim bude svěřeno i rozhodování, tak na př.
o osvobození od branné výchovy a o vylou-
čení z ní, o ospravedlnění neúčasti při
branné výchově, o zřizování středisk bran-
ného výcviku, o odvolávání cvičitelů bran-
ného výcviku v pomocných a ochranných
službách a pod.
3. V předcházejících poznámkách bylo
mluveno o vojenských orgánech
branné výchovy. Věci branné výchovy však
náležejí, jak plyne z § 6 a jak je zřejmo
i z poznámek důvodové zprávy k právě
uvedenému paragrafu, též do oboru působ-
nosti jiných ministerstev.
47
Pokud budou věci branné výchovy spa-
dati do oboru působnosti nevojen-
ských resortů státní správy, budou je
spravovati dotčená resortní ministerstva
svými vlastními orgány, což platí zejména
o branné výchově prováděné na školách.
Leč i pokud jde o brannou výchovu pro-
váděnou mimo školu, budou dotčené věci ve
správě příslušných ministerstev, která se
budou moci po případě svými orgány, po-
kud je mají k disposici, o vykonaných pra-
cích přesvědčiti. Není vyloučeno, aby to
bylo svěřeno vojenským orgánům branné
výchovy, a to z důvodů úsporných, zvláště
tam, kde dotčená ministerstva nebudou
míti vlastních orgánů, které by k tomu
účelu byly k disposici: zřizovati novou síť
vlastních orgánů za tím účelem by nebylo
hospodárné a nebylo by z největší části ani
proveditelné. Podrobnosti o event. svěření
těchto úkolů vojenským orgánům branné
výchovy stanoví vládní nařízení, předví-
dané v odstavci 4 tohoto paragrafu.
K § 9.
Aby byla zaručena zástupcům obyvatel-
stva, sdruženého ve zúčastněných korpora-
cích, jakož i zájemnickým vrstvám a od-
borníkům účast při provádění zákona, pře-
jímá osnova instituci výborů bran-
nosti, které již nyní z největší části exi-
stují.
Tak existuje "Společný výbor pro
zvýšení brannosti lid u", v němž
jsou zastoupeny všechny ústřední organi-
sace, které mohou míti vliv na výchovu
lidu, ať jde o výchovu mravní nebo těles-
nou, ať o výchovu mládeže nebo dospělých,
ať o výchovu obecnou nebo k zvláštním
účelům. Jsou to především všechny
ústřední tělocvičné a sportovní organisace
a zároveň ústřední organisace učitelské,
profesorské, legionářské, vojenských gáži-
stů a pod.,. pokud mají kladný poměr k na-
šemu státu a k jeho branné moci. Tento
výbor si vytkl za účel v oboru tělesné a
mravní výchovy povzbuzovati k práci
k brannosti, míti tuto práci v patrnosti,
opatřovati pomůcky k tomu potřebné a
urovnávati cesty ke sjednocenému postupu
všech činitelů, které mají s věcí co dělat.
Vedle toho jsou zřízeny v některých
okresech "Okresní výbory pro
zvýšení brannosti lid u", které
jsou pomocnými orgány Společného výboru
pro zvýšení brannosti lidu a mají podle
jeho pokynů se starati v obvodech jim při-
kázaných o uplatňování snah, jež sleduje
ústředí.
Tyto instituce mají býti přetvořeny jed-
nak na Ústřední výbor brannosti", jednak
na "Okresní výbory brannosti", a vedle
nich mají býti zřízeny v jednotlivých ze-
mích "Zemské výbory brannosti".
Tím způsobem se dostane institucím,
které již dnes z největší části fakticky
existují, potřebného právního podkladu, po
provedení reorganisace, která se jeví
účelná.
Podrobnosti o složení těchto výborů a
o jejich působnosti budou obsaženy ve
vládním nařízení, jež vydá též jednací řády
pro tyto výbory, jimiž se budou říditi při
svém jednání.
K § 10.
K účinnému provádění navrženého zá-
kona bude zapotřebí součinnosti obcí i vyš-
ších svazků územní samosprávy (okresů a
zemí).
Půjde tu, pokud jde o obce, především
o soupis a evidenci osob brannou výchovou
povinných, o součinnost obcí při zřizování
středisk branného výcviku, při opatřování
cvičišť, cvičebních místností a pomůcek atd.
V některých případech se může ukázati
vhodným, aby k poskytnutí prostředků po-
třebných k provádění branné výchovy byly
přibrány i vyšší svazky územní
samosprávy; zákon po té stránce neře-
ší podrobnosti, nýbrž odkazuje na vládní
nařízení, které má stanoviti zásady, podle
nichž pak bude postupováno.
Podobně jako v § 7 zákona o obraně státu
stanoví i § 10 v odstavci 2, že působnost,
kterou vykonávají obce ve věcech branné
výchovy, je přenesenou působností obecní,
resp. pokud jde o země Slovenskou a Pod-
karpatoruskou, úkolem státní správy svěře-
ným obcím, aby po té stránce nebylo po-
chybností.
HLAVA II.
Branná výchova mládeže
na školách.
K § 11.
1. Již ve všeobecných poznámkách bylo
vyloženo, že o brannou výchovu mládeže
48
chodící do veřejných škol se postará š k o-
1 a s a m a, a to co možná ve všech slož-
kách branné výchovy, kterým mládež do
škol chodící podléhá.
školami, o něž tu jde, rozumějí se nejen
národní školy (obecné a měšťanské-občan-
ské), nýbrž i školy středního stupně, školy
odborné a školy vysoké.
Po dobu povinné docházky školní (§ 11
zák. č. 226/1922 Sb. z. a n. ) se omezuje
branná výchova na brannou průpravu mrav-
ní, naukovou a tělesnou, k níž pak přistupu-
je po ukončení povinné docházky školní vý-
cvik v pomocných a ochranných službách
a od 1. září roku, v němž žák (studující)
dovrší 17. rok věku, též branný výcvik.
Intensita a cvičební látka branné výcho-
vy bude se říditi věkem a pohlavím účastní-
ků a bude prováděna jako součást celé škol-
ní výchovy.
Nebude-li o některou ze složek branné
výchovy postaráno školou, budou žáci (stu-
dující) do těchto škol chodící, kteří již ne-
podléhají povinné docházce školní, povinni
podrobiti se dotčené složce branné výcho-
vy mimo školu podle všeobecných ustano-
vení hlavy III.
Poznamenati sluší, že povinnosti k školní
docházce (povinnost choditi do školy obec-
né [ludové] i občanské [měšťanské]) počí-
ná se počátkem školního roku, který násle-
duje po dni, kdy dítě dovršilo šestý rok
věku, a trvá plných osm školních let. Děti
školou nepovinné, které dovrší šestý rok vě-
ku v době od počátku školního roku do nej-
bližšího konce roku občanského, mohou býti
do školy přijaty, není-li pochybnosti o je-
jich tělesné i duševní dospělosti, a nepře-
plní-li se jejich přijetím školní světnice a
nepřekročí-li se maximální počet děti v zá-
koně č. 226/1922 Sb. z. a n. stanovený. Toto
ustanovení neplatí zatím ještě pro zemi
Podkarpatoruskou.
2. Otázku branné výchovy mládeže vy-
učované soukromě bude nutno
upraviti zvláště, a to vládním nařízením,
jež bude k provedení zákona o branné vý-
chově vydáno. Bude třeba postarati se o to,
aby se i této mládeži dostalo branné vý-
chovy stejně tak, jako ostatní mládeži ško-
lou povinné. O zproštění povinnosti choditi
do veřejné školy obecné nebo měšťanské
má příslušná ustanovení zákon č. 72/1936
Sb. z. a n.
3. Hlava II nemá přímo v. zákoně vý-
slovných ustanovení o tom, kdo je od
branné výchovy na školách osvobozen
a kdy lze neúčast omluviti, jako je
tomu v hlavě III u branné výchovy mimo
školu v §§ 18 a 19.
Zákon však zmocňuje v odstavci 2 vládu,
aby nařízením upravila otázku event. osvo-
bození žactva (studujících) od účasti při
branné výchově na školách poskytované,
zejména pokud jde o brannou průpravu tě-
lesnou, výcvik v pomocných a ochranných
službách a branný výcvik. Přitom bude
přihlédnuto k tomu, které z důvodů uve-
dených v § 18 mohou býti praktickými
i pro žactvo (studující) veřejných škol a
a podle toho bude věc ve vládním nařízení
upravena a stanoveno též, co má platiti
o omluvení neúčasti z jiných závažných
důvodů (obdoba § 19), zvláště pokud jde
o posluchače vysokých škol, u nichž nebývá
pravidelná návštěva přednášek a cvičení
kontrolována a jejichž zameškání nevyža-
duje omluvení, jak je tomu na školách ná-
rodních, na školách středního stupně a na
školách odborných.
4. Branná výchova vyžaduje, aby bylo
náležitě přihlíženo k jejímu účelu i při vý-
běru knih pro školní žákovské
knihovny. Do těchto knihoven mají
býti v míře co největší zařaďovány knihy
podporující vlastnosti, znalosti a dovednosti
uvedené v § 2 a mají býti z nich vyřaděný
knihy nevhodné, zejména pak ty, které ji
zlehčují nebo proti ní přímo směřují. To
má osnova za vhodné zdůrazniti odstav-
cem 3. Toto ustanovení není nikterak na
újmu zařaďování knih, sloužících spolu-
práci národů a hlásajících mírové snahy
naší zahraniční politiky.
K § 12.
1. Při branné průpravě mravní
a naukové půjde zejména o pěstování
lásky k vlasti, o pěstování věrnosti, odda-
nosti, družnosti, smyslu pro obecný pořá-
dek a kázeň, o vytvoření příznivé mentality
pro brannost a o buzení a podporování vý-
voje duševních schopností a vědomostí po-
třebných ke zvýšení brannosti. Nebudou
zanedbávány ani jiné stránky této prů-
pravy, o nichž byla řeč ve všeobecných
poznámkách k § 3, písm. a).
Tato branná průprava má účelně prostu-
povati jednotlivé učební předměty, k čemuž
49
se má přihlédnouti též při schvalování škol-
ních osnov a pomůcek.
Není tedy zásadně třeba pro tuto složku
branné výchovy zaváděti samostatný vy-
učovací předmět. Odstavec 2 však pamatuje
na to, aby tam, kde se toho ukáže potřeba,
mohly býti pro brannou průpravu mravní
a naukovou zavedeny i samostatné vyučo-
vací a zkušební předměty.
2. Vedle branné průpravy mravní a na-
ukové třeba u mládeže školu navštěvující
zvláštní pozornost věnovati branné prů-
pravě tělesné.
Tato průprava se má včleniti do vyučo-
vání tělocvičného, kde je takové vyučováni
na škole povinným učebným předmětem;
kde tomu tak není, je školská správa podle
odstavce 4 oprávněna stanoviti, jakým způ-
sobem - a to, třeba-li pro více škol spo-
lečně - má býti branná průprava tělesná
obstarána. Nebylo-li by možné, aby se žáci
(studující) zúčastnili branné průpravy tě-
lesné na škole z jakýchkoli důvodů [na př.
proto, že nebylo možno se o tuto průpravu
na škole postarati, anebo proto, že studu-
jící se nemohli soustavně účastniti vyučo-
vání (přednášek, cvičeních) na škole, na níž
jsou zapsáni], jsou povinni se podrobiti tě-
lesné průpravě podle hlavy III.
Účelem branné průpravy tělesné je roz-
vinouti fysické vlastnosti a schopnosti jako
nutný podklad k dosažení branné zdatnosti
k obraně státu proti jakémukoliv jeho ohro-
žení nebo napadení. Nesluší tu pouštěti se
zřetele ani zdravotní stránky této průpravy,
jak je zřejmo z všeobecných poznámek
k § 3, k písm. b).
Branná průprava tělesná na školách ne-
má býti omezována jen na tělocvičny, nýbrž
má býti prováděna potřebnou měrou i ve
volné přírodě.
3. Povinným vyučováním tělocvičným na
školách (pokud takové vyučování jest nebo
bude zavedeno) a povinnou brannou prů-
pravou tělesnou není nikterak dotčena účast
školní (studující) mládeže při dobrovolné
tělesné výchově mimoškolní, pokud bude
tato výchova prováděna ve spolcích opráv-
něných k poskytování branné výchovy.
Třebaže tato věc byla vyřešena již zvlášt-
ním výnosem ministerstva školství a ná-
rodní osvěty, doporučuje se zmíniti se o ní
výslovně i v navrhovaném zákoně o branné
výchově, aby snad nevznikly po vydání zá-
kona o branné výchově pochybnosti; mimo
to se jeví účelným omeziti možnost účasti
školní (studující) mládeže při tělesné vý-
chově mimoškolní jen na takové spolky,
které budou podle zákona o branné výchově
oprávněny k poskytování branné výchovy.
4. Odstavec 7 má dáti bezpečný právní
podklad k tomu, aby mohly býti nařízeny
povinné zdravotní prohlídky žactva (stu-
dujících), ježto takové opatření jeví se na-
nejvýš vhodným a účelným.
K § 13.
1. Veřejné školy mají se zásadně posta-
rati o to, aby se mládeži do těchto škol cho-
dící poskytl - počínajíc 1. zářím roku,
v němž dovrší 14. rok věku - ve škole
i výcvik v pomocných a ochranných služ-
bách a pokud jde o mužskou mládež, počí-
najíc 1. zářím roku, v němž dovrší 17. rok
věku, též branný výcvik.
Tyto složky branné výchovy na školách
budou rovněž podle možnosti prostupovati
jednotlivé učební předměty, do nichž po-
vahou svou zapadají. Pravděpodobně tu
však bude třeba zavésti pro právě uvedené
složky branné výchovy též zvláštní (samo-
statné) vyučovací a zkušební předměty,
k Čemuž má poskytnouti obdobné použití
ustanovení § 12, odst. 2 potřebný právní
podklad.
V případech, kde nebude možno, aby se
žáci (studující) zúčastnili výcviku v po-
mocných a ochranných službách nebo bran-
nému výcviku na škole, budou povinni pod-
robiti se těmto složkám branné výchovy
mimo školu podle ustanovení hlavy III,
k čemuž poskytuje obdobná aplikace § 12,
odst. 5 dostatečný právní podklad.
2. Již ve všeobecných poznámkách bylo
uvedeno, že branný výcvik a výcvik v po-
mocných a ochranných službách jsou speci-
fickými (vojenskými) složkami branné vý-
chovy. Oba tyto druhy výcviku (zvláště
pokud jde o branný výcvik) patří u branné
výchovy mimoškolní do oboru působnosti
vojenské správy, resp. pod její přímé ve-
dení a řízení, není-li ve výjimečných pří-
padech v zákoně jinak stanoveno.
Má-li býti branným výcvikem a výcvi-
kem v pomocných a ochranných službách
na školách prováděným skutečně dosaženo
účelu jimi sledovaného, je třeba, aby i na
školách byl vojenské správě zabezpečen
7
50
vliv na provádění obou těchto druhů vý-
cviku a aby jí byl umožněn - v součinnosti
se školskou správou - i potřebný dozor
na jejich provádění. Vzhledem k tomu byl
do § 13 pojat odstavec 3, který má umož-
niti, aby vláda nařízením tuto věc vhodným
způsobem upravila. Je to opatření, jehož je
nezbytně třeba, má-li býti školská (studu-
jící) mládež skutečně cele vyňata z branné
výchovy prováděné podle hlavy III a podro-
bena této výchově na škole, do níž chodí.
K§ 14.
Branné výchově na školách jsou věno-
vána ustanovení hlavy II, která z největší
části jsou ustanoveními povahy rámcové,
jež předpokládají bližšího provedení v pro-
váděcích předpisech k této hlavě vydaných.
V zákoně samém není věc tato upravena
do takových podrobností, jak je tomu
u branné výchovy, jíž podléhá všechno
ostatní obyvatelstvo a jíž je věnována
obsáhlá hlava III.
Aby však bylo lze na brannou výchovu
na školách přiměřeně aplikovati i některá
ustanovení hlavy III, pokud se to jeví účel-
ným a potřebným, k tomu má poskytnouti
§ 14 potřebný právní podklad. To platí ze-
jména o použití pozemků k účelům branné
výchovy (§§ 48 a 49), o léčebné péči a za-
opatření osob při branné výchově se účast-
nicích (§§ 46 a 47), o klasifikaci účasti při
branném výcviku (§ 40) a pod.
K§ 15.
Vzhledem k tomu, že branná výchova na
školách se ponechává v kompetenci minis-
terstva školství a národní osvěty (a pokud
jde o zemědělské školství, v kompetenci
ministerstva zemědělství) a příslušných
školských úřadů, jsou tato ministerstva po-
volána i k tomu, aby vydala podrobné před-
pisy o této výchově.
Je ovšem třeba, aby tyto podrobné před-
pisy byly vydány v dohodě s ministerstvem
národní obrany a pokud jde o brannou prů-
pravu tělesnou, též v dohodě s minister-
stvem veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy, resp. pokud jde o výcvik v pomoc-
ných a ochranných službách (zejména pak
v úkolech civilní protiletecké ochrany), též
v dohodě s ministerstvem vnitra.
HLAVA III.
Branná výchova mimo školu.
Část 1.
Všeobecná ustanovení.
Kdežto předcházející hlava II upravuje
brannou výchovu mládeže na školách,
jedná hlava III o branné výchově ostatního
obyvatelstva, jež není účastno branné vý-
chovy na školách.
Část 1 a část 5 této hlavy obsahuje ně-
která ustanovení všeobecná a společná,
která se vztahují na brannou výchovu mi-
moškolní vůbec, kdežto části 2 až 4 jsou vě-
novány jednotlivých složkám této výchovy.
K § 16.
Tento paragraf stanoví, kdo podléhá
branné výchově mimo školu. Činí to vše-
obecným vymezením, že branná
výchova mimo školu se vztahuje na osoby,
které již nepodléhají povinnosti k školní do-
cházce, pokud nejsou účastný branné vý-
chovy na školách podle ustanovení hlavy II.
Kterých složek branné výchovy se při
tom - se zřetelem k svému věku a pohlaví
- zúčastní, stanoví části 2 až 4, věnované
jednotlivým složkám branné výchovy, a to
ve svých §§ 25, 30 a 36.
K§ 17.
1. V tomto paragrafu se jedná o v y-
loučení z branné výchovy.
K tomu sluší poznamenati především
všeobecně, že branný zákon nezná in-
stitutu vyloučení, nýbrž branné povinnosti
podrobuje ve věku zákonem stanoveném
všechny osoby mužského pohlaví bez roz-
dílu. Naproti tomu navrhovaný zákon za-
vádí do branné výchovy vyloučení, chtěje
takto vymítiti z účasti při branné výchově
elementy, jejichž přítomnost by mohla pů-
sobiti rušivě, po případě by mohla býti
přímo škodlivou.
Při provádění branné výchovy nelze uči-
niti - jako při vykonávání služby vojen-
ské - taková opatření, aby se rušivé pů-
sobnosti nevítaných elementů čelilo. Vzhle-
dem k tomu se osnova rozhodla osoby, je-
jichž přítomnost by mohla působiti při
51
branné výchově rušivě, z branné výchovy
vyloučiti.
2. Vyloučení podle § 17 navržené
osnovy je
a) buď obligatorní (odstavce 1 a
2), jsouc přijato:
aa) jednak na ztrátu svobody (vazbu,
trest na svobodě), jež je v souvislosti s ja-
kýmkoli trestním řízením,
bb) jednak na trestní stíhání pro zlo-
činy v odstavci 1, písm. b) vypočtené (po-
dle zákona na ochranu republiky, podle zá-
kona o opatřeních proti třaskavinám, podle
zákona o protiletecké ochraně a podle zá-
kona o obraně státu), a to po dobu trest-
ního řízení a skončilo-li toto řízení nepod-
míněným odsouzením, též ještě po další
dobu až do uplynutí pěti let po vykonání,
prominutí nebo promlčení výkonu trestu;
skončilo-li trestní řízení odsouzením podmí-
něným, zaniká vyloučení z branné výchovy
dnem pravoplatnosti takového odsouzení;
cc) a platíc mimoto i v případech, kdy by
účast osoby branné výchově podléhající
mohla mravně, zdravotně neb i jinak ohro-
ziti ostatní účastníky branné výchovy; sem
patří zejména prostitutky, opilci, osoby stí-
žené nemocemi vzbuzujícími odpor a pod.
b) anebo fakultativní (odstavec
3), mohouc býti úřadem (orgánem) stano-
veným vládním nařízením nařízeno při
trestním stíhání nebo nepodmíněném od-
souzení pro některý z přečinů vypočtených
v odstavci 2 (podle zákona na ochranu
republiky, podle zákona o protiletecké
ochraně, podle zákona o obraně státu a po-
dle § 56 navrženého zákona);
3. Podrobnosti k provádění tohoto
paragrafu budou stanoveny ve vládním na-
řízení, které též stanoví, kdo konstatuje, že
je tu důvod obligatorního vyloučení, uve-
dený v odstavci 1 nebo 2 tohoto paragrafu,
po případe kdo rozhoduje o tom, že má do-
jíti k fakultativnímu vyloučení z branné
výchovy, připuštěnému odstavcem 3.
4. Zavedením institutu vyloučení z branné
výchovy stoupá vnitřní hodnota a význam
této výchovy; třeba na ni pohlížeti jako
na čestnou povinnost občanskou.
K §18.
1. Tento paragraf jedná o důvodech
osvobození od branné výchovy.
Důvodem osvobození je především tě-
lesná nebo duševní neschop-
nost [odstavec 1, písm. a) ] podobně jako
i k výkonu branné povinnosti se vyžaduje
podle branného zákona tělesná a duševní
schopnost. Tělesnou nebo duševní neschop-
nost, jež má býti důvodem osvobození od
branné výchovy, třeba vhodným způsobem
prokázati. Aby byla věc upravena co nej-
jednodušeji, spokojuje se osnova zjištěním
nezpůsobilosti na základě vysvědčení lékaře
veřejné zdravotní služby, takže nebudou za-
váděny snad nějaké komisionální prohlídky
osob brannou výchovou povinných, jak je
tomu při provádění odvodů za účelem zjiš-
tění schopnosti ke službě vojenské. Jen
v případech, kde by se jevila potřeba pře-
zkoušeti zdravotní stav osoby brannou vý-
chovou povinné, bude přikročeno k pře-
zkoušení její nezpůsobilosti lékařem vo-
jenské zdravotní služby podle předpisů vy-
daných vládním nařízením.
2. Dále osvobozuje navržený zákon od
účasti při branné výchově vojenské
osoby v činné službě [odstavec
1, písm. b)], jakož i osoby, vykonávající
zvláštní úkony podle § 3 branného zákona
neb osobní úkony podle zákona o obraně
státu [odstavec 1, písm. d)].
Vojenské osoby mimo činnou službu [od-
stavec 1, pím. c)] se neosvobozují ex lege
generelně, nýbrž podle zásad stanovených
vládním nařízením; jde totiž o to, aby
mohly býti i tyto osoby podle potřeby při-
drženy k výcviku v některých pomocných
a ochranných službách (zvláště v CPO. ),
což se jeví účelným a nutným zvláště
u těch, které následkem zproštění anebo
z jiných důvodů nebudou nuceny nastou-
piti za branné pohotovosti státu do služby
vojenské. Mimoto osnova pamatuje též na
to, aby vědomosti a znalosti, které si vo-
jenské osoby mimo činnou službu odnesou
z vojenské služby, neupadly v zapomenutí.
Proto se pro ně stanoví v § 63 povinnost
zúčastniti se kursů, které vojenská správa
pro ně zřídí. Tyto kursy budou jistým pen-
dantem branného výcviku; v podstatě tu
jde o institut podobný. Konečně budou vo-
jenské osoby mimo činnou službu z nej-
větší části plniti funkce cvičitelů branné
výchovy.
Poznamenává se, že vojenskými osobami
mimo činnou službu sluší rozuměti osoby
uvedené v § 1, odst. 6 branných předpisů
č. 141/1927 Sb. z. a n.