40
O tom, jak budou tyto složky branné vý-
chovy, budou-li vládním nařízením zave-
deny, obstarávány, platí obdobně i to, co
platí o jejich obstarávání u osob podléha-
jících normální branné výchově.
4) Z tohoto stručného vylíčení základ-
ních myšlenek osnovy je zřejmo, že navr-
hovaný zákon svěřuje (až na menší vý-
jimky) brannou výchovu mimoškolní:
a) pokud jde obrannou průpra-
vu mravní, naukovou a těles-
nou: spolkům oprávněným k poskytování
branné výchovy a střediskům branné vý-
chovy;
b) pokud jde o výcvik v pomoc-
ných a ochranných službách:
střediskům branné výchovy, po případě
i spolkům oprávněným k poskytování
branné výchovy, a třeba-li, i jiným k tomu
vhodným zařízením;
c) pokud jde o branný výcvik:
střediskům branné výchovy.
B. Poznámky k jednotlivým
ustanovením.
HLAVA I.
Všeobecná ustanovení.
K § 1.
Až dosud nebylo žádným právním usta-
novením stanoveno, že předmětem ve-
řejné péče v RČS je též branná vý-
chova.
Z důvodů, které byly uvedeny ve vše-
obecných poznámkách, je však naléhavě
třeba, aby veřejná péče o výchovu a vzdě-
lání byla rozšířena i na brannou výchovu
a aby přesným zákonným ustanovením byla
tato věc upravena tak, jak toho povaha
věci a naše poměry vyžadují.
K §2.
Zákon nemá výslovnou definici pojmu
branné výchovy. Stanoví však v § 2 účel
této výchovy, z něhož se dá definice branné
výchovy vyvoditi.
Branná výchova je podle toho pěsto-
vání mravních vlastností, tě-
lesné zdatnosti a zvláštních
znalostí a dovedností, jichž je
třeba k obraně státu.
Obranou státu sluší tu rozuměti
se zřetelem k ustanovení § 1 zákona o obra-
ně státu č. 131/1936 Sb. z. a n. (jehož se
osnova zákona o branné výchově výslovně
dovolává) veškerá opatření, ať vojenská
nebo jiná, která mají za účel čeliti jakému-
koliv ohrožení státní svrchovanosti, samo-
statnosti, celistvosti a ústavní jednotnosti,
demokraticko-republikánské formy a bez-
pečnosti republiky československé nebo
útoku na ně.
Branná výchova tedy směřuje k zajištění
a zesílení obrany státu, zvláště pak jeho
demokraticko-republikánské formy, svrcho-
vanosti, samostatnosti, celistvosti a ústavní
jednotnosti.
K §3.
O dosažení účelu v § 2 všeobecně popsa-
ného mají pečovati tyto složky bran-
né výchovy:
a) branná průprava mravní, nauková a
tělesná;
b) výcvik v pomocných a ochranných
službách (počítajíc v to zejména i výcvik
v úkolech civilní protiletecké ochrany,
o němž má navržená osnova některá zvlášt-
ní ustanovení) a
c) branný výcvik.
K p í s m. a). Účelem mravní stránky
branné průpravy je, pěstovati u obyvatel-
stva vlastenecký cit, živé vědomí státní pří-
slušnosti, smysl pro kázeň, družnost, věr-
nost, oddanost, sebedůvěru, úctu před zá-
konem a vytvářeti pro brannost příznivou
mentalitu. Třeba též nabádati obyvatelstvo
k rozumné spořivosti, k šetrnosti při po-
užívání veřejných zařízení a veřejného ma-
jetku vůbec a k jeho hájení proti zlomysl-
nému ničení a poškozování (odstrašující
případy vandalismu); též povznesení berní
morálky bylo by věnovati patřičnou pozor-
nost. Zvláště pak třeba přihlížeti k pěstění
citu individuální a kolektivní odpovědnosti
a odhodlání k osobním a věcným obětem,
zejména pak tam, kde jde o ohrožení státní
svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti,
ústavní jednotnosti, demokraticko-republi-
kánské formy a bezpečnosti československé
republiky nebo útoku na ně. Po stránce
naukové třeba pečovati zejména o pěs-
tění vědomostí a znalostí o zařízeních slou-
41
žících obraně státu (zvláště o branné moci
a její povšechné organisaci a pod. ).
Branná průprava tělesná
má za účel pěstovati tělesnou zdatnost, nut-
nou k dosažení co největší tělesné výkon-
nosti a co největší odolnosti potřebné
k obraně státu; při tom nelze pouštěti se
zřetele ani výchovu občanstva k péči
o zdraví vůbec (zejména pravidelnými lé-
kařskými prohlídkami), vésti je k zákla-
dům hygienických požadavků, k zásadám
proti alkoholismu a pod.
K písm. b) a c). Branný vý-
cvik a výcvik v pomocných a
ochranných službách jsou speci-
fickými (vojenskými) složkami branné vý-
chovy. Obě tyto složky se mohou uplatniti
jen při branné výchově osob mužského po-
hlaví, kdežto při branné výchově dívek a
žen se uplatňuje z nich jen výcvik v pomoc-
ných a ochranných službách.
účelem uvedených složek branné vý-
chovy jest:
1. u mužů:
a) obeznámiti je se základy vojenského
výcviku tak, aby - budou-li při řádných od-
vodech prováděných podle branného zákona
uznáni za schopny vojenské služby - byl
jejich vojenský výcvik usnadněn; tyto zá-
klady vojenského výcviku obsáhnou podle
možnosti a praktických výsledků zvláště:
základy výcviku pěchoty, základy nauky
o střelbě, poučení o technických prostřed-
cích armády (polní opevnění, spojovací
služba, nauka o obraně proti bojovým che-
mickým látkám, o koních atd. ), přechody
přes vodní toky a zastírání, jakož i prak-
tické poučení o službě v poli (orientace,
čtení map, využití terénu, kryt, polní stráže
atd. );
b) připraviti na příslušné úkoly k obraně
státu ty, kdož byli při odvodech uznáni za
neschopny služby vojenské nebo kdož byli
z branné moci pro neschopnost k vojenské
službě propuštěni; k těmto úkonům náleží
zejména úkoly v civilní protiletecké ochra-
ně, pomocné (strážní) úkony místní a úko-
ly, vyplývající ze zákona o obraně státu;
2. u žen:
připraviti je na příslušné úkoly, jež jim
budou v zájmu obrany státu v čas potřeby
uloženy (úkoly v civilní protiletecké ochra-
ně, úkoly ve službě zdravotní, náhrada
mužů odcházejících do služby vojenské
a pod. ).
Z toho, co bylo řečeno, plyne též, že bran-
ná výchova nemá význam jen jako pří-
prava obyvatelstva na event. válku, nýbrž
má blahodárné účinky a význam i pro mí-
rový život, pro výchovu lepších a zdatněj-
ších občanů, kteří pak eo ipso budou moci
též lépe brániti svou vlast a lépe snášeti
nejen útrapy všedního života, nýbrž i sví-
zele a příkon válečné.
K § 4.
I. Osnova navrhuje zavésti všeobec-
nou povinnost k branné výchově
pro všechny čs. státní občany,
a to jako povinnost občanskou,
za jejíž plnění nepřísluší žádná ná-
hrada, jak výslovně zdůrazňuje odstavec
5 tohoto paragrafu.
Navržený zákon však připouští, aby
k branné výchově mohli býti přidrženi
i cizinci na území RČS. se trvale zdržu-
jící, pokud to dovolují mezinárodní smlou-
vy a mezinárodní právo vůbec. Ustanovení
to se jeví účelným z toho důvodu, že zákon
o obraně státu podrobuje zásadně povin-
nosti k osobním úkonům i cizince a osvo-
bozuje je od těchto úkonů podle § 68,
odst. 1, písm. ch) v rozsahu, který vyplývá
z mezinárodních smluv a mezinárodního
práva vůbec. Může se proto ukázati potřeb-
ným, připraviti i cizince na území RČS se
trvale zdržující na úkoly, které je za bran-
né pohotovosti očekávají, zvláště v civilní
protiletecké ochraně. Vzhledem k tomu sta-
noví odstavec 4, že k branné výchově
mohou býti přidrženi za předpokladů právě
uvedených i cizinci.
Při tom navržený zákon interpretuje po-
jem "cizinec" stejným způsobem, jak to
činí § 194. odst. 1, písm. c) zákona o obraně
státu a zákon o pobytu cizinců č. 52/1935
Sb. z. a n.
II. Zásada, že povinnost k branné výcho-
vě je všeobecná, platí podle navrže-
ného zákona s určitými omezeními.
1. Je to především omezení věko-
v é, spočívající v tom, že branné výchově
podléhají občané jen ve věku zákonem sta-
noveném. Spodní věkovou mez této povin-
nosti činí počátek povinnosti ke školní do-
cházce a horní věkovou mezí je zásadně
konec roku, v němž osoby branné výchově
6
42
podléhající dovrší 30. rok věku: jen pokud
ide o úkoly v civilní protiletecké ochraně,
trvá povinnost k výcviku v nich až do do-
sažení 60 roku věku, poněvadž při plnění
těchto úkolů bude nutno počítati právě se
staršími ročníky obyvatelstva neschopnými
služby ve zbrani.
Povinnost k výcviku v ostatních pomoc-
ných a ochranných službách (mimo úkoly
civilní protiletecké ochrany) končí tedy
normálně koncem roku, v němž se dosáhne
30. roku věku. Zákon však připouští, aby
vládním nařízením mohly býti tomuto vý-
cviku podrobeny i osoby starší (bez roz-
dílu pohlaví), pokud toho budou zájmy
obrany obyvatelstva vyžadovati. Tato mož-
nost je však omezena potud, že může býti
uvedená branná výchova nařízena jen na
přechodnou dobu, a jen pro osoby, které
nepřekročily 60. rok věku, tedy ve věko-
vých mezích, které platí pro povinnost
k osobním úkonům podle zákona o obraně
státu [§ 68, odst. 1, písm. b) zákona
o obraně státu].
To, co bylo právě řečeno, platí i o bran-
ném výcviku. I tento výcvik může býti vý-
jimečně, na přechodnou dobu, uložen vlád-
ním nařízením po uplynutí roku, v němž
bylo dosaženo 30. roku věku, avšak jen
mužům, a to rovněž jen do jejich 60 let.
2. Dalším omezením zásady všeobecnosti
je vyloučení určitých osob z branné
výchovy, poněvadž jsou elementem neví-
taným, jehož účast při branné výchově by
byla účelům, kterých má býti touto vý-
chovou dosaženo, spíše na škodu než na
prospěch; o této věci jedná § 17 navrže-
ného zákona, pročež se odkazuje na po-
známky připojené k tomuto paragrafu.
3. Navržený zákon má dále ustanovení
o osvobození od účasti při branné
výchově, což je rovněž určitým průlomem
do zásady všeobecnosti.
K tomu se poznamenává, že - stejně
tak jako při výkonu branné povinnosti,
zvláštních úkonů podle § 3 branného zá-
kona o osobních úkonech podle § 68 zá-
kona o obraně státu se požaduje potřebná
tělesná a duševní způsobilost - má býti
i při branné výchově podmínkou účasti při
ní potřebná tělesná a duševní způsobilost,
takže ten, kdo je k branné výchově do-
časně nebo trvale tělesně i duševně nezpů-
sobilý, je od ní dočasně nebo trvale osvo-
bozen.
Mimoto osvobozuje navržený zákon od
účasti při branné výchově ještě některé
další osoby uvedené v § 18, po kteréžto
stránce se odkazuje na poznámky připo-
jené k tomuto paragrafu.
III. Již z předcházejících poznámek je
zjevno, že povinnost k branné výchově je
všeobecná nejen pro osoby mužského
pohlaví, nýbrž i pro osoby ženského
pohlaví.
Po té stránce jde tedy navržená osnova
dále než branný zákon, který ukládá bran-
nou povinnost jen mužům. Ježto každá bu-
doucí válka bude vyžadovati, aby i ženy
byly vhodným způsobem účastný obrany
státu, je třeba i je na jejich úkoly připra-
viti, což je právě účelem zaváděné branné
výchovy žen. Tato výchova bude ovšem
jak časově, tak i věcně omezenější než
branná výchova mužů, jak bylo ostatně již
uvedeno v předcházejících poznámkách.
Navržený zákon přihlíží k oprávněným
zájmům žen - podobně jako zákon
o obraně státu - a osvobozuje podle § 18,
odst. 1, písm. ch) od branné výchovy ženy-
matky, které se starají o nedospělé děti,
jakož i ženy, které jsou těhotné, nebo od
jejichž slehnutí neuplynulo ještě šest mě-
síců.
IV. Bylo již řečeno, že osnova čs. zá-
kona o branné výchově zavádí brannou
výchovu povinnou.
Dobrovolná účast při branné výchově by
nemohla zaručiti, že by se této výchovy
skutečně zúčastnilo všechno obyvatelstvo,
čehož je nezbytně zapotřebí zvláště v na-
šich poměrech, jak bylo vylíčeno ve vše-
obecných poznámkách důvodové zprávy.
Osnova navrhuje tedy zavésti do naší
právní soustavy novou veřejno-
právní povinnost, a to povinnost
podrobiti se branné výchově, podobně jako
je veřejnoprávní povinností povinnost
branná. § 127 ústavní listiny stanoví:
"Každý způsobilý státní občan republiky
československé je povinen podrobiti se
vojenskému výcviku a uposlechnouti vý-
zvy k obraně státu. " Praktické výplně se
dostalo tomuto ustanovení ústavní listiny
zatím jen branným zákonem č. 193/1920
Sb. z. a n. (ve znění zákonů později vyda-
ných) a zákonem o obraně státu č. 131/
1936 Sb. z. a n., a částečně též zákonem
o protiletecké ochraně č. 82/1935 Sb. z. a n.
I povinná branná výchova podle navrže-
43
ného zákona zapadá pojmově pod hledisko
citovaného § 127 ústavní listiny a tak do-
stane tento paragraf naší ústavy další dů-
ležitou náplň.
V. Po celou dobu svého trvání
není povinnost k branné výchově
stejně intensivní.
Ve věkových hranicích uvedených v § 4
osnovy se bude branná výchova uplatňo-
vati - podle věku a pohlaví osob této vý-
chově podléhajících - způsobem rozdíl-
ným, jak to bylo již částečně vylíčeno ve
všeobecných poznámkách důvodové zprávy.
1. Pokud jde především oosobymuž-
ského pohlaví, lze uvésti toto:
a) U mládeže školou povinné
(§ 11 zák. č. 226/1922 Sb. z. a n. ) bude se
branná výchova omezovati jen na brannou
průpravu mravní, naukovou a tělesnou.
b) Po ukončení povinné do-
cházky školní přistoupí u jinochů
k branné průpravě mravní, naukové a tě-
lesné ještě výcvik v pomocných a ochran-
ných službách.
c) Počínajíc 1. září roku, v němž
dosáhnou 17. roku věku, účastní
se mladíci branné výchovy úplné,
a to ve všech jejích složkách. Přistoupí tu
tedy k branné průpravě mravní, naukové
a tělesné a k výcviku v pomocných a
ochranných službách ještě branný vý-
cvik. V tomto rozsahu potrvá branná
výchova až do nastoupení vojenské služby
presenční (vojenského výcviku příslušní-
ků náhradní zálohy), po případě až do od-
vodního rozhodnutí "Neodveden".
Osnova má za nutné počínati
s b r a n n ý m výcvikem u mužů již
1. září roku, v němž dosáhnou 17. roku
v ě k u, z těchto důvodů:
Všechny vojenské zákony počítají s 17.
rokem věku jako s východiskem pro uklá-
dání různých veřejnoprávních vojenských
povinností, resp. povinností jim podob-
ných. Tak lze uvésti, že podle branného zá-
kona může býti dobrovolný vstup do bran-
né moci povolen každému, kdo dosáhne 17.
roku věku; podle § 3 téhož zákona je ulo-
žena povinnost k zvláštním úkonům každé-
mu muži, počínajíc 17. rokem věku; u spol-
ků pěstujících vojenský výcvik mohou býti
přidrženi k válečné službě všichni jejich čle-
nové ve věku od 17 do 60 let; podle zákona
o obraně státu počíná povinnost k osobním
úkonům 17. rokem věku.
Mají-li býti na své úkoly branným výcvi-
kem aspoň částečně připraveni, je třeba,
aby muži byli podrobeni brannému výcviku
již počínajíc 1. zářím roku, v němž dosáh-
nou 17. rok věku, a to tím spíše, poněvadž
podle § 28, odst. 1, písm. c) branného záko-
na se počítá za branné pohotovosti státu
s předčasným odvodem a nastoupením do
vojenské služby již u osob, které dosáhnou
v dotčeném roce 18. roku věku.
K tomu přistupuje ještě, pokud jde o do-
bu mimo brannou pohotovost státu, ta
okolnost, že velký počet absolventů střed-
ních škol žádá o to, aby mohli vykonati vo-
jenskou službu presenční ihned po absolvo-
vání střední školy. Zákon č. 267/1934 Sb.
z. a n. o dvouleté službě presenční v § 3 vý-
slovně uložil vojenské správě za povinnost
takovým žádostem vyhovovati a absolven-
tům středních škol, kteří se hlásí o vyko-
nání vojenské služby presenční po absolvo-
vání střední školy, provedení dobrovolného
odvodu povoliti. Střední škola se dokončuje
zpravidla v 18. a 19. roce věku. Je proto
třeba, aby se i těmto osobám dostalo po-
třebného branného výcviku předtím, než
nastoupí do presenční služby. I tato okolnost
mluví pro to, aby počátek branného výcvi-
ku byl stanoven již na 1. září roku, v němž
se dokončí 17. rok věku; je toho v daném
případě třeba tím více, poněvadž tu jde
o osoby, které jsou určeny k tomu, aby se
staly důstojníky v záloze.
Vzhledem ke všem těmto závažným
důvodům věcným rozhodla se osno-
va připjati počátek povinnosti k vojenské-
mu výcviku již na den 1. září roku, v němž
muži dosáhnou 17. roku věku, předpoklá-
dajíc ovšem, že budou k tomuto výcviku tě-
lesně i duševně způsobilí; mladíci po této
stránce nevyhovující budou od vojenského
výcviku osvobozeni, jak plyne z ustanovení
§18.
Pro datum 1. září se rozhodla
osnova proto, že tímto dnem počíná školní
rok a bude počínati i výcvikový rok branné
výchovy, takže je účelnější vycházeti z to-
hoto data než od počátku kalendářního ro-
ku. Tímto řešením se ostatně čelí též event.
námitkám, že se k brannému výcviku při-
držují jinoši příliš mladí, kteří z největší
části 17 let ještě nedosáhli. Přijetím data
1. září za východiště se dosáhlo, že největší
44
počet mladíků, u nichž se s branným výcvi-
kem započne, bude již 17 let míti.
Tím bylo podrobněji odůvodněno, proč se
osnova rozhodla pro zavedení branného vý-
cviku již u ročníků mladíků 17 letých.
Pokud jde o věcný a časový roz-
sah branné výchovy, počínající 1. zářím
roku, v němž se dosáhne 17. roku věku,
sluší poznamenati, že ve skutečnosti se ne-
bude jeviti tato branná výchova stejným
způsobem po celou dobu svého trvání, nýbrž
nejintensivnější a věcně i časové nejrozsáh-
lejší bude branná výchova až do
nastoupení vojenské služby
p r e s e n č n í (vojenského výcviku pří-
slušníků náhradní zálohy), resp. až do od-
vodního rozhodnutí "Neodveden". Účelem
branné výchovy v této době bude zvláště
seznámiti muže se základy vojenského vý-
cviku, tak aby tento výcvik mohl býti
u nich, budou-li uznáni způsobilými k vo-
jenské službě, usnadněn; o to se má posta-
rati branný výcvik, tvořící v této době nej-
závažnější složku branné výchovy mužů.
d) Branná výchova mužů, o nichž bylo
učiněno odvodní rozhodnutí "Ne-
odveden", nebo kteří byli pro neschop-
nost k vojenské službě propuštěni
z branné moci, až do konce roku,
v němž dokončí 30. rok věku, bude se sklá-
dati jen z branného výcviku a z výcviku
v pomocných a ochranných službách; bran-
né průpravě mravní, naukové a tělesné tito
muži již podléhati nebudou.
e) Počínajíc rokem, v němž dosáhnou 31.
rok věku, až do 60 let omezuje se bran-
ná výchova mužů jen na výcvik
v úkolech civilní protiletecké
ochrany, ježto - jak bylo již dříve
uvedeno - počítá se při této ochraně právě
se staršími ročníky obyvatelstva neschop-
nými služby ve zbrani. Tento výcvik se
bude prováděti ovšem v míře jen takové,
jaká je k dosažení účelu nezbytně nutná.
f) Byl-li mimoto vládním nařízením podle
§ 4, odst. 3 výjimečně na přechodnou dobu
nařízen branný výcvik a výcvik
i v jiných pomocných a ochran-
ných službách, než je výcvik v úko-
lech civilní protiletecké ochrany, omezí se
oba tyto druhy výcviku jen na míru nej-
menší.
2. Pokud pak jde o brannou výchovu
osob ženského pohlaví, jest je-
jím účelem, jak již bylo na jiném místě ře-
čeno, připraviti ženy na úkoly, které vyplý-
vají z jejich poslání a určení pro případ
branné pohotovosti státu. Vzhledem k tomu
nebudou nikdy podrobovány brannému vý-
cviku ve vlastním slova smyslu.
a) Po dobu povinné docházky
š k o l n í (§ 11 zák. č. 226/1922 Sb. z. a n. )
omezí se branná výchova dívek jen na bran-
nou průpravu mravní, naukovou a tělesnou.
b) Výcvik v pomocných a ochran-
ných službách se počne u dívek pro-
váděti - stejně jako u hochů - teprve po
ukončení povinné docházky školní, takže po
dosažení tohoto věkového mezníku bude
branná výchova osob ženského pohlaví se
skládati z branné průpravy mravní, na-
ukové a tělesné a z výcviku v pomocných a
ochranných službách; sem patří zejména
úkoly v civilní protiletecké ochraně, ošetřo-
vání nemocných a raněných, příprava na
osobní úkony podle zákona o obraně státu
tam, kde lze mužské pracovníky nahraditi
ženami a pod.
c) Koncem roku, v němž dosáhnou
21. rok věku, přestane u žen povinnost
k branné průpravě mravní, naukové a tě-
lesné a od té doby podléhají ženy až do
konce roku, v němž dovrší 30. rok věku,
jen výcviku v pomocných a
ochranných službách.
d) Poté podléhají ženy až do svých 60 let
jen výcviku v civilní protile-
tecké ochraně.
e) Výjimečně mohou býti v této době
vládním nařízením podrobeny na přechod-
nou dobu a v míře nezbytné nutné i v ý-
cviku v jiných pomocných a
ochranných službách.
Branná výchova žen je časově i věcně
omezenější nežli branná výchova mužů.
K § 5.
Tento paragraf podává všeobecný pře-
hled o tom, kdo obstarává brannou vý-
chovu.
Tím je zároveň i vyjádřeno rozdělení
branné výchovy podle způsobu výchovy.
Po té stránce možno děliti brannou vý-
chovu
a) jednak na brannou výchovu na ško-
lách, jíž je věnována hlava II navrženého
zákona a
45
b) jednak na brannou výchovu mimo
školu, jíž je věnována hlava III navrženého
zákona.
Podrobnější vysvětlivky budou podány
k jednotlivým ustanovením těchto hlav, na
něž se odkazuje.
K § 6.
1. Přihlíží-li sekdosud platnému
právnímu stavu, přicházela by -
pokud jde o působnost ve věcech branné
výchovy - v úvahu zejména tato
právní ustanovení:
a) zákon ze dne 19. dubna 1920, č. 292
Sb. z. a n., podle něhož nejvyšší správa
veškerého vychovávání a vyučování na
školách a dozor na ně přísluší ministerstvu
školství a národní osvěty a pokud jde o ze-
mědělské školství, podle zákona ze dne
9. dubna 1920, č. 281 Sb. z. a n., ministers-
tvu zemědělství;
b) zákon ze dne 7. února 1919, č. 67 Sb.
z. a n., o organisaci lidových kursů občan-
ské výchovy, v nichž se má občanstvu do-
stati odborného lidového výkladu o ústroji
státu, o působnosti jeho ve všech odborech
jeho činnosti a o právech a povinnostech
státních občanů; organisace i správa těch-
to kursů a dohled na ně náleží do kompe-
tence ministerstva školství a národní osvě-
ty;
c) vyhláška veškerého ministerstva ze
dne 8. srpna 1918, č. 297 ř. z., oddíl VI,
čl. 9, podle kteréhožto ustanovení náležela
do oboru působnosti býv. rak. ministerstva
lidového zdravotnictví péče o dosažení tě-
lesné zdatnosti mládeže školu již nenavště-
vující a spolupůsobení při její výchově
k branné způsobilosti, kterážto působnost
přešla podle zákona č. 2/1918 a 11/1918
Sb. z. a n. na ministerstvo veřejného zdra-
votnictví a tělesné výchovy. Vedle toho lze
se tu zmíniti též o zákonu ze dne 9. dubna
1935, č. 73 Sb. z. a n., který přikazuje Tyr-
šovu tělovýchovnému ústavu při ministers-
tvu veřejného zdravotnictví a tělesné vý-
chovy, aby sledoval a posiloval rozvoj tě-
lesné i mravní zdatnosti a branné způsobi-
losti všech státních občanů;
d) vyhláška veškerého ministerstva ze
dne 27. prosince 1917, č. 504. ř. z., podle
níž přísluší ministerstvu sociální péče péče
o mládež, jakož i spolupůsobení v zásadních
a organisačních věcech, pokud by byla
dána působnost jiného ministerstva v péči
o mládež;
e) zákon ze dne 11. dubna 1935, č. 82 Sb.
z. a n., jímž byla příprava i provádění
ochrany proti leteckým útokům (civilní
protiletecká ochrana) přikázána do oboru
působností ministerstva vnitra.
2. Maje na zřeteli tato i jiná kompetenční
ustanovení, navrhuje § 6 úpravu působ-
nosti ve věcech branné výchovy tím způso-
bem, že kompetence jednotli-
vých resortů, zakládající se na dosud
platných právních ustanoveních, má býti
v zásadě nedotčena.
To platí zejména o branné výchově na
školách, kterou přikazuje osnova -
stejně tak, jako ostatní učební, předměty
- do oboru působnosti ministerstva škol-
ství a národní osvěty, resp. - pokud jde
o zemědělské školství - do oboru působ-
nosti ministerstva zemědělství.
Vojenské správě třeba tu ovšem přiznati
příslušný vliv, zvláště pokud bude na škole
prováděn i výcvik v pomocných a ochran-
ných službách a branný výcvik.
Pokud pak jde o brannou výchovu
mimo školu, přiznává osnova brannou
průpravu mravní, naukovou a tělesnou,
prováděnou v tělovýchovných
spolcích, do obor u působnosti mini-
sterstva veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy.
Věci ostatní branné výchovy
mimoškolní přiznává navržený zá-
kon zásadně do oboru působnosti minister-
stva národní obrany, kterážto působnost
však není neomezená, nýbrž po podstat-
ných stránkách je tu toto ministerstvo vá-
záno součinností s ministerstvy jinými. To
platí zejména, pokud jde o brannou prů-
pravu mravní a naukovou ve střediscích
branné výchovy prováděnou, o součinnosti
s ministerstvem školství a národní osvěty,
pokud jde o brannou průpravu tělesnou,
o součinnosti s ministerstvem veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy a pokud jde
o výcvik v pomocných a ochranných služ-
bách, o součinnosti s ministerstvem vnitra.
3. Odstavec 4 zaručuje součinnost i ostat-
ním na věci zúčastněným ministerstvům,
pokud jde o vydávání všeobecných předpisů
ve věcech branné výchovy; to platí zejména
o uplatnění zájmů s hlediska potřeb země-
dělství (ministerstvo zemědělství), prů-
myslu, obchodu a živnost (ministerstvo