29
(2) Náhradní trest vězení (uzamčení) za
nedobytnou pokutu může býti uložen zároveň
s trestem na svobodě; v tomto případě však
nesmí trest na svobodě spolu s uvedeným ná-
hradním trestem převyšovati meze zákonné
sazby trestu na svobodě.
§ 55.
Promlčení.
Stíhání trestných činů uvedených v §§ 50
až 53 se promlčuje v šesti měsících.
§56.
Přečiny proti branné výchově.
(1) Kdo, jsa určen k účasti při provádění
tohoto zákona, vědomě toto provádění ruší,
maří nebo ztěžuje, bude potrestán soudem za
přečin vězením nebo tuhým vězením od osmi
dní do šesti měsíců; vedle toho může býti
uložen peněžitý trest od 100 Kč do 10. 000 Kč.
(2) Kdo veřejně (§ 39, č. 2 zákona na
ochranu republiky) brannou výchovu snižuje
nebo zesměšňuje, bude potrestán soudem za
přečin tuhým vězením od osmi dní do tří mě-
síců; vedle toho může mu býti uložen peně-
žitý trest od 100 Kč do 10. 000 Kč.
§ 57.
Obecná ustanovení o přečinech
proti branné výchově.
(1) Pokus o přečiny uvedené v § 56 je
trestný.
(2) Peněžité tresty, uložené za tyto přečiny,
připadají státu.
HLAVA V.
Závěrečná ustanovení.
§ 58.
Zvláštní ustanovení pro ně-
která místa.
Pro organisaci branné výchovy v místních
obvodech důležitých pro obranu státu, stano-
vených vládním nařízením, mohou býti vlád-
ním nařízením vydána odchylná ustanovení.
30
§ 59.
Ustanovení o spolcích pěstují-
cích vojenský výcvik.
(1) Zásadní směrnice o organisaci a zřizo-
vání spolků pěstujících vojenský výcvik po-
dle § 28, odst. 1, písm. b) branného zákona
stanoví vláda; to platí i o reorganisaci tako-
vých spolků zřízených před účinností tohoto
zákona.
(2) Pěstovati vojenský výcvik podle § 28,
odst. 1, písm. b) branného zákona mohou jen
ty spolky, které jsou k tomu podle stanov
oprávněny. Vzor stanov - se zřetelem k zá-
sadním směrnicím stanoveným vládou podle
odstavce 1 - vydá ministerstvo vnitra v do-
hodě s ministerstvem národní obrany; to-
muto vzoru musí stanovy spolků pěstujících
vojenský výcvik vyhovovati.
(3) K zřízení takových spolků je třeba
úředního schválení; uděluje je podle volného
uvážení ministerstvo vnitra v dohodě s mini-
sterstvem národní obrany. To platí i o každé
změně stanov spolků pěstujících vojenský vý-
cvik.
(4) Pěstování vojenského výcviku se ne-
mohou spolky uvedené v předcházejících od-
stavcích za branné pohotovosti státu vzdáti.
Takové vzdání je dovoleno jen mimo dobu
branné pohotovosti státu a nabývá účinnosti
teprve tři měsíce po doručení úředního vý-
měru, kterým byla změna stanov o tom jed-
nající schválena, nestanoví-li tento výměr
lhůtu kratší.
(5) Spolky pěstující vojenský výcvik, zří-
zené před účinností tohoto zákona nebo před
vydáním nového vzoru stanov podle odstavce
2, musí na vyzvání ministerstva národní
obrany přizpůsobiti stanovy předepsanému
vzoru a předložiti je do tří měsíců po vyzvání
k schválení podle ustanovení odstavce 3.
V této lhůtě mohou se však tyto spolky
usnésti na přeměně v jiný spolek anebo se
rozejíti. Spolky, které neučiní žádných opa-
tření z opatření uvedených v tomto odstavci,
budou ministerstvem vnitra rozpuštěny.
(6) Mimo případ stanovený v předcháze-
jícím odstavci mohou se spolky pěstující vo-
jenský výcvik rozejíti jen s úředním schvá-
lením.
(7) Bylo-li spolku pěstujícího vojenský vý-
cvik použito k plnění úkolů uvedených v § 28,
31
odst. 1, písm. b) branného zákona a § 64,
odst. 5 tohoto zákona, nemohou se jejich čle-
nové vystoupením ze spolku zbaviti povin-
ností, které mají jako členové dotčeného
spolku.
(8) Nekonají-li spolky pěstující vojenský
výcvik povinnosti, jež stanovami převzaly,
zejména nepřidržují-li své členy výcvikem
povinné k této povinnosti, mohou býti mini-
sterstvem vnitra na návrh ministerstva ná-
rodní obrany rozpuštěny.
§ 60.
Hromadné provádění cvičení.
(1) Hromadně prováděti cvičení, která jsou
v podstatě branným výcvikem, zejména na
volných prostranstvích, smějí jen spolky
pěstující vojenský výcvik (§ 59) a z jiných
spolku jen ony spolky, kterým to bylo mini-
sterstvem národní obrany v dohodě s mini-
sterstvem vnitra a ministerstvem veřejného
zdravotnictví a tělesné výchovy výslovně
dovoleno.
(2) Překročení tohoto zákazu se posuzuje
podle povahy věci - nejde-li o čin přísněji
trestný - stejně jako nedbání předpisů spol-
čovacích a shromažďovacích; organisace a
spolky, které takový zákaz překročí, mohou
býti rozpuštěny nebo může býti jejich činnost
zastavena.
§ 61.
Kontrola spolků zabývajících
se tělesnou výchovou a sportem.
Za účelem kontroly může okresní úřad žá-
dati od spolků, zabývajících se tělesnou vý-
chovou nebo sportem, předložení potřebných
zpráv a výkazů o způsobu spolkové činnosti,
i když nejde o spolky oprávněné k poskyto-
vání branné výchovy.
§ 62.
Ustanovení o zvláštních dru-
zích dobrovolné branné vý-
chovy.
(1) Vláda může dáti svolení k provádění
zvláštních druhů branné výchovy na základě
dobrovolném, zejména pokud jde o výcvik
v létání, v řízení motorových vozidel a pod.
32
Takové svolení může vláda kdykoliv a bez
udání důvodů odvolati.
(2) Vládní nařízení stanoví, zda a jaké
úlevy v povinné branné výchově se poskytnou
osobám, které se účastní dobrovolné výchovy
podle odstavce 1.
§ 63.
Kursy pro vojenské osoby mimo
činnou službu.
(1) K udržení dosaženého stupně vojen-
ského výcviku jsou vojenské osoby mimo
činnou službu povinny účastniti se kursů, po-
kud je vojenská správa zřídí. Bližší podrob-
nosti o této povinnosti s přiměřeným použi-
tím zásad tohoto zákona, platných pro branný
výcvik, stanoví vládní nařízení.
(2) Na úrazy, které utrpěly vojenské osoby
mimo činnou službu za účasti v takovém
kursu, se vztahují - jak po stránce léčebné
péče, tak i event. zaopatření - právní usta-
novení, platná o úrazech, utrpěných ve službě
vojenské; to platí i o onemocněních získaných
za účasti v uvedeném kursu.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí i o vojen-
ských osobách mimo činnou službu, které se
účastní dobrovolně v rámci vojenského vý-
cviku kursů pro vojenské osoby mimo činnou
službu, cvičných letů nebo cvičných jízd s bo-
jovými vozidly u útvarů útočné vozby, aniž
ze staly vojenskými osobami v činné službě.
(4) Ustanovení §§ 48 a 49 platí i o použití
pozemků, cvičišť, místností a pomůcek pro
účely uvedené v předcházejících odstavcích.
§ 64.
Použití osob branné výchově
podléhajících k úkolům, pro něž
jsou touto výchovou připravo-
vány.
(1) O přibrání osob branné výchově pod-
léhajících k úkolům, pro něž jsou touto vý-
chovou připravovány, platí - bez újmy usta-
novení § 42 - příslušná ustanovení platných
zákonů, tuto věc upravujících, zejména pak
branného zákona (o povolání k vojenské
službě a k zvláštním úkonům podle § 3 bran-
ného zákona), zákona o obraně státu (o po-
volání k osobním úkonům) a zákona č. 82/
1935 Sb. z. a. n. (o použití k úkolům v civilní
protiletecké ochraně).
33
(2) Osoby, které po povolání k osobním
úkonům podle zákona o obraně státu byly
určeny k vykonávání úkonů se zbraní v ruce
(na př. k vojenskému střežení důležitých ob-
jektů a pod. ), mají - konajíce tyto úkony -
právní postavení vojenských stráží, nemohou
však býti předmětem trestných činů popsa-
ných v čtvrté hlavě dílu II. vojenského trest-
ního zákona ze dne 15. ledna 1855, č. 19 ř. z.
To platí i o zaměstnancích uvedených v § 64,
odst. 1 zákona o obraně státu, kterých bylo
použito vzhledem k ustanovení § 64, odst. 2
téhož zákona k úkolům se zbraní v ruce.
(3) Zbraně smějí osoby uvedené v od-
stavci 2 použíti, šetříce potřebné opatrnosti
podle okolností případů, jen v těchto pří-
padech:
a) při nutné obraně, aby odvrátily násilný
útok, který na ně byl učiněn, anebo který jim
přímo hrozí, nebo jímž se ohrožuje život jiné
osoby;
b) aby odvrátily nebezpečný útok, který
ohrožuje střežený objekt, po marné výzvě,
aby bylo upuštěno od útoku;
c) aby zamezily útěk pachatele, jenž vážně
poškodil anebo ohrozil střežený objekt, byl-li
přistižen při činu, nebo je-li důvodně pode-
zřelý z takového činu a nelze-li ho zadržeti
jiným způsobem;
d) aby zamezily útěk nebezpečného zlo-
čince, jejž nemohou jiným způsobem za-
držeti;
e) aby zamezily útěk osoby, která se
v místnostech ohrožených chová podezřele a
na volání střežící osoby nedá uspokojivou od-
pověď, nemohou-li ji zadržeti jiným způ-
sobem.
(4) O použití zbraně proti vnějšímu ne-
příteli platí pro osoby, vykonávající úkony
uvedené v odstavci 2, to, co platí pro osoby
vojenské.
(5) Jsou-li osoby uvedené v odstavci 2 pří-
slušníky spolků oprávněných k poskytování
branné výchovy, lze při ukládání úkonů uve-
dených v odstavci 2 použíti součinnosti těchto
spolků podle zásad stanovených vládním naří-
zením, jež stanoví i další podrobnosti k prove-
dení tohoto paragrafu; uvedené spolky jsou
povinny k součinnosti, kterou jim toto vládní
nařízení uloží.
5
34
§65.
Osvobození od kolků a podobné
výhody.
(1) Podání, právní jednání, listiny, vysvěd-
čení a úřední úkony nutné k provádění tohoto
zákona jsou osvobozeny od kolků a poplatků
i od dávek za úřední úkony ve věcech
správních.
(2) Dodávky a výkony sloužící branné vý-
chově - počítajíc v to i produkce a závody
spolků oprávněných k poskytování branné vý-
chovy, provozované v rozsahu stanov, pokud
je jejich účelem ukázati pokrok v tělesné vý-
chově členstva spolků - jsou osvobozeny od
daní a jiných veřejnoprávních dávek. Co se
rozumí dodávkami a výkony uvedenými
v tomto odstavci, stanoví vláda nařízením.
§66.
Hrazení nákladů.
(1) Náklady, které vzniknou z provádění
tohoto zákona v jednotlivých oborech veřejné
správy, jdou na vrub oněch oborů.
(2) Vyšší náklady, kterých bude roku 1937
vyžadovati provádění tohoto zákona, uhradí se
především úsporami z prostředků určených na
výdaje celé skupiny I státního rozpočtu
(vlastní státní správa); kdyby tyto úspory
nestačily, zmocňuje se ministr financí, aby ne-
dostávající se částky opatřil úvěrovými ope-
racemi.
§67.
Bližší předpisy.
Úpravu bližších podrobností jednotlivých
ustanovení tohoto zákona lze v jeho mezích
provésti vládním nařízením.
§68.
účinnost a provedení zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září
1937; provedou jej ministr národní obrany,
ministr vnitra, ministr veřejného zdravot-
nictví a tělesné výchovy, ministr školství a
národní osvěty a ministr zemědělství v do-
hodě se zúčastněnými ministry.
35
Důvodová zpráva.
A. Všeobecné poznámky.
Navrženým zákonem má býti zavedena
v republice československé povinná
branná výchova.
Pro nutnost takového opatřeni mluví:
I. všeobecné důvody, vyplývající z cha-
rakteru moderní války;
II. zvláštní důvody, plynoucí ze situace
našeho státu;
III. úprava této věci v jiných státech.
I.
1. Moderní válka vyžaduje, aby byl po-
hotově co největší počet tělesně
zdatných, dobře vycvičených
vojáků.
Tělesné zdatnosti je zapotřebí
vzhledem k snazšímu přemáhání velikých
útrap a obtíží, jež se vyskytují v moderní
válce. Otužilost tělesná podmiňuje zdravé
nervy a bez zdravých nervů nelze počítati
na odolnost vojáků.
Pokud jde o počet vojska, není
často z různých důvodů (finančních, mate-
riálních atd. (možno tento počet udržovati
tak vysoký, aby odpovídal potřebám státu,
pročež je zapotřebí míti možnost rychlého
vycvičení dalších záloh.
V příští válce bude rychlost míti
velikou úlohu, a to větší, než tomu bylo
dříve. Strategicky mocný a rychlý úder
bude míti obzvláště důležitý, někdy i roz-
hodující vliv na operace. Válčící strany
budou chtíti skončit válku (prorazit pro-
tivníka) co nejdříve, aby nedošlo k dlou-
hému, všechny účastníky vysilujícímu a
ochuzujícímu zápasu.
Rychlost mocného úderu měla svůj vý-
znam i ve světové válce a na včasném pří-
livu dostatečně vycvičených záloh závisel
její osud. Nepřipravenost státu na válku
velmi silně působila i při rozkladu někte-
rých říší. Proto je třeba udržovat schop-
nost celého národa na vysokém
stupni vojenské připravenosti.
Válečné děje v budoucí válce zasáh-
nou celá státní území válčících
států, útočná síla válčících stran bude míti
za cíl celé státní území nepřítelovo. Budou
to hlavně zásahy letectva, rychlých jedno-
tek a částečné i dalekonosného dělostře-
lectva. Fronty protivníků půjdou často
celým státním územím. Aby bylo zabrá-
něno ztrátám na životech, panice a mate-
riálním škodám, je nutno, aby celý
národ byl na takové nebezpečí
připraven a vycvičen pro ně
tak, aby mu mohl čeliti. Toto za-
sažení válečnými ději celých stát-
ních území je velmi nebezpečné ze-
jména pro národy menší, s menším stát-
ním územím anebo s územím nevýhodně
rozloženým.
2. Veliké pohotovosti celého
národa pro válku nelze dosáhnouti za
dnešních poměrů za vojenské služební
doby, hlavně pro ob tíže výcvikové.
Počet zbraní neobyčejně vzrostl. Obje-
vily se nové samostatné zbraně (letectvo,
útočná vozba), vzrostl počet dělostřelectva.
Též pěchota, nejdůležitější činitel boje, do-
stala nové zbraně, které činí její boj těžším
a složitějším. Jsou to hlavně lehké a těžké
kulomety, zbraně protitankové a protile-
tadlové. K tomu přistupuje obrana proti
plynům. Ženijní vojsko je vybaveno novým
materiálem k stavbě válečných mostů a
k převážení.
V bitvě působí všechny zbraně
dohromady, a proto se všichni musí
navzájem dobře znát. Pěšák musí
znát nejen pěchotu, nýbrž i dělostřelectvo,
musí procházet při útocích palbou nepřátel-
ského dělostřelectva, zatím co se jeho po-
stup děje v těsném souladu a s podporou
vlastního dělostřelectva. Musí dovést při-
způsobit svůj postup vlastním tankům a
bojovat s tanky nepřátelskými. Musí do-
vést se dorozumět s vlastním letcem a ukrý-
vat a bránit se proti letci nepřátelskému.
Jedna zbraň musí tedy dobře znát zbraň
druhou a zejména musí dobře společně pra-
covat. Dobrá součinnost všech
zbraní je základem úspěchu. Tato sou-
činnost je nejtěžší věci celého výcviku a
nelze jí řádně dosíci ani při výcviku dvou-
letém.
K tomu přistupuje ještě znalost te-
rénu a terénních prací, což je
jedním z velmi důležitých činitelů bitvy,
36
neboť jediné tak lze čelit ohromující síle
palby moderní bitvy.
Každý voják by si měl přinésti z á-
kladní znalosti své zbraně při na-
stoupení vojenské služby s sebou a během
této služby by se pak měla hlavně cvičit
souhra zbraní, výcvik pro bitvu. Přiblížit
vojáka co nejvíce skutečnostem bitvy, uká-
zat mu je, cvičit ho v nich, to jest ideálem
výcviku. Bez dosažení této věci nelze dobře
mluviti o vycvičené armádě.
Veliký počet zbrani, nutná znalost jich,
jejich souhra, to vše vyžaduje doleko více
času k výcviku, než tomu bylo dříve,
a je tedy nutné, aby mnohé věci
vojáci znali již při příchodu
na vojnu.
Tyto vojenské znalosti již před přícho-
dem do aktivní služby vojenské pěstuje
většina evropských států (zejména též
státy s námi sousedící), které nás po té
stránce značně předstihly.
3. Vedle strategických a výcvikových dů-
vodů je tu pro zavedení branné výchovy
důvod další, neméně důležitý: morálka
národa.
Moderní války, které se tak intensivně
dotýkají celých národů, vyžadují neoby-
čejně vysoké morálky, silně
vyvinutého smyslu pro obranu
státu, zejména pak u států malých, které
musí míti vždy dostatek morálky, aby do-
vedly snášeti s odhodláním těžké údery,
které na ně dolehnou.
A tuto pohotovost k obraně, tuto vyso-
kou morálku, která musí jíti až k sebeobě-
tování, nelze plně vypěstovati za presenční
služby vojenské, byť i dvouleté. Tu je po-
třebí obyvatelstvu vštěpovati již od mládí
a všem ji stále připomínati, počínajíc rodi-
nou, ve škole, v obcích, ve spolcích i v poli-
tických organisacích.
Voják nastupující do činné služby vojen-
ské musí mít již v krvi odhodlání
k obraně, musí být proniknut vírou
a přesvědčením o nutnosti
této obrany.
Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je třeba
dlouholeté, přesně a jednotně
usměrněné činnosti ve škole,
ve spolcích i v rodině.
4. Branné výchovy celého národa je dále
zapotřebí k tomu, aby válka po stránce por-
litické a hospodářské byla dobře připra-
vena a dobře vedena.
Tak je tomu již v četných státech, hlav-
ně pak v těch, které s námi sousedí. Války
se zúčastní vlastně veškeré obyvatelstvo,
a proto je třeba, aby všechny vrstvy znaly
své povinnosti.
Je to nauka o mobilisaci
všech sil národních pro pří
právu a vedení války. V de-
mokratických státech je zejména nutné,
aby všichni vedoucí činitelé tuto nauku pěs-
tovali a ji dokonale ovládali, neboť v jejich
rukou je příprava i vedení války.
Z toho, co bylo řečeno, je zřejmé, že
branná výchova celého náro-
da je naprosto nutná.
II.
Vyžaduje-li podle předcházejících vý-
vodů charakter moderní války nezbytně za-
vedení všeobecné branné výcho-
vy obyvatelstva, je to u nás ještě
zvláštní situace našeho stát a,
která nutnost takového opatření prokazuje
způsobem jakoukoli pochybnost vylučují-
cím.
1. Důvody strategické.
Velký počet vycvičených a pohotových
vojáků hned na počátku války je zvláště
pro republiku československou otázkou
svrchované důležitosti. Je to kategorický
imperativ, plynoucí z naší situace po
stránce strategické, přihlíží-li se k poloze
a tvaru našeho státu.
Je třeba, aby pro případ potřeby tu byl
co nejrychleji k disposici největší počet
obyvatelstva našeho státu ve zbrani pro boj
dobře vycvičený a připravený a aby i ostat-
ní obyvatelstvo bylo dokonale připraveno
a pohotovo k příslušným úkolům a úkonům,
jež bude na nich obrana státu požadovati.
Toho se dá dosíci jen účelně prováděnou
všeobecnou brannou výchovou.
V budoucí válce bude patrně celé území
našeho státu zasaženo válečnými ději,
pročež je třeba, aby všechno obyvatelstvo
bylo připraveno a vědělo, jak se má chovati
a co má dělati.
2. Důvody výcvikové.
V naší armádě se vyskytují určité potíže
výcvikové, které jsou ostatně pochopitelné,
37
protože tu jde o armádu mladou, která se
musila teprve od základů budovati a musila
hledati a vytvářeti vlastní methodu a vlast-
ní tradici. Ze světové války je známo, že
i osoby v míru neodvedené byly při třídění
odvedeny a po velmi krátkém výcviku za-
řaďovány do polních pochodových formací.
Na podobnou možnost pamatuje i § 28,
odst. 1, písm. d) našeho branného zákona.
Branná výchova jistě zvýší jakost krát-
kého výcviku takových osob, kterého se
jim dostane v době války.
Vedle toho bude lze odstraniti účelnou
brannou výchovou intensivně prováděnou
i mnoho z výcvikových potíží.
3. Morálka obyvatelstva.
Zvláště pak je zapotřebí v našem státě
vypěstovati obrannou morálku
obyvatelstva. Je třeba vytvořiti
ideál obrany, učiniti z něho posvátnou
vlastnost a ctnost občanskou. Silná morál-
ka a tvrdé odhodlání k obraně jsou kate-
gorickým příkazem pro náš stát.
Je třeba, aby obyvatelstvo našeho státu
situaci svého státu pro případ války znalo
a bylo připraveno, škola, spolky i rodina
musí tu být nápomocny.
Není nic horšího než nízká úroveň, ze-
jména mravní, osob nastupujících do vo-
jenské služby. Je třeba brannou výchovou
připraviti budoucí vojáky tak, aby jejich
vojenský výcvik byl co nejhodnotnější.
Postarati se o přípravu obyvatelstva na-
šeho státu na válku a na její vedení má
býti úkolem branné výchovy, zaváděné na-
vrženým zákonem.
III.
Pro zavedení branné výchovy u nás
mluví konečně i ta skutečnost, že bran-
nou výchovu (přípravu) zavedla
již většina evropských států.
1. V některých státech je tato výchova
zavedena jako povinná, v některých jako
dobrovolná.
Povinnou všeobecnou brannou výchovu
má zejména Itálie, Maďarsko, Sovětský
Svaz, Rumunsko a Jugoslávie, v některých
státech je předvojenská výchova povinná
pro žáky středních a vysokých škol (Pol-
sko, Francie).
U školní a mimoškolní mládeže je ve vět-
šině států do 15 let věku věnována péče tě-
lesné výchově, přizpůsobené vojenským po-
žadavkům a základním vojenským znalos-
tem (organisace vojsk, čtení map, znalost
Morseových značek, signalisování, první
pomoc raněným atd. ).
Od 15 let věku cvičí mládež již střelbu
s malorážovými puškami a základní vojen-
ský výcvik nováčka, v dalších letech pak se
seznamuje se všemi vojenskými zbraněmi
a je podrobena plnému výcviku.
žáky středních a vysokých
škol připravuje předvojenská vý-
chová na úkol záložních podůstojníků a
důstojníků.
Na středních školách je cvičeno hlavně
v nejvyšších dvou až třech třídách. Výcvik
je prováděn v hodinách tělocviku a jedno
až dvě odpoledne v týdnu mimo dobu vy-
učování. O prázdninách jsou studenti posí-
láni do kursů ve zvláštních táborech. Cvi-
čitelé jsou profesoři-záložní důstojníci a
aktivní důstojníci vojska, v táborech je vý-
cvik řízen vojskem.
Na vysokých školách jsou studenti sdru-
žováni buď v "akademické legie" (Francie,
Itálie, Polsko) nebo v jiné podobné organi-
sace a jsou cvičeni podobně jako na střed-
ních školách. O prázdninách jsou pro ně
budovány zvláštní universitní tábory. Cvi-
čiteli jsou vesměs aktivní důstojníci.
Studenti se účastní mimo to cvičení
s vojskem buď jako diváci nebo jako zařa-
dění.
Po nástupu do vojenské služby jsou stu-
denti povoláni do škol na záložní důstoj-
níky, slouží z části kratší dobu než osoby,
které nemají branné přípravy (na př. v Pol-
sku, Itálii, Francii), z části jsou podle
stupně výchovy ihned po nástupu vojenské
služby jmenováni poddůstojníky nebo důs-
tojníky presenční služby.
Branná příprava mládeže mimo školy se
děje buď v tělocvičných spolcích a také
v občanských vojenských spolcích (Ně-
mecko, Rakousko), anebo ve zvláštních
organisacích předvojenské výchovy (jako
je v Maďarsku "Levente", v Itálii "Balilla"
a podobné jednotky ve Francii a v Polsku).
Takové organisace jsou zřizovány v každé
obci, mládež cvičí, občané - vysloužilí zá-
ložní poddůstojníci a důstojníci - na vý-
cvik dozírají aktivní důstojníci vojska. Mlá-
dež koná základní výcvik nováčka beze
zbraně a od 15 let výcvik se zbraní.
38
Ve většině států koná jak školní tak
i mimoškolní mládež zkoušky; podle
jejich výsledku je pak při nástupu do činné
služby vojenské povolána k výcviku na pod-
důstojníky nebo (studenti) k výcviku na
důstojníky v záloze.
Branná příprava je v některých státech
rozšířena i na ženy; ty jsou v dívčích
letech cvičeny na ošetřovatelky raněných a
seznamují se podobně jako muži s ochranou
proti bojovým plynům.
Ve všech státech jsou zřizovány spolky
občanstva na ochranu proti bojovým ply-
nům a na ochranu před útoky nepřátelského
letectva.
V státech, o nichž byla v těchto poznám-
kách řeč, jsou vydány pro brannou výchovu
velmipodrobné a přesné před-
pisy, pokyny a směrnice.
2. Srovná-li se s tímto stavem situace
u nás, třeba beze sporu uznati, že jsme tu
zůstali velmi pozadu za ostatními
státy.
Největší nedostatek tkví v tom, že
se branné výchovy u nás účastni jen zcela
nepatrný zlomek mládeže ani-
koli veškeré obyvatelstvo.
Uváží-li se, že skoro všechny evropské
státy, zejména naši sousedé, brannou vý-
chovu obyvatelstva již mají a ji po dlouhou
řadu let již provádějí, vysvitne tím jasněji
skutečnost, jak náš stát zůstal po té stránce
pozadu, a zároveň i nutnost toto omeškání
co nejdříve odstraniti.
IV.
Přihlédnuvši k tomu, co bylo uvedeno
v předcházejících poznámkách, rozhodla se
vláda předložiti Národnímu shromáždění
osnovu zákona, jímž by byla branná v ý-
chovazákonem upravenai v na-
ší republice.
Základní myšlenky, na nichž je
tento návrh vybudován, jsou v podstatě
tyto:
1. K zvýšení brannosti lidu zavádí se
všeobecná branná výchova.
Podléhají jí všichni obyvatelé česko-
slovenské republiky bez rozdílu po-
hlaví ve věku od počátku po-
vinné školní docházky až do
konce roku, v němž dosáhnou
30. roku v ě k u, a pokud jde o výcvik
v úkolech civilní protiletecké ochrany, až
do 60 let. Budou-li toho zájmy obrany státu
vyžadovati, bude moci vláda nařízením pod-
robiti starší osoby až do 60 let na přechod-
nou dobu výcviku i v jiných pomocných a
ochranných službách, a pokud jde o muže,
též brannému výcviku.
2. Branná výchova se skládá ze tří slo-
žek, a to:
a) z branné průpravy mravní, naukové a
tělesné,
b) z výcviku v pomocných a ochranných
službách (počítajíc v to zejména výcvik
v úkolech civilní protiletecké ochrany) a
c) z branného výcviku.
3. Všechny tyto složky branné výchovy
se neuplatňují po celou dobu, co po-
vinnost k této výchově trvá, stejnou
měrou.
Třeba tu lišiti - podle věku a pohlaví
osob branné výchově podléhajících -:
A. brannou výchovu mládeže školou po-
vinné;
B. brannou výchovu obyvatelstva školou
nepovinného do konce roku, v němž dovrší
30. rok věku;
C. brannou výchovu obyvatelstva staršího.
K p í s m. A.
V této době se omezuje branná výchova
mládeže jen na brannou průpravu mravní,
naukovou a tělesnou a pečuje o ni škola.
K p í s m. B.
Zde třeba lišiti brannou výchovu podle
pohlaví osob této výchově podléhajících.
a) Branná výchova osob muž-
ského pohlaví.
Tato výchova se dělí na tři fáze:
aa) branná výchova jinochů školou
nepovinných až do 31. srpna
roku, v němž dovrší 17. rok věku.
V této době přistupuje k branné průpravě
mravní, naukové a tělesné u jinochů ještě
výcvik v pomocných a ochranných službách
a o tuto složku branné výchovy se stará
rovněž škola, ovšem jen potud, pokud do-
tčené osoby chodí do škol, v nichž je o po-
skytování této složky branné výchovy po-
staráno. U mládeže, která do žádných škol
nechodí, pečují o tuto brannou průpravu
spolky oprávněné k poskytování branné vy-
39
chovy, pokud jde o jejich příslušníky; jinak
je obstarávána tato průprava ve střediscích
branné výchovy, není-li v zákoně jinak
stanoveno;
bb) branná výchova mladíků od
1. září roku, v němž dovrší 17.
rok věku, až do nastoupení vo-
jenské služby presenční (vo-
jenského výcviku příslušníků
náhradní zálohy), po případě
až do odvodního rozhodnutí
"Neodveden":
V této době se provádí u mužské mládeže
branná výchova úplná, ve všech svých
složkách a s největší intensitou. Pokud
chodí mužská mládež do veřejných škol,
podrobí se všem složkám branné výchovy
ve škole, do níž chodí; není-li na dotčené
škole o některou složku branné výchovy po-
staráno, je studující povinen podrobiti se
této složce branné výchovy spolu s mládeží
do škol nechodící.
Mimo školu budou obstarávati bran-
nou výchovu mladíků, pokud jde o brannou
průpravu mravní, naukovou a tělesnou,
spolky oprávněné k poskytování branné vý-
chovy, jejichž jsou příslušníky a nejsou-li
příslušníky žádného takového spolku, stře-
diska branné výchovy, není-li v zákoně ji-
nak stanoveno.
Branný výcvik mimoškolní budou obsta-
rávati pro všechny osoby tomuto výcviku
podléhající střediska branné výchovy, která
se postarají též o výcvik v pomocných a
ochranných službách, pokud nebude tento
výcvik svěřen spolkům oprávněným k po-
skytování branné výchovy, po případě ji-
ným k tomu vhodným zařízením;
cc) branná výchova ostatních mu-
žů až do konce roku, v němž
dokončí 30. rok věku:
Této branné výchově podléhají jen muži,
kteří nebyli odvedeni anebo byli pro ne-
způsobnost z vojenské služby propuštěni.
Branná výchova mužů se tu omezuje jen
na branný výcvik a výcvik v pomocných a
ochranných službách a má za účel připra-
viti muže této výchově podléhající na úkoly
v obraně státu, které je očekávají (střežení
různých objektů, zvláštní úkoly v civilní
protiletecké ochraně, osobní úkony podle zá-
kona o obraně státu a pod. ).
b) Branná výchova dívek a
žen školou nepovinných do
konce roku, v němž dovrší
30. rok věku.
Tato výchova má dvě fáze, a to:
aa) brannou výchovu až do
konce roku, v němž se do-
sáhne 21. roku věku:
V této době se podrobí osoby ženského
pohlaví branné průpravě mravní, naukové
a tělesné a výcviku v pomocných a ochran-
ných službách.
Podrobí se tu tedy všem složkám branné
výchovy, které jsou u žen podle navrženého
zákona možné. Brannému výcviku podro-
beny nebudou, poněvadž ženy brannému
výcviku nebudou vůbec podléhati.
Branná průprava mravní, nauková a tě-
lesná se poskytne osobám ženského pohlaví
podobným způsobem jako osobám muž-
ského pohlaví. To platí v zásadě i o výcviku
v pomocných a ochranných službách, při
čemž podle možnosti budou v rámci stře-
disk branné výchovy zřízeny i zvláštní
kursy a jiná zvláštní zařízení, v nichž by se
dostalo ženám specielního výcviku v úko-
lech, které budou na nich za branné poho-
tovosti státu v zájmu obrany státu poža-
dovány;
bb) brannou výchovu ostat-
ních žen až do konce roku,
v němž dokončí 30. rok věku:
V této době se omezí branná výchova
žen jen na výcvik v pomocných a ochran-
ných službách, o němž platí to, co bylo ře-
čeno o tomto výcviku, poskytovaném že-
nám až do konce roku, v němž dovrší
21. rok věku.
K písm. C).
Pokud se týče obyvatelstva star-
šího (po 31. prosinci roku, v němž byl
dovršen 30. rok věku), ukládá se mu -
bez rozdílu pohlaví - ex lege povinnost
k výcviku v úkolech civilní pro-
tiletecké ochrany a to až do
dovršeného 60. roku věku.
Výcvik v jiných pomocných a
ochranných službách a pokud
jde o muže, též branný výcvik, se
osobám právě uvedeným ex lege neukládá,
zákon však dává vládě zmocnění, aby vlád-
ním nařízením výjimečně a na přechodnou
dobu mohla naříditi, aby se na dobu ne-
zbytné potřeby i tyto složky branné vý-
chovy pro uvedené starší osoby zavedly.