6
Celková průměrná většina jest přes 70%.
V pozdější době přihlásilo se o podpisové
archy ještě mnoho německých společenstev v Če-
chách a na Moravě, od nichž výsledky dosud ne-
došly. Ale i dosavadní výsledek akce bez vzpo-
menutých společenstev německých naprosto stačí
ke správnému posouzení stanoviska a smýšlení
veliké většiny československého mlynářstva.
Ostatně zemská jednota mlynářských spole-
čenstev na Moravě svolala schůzi a na ní se uká-
zala při hlasování většina proti kontingentaci ješ-
tě větší než při moravské podpisové akci.
Pan ministr průmyslu, obchodu a živností pro-
hlásil před nějakým časem k deputaci »Mlynář-
ské obrany« a ujistil ji, že kontingentace bude
zrušena, jestliže »Mlynářská obrana« prokáže, že
většina mlynářů s kontingentací nesouhlasí.
Podpisová akce (tak jako schůze svolaná zem-
skou jednotou moravskou) nesouhlas většiny mly-
nářů o kontingentaci dokázala zcela jasně. Sám
jsem nejednou uváděl doklady o tom, jak jsou
pronásledováni ti, kdo se stavějí za »Mlynářskou
obranu. «
Snižování kontingentu, trýznění stálými revi-
semi, pokuty, ba i odnímání živnostenského o-
právnění očekává ty, kdo projevují nesouhlas s
potlačením své hospodářské a občanské svobody
monopolním hospodářstvím. Povážíme-li, že mění-
cí se předpisy a spousta všelijakých formulářů,
které mají mlynáři místo provozování svého ře-
mesla vyplňovati, jsou pro valnou většinu z nich
tajemnými rébusy, jest zřejmé, že záleží opravdu
jen na vůli monopolních orgánů, zda zjistí, že se
mlynář v něčem prohřešil proti »úředním pra-
vidlům«. A za tohoto stavu právní i hospodářské
nejistoty řemeslné mlynáře svolávají na schůze
a zpracovávají je netoliko mlynářské odbory
vládních politických stran, nýbrž dokonce i Sbor
pro mlynářské záležitosti. Ten pořádá i úplné ve-
řejné schůze - z jakého oprávnění, je záhadou.
Jestliže prese všechen tento nátlak tak veliká
většina členů uvedených mlynářských společen-
stev neváhala svým podpisem stvrdit svůj odpor
proti kontingentaci, ač dobře ví, jakým nebezpe-
čenstvím a protivenstvím se tím vydává, není
žádné pochybnosti ani o tom, souhlasí-li mlynář-
stvo s touto vládní úpravou výroby mlynářské,
ani zda mu tato úprava prospívá, či škodí.
Tážeme se proto jmenovaných pánů ministrů:
1. Znají výsledek podpisovací akce proti kon-
tingentaci mletí, kterou uspořádala Mlynářská
obrana?
2. Jsou ochotni dodržeti sliby, které dali, a
kontingentaci námezdní i obchodní novelisací
vládního nařízení číslo 168 ř. z. - 1938 zrušiti?
V Praze dne 2. června 1937.
Inž. Schwarz,
Smetánka, dr Dominik, Trnka, Ivák, dr Tiso, Kut,
Drobný, Danihel, Zvoníček, Slušný, dr Sokol,
Gajda, Dembovský, Kendra, dr Branžovský,
dr Fencik, Bródy, Florek, Sivák, Hlinka.
982/V.
Interpelace
poslance Emanuela Klímy
ministru vnitra
o neoprávněném nepotvrzován! starosty
obce Bystrc u Brna.
V listopadu m. r. byl zvolen starostou obce
Bystrc u Brna občan Pospíšil, nadporučík fran-
couzských legií. Jmenovaný byl již dříve plných
18 let (od r. 1923 do r. 1931) starostou jmenované
obce.
Zemský úřad do dnešního dne volbu starosty
nepotvrdil. Příslušný referent zemského úřadu
v Brně, dr Rosenfeld, se odvolává na to, že spisy
jsou u okresního úřadu a okresní hejtman dr Krajtl
odpírá jakékoliv informace, odvolávaje se na zem-
ský úřad. Příklad je křiklavým projevem byro-
kratické zvůle.
Podepsaní se táží:
1. Je pan ministr ochoten naříditi okamžité
potvrzení starosty Pospíšila?
2. Nařídí přísné vyšetření tohoto případu a
potrestání těch, kteří průtah zavinili?
V Praze dne 10. června 1937.
Klima,
Beuer, B. Köhler, Kopecký, Schenk, Procházka,
Dölling, Kosik, Nepomucký, Hodinová-Spurná,
Machačová, Vallo, Kopřiva, Zupka, Slanský, Širo-
ký, dr Clementis, Šverma, Krosnář, Zápotocký.
Vodička.
982/VI (překlad).
Interpelace
poslance G. Bonina
ministrovi vnitra,
že orgány státní policie v Kraslicích, čet-
nického pátracího oddělení v Chebu a čet-
nických stanic v Rotavě a Jindřichovicích
proti zákonu provádějí domovní
prohlídky.
Ve čtvrtek dne 11. března 1937 provedly orgá-
ny výše uvedených bezpečnostních úřadů domov-
ní prohlídky u Emanuela Gerstnera v Rotavě č.
7
361, Pavla Keilwertha v Rotavě č. 471, Edmunda
Brandla v Rotavě č. 196, Josefa Dotzauera v Ro-
tavě č. 366 a Františka Rödiga v Rotavě č. 224.
Důvody zůstaly utajeny. Orgány provádějící do-
movní prohlídky naprosto nedbaly ustanovení zá-
konů a svých služebních předpisů. Ani zabavené
věci nemohly býti nikterak závažné pro nějaké
trestní vyšetřování. Ale jak se prováděly jednot-
livé domovní prohlídky, vymyká se jakémukoliv
popisu a jest to výsměchem pojmu právního státu.
Žádný z postižených nebyl proti předpisům
trestního soudního řádu vyslechnut před provede-
ním domovní prohlídky a dotázán, nevydá-li snad
dobrovolně hledanou věc. Žádnému z postižených
nebyl soudcovský rozkaz k domovní prohlídce
ani hned předložen, ani do 24 hodin dodatečně
zaslán. Ani žádnému z postižených nebylo před-
loženo písemné zmocnění policejního úřadu k do-
movní prohlídce, že by snad byla naléhavá, ani
nebyly doručeny její důvody. U žádného z posti-
žených nebyli při domovní prohlídce zapisovatel
a dva soudní svědkové. O provedených domov-
ních prohlídkách byly v jednotlivých případech
sepsány jen české zápisy, které postižení byli do-
nuceni podepsati, poněvadž se jim hrozilo zatče-
ním, budou-li se zdráhati. U žádného z postiže-
ných nebyl o zabavených předmětech sestaven
seznam ani nebyly zabavené předměty pojaty do
zvláštního zápisu. Pavlu Keilwerthovi z Rotavy č.
471 byly zabaveny zcela nezávazné spisy, pohled-
nice a členské knížky sudetskoněmecké strany,
svazu Němců atd. a odneseny, aniž mohl kontro-
lovati, byly-li mu všechny předměty vráceny, po-
něvadž nebyl sepsán žádný seznam. U Emanuela
Gerstnera z Rotavy č. 361 byly rovněž zabaveny
bezvýznamné spisy, členská knížka sudetskoně-
mecké strany, nálepky na dopisy atd. Emanuel
Gerstner byl donucen podepsati zápis sepsaný
česky, jinak by ho byli odvedli do Chebu.
Zvlášť příkré bylo chování vyšetřujících or-
gánů při domovní prohlídce v bytě Josefa
Dotzauera v Rotavě č. 366. Ačkoliv jeho žena je
delší dobu nervově chorá, provedly orgány do-
movní prohlídku bez nejmenšího ohledu na ne-
mocnou ženu a na nepřítomnost mužovu. Proti
všem ustanovením služebních předpisů a záko-
nů vylomily psací stůl bodlem, poněvadž Dotzauer
nebyl přítomen a klíč měl s sebou. Bez
výběru, aniž byl pořízen nebo vyhotoven seznam
zabavených předmětů, byly zabaveny spisy, do-
pisnice, fotografie, ale i odznaky a členské knížky.
Stejně se prováděla domovní prohlídka u Ed-
munda Brandla v Rotavě č. 196 a u Františka
Rödiga v Rotavě, při níž rovněž orgány nedo-
držujíce ustanovení zákonů bez výběru zabavily
zápiskový kalendář, tiskopisy, náčrty záclon, člen-
ské knížky atd., aniž byl sepsán přiměřený se-
znam těchto předmětů.
Zdá se, že se vyšetřující orgány necítí váza-
nými žádnými zákonitými nebo služebními před-
pisy jsouce si vědomy toho, že za všech okolností
nadřízené úřady budou krýti jejich svévolný
postup.
Interpelanti oznamují panu ministrovi vnitra
vytýkanou věc a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jaká opatření učinil pan ministr stran své-
volného jednání orgánů provádějících domovní
prohlídky?
V Praze dne 3. června 1937.
G. Böhm,
Knöchel, Knorre, Fischer, Obrlik, inž. Richter,
E. Köhler, Hollube, Axmann, dr Zippelius, Rösler,
Illing, dr Eichholz, May, Birke, Hirte, Sogl, Jäkel.
inž. Karmasin, inž. Peschka, Franz Němec, Nickerl,
Stangl.
982/VII (překlad).
interpelace
poslance J. lllinga
ministrovi vnitra
o zhanobeni kadaňských březnových
padlých názvem zločinců.
Dne 4. března 1919 - tedy v době, kdy ještě
vůbec nebylo rozhodnuto o státoprávním osudu
sudetskoněmeckých území - stříleli čeští vojíni
v Kadani bezohledně na Němce a při tom zabili
četné muže a ženy.
Ve spolkové místnosti hostince U červeného
jelena ve Válči visel na stěně obraz, věnovaný
vzpomínce na ty, kdož padli při událostech dne 4.
března 1919 v Kadani. Dne 28. února 1937 zařídil
četnický strážmistr z valečské stanice Novotný,
že tento obraz byl zabaven. Dne 1. března 1937
řekl tento četnický strážmistr k Josefu Niklasovi,
truhlářskému pomocníku z Válče č. 23, asi toto:
»V Německu byl také zaveden nový režim a noví
mužové dali zahubiti lidi, kteří se stavěli proti
novému režimu, aniž se to smělo nějak uveřej-
niti. V roce 1919 nastaly i zde nové poměry a lidé,
kteří byli v Kadani zastřeleni, přišli proto o život,
že se stavěli proti novému státu. Víte přece, že
je tento obraz zakázán. Tu by bylo lze ctíti kaž-
dého zločince a vyvěšovati jeho obraz. «
I k jiným obyvatelům z Válče se tento čet-
nický strážmistr vyjádřil tak, že líčil lidi, zastře-
lené dne 4. března 1919 v Kadani, jako zločince.
Taková vyjádření četnického orgánu o cti bez-
branných mrtvých urážejí city všech sudetský-jh
Němců a velmi vážně ohrožují veřejný klid a po-
řádek a vážnost četnictva. Rozhodně hrubě poru-
šují zdrženlivost, kterou služební instrukce přika-
zují zachovávati při četnických šetřeních.
8
Interpelanti se tedy táží pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 3. června 1937.
Illing,
Birke, Knorre, Fischer, G. Böhm, Knöchel, Obrlik,
inž. Richter, May, Rösler, dr Eichholz, Hirte, Sogl,
Jäkel, Axmann, E. Köhler, inž. Peschka, Hollube,
Franz Němec, Nickerl, dr Zippelius, inž. Karmasin,
Stangl.
982/VIII (překlad).
Interpelace
poslance J. Jäkla
ministrovi vnitra,
že státní policejní úřad v Liberci svévolně
potrestal státní občany německé
národnosti.
Trestním nálezem libereckého policejního ře-
ditelství ze dne 27. dubna 1937 bylo několik stát-
ních občanů německé národnosti odsouzeno pro
přestupek § 17/1 zákona č. 269/1936 Sb. z. a n. po-
dle § 22 téhož zákona ke správním trestům. Po-
trestáni byli proto, že se policejní úřad úplně
mylně domníval, že potrestaní státní občané nosili
zakázaný stejnokroj.
Alfréd Hubner, majitel obchodu s lahvovým
pivem v Liberci, Edvardova ul. č. 3, bytem v Ru-
prechticích č. 327, jest vyučený montér a poně-
vadž nenalezl odborného zaměstnání, provozuje
obchod s lahvovým pivem. Má svůj vlastní auto-
mobil, s nímž dodává zboží kupujícím do domů.
Poněvadž sám nemůže tuto práci zmoci, má dva
pomocníky. Jen v neděli může prováděti opravy
které se v týdnu staly nutnými. Proto chodívá
každé neděle do svého závodu. Jeho úbor při vy
konávání zaměstnání se skládá z páru vysokých
bot, šedivých jízdeckých kalhot, hnědé kazajky
košile s vázankou a tmavohnědé šoférské čepice.
Tyto části oděvu nosí denně a měl je i v neděli
dne 4. dubna 1937, když přišel do svého závodu,
aby opravil automobil. Poněvadž byl toho dne
zraněn na paži a mimo to nemohl provésti opra-
vu sám, požádal několik přátel, aby mu při této
práci pomohli. Když svou práci dodělal, sešel se
on a jeho přátelé asi u kavárny »Pošta« se zná-
mým řidičem, se kterým se bavili. V této chvíli
přišel k mm neuniformovaný policista a vyzval
je, aby s ním šli na strážnici. Tam jim bylo ozná-
meno, že se provinili přestupkem podle § 17/1 zá-
kona č. 269/1936 Sb. z. a n. a že se zahajuje řízení.
Tento postup postrádá jakéhokoliv zákonité-
ho podkladu a dlužno jej považovati za svévolné
šikanování. Přátelé Alfréda Hubnera, kteří mu
toho dne při práci pomáhali, měli sice také vy-
soké boty, ale každý měl jinou kazajku a jinou
čepici. Jednotným jejich úborem byly skutečně jen
vysoké boty. Řádně provedené šetření by bylo jistě
ukázalo a dokázalo, že postižení nosí při své práci
denně boty, které jsou pro ně praktické. Roz-
hodně nelze z náhodného faktu, že měli společnou
část oděvu, konstruovati přestupek podle zákona
č. 269/1936 Sb. z. a n. Naopak by to bylo ome-
zování osobni svobody, kdyby se ustanovení
§ 17/1 zákona č. 269/1936 Sb. z. a n. vykládala
vytýkaným způsobem. Stejným právem by se
musili trestati podle téhož ustanovení zákona č.
269/1936 Sb. z. a n. všichni lidé, kteří nosí bílý
límeček nebo hnědé Baťovy střevíce.
Interpelanti oznamují panu ministrovi svévol-
ný výklad zákona o vlajkách a o něj se opírající
protizákonné potrestání státních občanů německé
národnosti a táží se ho:
Jaká konkrétní opatření jest pan ministr ocho-
ten učiniti, aby znemožnil protiprávní a protizá-
konný výklad § 17/1 zákona č. 269/1936 Sb. z. a n.
libereckým státním policejním úřadem, výklad to,
jenž státním občanům bez důvodů působí hmotné
i mravní škody?
V Praze dne 3. června 1937.
Jäkel,
Knöchel, Fischer, llling, inž. Richter, G. Böhm,
Knorre, dr Eichholz, Hirte, Birke, May, Obrlik,
Rösler, inž. Karmasin, Franz Němec, Axmann,
Sogl, Nickerl, inž. Peschka, Hollube, dr Zippelius,
Stangl, E. Köhler.
982/IX (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministru vnitra
o neodůvodněném opatření policejního
komisařství ve Vrchlabí.
Policejní komisařství ve Vrchlabí nařídilo,
aby se dne 17. května 1937 dopoledne provedla
domovní prohlídka u pana Oty Seidla z Herlíko-
vic č. 12. Policejní komisařství odůvodnilo tuto
domovní prohlídku písemným příkazem č. j. 2160/
37, bez data, který zní:
9
»Doručiteli tohoto dopisu se tímto uděluje
plná moc, aby ve Vašem domě nebo ve Vašem
bytě provedl domovní prohlídku, poněvadž jest
odůvodněné podezření, že jste nevyhověl zákazu
vrchlabského státního policejního úřadu ze dne
25. dubna 1937, č. 682/37. «
Tímto zákazem se zapovídá prováděti »volby
na zkoušku«.
Jak vysvítá z připojeného oběžníku, musila
býti akce strany ke zjištění mínění svých členů
o vhodných kandidátech pro obecní volby ukon-
čena již dne 24. dubna 1937. Postižený Oto Seidel
nemohl tedy při provádění této akce věděti o
zákazu, který byl vydán o den později. Seidlovi
tedy nebylo možno překročiti zákaz policejního
úřadu nebo ho uposlechnouti, poněvadž byl vy-
dán teprve po ukončení akce a také teprve po
ukončení akce se o něm dověděl. Policejní úřad
tedy učinil opatření, které se zřetelem na dobu
jeho vydání nemohlo býti vzato na vědomí, ale
přes to trestá pana Seidla. Policejní úřad tedy
neuznává, že skutečně nebylo možno zákazu vy-
hověti.
Úředník pověřený domovní prohlídkou, aktuár
Brusebauch, zabavil však nejen materiál týkající
se tak zvaných »voleb na zkoušku«, nýbrž i vše-
chny pokyny a brožury sudetskoněmecké strany
až z roku 1936. Dále zabavil 60 odznaků, které
byly již policii předloženy a jejichž prodej čle-
nům strany byl povolen. Aktuár Brusebauch žá-
dal také od pana Seidla, aby otevřel dvě skříně,
které nejsou jeho majetkem, nýbrž patří jeho
tchánovi. Majetník těchto skříní odejel ve svato-
dušní pondělí na výlet a nebyl tedy přítomen.
Pan Brusebauch hrozil, že dá skříně násilím ote-
vříti, ačkoliv jako úředník jistě věděl, že zákon
předpisuje, že při domovních prohlídkách musí
býti přítomen majetník bytu, který má býti pro-
hledán. Pan Brusebauch řekl dále k panu Seidlo-
vi: »To máte z toho, proč se zabýváte takovými
věcmi. «
Z vylíčeného stavu věci jest zřejmo, že úřa-
dování vrchlabského policejního úřadu není v tom-
to případě bezvadné.
Interpelanti oznamují tento případ panu mi-
nistrovi a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jaká konkrétní opatření učinil pan ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 3. června 1937.
Obrlik,
Knöchel, Fischer, G. Böhm, Knorre, Hirte, May,
Inž. Richter, dr Eichholz, Birke, Rösler, dr Zippe-
lius, Illing, Sogl, Jäkel, Hollube, Axmann, Stangl,
E. Köhler, Franz Němec, Nickerl,
inž. Karmasin, inž. Peschka.
982/X (překlad).
Interpelace
poslance G. Knöchla
ministrovi financí
a ministrovi vnitra
o služebních přehmatech zaměstnance
Kafky od pohraničního celního úřadu
v Horním Jindřichově.
Finanční zřízenec Kafka zadržel dne 30. dub-
na 1937 večer u pohraničního celního úřadu v
Horním Jindřichově Adolfa Endlera z Rumburku,
když se vracel domů se svého pracovního místa
ve Varnsdorfu. Při tom padl finančnímu zřízenci
do rukou důvěrný průklep s hesly sudetskoně-
mecké strany k 1. květnu. Naprosto proti před-
pisům odevzdal finančník dále četníkovi vůbec
nepovážlivý ani zákonu neodporující průklep he-
sel, která se mají dodržovati při květnových pro-
jevech sudetskoněmecké strany. Ten si dal po-
říditi opis a Endler měl potvrditi, že tato hesla
sepsal sám pro sebe. Poslední dobou se mno-
ží případy, že se bez jakéhokoliv zákonitého pod-
kladu zadržují a zatýkají lidé a zabavují jejich
věci.
Interpelanti oznamují panu ministrovi vytý-
kanou věc a táží se ho:
Jest pan ministr ochoten oznámiti, podle kte-
rého zákonitého podkladu byla provedena tato
opatření omezující osobní svobodu?
V Praze dne 3. června 1937.
Knöchel,
Fischer, G. Böhm, Obrlik, Birke, Hirte, Axmann,
inž. Richter, Inž. Peschka, E. Köhler, dr Zippe-
lius, Franz Němec, Jäkel, Sogl, Stangl, Nickerl,
inž. Karmasin, dr Eichholz, May, Hollube, Illing,
Knorre, Rösler.
982/XI (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Köllnera
ministrovi železnic,
že železniční průvodčí porušil jazykový
zákon.
Československý státní občan německé národ-
nosti, Hanuš Maier, krajský jednatel sudetsko-
10
německé strany z Mariánských Lázni Luftu č.
159, jel podle jízdenky č. 11559, kterou dosud má,
dne 6. května 1937 vlakem v 9. 48 hod. dopoledne
z Mariánských Lázní do Lázní Kynžvartu. Seděl
ve voze Ce 3-2272. Byl to sedmý vůz za lokomo-
tivou.
Vlak projížděl okresy Mariánské Lázně a
Lázně Kynžvart. V každém z těchto soudních
okresů se při posledním soupisu lidu přihlásilo da-
leko přes 90%, tedy rozhodně přes 20% česko-
slovenských státních občanů k německé národ-
nosti.
Českoslovenští státní občané německé národ-
nosti, lhostejno kde bydlí, mají tedy podle ústav-
ního zákona právní nárok na to, aby jim úřady
vydávaly všechny příkazy a zákazy nejen v če-
ském, nýbrž i v německém jazyce.
Tímto předpisem § 2 jazykového zákona jest
vázána i železnice, a to tehdy, když nikoliv jako
podnik, nýbrž ve své vlastnosti jako státní úřad
svou mocí vydává příkazy a zákazy státním ob-
čanům, kteří železnice užívají.
Železniční průvodčí úřadující ve vlaku vešel
hned potom, když vlak vjel na území soudního
okresu Lázně Kynžvart, do oddělení vozu Ce
3-2272, ve kterém seděl tento československý státní
občan německé národnosti. Ten může uvésti ještě
dalšího svědka tohoto případu.
Průvodčí zvolal na pana Hanuše Maiera, se-
dícího u okna: "Kdo přistoupil, prosím?", »Jízden-
ky, prosím. Jak otázka »Kdo přistoupil, prosím ?«
tak i výzva »Jízdenky, prosím není naprosto čin-
ností ve vnitřním provozu železničního podniku.
Zde jde naopak o dva příkazy, které dráha jako
úřad svou mocí prostřednictvím svého průvodčího
dala státním občanům v oddělení sedícím; neboť
projev »Kdo přistoupil, prosím? jest otázkou,
která podle své povahy obsahuje výzvu hlasití se
a na tuto otázku odpověděti. Jest tedy ve své
podstatě příkazem železničního úřadu, aby se od-
povědělo železničnímu orgánu. Druhý projev
»Jízdenky, prosím jest nepochybně příkazem
jimž železnice jako úřad svým orgánem, průvod-
čím, vyzvala československé státní občany sedící
v oddělení, aby ukázali jízdenky.
Československý státní občan Hanuš Maier.
který se při posledním soupisu lidu přihlásil k ně-
mecké národnosti, byl si dobře vědom, že podle
§ 2 jazykového zákona a podle rozhodování nej-
vyššího správního soudu několikrát v časopisech
uveřejněného má mu železniční průvodčí v soud-
ním okrese Lázně Kynžvart udíleti všechny pří-
kazy, zákazy a oznámení nejen v českém, nýbrž
i v německém jazyku.
Hanuš Maier tedy mlčel a vůbec si nevšímal
příkazů železničního průvodčího. Naopak čekal, až
průvodčí podle zákona a svých služebních in-
strukcí pronese své příkazy i německy. To se
však nestalo. Průvodčí nepronesl německého slo-
va, nýbrž poklepal Hanušovi Maierovi na rámě
a opakoval svou výzvu »Jízdenky, prosím jen
česky, při čemž, aby zesílil svou výzvu chřestil
kleštičkami, aby takto učinil svou žádost srozumi-
telnou. Teprve když Hanuš Maier viděl, že prů-
vodčí zřejmě nezná ani svých služebních instrukcí
ani jazykového zákona a poněvadž se musel do-
mnívati, že průvodčí neumí vůbec německy, před-
ložil mu jízdenku ke kontrole.
To není ojedinělý případ. Takové přehmaty
podřízených železničních orgánů ději se denně po
tisících.
Tážeme se pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jaké konkrétní opatření učinil pan ministr
vyřizuje tuto interpelaci?
V Praze dne 3. června 1937.
Dr Köllner,
Knorre, Knöchel, Fischer, G. Böhm, Obrlik, Hirte,
dr Zippelius, E. Köhler, Axmann, Nickerl, Franz
Němec, Stangl, Birke, Jäkel, Sogl, inž. Karmasin,
Hollube, Inž. Richter, May, Illing, Rösler.
982/XII (překlad).
Interpelace
poslance P. Nickerla
ministrovi vnitra,
že správce státního policejního úřadu
v Jáchymově, dr Streit, svévolně
vykonává shromažďovací policii.
Poslední dobou se množí případy, že se své-
volně omezuje ústavně zaručené shromažďovací
právo, pokud jde o sudetskoněmeckou stranu,
předseda Konrád Henlein. Zvláště se po této
stránce vyznamenává komisař státního policejní-
ho úřadu v Jáchymově, dr Streit. Dne 27. dubna
1937 zakázal tento policejní komisař zástupci su-
detskoněmecké strany konati veřejné shromáždě-
ní ve Vojkovicích a odůvodnil to tím, že v žádosti
není uvedeno, proč se shromáždění má konati.
Téhož dne znovu podanou a opravenou žádost
o povoleni veřejného shromážděni dne 30. dubna
1937 policejní komisař dr Streit zase zamítl se
zvláštním odůvodněním, že až do 1. května nepo-
voluje vůbec žádná shromážděni. Zároveň podané
žádosti o povolení konati veřejné shromáždění,
omezené podle § 5 zákona o útisku č. 309/1921,
nebylo s tímž odůvodněním vyhověno.
Toto svévolné zkracování a omezování ústav-
ně zaručeného shromažďovacího práva se ve své
svévoli zvětšuje ještě tím, že dr Streit nevydává
písemného výměru, jak to ustanovuje předpis o ří-
zení, nýbrž se omezuje na ústní vyřízení žádosti.
Jiným příkladem, jak dr Streit svévolně a
protiprávně vykonává shromažďovací policii, jest
11
tento případ: František Zapf z Jakubova č. 11,
pošta Vojkovice, požádal státní policii v Jáchy-
mově, aby mu povolila konati dne 1. května 1937
zábavný večer. Tuto žádost podal asi 8 dní před
1. květnem. Františku Zapfovi nebyl doručen ani
zákaz ani povolení pořádati zábavný večer. Do-
mníval se tedy, že úřad mu povolil pořádati zá-
bavu, o kterou včas žádal. Ke svému velikému
úžasu byl po zábavě obeslán k policejnímu úřadu
a potrestán trestním příkazem. Jako odůvodnění,
že mu nebyl doručen výměr o povolení nebo zá-
kazu, uvedl dr Streit, že si každý musí pro povo-
lení pořádati nějakou slavnost dojíti na státní po-
licii. Cesta pěšky z Jakubova do Jáchymova trvá
4 hodiny.
Toto stanovisko dr Streita odporuje zákonu,
neboť žadatel má osobní nárok, aby jeho žádost
byla písemně vyřízena.
Interpelanti oznamují vytýkanou věc panu mi-
nistrovi vnitra a táží se ho:
1. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
donutil dr Streita od jáchymovského státního po-
licejního úřadu, aby řádně vykonával shromaždo-
vací policii?
2. Považuje pan ministr za nutné dáti zahájiti
proti komisaři dr Streitovi kárné řízení pro vytý-
kané poklesky a pro jeho služební kvalifikaci?
3. Jaké konkrétní opatření učinil pan ministr
ve vytýkané věci?
V Praze dne 3. června 1937.
Nickerl,
Stangl, Knorre, Fischer, Hirte, Knöchel, Illing.
May, Birke, Obrlik, Rosler, G. Böhm, inž. Peschka,
taž. Richter, Sogl, Franz Němec, dr Zippelius,
Jäkel, inž. Karmasin, Hollube, E. Kohler, Axtnann.
982/XIII.
Interpelace
poslance inž. Františka Schwarze
ministru spravedlnosti
stran bezdůvodného zabavení Poledního
listu.
Již několikráte jsme upozorňovali na bezdů-
vodné zabavování Poledního listu a jiných novin,
které vydává akciová společnost Tempo. Ale,
ačkoli některé z těch konfiskací dokonce soud
zrušil, zabavovací horlivost pražského státního
zastupitelství nikterak neochabuje. Tak v čísle Po-
ledního listu (a Moravského Poledního listu) s da-
tem 16. dubna 1937 byl od prvního písmene do
posledního zabaven tento článek:
"Co se stalo? Záhadné pověsti kolem letišti
v Ruzyni. Proč se pokusil o sebevraždu minister-
ský rada Flora? Včera byl hledán rozhlasem jiný
vysoký úředník min. veřejných prací, pět dní již
nezvěstný.
Před desíti dny otevřeno bylo, jak známo,
nové civilní letiště v hlavním městě republiky
v Ruzyni u Prahy. Ještě před slavnostním ote-
vřením, jehož termín již jednou musil být na
rychlo o několik měsíců odložen, bylo letiště, vy-
budované nákladem asi 60 milionů Kč, podrobeno
zdrcující kritice. Osmý den po zahájení provozu
prošla denním tiskem zpráva, že v min. veřejných
prací byl nalezen za příznaků prudké otravy
přednosta leteckého oddělení min. rada Flora.
Ihned se vyrojila spousta dohadů, neboť min. rada
Flora vedl všechny práce na stavbě ruzyňského
letiště. Vysoký tento úředník je dosud v lékař-
ském ošetřování v podolském sanatoriu. V urči-
tých kruzích se prohlašuje, že sebevražedný po-
kus způsobily nepříznivé kritiky o ruzyňském le-
tišti v denním tisku.
Za necelé tři dny, včera v poledne, vysílal
rozhlas zprávu o zmizení jiného vysokého úřed-
níka z min. veřejných prací, odb. r. Urbana, který
je již pohřešován pátý den. Zmizelý úředník je
přednostou oddělení, které spravuje všechny ne-
movitosti, jež spadají do kompetence min. věř.
prací, tedy i letišť. Zmizení odbor, rady Urbana
způsobilo, že záhadné pověsti kolem ruzyňského
letiště se ještě rozrostly. Zdá se býti téměř jisté,
že zde není něco v pořádku. Očekáváme, že
v zájmu uklidnění veřejnosti bude vydána úřední
zpráva, která vysvětlí, co se vlastně v Ruzyni
stalo. -jž. -«
Konfiskovaná stať volala tedy po úřední zprá-
vě, která by vysvětlila, co se vlastně stalo. Není
pochyby, že takové pravdivé úřední vysvětlení by
bylo uklidnilo veřejnost mnohem lépe než prosté
zabavení zprávy, neboť trnka zkušenost - bohu-
žel již také v občanstvu Československé republi-
ky - vzbudila místo nedůvěry v potlačené údaje
spíše domněnku, že »co je bílé, to je pravda.
Zabavit nepříjemnou informaci jest ovšem po-
hodlnější, nežli ji věcně vyvracet. Ale pro zemi
Havlíčkovu, jež se prohlašuje přímo za ostrov
svobody, tento pohodlný způsob se sotva hodí.
Tážeme se pana ministra spravedlnosti:
1. Jest mu známo, jak bezdůvodně bývá kon-
fiskován Polední list a přidružené noviny »Tem-
pa«?
2. Jest ochoten zjednati v této věci nápravu?
V Praze dne 10. května 1937.
Inž. Schwarz,
Florek. Kendra, dr Dominik, Zvoniček, Trnka,
Ivák, Danihel, Sivák, Dembovský, dr Branžovský,
Drobný, Hlinka, Smetánka, Kut, dr Tiso, Brody,
Slušný, dr Sokol, Gajda, dr Fencik.