17
jménem Vlasák do bytu rodičů Aloise Kubetschky
v Ženklavě č. 69, aby tam provedl šetření, jelikož
byla podána žádost o cestovní pas.
Při této příležitosti se staniční velitel provinil
přehmatem, který jest příznačný pro bezstarost-
nost četnických orgánů, s jakou zasahují do do-
movního a osobního práva.
Rovněž tam bydlící Alfons Kubetschka byl za-
městnán tím, že četl brožuru "Sovětské peklo
oživuje", II. část, vydanou nákladem K. H. Franka
v Karlových Varech a Lipsku. Staniční velitel se
přesvědčil o nadpise této brožury a nahlédl do ní.
Potom chtěl věděti, od koho Alfons Kubetschka
tuto brožuru má. Poněvadž Kubetschka odmítl to
sděliti, zabavil staniční velitel tuto brožuru a
zdráhal se ji vydati na žádost a příslušné námitky
Kubetschkovy. Staniční velitel se mohl nahlédnu-
tím přesvědčiti, který nakladatel brožuru vydal a
kde byla tištěna. Dále se mohl přesvědčiti, že bro-
žura nebyla vůbec zakázána nebo zabavena. Přes
to ponechal zabavení v platnosti a na námitky
Alfonse Kubetschky odpověděl: "Do toho Vám nic
není, já se budu již informovati. " Později ještě
řekl, že by Alfons Kubetschka neměl čísti časo-
pisu "Zeit" a jednostranných věcí.
Toto chování velitele četnické stanice Vlasáka
jest hrubým přehmatem proti služebním před-
pisům, neboť četníkům vůbec nepřísluší, aby na
vlastní vrub prováděli zabavení, zvláště když z po-
známky podle tiskového práva bylo zřejmo, kde
byla brožura vydána a tištěna a že není vůbec
zakázána.
Postižený Alfons Kubetschka ze Ženklavy č. 69
podal pro vytýkanou věc dne 12. března 1937 stíž-
nost brněnskému zemskému četnickému velitelství.
Poněvadž se interpelující domnívají, že tato stíž-
nost nestačí, aby se zásadně zabránilo podobným
přehmatům četníků v celém státě a poněvadž
mimo to stěžovatel nebyl vyrozuměn o vyřízení
kárného řízení, oznamují interpelující vytýkanou
věc panu ministrovi a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc ?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
účinně zakročil proti tomuto a podobným svévol-
ným činům četnických orgánů ?
V Praze dne 15. dubna 1937.
Inž. Künzel,
dr Hodina, Rösler, inž. Schreiber, Knöchel, inž.
Karmasin, May, Klieber, dr Kellner, Birke, dr
Eichholz, Jäkel, Sogl, E. Köhler, Illing, Obrlik,
Hirte, Hollube, Fischer, Stangl, Wagner, Nickerl,
Budig.
888/XXII (překlad).
Interpelace
poslance inž. E. Peschky
ministrovi vnitra,
že činovníci četnické stanice v Sudicích,
v okrese opavském, Josef Krčal a Wichnak,
bez důvodu rozpustili schůzi podle § 2.
ženský odbor místní skupiny sudetskoněmecké
strany, předseda Konrád Henlein, v Sudicích, okres
opavský, uspořádal dne 11. března 1937 schůzi
podle § 2 shromažďovacího zákona č. 135/1867
ř. z., omezenou na zvané hosty. Četníci Josef Krčal
a vrchní strážmistr Wichnak ze sudické četnické
stanice kontrolovali tuto schůzi, jak dalece jest
oprávněna, a rozpustili ji proto, že na pozvání
paní Emy Grittnerové ze Sudic č. 165 nebylo uve-
deno datum. Mimo to byla zabavena listina pří-
tomných.
Se svolavatelkou schůze byly mimo to sepsány
její osobní údaje a úřední orgány zabavily a vzaly
s sebou listinu zvaných a přítomných. Rozpustiti
schůzi proto, že jedno jediné pozvání nebylo ne-
dopatřením opatřeno datem, dlužno označiti jako
zlomyslnost. Úřady vydávajíce úřední výměry
často zanedbávají ustanovení jazykového zákona.
Pan ministr vnitra několikrát omlouval vytýkané
případy nedopatřením, které prý nemá žádného
významu, a neviděl potřeby zakročiti nějak proti
příslušným úřadům. Působí to na interpelující i na
obyvatelstvo zvláštním dojmem, když četníci po-
stupují proti obecenstvu s příliš velkou, ba přímo
trýznivou svědomitostí.
Mimo to jest zabavení listiny zvaných a pří-
tomných na důvěrné schůzi hrubým přehmatem
četníků, pro nějž chybí jakýkoliv zákonitý podklad.
Interpelující oznamují tedy panu ministrovi vy-
týkanou věc a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Souhlasí pan ministr s tím, aby četníci jednali
trýznivě se svolavateli důvěrných schůzí?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti proti
jednání vytýkaném v uvedeném případě a aby se
zabránilo podobným případům ?
V Praze dne 15. dubna 1937.
Inž. Peschka,
Illing, Sogl, Wagner, E. Köhler, inž. Karmasin,
Knöchel, inž. Schreiber, May, Klieber, Nickerl,
Birke, dr Hodina, dr Eichholz, Stangl, Jäkel,
Fischer, dr Kellner, Rösler, Obrlik, Hirte, Hollube.
888/XXIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi vnitra,
že policejní orgán č. 2809 v Děčíně n. L.
není schopen konati Bezpečnostní službu.
Dne 29. března 1937 jel pan Josef Feix z Jab-
lonce n. N., Sokolí ulice č. 31, Děčínem n. L. a tam
3
18
ho na Hvězdicovém náměstí zadržel orgán státní
policie pro poklesek proti dopravnímu řádu. Při
této příležitosti bylo zjištěno, že naprosto nebylo
možné domluviti se německý s orgánem státní
policie, který měl číslo 2309, poněvadž tento státní
policejní strážník buď z nevědomosti a neznalosti
nebo úmyslně neužíval německého jazyka. Svěd-
kové této události jsou známi.
Podle posledního soupisu lidu je v soudním
okrese děčínském 91. 7% sudetských Němců. Orgán
státní policie jest tedy povinen v tomto případě na
žádost příslušníka sudetskoněmecké národnosti
jednati s ním v německém jazyku. Když však
orgán státní policie neovládá němčiny, nemá na-
prosto nutnou kvalifikaci ke službě ve městě, kde
bydlí převážně sudetští Němci. Státní policejní
strážník pro neznalost němčiny není schopen ko-
nati bezvadně svou službu, poněvadž nemůže
učiniti svá nařízení srozumitelnými obyvatelstvu,
které převážně patří k sudetskoněmecké národ-
nosti. Ale jde-li v tomto případě o úmyslné ode-
pření užívati němčiny, musíme to vedle nedosta-
tečné kvalifikace považovati mimo to za vědomé
porušení služebních předpisů, jazykového zákona a
jazykového nařízení a nikoliv na posledním místě
i ústavy.
Interpelující oznamují vytýkanou věc panu mi-
nistrovi a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti ihned zahájiti
kárné řízení proti orgánu státní policie č. 2809
v Děčíne n. L. ?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
dal státním policejním úřadům vysvětliti jejich
závazky vyplývající z jazykového zákona?
V Praze dne 15. dubna 1937.
Obrlík,
dr Hodina, Klieber, Wagner, Rösler, Illing, dr Kell-
ner, May, Hollube, dr Eichholz, E. Köhler, Fischer,
Hirte, inž. Schreiber, Nickerl, Jäkel, Stangl, Sogl,
Wollner, Sandner, Jobst, Frank, Axmann.
888/XXIV (překlad).
Interpelace
poslance Franze Němce
ministrovi vnitra,
že státní policejní úřad v Chomutově za-
kázal "Sudetskoněmecký pochod" od Vik-
tora Czapky.
Dne 13. března 1937 konal se v místnostech
chomutovské tělocvičny koncert sdružených žen-
ských odborů německých ochranných svazů v Cho-
mutově ve prospěch sudetskoněmecké lidové po-
moci. Měl býti přednesen i Sudetskoněmecký po-
chod od Viktora Czapky.
Na žádost pořadatelky paní Irmgardy Richtrové
v Chomutově byl jí dodán výměr zdejšího policej-
ního úřadu č. 2063/37 ze dne 12. března 1937, jímž
bylo povoleno uspořádati koncert, s výjimkou 43.
čísla programu "Sudetskoněmecký pochod". Výměr
užívá o tomto zákazu toto znění:
"Zakazuji hráti pochod "Sudetskoněmecký po-
chod" od Viktora Czapky, poněvadž tvoří skutko-
vou podstatu trestného činu (zákon na ochranu
republiky).
Hudba nesmí hráti vojenské pochody a takové
skladby, které připomínají dřívější státoprávní
poměry a takové, jejichž znění jest skutkovou
podstatou trestného činu. "
Tento zákaz byl vydán úplně bez důvodu, neboť
přednosta chomutovského státního policejního
úřadu asi neví, že okresní úřady podobné zákazy
zase odvolaly, když si na to postižený stěžoval.
Tak můžeme ke srovnání doslovně uvésti výměr
okresního úřadu v Duchcově ze dne 4. ledna 1937,
č. 41. 675/J VIII-4-1960:
"Zdejší zákaz, č. j. 795 pres., ze dne 7. května
1935, kterým jsem Vám jako okresnímu vedoucímu
sudetskoněmecké strany zakázal hráti pochody
"Sudetskoněmecký pochod" od Viktora Czapky,
"Hohenfriedberský pochod" od Bedřicha Velkého,
"Fehrbellinský jezdecký pochod" od R. Henriona a
pruské vojenské pochody, odvolávám se zřetelem
na § 44 zákona o nejvyšším správním soudě a po-
dle výnosu zemského úřadu v Praze ze dne 1. září
1936, č. 3306/5, odd. XX, který byl vydán při pro-
jednávání Vaší stížnosti k nejvyššímu správnímu
soudu. "
Nelze míti za to, že pochod, jejž sousední
okresní úřad podle zákona a výnosu zemského
úřadu výslovně uznává za vhodný k přednesení,
měl by v jiném politickém okrese tvořiti skutkovou
podstatu trestného činu (podle zákona na ochranu
republiky). Interpelující se musí domnívati, že
buď jde o zlomyslné omezování programu německé
slavnosti nebo že jde o hrubou neznalost úředního
přednosty a vrchního policejního rady chomutov-
ského státního policejního úřadu.
Námitka, že si postižený nestěžoval, není zá-
važná. Poněvadž výměr státního policejního úřadu
byl vydán teprve dne 12. března 1937 (koncert se
konal dne 13. března), bylo by bývalo odvolání
prakticky bezúčinné a bylo by způsobilo neza-
viněné útraty. Interpelující se domnívají, že i úřad
I. stolice je povinen vydávati z úřední moci
správná rozhodnutí.
Interpelující oznamují vytýkanou věc panu mi-
nistrovi vnitra a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti ve vy.
týkaném případě?
V Praze dne 15. dubna 1937.
Franz Němec,
Knöchel, dr Hodina, Sogl, inž, Karmasin, dr. Eich-
holz, E. Köhler, Wagner, Jäkel, Obrlik, Hirte,
inž. Schreiber, Klieber, May, Fischer, Nickerl,
Stangl, Rösler, dr Kellner, llling, Hollube, Birke.
19
888/XXV (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
vládě
o subvencích tisku.
Stále znovu se proslýchá, že jisté časopisy do-
stávají z veřejných peněz vydatné subvence.
Jest naléhavé podezřeni, že se při přidělování
takových subvencí porušují mezinárodně zaručené
zásady národnostní rovnoprávnosti.
Tážeme se tedy vlády:
1. Které časopisy dostávají subvence z veřej-
ných peněz?
2. Jak vysoké jsou subvence jednotlivých časo-
pisů?
V Praze dne 22. dubna 1937.
Wollner,
inž. Schreiber, F. Nitsch, dr Rosche, inž. Peschka,
Stangl, inž. Kiinzel, dr Peters, Franz Němec,
Fischer, Wagner, Obrlik, Nickerl, dr Zippelius,
Sandner, Gruber, Rösler, Kundt, Sogl, May,
inž. Richter.
888/XXVI (překlad).
Interpelace
poslance J. Röslera
ministrovi vnitra,
že správní úřady vydávají trestní nálezy
odporující prohlášení amnestie pana presi-
denta státu ze dne 7. března 1937.
Ačkoliv prohlášením amnestie pana presidenta
státu ze dne 7. března 1937 byly jisté politické
přestupky a nedopatřeni amnestovány, přece
správní úřady dovolávajíce se článku 3, odst 2,
zákona ze dne 14. července 1927, ukládají citelné
správní tresty za věci podléhající soudní amnestii.
Tím se prolamuje myšlenka amnestie a maří se
aspoň částečně její dobrodiní.
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten naříditi podřízeným
úřadům, aby v případech, jejichž trestní skutková
podstata spadá pod prohlášení amnestie pana pre-
sidenta státu ze dne 7. března 1937, neukládaly
žádných správních trestů a případné trestní ná-
lezy zrušily z úřední moci ?
2. Jaká opatření učinil pan ministr v této věci ?
V Praze dne 22. dubna 1937.
Rösler,
Axmann, dr Peters, G. Böhm, Gruber, Nickerl,
dr Hodina, May, Hollube, inž. Künzel, Frank;
Wollner, Illing, Fischer, inž. Lischka, dr Eichholz,
dr Zippelius, Jobst, Kundt, Birke, Jäkel, dr Rosche.
888/XXVII (překlad).
Interpelácia
poslanca dra Korlátha
predsedovi vlády a ministrovi vnútra
o užívaní jazyka maďarského v krajinskom
zastupiteľskom sbore Podkarpatskej Rusi,
a o trestnom pokračovaní zahájenom proti
krajinskému poslancovi podkarpatorus-
kému Aladárovi R. Vozárymu.
Pane predseda vlády!
Pane minister vnútra!
Vo svojej interpelácii podanej dňa 19. apríla
1937 učinil som už predmetom otázky, aké stano-
visko zaujal námestník krajinského prezidenta a
prezatýmny prednosta krajinského úradu dr Mez-
ník voči užívaniu jazyka maďarského vo schôdzach
krajinského zastupiteľstva, a tým, že dal zo
schôdze krajinského zastupiteľstva policajnou
brachiálnou mocou vyviesť krajinského poslanca
sjednotených maďarských strán Aladára R. Vo-
záryho. Námestník krajinského prezidenta dr J.
Mezník nespokojil sa s tým, že svojím jednaním --
ako som to vo svojej vyššie zmienenej interpelácii
vylíčil - páchal neprávo, nezákonnosť a previnil
sa proti zvykom a menšine, ale chce ešte i trest-
ným pokračovaním stíhať nášho krajinského po-
slanca Aladára R. Vozáryho, zvoleného sjednote-
nými stranami maďarskými.
Náš krajinský poslanec Aladár R. Vozáry
obdržal dňa 19. apríla 1937 súrnu obsielku, aby
sa dostavil na komisariát štátnej polície v Mu-
kačeve dňa 20. apríla 1937 o 9. hod. dopoludnia.
Nášmu poslancovi, ktorý sa na obsielku dostavil,
bolo sdelené, že na zákrok námestníka krajinského
prezidenta dra J. Mezníka je proti nemu zahájené
trestné pokračovanie pre jeho maďarský prejav
vo schôdzi krajinského zastupiteľstva dňa 1. apríla
1937, ktorý prejav chce dr J. Mezník učiniť pred-
metom trestného pokračovania a stíhania na zá-
klade článku 3, bodu 2, zákona č. 125/1927 Sb. z.
a n. ("na všelijaké neprístojne jednanie alebo
chovanie na miestach verejných alebo verejné prí-
stupných, ktorým sa ruší alebo ohrozuje verejný
poriadok, kľud, bezpečnosť, dobrý mrav alebo
slušnosť alebo sa vzbudzuje verejné pohoršenie").
Pri výslední, ktorému bol podrobený v trestnom
pokračovaní, krajinský poslanec Aladár R. Vozáry
vypovedal do protokolu a poukázal na to, že svojim
20
maďarským prejavom a tým, že v ňom napriek
zákazu predsedu dra J. Mezníka pokračoval, ne-
dopustil sa rušenia poriadku, neporušil verejný
poriadok a verejnú bezpečnosť a nespôsobil verejné
pohoršenie; ďalej tvrdil a vypovedal do protokolu
krajinský poslanec R. Vozáry, že vo svojom pre-
jave právom užíval jazyka maďarského a proti
jeho užívaniu nemohol mať námestník krajinského
prezidenta dr J. Mezník žiadnych oprávnených a
zákonitých námietok a že ani v rozčúlenej nálade,
ktorú vyvolal rozkaz predsedu, aby bol vyvedený
policajnou brachiálnou mocou, nepoužil výrazov,
ktoré by mohly byť učinené predmetom policaj-
ného trestného pokračovania.
Náš krajinský poslanec Aladár R. Vozáry vy-
povedal ďalej do policajného protokolu, že dr J.
Mezník vo svojej zahajovacej reči v schôdzi kra-
jinského zastupiteľstva dňa 1. apríla 1937 prehlásil,
že bude v intenciách pána prezidenta republiky a
pána presedu vlády liberálnejšie nakladať s otáz-
kou užívania menšinového jazyka. Ukážkou toho
po prvé sa stalo, že pri tejto príležitosti bolo ma-
ďarského jazyka použité tiež úradne vo schôdzi
krajinského zastupiteľstva a že úradné expedity
body tiež po prvé vydané i v jazyku maďarskom, a
práve preto - zdôrazňoval krajinský poslanec
Aladár R. Vozáry - bolo krikľavo nápadné, že
dr J. Mezník napriek týmto svojím prehláseniam
a opatreniam, učineným dopoludnia, pripustil pre-
jav v maďarskom jazyku už iba komunistickému
poslancovi a zakázal ho poslancovi strán maďar-
ských, a keďže tento vo svojom maďarskom pre-
jave pokračoval, kvalifikoval to za rušenie po-
riadku a dal poslanca strany maďarskej vyviesť
policajnou brachiálnou mocou.
Pane predseda vlády!
Pane minister vnútra!
Dovolávam sa toho, že z tesnopiseckých zápisov
schôdze krajinského zastupiteľského sboru zo dňa
1. apríla 1937, z novinárskych zpráv o nej ako aj
výslechom všetkých tam prítomných ostatných
krajinských poslancov možno konštatovať, že kra-
jinský poslanec maďarskej strany Aladár R. Vo-
záry nepoužil žiadneho takého výroku, ktorý by
mohol byť učinený predmetom trestného pokračo-
vania, a že možno konštatovať, že Aladár R. Vo-
záry nedopustil sa ani rušenia poriadku, ani ne-
vyvolal verejné pohoršenie tým, že na základe
zákonitosti a právnej zvyklosti prehovoril maďar-
sky ako poslanec maďarskej národnosti a maďar-
skej strany, ktorého volilo celé Maďarstvo Pod-
karpatskej Rusi a ktorý je krajinským poslancom
Podkarpatskej Rusi, vykazujúcej vyše 20% ma-
ďarských okresov. Práve nie Aladár R. Vozáry, ale
dr J. Mezník to bol, ktorý rušil poriadok tým, že
chcel zakázať prejavy v jazyku maďarskom, ktorý
vyvolal verejné pohoršenie tým, že oproti in-
tenciám pána prezidenta republiky a pána pred-
sedu vlády, smerujúcim k tomu, aby s otázkou
menšinovou, zvlášte čo do užívania jazyka, bolo
liberárnejšie a zákonitejšie nakladané, než dosiaľ
- dal vyviesť zo zasedacej siene policajnou bra-
chiálnou mocou maďarského krajinského poslanca
pre maďarský prejav a tým dopustil sa urážky na
celom menšinovom Maďarstve.
S úctou tážem sa pána presedu vlády a pána mi-
nistra vnútra, aké urýchlené opatrenie hodláte
učiniť a učiníte, aby ihneď bolo zastavené poli-
cajné trestné pokračovanie, zavedené proti našemu
krajinskému poslancovi Aladárovi R. Vozárymu
pre jeho maďarský prejav a pre to, že tento jeho
prejav bol posudzovaný ako rušenie poriadku,
ďalej aby dr J. Mezník bol upozornený a bol mu
daný pokyn, že dotiaľ, kým snáď i po tejto
udalosti zostane v čele krajinského úradu Podkar-
patskej Rusi, nesmie činiť podobné opatrenia a má
rešpektovať práva maďarskej menšiny, garanto-
vané v medzinárodnej smluve a pojaté i do
ústavnej listiny, aby takto nielen literou zákona,
ale i skutkom bolo dokumentované, že práva men-
šín sa uplatňujú a že ich i úradní orgánovia
rešpektujú.
S úctou tážem sa pána predsedu vlády a pána
ministra vnútra, či hodláte bez odkladu zakročiť
a uložiť terajšiemu prezatýmnemu prednostovi
krajinského úradu v Podkarpatskej Rusi, aby ne-
stíhal policajne zákonom podložené sotrvávanie na
právach maďarskej menšiny a na prejavoch v ja-
zyku maďarskom, protesty vznesené proti zabraňo.
vaniu oprávnenému užívaniu jazyka maďarského
a poctivý, na zákone založený boj za práva men-
šinové a tedy i za právo na užívanie menšinového
jazyka maďarského.
V Prahe dňa 27. apríla 1937.
Dr. Korláth,
A. Nitsch, Szentiványi, dr Szüllö, dr Porubszky,
dr Holota, Petrášek, Jaross, Esterházy, inž Kün-
zel, Kundt, Obrlik, Wollner, Franz Němec, Gru-
ber, Jäkel, May, Hirte, Stangl, inž. Lischka,
Sandner.
888/XXVIII (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Karmasina
ministrovi vnitra,
že městský notářský úřad v Bratislavě ne-
patřičně protahuje řízení podle § 1, odst. 1
vládního nařízení č. 162/1935 Sb. z. a n.
Posl. inž. F. Karmasin poukázal ve své inter-
pelaci panu ministrovi průmyslu, obchodu a živ-
ností, tisk 469/I, na to, že Všeobecné potravné
družstvo v Bratislavě, Felbigerova ulice č. 10, tím,
že přesídlilo dne 10. října 1935 do Bratislavy,
Náměstí republiky 13, a zároveň dále ponechalo
v provozu prodejnu v Bratislavě, Felbigerova
ulice 10, jednalo proti ustanovením § 1, odst. 1
vládního nařízení č. 162 1935 Sb. z. a n.
Pan ministr průmyslu, obchodu a živností při-
pojil se k jeho vývodům potud, že sice nikoliv
přesídlení zmíněného družstva do Bratislavy, Ná-
městí republiky 13, nýbrž tím způsobenou změnu
dosavadního hlavního závodu v Bratislavě, Felbi-
gerova ulice 10, ve vedlejší podnik považuje za
zřízení nové prodejny podle § 55 živnostenského
21
zákona, a proto jest toto oznámení podrobeno
řízení podle § 1, odst. 1. vládního nařízení č. 162/
1935 Sb. z. a n.
Ministerstvo obchodu podle odpovědi na inter-
pelaci tisk 626/XV ze dne 14. září 1936 uložilo
městskému notářskému úřadu v Bratislavě, aby
s urychlením provedl řízení podle § 1, odst. 1
vládního nařízení č. 162/1935 Sb. z. a n. o zřízení
prodejny Všeobecného potravného družstva v Bra-
tislavě v ulici Felbigerově č. 10.
Zdá se, že bratislavský městský úřad do dneška
nevyhověl tomuto nařízení, neboť Všeobecné po-
travně družstvo v Bratislavě bez překážek udržuje
svůj podnik v ulici Felbigerově č. 10 jako "Po-
travné družstvo, člen ústredného družstva č. 2285".
Tážeme se tedy pana ministra vnitra:
Jaká opatření hodlá učinit pan ministr pro toto
nepatřičné protahování řízení, stran něhož bylo
městskému notářskému úřadu uloženo, aby je
s urychlením provedl?
V Praze dne 22. dubna 1937.
Inž. Karmasin,
Axmann, Illing, Birke, dr Jilly, dr Eichholz, Jobst,
Sandner, Gruber, Knorre, Hollube, inž. Künzel,
inž. Lischka, Kundt, dr Hodina, dr Kellner, dr Pe-
ters, Fischer, Stangl, dr Rosche, G. Böhm, Jäkel,
Frank, dr. Zippelius.
888/XXIX (překlad).
Interpelace
poslance G. Stangla
ministrovi zemědělství,
že lesní rada Karel Heger v Horšovském
Týně bez důvodů odepřel uděliti práci a ne-
právem všeobecně obvinil sudetskoněmec-
kou stranu, předseda Konrád Henlein.
Dne 15. března 1937 dotazovali se drvoštěpové
Josef Kumschier, František Kumschier, Konrád
Gerl a František Wagner, všichni z Novosedel-
ských Hutí, pošta Nemanice, lesního rady státní
lesní správy v Horšovském Týně, Karla Hegera,
proč byli z práce propuštěni, zatím co jiní drevo-
štěpové jsou dále zaměstnáváni. Na tento dotaz
odpověděl lesní rada Karel Heger, že proti nim
byly časté stížnosti, poněvadž prý jako Henleinovi
lidé dostali zaměstnání. Před zmíněnými drvo-
štěpy prohlásil lesní rada doslovně: "Stát jako
zaměstnavatel nemůže zde zaměstnávati přívržence
této strany, neboť přece sudetskoněmecká strana
pracuje proti státu. Smějí se zaměstnávati jen
lojální státní občané. " Lesní rada Heger se dále
tázal, mohou-li tázaní drvoštěpové přísahou po-
tvrditi, že nejsou přívrženci Konráda Henleina a
že také nevolili na kandidátní listiny sudetsko-
německé strany.
Tímto chováním spáchal lesní rada Heger aspoň
přestupek podle § 1 zákona č. 309/1921 Sb. z. a n.
Ale mimo to jest to těžké porušení ústavně za-
ručených zásad rovnoprávnosti a neoprávněné
obviňování a snižování největší politické strany
ve státě.
Bylo zjištěno, že teprve dne 30. října 1936 byla
v Nové Huti usídlena rodina Jaroslava Horejše
z Rakovníka, ačkoliv naprosto není nedostatku
domácích dělníků. Spíše lze se právem domnívati,
že lesní rada Heger užívá svého úřadu k tomu, aby
proti zásadám ústavy prováděl počešťování této
oblasti naprosto jednostrannými zásadami při při-
jímání dělníků do zaměstnání u horšovskotýnské
státní lesní správy. Tento způsob rozdělování
práce a vytýkaný výrok lesního rady Hegra, pro-
nesený před svědky, způsobil mezi obyvatelstvem
ohromné rozčilení a zneklidnění.
Interpelující oznamují panu ministrovi vy-
týkanou věc a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou věc
vyšetřiti ?
2. Jest pan ministr ochoten dáti ihned zahájiti
kárné řízení proti lesnímu radovi Karlovi Hegrovi,
poněvadž neprávem odepřel uděliti práci a vše-
obecně obvinil sudetskoněmeckou stranu, předseda
Konrád Henlein?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
se drvoštěpům z Novosedelských Hutí uvedeným
v interpelaci ihned poskytlo právo na práci a za-
městnání, které jim lesní rada Karel Heger ne-
odůvodněně odepřel ?
V Praze dne 21. dubna 1937.
Stangl,
Obrlik, Sandner, inž. Peschka, dr Zippelius, Woll-
ner, Axmann, dr Rosche, Fischer, dr Jilly, dr Eich-
holz, Birke, inž. Künzel, inž. Lischka, Jobst,
dr Peters, Gruber, Illing, F. Nitsch, Wagner,
Jäkel.
888/XXX (překlad).
Interpelace
poslance G. Stangla
vládě
o hrozivém rozšíření křivice v německém
nouzovém území.
Poslední dobou prošla tiskem tato zpráva:
"Křivice. Zvlášť velký je počet postižených kři-
vicí u dětí z německého nouzového území, kde se
u 55% školních dětí našly ještě zřetelné stopy po
křivici. Rozšíření této nákazy hrozí všeobecným
nebezpečím lidovému zdraví. "
Tato zpráva způsobila u německého obyvatel-
stva ve státě rozruch a neklid a u interpelujících
vážnou starost.
22
Interpelující táží se tedy vlády:
Jaká opatření vláda učinila?
V P r a z e dne 22. dubna 1937.
Stangl,
inž. Richter, Fischer, dr Kellner, inž. Künzel,
Sandner, Franz Němec, May, dr Jilly, dr Peters,
inž. Schreiber, Gruber, Wollner, Kundt, dr Rosche,
dr Eichholz, Jobst, dr Zippelius, Illing, Jäkel,
Obrlik, dr Hodina.
888/XXXI (překlad).
Interpelace
poslance B. Fischera
ministrovi školství a národní osvěty,
aby byla znovu otevřena první třída ně-
mecké státní reálky v Moravské Ostravě-
Přívoze.
Výnosem brněnské zemské školní rady bylo, jak
známo, nařízeno, že první až třetí třída německé
státní reálky v Moravské Ostravě-Přívoze nesmí
býti již ve školním roce 1936/37 otevřena. Ačkoliv
rozličné kruhy usilovaly o odvolání výnosu, byly
tyto třídy skutečně uzavřeny. Německé obyvatel-
stvo v Moravské Ostravě pocítilo toto opatření
jako těžkou ránu.
Úsilí moravskoostravského německého obyva-
telstva směřuje k tomu, aby se usilovalo a dosáhlo
nového otevření první třídy německé státní reálky
v Moravské Ostravě.
Potřebu střední školy nelze naprosto vyvozovati
jen z toho, že se proti tomu postaví procento ně-
které národnosti v obyvatelstvu. Nehledě k tomu
dlužno poukázati, že české obyvatelstvo v Morav-
ské Ostravě má mimo to střední školu ve Slez-
ské Ostravě, českou obchodní akademii a velmi
rozsáhlou průmyslovou školu. Ve své odpovědi
tisk 286 na interpelaci senátora inž. Mayra tisk
264, uvádí pan ministr dr Franke jako odůvodnění
zmíněného opatření brněnského zemského úřadu
intensivní potřebu středních škol u českého oby-
vatelstva. Této potřebě mohlo město vyhověti zří-
zením nové budovy stejně jako při vybudování
české obchodní akademie a mělo na to prostředky.
Pro nové otevření první třídy německé státní
reálky v Moravské Ostravě jsou všechny předpo-
klady. Již nyní bylo napočteno 40 žáků jen na
území města Moravské Ostravy, kteří by rádi do-
cházeli do první třídy německé státní reálky.
I první třídy jiných německých středních škol
mají dostatek žáků.
V zájmu volného vývoje školské potřeby ně-
meckého obyvatelstva v Moravské Ostravě táží
se interpelující pana ministra školství a národní
osvěty:
1. Jest pan ministr ochoten dáti přezkoumati
předpoklady pro nové otevření německé státní
reálky v Moravské Ostravě a naléhavou toho po-
třebu?
2. Jest pan ministr ochoten učiniti potřebná
opatření, aby ve školním roce 1937/1938 mohl
býti zahájen pravidelný provoz novým otevřením
první třídy německé státní reálky v Moravské
stravě?
V Praze dne 22. dubna 1937.
Fischer.
Jäkel, Axmann, inž. Künzel, Kundt, inž. Lischka,
G. Böhm, Sandner, inž. Richter, Jobst, Rösler,
Obrlik, dr Kellner, Knorre, dr Eichholz, Stangl,
Gruber, dr Peters, inž. Schreiber, dr Rosche,
inž. Peschka.
888/XXXII (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Künzla
ministrovi vnitra a ministrovi spravedl-
nosti,
že orgán frývaldovské státní policie Fran-
tišek Huňka ztýral Rudolfa Erglera, dělníka
ze Sandhýblu.
Dne 3. března 1937 asi v 71/4 hod. jel Rudolf
Ergler, dělník ze Sandhýblu, na svém kole ve Frý-
valdově ulicí vedoucí od hřiště kopané k biografu.
Poněvadž jízdní dráha byla velice zasněžená, byl
nucen jeti cestou určenou pro chodce. Při tom ho
přistihly dva orgány frývaldovské státní policie.
Jeden z nich, totiž inspektor frývaldovské státní
policie František Huňka, vyzval Rudolfa Erglera,
aby s ním šel na strážnici. Rudolf Ergler žádal,
aby od toho upustili, poněvadž jest právě na cestě
do svého pracovního místa. Ale poněvadž inspek-
tor trval na svém rozkazu, Rudolf Ergler ho ná-
sledoval a nekladl ani nejmenšího odporu.
Když přišli na strážnici, zavedl inspektor Fran-
tišek Huňka Rudolfa Erglera do vedlejší míst-
nosti, oddělené od hlavní místnosti skříněmi, kde
ho pak beze všeho důvodu tloukl do hlavy a tahal
za vlasy, při čemž Erglerovi způsobil zranění na
čele a značné bolesti. Rudolf Ergler podal pro-
střednictvím svého advokáta, dr Rudolfa Fran-
keho ve Frývaldově, dne 6. dubna 1937 pro toto
jednání trestní oznámení opavskému státnímu za-
stupitelství, aniž se dosud dověděl, že by bylo za-
hájeno předběžné šetření.
Interpelující oznamují pánům ministrům vytý-
kanou věc a ukazují, že v poslední době došlo ně-
kolikrát k podobným případům protizákonného
trestného jednání a k přehmatům podřízených
správních orgánů.
Interpelující táží se tedy pánů ministrů:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vytýkanou
věc vyšetřiti ?