10
Podle šetření, provedeného na místě samém ně-
kterými členy podepsaných klubů o přípravách
pro výstavu v Paříži, mají vedle národních pavi-
lonů všechny státy možnost býti zastoupeny v 72
třídách, seskupených ve 13 velkých skupin, v nichž
bude soustředěna vlastni soutěž všech národů na
poli pokroku kulturního a technického. Od výrazu
myšlenky, manifestací literárních, divadelních, hu-
debních, kinematografických přes otázky sociální,
družstevnictví, péči o dítě, zdravotnictví, vyučo-
váni, lidovou výchovu, fotografii, fonografii, tisk,
propagandu, rádio, urbanism, elektrisaci, zahrad-
nictví, zemědělství, stavebnictví, bytovou péči,
hřiště, sport, malířství, sochařství, grafiku až po
beton, tesařství a truhlářství, zámecnictví, klem-
pířství, ventilaci, plynárenství, sklářství, tkaniva,
výšivky, krajky, klenotnictví, keramiku, kovy,
hračky, hudební nástroje, honební pušky, knih-
kupectví, papírnictví, vazby, poštovní známky, ho-
dinářství, krejčovství, kožišnictví, obuvnictví, ru-
kavičkářství, průmysl oděvní, dopravu, letectvi,
brašnářství, lázeňství, turistiku atd. atď., všechna
odvětví moderní lidské činnosti na poli techniky,
průmyslu, zemědělství a umění budou zastoupena
ve velkých společných mezinárodních pavilonech
a palácích. Československo zmeškalo skoro všechny
termíny přihláškové do těchto 72 tříd a hlásí se
teprve nyní liknavě a zdlouhavě o účast v někte-
rých skupinách, takže budeme zastoupeni asi v 15
třídách (vědecké objevy, hudba, lékárnictví, foto-
grafie, kinematografie, tisk, rádio, ochrana pa-
mátek, architektura, malířství, sochařství, grafický
průmysl, poštovní známky, civilní letectví, diva-
delní dekorace a sport). Bylo by možno nejener-
gičtějším zásahem docíliti ještě v mnohých tří-
dách nápravy. K tomu účelu bylo by však nutno
pověřiti energickou a v Paříži zavedenou osobu,
aby se pokusila dohoniti více než roční váhání, ne-
odbornost, byrokratickou zdlouhavost a neznalost
Paříže.
Pozornost jest nutno věnovati také podnikům
divadelním a koncertním, které všechny cizí státy
od největších až do nejmenších u příležitosti vý-
stavy budou v Paříži ve velkém rozsahu organi-
sovati. Tak chystá Německo 6 velkých před-
stavení v Théátre des Champs Elysées, Polsko
18 velkých koncertů orchestrem a největšími pol-
skými umělci, varšavský balet, Maďarsko
celý týden představení operních a činoherních,
Rumunsko Enescovu operu, Georgescovy
4 koncerty s orchestrem, bukureštský balet, festi-
val rumunské kinematografie a divadelní předsta-
vení zahrané rumunskými umělci, kteří působí
v Paříži, Jugoslávie celý týden v Théátre
des Champs Elysées, Japonsko tokijské di-
vadlo, Spojené státy philadelfský balet a
výpravnou operetu s nejslavnějšími americkými
hvězdami, Rakousko salcburskou operu, Fil-
harmonický vídeňský orchestr, vídeňské lidové di-
vadlo (které má hráti Benešovu operetu, Na tý
louce zelený" v tyrolských krojích), Italie mi-
lánskou operu a Římský orchestr, Finsko dva
koncerty helsinkforské Filharmonie atd. atd.
Také v tomto ohledu je potřebí rychlé a ener-
gické nápravy, vyslání české Filharmonie, pěvec-
kých sborů (Smetana, Pěvecké sdružení pražských
učitelek) a také by se mělo pomýšleti na to, aby
v Paříži byly předvedeny ukázky našeho pěvec-
kého folklóru z Podkarpatské Rusi (sbory) a ze
Slovenska.
Vzhledem k mimořádné pozornosti a sympatiím,
kterým se těší v obyvatelstvu Československa vý-
stava pařížská, jest nezbytně nutno, aby represen-
tace Československa byla co nejdůstojnější a nej-
dokonalejší a v poslední chvíli aby bylo dokončeno
a napraveno, co bylo zmeškáno.
Táží se proto podepsaní:
1. Jsou skutečnosti shora uvedené vládě známy?
2. Jaká hodlá učiniti opatření pro důstojnou re-
presentaci Československa na mezinárodní vý-
stavě?
V Praze dne 1. dubna 1937.
F. Richter, Frant. Němec, Otúhal,
Jurnečková-Vorlová, Hladký, R. Chalupa, Nový,
Dlouhý, dr Klapka, Mikuláš, Hintermüller, Schulcz,
F. Kučera, dr Markovič, Polach, J. Kučera, Klein,
Kopasz, Srba, Révay, dr Lukáč, Ešner, dr Gold-
stein, dr Stránský, Remeš, Lausman.
876 XII (překlad).
Interpelace
poslance dr Š. A. Fencika
ministru vnitra
o zabavení č. 212 časopisu "Náš Puť"
v Užhorodě.
I. Na návrh státního zastupitelství v Užhorodě
bylo zabaveno čís. 212 časopisu "Náš Puť", protože
prý jím byl porušen veřejný klid v republice. Uvá-
díme zabavené části dvou článků z tohoto čísla
časopisu. Z článku "Autonomie" bylo zabaveno:
Odstavec č. 1.
(označení autora interpelace).
Bohužel je tato autonomie zabezpečena a za-
jištěna pouze na papíře. Ale nebyla dosud pro-
vedena. Za 18 let nebyl učiněn žádný pokus, aby
byla uskutečněna.
Odstavec č. 2.
Nyní po uplynutí tak dlouhého období jako je
18 let, stává se uskutečnění smluvně zajištěné
autonomie těžším, ježto stojí v cestě celá řada
překážek. Při uskutečnění autonomie Podkarpat-
ské Rusi musí se bráti zřetel na slovo demokracie
- většinu národa. Když jí není, pak nelze mluviti
o autonomii ani o první nebo druhé její etapě.
Odstavec č. 3.
Především musí ve sněmovně promluviti většina
národa v duchu demokracie, která jest základem
našeho státu a ústavy Československa a potom te-
prve může býti přikročeno k postupnému uskuteč-
ňování autonomie. Nyní pozorujeme, že se vy-
jednává mezi představiteli několika koaličních
stran, již zastupují pouze 30-35% všeho obývá-
11
telstva v zemi, což úplně odporuje základním de-
mokratickým zásadám naší republiky.
Odstavec č. 4.
Vymezení práv guvernérových, zřízení guber-
niální rady, jmenování nebo přeložení několika
úředníků není a nemůže býti skutečným a vyhovu-
jícím stupněm první etapy autonomie v duchu de-
mokratických zásad. Naopak jmenování guvernéra
"diktátorem" anebo "vládním komisařem" je pře-
hlížením zabezpečených práv, jež patří národu, a
přímo zpátečnictvím, totiž velikým krokem na-
zpět, návratem k tomu stavu, ve kterém se nachá-
zela Podkarpatská Rus v r. 1917, t. j. bez auto-
nomie, bez národnostních práv. bez demokracie.
Z článku,, 0 tom, o onom" bylo zabaveno: "Zlé
jazyky říkají, že někteří z koaličních etapistů hor-
livě studují latinskou řeč. Jeden z nich si koupil
slovník a učí se terminologii pro autonomii. Přede-
vším se podíval do slovníku, co znamená "auto-
nomie" a druhé slovo "etapa". Povídá se. že eta-
nisté organisují kursy pro studování autonomie.
Bačkovský bude učiti Rujvaje jak lze pěstovati
ušlechtilé vepře v zemědělských krajích, a Rujvaj
bude učiti Bačkovského azbuce. Marton bude před-
sedou kursů a současně bude přednášeti o církev-
ním právu pro kurátory a písaře. Kursy budou
rozděleny na etapy. Do první etapy mohou se dáti
zapsati všichni židi, haličští emigranti a Ukra-
jinci, pak seredňanští občané a z Karpatorusů
pouze ti, kteří mají koaliční legitimace s rudo-
zeleným páskem.
Obdrželi jsme několik dopisů od našich čtenářů
s dotazy, proč naši etapisté nepozvou do Prahy
k vyjednávání agrárního poslance Karpatorusa
Židovského z Prešovské Rusi. Také se tomu di-
víme. Židovský je jediným karpatoruským před-
stavitelem v Národním shromáždění za Prešov-
skou Rus. Ale naši etapisté učinili z autonomie
monopol a nepřejí si vůbec, aby se někdo zajímal
o hranici Podkarpatské Rusi a prešovské Karpato-
rusy pokládají za "emigranty". Jejich srdci jsou
bližší haličští socialisté než prešovští Karpato-
rusové.
Jeden náš čtenář navrhuje, aby etapisté pozvali
do Prahy k vyjednávání Jurku Tengeričanina, ten
aspoň "bouchne" (" durkne") na stůl a jistě by
měl více úspěchu než všichni etapisté dohro-
mady. E.
2. Celý článek "Autonomie" je psán vážným a
přesně akademickým tonem. První polovička
článku obsahuje tyto předpoklady:
1. "Základem naší republiky je zásada demo-
kracie. "
2. "Přihlížejíce k tomu, že základem všeho ve
státě je zásada demokracie, náleží rozřešení všech
otázek větvině podle hlasu národa. "
3. "Tam. kde není souhlasu mezi různými skupi-
nami demokratického sboru - tam jmenuje vláda
vládního komisaře, hrajícího úlohu diktátora. "
4. "Jediným autonomním národem ze všech ná-
rodů republiky musel by býti národ karpatoruský,
jehož autonomie je obsažena v ústavní listině re-
publiky a je zaručena st. -germainskou smlouvou,
což nemá žádný z národů republiky. "
Podle těchto nesporných a s duchem zákonů a
ústavou naší republiky se shodujících předpokladů
se činí v druhé zabavené části článku uzávěry po-
dle skutečností. Zabavení těchto závěrů je možno
jenom tehdy, když orgány státní moci provádějící
zabavení nesouhlasí s demokracií, základními zá-
kony a ústavou naší republiky a popírají v ní svo-
bodu mínění a jsou proti tomu. aby pouhé návrhy,
které se ještě nestaly zákony, byly kritisovány ob-
čany Československé republiky.
V odstavci č. 1 zabavené části článku jsou ob-
saženy pravdivé údaje, známé každému občanu
československé republiky i daleko za jejími hra-
nicemi; tyto údaje nemohou tedy způsobiti, aby
byl porušen klid v republice.
Zabavení odstavce čís. 2 jest přímým popřením
demokracie, t. j. základů československé repub-
liky a jejích zákonů.
Zabavení odstavce čís. 3 jest popřením nesporné
skutečnosti, že zástupci koaličních stran v posla-
necké sněmovně a senátě z Podkarpatské Rusi
tvoří menší část celého jejího zastoupení v posla-
necké sněmovně a proto podle demokratických zá-
sad nemohou jejich hlasy rozhodovati v záleži-
tostech, které se týkají celé Podkarpatské Rusi
a jen jí.
Zabavení odstavce čís. 4 popírá všem známé
skutečnosti dnešní situace na Podkarpatské Rusi,
v odstavci se kritisuje jen předložený návrh pánů
ministrů, návrh ještě neprozkoumaný a nepřijatý
Národním shromážděním republiky, který se ještě
nestal zákonem, je zde snaha opraviti tento návrh
v duchu demokracie, nikoho se tím nepovzbuzuje,
nevyzývá k porušení klidu v republice.
3. článek "O tom, o onom" je napsán v humo-
ristickém tónu. Jeho zabavení lze pochopiti jen
v tom případě, že státní zastupitelství, které pro-
vedlo zabavení, chrání soukromé zájmy a duševní
klid vymyšlených pánů Bačkovského, Rujvaje,
Martona a jiných, kteří ve skutečnosti neexistují.
4. Podobná zabavení bez zákonných důvodů,
která jsou v odporu se základními zásadami naší
republiky, zabavení pro konstatování skutečností
všem známých a nesporných jsou nebezpečným a
nepochybným porušením pořádku v demokratické
republice a přirozeně mohou způsobiti porušení
jejího klidu.
Tato zabavení berou občanům Československé
republiky právo kritisovati návrh, právo vyjadřo-
vati své mínění a posuzovati návrhy zákonů, které
se bezprostředně dotýkají těchto občanů, a ná-
sledkem toho nezbývá z demokracie a práv národa
vůbec nic. Tyto precedence jsou nebezpečné pro
existenci národní vlády samé a proto se musí
trestati se vší zákonnou přísností, aby byla za-
chráněna demokracie a republikánský způsob
vlády v Československu.
Nebezpečí pro demokracii, republikánský způ-
sob vlády a klid v republice, vyvoláno některými
neuvědomělými úředníky, nutí mne předložiti panu
ministrovi tyto otázky:
I. Je panu ministrovi známo zabavení č. 212
časopisu "Náš Puť" v Užhorodě vyvolané proti-
demokratickým, protirepublikánským a nezákon-
ným činem představitelů státní moci na Podkar-
patské Rusi?
II. Pokládá pan ministr za nutné pohnati
k přísné odpovědnosti vinníky odpovědné za za-
bavení č. 212 časopisu "Náš Puť" v Užhorodě,
12
kteří uvedenými činy porušují základní zásady a
zákony Československé republiky a tak způsobují
porušení klidu v republice?
III. Hodlá pan ministr učiniti opatření, aby po-
dobná protidemokratická, protirepublikánská a
klidu překážející činnost některých představitelů
státní moci se v budoucnosti neopětovala a aby
postižená strana obdržela morální a hmotnou
satisfakci?
V Praze dne 8. dubna 1937.
Dr. Fencik,
inž. Schwarz, Trnka, Gajda, Zvoníček, dr Bran-
žovský, dr Dominik, Ivák, Kut, Chmelík, dr Štůla,
Knebort, Ježek, dr Domin, Holeček, dr Novotný,
dr inž. Toulek, Jan Sedláček, Špaček, Smetánka,
inž. Protuš.
Původní znění ad 876/IV.
Интерпелляция
депутата д-ра С. А. Фенцика
Министрамъ финансовъ и земледелия
о критическомъ состоянш винод-Ьл'м
на Подкарпатской Руси.
1. Съ давнихъ временъ въ Берегов-
скомъ, Севлюшскомъ, Мукачевскомъ и
другихъ округахъ Подкарпатской Руси
населеше занимается разведешемъ вино-
града. Въ Ужгородскомъ округе своимъ
высокимъ качествомъ прюбрЪли широ-
кую известность вина Середнянскаго
района. Виноградники и вино - это
жизненные ресурсы этихъ районовъ, бо-
гатство Подкарпатской Руси, а слЪдова-
тельно и Республики. Отношеше къ нему
должно быть осторожнымъ и бережли-
вымъ. Но въ настоящее время винодъл!е
на Подкарпатской Руси переживаетъ
страшный кризисъ и близко къ полному
упадку.
Причинами кризиса являются: закры-
тие границъ, непомерно высоюе налоги
и, неблагопр1ятствующ!й перевозке вина,
железнодорожный тарифъ.
2. Въ настоящее время вино изъ Под-
карпатской Руси имъетъ весьма ограни-
ченную территорпо сбыта и, вслъдсте
привоза винъ изъ заграницы, должно
конкурировать съ винами странъ более
приспособленныхъ по климатическимъ и
почвеннымъ услов!ямъ, чемъ Подкарпат-
ская Русь. Вино производимое на Под-
карпатской Руси въ значительномъ коли-
честве остается въ погребахъ произво-
дителей, а налогъ въ сумме ГбО Кч (и 20
гел. городского) виноделъ обязанъ упла-
чивать. Вследств!е этого цена на вино
стоитъ столь низкая, что при продаже
вина производитель въ лучшемъ случае
выручаетъ съ литра 1-ГбО Кч, что не
оплачиваетъ даже расходовъ производ-
ства этого вина.
3. Принужденъ констатировать, что на
Подкарпатской Руси, бедной капита-
ломъ, производимое въ ней вино оста-
ется въ томъ виде, въ какомъ произво-
дится сельскими виноделами и совер-
шенно отсутствуетъ переработка его въ
друпе спиртные напитки, что могло бы
увеличить сбыть вина и дать заработокъ
местному населешю.
4. Ежегодное выполнение чрезвычайно
сложныхъ формуляровъ признашя вели-
чины урожая, крайне обременяетъ вино-
градарей, особенно мелкихъ, приводитъ
къ постояннымъ недоразумешямъ съ
органами надзора, часто заканчива-
ющимися непосильными штрафами и пол-
нымъ дефицитомъ производства.
5. Наконецъ, расходы по обработке
виноградниковъ увеличиваются еще и
значительными поборами въ кассу боль-
ничнаго страховашя за рабочихъ, рабо-
тающихъ въ виноградникахъ периоди-
чески всего 1-2 дня. Отъ этого страхо-
вашя рабоч!й не имЪетъ пользы, такъ
какъ работаетъ 2-3 раза въ годъ по
1-2 дня каждый разъ. Къ тому же на
виноградникахъ работаетъ не профес-
сюналъ-рабочш, а свой же соседъ, хо-
зяинъ и земледълецъ, прирабатывающей
въ свободное отъ хозяйства время. Вла-
д-Ьлецъ же виноградника принужденъ
платить свою часть и часть рабочего, ко-
торый неохотно соглашается на уплату
страховашя, не имеющего для него прак-
тическаго значешя. Последнее обстоя-
тельство еще более увеличиваетъ и безъ
того болыше расходы по обработки ви-
ноградниковъ.
Интересы благосостояшя населешя, а
следовательно и интересы Республики,
заставляютъ меня просить ответа на сле-
дуюшде вопросы:
I. Не считаютъ ли Господа Министры
необходимымъ распорядиться о пере-