12
864/XIII (překlad).
Interpelace
poslance dr F. Hodiny
ministrovi vnitra
k
a ministrovi spravedlnosti
o porušeni čistoty voleb a o nezákonnosti
správního a soudního řízení souvisejícího
s námitkami proti němu.
Z věrohodného pramene se oznamuje inter-
pelujícím:
»Pan Oto Peřina v Brně-Brněnských Ivano-
vicích, Turčanská č. 39, podal dne 8. června 1935
brněnské městské radě námitky proti tomu, jak
se konaly volby dne 26. května 1935 v Brně-
Tuřanech.
Námitky se opírají o tento stav věci:
Ve volební místnosti 58/1 bylo po ukončení
voleb zbylých 24 legitimací, na které se nevolilo,
rozděleno mezi přítomné členy komise. Mezi čle-
ny komise nebyla zastoupena sudetskoněmecká
strana, která v této volební místnosti dostala 8
hlasů. Aby všichni členové volební komise dostali
stejně zbylých volebních legitimací, byly rozdě-
leny ještě 3 legitimace osob již zemřelých. Bylo
tedy úhrnem zástupcům 9 stran rozděleno 27 le-
gitimaci, takže každá strana zastoupená ve volební
komisi nezákonitě dostala o 3 hlasy více. V téže
místnosti bylo při počítání volebních lístků zjiště-
no, že m. j. bylo odevzdáno 8 hlasovacích lístků
pro sudetskoněmeckou stranu, 2 pro německé so-
ciální demokraty a 1 pro židovskou stranu. Jeden
hlasovací lístek pro německé sociální demokraty
a hlasovací lístek pro židovskou stranu byl po-
nechán v platnosti, druhý hlasovací lístek sociál-
ně demokratické strany a 8 hlasovacích lístků pro
sudetskoněmeckou stranu, tedy úhrnem 9 hlaso-
vacích lístků, bylo nahrazeno jinými 9 hlasovací-
mi lístky, a to po jednom hlasovacím lístku 9 po-
litických stran zastoupených ve volební komisi.
Zbylé volební legitimace byly rozděleny čle-
nům volební komise na podnět člena komise uči-
tele Koudelky. Předseda volební komise Ladislav
Zimola rozdělil potřebné obálky, aby se provedlo
padělání voleb. Osm hlasovacích lístků sudetsko-
německé strany a 1 hlasovací lístek sociálně de-
mokratické strany nahradil 9 jinými hlasovacími
lístky obecní tajemník Antonín Hanzl, který také
roztrhal odstraněné volební listiny. Mezi jinými
byl tam přítomen i úředník brněnského zemského
úřadu Leopold Zikmund a jako policejní orgán
inspektor státní bezpečnostní stráže Kučera. Člen
volební komise Viktor Urban se proti tomuto jed-
nání ohradil. Na to ho jeden z členů komise, učitel
Koudelka, výhružně nazval 50% Němcem, a on
potom zanechal svého odporu. Předseda volební
komise Ladislav Zimola a učitel Koudelka pro-
hlásili po ukončeni voleb, že tyto události mají
býti udrženy v tajnosti, pod podmínkou mlčenli-
vosti zaručené čestným slovem.
Tyto události potvrdil člen komise Viktor
Urban. Písemné vylíčeni událostí ze dne 29. květ-
na 1935, které sepsal, jest v rukou pana Oty
Peřiny.
Totéž potvrzuje i člen komise Josef Dvořák
z Brna-Brněnských Ivanovic, který byl ve volební
místnosti 58/I obce Brno-Tuřany rovněž členem
volební komise.
Písemné vylíčení událostí ze dne 13. června
1935 pana Dvořáka jest rovněž v rukou pana Oty
Peřiny. Z něho ostatně také vysvítá, že pana Jo-
sefa Dvořáka vyzval dne 12. června 1935 obecní
zaměstnanec Josef Šik, který byl rovněž členem
volební komise ve volební místnosti 58/I, aby vy-
povídal, že o událostech při volbách nic neví.
bude-li za námitkového řízení na to tázán, poně-
vadž se ostatní členové volební komise dohodli,
že o ničem nevědí.
i ve volební místnosti 58/II v Brně-Tuřanech
došlo při obecních volbách k podobným událo-
stem. Zbylých 25 volebních legitimací, které zněly
na jména osob zemřelých nebo nedostavivších se
k volbě, bylo i zde rozděleno mezi členy volební
komise, ve které sudetskoněmecká strana nebyla
zastoupena, načež jednotliví členové volební ko-
mise na tyto legitimace odvolili. Všechny volební
lístky, které byly odevzdány pro sudetskoněmec-
kou stranu, byly nahrazeny jinými, které členové
volební komise jiným rozdělili. I zde byl přítomen
policejní orgán a byl to prý vrchní inspektor
Večera.
Písemné vylíčení těchto událostí, které sepsal
předseda volební komise ve volební místnosti
58''II, pan Lambert Terš, jest rovněž v rukou pana
Oty Peřiny.
Ve zmíněných již námitkách pana Oty Peřmy
proti obecním volbám byly přesně uvedeny právě
tyto skutkové podstaty.
Za námitkového řízení obeslal komisař dr Pe-
terka pana Otu Peřinu na 4 července 1935 do
volební kanceláře brněnského obecního úřadu.
Pokoušeli se ho asi příměti, aby svůj rekurs od-
volal, ale o své rozmluvě s panem dr Peterkou
nemůže nic bližšího uvésti, poněvadž, jak praví,
rozmluva se vedla jen ústně a nemohl bych ji
tedy v případě potřeby ověřiti písemnými do-
klady. « Konečně mu však bylo oznámeno, že vo-
ličové podepsaní na námitkách nebyli prý zčásti
zapsáni do voličských seznamů a námitky pana
Peřiny nemají tedy podle zákona potřebného po-
čtu podpisů osob k volbě oprávněných.
Ale pan Peřina zjistil, že osoby, jejichž pod-
pis byl prohlášen vadným, byly oprávněny pode-
psati námitky a oznámil znovu podáním ze dne
10. července 1935 bližší údaje o tom volebnímu
oddělení brněnského obecního úřadu. Další prů-
běh řízení není panu Peřinoví známý. Byl však
dne 5. září 1935 povolán do obecní kanceláře
v Brně-Tuřanech, kde se od něho v přítomnosti
obecního tajemníka Hanzla, který se kdysi činně
13
účastnil volebních událostí, a před třemi přítomný-
mi městskými orgány žádalo, aby podepsal pro-
hlášení, že bere na vědomí správný průběh ná-
mitkového řízení. To pan Peřina odmítl, poněvadž
hájil oprávněné mínění, jak to zjistil již ve svém
podání ze dne 10. července 1935, že podpisy osob
podepsaných na námitkách, které obecní úřad pro-
hlásil za neoprávněné k volbě, proti tomuto zji-
štění vyhovovaly zákonu, poněvadž jde o osoby
k volbě oprávněné. Pan Peřina tedy nepodepsal,
jak se od něho žádalo.
Dne 15. října 1935 rozhodl zemský úřad
v Brně pod č. 31217-II/2, že nelze vyhověti ná-
mitkám pana Oty Peřiny, a to z těchto důvodů:
»Z celého obsahu Vašich námitek není zřej-
mo, že jste podal své námitky jako volič a dále
i proto, že nejsou opatřeny vlastnoručním podpi-
sem zákonitého počtu osob, které musí býti za-
psány do stálých voličských seznamů města
Brna. «
Brněnský zemský úřad konstatuje, že prý
4 z podepsaných osob nebyly zapsány do volič-
ských seznamů a že dále 12 osob nepodepsalo
námitky vlastnoručně. Ačkoliv se podávající ná-
mitky obrátil na presidenta brněnského zemského
úřadu a upozornil ho, že zjištění volebního opráv-
nění nebo vlastnoručního podpisu příslušných osob
nebylo správně provedeno, a ačkoliv ještě i do-
pisy ze dne 10. února a 3. března 1936 upozornil
brněnský obecní úřad na tento případ, bylo nejen
udrženo rozhodnutí brněnského zemského úřadu,
nýbrž žádný ze správních úřadů, jimž byla tato
věc oznámena, věcí samou se nezabýval.
Z tohoto průběhu věcí jest zřejmo, že pře-
zkoušecí úřady zamítly námitky pana Peřiny
z formálních důvodů, nezabývajíce se blíže sku-
tečným oznámením o hrubých volebních pokles-
cích. Poněvadž v případech, které vylíčil pan Pe-
řina, jde o věci, které podléhají trestu podle
trestního zákona, měly se nadřízené správní úřa-
dy přes formální nedostatky zabývati věcí samou
a měly především tuto věc postoupiti i státnímu
zastupitelství, aby ji přezkoumalo.
To se nestalo. Z toho a z celého jednání
správních úřadů spíše se naskytuje domněnka, že
tyto úřady měly zájem na tom, aby meritum věci
samé nezjišťovaly a neposuzovaly.
Proti zamítnutí svých námitek zemským úřa-
dem podal podávající námitky, Oto Peřina, dne
13. prosince 1935 stížnost nejvyššímu správnímu
soudu.
Mimo to dne 17. srpna 1935 oznámil výše vy-
líčenou věc státnímu zastupitelství v Brně. Číslo
spisů krajského soudu pro trestní věci jest Tk XI
2628/35.
V příslušném soudním přípravném šetření by-
ly osoby přítomné ve volební místnosti vyslech-
nuty jako obviněné. Sedm z nich věc popřelo, dvě
ji doznaly. Přes to bylo řízení zastaveno, vlast-
ně nebylo zahájeno, což panu Peřinovi oznámil
dne 21. dubna 1936 vyšetřující soudce dr Feodo-
vič, který jako důvod pro zastaveni uvedl panu
Peřinovi to, že hlavní svědek Viktor Urban, který
obviněným přitěžoval, jest prý ztížen padoucnicí
a jeho výpověď není tedy závažná.
Pro svá rozličná, již uvedená podání brněn-
skému zemskému úřadu, nebo pro to, jak tato
podání byla sepsána, odsoudilo brněnské policejní
ředitelství pana Peřinu pod č. 32163-IV ze dne
25. srpna 1936 podle čl. 4, odst. 2, zák. č. 125/
1927 Sb. z. a n., ke trestu 200 Kč nebo ke 4
dnům vězení. Z téhož důvodu ho brněnský okresní
soud pod č. T V 1338/36 odsoudil rovněž pro
urážku úřadu a to na 7 dni vězeni. Poněvadž
byl dvakrát odsouzen, byl správní trest zrušen.
Ale zvláštní jest, že v řízení T V 1338/36,
které vedl brněnský okresní soud pro trestní vě-
ci proti Otovi Peřinovi pro urážku úřadů, vy-
slechl nyní okresní soud jako svědky dvě osoby,
které kdysi při úředním trestním řízení Tk XI
2628/35 brněnského krajského soudu pro trestní
věci byly obviněnými. Majíce jako svědkové po-
vinnost vypovídati pravdu, potvrdily tyto obě o-
soby, Viktor Urban a Josef Dvořák, že kdysi při
obecních volbách v Brně-Tuřanech skutečně do-
šlo k těm trestným činům, které byly v úvodu
vylíčeny. Pan Peřina, který se nyní mohl dovo-
lati svědeckých výpovědí, podal podáním ze dne
18. srpna 1936 brněnskému státnímu zastupitelství
návrh, aby někdejší pod č. Tk 2628/35 vedené
trestní řízení proti členům někdejší volební ko-
mise bylo znova zahájeno.
Ačkoliv již kdysi byla zde přiznání obvině-
ných a ačkoliv státnímu zastupitelství byly před-
loženy bezvadné svědecké výpovědi, že události
jemu oznámené jsou pravdivé, odmítlo znova za-
hájiti trestní řízení a neučinilo nic jiného než že
konstatovalo:
»Nečiním návrh na obnovu trestního řízení
proti Ant. Koudelkovi a spol. Státní zástupce pro-
kurátor Chalupa. «
Interpelující považují vylíčené události prostě
za trestné padělání voleb. Ve způsobu, jak správ-
ní úřady projednávaly podáni sobě předložená,
vidí úsilí, aby tyto události byly formálními ná-
mitkami nebo mlčením zprovozeny se světa, že se
však nechtějí ve smyslu čistoty voleb zabývati
také věcí samou. Považují dále projednávání to-
hoto případu všemi příslušnými správními úřady
za zanedbáni úřední povinnosti potud, že úřady
opominuly vyrozuměti státní zastupitelství, což
rozhodně podle úřední oznamovací povinnosti by-
lo by bývalo nutné zvlášť tehdy, kdyby samy z
formálních důvodů nemohly o věci rozhodnouti.
Interpelující považuji konečně zastavení trestního
řízení Tk XI 2628/35 brněnským krajským sou-
dem pro trestní věci za postup, který se nedá
sloučiti s pátrací povinnosti soudů a nestranným
posuzováním okolnosti se zřetelem na to, že vy-
šetřující soudce měl po ruce přímo přiznání. Ko-
nečně vidí interpelující v postupu státního zastu-
pitelství, které přes předložené svědecké výpo-
vědi zamítlo zahájiti trestní řízení, rovněž poru-
šení úřední povinnosti tohoto úřadu.
Aby byla zaručena čistota voleb a aby by-
lo zaručeno zákonité stíhání nekalých činů při
14
volbách správními a trestními úřady, táží se in-
terpelujici:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jsou páni ministři ochotni dáti zahájiti kár-
né řízení proti správním a soudcovským úřed-
níkům zúčastněným na vytýkané věci, kteří umož-
nili, že spáchaný volební podvod nebyl potrestán,
protože nekonali svou úřední povinnost?
3. Jaká opatření hodlá učiniti pan ministr vni-
tra přihlížeje k vylíčeným událostem a jimi způ-
sobenému přesunu volebního výsledku v obci
brněnské?
4. Jsou páni ministři ochotni se postarati, aby
se takové události jako vylíčené nemohly opako-
vati ani v oboru působnosti správních úřadů ani
v oboru působnosti soudnictví?
V Praze dne 9. dubna 1937.
Dr Hodina.
Hollube, Fischer, Hirte, Jobst, Nickerl, Klieber,
G. Böhm, Illing, F. Nitsch, Rösler, Stangl, Gruber,
E. Köhler, Birke, Axmann, Franz Němec, Kundt,
dr Eichholz, Sandner, dr Peters.
864/XIV (překlad).
Interpelace
poslance inž. F. Schreibra
ministru financi
o přísném zabavování v Hůrce v okrese
kadaňském.
Pan ministr asi neví, jak bezohledně a přísně
se provádí zabavování v území severozápadních
Cech našeho státu, těžce postiženém nezaměstna-
ností a neúrodou, při čemž se ustanovení exe-
kučního řádu naprosto nedbá a velmi hrubě se
porušují.
Tak oznamují interpelujícím voličové tyto dva
typické případy, které ostře osvětlují bezohledný
postup při zabavování pro daňové nedoplatky sa-
my o sobě nepatrné.
František Kutt, zemědělec v Hůrce číslo 15
v okrese kadaňském, má úhrnem 6 ha 16 a pů-
dy, z toho jen 4 ha 56 a orné půdy jakostní tří-
dy 4-6 ve výši 600-700 m nad mořem. Musí
se starati o 4 osoby. Od roku 1934 postihly ho
neúrody ve výši 60-80%, dále pohromy na do-
bytku a nouzové porážky. Pro úhrnný daňový
nedoplatek 650 Kč byl mu zabaven veškerý do-
bytek, totiž 3 plemenné krávy, cucavé tele a pras-
nice s 5 selaty. František Kutt, který jest praco-
vitý a šetrný člověk, stojí zde se svou rodinou
s holýma rukama.
František Plomitzer, domkář v Hůrce čís. 18
v okrese kadaňském, má úhrnem 2 ha 25 a půdy,
z toho jen 1 ha 82 a orné půdy jakostní třídy
4-7. Pro daňový nedoplatek 106. 30 Kč byla mu
zabavena jediná kráva, která ho i s jeho rodinou
nuzně živila. Ve své domácnosti musí pečovati
o neduživého starého otce, o jedno dítě a o svou
manželku.
Uvedená prakse při zabavování křiklavě od-
poruje §§ 251 a 252 exekučního řádu. Podle § 251
e. ř. jest dojnice kromě zásob krmiva a steliva,
potřebných k jejímu krmení a na stelivo až do
nejbližších žní, pokud jsou tato zvířata nezbytná
pro výživu dlužníka a členů jeho rodiny a slu-
žebných žijících s ním ve společné domácnosti,
výslovně vyloučena z exekuce. Mimo to ustano-
vuje § 252 e. ř. výslovně, že příslušenství nalé-
zající se na nemovitosti může býti pojato do exe-
kuce jen s touto nemovitostí. Podle §§ 294-297
o. o. z. dlužno však pod příslušenstvím rozuměti
i dobytek potřebný k řádnému hospodaření na
selském statku. Předpisy exekučního řádu platí
podle ustanovení § 263 daňového zákona ze dne
15. června 1927, ve znění vyhlášky číslo 227/1936
Sb. z. a n., i pro daňové exekuce, t. j. jest tedy
nepřípustné a jest nejhorším přehmatem, když
berní exekutor zabaví drobnému zemědělci jedi-
nou krávu, je-li tato k výživě jeho rodiny ne-
zbytně nutná. Totéž platí pro případ, když berní
exekutor zabaví veškerý dobytek, který jest po-
třebný k řádnému hospodaření na zemědělských
nemovitostech.
Uváží-li se, že drobným zemědělcům a doni-
kářům v severozápadních Čechách pro tamější
hospodářské poměry není dána ani nejmenší mož-
nost, aby si vedlejším výdělkem něco přivydělali,
uvědomíme si teprve zřetelně tento způsob přís-
ného a ničím se odůvodniti nedajícího a mimo to
protizákonného postupu. Tážeme se tedy:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti ihned zahá-
jiti kárné řízení proti exekučním orgánům pro vy-
týkané protizákonné berní zabavení?
3. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby zmíněná zabavení byla ihned zrušena?
4. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby se taková přísná a protizákonná berní zaba-
vení nemohla již opakovati?
V Praze dne 9. dubna 1937.
Inž. Schreiber,
Hollube, Fischer, Hirte, Jobst, Stangl, G. Böhm,
dr Peters, Illing, Klieber, E. Köhler, Nickerl, Kundt,
Franz Němec, Axmann, F. Nitsch, Gruber, dr
Eichholz, Sandner, Rösler, Birke.
16
864/XV (překlad).
Interpelace
poslance K. Grubra
ministrovi vnitra
a ministrovi spravedlnosti,
že orgány četnické stanice a státní policie
ve Volarech neprávem omezují svobodu
cestováni a proti zákonu provádějí osobní
prohlídky a zabavování.
Voličové oznamují interpelujícím tuto věc:
V neděli dne 14. března 1937 chtěl pan Josef
Chwala, dělník z Prachatic, Kasárenská ul. č. 2,
jeti s platným cestovním pasem ke svým zná-
mým do Waldkirchenu v Bavorsku. Již když
chtěl v 9. 14 hod. vstoupiti do vlaku na zastávce
Lázně Svaté Markéty, postřehl, že ho pozoruje
orgán prachatické státní policie v občanském
šatě. Když na zastávce Volarech čekal na vlak
do Haidmühle, dostavil se k němu inspektor vo-
larské expositury státní policie a žádal od Josefa
Chwaly, aby se legitimoval. Chwala to učinil,
předloživ svůj cestovní pas. Na příslušné otázky
oznámil také, kam jede a potom byl vyzván, aby
Sel s inspektorem volarské státní policie, protože
mu má tento ještě něco říci. Chwala byl dopra-
ven na četnickou stanici ve Volarech, kde se ho
jeden z přítomných četníkú ještě jednou dotazo-
val, kam jede. Potom byl podroben přísné tě-
lesné prohlídce, při které se musil úplně svlék-
nouti. Četníci při tom dělali málo lichotivé po-
známky. Chwala musil dále vyprázdniti své
kapsy a byl mu zabaven odznak a členská knížka
sudetskoněmecké strany a cestovní pas. To bylo
ovšem zatím vráceno. Četník se pokoušel dosíci,
aby Chwala řekl, že ho sudetskoněmecká strana
poslala do Německa a že na to dostal 112 Kč od
sudetskoněmecké strany, aby mohl jeti do Ně-
mecka. Chwala rozhořčeně odmítl tyto domněnky
a ujišťoval podle pravdy, že hodlá jeti do Wald-
kirchenu pouze na soukromou návštěvu. Vyslý-
chající četníci potom odešli a teprve po poledni
se zase vrátili a oznámili Chwalovi, že zabavené
věci může si odebrati u policejního úřadu v Pra-
chaticích.
Tato osobní prohlídka a zabavení se konaly
tak, že se při tom úplně nedbalo ustanovení trest-
ního soudního řádu, a jest to další článek v řetězu
úplně svévolného postupu ke státním občanům ně-
mecké národnosti. Jak již interpelující častěji
ukázali, hod! se takové činnosti pro jejich svévoli
a protizákonnost jedinečně k tomu, aby hluboce
otřásly důvěrou obyvatelstva v úřad spravedlivě
úřadující.
Tážeme se tedy:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten naříditi,
aby bylo zahájeno kárné řízení proti orgánům po-
licejního úřadu a četnictva ve Volarech označe-
ným ve vytýkaném stavu věci?
3. Jaká opatření hodlá učiniti pan ministr
spravedlnosti, aby se orgánům státní policie a
četnictva vysvětlilo, která ustanovení platí pro
domovní a osobní prohlídky, jichž jedině se nutno
přidržovati?
V Praze dne 9. dubna 1937.
Gruber,
Rösler, Axmann, dr Hodina, Jobst, Hollube, Jäkel,
Nickerl Inž. Richter, Illing, dr Zippelius, Wollner,
Hirte, dr Peters, dr Rosche, Kundt, Sandner,
Stangl, inž. Künzel, Franz Němec, Wagner.
864/XVI (překlad).
Interpelace
poslance Inž. F. Peschky
ministrovi vnitra
a ministrovi spravedlnosti,
že orgány státní policie a četnictva proti
zákonu provádějí domovní prohlídky.
Dne 27. ledna 1937 v 6 hodin večer se do-
stavil do bytu Františka Haukeho, zemědělce
v Bukové č. 54 u Javorníka, orgán státní policie
se strážmistry Volným a Žídkem z Bernartic. Žá-
dali od přítomné manželky Františka Haukeho,
aby jim vydala všechny kapesní kalendáře sudet-
skoněmecké strany. Poněvadž ona jim nemohla
podati zprávu, kde kapesní kalendáře jsou, státní
orgány zahájily ihned domovní prohlídku. Tato
byla provedena velmi důkladně a to způsobem,
z něhož bylo možno poznati, že jen kapesní ka-
lendáře nemohly naprosto býti předmětem do-
movní prohlídky. Byly prohledány nejen všechny
kuchyňské kredence, knihovny, zásuvky a zá-
myčky u kamen, nýbrž byla proštárána i veškerá
korespondence částečně ještě neotevřená, otevře-
ny krabičky na klenoty, prohlédnuty nábojnice a
lovecké pušky atd.
Pani Haukové a jejím dětem, tchyni a služce,
bránil jeden četník, aby nevyšly z kuchyně, te-
prve na energický protest bylo dovoleno, aby
jedna osoba směla vyjíti z místnosti, aby nakrmila
dobytek. Ačkoliv bylo výslovně ujištováno, že se
domovní prohlídka provádí jen pro kapesní kalen-
dáře, byla zabavena aktovka s množstvím vý-
střižků z českých novin a několik soukromých
poznámek. Proti jasným ustanovením trestního
soudního řádu nebyl Františku Haukemu, domovní
prohlídkou postiženému, předložen soudcovský
rozkaz k domovní prohlídce.
16
Téhož dne se dostavily tytéž orgány k Jo-
sefu Haukemu, zámečníkovi v Bernarticich č. 34
u Javorníka, a pod záminkou, že rovněž hledají
kapesní kalendáře, zahájily domovní prohlídku
trvající asi 2 hodiny. I v tomto případě byla dů-
kladně provedena a konečně bylo zabaveno 9
brožurek »Sudetští Němci v boji, « Přehmat vy-
šetřujících, orgánů je zde zvlášť křiklavý, poně-
vadž ani nebyl ukázán písemný rozkaz k domovní
prohlídce ani nebyl do 24 hodin dodatečně před-
ložen, o zabavení nebylo vydáno žádné potvrzení
a dále proti ustanovením trestního soudního řádu
nebyl sepsán zápis o vykonané prohlídce a ne-
byli přibráni soudní svědkově.
Zdá se, jako by vyšetřující orgány cítily, že
nejsou vázány žádnými zákony a žádnými před-
pisy zákonů, nýbrž úplně svévolně podle vlastní
libostí zasahují do ústavně zaručených práv svo-
body osoby a majetku a svobody domu.
Proto se tážeme:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti
vytýkanou věc?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten dáti zahá-
jiti kárné řízení proti úředníkům, kteří dne 27.
ledna 1937 v obcích Bernarticich a Bukové pro-
váděli domovní prohlídky, pro jejich svévolné a
protizákonné jednáni?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti,
aby se příště již nemohly státi případy úplného
nedbáni trestního soudního řádu při domovních a
osobních prohlídkách, které se poslední dobou
množí?
V Praze dne 9. dubna 1937.
Inž. Peschka,
Hollube, dr Eicholz, Fischer, Hirte, Jobst, Illing,
Nickerl, Sandner, inž. Künzel, Kundt, dr Peters,
Klieber, Franz Němec, G. Böhm, Axmann, Birke,
Stangl, E. Köhler, Rösler, F. Nitsch, Gruber.
864/XVII (překlad),
Interpelace
poslance inž. W. Richtra
ministru vnitra,
že orgány chabařovické expositury státní
polície proti zákonu rozpustily
shromáždění.
Na den 7. března 1937 svolalo chabařovické
okresní vedení sudetskoněmecké strany do Žan-
deva sjezd okresních tajemníků podle § 2 záko-
na číslo 135/1867 ř. z. Orgány chabařovické poli-
cejní expositury pod vedením komisaře dr Stelzra
schůzi, na které mluvil posl. inž. W. Richter, asi
po jedné hodině rozpustily a to proto, že předse-
da schůze nemohl v jednom případě uvésti jmé-
no a bydliště jednoho účastníka schůze ze 218
přítomných osob, ačkoliv ho osobně znal. Roz-
puštění schůze jest tedy trýznivým činem právní
prakse opírající se o § 2 shromažďovacího záko-
na a nehodí se k tomu, aby udrželo důvěru oby-
vatelstva v policejní úřad. Takové chování musí
naopak buditi dojem, že policejní úřad zlomyslně
a malicherně vykonává své úkoly.
Interpelující oznamují tuto věc panu ministro-
vi a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti pro
vytýkanou věc?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se
vysvětlilo chabařovické exposituře statni policie,
že když svolavatel shromáždění nemůže ihned po-
jmenovati jednoho účastníka shromáždění, není to
dostatečným důvodem, aby schůze byla rozpu-
štěna ?
V Praze dne 9. dubna 1937.
Inž. Richter.
Hollube, Rösler, Fischer, Hirte, Jobst, Axmann,
dr Eichholz, Klleber, dr Peters, G. Böhm, Stangl,
E. Köhler, Gruber, Birke, Nickerl, Franz Němec,
Illing, Sandner, Kundt, F. Nitsch.
864/XVIII (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministru vnitra
o nepatřičném chování komisaře Blcana,
správce expositury statní policie ve
Volarech.
Dne 14. března 1937 se konala v Horní Sněž-
né u Volar schůze sudetskoněmecké strany, na
které mluvil poslanec A. Jobst. Jako vládní zá-
stupce se na tuto schůzi dostavil komisař Bican,
správce volarské expositury státní policie. Účast-
níci schůze byli velice rozhořčeni tím, jak se ko-
17
misař Bican na schůzi choval. Poslanec Jobst po-
ukázal ve své řeči na vývody, které pronesl pan
president státu dne 19. srpna 1936, a uváděl smysl
řeči pana presidenta státu takto: »Staly se chy-
by, které se již nesmějí přihoditi, a to potud, že
čeští dělníci byli přivezeni do německého území
a tím byli němečtí dělníci připraveni o svou
práci. «
Ačkoliv toto rčení skutečně souhlasí se smys-
lem libereckých vývodů pana presidenta státu, byl
poslanec Jobst u tohoto místa varován. Když po-
slanec Jobst řekl účastníkům schůze, že jest va-
rován proto, že uvádí slova pana presidenta stá-
tu, byl varován po druhé. Poslanec Jobst požá-
dal potom vládního zástupce, aby mu dal písem-
né vyhotovení udělených výstrah a uvedl jejich
důvody. Komisař Bican to zkrátka odmítl. Po ce-
lou schůzi choval se tak, že se to nedá sloučiti
s důstojností zástupce úřadu. Budilo to dojem, ja-
ko by se pokoušel tímto chováním vyjádřiti svou
nevážnost a své opovržení k poslanci sudetskoně-
mecké strany, k jeho vývodům a k účastníkům
schůze. Tento komisař nepovažoval ani za nutné
při vzájemném představování povstati. Za schůze
se pokoušel posměšným stahováním úst, opovržli-
vým úsměvem, mhouřením očí, pohrdavými posun-
ky vyjadřovati svou nevážnost k tomu, co se ve
schůzi dělo. Účastníci schůze byli výlučně řádní,
prostí a upřímní lidé, na něž neodůvodněné vý-
strahy a výsměšné chování komisaře Bicana pů-
sobilo nanejvýš urážlivě a ponižovalo je.
Poněvadž se zástupci úřadu intervenující na
schůzích mají vyvarovati jakékoliv osobní kritiky
a stanoviska, ovšem i osobní nelibosti, a poněvadž
takové chování, jako vylíčené ve vytýkaném pří-
padě může zneklidniti nejširší vrstvy obyvatel-
stva, táží se interpelující pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti poučiti komi-
saře Bicana od expositury státní policie ve Vo-
larech, že opakování výroků pana presidenta stá-
tu na schůzích není naprosto důvodem k výstra-
hám ?
3. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření,
aby komisař Bican z Volar byl poučen, jak se má
jako zástupce policejního úřadu na schůzích cho-
vati ?
4. Co hodlá pan ministr učiniti, aby se přišlé
již nemohly opakovati podobné případy, jimiž se
obyvatelstvo dráždí a zneklidňuje?
V Praze dne 9. dubna 1937.
Jobst,
Hollube, Fischer, Hirte, Nickerl, Axmann, Illing,
dr Eichholz, Sandner, Kundt, inž. Künzel, dr
Rosche, Franz Němec, Klieber, G. Böhm, Birke,
Gruber, E. Köhler, Stangl, F. Nitsch, Rösler.
864/XIX (překlad).
Interpelace
poslance F. Nitsche
ministru spravedlnosti,
že okresní soud v Králikách vydává jed-
nojazyčně česky vyhotovené nálezy
o zabalení vyvlastňovacího řízení.
Rozličné vrstvy voličů oznamuji interpelují-
cím, že okresní soud v Králikách proti jasným
ustanovením jazykového zákona a jazykového na-
řízení vydává německým stranám nálezy o za-
hájení vyvlastňovacího řízení pouze v českém vy-
hotovení, ačkoliv se v tomto případě činnost to-
hoto okresního soudu vztahuje na soudní okres,
ve kterém podle výsledku soupisu lidu z r. 1930
bydli přes 20% státních občanů německé národ-
nosti a ačkoliv se postižené strany přiznaly k ně-
mecké národnosti, o čemž okresní soud v Králi-
kách ví nebo má věděti.
Tak byla v okrese králickém m. j. Němcům
Karlu Scholzovi, zemědělci v červeném Potoku,
Janu Kargerovi, zemědělci v Červeném Potoku,
Františku Rotterovi, zemědělci v Králikách, Albí-
nu Winklerovi, zemědělci v Králikách, Oskaru
Langrovi, zemědělci v Králikách, Josefu Voglovi,
zemědělci v Červeném Potoku, Emilu Langrovi,
zemědělci v Červeném Potoku, Emilu Scholzovj,
zemědělci v Červeném Potoku, Josefu Franzovi,
zemědělci ve Zlatém Potoku, Ferdinandu Siinder-
mannovi, zemědělci v Horní Lipce, Ferdinandu
Johnovi, zemědělci v Horní Lipce, Bedřichu Joh-
novi, zemědělci v Horní Lipce a Janu Fischerovi,
zemědělci v Horní Lipce doručena výlučně jedno-
jazyčná česká
usnesení o zahájení vyvlastňovací-
ho řízení.
Poslanec sudetskoněmecké strany F. Nitsch
oznámil to dopisem presidiu krajského soudu v
Hradci Králové, který jest dozorčím úřadem nad
okresním soudem v Králikách, a prosil o nápra-
vu, aniž se této žádosti dosud vyhovělo.
Jazyková prakse okresního soudu v Králikách
příkře odporuje ustanovením zákona číslo 122/1920
a vládního nařízení číslo 17/1926 Sb. z. a n.
Interpelující se tedy táží:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten pro neustálé po-
rušování jazykového práva a jazykového naříze-
ní dáti zahájiti kárné řízení proti odpovědnému
úředníkovi okresního soudu v Králikách podle § 25
zákona na ochranu republiky?