6
V Komárne nedošlo na žiadnej prednáške, po-
riadanej komunistickou stranou k porušeniu po-
riadku a pokoja a nedošlo k porušeniu pokoja na
žiadnej prednáške, poriadanej komunistickou stra-
nou na Slovensku.
Napriek tomu administratívne úrady na Slo-
vensku zakazujú prednášky a verejné prejavy s
odôvodnením, že by mohlo dôjsť na nich k po-
rušeniu poriadku.
Pýtame sa preto pána ministra vnútra:
1. či je ochotný dať záväznú úpravu admini-
stratívnym úradom na Slovensku, že nie sú o-
právnené zakázať prednášku zahlásenú komunisti-
ckou stranou s odôvodnením, že by mohlo dôjsť
k porušeniu pokoja - jestliže nevedia poukázať
na konkrétny prípad, vo ktorom k takémuto po-
rušeniu došlo?
2. či je ochotný postarať sa o to, aby ko-
nečne ministerstvo vnútra vydalo záväzné vy-
svetlenia predpisov shromažďovacieho práva, plat-
ných na Slovensku, v duchu demokratických zá-
sad ústavnej listiny?
V Prahe dňa 14. apríla 1937.
Dr Clementis,
B. Köhler, Beuer, Klíma, Nepomucký, Hodinová-
Spurná, Kosik, Kopřiva, Schenk, Machačová, Pro-
cházka, Dölling, Krosnář, Šverma, Vallo, Široký,
Zápotocký, Kopecký, Zupka, Vodička, Slanský.
864/VII.
Interpelácia
poslanca dr Vladimíra Clementisa
ministrovi vnútra
o protizákonnom jednaní a protizákon-
ných činnoch okresného náčelníka Havia-
ra z Popradu.
Reakčné a nedemokratické jednanie okresné-
ho náčelníka Haviara v Poprade bolo už ráz pred-
metom interpelácie, napriek tomu dôvody, ktoré
viedly interpelantov vyžiadať si o činoch uvede-
ného okresného náčelníka mienku pána ministra
vnútra, zostávajú aj naďalej, ba jednanie okresné-
ho náčelníka Haviara v poslednej dobe hraničí s
trestným zákonom.
Znova a znova sú zakazované v tomto okre-
se verejné prejavy, svolávané komunistickou stra-
nou a prejavy, na ktorých malo byť hovoreno o
potrebe obrany republiky (tak na pr. dňa 24. I.
1937) boly zakázané s odôvodnením, že by poukaz
na nebezpečie, ktoré hrozí republike, mohl vy-
volať nepokoje a že žiadatelia nedávajú žiadnu
záruku, že by neboli na prejave urážaní pred-
stavitelia tunajšieho i cudzích štátov!
Na deň 21. II. 1937 svolala miestna organi-
zácia Sväzu autoriadičov v Poprade z podnetu
konferencie, ktorej sa súčastnily skoro všetky
miestne organizácie odborové - verejný prejav
s programom: sjednotenie odborov. Tento prejav
bol okresným náčelníkom Haviarom zakázaný s
odôvodnením, že odborové organizácie nie sú o-
právnené svolávať verejné prejavy. A keď svolá-
vajúca organizácia chcela znovu zahlásiť verej-
ný prejav, vyhrožoval okresný náčelník Haviar
funkcionárom, že dá im organizáciu rozpustiť.
Na deň 28. II. 1937 zahlásila komunistická
strana verejný prejav s týmže programom "sjed-
notenie odborov" - ktorý bol taktiež zaká-
zaný.
Okresný náčelník Haviar si vôbec osobuje
rozhodovať o tom, čo smú a čo nesmú podnikať
odborové organizácie v záujme svojho členstva.
Tak dňa 6. VIII. 1936 zakázal schôdzku sta-
vebných robotníkov vo Vyšných Hágoch, na kto-
rej maly byť prejednané neudržateľné pomery v
tamojšej závodnej kantíne.
Odôvodnenie všetkých týchto zákazov obmed-
zuje sa na stereotypné opakovanie úradných fráz,
že svolávatelia nedávajú dostatočnú záruku, že
bude zachovaný kľud a poriadok - ačkoľvek v
celom okrese popradskom - práve tak ako aj na
celom Slovensku - nestály sa už dlho žiadne
prípady porušenia kľudu a poriadku na verejných
prejavoch a tobôž na verejných prejavoch svola-
ných komunistickou stranou.
Keď proti tejto neudržateľnej praksi protesto-
valy rôzne deputácie u okresného náčelníka Ha-
viara, prehlásil tento, že on je len malý úradník
a zakazuje schôdzku len preto, lebo má v tom
smere striktnú úpravu od krajinského úradu a mi-
nisterstva vnútra.
Ale okrem systematického porušovania ústa-
vou zaručeného shromažďovacieho práva, vyzna-
čuje sa činnosť okresného náčelníka Haviara aj
inými mementami, ktoré dokazujú, že potlačova-
nia práv komunistickej strany a odborových orga-
nizácií a nadržanie Henleinovcom - nie sú ná-
hodnými zjavmi.
V polovici januára 1937 prišiel k okresnému
náčelníkovi Haviarovi nezamestnaný Ivan Goga.
ktorý si odpykal vo väzení okresného súdu v
Spišskej Sobote 4mesačné väzenie pre účasť na
štrajkovom boji v Podkarpatskej Rusi. Keď žiadal
o podporu, vyrútil sa naňho okresný náčelník Ha-
viar slovami: "Trestancov nepodporujem" a vy-
hrážal mu, že ho dá četnictvom odviesť.
7
Nezastavil sa teda okresný náčelník Haviar
ani pred výrokom, ktorý obsahuje skutkovú pod-
statu priestupku podľa § 4 zák. č. 108/33.
Okresný náčelník Haviar vylúčil z podpory
na nezamestnanosti všetkých mladistvých robot-
níkov a keď dňa 5. II. 1937 dostavila sa k nemu
za vedenia Rudolfa Heringa z Popradu deputá-
cia mladých nezamestnaných, držal im štvavú an-
tisemitskú reč a prehlásil: »Všetci vodcovia ko-
munistickej strany sú židia a vy byste sa nema-
li nechať štvať od tejto židovskej bandy. « Žia-
dosť o podporu v nezamestnanosti odmietol týmto
provokatívnym výrokom: »Choďte si ku Gottwal-
dovi, nech Vám zo svojich parlamentných diét za-
platí podporu v nezamestnanosti. « Že tieto výro-
ky odznely v tomto znení môže dosvedčiť Rudolf
Hering z Popradu a ostatní členovia deputácie.
Nezastavil sa teda okresný náčelník Haviar
am pred výrokom, ktorý obsahuje skutkovú pod-
statu prečinu podľa § 14, číslo 4 zákona na ochra-
nu republiky.
Dňa 23. I. 1937, keď bol u neho Jozef Lo-
puch z Kubach, ktorý bol bezdôvodne vylúčený
z podpory v nezamestnanosti, prehlásil mu okres-
ný náčelník Haviar: »Vy ste preca komunista,
choďte si teda ku komunistom pre podporu!"
Toto jednanie vyvoláva v celom okrese po-
pradskom pohoršenie a keby okresný náčelník
Haviar mohol i naďalej beztrestne porušovať zá-
kon, vyvolávala by práve táto skutočnosť veľký
nepokoj v okrese.
Pýtanie sa preto pána ministra vnútra:
1. či je ochotný okamžite suspendovať okres-
ného náčelníka Haviara v Poprade, či je ochotný
zaviesť proti nemu disciplinárne pokračovanie a
či je ochotný postúpiť spisy štátnemu zastupiteľ-
stvu v Levoči, aby okresný náčelník Haviar bol
stíhaný pre prečiny podľa § 14, číslo 4 zákona na
ochranu republiky?
2. či je ochotný pán minister vnútra posta-
rať sa o to, aby všetci nezamestnaní, ktorí boli
poškodení svojvoľným jednaním okresného náčel-
níka Haviara, boli odškodnení ?
3. či je ochotný postarať sa o to, aby ko-
nečne ministerstvo vnútra vydalo záväzné vy-
svetlenia predpisov spolkového a shromažďovacie-
ho práva, platných na Slovensku, v duchu demo-
kratických predpisov ústavnej listiny?
V Prahe dňa 14. apríla 1937.
Dr Clementis,
Beuer, B. Köhler, Kosik, Schenk, Hodinová-Spur-
ná, Klíma, Machačová, Dölling, Procházka, Širo-
ký, Šverma, Vallo, Nepomucký, Kopřiva, Zápoto-
cký, Zupka, Vodička, Kopecký, Slanský.
Krosnář.
864/VIII.
Interpelace
poslanců Švermy a Schenka
ministrovi spravedlnosti
o neslýchané a protizákonné konfiskační
praksi státního zastupitelství v Lounech.
Časopis Průboj pracujícího lidu«, týdeník
vycházející v Lounech, je státním zastupitelstvím
v Lounech soustavně a bez jakéhokoliv zákonné-
ho důvodu konfiskován.
Je zabavována sebemenší věcná kritická po-
známka o způsobech jak jednotliví státní úřední-
ci zneužívají svou funkci státem jim svěřenou.
Připomínajíce, že jsme ohledne toho uváděli
již důkazy ve své interpelaci (sněmovní tisk čís.
853/XII), podáváme nové důkazy o tom, jmeno-
vitě:
V čísle 13, ročníku 11. s datem 28. března 1937
bylo konfiskováno v citovaném již časopise v
článku »Poměry u okresního školního výboru v
Lounech« toto:
»Všichni pomocníci z řad zdejšího učitelstva
pracují i nadále na okresním školním výboru v
Lounech. Chodí tam i vypomáhat jistý p. P., pen-
sista státních drah. Proč - je dobře známo. Ti
všichni jsou nyní uklizeni v jiné místnosti, aby
nebyli tak na očích veřejnosti. « Dále tyto části
téhož článku: ».....na kterémžto místě má
trvale působiti. Že tam však nepůsobí, všelijak se
vysvětluje. Jedni praví, že J. B. je přes své mlá-
dí výborným znalcem školství, bez něhož pan
školní inspektor nemůže se obejíti. « ».....a
proto byl J. B. do Loun přeložen, aby se man-
želé mohli pohodlně navštěvovati. ».....pro
zásluhy otcovy. Jeho otec je dámský krejčí a
jeho uměleckým výrobkům se obdivují mnohé dá-
my, a tedy snad i paní inspektorova. ».....
že J. B. byl proti všem předpisům se svého de-
finitivního místa ve Veltěžích přeložen do Loun. «
V č. 14, roč. II. s datem 4. dubna 1937 by-
la konfiskována kromě nadpisu celá tato zpráva:
Velikonoční mír jest zákonný? Okresní úřad
v Žatci nám zakázal veřejnou schůzi domkářů v
Postoloprtech, svolanou na den 28. března a si-
ce z těch důvodů, že by byl rušen velikonoční mír.
Tento výměr zaslali jsme klubu našich poslanců,
aby byl doplněn seznam nesmyslů, jež slouží jed-
notlivým hejtmanům za důvod k naši persekuci.
Tím, když by se sešlo 30-50 domkářů, nebyl
by porušen žádný mír, ale byly by více drobeny
posice agrární partaje - a to je, dle našeho mí-
nění, jediný důvod k zákazu té schůze. Tím se ale
posice zbytkařů nezachrání, naopak ještě více roz-
leptají, neb větší agitaci pro nás nemůže pan hejt-
man udělat, než když bezdůvodně provádí perse-
kuci. «
8
Je zřejmé, že konfiskace těchto zpráv nemá
sebemenší opory a podkladu v zákonech, je své-
volná, je s to, aby kryla před veřejností neudrži-
telné a protiprávní jednání určitých státních ú-
ředníků a kruhů těmto lidem blízko stojících.
Znovu se tážeme pana ministra spravedl-
nosti:
1. Je mu známa tato neslýchaná a soustav-
ně prováděná konfiskační prakse státního zastupi-
telství v Lounech?
2. Je pan ministr ochoten dáti státnímu zastu-
pitelství v Lounech příkaz, aby bezodkladně upus-
til od takovéto svévolné a protizákonné konfiskač-
ní prakse?
V Praze dne 13. dubna 1937.
Šverma, Schenk,
B. Köhler, Hodinová-Spurná, Kopecký, Kosík, Ma-
chačová, Dölling, Široký, Procházka, Nepomucký,
Beuer, Kopřiva, Klima, Slánský, Vallo, Zápotocký,
Vodička, Krosnář, Zupka, dr Clementis.
864/IX.
Interpelace
poslance Klímy
ministru sociální péče
v záležitosti týkající se likvidace výhod-
nějšího započteni služební doby po 1. led-
nu 1929 zaměstnanců Společnosti brněn-
ských pouličních drah elektrických u Pen-
sijního ústavu soukromých drah v Brně.
Výnosem ministerstva sociální péče ze dne
30. dubna 1935, č. j. F 5641-29/4 v dohodě s mi-
nisterstvem železnic byly dle vládního nařízení
ze dne 9. února 1933, číslo 33 Sb. z. a n. vy-
dány nové stanovy Pensijníhp ústavu soukromých
drah v Brně, jimiž se pensijní pojištění zaměst-
nanců soukromých drah, a tedy také zaměstnan-
ců Společnosti brněnských pouličních drah elektri-
ckých upravuje a dle nich provádí. V § 60 cito-
vaných stanov jest provedena likvidace výhod-
nějšího započteni služební doby po 1. lednu 1929.
Podle našeho soudu je tato likvidace provedena
neoprávněně, jak z dalšího obsahu naší interpela-
ce je patrno.
Započítání služební doby o čtvrtinu výše, pro
výměru zaopatřovacích požitků u zaměstnanců,
kteří vykonávají službu řidiče, průvodčího a pod.,
bylo ve starých stanovách zmíněného pensijního
ústavu v § 8, věta 3, takto vymezeno: »Zaměst-
nanci přidělení k trvalému výkonu služby stroj-
vůdce, řidiče, topiče, průvodčího a j. platí po dobu
takového svého služebního přidělení běžné pojistné
příspěvky o 1/4 vyšší. V těchže stanovách § 13,
odst. 5 stanovil: »Pro výměru zaopatřovacích po-
žitků započítává se doba, ve které zaměstnanec
konal služby řidiče, průvodčího atd., o čtvrtinu
výše, než je stanoveno v odst. 3. Zaměstnanec a
dopravní podnik musí se však zavázati, že zapla-
tí za dobu takto započtenou o čtvrtinu vyšší po-
jistné příspěvky. Dle citovaných ustanovení by-
lo tudíž započítávání služební doby o 1/4 výše
odvislé od souhlasu zaměstnavatele, t. j. podniku,
že bude platiti o 1/4 vyšší pensijní příspěvek.
Kompromisní dohodou stran zúčastněných v
řízeni Pensijního ústavu soukromých drah v Brně
a jednomyslným usnesením valné hromady jme-
novaného ústavu v r. 1926, jímž se obě skupiny,
zaměstnanecká i zaměstnavatelská, zavázaly pla-
titi od 1. ledna 1927 o % vyšší pojistné příspěv-
ky, bylo započítání služební doby o čtvrtinu výše
podle příslušných §§ starých stanov provedeno a
zaměstnancům vyjmenovaných kategorii přiznáno
právo na započítávání služební doby o 1/4 výše.
Pensijní ústav od 1. ledna 1927 do 31. prosince
1934 toto výhodnější pojištěni prakticky prováděl.
V uvedené době platila Společnost brněnských
pouličních drah elektrických v Brně za zaměst-
nance jmenovaných kategorií, a také tito zaměst-
nanci sami, o 1/4 vyšší pojistné příspěvky, což
bylo v § 12 platného regulativu zaměstnanců Spo-
lečnosti brněnských pouličních drah elektrických,
kterýžto regulativ platí nezkráceně do dnešního
dne, formulováno takto: »Zaměstnanci podniku,
pokud jsou členy pensijního ústavu, platí pensijní
příspěvek ve výši 6% pensijního základu, pokud
pak mají dle stanov pensijního ústavu nárok (prá-
vo) na jedno a čtvrtnásobné započteni služebních
let ve výši 8. 5% pensijního základu. Znovu zdů-
razňujeme, že toto ustanovení platového regula-
tivu nebylo zrušeno a dosud platí.
Vydáním pensijního zákona ze dne 21. února
1929, číslo 26 Sb. z. a n. byly předpisy stanov
náhradních ústavů, pokud odporovaly ustanove-
ním citovaného zákona (§ 105, odst. 2) zruše-
ny a nahrazeny příslušnými zákonnými ustanove-
ními. Výhodné započítávání služební doby o 1/4
výše nebylo citovaným zákonem ani omezeno ani
zrušeno, naopak § 122, odst. 1, sub. a) výslovně
takové výhodnější pojištění uvádí. Představen-
stvo pensijního ústavu soukromých drah v Brně,
aby získalo dle § 5 zákona 26/29 náhradní vlast-
nost nositele pojištění, usneslo se dne 19. února
1930 na »prozatímním opatření schváleném mi-
nisterstvem železnic v dohodě s ministerstvem
sociální péče výnosem ze dne 5. března 1930, čís.
9717/Pres. /3 s působností od 1. ledna 1930, v němž
je výhodnější započítávání služební doby o 1/4 výše
uvedeno a z toho nutno usuzovati, že takovéto
započítání nebylo zahrnuto pod pojem předpisů
odporujících novému pensijnímu zákonu, ať již
pensijním ústavem soukromých drah, či dozorčím
9
úřadem, nebo konečné dotčenými ministerstvy.
K tomu nutno zvláště zdůrazniti ustanovení § 108,
odst. 2, poslední věta pensijního zákona č. 26/29
o průkazu pravoplatného usnesení valné hromady
o změně stanov a prohlášení zaměstnavatelů, že
přejímají závazky ze změny stanov pro ně vy-
plývající.
Také vládní nařízení čís. 33 Sb. z. a n. ze
dne 9. února 1933 výhodné započítávání služební
doby (připouštění) neruší, nýbrž, jak vidno z usta-
novení § 9, odst. 2, i nadále je uvádí. Rovněž
v § 33 stanov vydaných pro Pensijní ústav sou-
kromých drah v Brně, podle citovaného vládní-
ho nařízení se praví: »Ústav může pojišťovati
osoby u něho pojištěné za jiných podmínek nebo
i ve vyšší výměře, zejména podle obdoby § 8,
odst. 1, poslední věta a § 13, odst. 5 dosavadních
stanov. "
Jak jest z obsahu naší interpelace patrno,
placení pojistných příspěvků o 1/4 vyšších a za-
počítávání služební doby o 1/4 výše do výslužby po
účinnosti nového pensijního zákona č. 26/29 od 1.
ledna 1929 neodporuje zákonu. Není také žádné
zvláštní dohody, či usneseni představenstva nebo
valné hromady Pensijního ústavu soukromých
drah v Brně, kterými by zrušeno bylo výhodnější
započítáváni služební doby se zpětnou platností
od 1. ledna 1929, tak jak tento závazek o výhod-
nějším započtení služební doby byl na valné hro-
madě zmíněného pensijního ústavu v r. 1926 při-
jat. Zaměstnanci Společnosti brněnských poulič-
ních drah elektrických podle platového regulativu
nárok na toto výhodnější započtení služební doby
mají a zmíněný regulativ nebyl ani správní radou
ani valnou hromadou společnosti do dnešního dne
v tomto směru změněn, nebo opraven.
Podepsaní se proto táží:
1. Je pan ministr sociální péče ochoten námi
uvedené skutečnosti ověřiti z úředních dokladů a
spisů ministerstva sociální péče, ministerstva že-
leznic, Pensijního ústavu soukromých drah v Brně
a Společnosti brněnských pouličních drah v Brně?
2. Je pan ministr sociální péče ochoten zru-
šiti opatření pensijního ústavu soukromých drah
v Brně, jimž od 1. ledna 1935 přestalo býti poči-
táno vyšší pojistně o 1/4 a započítávána služební
doba o 1/4 výhodněji?
3. Je pan ministr sociální péče ochoten na-
říditi Pensijnímu ústavu soukromých drah v Brně,
že musí zhotoviti novou pojistně-matematickou
bilanci k 1. lednu 1935 a v této bilanci při výpočtu
prémiových reserv znovu počítati s nároky z bý-
valého výhodnějšího započtení služební doby pro
ony kategorie pojištěnců, které mají nárok na vý-
hodnější započtení služební doby o 1/4 a to k 1.
lednu 1929?
4. Je pan ministr sociální péče ochoten oka-
mžitě naříditi Pensijnímu ústavu soukromých
drah v Brně, že jest povinen bez odkladu opět a
Ihned předpisovati za ty kategorie pojištěnců,
o nichž je v interpelaci řeč, o 1/4 vyšší pojistné
a započítávati jim služební dobu o 1/4 výhodněji?
5. Je pan ministr sociální péče ochoten naří-
diti, že pensijní ústav soukromých drah v Brně
musí zrušiti dobropisy částek za výhodnější za-
počítávání služební doby od 1. ledna 1929 do 31.
prosince 1934?
V Praze dne 13. dubna 1937.
Klima,
Široký, Hodinová-Spurná, Kopecký, Schenk, Pro-
cházka, Dölling, Machačová, Kosik, Beuer, Nepo-
mucký, Kopřiva, dr Clementis, Šverma, Slanský,
Zápotocký, Vodička, Zupka, Vallo, B. Köhler,
Krosnář.
864/X.
Interpelace
poslanců Boh. Laušmana a Ant. Srby
ministru vnitra
o bezdůvodné blahovolnosti úřadu k těm,
kdož nesou vinu za nepořádky a zprone-
věry v hospodářství obce Semína u Pře-
louče.
Do 14. ledna 1933 byl starostou obce Semína
u Přelouče rolník František Mazal, po němž pře-
vzal úřad starosty rolník Josef Tomášek, který
v zápětí na to s náměstkem starosty, domkářem
Václavem Heřmanem, podrobili obecní knihy a
obecní účty revisi, při niž zjistili, že v nich bylo
mazáno, čísla přepisována a doplňována rukou
Františka Mazala, a to bez vědomí obecní rady,
ba že dokonce došlo i k zpronevěře. Na základě
těchto skutečností usneslo se obecní zastupitel-
stvo dne 11. března 1933 vyžádati si revisi a na
zmíněného Mazala, největšího a nejzámožnějšího
rolníka v obci, učiniti oznámení státnímu zastupi-
telství v Chrudimi. Usnesení bylo provedeno, stat-
ni zastupitelství postoupilo věc okresnímu soudu
v Přelouči, který konstatoval po příslušném Se-
tření a výsleších zúčastněných stran, že udání
bylo opodstatněné. Aby v soudním šetření mohlo
býti pokračováno, vyžádal si uvedený soud roz-
hodnutím ze dne 7. dubna 1933, čís. Fv. 30/33,
provedení úřední revise, když již před tím, podá-
ním ze dne 27. března 1933, čís. jed. 156/33, učinil
tak oficielně obecní úřad. V důsledku těchto žá-
dosti zabýval se věcí ve svých schůzích dne 30.
ledna 1933 a 12. května 1933 okresní výbor v Par-
dubicích, který se usnesl podle ustanoveni fi-
nanční novely čís. 329 z r. 1921 Sb. z. a. n. revisi
skutečně provésti. A tak na základě výnosu
okresního úřadu v Pardubicích ze dne 24. června
1933, č. 26. 738/33, byla revise účtů obce Semína
nařízena a jejím provedením pověřeni účetní ta-
10
jemník Antonín Máša a účetní elév František
Reichman. Revise byla zbytečně prodlužována,
neboť byla prováděna ve dnech 7., 14 a 18. pro-
since 1933, 11., 15., 18., 22. a 29. ledna 1934, 8.,
19. a 26. února 1934, 12., 24. a 29. března 1934,
16. a 23. dubna 1934, 28. května 1934, 7. června
1934, 18. srpna 1934 a 9. února 1935. Dne 7. června
1934 a 9. února 1935 zúčastnil se konečného ří-
zení též JUDr Jiří Wagner, vrchní komisař po-
litické správy, jako referent pro věci obecní.
Vzhledem k tomu, že bývalá okresní správní ko-
mise v Přelouči provedla poslední revisi obecního
hospodářství v Semíně v dubnu 1926 za léta
1924-25, byla nynější revise prováděna za leta
1926 až 1934, tedy za 9 roků. Při revisi - vzhle-
dem k soudnímu řízení proti bývalému starostovi
Františku Mazalovi - bylo postupováno s nej-
větší obezřetností a opatrností a při řízení byli
zpravidla přítomni Josef Tomášek, starosta obce,
Václav Heřman, starostův náměstek a Josef Ze-
man, pokladník obce. Podle revisní zprávy při-
pravil František Mazal obecní důchod o částku
439. 30 Kč, chudinský důchod o 680. 50 Kč a to
vesměs drobnými zpronevěrami, jež v knihách a
účtech obecních falšoval tím způsobem, že příjmy
o drobné částky přepisováním a vpisováním sni-
žoval a výdaje o drobné částky zvyšoval. Kromě
toho revise zjistila, že Mazal za 112. 70 Kč objednal
pro obecní knihovnu knihy, které si ponechal. Při
revisi bylo však zjištěno, že i nynější starosta
není bez viny, neboť po příkladu svého před-
chůdce došlé obecní přirážky pro sebe si zadržo-
val, a tak na základě revisní zprávy byly revisní
výlohy stanoveny částkou 3. 441. 50 Kč, které měli
zaplatiti rukou společnou a nerozdílnou bývalý
starosta František Mazal a nynější starosta Josef
Tomášek, zatím co částku 1. 232. 50 Kč obecní po-
kladně měl vedle toho uhraditi sám František
Mazal.
Od poslední revise, která se konala dne 9.
února 1935, náměstek starosty Václav Heřman
velmi dlouho urgoval vydání revisní zprávy, takže
k jejímu vydáni došlo teprve v r. 1936, kdy
v červnu byla v obecním zastupitelstvu projed-
nána. Proti této zprávě podali však František
Mazal a Josef Tomášek odvolání v červenci 1936,
které do dnešní doby vyřízeno nebylo. Náměstek
starosty Václav Heřman dne 22. září 1936 ozná-
mil státnímu zastupitelství, že revisní zpráva je
vydána a byla projednána, totéž oznámil okresní-
mu soudu v Přelouči, ale soudní řízení dosud
obnoveno nebylo.
Případ tento podrývá důvěru občanstva v ú-
řady, neboť lidé plným právem nedovedou po-
chopit benevolenci, s jakou vůči vinníkům je zde
postupováno. A to tím spíše, že se tak děje v obci,
kde v r. 1926, když tehdejší starosta, příslušník
jiné politické strany, nežli strany Mazala a To-
máška, jsa podezřelý z poškození obce, byl svěd-
kem nejenom okamžité úřední revise, jež zjistila
škodu 240. - Kč, vzniklou při dodávce vápna na
stavbu obecni váhy, nýbrž během měsíce byl je-
ště zbaven úřadu, odsouzen k 7 dnům vězení pod-
mínečně a ke ztrátě volebního práva a volitel-
nosti.
V zájmu spravedlnosti a v zájmu uchování
důvěry občanstva v nestrannost úřadů, táži se
interpelující poslanci:
1. Je pan ministr vnitra ochoten dáti tuto věc
vyšetřiti a naříditi, aby byla s urychlením vy-
řízena?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr učinit, aby
politické úřady ke všemu občanstvu bez rozdílu
chovaly se stejným způsobem, objektivně a spra-
vedlivě?
V Praze dne 14. dubna 1937.
Laušman, Srba,
Vaverka, Klein, Polach, Nový, R. Chalupa, Brožík,
F. Kučera, dr Macek, Jaša, A. Langer, Jurnečková-
Vorlová, dr Markovič, Bečko, Dlouhý, Ešner,
J. Kučera, Hladký, Révay, Kopasz, Tymeš, Benda,
dr Mareš, Plk.
864/XI.
Interpelácia
poslanca dr Vladimíra Clementisa
ministrovi vnútra
o protizákonnom zákaze verejného
prejavu vo Vyšnej Boci.
Okresný úrad v Lipt. Sv. Mikuláši výmerom
č. 4590/1936 zakázal konanie verejného prejavu
vo Vyšnej Boci, zahláseného na deň 14. marca
1937 odborovou organizáciou Československého
sväzu zemedelských a lesných robotníkov, sku-
piny obci Vyšná Boca, na téma: Sjednotenie od-
borových organizácií, hospodárske požiadavky a
kolektívna smluva« - s odôvodnením, že »Ozna-
movatelia verejného shromaždenia nie sú dosta-
točnou zárukou okresnému úradu, žeby v prípade
povolenia verejného shromaždenia nebol porušený
v obci verejný kľud a poriadok. «
V obci Vyšná Boca nebol nikdy porušený ve-
rejný poriadok na schôdzi, ktorá by bola svolaná
výšmenovanou organizáciou, resp. zástupcami,
ktorí v mene organizácie verejný prejav zahlásili.
Je preto odôvodnenie výmeru zrejme protizákon-
né a sleduje jedine ten účel, aby nepravdivými
dôvodmi bola zakrývaná poburujúca praks admi-
nistratívnych orgánov na Slovensku, podľa ktorej
až 80% verejných prejavov zahlásených komuni-
stickou stranou a rudými odborovými organizá-
ciami - je zakazované.
11
Pýtame sa preto pána ministra vnútra:
1. Či je ochotný dať záväznú úpravu admi-
nistratívnym úradom na Slovensku, že je proti-
zákonné takéto odôvodňovanie zákazu verejných
prejavov, ktoré neodpovedá skutočnosti?
2. Či je ochotný postarať sa o to, aby ko-
nečne ministerstvo vnútra vydalo záväzné vy-
svetlenia predpisov shromažďovacieho práva plat-
ných na Slovensku - v duchu demokratických
zásad ústavnej listiny?
V Prahe, dňa 14. apríla 1937.
Dr Clementis,
Krosnář, Fuščič, Procházka, Schmidke, Dölling,
Vodička, B. Köhler, Schenk, Košík, Široký, Vallo,
Machačová, Hodinová-Spurná, Nepomucký, Klíma,
Kopřiva, Šverma, Zápotocký, Beuer, Sliwka.
864/XII.
Interpelácia
poslanca dr Vladimíra Clementisa
ministrovi vnútra
o protizákonnom postupe okresného úradu
v Novom Meste nad Váhom.
Na deň 11. apríla 1937 svolala organizácia
komunistickej strany okresnú konfereciu do No-
vého Mesta n. V., na ktorej malo byť jednané
o komunálnych otázkach.
Na túto okresnú konferenciu dostavil sa vy-
slaný orgán okresného úradu, ktorý sa vykázal
výmerom č. 8203/37, v ktorom dostáva úpravu,
aby sa dostavil na členskú schôdzu komunistickej
strany a aby o nej podal zprávu.
Krajinský sekretár komunistickej strany K.
Bacílek odobral sa osobne k okresnému náčelní-
kovi protestovať proti tomuto protizákonnému
postupu. Okresný náčelník však prehlásil, že majú
právo kontrolovať spolky a keď bol poučený o tom,
že podľa platných právnych predpisov politická
strana nie je spolok, arrogantným spôsobom pre-
hlásil, že on je tam pánom a nikto mu nebude
rozkazovať.
Okresný náčelník v Novom Meste nad Váhom
šiel tak ďaleko, že nechal u vchodu, kde sa kon-
ferencia konala, dvoma četníkami kontrolovať
vstupujúcich a títo četníci nepustili na konferenciu
- svolávateľa tejto konferencie, člena okresného
výboru - lebo ako svolávateľ nevzal si so sebou
pozvánku!
Úradník, ktorý bol vyslaný, aby bol prítomný
na tejto dôvernej porade komunálnych pracovní-
kov, členov komunistickej strany, choval sa pro-
vokatívne a hrubo, najmä nevychovaným spôso-
bom zostal demonštratívne sedieť, keď prítomní
povstali, aby vzdali česť pamiatke bojovníkom,
padlým za slobodu španielskeho ľudu.
Tento vyslaný úradník miešal sa aj do pro-
gramu schôdzky, žiadal referenta, aby nespome-
nul meno Hitlera, zakazoval hovoriť o Španielsku
a podobne.
Takýmto spôsobom postupoval okresný úrad
voči schôdzke, svolanej komunistickou stranou, na
ktorú mali prístup len členovia komunistickej
strany.
Takto postupujú administratívne úrady na
Slovensku výlučne len proti komunistom, nakoľko
voči iným stranám rešpektujú ustálený právny
stav, to je, že orgány administratívne sa nemajú
sučastňovať dôverných a neverejných porád čle-
nov politickej strany.
Pýtame sa preto pána ministra vnútra:
1. Či je ochotný dať poučenie pánovi okres-
nému náčelníkovi v Novém Meste nad Váhom, že
nie je tak veľkým »pánom«, aby mohol beztrestne
šikanovať legálnu komunistickou stranu?
2. Či je ochotný vyšetril chovanie vyslaného
orgánu na túto konferenciu, ktorý svojimi hru-
bými spôsobami urážal city prítomných a či je
ochotný zakročil proti nemu disciplinárnou ce-
stou?
3. Či je ochotný postaral sa o to, aby mini-
sterstvo vnútra poučilo podriadené administratív-
ne orgány na Slovensku o tom, aký je právny
rozdiel medzi spolkom a politickou stranou?
4. Či je ochotný vydal pre administratívne
úrady záväzné pokyny, ako sa majú choval voči
schôdzkam členov politických strán, najmä stra-
ny komunistickej a poučil ich o tom, že na dô-
verné schôdzky členov politických strán nemajú
prístup policajné a administratívne orgány a že
legitimovanie účastníkov tejto schôdze, či sú člen-
mi tej ktorej svolávajúcej organizácie, musí sa
dial za súčinnosti a spolurozhodovania svoláva-
teľov neverejnej schôdzky a že títo svolávatelia
sú oprávnení rozhodoval o tom, aká forma legi-
timácie je dostatočná?
V Prahe, dňa 14. apríla 1937.
Dr Clementis,
Beuer, Klima, Nepomucký, Kosik, Kopecký, B.
Köhler, Schenk, Dölling, Procházka, Široký, Ko-
přiva, Slanský, Vallo, Šverma, Zápotocký, Zupka,
Vodička, Krosnář, Machačová, Schmidke.