7
Interpelující táži se tedy pana ministra vnitra
a pana ministra zemědělství:
1. Jsou páni ministři ochotni dáti vyšetřiti
vytýkanou věc?
2. Jsou páni ministři ochotni oznámiti, rozho-
duje-li při úředních výkonech, které spadají hlav-
ně do oboru volného uvážení úřadů příslušnost
k určité politické straně?
3. Jaká opatření hodlají učiniti páni ministři,
zvláště pan ministr vnitra, aby četnictvo bylo po-
učeno, že příslušnost k určité politické straně ne-
smí býti nikdy předmětem úředního šetření o
předpokladech práva na subvenci ?
V Praze dne 7. dubna 1937.
Birke,
Hollube, Rösler, May, Gruber, Fischer, Franz
Němec, Illing, Klieber, inž. Lischka, inž. Schreiber,
Nickerl, Stangl, dr Eichholz, dr Kellner, Knöchel,
E. Köhler, inž. Peschka, Budig, Axmann, inž. Kar-
masin, dr Jilly.
861 VII (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra,
že strážmistr Dřevický rušil shromáždění
ve Starém Městě v okrese
novobystřickém.
Dne 22. ledna 1937 pořádala místní skupina
sudetskoněmecké strany, předseda Konrád Hen-
lem, v jistém hostinci ve Starém Městě schůzi
podle § 2 zákona č. 135/1867 ř. z., omezenou na
zvané hosty. Hostinská místnost byla označena
jako místnost schůze plakátem »uzavřená schů-
ze«, který visel na vnější straně vchodu.
Krátce po zahájení schůze dostavil se do této
místnosti vrchní strážmistr Dřevický. Svolavatel
schůze se tázal vrchního strážmistra, přichází-li
služebně. Strážmistr to popřel s poznámkou, že
je zde veřejná hostinská místnost a že nepotře-
buje pozvání. Poněvadž se vrchní strážmistr
zdráhal opustiti místnost, kde se schůze konala,
nezbylo svolavateli schůze nic jiného, než ji
ukončiti.
V obci Starém Městě jest aspoň 6 hostinců.
Nejbližší hostinec od onoho, kde se konala schůze,
jest vzdálen jen 21 kroků. Zamýšlel-li tedy vrchní
strážmistr Dřevický ukojiti svou potřebu jídla a
pití v nějakém hostinci, nebylo ničím odůvodněno,
aby si vyhledal právě ten hostinec, ve kterém se
konala podle § 2 schůze sudetskoněmecké strany,
předseda Konrád Henlein. Jelikož mimo to na
hostinské místnosti bylo oznámení, že se tam
koná schůze, dlužno jednání četníka Dřevického
považovati za vědomě porušení shromažďovacího
zákona. Tímto svévolným jednáním byli účastnici
schůze právem zneklidněni a rozhořčeni.
Interpelující táží se tedy pana ministra vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zahájiti kárné
řízení proti četníku Dřevickému pro jeho nepří-
stojné chování?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr vnitra uči-
niti, aby příště znemožnil podobné jednání čet-
nických orgánů?
V Praze dne 7. dubna 1937.
Jobst,
inž. Lischka, Knöchel, inž. Kiinzel, inž. Karmasin,
Illing, dr Rosche, dr Kellner, Klieber, Hollube,
dr Jilly, Jäkel, Franz Němec, dr Hodina, Kundt.
dr Zippelius, Gruber, F. Nitsch, dr Peters,
Sandner, Fischer.
861/VIII (překlad).
Interpelace
poslance B. Fischera
ministrovi vnitra,
že se v policejní škole u policejního
ředitelství v Moravské Ostravě
nepřihlíží k Němcům.
V časopise »Brüxer Zeitung« ze dne 26. února
1937 jest tato zpráva:
»Ze 134 absolventů učebného běhu v policej-
ní škole u ostravského policejního ředitelství jest
podle národnosti 70 Cechů, 53 Slováků, 11 Rusínů
- a ani jediný Němec. «
Jest nápadné, že mezi uvedenými absolventy
jsou jen Češi, Slováci a Rusíni a ani jediný pří-
slušník nějaké menšiny ve státě.
Jest odůvodněné podezřeni, že se přijímáni
do policejních škol provádí tak, že se neoznamu-
je příslušníkům národních menšin ve státě.
Interpelující táží se tedy pana ministra
vnitra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti,
proč mezi absolventy učebného běhu policejní ško-
8
ly v Moravské Ostravě není žádný příslušník men-
šin ve státě a zvláště žádný Němec?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti, jak se
vybírají žáci policejních škol?
3. Co hodlá pan ministr v této věci učiniti?
V Praze dne 7. dubna 1937.
Fischer,
Hollube, Rösler, dr Kellner, Knöchel, dr Jilly.
Axmann, Inž. Lischka, Inž. Schreiber, Nickerl, dr
Eichholz, Stangl, Klieber, May, Gruber, Illing,
E. Köhler, Inž. Peschka, Franz Němec, G. Böhm,
Inž. Karmasin.
861/ IX (překlad).
Interpelace
poslance Inž. F. Karmasina
ministru národní obrany
o účasti hudebního sboru 19. pěšího plu-
ku při představení mukačevského
»Sokola«.
V časopise »Zeit«, sudetskoněmeckém deníku
ze dne 11. března 1937 jest tato zpráva:
»Před několika dny provedl divadelní odbor
mukačevského »Sokola« ve Svalavě na Podkar-
patské Rusi českou operetu »Odtroubeno«. Hu-
dební doprovod obstaral hudební sbor 19. pěšího
pluku, který se dostavil ve stejnokroji, tedy slu-
žebně. Hra líčí události na manévrech v české
obci v okolí Mělníka. Potřebné stejnokroje dodal
dragounský pluk. Tím více dlužno se diviti, že se
v operetě činily narážky, které asi nepřispějí ke
zlepšení poměru Československa k jeho sousedu
Německu.
Nelze překonati tuto nechutnou věc:
V operetě vypráví opilý obecní starosta o své
krávě, kterou si právě koupil. »Ano, to jest ra-
sa! Hnědá jako Adolf, tlama jako Goebbels, bři-
cho jako Goering, a dojiti se dá jako celý ně-
mecký národ. «
Jest na pováženou, že k takovým urážkám
může vojenská hudba hráti doprovod, takže celá
věc dostává přímo úřední ráz. Zůstane trvalou
zásluhou mukačevského »Sokola«, že ruší ještě
dobrý poměr mezi jednotlivými národnostmi na
Podkarpatské Rusi. Pořadatelé počítali již asi ta-
ké s amnestií k presidentovým narozeninám, ne-
boť zde jde zřejmě o urážku hlavy cizího státu.
Nebylo by snad přece lépe, aby příště bylo ta-
kovým představením »odtroubeno«?
Účast vojenské hudby pěšího pluku čís. 19
při tak vylíčeném představení odporuje zásadě,
že ve vojenské službě dlužno se zásadně vyhý-
bati jakémukoliv politickému stanovisku.
Interpelující táží se tedy pana ministra
národní obrany:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jaká opatření hodlá pan ministr ve vy-
týkané věci učiniti?
V Praze dne 7. dubna 1937.
Inž. Karmasin,
Knöchel, Inž. Lischka, dr Zippelius, Illing, Jobst,
Gruber, Franz Němec, Klieber, dr Kellner, inž.
Künzel, dr Peters, dr Jilly, F. Nitsch, Sandner,
Fischer, dr Rosche, Kundt, dr Hodina, Jäkel,
Wollner.
861/X (překlad).
Interpelace
poslance G. Obrlika
ministrovi vnitra,
že aktuár Stanislav Fila, správce exposi-
tury státní policie v Novém Městě pod
Smrkem, bez důvodu rozpustil schůzi
v Rückersdorfu v okrese frýdlantském.
Pan aktuár Stanislav Fila, správce expositury
státní policie v Novém Městě pod Smrkem, inter-
venoval dne 13. března 1937 jako vládni zástupce
na schůzi sudetskoněmecké strany v Ruckersdor-
fu v okrese frýdlantském, na kterou se jako řeč-
ník dostavil pan Antonín Müller, rolník ze Strá-
nek u Žátce. Již před schůzí se vyjádřil pan Fila,
že schůze nebude trvati ani 5 minut. Skuteč-
ně pan Fila po několika úvodních slovech řeční-
ka schůzi rozpustil. Za důvod mu posloužila ta-
to řečníkova věta: Dnes konstatujeme, že ně-
mecké vládní strany užívají výsledku jednání o
vyrovnání jako agitačního prostředku proti su-
detskoněmecké straně.
Pan aktuár Fila byl nápadný již na dřívějších
schůzích v Hejnicich a Weigsdorfu, obojí v okre-
se frýdlantském, tím, že rozpustiv schůzi stejně
jako v Rückersdorfu žádal, aby síň byla rychle
vyklizena, ačkoliv ve venkovských hostincích jsou
normální východy poměrně úzké a proto lze ta-
kovou místnost vykliditi jen pomalu.
Po rozpuštění schůze v Rückersdorfu dne 13.
března t. r. vyskočil pan aktuár Fila na židli a
prudce vyzval přítomné četníky, aby ostřeji za-
9
kročili proti účastníkům schůze a síň vyklidili ná-
silím.
Opakovaný ostrý postup tohoto úředníka
vzbudil u obyvatelstva velké rozhořčení.
Interpelující táží se tedy pana ministra
vnitra:
1. Je-li pan ministr ochoten dáti vytýkanou
věc vyšetřiti?
2. Je-li pan ministr ochoten dáti zahájiti kár-
né řízení proti panu aktuárovi Filovi pro toto
neodůvodněné a obyvatelstvo zneklidňující jed-
nání ?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
zabránil podobnému neodůvodněnému chování
aktuára Stanislava Fily na schůzích?
V Praze dne 7. dubna 1937.
Obrlik,
Hollube, May, dr Kollner, Gruber, Fischer, Franz
Němec, E. Köhler, inž. Schreiber, Illing, Klieber,
inž. Lischka, dr Eichholz, Axmann, inž. Karmasin,
Nickerl, dr Jilly, inž. Peschka, Knöchel, Stangl,
Rösler.
861/XI.
Interpelácia
poslanca dr Jozefa Tisu
ministrovi zemedelstva
vo veci rúbania lesov bývalého veľko-
statku v Uhrovci.
Turecké lesné hospodárenie na bývalom veľ-
kostatku v Uhrovci bolo už viac ráz predmetom
záujmu širokej verejnosti, tlmočeného i tlačou i
v parlamente i v rozličných samosprávnych kor-
poráciách, ako i opätovného úradného šetrenia.
Napriek tomuto zvýšenému záujmu videli miestni
pozorovatelia, že proti jasnému zneniu zákonov
a úradných výmerov, pred očami četníkov a štát-
nej lesnej správy tieto lesy sa ďalej ničily: bez-
očivé bola prekračovaná výška povoleného poru-
bu; kraj sa týmto národohospodársky ožobračo-
val, no, rozličné firmy a ich pomocou všakoví
agenti sa obohacovali.
Aby sme orgánom ministerstva zemedelstva,
pripadne zisťujúcim na tvárnosti miesta skutoč-
ný stav, prispeli pomocnou rukou, podávame tu
soznam
vyrúbaného dreva na veľkostatku Mikuláša Zaya
v porubnom roku 1939/1936.
Katastrálna obec Hornie Naštice:
v lese »Žrebíky-Kliny« dub a bôr cca 1640
m3 vyrúbané holorubom cca na 17 katastrálnych
jutrách.
Kat. obec Uhrovce:
V lese »Zvernica« bor cca 4300 m3 vyrúbané
holorubom na ploche 40 kat. j.
V lese »Dolinka« za Bart bôr cca 200 m3 vy-
rúb. holosečom na ploche cca 4 kat. j.
V lese »Drahlev« bôr cca 850 m3 vyrúb. vý-
berom na ploche cca 20 kat. j.
V lese »Štvorné« bôr cca 630 m3 vyrúb. vý-
berom na ploche cca 10 kat. j.
V lese »Štvorné« dub cca 50 m3 vyrúb. vý-
stavky na ploche 12 kat. j.
V lese »Drahlev« dub cca 350 m3 vyrúb. vý-
stavky na ploche cca 30 kat. j.
Kat. obec Miezgovce:
V lese »Starý Háj dub cca 600 m3 vyrúb.
výstavky na ploche cca 100 kat. j.
V lese »Ištváne háj Končirová« dub cca 480
m3 vyrúb. lúpané palivo holoseč na ploche cca
25 kat. j.
Kat. obec Žitná:
V lese »Breziny« bôr cca 400 m3 vyrúb. ho-
losečom na ploche cca 10 kat. i.
V lese »Radišský háj« dub cca 610 m3 vyrúb.
holosečom na ploche cca 5 kat. j.
V lese » Hodyslavy« buk cca 20 m3 výstavky.
V lese »Rakovec« bôr-buk cca 290 m3 výber
na ploche cca 4 kat. j.
Podhradie:
V lese »Čerešňová« bôr-buk cca 800 m3 ho-
loseč na ploche cca 5 kat. j.
V lese »Rakytie« buk cca 100 m3 holorub na
ploche cca 2 kat. j.
Omastina:
V lese »Rázdelie« buk cca 40 m3 výstavky.
Radiša:
V lese »Kliny« bôr cca 250 m3 holorub na plo-
che cca 3 kat. j.
V lese »Kšinský vrch« bôr cca 30 m3 výber.
V lese »Bánovský vrch« bôr cca 50 m3 ho-
lorub na ploche cca 1 kat. j.
V lese »Zl. Hnilíky« dub cca 80 m3 holorub
výstavky.
Dubnická:
V lese »Zlatné« dub cca 550 m3 holorub na
ploche cca 6 kat. j.
V lese »Z1. Košútie« dub cca 420 m3 výstavky.
V lese »Zlatné« lup. palivo cca 340 m3 holo-
rub na ploche cca 20 kat. j.
V lese Jakušová dub cca 2500 m3 holorub
na ploche cca 30 kat. j.
V lese »Baraní vrch« dub cca 1130 m" holo-
rub na ploche cca 10 kat. j.
V lese »Gilková« bôr cca 380 m3 holorub na
ploche cca 4 kat. j.
10
V lese »Košinov kút« bôr cca 700 m3 holorub
na ploche cca 12 kat. i.
V lese »Krupčina: bôr cca 300 m3 holorub na
ploche cca 5 kat. j.
V lese »Valach. kop. «bôr cca 460 m3 holorub
na ploche cca 4 kat. j.
V lese »Stlpovec« bôr-dub cca 220 m3 ho-
lorub na ploche cca 3 kat. j.
Lutov:
V lese "Podkňaží stôl" buk cca 150 m3 holo-
rub na ploche cca 4 kat. j.
V lese »Chrastie« dub cca 160 m3 holorub na
ploche cca 3 kat. j.
V lese »Kamenné« dub-bôr cca 330 m3 ho-
lorub na ploche cca 4 kat. j.
Kšinná:
V lese »Vavrovec« buk cca 4300 m3 holorub
a výber na ploche 40 kat. j.
Slatina:
V lese »Skalné« buk cca 400 m3.
Uhrovec:
V lese »Starý majer« bôr cca 70 m3 holorub
na ploche cca 1 kat. j.
Celkem bolo vyrúbané: 24. 150 m3.
Z nespracovaných vršiakov bolo dodatočne
vyrobených cca 700 m3 paliva.
Teda spolu využitkovaného dreva: 24. 850 m3.
Povolený porub v r. 1935/1936: 19. 400 m3.
Prerúb v tom roku činil: 5. 450 m3.
Prebierky nie sú v tejto hmote dreva uve-
dené, ktoré činily celkove cca 2000 m* dreva,
ktoré skutočne využitkované bolo.
Takže celkový prerúb toho roku činil:
7. 450 m3.
Je to neslýchaná vec, aby prekročenie dovo-
leného porubu v takýchto rozmeroch sa mohlo
diať pred očami četníkov a štátnej lesnej správy!
Nastáva dilematická otázka: je to možné?! A
hrozná konsekvencia z tejto otázky plynúca:
v tom páde, že označené Štátne orgány o tomto
nevedely, čo je to za svedectvo ich spôsobilosti?
Ak však vedely o tom, čo je to za záplava ko-
rupcie, ktorá túto verejnú lesnú krádež umožňo-
vala?
Nemožno ale nepripomenúť okolnosť z náro-
dohospodárskeho hľadiska takú závažnú, že
niektoré paseky 6-10 rokov staré ani po dnes nie
sú zalesnené. Miesto dreviny zarastené sú mali-
nišťom a lesnou trávou. Ráždie a odpadové drevo
i dnes sa nachodí v týchto, na pr. v Kšinnej, na
Vavrovci, Skalnom v Dubnické na Bukovine atď.
Paseky v roku 1935/1936 neboly vysadené.
V rokoch 1933-1935 bolo veľmi málo a v roku
1936 vôbec nič sadené.
Napriek zákazu na záborových plochách v r.
1936-1937 boly ťažby robené a robia sa i naďalej
(Miezgovce atď. ).
Pýtame sa pána ministra zemedelstva:
1. Vie o tomto vykorisťovaní lesov na býva-
lom veľkostatku v Uhrovci?
2. Či je ochotný čo najprísnejšie zakročiť,
aby tomuto bol koniec urobený a orgány, ktoré
toto vykorisťovanie svojou nedbanlivosťou zaprí-
čiňujú, náležité potrestať a tiež o zalesnenie pa-
sekov sa postarať?
V Prahe, dňa 9. apríla 1937.
Dr Tiso,
Čavojský, Danihel, Dembovský, Drobný, Florek,
Haščík, Slušný, Sivák, Sidor, dr Pružinský, Longa
Kendra, Hlinka, Suroviak, dr Sokol, Šalát, Brody,
dr Woll, Rázus, Turček.
861/XII.
Interpelace
poslance Fr. Uhlíře a Tichého
vládě o řádění protistátních živlů na Hlučínsku.
Hlučínsko a Opavsko jest v posledních letech
strediskem rozvratné činnosti protistátních živlů,
které rozleptávají čsl. státní autoritu, ochromují
mravní pedagogický a didaktický vliv čsl. stát-
ních škol přetahováním českého žactva do po-
koutního německého vyučování a jež ohrožují
přímými teroristickými činy životy státních uči-
telů a státních orgánů a ničí český majetek.
Je ještě v živé paměti vypálení české státní
školy v Koutech a českého hasičského skladiště
v Kravařích na Hlučínsku irredentisty Wilczhem,
Glabazňou a Trunczikem, kteří krátce na to po
útěku do Německa demolovali čsl. vyslanectví
v Berlině. Jest ještě v živé paměti i to, že rodina
českého učitele v Koutech měla býti atentátem
spáchaným na školu upálena ve svém bytě a již
nové doklady z posledních dnů znovu potvrzují,
jaké desolátní poměry se rozhostily na tomto po -
hraničním úseku republiky.
V úterý 6. dubna a ve středu 7. dubna byli
zatčeni pro protistátní činnost: Engelbert Dlauhy
z Bohuslavic a Alois Jordán v Dolním Benešově.
Max Heyduk z Vřesiny při zatýkání utekl do Ně-
mecka. Všichni jmenovaní byli exponováni v pro-
tistátní činnosti a byli sloupy a učiteli i propa-
gátory pokoutního německého Gruppenunterrich-
tu, jímž státu nepřátelské živly obcházejí zákon
č. 72/1936.
Podepsaní zvláště pak upozorňují na nebezpečný
charakter této irredenty, jak se projevil zejména
při zatýkání Maxe Heyduka ve Vřesině. Když se
11
v úterý 6. dubna 1937 přiblížila o 12. hodině
ostravská policie k soukromému bytu Maxe Hey-
duka, aby na základě usvědčujícího materiálu
provedla jeho zatčení, vyběhl stíhaný zadním
vchodem do zahrady a proti policejním orgánům
zahájil ostrou střelbu z pistole. Jen čirou náho-
dou nebyl nikdo z policistů zastřelen. Max Hey-
duk na to prchl do blízkého lesa, jenž tvoří po-
hraniční čáru mezi Československou republikou a
Německem a utekl do Německa. Četnický pátrací
oddíl z Hlučína a soustředěné četnictvo z okolních
obcí za pomoci policejního psa bezpečně zjistili
Heydukův útěk do Německa.
Max Heyduk, jenž již před rokem byl zatčen
pro podezřeni ze styků s cizí mocnosti, od níž
béře peníze na rozkladnou činnost Privatunter-
richtu, nyní »Gruppenunterrichtu«, nebezpečný
pašerák, povoláním zámečník, byl až do svého
útěku do Německa soukromým učitelem pokout-
ních německých škol. Dne 4. března 1937 upozor-
ňoval ve své sněmovní řeči poslanec Uhlíř na
zhoubnou činnost tohoto pokoutního vyučováni a
poslední události, jež uvádíme ve své interpelaci,
jen dotvrzují, jací lidé vychovávají české děti
v pokoutních německých školách.
Situace na Hlučínsku a Opavsku vinou této
zločinecké činnosti státu nepřátelských živlů
stává se neobyčejně tíživou. Podepsaní upozor-
ňují na tyto neslýchané poměry, jež se objevuji
na nejcitlivějším úseku hranic Československé re-
publiky a se vší důrazností se domáhají bezod-
kladné a energické nápravy. Není prostě mysli-
telné, aby československé státní území stalo se
rejdištěm zlotřilých individui pracujících proti
státním zájmům a aby na našem státním území
byli vystavováni nebezpečí života exponenti stát-
ních zájmů. Není prostě déle snesitelné, aby toto
řádění zločineckých živlů bylo beztrestně páchá-
no dále.
Podepsaní se se vší rozhodností domáhají
nejostřejších zákroků se strany vlády proti všem,
kdož pokoutními školami na Hlučínsku a Opavsku
vnášejí nejen do školské výchovy rozklad a ne-
kázeň, ale přímo vychovávají svedenou mládež
v protistátním duchu.
Podepsaní táží se vlády republiky:
1. Jsou jí ryto případy, o nichž se v interpe-
laci zmiňujeme, známy?
2. Jest vláda ochotna s rozhodnou energií
udělati na Hlučínsku definitivně pořádek?
3. Jest vláda ochotna co nejpřísněji potrestati
všechny, kdož svádějí rodiče a jejich děti k sa-
botování čsl. státních škol a kdož je vychovávají
v pokoutním »Gruppenunterrichtu« v duchu velko-
německém?
4. Jest vláda ochotna co nejpřísněji potrestati
učitele, kteří vyučují v těchto pokoutních školách?
5. Jest vláda ochotna dáti v tomto směru
přísné rozkazy podřízeným zemským a okresním
úřadům?
6. Jak zakročí vláda vůči těm státním němec-
kým profesorům, kteří vyučují 52 kandidátů
učitelů »Gruppenunterrichtu« v Opavě?
7. Jest si vláda vědoma toho, že »učitelé« rá-
zu Maxe Heyduka, střílejícího na čsl. státní po-
licii, a prchajícího za hranice, nebo rázu Dlauhého
a Jordána, zatýkaných podle zákona na ochranu
republiky, jsou s to, aby otrávili duše českých
dětí v pokoutních školách nejhorším jedem proti-
státní a protičeské nenávisti?
8. Jest vláda ochotna zesíliti dozor nad těmito
pohraničními okresy a ve zvýšené míře technicky
i personálně podpořiti bezpečnostní orgány, ze-
jména v Ostravě a Hlučíně, aby se tyto zjevy
nemohly opakovati?
9. Jakým způsobem chce vláda zabezpečiti
ochranu životů exponovaných českých lidi, kteří
jsou v tomto území strážci státních zájmů a to
jak policie, tak učitelstva a četnictva?
10. Jest vláda ochotna vážně se zabývati še-
třením, kdo vychovává na území republiky tuto
hlízu, hlodající na kořenech státu a podle průkaz-
ného zjištěni znemožňovati jeho rozkladnou
činnost?
V Praze dne 8. dubna 1937.
Uhlíř, Tichý,
Zeminová, Stejskal, Netolický, Šmejcová, Lanc,
dr Neuman, dr Patejdl, Jenšovský, dr Kozák,
dr Moudrý, David, Polívka, Bergmann, Hatina,
F. Langr, dr Klapka, Tykal, Fiala, Babek.
861/XIII (překlad).
Interpelace
poslance G. Knöchla
ministrovi vnitra
o zákazu knihy Antonína knížete Rohana
Osudná hodina Evropy.
Šetřením se zjistilo, že výnosem ministerstva
vnitra č. 85. 774/2-36, uveřejněným v Úředním listě
pod č. 291/1936. bylo zakázáno rozšiřovati uve-
denou knihu v Československé republice.
Nahlédnutím do knihy bylo zjištěno, že se
dělí na tyto části:
1. Dědictví Evropy.
2. Mezi bezbožností a hledáním Boha.
3. Osobnost a životní tvářnost.
4. Člověk 20. století a formy jeho politického
života.
Z tohoto rozděleni jak i z obsahu knihy zře-
telně vysvítá, že nesleduje žádných denních po-