Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
861.
Interpelace:
I. posl. A. Langra min. školství a národní osvěty o činnosti okresního školního inspekto-
ra Antonína Bollarta, v okrese slezsko-ostravském (pol. okres Frýdek),
II. posl. Jobsta min. vnitra o služebních poklescích orgánů prachatické státní policie pod
vedením p. Jaromíra Kamenského,
III. posl. Wollnera min. vnitra, aby byly konečně rozepsány volby do obecního zastupitelstva
v Rybářích,
IV. posl. Wollnera min. financí o přísném postupu chebského okresního finančního ře-
ditelství,
V. posl. Röslera min. vnitra, že komisař vrchlabského okresního úřadu, dr František No-
vák, bez důvodu rozpustil schůzi v Prosečném,
VI. posl. Birkeho min. vnitra a min. zemědělství, že četnická stanice v Poříčí postupuje při
šetření stranicky,
VII. posl. Jobsta min. vnitra, že strážmistr Dřevický rušil shromáždění ve Starém Městě v
okrese novobystřickém,
VIII. posl. B. Fischera min. vnitra, že se v policejní škole u policejního ředitelství v Morav-
ské Ostravě nepřihlíží k Němcům,
IX. posl. inž. Karmasina min. národní obrany o účasti hudebního sboru 19. pěšího pluku při
představení mukačevského »Sokola«,
X. posl. Obrlika min. vnitra, že aktuár Stanislav Fila, správce expositury státní policie v No-
vém Městě pod Smrkem, bez důvodu rozpustil schůzi v Rückersdorfu v okrese frýd-
lantském,
XI. posl. dr Tisu min. zemědělstva vo veci rúbania lesov bývalého veľkostatku v
Uhrovci,
XII. posl. Uhlíře a Tichého vládě o řádění protistátních živlů na Hlučínsku,
XIII. posl. Knöchla min. vnitra o zákazu knihy Antonína knížete Rohana »Osudné hodiny
Evropy«,
XIV. posl. Wollnera min. sociální péče, jak okresní úřad v Teplicích-Šanově provádí vyživo-
vací akci,
XV. posl. Wollnera min. vnitra, že zemský úřad v Praze shledal závadným historický, země-
pisný a národopisný název »Chebsko«,
XVI. posl. inž. Lischky min. vnitra, že se jistý orgán státního policejního úřadu v Litoměři-
cích zásadně zdráhal užívati němčiny,
XVII. posl. Knöchla min. vnitra, že zástupce českolipské státní policie dr Suschitzky zakázal
nositi košile a čepice pořadatelům na shromážděních sudetskoněmecké strany,
XVIII. posl. F. Nitsche min. pošt a telegrafů o služebních poklescích listonoše Františka Nováka
z Mládkova u Králík.
2
861/I.
Interpelace
poslance Aloise Langra
ministru školství a národní osvěty
o činnosti okresního školního inspektora
Antonína Bollarta, v okrese slezsko-
ostravském (pol. okres Frýdek).
O činnosti okresního školního inspektora An-
tonína Bollarta, která je škodlivá školské výcho-
vě, která láme morálku podřízených k nadříze-
ným a žactva k učiteli, byly školské úřady i
ministerstvo školství a národní osvěty informo-
vány, když uvedený působil ve Znojmě a Mor.
Budějovicích. Rovněž časopis učitelstva » Věst-
ník" informoval veřejnost a tím i úřady o činnosti
uvedeného škol. inspektora. Dosavadní zákroky i
novinářské upozorňování ve »Věstníku« nemělo
vliv na chování inspektora Antonína Bollarta. Uve-
dený od svého příchodu na okres slezsko-ostrav-
ský choval se tak, jako se choval na svém dří-
vějším působišti.
Podepsanému byly předány stížnosti učitel-
stva a občanstva, které velmi nepříznivě char-
akterisují postup tohoto školského úředníka. -
Okresní inspektor Bollart nedodržuje zásadu, aby
všichni definitivní učitelé působili na svých defi-
nitivních místech. Proti učitelům, kteří v zájmu
výchovy upozorní pana inspektora na nemístnost
nebo škodlivost nařízení nebo jeho zákroku, po-
stupuje okresní inspektor Antonín Bollart způso-
bem, který nelze nazvat objektivním. Nížeuvede-
né případy ukazují, jak uvedený okresní inspek-
tor postupuje a jak by postupovat neměl.
Řídící učitel Jaromír Pinkas, bývalý starosta
města Slezské Ostravy a bývalý funkcionář růz-
ných korporací, byl po delší čas v roce 1935 a
1936 pro svou činnost - finanční manipulace -
pranýřován v ostravských časopisech (Duch Ča-
su, České Slovo), což učitelskému stavu ke cti ne-
posloužilo. Jmenovaný byl vyloučen ze Sokola,
zbaven starostenství a na konec vyloučen z pol.
strany národně demokratické. U tohoto řídícího
učitele se pan okr. škol. inspektor Bollart nepo-
zastavil a nezavedl proti němu žádné vyšetřová-
ni, jako proti učiteli Vašíčkovi, o kterém byla v
místním časopise bezvýznamná poznámka. 30. led-
na t. r. přinesl časopis »Mor. slezský deník«
prohlášení kraj. předsednictva národního sjedno-
cení v Mor. Ostravě, že peníze, které použil pan
říd. učitel Jaromír Pinkas jako starosta jednoty
Sokola z pokladny uvedené jednoty, použil pro
sebe a nikoliv pro stranu národního sjednoceni.
Ani toto novinářské prohlášení nebylo okresním
inspektorem A. Bollartem vzato za podklad úřed-
ního jednání. Za to za měsíc po uveřejnění to-
hoto článku přeložil říd. učitele J. Pinkase z je-
ho definitivního působiště trojtřídní obecně školy
ve Sl. Ostravě na pětitřídní obecnou Školu dívčí
na Zárubku ve Sl. Ostravě, čímž mu samozřejmě
pomohl k vyššímu funkčnímu přídavku.
Proti říd. učiteli Aloisů Trojkovi zavedl v
r. 1933 disciplinární řízení, protože tento podal
zákonem přípustný rozklad k zemské školní radě
v Brně. 60tiletý člověk musel k vyšetřování do
Frýdku a k disciplinárnímu jednání do Brna, kde
mu byl udělen disciplinární trest důtky. Odvolal
se k ministerstvu školství a národní osvěty, kte-
ré výměrem ze dne 31. X. 1935 celý rozsah na-
říkaného nálezu zrušilo a uvedeného osvobodilo.
Tím přišla státní pokladna ke škodě, protože mu-
sela hradit útraty spojené s disciplinárním říze-
ním. Z toho je také vidno, že nesprávně infor-
moval okresní inspektor Bollart zemskou školní
radu a bezdůvodně šikanuje jemu podřízené u-
čitele. Jak k tomu přijde státní pokladna, aby
doplácela zbytečně na neschopnost a rozmar
svých úředníků? Proč k hrazení útrat nebyl do-
nucen okr. inspektor A. Bollart ?
Je ještě několik dalších případů šikanování
učitelstva. V říjnu 1936 byli u vrchní disciplinár-
ní komise při min. školství a národní osvěty úplně
osvobozeni dva učitelé, které pohnal k disciplinár-
nímu jednání jmenovaný okr. škol. inspektor a
kteří u zemské školní rady dostali důtku. V říjnu
1936 zavedl čtvrté disciplinární vyšetřování pro
docela nepatrné přehlédnutí, celkem bezvýznam-
ného záznamu. Že věc je skutečně bezpodstatná,
vysvítá z toho, že toto disciplinární vyšetřová-
ní bylo předčasně ukončeno. Smutné na věci je
to, že se to stalo za velmi těžké oční choroby
vyšetřovaného říd. učitele J. Žebráka. Toto disci-
plinární vyšetřování zapůsobilo na postiženého
tak mocně, že onemocněl na těžkou poruchu ja-
ter, což jej upoutalo na několik týdnů na lůžko.
Tato nemoc byla zapříčiněná podle prohlášení o-
šetřujícího lékaře primáře dra R. Šrámka v Mor.
Ostravě mocným nervovým vzrušením. Toto vy-
šetřování proti říd. učiteli J. Žebrákovi bylo za-
vedeno na udání. Takovéto bezpodstatné udává-
ní zahnízdilo se v okrese teprve po příchodu p.
okr. inspektora Bollarta. Od nového roku 1937
do dnešního dne bylo u okr. škol. výboru ve
Frýdku vyšetřováno z okresu slezsko-ostravskc-
ho protokolárně pět učitelů.
Učitelé, kteří slouží 10 let i déle a kteří po-
dle čl. 4 nemají definitivy, musí koncem každé-
ho školního roku podávati kolkovanou žádost o
místo a pak se osobně dostaviti k okr. škol. vý-
boru do Frýdku. Osobně se musí dostaviti proto,
jak p. okr. inspektor Bollart na jedné konfe-
renci učitelstva prohlásil, že kdo za nim nepřijde,
ocitne se někde ve vzdáleném místě, protože ne-
má zájmu o své staré místo. Ustanovování uči-
telstva provádí p. inspektor libovolně a podle po-
řekadla "komu chcem pomůžem, komu nechcem
nemůžem". Učitelku pětkrát mladší ustanoví na
škole, zatím co učitele staršího odmítne s pouka-
zem na § 10 malého školského zákona. Byla
ustanovená učitelka Ježová a odmítnut učitel-le-
gionář Mokroš. - V měsíci březnu t. r. přelo-
žil proti výslovnému ustanovení § 10 učitelku
Trojkovou z dívčí obecné školy na Zárubku a
3
na tuto školu ustanovil, jak výše uvádím, řídící-
ho učitele J. Pinkase (na této dívčí škole učí
dnes 4 muži a pouze jedna žena a správně mají
být 3 ženy a 2 muži). Ze Slezské Ostravy musela
odejit o 3 roky starší učitelka, musela ustoupit
místo učitelce mladší. Zdejší učitelé, kteří působí
již dlouho, jsou překládáni na venkov a na jejich
místa přicházejí učitelé mladší z jiných krajů, až
z Brna a Olomouce. Do Kunčiček u Mor. Ostravy
byl přeložen učitel Koranda se šesti služebními
roky a dvě učitelky starší musely na venkov.
Jedna dokonce matka malého dítěte.
O této činnosti a podobné činnosti na býva-
lých působištích okresního školního inspektora A.
Bollarda vyšla celá řada článků v různých časo-
pisech, zejména v učitelském »Věstníku«, kde je
snesen bohatý a obšírný materiál o jeho charakte-
ru a neschopnosti k úřadu inspektorskému.
Tak jako se chová okresní inspektor A. Bol-
lart k podřízeným učitelům, tak ještě s větší ne-
taktností chová se k zástupcům samosprávy.
V záležitosti nedílného vyučování v obci Radva-
nicích intervenoval u okresního školního výboru
ve Frýdku člen okresního výboru frýdeckého
okresu a občan radvanický Karel Balat. Tento
zástupce nežádal nic nezákonného, ani žádných
osobních úsluh. Žádal, aby žádost rodičů a občanů
z Radvanic byla příznivě vyřízena. Inspektor
Bollart, když vyslechl přání uvedeného zástupce,
aniž by mu odpověděl, obrátil se k němu zády,
odešel z úřední místnosti a nechal uvedeného zá-
stupce v kanceláři státi.
Místní školní rada v Radvanicích, okres Frý-
dek, podala rekurs proti zamítnuté žádosti o ne-
dílné vyučování, ježto škola v Radvanicích je
školou obvodovou. Zástupcům místní školní rady
této obce poradil pan okresní inspektor A. Boi-
lart, aby vzali rekurs zpět a podali si novou žá-
dost, že ji doporučí. Funkcionáři místní školní
rady z Radvanic tak učinili, avšak na tuto dru-
hou žádost dostalo se jim následující odpovědi
od zemské školní rady v Brně:
"Zemská školní rada vzala na vědomost, že
místní školní rada v Radvanicích odvolává re-
kurs proti rozhodnutí zemské školní rady ze dne
8. července 1936, č. 38. 084 ve věci uvedené. Po-
něvadž se poměry nijak nezměnily, nevyhovuje
zemská školní rada nové žádosti za povolení ne-
dílného vyučování v zimním období 1936-37. "
Místní školní rada obce Hrušová, okres Frý-
dek, podala počátkem školního roku 1936 žádost
na zemskou školní radu i ministerstvo školství a
národní osvěty o nedílné vyučování pro školní
rok 1936-37. Žádost byla ministerstvem zamítnu-
ta pro nedoporučení okresního školního inspekto-
ra A. Bollarta.
Zástupce školní rady a obce jel počátkem
září 1936 intervenovat k zemské školní radě do
Brna a tam mu bylo řečeno, aby obec podala no-
vou žádost k zemské školní radě, nikoliv k mi-
nisterstvu. Tak se i stalo. Ale žádost byla zem-
skou školní radou opětně zamítnuta. Zástupce obce
byl znovu intervenovat u zemské školní rady a
tam mu bylo řečeno, že zemská školní rada žá-
dost proto zamítla, protože okresní školní inspek-
tor tuto nedoporučil. Při tom bylo zástupci obce
Hrušová doporučeno, aby místní školní rada po-
dala novou. t. j. třetí žádost, ale předem si za-
jistila souhlas okresního školního inspektora A.
Bollarta o zjednodušenou docházku pro zimní
měsíce. Tato třetí žádost nevysvětlitelným způ-
sobem dostala se k ministerstvu školství a národní
osvěty a toto ji zamítlo s podotknutím, že na
svém prvním rozhodnutí trvá, jelikož se poměry
od první žádosti nezměnily.
Funkcionáři samosprávy okresu slezsko-
ostravského zabývali se ve své schůzi dne 20.
února 1937 a 28. února 1937 činnosti a postupů
okresního školního inspektora A. Bollarta a usnesli
se co nejostřeji protestovati proti jeho neslý-
chanému jednání. Nespokojenost funkcionářů sa-
mosprávy všech politických stran byla projevena
v uveřejněných článcích časopisu »Ducha Času«
ze dne 14. února a 4. března t. r.
Z uvedených případů je vidno, že okr. škol.
inspektor A. Bollart postupuje proti podřízenému
učitelstvu nespravedlivě, neobjektivně a toto ši-
kanuje. Ze nepravdivě informuje nadřízené škol-
ské úřady a klame zástupce samosprávy, jak je
zřejmo v případě radvanickém. Je to veřejné
klamání a dělání si blázna ze zástupců samosprá-
vy a takovýmto neupřímným jednáním zbavuje
tyto zástupce možnosti podání zákonitých re-
kursů. Takovýmto jednáním podlamuje okr. škol.
inspektor důvěru občanů ve spravedlnost a
v objektivní jednáni státních úřadů.
Podepsaný se táže pana ministra školství a
národní osvěty:
1. Zda je mu známa činnost okresního škol-
ního inspektora A. Bollarta proti učitelstvu na
obecných a měšťanských školách okresu slezsko-
ostravského?
2. Zda je ochoten všechny uvedené případy
dáti vyšetřiti?
3. Zda je ochoten učinit taková opatření, aby
bylo znemožněno šikanování učitelstva jeho před-
staveným okres. škol. inspektorem A. Bollartem?
4. A aby bylo zabráněno klamáni samospráv-
ných úřadů a úřadů nadřízených?
V Praze dne 7. dubna 1937.
A. Langer,
R. Chalupa, Jurnečková-Vorlová, Benda, Stivín,
Pik, Bečko, dr Macek, Polach, Klein, F. Kučera,
Nový, Brožík, Kopasz, J. Kučera, dr Goldstein,
Vaverka, Jaša, Hladký, Schulcz, Tymeš, dr Mareš,
František Němec, Neumeister, Laušman.
4
861/II (překlad).
Interpelace
poslance A. Jobsta
ministrovi vnitra
o služebních poklescích orgánů pracha-
tické státní policie pod vedením pana
Jaromíra Kamenského.
Poslední dobou množí se případy, že orgány
státní policie proti jakémukoliv služebnímu před-
pisu a ustanovení zákona kontrolují schůze. Je-
jich svévolné jednání jde tak daleko, že provádějí
kontroly i tehdy, když se vůbec ještě žádná schů-
ze nekoná.
Tak interpelujícím oznamují voličové tuto
věc:
Na den 14. března 1937 dopoledne svolala
místní skupina sudetskoněmecké strany, předseda
Konrád Henlein, ve Zbytinách schůzi, omezenou
na zvané hosty. Ještě než byla zahájena, dosta
vili se tam tři mužové prachatické tajné státní
policie, mezi nimi pan Jaromír Kamenský. Tyto
orgány byly v občanském šatě a aniž se ohlá-
sily ve své vlastnosti jako intervenující policejní
orgány, konstatovaly, že prý se zde koná schůze.
Teprve, když je přítomný poslanec sudetskoně-
mecké strany A. Jobst vyzval, legitimovali se.
Poslanec Jobst upozornil pana Jaromíra Kamen-
ského, že se schůze ještě nekoná, že tedy kon-
trola je naprosto nezákonitá a zbytečná, poně-
vadž se přece může schůze kontrolovati jen tehdy,
když byla zahájena. Ale pan Jaromír Kamenský
odpověděl, že to nic nedělá a vyzval svolavatele,
pana Adolfa Plachá ze Zbytin, aby schůzi zahájil.
Pan Jaromír Kamenský se nyní přesvědčil, že se
schůze koná podle zákona a musil konstatovati,
že svolavatel zná všechny přítomné podle jména.
Poněvadž pan Jaromír Kamenský nemohl najíti
jiného důvodu k rozpuštění schůze, na které prav-
děpodobně již pomýšlel, tázal se, kdy byla se-
psána listina přítomných. Podle pravdy odpověděl
svolavatel, že se to stalo v místnosti schůze, po-
něvadž nelze sepsati listinu přítomných již před
schůzí, když se neví, kdo ze zvaných se skutečně
dostaví. Potom prohlásil pan Jaromír Kamenský
že listina přítomných musí býti sepsána již den
před tím, zabavil tuto listinu a dále řekl, že schů-
ze nevyhovuje požadavkům zákona a proto ji roz-
pustil.
Toto jednání dlužno považovati za hrubé po-
rušení služebních předpisů a právní prakse. Ne-
hledě k tomu, že skutečně nenalézáme zákonité-
ho ustanovení, které předpisuje, aby listina pří-
tomných byla sepsána již den před tím, než se
schůze koná, není intervenující vládní úředník
dále ani v nejmenším oprávněn zabaviti listinu
přítomných, která jest po ruce. Pro tyto a po-
dobné svévolné činy jest velmi těžce otřesena
důvěra obyvatelstva ve státní policejní úřad
v Prachaticích.
Interpelující táží se tedy pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten pro vytýkanou a
uvedenou věc dáti zahájiti kárné řízení proti ú-
ředníkům prachatického státního policejního úřa-
du, intervenujícím na schůzi dne 14. března 1937
ve Zbytinách a zvláště proti panu Jaromíru Ka-
menskému?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
co nejpřísněji zabránil stále se množícím přípa-
dům úplně svévolného postupu intervenujících po-
licejních orgánů proti účastníkům důvěrných
schůzí?
V Praze dne 7. dubna 1937.
Jobst,
Hollube, Rösler, dr Eichholz, May, Illing, Gruber,
dr Kellner, Fischer, dr Jilly, inž. Lischka, Axmann,
inž. Karmasin, Nickerl, Franz Němec, Klieber,
inž. Peschka, inž. Schreiber, Stangl, Knöchel,
E. Köhler.
861/III (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministrovi vnitra,
aby byly konečně rozepsány volby do
obecního zastupitelstva v Rybářích.
Obecní zastupitelstvo v Rybářích v politickém
okrese karlovarském bylo zvoleno v listopadu
1932 a v září 1933 rozpuštěno.
Rozepsání nových voleb, na něž zákon pa-
matuje, nebylo provedeno ani v předepsaných
šesti týdnech ani později. Vládní komisař jmeno-
vaný v září 1933 odstoupil dne 28. února 1937.
Nové volby, jichž se většina obyvatelstva
stále dožadovala, nebyly ani pak provedeny,
nýbrž byl znovu jmenován vládní komisař, ač-
koliv není zřejmého důvodu, proč by se novů
volby měly dále odkládati.
Se zřejmou nevážností k demokratickým zá-
sadám se obyvatelstvo dále vylučuje od správy
obecních věcí a není zde ani správní komise.
Finanční situace obce Rybářů se pod sprá-
vou komisařů nezlepšila, naopak břemeno dluhů
stouplo o více než 3 mil. Kč.
5
Obyvatelstvo plným právem žádá, aby byla
obnovena obecní samospráva a skoro polovina
oprávněných voličů v petici ze dne 8. března 1937
znovu zdůraznila oprávněný požadavek, aby nové
volby byly konečně rozepsány a provedeny.
Obyvatelstvo očekává, že nezákonitý stav
trvající nyní již skoro 4 léta, který nemůže býti
legalisován ani neudržitelným výkladem ustano-
vení § 106 obecního řádu, bude neprodleně od-
straněn. Jmenováním vládního komisaře, jehož ná-
rodnost není národností 92% obyvatelstva, změ-
nilo se vyloučení práva obyvatelstva na samo-
správu i v nesnesitelné porušení národnostně-
politických práv většiny obyvatelstva.
Podepsaní táží se tedy pana ministra:
Jest pan ministr ochoten se postarati, aby ne-
prodleně bylo odstraněno porušování demokra-
tických práv obyvatelstva rybářského a národ-
nostně-politických práv většiny obyvatelstva a
aby k tomuto účelu v nejkratší lhůtě byly prove-
deny nové volby obecního zastupitelstva v Ry-
bářích?
V Praze dne 7. dubna 1937.
Wollner,
Hollube, Rösler, dr Eichholz, dr Kellner, Gruber,
Fischer, dr Jilly, Axmann, Illing, inž. Lischka,
Klieber, inž. Karmasin, inž. Schreiber, Nickerl,
Franz Němec, inž. Peschka, Stangl, Knöchel,
E. Köhler, May.
86/IV (překlad).
Interpelace
poslance G. Wollnera
ministru financí
o přísném postupu chebského okresního
finančního ředitelství.
V rozličných obcích státu se provádějí nou-
zové práce, na které jsou poskytovány statni pří-
spěvky. Poněvadž na výplatu státních příspěvků
dlužno čekati většinou až osm měsíců, zatím co
nezaměstnaní nemohou tak dlouho čekati na za-
placení, vydávají jim obce v dohodě s místními
obchodníky poukázky, na které obchodníci dávají
doručitelům nutné potraviny.
Když dojde státní příspěvek, vyměňují pak
obce tyto poukázky za hotové peníze.
Při tom si obce dávají většinou ještě jednou
zvláště potvrzovati příjem peněz.
Tak se stalo i v obci Oboře, kde se v r.
1934 prováděly nouzové práce se státním příspěv-
kem. I zde obchodníci, jak jsme výše vylíčili, vy-
dávali zboží zálohou a když jim obecní úřad za-
platil, potvrzovali to na jeho žádost, ale těchto
potvrzení nekolkovali.
Tito obchodníci dávali zboží vydané dělníkům
až na 8 měsíců na bezúročný úvěr a tím pod-
statně přispěli k tomu, aby nouzové práce byly
vůbec umožněny. Tak činil i obchodník František
Judas v Oboře.
Nyní okresní finanční ředitelství v Chebu pře-
depsalo tomuto obchodníkovi za trest poplatkový
a kolkový trest ve dvojnásobné výši řádného po-
platku.
To snad lze odůvodniti doslovným zněním
zákona, nikoli však s hlediska sociálního a ho-
spodářského. Neboť věc se měla skutečně tak, že
obchodník František Judas v Oboře svou ocho-
tou poskytoval nezaměstnaným, kteří by jinak by-
li připadli k tíži státu, možnost pracovati a mi-
mo to se ještě vzdával úroků, které mu podle
zákona patřily.
Kdyby byl takto nejednal, nebyla by mohla
obec prováděti nouzové práce, neboť státní pří-
spěvek na ně byl by býval došel příliš pozdě.
Postup okresního finančního ředitelství v Che-
bu odporuje jakémukoliv sociálnímu citu a jest
schopen příště i značně ztížiti podobné akce obcí
a také podkopati vážnost a důvěru ve státní ú-
řady.
Podepsaní táží se tedy pana ministra financí:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten zrušiti trestní pří-
kaz chebského okresního finančního ředitelství?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi chebské-
mu a všem jiným okresním finančním ředitelstvím,
aby podobného postupu, jako ve vytýkaném pří-
padě, příště zanechala?
V Praze dne 7. dubna 1937.
Wollner,
Hollube, Rösler, May, Illing, dr Kellner, Knöchel,
dr Jilly, Axmann, inž. Lischka, inž. Schreiber,
Nickerl, dr Eichholz, Gruber, Fischer, Stangl, E.
Köhler, inž. Peschka, Franz Němec, inž. Karmasin,
Klieber.
6
861/V (překlad).
Interpelace
poslance J. Röslera
ministru vnitra,
že komisař vrchlabského okresního úřa-
du, dr František Novák, bez důvodu roz-
pustil schůzi v Prosečném.
Dne 21. února 1937 ve 3 hodiny odpoledne
měla se v síni hostinského Rudolfa Sturma v Pro-
sečném konati schůze sudetskoněmecké strany,
předseda Konrád Henlein.
Dne 16. února 1937 zavolal si komisař vrchlab-
ského okresního úřadu, dr František Novák, vůd-
ce komunistů Flögla z Prosečného. Brzy potom
se rozšířila pověst, že schůze sudetskoněmecké
strany dne 21. února 1937 bude rozpuštěna. Sku-
tečně se mezi jiným vyjádřil člen komunistické
strany Rudolf John z Prosečného dne 21. února
1937 v 10 hodin dopoledne k Vilému Lukschovi,
že schůze sudetskoněmecké strany bude roz-
puštěna.
Rádně ohlášená schůze dne 21. února 1937
byla ve 3 hodiny odpoledne neobyčejně silně na-
vštívena. Když předseda schůze František Grund
z Hostinného číslo 553 chtěl schůzi zahájiti včas
ve 3 hodiny, řekl mu velitel četnické stanice v
Hostinném Kaschka, aby ještě počkal. Po tomto
prodlení byl předsedovi schůze dán pokyn, aby
schůzi zahájil. Krátce potom dostavil se do schů-
ze komisař vrchlabského okresního úřadu jako
vládni zástupce. Jako řečník mluvil na schůzi po-
slanec sudetskoněmecké strany J. Rösler. Tento
poukazoval ve své řeči mezi jiným na to, že se
rozpínavostí Cechů odnímají pracovní místa ně-
meckým občanům státu. Na to mu byla po prvé
dána výstraha. Když poslanec Rösler prohlásil,
že opakuje jen to, co přiznal sám pan president
státu při své návštěvě v Liberci, dostal druhou
výstrahu. Poslanec Rösler se pokusil potom vy-
světliti, že hodlá říci jen pravdu. Tento pokus mu
vynesl třetí výstrahu a potom přítomný vládní
zástupce dr František Novák schůzi rozpustil.
Z vylíčené souvislosti je nasnadě domněnka,
že se pomýšlelo na rozpuštění schůze ještě než
byla zahájena. Důkazem toho jsou sdělení komu-
nistů a jejich ujištění, že schůze sudetskoněmec-
ké strany bude rozpuštěna, což se také skutečně
stalo. Nehledíc k tomu, že to bylo zcela neodů-
vodněno, budí tento postup jistě dojem, jakoby
byli měli členové komunistické strany býti od po-
kusů rušiti schůzi odvráceni ujištěním, že schůze
sudetskoněmecké strany v Prosečném dne 21. ú-
nora 1937 bude rozpuštěna.
Interpelující oznamují panu ministrovi vnitra
vytýkanou věc a táží se ho:
1. Jest pan ministr ochoten dáti vyšetřiti vy-
týkanou věc?
2. Jest pan ministr ochoten dáti zjistiti, jak
bylo možné, že přívrženci komunistické strany
byli uvědomeni o rozpuštění zmíněné schůze v
Prosečném dne 21. února 1937 dříve, než se ko-
nala ?
3. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby
znemožnil opakující se případy úplně bezdůvod-
ného rozpouštění schůzí a tím způsobeného ome-
zování ústavně zaručeného shromažďovacího prá-
va ?
V Praze dne 7. dubna 1937.
Rösler,
Hollube, dr Eichholz, May, Illing, dr Kellner, inž.
Peschka, Fischer, Axmann, Sandner, Klieber,
dr Jilly, inž. Lischka, Franz Němec, inž. Schreiber,
Knöchel, Stangl, Nickerl, E. Köhler, Gruber,
inž. Karmasin.
861 VI (překlad).
Interpelace
posl. H. H. Birkeho
ministrovi vnitra
a ministrovi zemědělství,
že četnická stanice v Poříčí postupuje při
šetřeni stranicky.
Bylo zjištěno, že zvláště v trutnovském oko-
lí při rozličných šetřeních o škodách způsobe-
ných požárem, živelními pohromami, při škodách
na dobytku, při žádostech o cestovní pasy a o
státní subvence četnictvo nebo příslušný politi-
cký úřad žádá při výslechu strany, aby mu jako
podstatnou součástku šetření oznámila, ke které
politické straně patří.
Josef Illner, zemědělec ve Voletinách číslo 39,
musil dne 2. prosince 1936 dáti zvěrolékařem za-
bíti svého kolikou onemocnělého koně. Proto po-
dal Josef Illner ministerstvu zemědělství žádost
o podporu. Asi za týden po podání žádosti přišel
strážmistr poříčské četnické stanice Menec, aby
u žadatele provedl Setřeni. Při tomto šetření tá-
zal se zmíněný strážmistr v přítomnosti paní Anny
Illnerové Josefa Illnera, může-li se vykázati člen-
skou legitimací svazu zemědělců.
Tímto způsobem výslechu se budí dojem, že
příslušnost k určité politické straně jest podstat-
ným předpokladem pro poskytnutí státní podpo-
ry. Zmíněné provádění šetření musí dále buditi
dojem, že se snad příslušníkům určité politické
strany proto, že k této straně patří, dává před-
nost při udílení subvencí a státních podpor.