§ 606.
Obsah rozhodčího výroku a jeho doručení.
(1) Stranám buďte vyhotovení rozhodčího
výroku, a to, jestliže jich nepřijmou osobně
před rozhodčím soudem, doručena doporučeně
poštou nebo veřejným notářem.
(2) Rozhodčí výrok musí býti odůvodněn,
jestliže se strany písemně nedohodnou jinak.
(3) Tato vyhotovení i prvopis rozhodčího
výroku buďte opatřeny údajem, kdy a kde byl
rozhodčí výrok učiněn, a buďte všemi roz-
hodci podepsány.
(4) Předpis odstavce 3 platí i o dožádáních,
jimiž se rozhodci obracejí na řádný soud, ja-
kož i o smírech sjednaných před rozhodci a
o usneseních podle § 602, odst. 6.
§607.
Jeho uschování.
(1) Prvopis rozhodčího výroku i s listin-
nými výkazy o tom, že vyhotovení byla stra-
nám doručena, buďte uschovány osobou urče-
nou ve smlouvě o rozsudím. Není-li takové
úmluvy nebo zemře-li určený uschovatel, usta-
noví rozhodci způsob uschování. V pochyb-
nosti tyto písemnosti buďte uloženy u veřej-
ného notáře okresu, v kterém rozhodčí soud
měl své sídlo.
(2) Prvopis rozhodčího výroku i doručovací
výkazy se pokládají za listiny stranám spo-
lečné.
§ 608.
Účinky.
(O Rozhodčí výrok nabývá doručením mezi
stranami účinku pravomocného soudního roz-
sudku, ačli se strany ve smlouvě o rozsudím
nedohodnou, že výrok může býti napaden před
některou vyšší rozhodčí stolicí.
(2) Rozhodcové mají k žádosti strany na
vyhotovení rozhodčího výroku písemně po-
tvrditi právní moc a vykonatelnost rozhodčího
výroku.
(3) Smír sjednaný před rozhodci má tytéž
účinky jako smír soudní. Ustanovení § 606,
odst. 1 a § 607 se vztahují i na něj.
- 272 -
Ne účinnost rozhodčího
výroku.
§ 609.
Důvody neúčinnosti.
(1) O neúčinnost rozhodčího výroku lze ža-
lovati:
1. jestliže smlouvy o rozsudím vůbec není,
nebo jestliže je tato smlouva neplatná, nebo
před vynesením rozhodčího výroku pozbyla
moci, nebo se pro tento jednotlivý případ
stala neúčinnou, nebo jestliže rozhodčí soud
překročil meze svého úkolu;
2. jestliže strana, která tvrdí, že rozhodčí
výrok je neúčinný, nebyla v řízení před roz-
hodci vůbec zastoupena, poněvadž za ni jed-
nala osoba nezmocněna, nebo, ač měla míti zá-
konného zástupce, nebyla takovýmto zástup-
cem zastoupena, pokud vedení rozepře nebylo
dodatečně řádně schváleno;
3. jestliže při obsazení rozhodčího soudu
nebo při usnášení bylo porušeno některé zá-
konné nebo smluvní ustanovení;
4. jestliže je rozhodčí výrok nesrozumitelný
nebo odporuje nezměnitelným předpisům
hmotného práva;
5. jestliže rozhodčí výrok odsoudil stranu
k činu zákonem nepřípustnému nebo nedovo-
lenému;
6. jestliže strana, která tvrdí, že rozhodčí
výrok jest neúčinný, nebyla v řízení před roz-
hodci po zákonu slyšena;
7. jestliže při rozhodování působil rozhodce,
jehož odmítnutí bylo pravomocným usnesením
řádného soudu uznáno nebo jehož odmítnutí
nemohla strana beze svého zavinění před vy-
dáním rozhodčího výroku uplatniti;
8. jestliže rozhodčí soud svůj výrok proti
předpisu § 606 neodůvodnil;
9. jestliže jsou tu podmínky, za kterých po-
dle § 534, odst. 1, č. 1 až 7 může býti soudní
rozsudek napaden žalobou o obnovu.
(2) O neúčinnost smíru sjednaného před
rozhodci lze žalovati z důvodů uvedených
v odstavci 1, č. 1, 2, 4 a 5, dále z důvodů uve-
dených v odstavci 1, č. 9, pokud je lze podle
povahy věci obdobně vztahovati i na smíry.
§ 610.
Lhůty.
(1) žaloba na zrušení rozhodčího výroku
budiž podána u řádného soudu (§ 612).
- 273 -
(2) Opírá-li se žaloba tato o některý z dů-
vodů § 609, odst. 1, č. 6 až 9, budiž vznesena
ve třech měsících, jinak je vyloučena.
(3) Lhůta tato se počíná dnem, kterého byl
straně rozhodčí výrok (smír) doručen; dově-
děla-li se však strana o důvodu k žalobě teprve
později nebo byla-li teprve později s to jej
uplatniti, tím dnem, kterého se strana o tom-
to důvodu dověděla nebo jej mohla uplatniti.
V případech § 609, odst. 1, č. 9 budiž lhůta
k žalobě posuzována podle předpisů o žalobě
o obnovu.
§ 611.
Odepření spolupodpisu rozhodcova.
(1) Odepře-li některý z rozhodců spolu po-
depsati rozhodčí výrok nebo listiny jmeno-
vané v § 606, odst. 4, budiž to oznámeno do-
poručeným dopisem, podepsaným ostatními
rozhodci, oběma stranám.
(2) Každá strana je oprávněna do patnácti
dnů od tohoto oznámení obrátiti se na řádný
soud (§ 612) s návrhem, aby byl rozhodcův
odpor prohlášen za bezdůvodný.
(3) Soud vyšetří tuto věc, postupuje jinak
podle zásad řízení nesporného, a rozhodne, po-
dle potřeby po ústním jednání, usnesením
(§ 599).
(4) Vysloví-li se bezdůvodnost rozhodcova
odporu, nahrazuje toto soudní usnesení roz-
hodcův podpis; usnesení to budiž vyznačeno
na listině, o niž jde. Za důvod k odporu nelze
uznati okolnost, že rozhodce má jiný právní
názor nebo že byl přehlasován. Rozhodce, je-
hož odpor k podpisu byl uznán za bezdůvod-
ný, stihnou následky § 594, odst. 3 a 4.
(5) Byl-li rozhodcův odpor soudem uznán za
odůvodněný, pozbývá rozhodčí smlouva své
moci. Totéž platí, nebyl-li návrh podle odstavce
2 žádnou stranou včas učiněn.
§ 612.
Příslušnost řádného soudu.
(1) Řádným soudem ve smyslu tohoto od-
dílu se s výhradou § 602, odst. 6 a §604 rozumí
soud, jenž by byl pro věc, o niž jde, v první
stolici příslušný, kdyby tu nebylo smlouvy o
rozsudím. Je-li podle toho příslušno několik
soudů, je a zůstává příslušným ten z nich, na
nějž se strany nebo rozhodci obrátili po prvé.
Je-li podle tohoto ustanovení k rozhodování o
- 274 -
návrzích stran příslušný sborový soud, provede
řízení a rozhodne člen sborového soudu jako
samosoudce.
(2) Nebyla-li by pro věc, o niž jde, dána pří-
slušnost zdejších řádných soudů, rozumí se
řádným soudem ve smyslu tohoto oddílu soud,
v jehož obvodě má rozhodčí soud své sídlo.
(3) O žalobě na neúčinnost rozhodčího vý-
roku budiž postupováno podle všeobecných
předpisů tohoto zákona.
§ 613.
Rozhodčí soudy zřízené jinak než smlouvou.
(1) Předpisy tohoto oddílu platí obdobně i o
rozhodčích soudech, které jsou nařízeny po-
sledním pořízením nebo jiným podle zákona
dovoleným způsobem, zejména stanovami.
(2) Rozhodčí soudy zřízené podle zvláštních
zákonů k odklizení sporů nejsou podrobeny
ustanovením tohoto oddílu.
SEDMÁ ČÁST.
Manželské řízení.
§ 614.
Předmět tohoto řízení.
(1) Předpisy této části platí pro spory:
a) o rozvod;
b) o rozluku;
c) o neplatnost manželství;
d) o určení, že jest tu manželství mezi stra-
nami nebo že ho tu není;
e) o určení, že jisté manželství je platné.
(2) Pro spory uvedené v odstavci 1, písm. d)
a e) platí předpisy o manželském řízeni jen
tehdy, byly-li zahájeny před ukončením man-
želství, a jen potud, pokud je hmotné právo
připouští.
§ 615.
(1) Není-li v této části ustanoveno jinak,
platí pro manželské řízení předpisy o řízení
před soudy krajskými.
(2) Strany práv neznalé a advokáty neza-
stoupené buďtež soudem poučovány podle
§ 441.
- 275 -
(3) V usnesení, jímž byla pro nepříslušnost
odmítnuta žaloba vázaná podle hmotného
práva na určitou lhůtu, budiž žalobce práv ne-
znalý a advokátem nezastoupený upozorněn na
ustanovení § 232, odst. 2.
§ 616.
Zahájeni řízení z úřední povinnosti.
Kdy sluší zahájiti manželské řízení z úřední
povinnosti, ustanovuje právo hmotné.
§ 617.
Procesní způsobilost.
(1) V manželských sporech (§ 614) jsou
procesně způsobilí i manželé nesvéprávní, ačli
nepatří k osobám, jejichž vůle se hmotným
právem pro choromyslnost, slabomyslnost, pi-
jáctví nebo navyklé nadužívání omamných
jedů neuznává vůbec nebo se uznává jen
částečně.
(2) Jednají-li jako strany samostatně man-
želé nesvéprávní, buďte zpraveni o soudním
jednání zároveň i jejich zákonní zástupcové.
(3) Pokud se strany v první stolici chtějí
dáti zastupovati procesními zmocněnci, mohou
jimi býti ustanoveni jen advokáti (§ 26). Ad-
vokáti nebo zákonní zástupci manželů se musí
vykázati zvláštní plnou mocí k vedení man-
želského sporu.
§ 618.
Nepřípustnost hromadění žalob.
Ve sporu o rozvod nebo o rozluku manžel-
ství nelze ani se žalobou spojiti ani navzájem
uplatňovati žaloby uvedené v § 614, odst. 1,
písm. c) až e).
§ 619.
Prvý rok se v manželských sporech nekoná.
§ 620.
Objasnění skutkového stavu.
(1) Předseda senátu může, dříve než nařídí
ústní přelíčení, obeslati manžely osobně, aby
objasnili skutkový stav, jenž se podle obsahu
spisů zdá složitý.
- 276 -
(2) Objasnění skutkového stavu výslechem
manželů ve smyslu předchozího odstavce může
se státi i soudcem z příkazu nebo dožádaným.
(3) Proti usnesení podle odstavce 1 není
opravného prostředku.
§ 621.
Zásada vyhledávací.
(1) Soud vyšetřiž z úřední povinnosti úplně
a podle pravdy skutkový základ sporu, nejsa
ani co do skutečností ani co do průvodních
prostředků omezen na údaje a návrhy stran.
(2) O skutečnostech stranami nepřednese-
ných a o důkazech jimi nenabídnutých, jichž
se má užíti z úřední povinnosti, buďtež strany
slyšeny.
(3) Vyhledávání soudu se omezí vždy jen na
důvody, které byly do konce ústního jednání
v první stolici do sporu vneseny. K odůvodnění
žaloby, po případě žaloby navzájem o neplat-
nost, rozluku nebo rozvod manželství, opřené
o jiný důvod, může strana uplatniti i důvody,
které byla oprávněna uplatniti v době podání
žaloby nebo žaloby navzájem, které však pro
uplynutí lhůty samostatnou žalobou by nyní
již uplatniti nemohla.
(4) Předpisy o právních účincích pojících se
k tomu, že se strana opominula vyjádřiti o
skutkových tvrzeních nebo o listinách, neplatí.
Rovněž neplatí předpisy o právních následcích
uznání žalobního nároku (§ 397), vzdání
(§ 396) nebo doznání. Jaký význam má soudní
doznání, posoudí soud podle § 272.
§622.
Účinky nedostavení stran.
(1) Nedostaví-li se jedna strana k jednání,
nenastanou zákonné následky zmeškání.
1 když se ta nebo ona strana k jednání nedo-
staví, lze je předsevzíti a v něm pokračovati.
Bude-li jednání odročeno, budiž k němu obe-
slána i strana, jež předchozí rok zmeškala.
(2) Soud však může, uzná-li to za potřebné,
manželům uložiti, aby se k ústnímu přelíčení
dostavili osobně. Neuposlechne-li ten neb onen
z manželů této výzvy, může soud, považuje-li
jeho osobní přítomnost za důležitou, obeslati
jej znovu s pohrůžkou pořádkového trestu a
donucovati jej uložením tohoto trestu k tomu,
aby se dostavil osobně. Neuposlechne-li ani
- 277 -
pak, může býti pořádkový trest v mezích zá-
konné výměry zdvojnásoben.
(3) Nedostaví-li se ve sporu o rozvod nebo
o rozluku k jednání žalobce, může žalovaný,
i když se už dal do jednání ve věci samé, žá-
dati, aby soud usnesením prohlásil, že pova-
žuje žalobu za vzatou zpět. Totéž platí ve
sporu o neplatnost manželství z důvodu, jejž
uplatňovati je ponecháno výlučně na vůli
osobě soukromé.
(4) Usnesení podle předchozího odstavce
pozbude účinnosti, učiní-li žalobce do patnácti
dnů potom, kdy mu bylo usnesení písemně do-
ručeno, návrh, aby byl ustanoven nový rok
k ústnímu přelíčení. Opakovati tento návrh
i při zmeškání nového roku se již nepřipouští.
Navrácení v předešlý stav je možné.
(5) Ve sporech o neplatnost manželství
z důvodu, jejž uplatňovati není ponecháno vý-
lučně na vůli osobě soukromé, neplatí předpisy
o klidu řízení.
§623.
Jednací protokol.
V jednací m protokole budiž kromě údajů
uvedených v § 203, odst. 1, č. 2 udáno ještě
zaměstnám, bydliště, stáří, domovská obec,
státní příslušnost obou manželů, čas, kdy bylo
manželství uzavřeno, místo, kde se tak stalo,
počet, jména, věk a pohlaví dítek; rovněž bu-
diž v protokole uvedeno, jsou-li tu svatební
smlouvy čili nic.
§624.
Neveřejnost jednání.
(1) V manželských sporech se koná ústní
líčení a prohlašuje se rozsudek s vyloučením
veřejnosti (§ 167, odst. 3, věta druhá).
(2) Každá strana může žádati, aby kromě
jejího zmocněnce a zákonného zástupce byl
dovolen přístup k jednání třem jejím důvěr-
níkům. Jiné osoby přístupu k jednání nemají.
§625.
Výzva k návratu do manželského společen-
ství.
(1) Soudní vyzvání, aby se manžel opustivší
zlomyslně druhého manžela vrátil do manžel-
ského společenství, budiž navrženo u soudu,
- 278 -
jenž by byl pro spor o rozluku tohoto man-
želství jinak příslušný.
(2) K návrhu je oprávněn opuštěný man-
žel. Nemá-li procesní způsobilosti ani podle
§ 617, je k návrhu oprávněn jeho zákonný zá-
stupce.
Je-li pobyt vyzvaného manžela znám.
(3) Je-li pobyt navrhovatelova manžela
znám, buď v návrhu také uvedeno a osvěd-
čeno, kdy a z jakých příčin byl navrhovatel
druhým manželem opuštěn, po jakou dobu je
vzdálen z manželského společenství a kde po-
bývá.
(4) Sezná-li soud, že údaje návrhu jsou
úplné a s dostatek osvědčené a že by podle
nich mohlo jíti o zlomyslné opuštění, uloží
odpůrci usnesením, aby se ve lhůtě vyznačené
v usnesení vrátil do manželského společenství
s navrhovatelem, jinak že by navrhovatel byl
oprávněn žalovati jej o rozluku pro zlomyslné
opuštění. Není-li lhůta k obnovení manžel-
ského společenství ustanovena zákonem, určí
ji soud podle uvážení, hledě zejména ke vzdá-
lenosti místa pobytu navrhovatelova manžela.
Lhůta buď počítána ode dne doručení vyzvání.
Doručuje se podle předpisů o doručování ža-
lob; doručiti vyzvání zmocněnci pro doručo-
vání nebo veřejnou vyhláškou není dovoleno.
Není-li pobyt vyzvaného manžela znám.
(5) Není-li pobyt manžela, jemuž vyzvání
svědčí, znám, budiž vyzvání učiněno veřejnou
soudní vyhláškou. V tomto případě budiž v ná-
vrhu kromě údajů vytčených v odstavci 3 dále
ještě uvedeno a osvědčeno, že pobyt manžela,
jemuž vyzvání svědčí, není znám a od kdy, a
kde naposled bydlil nebo pobýval.
(6) Jsou-li údaje návrhu s dostatek osvěd-
čeny a nejeví-li se podle nich návrh po zákonu
nepřípustný nebo zřejmě neodůvodněný, vy-
zve soud navrhovatelova manžela vyhláškou,
aby do zákonné, ve vyhlášce vyznačené lhůty
obnovil manželské společenství, jinak že by
navrhovatel byl oprávněn žalovati jej o roz-
luku pro zlomyslné opuštění.
Způsob uveřejnění vyhlášky.
(7) Vyhláška buď vyvěšena na soudní desce
vyzývajícího soudu, dále na soudní desce
okresního soudu, v jehož obvodě vyzvaný měl
naposled své bydliště nebo pobyt, a v obci,
v níž naposled bydlil nebo pobýval; kromě
toho buď na náklad vyzývajícího manžela
- 279 -
uveřejněna po třikrát v novinách určených
v té neb oné zemi pro úřední vyhlášky. Soud
může k návrhu nebo i z úřední moci naříditi,
aby vyhláška byla uveřejněna i v jiných lis-
tech, zejména v cizích, pobývá-li vyzvaný
v cizině. Lhůta se tu počítá ode dne, kdy vy-
hláška byla po třetí uveřejněna v úředním
listě.
(8) Proti usnesení, jímž bylo návrhu podle
odstavce 4 nebo 6 vyhověno, není opravného
prostředku.
(9) Opírá-li se žaloba o rozluku nebo o roz-
vod manželství o zlomyslné opuštění, budiž se
žalobou předložen průkaz o tom, že bylo před-
sevzato vyzývací řízení, jinak budiž žaloba
žalobci vrácena s poukazem, aby připojil tento
průkaz do lhůty určené soudem. Neučiní-li
tak, budiž žaloba usnesením odmítnuta.
§626.
Úmrtí některého z manželů za sporu.
(1) Zemře-li některý z manželů dříve, než
rozsudek nabude právní moci, nelze ve věci
hlavní pokračovati. Soud vysloví usnesením,
že se spor ve věci samé zastavuje a rozsudky,
jež byly snad již vydány, zbavují účinnosti.
(2) V tomto usnesení budiž též rozhodnuto
o soudních nákladech, hledíc k dosavadním
výsledkům sporu. Nelze-li podle dosavadních
výsledků sporu posouditi, jak by byl spor ve
věci samé dopadl, buďtež náklady navzájem
zrušeny.
(3) Učiniti usnesení podle odstavce 1 a 2
povolán je soud, u něhož je spor v době úmrtí
jednoho z manželů. Je-li tímto soudem nej-
vyšší soud, zbaví usnesením účinnosti i roz-
sudek soudu odvolacího i rozsudek soudu sto-
lice první.
§627.
Obsah rozsudku.
V rozsudku, kterým se vyslovuje rozvod,
rozluka nebo neplatnost manželství, budiž
vždy také rozhodnuto, zda ten neb onen man-
žel, zda každý z nich nebo nikdo z obou je roz-
vodem, rozlukou nebo neplatností manželství
vinen.
- 280 -
§628.
Odvolací řízeni.
(1) V odvolacím řízení mohou býti uplat-
ňovány skutečnosti a nabízeny důkazy, které
před soudem první stolice nebyly předneseny.
(2) Ustanovení § 621 se vztahují i na od-
volací řízení.
(3) Odvolací soud projedná a rozhodne spor,
nejsa omezen odvolacími návrhy stran (§ 473,
č. 2). Avšak důvod, jenž nebyl uplatněn k odů-
vodnění žaloby nebo žaloby navzájem ve sto-
lici první, nemůže býti před odvolacím sou-
dem nově uplatněn.
(4) Bylo-li opominuto užíti předpisu § 617,
odst. 2, nelze to uplatňovati jako vadu řízení.
§629.
Zpětvzetí žaloby.
žalobce může od žaloby jednostranně ustou-
piti v každém období rozepře až do pravomoci
rozsudku. Zpětvzetí žaloby je však bez vý-
znamu v řízení o neplatnost manželství pro
překážku, již uplatňovati není podle zákona
ponecháno na vůli žalujícímu manželu.
§630.
Obnova řízení.
Byla-li proti rozsudku, jímž byla žaloba
o neplatnost, rozluku nebo o rozvod manžel-
ství zamítnuta, povolena obnova řízení, lze
v obnoveném řízení čeliti žalobě skutečnost-
mi, rušícími podle hmotného práva žalobní ná-
rok, i když tyto skutečnosti nastanou po pra-
vomoci rozsudku původního sporu.
§631.
Prozatímní opatření: a) za sporu;
(1) O návrhu, jenž byl učiněn za sporu, aby
bylo určeno výživné, jež má manžel zatím
plniti manželce a dětem, aby bylo manželce
povoleno zatímní oddělené bydliště nebo aby
manželovi bylo nařízeno vzíti manželku zatím
do společné domácnosti, rozhodne procesní
soud.
(2) Okolnosti, o něž se návrh opírá, buďtež
k vyzvání soudu navrhovatelem osvědčeny.
- 281 -
(3) Nebyly-li návrhy uvedené v odstavci 1
učiněny při ústním líčení, lze o nich rozhod-
nouti bez ústního jednání, odpůrce však budiž,
není-li nebezpečí v prodlení, před rozhodnutím
ústně nebo písemně slyšen. Soud může před
svým rozhodnutím konati také jiná vyhledá-
vání, jež uzná za potřebná.
(4) Opravným prostředkem proti usnesení
o návrhu na prozatímní opatření je rekurs,
o němž platí všeobecná ustanovení tohoto zá-
kona. V rekursu lze uplatňovati nové skuteč-
nosti a nové důkazy.
§632.
b) před sporem.
Manželka může učiniti návrh, aby jí bylo
povoleno oddělené bydliště a určeno prozatím
výživné (§ 631), nebo aby manželovi bylo na-
řízeno přijmouti ji do společné domácnosti,
již před podáním žaloby, a to u okresního
soudu posledního společného bydliště manželů,
a není-li ho v tuzemsku, u okresního soudu
určeného obdobně podle § 70, odst. 2 zákona
o soudní příslušnosti. Určiti výživné a povoliti
oddělené bydliště lze v tomto případě jen
s omezením, že tato usnesení pozbývají plat-
nosti po uplynutí lhůty, jež bude zároveň
určena, nebude-li v této lhůtě podána žaloba.
§633.
Oznámení o tom, že se rozvedení manželé
vrátili k manželskému společenství.
Oznámení o tom, že se rozvedení manželé
zase vrátili k manželskému společenství, může
býti učiněno buď u procesního soudu první
stolice nebo u okresního soudu, v jehož ob-
vodě mají manželé v době tohoto oznámení
svoje bydliště. V případě uvedeném naposled
budiž v oznámení uvedeno, který soud byl ve
sporu o rozvod soudem první stolice.
§634.
Kdy se předkládá rozsudek vyslovující ne-
platnost manželství finanční prokuratuře.
(1) Nebyl-li rozsudek vyslovující neplatnost
manželství z důvodu, jejž uplatňovati není po-
necháno výlučně na vůli osobě soukromé,
opravným prostředkem napaden, předložiž
procesní soud první stolice, nejde-li o manžel-
ství bezdětná, spisy z úřední povinnosti ihned
- 282 -
po uplynutí odvolací lhůty finanční prokura-
tuře, v jejímž obvodu má procesní soud své
sídlo, aby je přezkoumala, a uzná-li to za
vhodné, podala opravné prostředky proti vý-
roku o neplatnosti manželství. Lhůta k podání
odvolání počíná běžeti finanční prokuratuře
ode dne, kdy k ní spisy dojdou.
§635.
Zápis soudních rozhodnuti do matriky.
(1) Nepodléhá-li soudní rozhodnutí, které
je povinným předmětem zápisu do matriky,
dalšímu přezkoumání, zašle soud první stolice
z úřední povinnosti opis rozhodnutí úřadu, je-
muž podle matričních předpisů náleží zaříditi
příslušný matriční zápis.
(2) Jde-li o to, aby zápis soudního rozhod-
nutí byl vykonán v matrikách cizího státu,
zařídí soud, čeho třeba, podle zvláštních usta-
novení o tom vydaných (mezinárodních
smluv, předpisů vydaných vládou nebo mini-
sterstvem spravedlnosti).
OSMÁ ČÁST.
Řízení, jímž se odporuje manželskému
původu dítěte.
§636.
(1) Ustanovení §§ 619 a 621, § 622, odst. 1,
§§ 624, 628 a 635 nutno užíti obdobně pro
spory, jimiž se odporuje manželskému původu
dítěte.
(2) Ustanovení tato však neplatí ve spo-
rech, jimiž osoba třetí uplatňuje práva zá-
vislá na nezákonném původu dítěte v man-
želství zrozeného.
- 283 -
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
I. V našem státě platí dosud dvojí civilní
právo procesní. V zemi České a Moravsko-
slezské jest upraveno zákony ze dne 1. srp-
na 1895, čís. 110 až 113 ř. z. (jurisdikční
norma a civilní řád soudní a uvozovací zá-
kony k nim). Tyto zákony byly však již
částečně změněny a doplněny četnými zá-
kony pozdějšími, z nichž jest uvésti přede-
vším již z doby před 28. říjnem 1918 ze-
jména t. zv. novelu o úlevách soudních vy-
danou cís. nařízením z 1. června 1914, č. 118
ř. z. a dále cís. nařízení ze 14. prosince 1915,
č. 372 ř. z. o sepsání a podpisu soudních
rozhodnutí v civilních a trestních věcech a
protokolů při trvalé překážce soudce nebo
zapisovatele; ze zákonů vydaných v našem
státě jsou to zvláště:
1. zákon ze dne 1. dubna 1921, č. 161 Sb.
z. a n., kterým se mění některá ustanovení
zákonů o soudní příslušnosti a soudním ří-
zení v občanských věcech a o projednání
pozůstalostí;
2. zákon ze dne 8. června 1923, č. 123
Sb. z. a n., kterým se mění některá usta-
novení zákonů o soudní příslušnosti, o soud-
ním řízení v občanských věcech, o exekuč-
ním řízení, o pozůstalostním řízení a o po-
ručenských věcech;
3. zákon ze dne 19. ledna 1928, č. 23 Sb.
z. a n., kterým se mění a doplňují některá
ustanovení zákonů o soudním řízení ve vě-
cech občanských a o řízení exekučním;
4. zákon ze dne 8. července 1930. č. 130
Sb. z. a n., kterým se doplňují a mění ně-
která ustanovení zákonů o soudním řízení
ve věcech občanských a o řízení exekučním;
5. zákon ze dne 31. prosince 1934, č. 251
Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují ně-
která ustanovení zákonů o občanském řízení
soudním, o řízení exekučním a o řízení ne-
sporném;
6. zákon ze dne 16. června 1936, č. 161
Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují ně-
která ustanovení zákonů o soudní přísluš-
nosti, o občanském řízení soudním, o řízení
exekučním a o soudní organisaci.
O řízení ve věcech manželských platí zde
dosud dvor. dekret ze dne 23. srpna 1819,
č. 1595 sb. z. s. (srov. min. nař. z 9. pro-
since 1897, č. 283 ř. z. a z 15. května 1911,
č. 91 ř. z. a čl. V. zák. č. 161/1921 Sb. z.
a n. ); mění upomínací pak upravuje zákon
z 27. dubna 1873, č. 67 ř. z. s pozdějšími
změnami (srov. čl. XXVIII úvoz. zákona
k c. ř. s. ve znění čl. III. zák. č. 161/1921
Sb. z. a n. a čl. V. cís. nař. č. 118/1914
ř. z., čl. II. zák. č. 161/1936 Sb. z. a n. ).
Civilní právo procesní v zemi Slovenské
a Podkarpatoruské jest upraveno zák. člán-
kem I/1911 o civilním řízení soudním,
k němuž byl vydán zákon uvozovací zák.
článkem LIV/1912. Z pozdějších změn a
doplnění tohoto práva jest uvésti zejména
zákon ze dne 27. dubna 1923, č. 100 Sb. z.
a n. o způsobu počítání lhůt, dále zákon
z 2. července 1924, č. 164 Sb. z. a n. a zá-
kony zmíněné již shora ad 1. až 6.
Obojí toto právo procesní jest sice vy-
budováno na moderních zásadách proces-
ních, přes to však se podstatně různí jak
v úpravě soudní příslušnosti, tak i v úpravě
důležitých a někdy i zásadních otázek soud-
ního řízení. Není zajisté třeba podrobně
vypisovati nesnáze a škodlivé důsledky,
které z takovéto právní dvojitosti vznikají
v soudní praxi. Nehledíc však k tomu jest
dosud trvající dvojitost procesního práva
sama o sobě jistě vážným a naléhavým
důvodem sjednocení. K tomu přistupuje sa-
mozřejmá potřeba zákonů v autentickém
znění československém v náhradu za pro-
cesní zákony dosavadní, jichž původní text
jest německý a maďarský.
- 284 -
II. Ministerstvo pro sjednocení podjalo
se v roce 1922 úkolu sjednotiti civilní zá-
kony procesní. Za tím účelem povolalo do
svého středu předního znalce procesního
práva univ. prof. JUDra Václava Horu,
profesora československého civilního řízení
soudního na Karlově universitě v Praze,
a pověřilo jej vypracováním sjednocovacích
osnov.
S největším urychlením byly vykonány
nutné práce předběžné a již na podzim roku
1922 rozeslalo ministerstvo pro sjednocení
obšírný "dotazník", kterým byly přípravné
práce na venek zahájeny a zároveň nazna-
čeny směrnice pro postup a řešení zvláště
důležitých otázek sjednocovacího díla. -
V úvodě "dotazníku" se o tom praví: "Mi-
nisterstvo pro sjednocení zákonův a orga-
nisace správy zamýšlí vypracovati osnovu
příštího sjednoceného civilního řádu soud-
ního. Poněvadž dosavadní zákony, jež jsou
v tomto oboru v platnosti jednak v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku, jednak na Slo-
vensku a v Podkarpatské Rusi, v důležitých
otázkách zásadně se rozcházejí, má mini-
sterstvo za nutné, zjednati si základ pro
příští práci tím způsobeni, že vyžádá si
posudek o těchto otázkách od všech čini-
telů, kteří jsou s to na základě svých od-
borných znalostí a zejména i zkušenosti,
získaných v té či oné otázce v tom kterém
obvodu státního území, aby přispěli k ob-
jasnění a zralému posouzení otázek, o něž
jde, a tím aby ministerstvu poskytli víta-
nou látku pro jeho další rozhodnutí". Na
to následují tyto otázky: 1. Účast soudců-
laiků při výkonu pravomoci ve věcech ob-
chodních, horních a námořských; 2. Vy-
konávání soudnictví ve III. stolici vrchními
zem. soudy (tabulemi); 3. Podmínky od-
ročení stání a prodloužení lhůt; 4. Navrá-
cení v předešlý stav; 5. První rok; 6. No-
voty v odvolacím řízení; 7. Nepatrné věci;
8. ústnost v opravném řízení; 9. Snížení
počtu členů senátů u odvolacích a dovola-
cích soudů; 10. Směnečné spory; 11. Soud
faktury; 12. Použití těsnopisu při proto-
kolování; 13. Pokusy o smír; 14. Skutková
podstata rozsudku; 15. Zevní úprava bu-
doucího zákona. - Při každé z těchto otá-
zek jest podrobně vylíčeno, jaké rozdíly
jsou v úpravě obou právních řádů, po pří-
padě též jak se v teorii na vhodnost a
účelnost té neb oné nazírá, načež jsou při-
pojeny jednotlivé dotazy o praktických
zkušenostech.
S jakým zájmem a pochopením se obsah
"dotazníku" ministerstva pro sjednocení u
povolaných činitelů setkal, o tom svědčí
zejména vysoce cenný "Posudek Nejvyš-
šího soudu o některých otázkách vztahu-
jících se na sjednocení civilních zákonů
procesních" (uveřejněn v "Právníku" roč.
LXIII/1924). Na základě získaných prak-
tických poznatků podrobuje Nejvyšší soud
v tomto posudku jednotlivé otázky v "do-
tazníku" uvedené všestrannému věcnému
rozboru a při každé z nich se vyslovuje pro
určité řešení.
III. V písemné anketě vyvolané "dotaz-
níkem" došel ministerstvu pro sjednocení
obsáhlý spisový materiál, jehož zpracování
tvoří další stadium přípravných prací. Jed-
nalo se při tom o rozhodnutí důležitých
otázek začasté rázu zásadního a bylo nutno
co nejpečlivěji uvážiti došlé návrhy a oce-
niti jejich důvody s hlediska sdělených
zkušeností praktických, aby tak byl opatřen
spolehlivý podklad pro řešení nejvhodnější.
Zpracování došlého materiálu spisového
vyžádalo si nutně delší doby. K urychlení
dalšího postupu použilo ministerstvo pro
sjednocení tohoto období zároveň ku pří-
pravě projednávání budoucích osnov sjed-
nocených zákonů procesních a za tím úče-
lem rozhodlo se vypracovati nejdříve před-
běžné návrhy, které by byly projednány
s hlediska procesní teorie i praxe ve zvlášt-
ních odborných komisích.
Se zřetelem na platnou právní dvojitost
zřídilo ministerstvo pro sjednocení komise
dvě: jednu v Praze vzhledem ku procesní-
mu právu platnému v zemi české a Mo-
ravskoslezské a druhou v Bratislavě vzhle-
dem ku procesnímu právu platnému v zemi
Slovenské a Podkarpatoruské. Do pražské
komise byli povoláni jednak přední zástupci
procesní vědy jako experti, zejména též
zakladatel české vědy procesní univ. prof.
JUDr. Emil Ott, jednak vynikající právníci
praktičtí jako zástupci nejvyššího soudu -
zde sluší vzpomenouti zejména mimořádně
cenné účasti druhého presidenta nejvyššího
soudu
JUDr. F. Vážného na projednávání
osnov v této komisi - vrchních soudů
v Praze a v Brně, advokátních komor v Pra-
ze a v Brně, notářských komor v Praze a
v Brně a konečně zástupci významných
korporací právnických: Právnických Jednot
v Praze, Brně a Bratislavě a Svazu česko-
slovenských soudců v Praze. Obdobným
způsobem zřídilo ministerstvo pro sjedno-
cení i procesní komisi v Bratislavě, v níž
- 285-