tosti platné směnky (šeku) a o jejíž pravosti
není žádných pochybností, a jsou-li v žalobě
mimo prvopis směnky (šeku) předloženy
i ostatní listiny, pokud je jich podle směneč-
ného (šekového) zákona k odůvodnění žalob-
cových nároků potřebí, může žalobce žádati,
aby bylo žalovanému přikázáno, aby v nepro-
dlužitelné lhůtě tří dnů zaplatil pod exekucí
směnečný (šekový) dluh i s vykázanými ved-
lejšími pohledávkami a se žádanými (§ 51,
odst. 3) a soudem ustanovenými náklady nebo
aby podal v téže lhůtě proti tomu své ná-
mitky (platební rozkaz).
§ 560.
Zajišťovati rozkaz.
V žalobě o směnečné zajištění může žalobce,
předloží-li prvopis protestu a prokáže-li také
ostatní podmínky svého nároku, pokud je
jich podle směnečného zákona třeba, hodno-
věrnými listinami přiloženými k žalobě
v prvopise, učiniti návrh, aby bylo žalovanému
přikázáno, aby dal v konečné lhůtě tří dnů
pod exekucí jistotu vyhovující předpisům
směnečného zákona, a aby žádané (§ 51, odst.
3) a soudem ustanovené náklady zaplatil nebo
vznesl proti tomuto příkazu v téže lhůtě své
námitky (zajišťovací rozkaz).
§561.
Je-li v žalobě učiněn návrh na vydání pla-
tebního nebo zajišťovacího rozkazu, platí pro
další řízení přiměřeně předpisy prvního od-
dílu (§ 552, odst. 2 a 4 a §§ 553 až 556).
TŘETÍ ODDÍL.
Upomínací řízení.
§ 562.
Přípustnost.
(1) Na věřitelův návrh může býti podmí-
něným platebním rozkazem uloženo osobnímu
dlužníku, aby splnil peněžitou pohledávku, po-
kud žádaná částka bez úroků a vedlejších zá-
vazků není větší než 5000 Kč.
(2) Pohledávky uvedené v § 557 nemohou
býti vymáhány upomínacím řízením.
- 256 -
§ 563.
Příslušnost.
(1) Vydati podmíněný platební rozkaz pří-
sluší okresním soudům.
(2) Místní příslušnost se řídí ustanoveními
zákona o soudní příslušnosti.
§ 564.
Podmíněný platební rozkaz nelze vydati
proti osobám neznámého pobytu.
§ 565.
Upomínací žádost.
(1) Za vydání podmíněného platebního roz-
kazu lze žádati ústně nebo písemně. V žádosti
budiž uvedeno:
1. jméno (jménem a příjmením), zaměst-
nání a bydliště věřitele a dlužníka;
2. výše a právní důvod pohledávání, a sklá-
dá-li se pohledávání z několika položek, výše a
právní důvod každé položky.
(2) Má-li týž věřitel za týmž dlužníkem ně-
kolik pohledávek, může, nejsou-li mezi sebou
v skutkové nebo právní souvislosti, žádati
touž žádostí za platební rozkaz, nečiní-li žádná
z nich více než 5000 Kč, i když součet těchto
nároků hranici tu převyšuje.
(3) K písemné žádosti budiž přiloženo tolik
stejnopisů platebního rozkazu, vyhovujícího
předpisu § 567, kolik je jich třeba doručiti.
§ 566.
Vyřízení žádosti.
(1) Žádost budiž vyřízena bez předchozího
výslechu dlužníka.
(2) Nevyhovuje-li žádost ustanovením
§§ 562 až 565 nebo vychází-li ze žadatelových
údajů, že mu pohledávání vůbec nebo na ten
čas nepřísluší nebo že je podmíněno nějakým
vzájemným plněním, budiž odmítnuta.
(3) Proti vydání platebního rozkazu není,
vyjímajíc případ § 554, odst. 1, opravného
prostředku.
§ 567.
Platební rozkaz.
(1) Platební rozkaz obsahujž:
1. nadpis "Platební rozkaz";
- 257 -
2. údaje podle § 565, odst. 1, č. 1 a 2;
3. příkaz dlužníkovi, aby do patnácti dnů
od dodání platebního rozkazu pod exekucí za-
platil pohledávku i s požadovaným příslušen-
stvím, jakož i náklady platebního rozkazu,
bylo-li v žádosti o jich náhradu žádáno (§ 51,
odst. 3), ve výši vyměřené soudem, anebo,
má-li něco proti nároku, aby proti platebnímu
rozkazu v téže konečné lhůtě podal odpor;
4. připomenutí, že platební rozkaz může
býti zbaven účinnosti jediné podáním odporu.
(2) Bylo-li žádáno za vydání platebního roz-
kazu pro několik pohledávek, vyjádřených
zvláštními peněžitými částkami, buď v plateb-
ním rozkaze uloženo, že se má zaplatiti každá
pohledávka zvláště.
§ 568.
Doručení.
Platební rozkaz buď dodán dlužníkovi, a
je-li vydán proti několika dlužníkům, každému
z nich, podle ustanovení o doručování žalob,
a věřiteli.
§ 569.
Odpor.
(1) K podání odporu dostačí, jestliže dluž-
ník před soudem ústně nebo písemně pro-
hlásí, že podává proti platebnímu rozkazu od-
por. Důvody uváděti není třeba.
(2) Dlužník může ve lhůtě k podání odporu
stanovené prohlásiti odpor též do protokolu
u okresního soudu svého pobytu. Protokol
buď zaslán ihned soudu, jenž platební rozkaz
vydal.
§570.
Účinky odporu.
(1) Podal-li dlužník odpor včas, pozbude
platební rozkaz účinnosti v celém svém roz-
sahu, a to i tehdy, jestliže se odporuje toliko
některé části pohledávky.
(2) Bylo-li však platebním rozkazem dlužní-
kovi odděleně uloženo, aby zaplatil několik
pohledávek, z nichž každá je zvlášť číselně
uvedena, a podal-li dlužník odpor výslovně
jen proti některé z těchto pohledávek, zů-
stává platební rozkaz účinným co do ostat-
ních pohledávání.
- 258 -
(3) Odporuje-li toliko některý z několika
dlužníků, pozbude platební rozkaz účinnosti
jen pro něho, ačli nejde o případy uvedené
v§ 12.
§ 571.
Zpraveni stran o odporu.
(1) O odporu včas podaném dá soud věděti
věřiteli i dlužníkovi s dodatkem, že platební
rozkaz pozbyl účinnosti.
Odmítnutí odporu.
(2) Byl-li odpor podán pozdě, budiž odmít-
nut; není třeba zpraviti o tom věřitele.
§572.
Náklady.
(1) Byl-li odpor proti platebnímu rozkazu
podán včas a žádá-li v něm dlužník za náhradu
nákladů odporu, je věřitel povinen nahraditi
tyto náklady dlužníkovi ve výši vyměřené
soudem.
(2) Bude-li k odporu podána žaloba, pova-
žují se náklady upomínacího řízení za část
nákladů právní rozepře.
§ 573.
Účinky upomínací žádosti.
(1) žádostí za vydání platebního rozkazu
se přetrhuje promlčení. Doručením platebního
rozkazu se rozepře zahajuje; soud žaloby na-
vzájem se však žádostí za vydání platebního
rozkazu a jeho doručením nezakládá.
(2) Stal-li se platební rozkaz podáním od-
poru neúčinným, staví se promlčení až do
podání odporu (§ 571, odst. 1).
§ 574.
Navrácení k předešlému stavu.
(O Pro zmeškání lhůty k odporu lze se
domáhati navrácení k předešlému stavu podle
všeobecných zásad. O této žádosti platí ob-
dobně ustanovení § 569, odst. 2. Povolí-li se
navrácení, má to účinek odporu, aniž je po-
třebí odpor podávati znova.
(2) Platební rozkaz, proti němuž nebyl po-
dán včas odpor, má účinky pravomocného
- 259 -
rozsudku a je proti němu přípustná žaloba o
obnovu podle všeobecných zásad.
§ 575.
Upomínací žaloba.
(1) Věřitel může žádati za vydání plateb-
ního rozkazu také v žalobě, kterou se svého
pohledáváni domáhá, je-li týž soud příslušný
jak pro žalobu, tak i pro vydání platebního
rozkazu.
(2) V takovém případě doručí soud zároveň
s platebním rozkazem žalobu. V platebním
rozkazu uvede, že nařídí přelíčení o žalobě,
podá-li žalovaný včas odpor. Zároveň budiž
v platebním rozkazu žalovanému uloženo, aby,
podá-li odpor, uvedl hned stručně jeho důvody
a nabídl o nich důkazy (§ 174, odst. 2).
(3) Dojde-li v tomto řízení k rozsudku pro
zmeškání, je proti tomuto rozsudku odpor (§
400, § 450, odst. 3) vyloučen.
(4) Shledá-li soud, že žádost za vydání pla-
tebního rozkazu je nepřípustná, odmítne ji
usnesením, proti němuž není opravného pro-
středku, a nařídí hned rok k řádnému řízení.
ČTVRTÝ ODDÍL.
Řízení ve věcech nájemních nebo pachtovních.
§ 576.
Co je předmětem řízení.
Řízení ve věcech nájemních nebo pachtov-
ních podle ustanovení tohoto oddílu týká se
nájmu nebo pachtu pozemků, stavení a jiných
nemovitých nebo zákonem za nemovité pro-
hlášených věcí, lodních mlýnů a jiných sta-
vebních děl zřízených na lodích.
Výpověď.
§ 577.
Druhy výpovědi.
(1) Nájemní a pachtovní smlouvy mohou
býti vypověděny ve lhůtách ustanovených ob-
čanským zákoníkem kteroukoli smluvní stra-
nou, a to soudně nebo veřejným notářem.
(2) Dala-li jedna strana platnou výpověď,
může ji i druhá strana proti straně vypoví-
dající dáti vykonati.
- 260 -
§ 578.
Soudní výpovědi.
(1) Soudní výpověď může býti učiněna po-
dáním nebo ústně. Podání nebo protokol se-
psaný o výpovědi má zvlášť obsahovati ozna-
čení najatého nebo pachtovaného předmětu,
dobu, kdy se nájemní nebo pachtovní smlouva
má skončiti, a konečně návrh na příkaz od-
půrci, aby najatý nebo pachtovaný předmět
v určené době pod exekucí odevzdal nebo pře-
vzal anebo aby podal u soudu všechny ná-
mitky, které má proti výpovědi. K podání ná-
mitek budiž ustanovena lhůta osmi dnů, je-li
výpovědní lhůta alespoň patnáctidenní, jinak
však třídenní.
(2) Nebydlí-li ten, kdo výpověď dává, ani
v místě ani v obvodě příslušného okresního
soudu, má zříditi zmocněnce pro doručováni,
který tam bydlí, a při výpovědi udati jeho
jméno i bydliště.
(3) Výpovědi, které těmto předpisům ne-
vyhovují nebo byly podány u soudu nepří-
slušného, buďte z úřední povinnosti usnesením
odmítnuty, nemůže-li býti vada napravena
podle § 84.
§ 579.
Doba doručeni.
(1) Aby soudní výpověď byla účinná v ter-
mínu nejprve příštím, musí býti u soudu po-
dána a doručena před vypršením lhůt dotče-
ných v § 577. Výpovědi podané teprve po vy-
pršení těchto lhůt buďte z úřední povinnosti
usnesením odmítnuty.
(2) Výpovědi nesmějí býti odmítnuty jenom
proto, že byly podány před počátkem smluvní
nebo zákonné výpovědní lhůty.
Následky opožděného doručení.
(3) I když se doručení stalo v případech
§ 577 teprve po vypršení výpovědních lhůt
tam dotčených, zůstane výpověď nicméně
účinnou, nebudou-li proti soudnímu příkazu
včas podány námitky.
§ 580.
Způsob doručení.
Soudní příkaz, daný podle § 578, budiž bez
prodlení doručen odpůrci podle předpisů o do-
- 261 -
ručování žalob se stejnopisem podání nebo
opisu protokolu.
Notářská výpověď.
§ 581.
Náležitosti a účinky.
(1) Stejné účinky jako soudní výpověď má
také mimosoudní výpověď, osvědčená veřej-
ným notářem, má-li náležitosti předepsané
v § 578, odst. 1 a byla-li odpůrci dána ve lhůtě
ustanovené v § 579, odst. 1. Ustanovení
§ 579, odst. 3 platí i pro notářskou výpověď.
(2) Nepodá-li osoba, proti níž čelí notářská
výpověď, v osmi dnech nebo, je-li výpovědní
lhůta kratší než patnáct dnů, ve třech dnech
(§ 578, odst. 1) po dodání výpovědi písemně
nebo ústně námitky, které snad má proti ní,
u soudu, v jehož okresu najatý nebo pachto-
vaný předmět leží, nabývá výpověď účinnosti.
(3) Budou-li námitky podány, budiž den
dodání výpovědi k příkazu soudu prokázán
vypovídající stranou.
Příkaz, aby najatý nebo pachto-
vaný předmět byl odevzdán
nebo převzat.
§ 582.
(1) U nájemních a pachtovních smluv,
které pominou bez předchozí výpovědi vypr-
šením určité doby, může každá strana ještě
před vypršením nájemní nebo pachtovní doby
navrhnouti soudní opatření, jímž se odpůrci
přikazuje, aby najatý nebo pachtovaný před-
mět v ustanovený čas pod exekucí odevzdal
nebo převzal nebo aby proti tomuto příkazu
v osmi dnech podal u soudu své námitky.
(2) Je-li nájemní nebo pachtovní poměr
sjednán na více než šest měsíců, může tento
návrh býti učiněn toliko v posledních šesti
měsících.
(3) Ustanovení § 580 budiž užito také pro
doručení takovýchto příkazů.
(4) Je-li ke zrušení nájemní nebo pachtovní
smlouvy třeba výpovědi, může nárok na ode-
vzdání nebo převzetí najatého nebo pachto-
vaněho předmětu býti uplatněn již před vy-
pršením výpovědní lhůty žalobou, a níž lze
spojiti i výpověď.
- 262 -
Poměr k podnájemníkovi.
§ 583.
Výpovědi, příkazy, rozhodnutí a opatření
týkající se trvání nebo zrušení nájemní nebo
pachtovní smlouvy o některém předmětu
uvedeném v § 576, jež byly vydány proti ná-
jemníkovi nebo pachtýři, jsou účinné a vy-
konatelné také proti podnájemníkovi nebo
podpachtýři, pokud tomu nevadí právní po-
měr mezi podnájemníkem nebo podpachtý-
řem a pronajimatelem nebo propachtovate-
lem.
Obnovení nájemní nebo pach-
tovní smlouvy mlčky.
§ 584.
Nájemní a pachtovní smlouvy, zanikající
bez výpovědi vypršením doby, buďte jen ten-
kráte pokládány za mlčky obnovené tím, že
nájemník nebo pachtýř dále upotřebuje nebo
užívá najatého nebo pachtovaného předmětu
a že pronajimatel nebo propachtovatel to trpí,
jestliže v patnácti dnech po vypršení nájemní
nebo ve třicíti dnech po vypršení pachtovní
doby, nebo při smlouvách, které byly uza-
vřeny původně na dobu kratší než jeden mě-
síc, ve lhůtě rovnající se polovici doby pů-
vodně smluvené, po projití smlouvy ani pro-
najimatel nebo propachtovatel nepodá žalobu
o vrácení, ani nájemník nebo pachtýř žalobu
o zpětvzetí najatého nebo pachtovaného před-
mětu.
Lhůty ve věcech nájemních
nebo pachtovních.
§ 585.
Lhůty v §§ 577 až 584 jsou lhůtami koneč-
nými.
Řízení.
§ 586.
Ústní jednáni.
(1) K námitkám včas podaným budiž po-
ložen rok k ústnímu jednání. Při stanovení
roků i lhůt budiž bedlivě hleděno k naléha-
vosti nájemních nebo pachtovních věcí.
- 263 -
Kdo je považován za žalobce.
(2) Strana, od níž vychází výpověď nebo
vyzvání, aby najatý nebo pachtovaný před-
mět byl vrácen nebo vzat zpět, budiž poklá-
dána za žalobce.
Odmítnutí opožděných námitek.
(3) Pozdě podané námitky proti výpovědi
nebo proti soudnímu příkazu k odevzdání
nebo převzetí najatého nebo pachtovaného
předmětu buďtež z úřední povinnosti bez jed-
nání odmítnuty.
Navrácení k předešlému stavu nepřípustné.
(4) Navrácení k předešlému stavu pro
zmeškání lhůty k námitkám se nepřipouští.
§587.
Obsah rozsudku.
(1) V rozsudku o námitkách budiž vyřčeno
toliko, zdali a pokud se výpověď nebo příkaz
vydaný podle § 582 ponechává v platnosti
nebo zrušuje, jakož i zda a kdy žalovaný je
povinen, najatý nebo pachtovaný předmět
odevzdati nebo převzíti.
(2) účinnost výpovědi nutno posuzovati
podle doby, kdy byla podána.
§ 588.
Lhůty k odevzdání nebo převzetí.
(1) Uzná-li soud, že žalovaný je povinen,
najatý nebo pachtovaný předmět odevzdati
nebo převzíti, avšak v den, kdy rozsudek byl
vynesen, nájemní nebo pachtovní doba již
prošla, buď při nájmech vyřčeno v rozsudku,
že se odevzdání nebo převzetí má státi ihned;
při pachtech může býti k tomuto účelu dána
lhůta nepřesahující osm dní.
(2) Neprošla-li ještě nájemní nebo pach-
tovní doba, budiž doba pro odevzdání nebo
převzetí ustanovena podle zvláštních před-
pisů o lhůtách k vyklizení, a není-li jich, po-
dle místních zvyků.
(3) Jestliže však není ani těchto zvyků,
budiž při nájmech nařízeno, že vyklizení má
počíti nejpozději třetího dne před vypršením
nájmu a že přejimateli v poledne tohoto dne
má býti přenecháno vhodné místo k uscho-
vání části jeho svršků, avšak odevzdání
- 264 -
úplně vyklizeného najatého předmětu že se
má státi až do poledne posledního dne nájmu.
Při pachtech statků s budovami budiž naří-
zeno, že vyklizení má počíti nejpozději
osmého dne před vypršením pachtovní doby,
že přejimateli v poledne tohoto dne má býti
přenechána přiměřená část místností k uscho-
vání svršků a k započetí hospodaření a že se
odevzdání úplně vyklizeného pachtovního
předmětu má státi až do poledne posledního
dne pachtu. Při pachtech jiného druhu ko-
nečně budiž nařízeno, že vyklizení a ode-
vzdání pachtovního předmětu má býti vyko-
náno až do vypršení pachtu.
(4) Třetí nebo osmý den před vypršením
nájmu nebo pachtu budiž čítán tak, aby mezi
dnem, kdy se vyklizení počalo, a dnem, kdy
má býti skončeno, byly úplné dva dni nebo
úplných sedm kalendářních dnů.
(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 platí i ten-
kráte, jestliže proti soudní nebo notářské vý-
povědi nebo proti příkazu na odevzdání nebo
převzetí najatého nebo pachtovaného před-
mětu nebyly námitky podány včas.
(6) Na základě pravomocných rozsudků,
výpovědí a soudních příkazů k odevzdání nebo
převzetí najatého nebo pachtovaného před-
mětu může býti povolena exekuce, jakmile
vyprší lhůta, v níž podle předchozích odstavců
měl býti najatý nebo pachtovaný předmět ode-
vzdán zcela vyklizený.
§ 589.
žaloby na zrušení nebo zánik nájemní
smlouvy.
(1) Mimosoudní výpovědi, dané jinak než
veřejným notářem, nepodléhají předpisům to-
hoto zákona o námitkách.
(2) Ustanovení § 588 budiž užito také ten-
kráte, jestliže nájemní nebo pachtovní smlou-
va bude bez předcházející soudní nebo notář-
ské výpovědi prohlášena k žalobě rozsudkem
za zrušenou nebo zaniklou.
§ 590.
Lhůty.
(1) V řízení upraveném tímto oddílem činí
lhůta k návrhu na navrácení k předešlému
stavu, dále k podání spisů řízení odvolacího
nebo dovolacího i k rekursu osm dní. Tyto
lhůty jsou lhůtami konečnými.
- 265 -
Opravné prostředky.
(2) Proti soudním příkazům k odevzdání
nebo převzetí najatého nebo pachtováného
předmětu, které jsou vydány na základě vý-
povědi nebo k žádosti podle § 582, nepřipouští
se kromě námitek opravný prostředek.
Lhůta k návrhu na exekuci.
(3) Soudní nebo notářská výpověď nebo
příkaz k odevzdání nebo převzetí najatého
nebo pachtovaného předmětu, proti nimž ná-
mitky nebyly včas podány, rovněž pravomoc-
né rozsudky a soudní smíry o takových námit-
kách pozbudou platnosti, s výhradou výroku
o náhradě nákladů, jestliže nebude navržena
exekuce vyklizením nebo převzetím při ná-
jmech v patnácti dnech a při pachtech ve
třicíti dnech po tom, kdy nastala doba urče-
ná v těchto výpovědích, příkazech nebo v roz-
sudku k úplnému vyklizení nebo převzetí
najatého nebo pachtovaného předmětu, a ve-
šla-li tato rozhodnutí v právní moc až po uply-
nutí této doby, v patnácti, po případě ve třicíti
dnech po právní moci.
(4) Ustanovení předchozích odstavců o lhů-
tách platí také v řízení o žalobách na ode-
vzdání najaté nebo pachtované věci, dále o ža-
lobách na zrušení nebo vyslovení zániku ná-
jemní smlouvy a o žalobách podle § 582 na
vrácení nebo zpětvzetí najatého nebo pachto-
vaného předmětu.
§ 591.
Ustanovení tohoto oddílu se vztahují také
na smlouvy, při kterých se někomu svěřuje
hospodaření na statku pod podmínkou, že
bude vlastníku dávati poměrnou část veške-
rých užitků. Takové smlouvy buďte ve smyslu
tohoto zákona pokládány za smlouvy pach-
tovní.
PÁTÝ ODDÍL.
Rozhodčí řízeni
Smlouva o rozsudím.
§ 592.
Podmínky smlouvy.
(1) úmluva, aby byl spor rozhodnut jedním
nebo několika rozhodci (úmluva o rozsudím),
má právní účinek potud, pokud strany jsou
způsobilé učiniti o předmětu sporu narovnání.
- 266-
(2) Ve smlouvě o rozsudím může býti plat-
ně také smluveno, že spory, které snad bu-
doucně z jistého právního poměru vzniknou,
mají býti rozhodnuty jedním nebo několika
rozhodci.
(3) Smlouva o rozsudím musí býti zřízena
písemně; není však třeba listiny společné.
§ 593.
Vyloučení soudců.
Soudcové v činné službě soudcovské nesmějí
přijmouti jmenování za rozhodce (§ 609, odst.
1, č. 3).
§ 594.
Přijeti rozhodčího úřadu.
(1) Nikdo není povinen, aby přijal jmeno-
vání za rozhodce. Rozhodce, jenž jmenování
přijal, může od přijatého závazku bez sou-
hlasu obou stran odstoupiti jen z podstatných
důvodů.
(2) Přijetí rozhodčího úřadu je závazné,
stalo-li se písemně. Za písemné přijetí se po-
važuje i podpis písemnosti obsahující jmeno-
vání nebo volbu rozhodce.
(3) Rozhodci, který bez podstatného dů-
vodu neplní svých závazků z převzetí roz-
hodčího úřadu nebo jich splnění protahuje,
uloží řádný soud (§ 612) k návrhu strany
po výslechu rozhodce peněžitou pokutu do
5000 Kč.
(4) Kromě toho odpovídá takový rozhodce
stranám za všechnu škodu a náklady, tím způ-
sobené.
§ 595.
Jmenování rozhodců.
(1) Není-li ve smlouvě o rozsudím ani roz-
hodce jmenován, ani v ní nejsou ustanovení
o počtu a jmenování rozhodců, zřídí každá
strana po rozhodci. Společníci v rozepři volí
společně; nemohou-li se shodnouti na roz-
hodci, rozhoduje většina hlasů, a není-li jí, los.
(2) Rozhodci ustanovení podle odstavce 1 si
zvolí vrchního rozhodce.
§ 596.
Výzva ke jmenování rozhodce.
(1) Kdo podle smlouvy o rozsudím má jme-
novati rozhodce, může, je-li sám stranou, býti
- 267 -
vyzván odpůrcem, jinak však tou i onou stra-
nou, aby do patnácti dnů rozhodce jmenoval
a oznámil to straně jej vyzývající. Stejná vý-
zva se připouští i tenkráte, jestliže rozhodce,
podle smlouvy o rozsudím již jmenovaný, ode-
pře přijmouti rozhodčí úřad nebo splniti své
závazky, jestliže zemře nebo jestliže je s úspě-
chem odmítnut nebo z jiného důvodu ubude.
(2) Má-li také vyzývající strana jmenovati
rozhodce, nechť spolu se svou výzvou oznámí,
koho rozhodcem jmenovala.
(3) Tyto vzájemné výzvy a oznámení se mo-
hou státi doporučeně poštou nebo veřejným
notářem.
(4) Ten, kdo je povolán, aby jmenoval roz-
hodce, je, vykonaje jmenování, jím vázán,
jakmile odpůrce nebo ta nebo ona strana
obdrží o tom zprávu.
§597.
Účinky nejmenováni rozhodce.
(1) Nevykoná-li strana vybídnutá ke jme-
nování rozhodce tuto volbu včas, nebo vyko-
ná-li ji sice, ale zvolí osobu, která může býti
podle § 601 odmítnuta nebo která odepře spl-
niti přijatý závazek, může strana, jež ji k vol-
bě vyzvala, od smlouvy o rozsudím ustoupiti
nebo u řádného soudu (§ 612) navrhnouti,
aby sám rozhodce jmenoval. Tento návrh lze
učiniti také tenkráte, není-li jmenování roz-
hodce, jež přísluší podle smlouvy o rozsudím
osobě třetí, touto osobou včas vykonáno, nebo
nemohou-li rozhodcové, jimž podle smlouvy
nebo podle zákona náleží, aby si zvolili vrch-
ního rozhodce, shodnouti se na osobě vrchního
rozhodce.
(2) K návrhu je oprávněna každá strana
a v případě § 595, odst. 2 také každý z roz-
hodců. K podání návrhů není ani před sboro-
vými soudy třeba zastoupení advokátem.
(3) Proti usnesení, jímž byl návrh věcně
vyřízen, není opravného prostředku.
§ 598.
Kdy pozbývá smlouva o rozsudím moci.
(1) Nemohou-li se strany dohodnouti o roz-
hodcích, které mají jmenovati společně, vy-
řkne řádný soud (§ 612) k návrhu, že smlouva
o rozsudím pozbývá moci.
(2) Totéž má se státi, jestliže jsou již ve
smlouvě o rozsudím určité osoby jmenovány
- 268 -
rozhodci a některý z nich zemře, přestane jsa
odmítnut nebo z jiného důvodu býti rozhod-
cem, odepře přijmouti rozhodčí úřad nebo od-
stoupí od smlouvy o rozsudím s ním uzavřené
nebo jestliže rozhodce, jmenovaný již ve
smlouvě o rozsudím, odpírá plniti závazky,
jež na se vzal, přijav jmenování za rozhodce.
(3) Vztahuje-li se smlouva o rozsudím na
všechny spory, které by vznikly z některého
právního poměru, a nevylučuje-li okolnost,
pro kterou soud smlouvu o rozsudím má pro-
hlásiti za neúčinnou, aby spory, které snad
budoucně z tohoto právního poměru ještě
vzniknou, byly vyřízeny rozhodčím soudem,
omeziž se soud na to, že prohlásí smlouvu o
rozsudím za neúčinnou toliko pro tento určitý
případ.
(4) Soudním výrokem, že smlouva o rozsu-
dím pozbývá své moci, není dotčeno užití
§ 594, odst. 4.
§ 599.
Řízení o návrhu na neúčinnost smlouvy.
O návrhu podle §§ 597 a 598 budiž rozhod-
nuto po ústním jednání usnesením. Toto roz-
hodnutí učiní u sborových soudů člen sboro-
vého soudu jako samosoudce. Proti tomuto
rozhodnutí není opravného prostředku.
§ 600.
Ustanovení §§ 597 a 598 neplatí, ustanoví-li
strany pro tyto případy něco jiného ve
smlouvě o rozsudím nebo v písemném ujed-
nání po uzavření smlouvy o rozsudím.
§ 601.
Odmítnuti rozhodců.
(1) Rozhodce lze odmítnouti z týchž důvodů,
z kterých lze odmítnouti soudce (§§ 16 a 17
zákona o soudní příslušnosti), dále z toho dů-
vodu, že není svéprávný, že byl na jeho jmění
prohlášen konkurs nebo zahájeno vyrovnací
řízení, pokud konkursní nebo vyrovnací řízení
trvá, dále je-li duševně chorý, slepý, hluchý
nebo hluchoněmý anebo je-li z trestu zbaven
úřadu nebo volebního práva, pokud tento trest
trvá.
(2) Strana, která sama nebo společně se
svým odpůrcem ustanovila rozhodce, jest jen
tenkrát oprávněna jej odmítnouti, jestliže dů-
- 269 -
vod odmítání vznikl nebo stal se straně zná-
mým teprve po jeho jmenování.
(3) O odmítacím návrhu rozhodne usnese-
ním řádný soud (§ 612) po ústním jednání, a
je-li třeba, po výslechu odmítaného rozhodce.
O rekursu rozhodne druhá stolice s konečnou
platností.
nížení před rozhodci.
§602.
Slyšení stran.
(1) Rozhodci mají dříve, nežli vydají roz-
hodčí nález, strany slyšeti, po případě dáti
jim příležitost, aby mohly uplatniti své sta-
novisko a zjistiti skutkový podklad sporu. Ne-
ní-li smlouvou o rozsudím nebo dodatečným
písemným ujednáním stran ustanoveno jinak,
upraví si rozhodci řízení podle volného uvá-
žení. Zastupování advokáty se v řízení při-
pouští.
Nečinnost strany.
(2) Nedá-li se některá strana do jednání
před rozhodci, budiž jednáno toliko se stranou
druhou.
Neznámý pobyt strany.
(3) Nemůže-li býti strana obeslána proto,
že je místo jejího pobytu neznámo, obešle ji
k žádosti rozhodčího soudu řádný soud (§612)
veřejnou vyhláškou a ustanoví jí opatrovníka
(§§ 109 a 110).
Protokol.
(4) O jednání před rozhodčím soudem a o
poradách jeho budiž sepsán protokol.
Účinky podání žaloby.
(5) Soukromoprávní účinky, spojené v řád-
ném řízení s podáním žaloby, pojí se, není-li
rozhodčí soud ještě ustaven, již k prvnímu
úkonu strany o rozhodčí řízení usilující, jímž
má býti ustavení rozhodčího soudu způsobeno.
Odměna rozhodců.
(6) Není-li odměna členů rozhodčího soudu
určena dohodou stran, určí ji tento soud
zvláštním usnesením (§ 606, odst. 4). O re-
kursu proti tomuto výroku rozhodne soud,
který by byl rekursním soudem, kdyby tu ne-
bylo smlouvy o rozsudím.
- 270 -
Průtahy rozhodců.
(7) Protahují-li rozhodci z jakéhokoli dů-
vodu rozhodnutí věci, určí řádný soud (§ 612)
k návrhu některé strany na rozhodčí výrok
přiměřenou lhůtu s tím dodatkem, že po jejím
marném uplynutí smlouva o rozsudím pozbude
pro tento případ účinnosti. O návrhu rozhodne
soud usnesením po ústním jednáni, a je-li
třeba, po výslechu rozhodců (§ 599). Ustano-
vením tímto není dotčeno užití § 594, odst. 3
a 4.
§ 603.
Průvodní řízení.
Rozhodci smějí svědky, znalce a strany,
dostaví-li se k nim tyto osoby dobrovolně, vy-
slýchati jenom nepřísežně. Nesmějí ani proti
stranám ani proti jiným osobám užívati donu-
covacích prostředků ani jim ukládati tresty.
§ 604.
Právní pomoc.
O) Soudcovské úkony, jež rozhodci poklá-
dají za potřebné, jež však předsevzíti nejsou
oprávněni, provede k dožádání rozhodců okres-
ní soud, v jehož obvodě má býti úkon proveden.
(2) Dožádaný soud má dožádání vyhověti,
ačli po zákonu není nepřípustné. Prováděje
důkazy je tento soud také oprávněn činiti ze-
jména rozhodnutí, jež jsou jinak předpisy to-
hoto zákona vyhrazena soudu procesnímu.
§ 605.
Usnesení o rozhodčím výroku.
(1) Jsou-li povoláni k rozhodnutí více než
dva rozhodci, je výrokem rozhodčím to, na
čem se usnese nadpoloviční většina hlasů, ačli
není ve smlouvě o rozsudím ustanoveno jinak.
(2) Nelze-li dosíci potřebné většiny hlasu,
nebo, jsou-li tu toliko dva rozhodci, jedno-
myslnosti, mají to rozhodci oznámiti stra-
nám.
(3) Není-li ve smlouvě o rozsudím nebo
v pozdějším písemném ujednání stran pro
takový případ umluveno něco jiného, může
každá strana u řádného soudu (§ 612) navrh-
nouti, aby bylo vysloveno, že smlouva o rozsu-
dím pozbývá moci nebo že je pro tento jednot-
livý případ neúčinná (§599).
- 271 -