opravného prostředku. Důkaz tento se pro-
vádí obdobně podle §§ 341 až 344.
Kdy může býti důkaz veden mimo přelíčení.
(2) Výslech stran má býti zásadně prove-
den před soudem rozhodujícím. Není-li
strana, jež má býti vyslýchána, při přelíčení
přítomna, budiž obeslána a budiž jí při tom
oznámeno, o čem má býti vyslýchána. Prová-
děti tento důkaz před dožádaným soudcem se
připouští jen zcela výjimečně, a to tehdy,
jestliže strana není s to, aby se dostavila,
nebo jestliže by náklady přímého výslechu
byly ve zřejmém nepoměru k věci samé.
§ 378.
Výslech:
a) nepřisežný;
(1) Strany buďtež dotazovány nejprve bez
přísahy a potom může následovati slyšení
přísežné.
(2) Dostaví-li se obě strany, buďtež zpra-
vidla obě nepřísežně tázány na skutky, jež se
mají dokázati. Před nepřísežným výslechem
má soud strany upozorniti na povinnost mlu-
viti pravdu, dále na to, že po případě mohou
býti přidrženy, aby o svých výpovědích vy-
konaly přísahu, že se toto připomenutí stalo,
budiž zjištěno protokolem.
(3) Ustanovení § 340, odst. 2, věty první
neplatí pro výslech stran.
§ 379.
b) přísežný.
(1) Nedostačuje-li výsledek nepřísežného
dotazování, aby soud nabyl přesvědčení
o pravdivosti nebo nepravdivosti dokazova-
ných skutků, může naříditi výslech přísežný.
Při tom může z nepřísežné výpovědi strany
vytknouti jednotlivá tvrzení, jež strana nyní
má opakovati pod přísahou, nebo určiti znění,
v kterém se má státi přísežná výpověď o jed-
notlivých okolnostech. Proti těmto usnesením
není samostatného prostředku opravného.
(2) Straně před přísežným výslechem
buďte připomenuty důležitost přísahy, jakož
i trestní následky křivé přísahy (§ 378, odst.
2, věta posl. ). Na přísahu strany se vztahují
obdobně předpisy §§ 338 a 339.
- 192 -
§ 380.
Rozhodnutí o tom, zda a která strana má
býti slyšena přísežné.
Soud se má po pečlivé úvaze všech okolností
usnésti, zdali má býti vyslechnuta pod pří-
sahou jedna ze stran slyšených nepřisežně a
která. Přísežná výpověď může býti uložena
o témže skutku toliko jedné z obou stran.
§ 381.
Odročení přelíčení.
Jeví-li se vhodné, aby straně, která má býti
vyslýchána přísežné, byla popřána lhůta na
rozmyšlenou, může soud přelíčení k výslechu
odročiti.
§ 382.
Odchylky od důkazu svědeckého.
(1) Ustanovení o důkazu svědky se vzta-
hují také na důkaz výslechem stran, pokud
tento oddíl neobsahuje nařízení odchylných.
Důvod § 320, odst. 1, č. 3 však stranu ne-
opravňuje, aby odepřela výpověď.
(2) Nedostaví-li se strana k výslechu
(§ 377) nebo odepře-li výpověď, není to na zá-
vadu výslechu odpůrcovu, pokud soud po
pečlivé úvaze všech okolností nenařídí opětné
obeslání strany, která se nedostavila.
(3) Navrácení k předešlému stavu pro ne-
dostavení strany se nepřipouští.
(4) Strana, která má býti k důkazu nepří-
sežně nebo přísežně vyslýchána, nesmí býti
donucována, ani aby se dostavila, ani aby vy-
povídala.
§ 383.
Jaký vliv to má na podání důkazu, jestliže
strana bez dostatečných důvodů odepře vý-
pověď nebo odpověď na jednotlivé otázky,
jestliže se strana, obeslaná k nepřísežnému
nebo přísežnému výslechu, nedostaví, nebo
jestliže se přísežná výpověď strany odchyluje
v důležitých věcech od jejích prohlášení při
předcházejícím nepřísežném výslechu, po-
soudí soud po pečlivé úvaze všech okolností.
§ 384.
(1) Strany nepřísežně nebo přísežně k dů-
kazu vyslechnuté nemohou činiti nárok na
svědečné (§ 346).
- 193 -
(2) Předpisy §§ 374 až 384, odst. 1 platí
obdobně také tehdy, jestliže se výslech a pří-
sežné slyšení stran nařídí k předložení prů-
vodní listiny, věci přezvědné nebo předmětu
ohledání.
§ 385.
Úmrtí strany před výslechem.
Soud ocení podle § 272 prohlášení strany,
v kterém se nabízí, že okolnosti, jež se mají
dokázati, potvrdí ve sporu přísežně, avšak
nemůže už býti přísežně vyslechnuta, poně-
vadž zemřela.
Osmá hlava.
Zajištění důkazu.
§ 386.
Podmínky pro zajištění.
(1) Aby byl důkaz zajištěn, může býti
v každém období rozepře, ba ještě před jejím
započetím navrženo, aby bylo vykonáno ohle-
dání nebo aby byli svědci a znalci slyšeni,
je-li obava, že by průvodní prostředek jinak
byl ztracen anebo že by bylo znesnadněno jeho
provedení.
(2) Provedení těchto důkazů může býti
navrženo, i když není těchto podmínek,
mají-li býti zjištěny vady věci nebo díla, za
něž je odpůrce povinen správou. Oznámí-li
nabyvatel věci zciziteli vadu nebo odepře-li
věc pro vadnost přijmouti, může ono dokazo-
vání navrhnouti i zcizitel. K tomuto návrhu
je oprávněn i podnikatel díla, oznámí-li mu
zákazník vadu nebo odepře-li pro vadnost
přijmouti dílo.
Příslušnost.
(3) Návrh budiž učiněn u soudu proces-
ního, ale v naléhavých případech, jakož
i když rozepře není ještě na soudě, u okres-
ního soudu, v jehož obvodě jsou věci, které se
mají ohledati nebo které mají býti předmě-
tem znaleckého důkazu, anebo osoby, jež mají
býti vyslechnuty. Tento návrh může býti uči-
něn ústně do protokolu.
§ 387.
Obsah návrhu.
(1) Navrhovatel udejž okolnosti, o nichž
má býti důkaz veden, jakož i průvodní pro-
- 194 -
středky s pojmenováním svědků, kteří mají
býti vyslechnuti, a znalců, které navrhuje.
Dále buďtež v návrhu vyloženy důvody
ospravedlňující obavu, že by průvodní pro-
středek byl ztracen nebo že by bylo znesnad-
něno jeho provedení.
(2) Navrhovatel nechť pojmenuje odpůrce.
Upustiti lze od toho jen tenkráte, jde-li
z okolností stranou vyložených najevo, že
není podle daných okolností s to, aby odpůrce
označila.
§ 388.
Rozhodnuti o návrhu.
(1) Soud rozhodne o návrhu usnesením bez
ústního jednání. Ale před rozhodnutím budiž,
není-li nebezpečí v prodlení, slyšen odpůrce,
je-li znám a není-li jeho souhlas již proká-
zán. Navrhovateli může býti před rozhodnu-
tím uloženo, aby osvědčil okolnosti, pro které
je potřebí důkaz zajistiti.
(2) O návrhu rozhoduje předseda senátu
jako samosoudce.
(3) V usnesení vyhovujícím návrhu má
soud označiti okolnosti, o kterých má býti dů-
kaz proveden, i průvodní prostředky a spolu
pojmenovati svědky, kteří mají býti vyslech-
nuti, i ustanoviti znalce. Zároveň budiž opa-
třeno, čeho je třeba k provádění důkazu.
Soud může k ochraně práv neznámého od-
půrce ustanoviti opatrovníka.
(4) Proti usnesení vyhovujícímu návrhu
není opravného prostředku.
§ 389.
Účast odpůrcova.
(1) Odpůrce buď obeslán k provádění dů-
kazu a budiž mu při tom doručeno usnesení,
a nebyl-li dříve o návrhu slyšen, budiž mu
doručen také stejnopis navrhovatelova po-
dání nebo opis protokolu o ústním návrhu.
(2) V naléhavých případech však může
provádění důkazu počíti ještě dříve, než bude
usnesení doručeno známému odpůrci. Povo-
lení k tomu může býti dáno k návrhu záro-
veň s rozhodnutím o návrhu na provedení dů-
kazu. Proti danému nebo odepřenému povo-
lení tomuto není opravného prostředku.
- 195 -
§ 390.
Způsob provedeni důkazu.
(1) Důkaz se provede podle předpisů
druhé, čtvrté, páté a šesté hlavy tohoto od-
dílu.
(2) Protokol o provedení důkazu bude
uschován u soudu, který nařídil, aby byl dů-
kaz proveden. Je-li spor u jiného soudu za-
hájen nebo bude zahájen, budiž protokol za-
slán procesnímu soudu k jeho žádosti nebo
k návrhu strany.
(3) Náklady provedení důkazu zapraví na-
vrhovatel bez újmy nároku na náhradu,
který mu snad přísluší. Odpůrci buďte na-
hrazeny potřebné náklady, které mu vznikly
prováděním důkazu. Toto rozhodnutí není
předurčující pro výrok o nákladech ve sporu
samém.
§ 391.
Užití důkazu.
(1) Každá strana může za rozepře užíti dů-
kazu provedeného k zajištění.
(2) Vliv námitky, že důkaz nebyl proveden
podle ustanovení, která platí pro provádění
důkazu za rozepře, nebo že odpůrce o prová-
dění důkazu nebyl zpraven, anebo ne včas,
ocení rozhodující soud podle § 272.
(3) Za rozepře soud uváží, zda je třeba
provedený důkaz doplniti nebo opakovati.
DRUHÝ ODDÍL.
Rozsudky a usnesení.
První hlava.
Rozsudky.
Rozsudek konečný.
§ 392.
(1) Jakmile je rozepře podle výsledků jed-
nání a dokazování zralá ke konečnému roz-
hodnutí, rozhodne soud rozsudkem (rozsudek
konečný).
(2) Totéž platí, když z několika rozepří
spojených k společnému jednání jen ta nebo
ona je zralá ke konečnému rozhodnutí.
- 196 -
(3) Spory mezi týmiž stranami, které byly
spojeny podle § 183 k společnému jednání,
buďtež rozhodnuty týmž rozsudkem, ač-li spo-
jení nebylo již před vynesením rozsudku zru-
šeno anebo o té nebo oné ze spojených rozepří
nebylo rozhodnuto podle odstavce 2 zvláštním
rozsudkem.
Rozsudek částečný.
§393.
Kdy jej lze vydati.
(1) Jestliže některý z několika nároků vzne-
sených v téže žalobě, anebo část nároku do-
zrály ke konečnému rozhodnutí, může soud o
tomto nároku nebo o této části ihned skončiti
jednání a vynésti rozsudek (rozsudek čás-
tečný).
(2) Jestliže žalovaný namítá k započtení
vzájemnou pohledávku, která s pohledávkou
v žalobě vymáhanou právně nesouvisí, může
býti o žalobním nároku rozhodnuto rozsudkem
částečným, když je líčení jen o něm zralé
k rozhodnutí. V líčení o vzájemné pohledávce
budiž bez přerušení pokračováno. Podle jeho
výsledků soud v konečném rozsudku onen čás-
stečný rozsudek buď zachová v platnosti nebo
jej obmezí nebo zruší.
§394.
Vlastnosti jeho.
(1) Částečný rozsudek buď pokládán, co se
týče opravných prostředků a exekuce, za roz-
sudek samostatný, částečný rozsudek vydaný
podle § 393, odst. 2 může býti základem jen
pro exekuci zajišťovací, a to, je-li pravomocný,
bez osvědčení nebezpečí.
(2) Ustanovení § 51, odst. 2 platí také o ve-
dlejším příslušenství nároku nebo o části ná-
roku, o kterých bylo rozhodnuto rozsudkem
částečným.
Rozsudek mezitímní.
§395.
Kdy jej lze vydati.
(1) Je-li nárok v právní rozepři sporný dů-
vodem i výší a důvod možno odděliti od výše,
může soud, je-li věc, o niž jde, zralá k rozhod-
nutí nejprve jen co do důvodu, rozhodnouti
- 197 -
nejdříve rozsudkem o důvodu nároku (rozsu-
dek mezitímní).
(2) Dále může býti mezitímním rozsudkem
před rozhodnutím věci hlavní v případech
§ 236 a § 248, odst. 2 rozhodnuto o tom, zda
tu jest, či není právní poměr nebo právo, jak-
mile líčení o návrhu, aby právní poměr nebo
právo toto byly na jisto postaveny, je zralé
k rozhodnutí.
Vliv opravných prostředků proti němu poda-
ných na další jednání ve věci Hlavni.
(3) Rozsudky mezitímní (odstavce 1 a 2)
buďte pokládány vzhledem k opravným pro-
středkům za rozsudky konečné. Bude-li po-
dáno odvolání nebo dovolání proti mezitím-
nímu rozsudku podle odstavce 1, staví se tím
další jednám o žalobě, až mezitímní rozsudek
nabude právní moci. V ostatních případech
se pokračuje v jednání ve věci hlavní, i když
bylo podáno proti mezitímnímu rozsudku od-
volám nebo dovolaní. Soud však může na-
říditi, aby se sečkalo s dalším jednáním o ža-
lobě, až mezitímní rozsudek nabude právní
moci, jestliže právní poměr nebo právo, pod-
statné pro rozhodnutí hlavní věci, byly uznány
za bezdůvodné. Proti tomuto nařízení není
opravného prostředku.
Rozsudek na základě vzdání.
§396.
(1) Jestliže se žalobce při prvém roku nebo
při přelíčení vzdá vymáhaného nároku, budiž
žaloba k návrhu žalovaného rozsudkem zamít-
nuta na základě vzdání.
(2) Vztahuje-li se vzdání toliko na jeden
z několika nároků vymáhaných v žalobě anebo
na část nároku, může býti na základě tohoto
vzdání vynesen k návrhu rozsudek částečný.
Rozsudek na základě uznání.
§397.
Uzná-li žalovaný zcela nebo zčásti při prvém
roku nebo při přelíčení nárok proti němu vzne-
sený, budiž k návrhu žalobcovu podle tohoto
uznání rozhodnuto rozsudkem.
Rozsudek při zmeškání.
§398.
Zmeškání prvého roku.
Jestliže žalobce nebo žalovaný zmešká prvý
rok, nutno pokládati skutkový přednes dosta-
- 198 -
vivší se strany za pravdivý, pokud není vyvrá-
cen předloženými důkazy, nebo pokud není
soudu znám opak (§ 268), a nutno na tomto
základě k návrhu strany, která se dostavila,
rozhodnouti o žalobní žádosti rozsudkem pro
zmeškání.
§399.
K písemným výkladům zaslaným snad stra-
nou, jež se nedostavila, nebuď hleděno.
§400.
Odpor proti rozsudku pro zmeškání prvého
roku. Podmínky odporu.
(1) Strana, jež zmeškala prvý rok, může
proti rozsudku, v kterém pro zmeškání pod-
lehla, podati odpor.
(2) Odpor se nepřipouští, byl-li prvý rok už
jednou na návrh této strany odročen nebo po-
dala-li tato strana již jednou odpor v téže věci
nebo jde-li o zmeškání prvého roku, k němuž
došlo po odporu strany druhé.
§401.
Lhůta a účinky odporu.
(1) Odpor budiž podán u procesního soudu
v konečné lhůtě patnácti dnů od doručení roz-
sudku, ale může býti podán také už hned po
jeho prohlášení.
(2) Odpor podaný včas má účinek odkládací.
(3) Je-li odpor přípustný, budiž každé, ať
jakkoli označené napadení rozsudku zmeška-
lou stranou, považováno za odpor.
(4) S odporem buďtež spojeny zároveň
všechny procesní úkony, jichž je třeba k pří-
pravě dalšího jednání. Zejména musí žalovaný
se svým odporem spojiti úkony, k nimž je prvý
rok určen, a podati odpověď na žalobu (§ 243,
odst. 2).
§402.
Jak se odpor soudem vyřídí.
(1) Odpor nepřípustný nebo opožděný budiž
soudem odmítnut z úřední moci usnesením. Ji-
nak soud nařídí k odporu ústní jednání.
(2) Podá-li odpor žalobce, omezí se toto jed-
nání na úkony vyhrazené prvému roku (§239).
(3) Je-li odpor podán žalovaným, bude toto
jednání určeno zároveň i k přelíčení (§ 244).
- 199 -
V tomto případě účinky, jež tento zákon pojí
k tomu, že jisté úkony nebyly žalovaným před-
sevzaty při prvém roku, nastávají již tím, že
nebyly spojeny hned s odporem (§ 401,
odst. 4).
(4) Nedostaví-li se strana, jež odpor podala,
k ústnímu jednání ustanovenému podle odstav-
ce 1 a rovněž, nespojí-li žalovaný se svým od-
porem odpověď na žalobu, odmítne soud odpor
usnesením a vysloví, že rozsudek odporem do-
tčený zůstává v platnosti. Proti těmto zmešká-
ním se nepřipouští navrácení k předešlému
stavu.
(5) Jinak pozbývá odporem rozsudek účin-
nosti a rozepře se vrací do stavu, v němž byla
v době podání odporu.
(6) Náklady spojené s podáním odporu nese
strana odporující vždy ze svého a nemá nikdy
proti straně druhé nároku na jich náhradu.
§ 403.
Zmeškání odpovědi na žalobu:
a) nebyly-li při prvém roku ohlášeny procesní
obrany;
(1) Nepodá-li žalovaný odpověď na žalobu
včas, může žalobce navrhnouti (§ 139, odst.
2), aby byl vynesen rozsudek pro zmeškání
ve věci hlavní (§ 398). O tom rozhodne před-
seda senátu jako samosoudce do osmi dnů,
nenařídě ústní jednání.
b) byly-li ohlášeny.
(2) Vznesl-li však žalovaný při prvém roku
obranu nepřípustnosti pořadu práva, nepří-
slušnosti soudu, rozepře zahájené nebo pravo-
mocně rozhodnuté, budiž k návrhu žalobcovu
(odstavec 1) položen rok k ústnímu přelíčení.
Přelíčení se v tomto případě omezí na ony
obrany. Byly-li zamítnuty, budiž ihned vydán
rozsudek pro zmeškání ve věci hlavní (§ 398).
(3) Dostaví-li se žalovaný k roku, není to na
překážku tomu, aby byl vydán tento rozsudek
pro zmeškání. K ústnímu přednesu žalovaného
ve věci samé nebuď hleděno při vydání roz-
sudku pro zmeškání, leč by šlo toliko o vývody
právní, ponechávající skutkový podklad žaloby
nedotčeným.
(4) Nedostaví-li se žalobce k roku položené-
mu k jeho návrhu, může dostavivší se žalo-
vaný navrhnouti, aby bylo nicméně jednáno
a rozhodnuto o obranách uvedených v odstav-
- 200 -
ci 2. Neučiní-li tohoto návrhu, nastane klid ří-
zem. Budou-li obrany zamítnuty, platí usta-
novení odstavce 2, věty poslední.
§404.
Zmeškání roku k přelíčení.
(1) Byl-li po odpovědi na žalobu, podané
včas, položen rok k přelíčení a některá ze stran
zmešká tento nebo pozdější rok k přelíčení,
může dostavivší se strana navrhnouti při tom-
to roku vynesení rozsudku. Pří tom se smí
k novému skutkovému přednesu dostavivší se
strany, který odporuje obsahu jejích podání
nebo dřívějším jejím prohlášením a údajům
o skutkových okolnostech, hleděti jen potud,
pokud byl nový přednes ještě před tímto ro-
kem oznámen odpůrci přípravným podáním.
Naproti tomu buď hleděno při vynesení roz-
sudku nejen k výsledkům důkazů dříve prove-
dených, nýbrž i ke dřívějším prohlášením a
skutkovým údajům strany nyní obmeškalé,
pokud jsou dotvrzeny obsahem přípravných
podání, jednacím protokolem a jeho přílohami
nebo protokolem zřízeným u soudce z příkazu
nebo dožádaného anebo pokud jsou předmětem
důkazu nařízeného soudem při některém dří-
vějším roku.
(2) Ustanoveními předchozího odstavce ne-
jsou dotčena zvláštní ustanovení § 402.
§405.
Ustanovení §§ 398, 399, 402, odst. 4, §403,
odst. 4 a § 404 budiž užito i tenkráte, byla-li
strana pro nepřiměřené chování vykázána ze
soudní síně.
§406.
Nač nemá zmeškání vlivu.
(1) Tím, že strana rok zmeškala, není ni-
jak dotčeno užití těch ustanoveni, která na-
řizují, k čemu má soud z úřední moci přihlí-
žeti, a ani odpůrce není zproštěn povinnosti
podati ty důkazy, jichž je třeba pro okolnosti,
ke kterým má býti z úřední moci přihlíženo.
(2) Rovněž není obmeškání strany na záva-
du tomu, aby byl důkaz prováděn před rozho-
dujícím soudem, ani tomu, aby byl vyložen
výsledek dokazování, jež nebylo provedeno
před soudem rozhodujícím.
§407.
Odmítnuti návrhu na vydání rozsudku pro
zmeškáni.
(1) Návrh, aby byl vynesen rozsudek pro
- 201 -
zmeškání strany (§§ 398, 403 a 404), budiž od-
mítnut:
1. není-li výkazu o tom, že nedostavivší se
strana byla k roku řádně obeslána. Soudce si
však může k návrhu dostavivší se strany vy-
hraditi vynesení rozsudku až do dne, který
určí, a jednání skončiti. Jestliže z dodacích
lístků došlých v ustanovené lhůtě nebo vyše-
třováním o doručení vyjde najevo, že obsílka
byla liknavé straně doručena tak v čas, že se
mohla k jednání dostaviti nebo vyslati za sebe
zmocněnce, buď do osmi dnů potom, kdy došel
dodací lístek nebo skončilo vyšetřování o doru-
čení, vydán rozsudek pro zmeškání;
2. je-li soudu známo, že se staly živelní po-
hromy nebo jiné neodvratné události, pro které
strana, která rok zmeškala, asi se nemohla
dostaviti;
3. nemůže-li přítomná strana při roku po-
dati průkaz, jehož soud žádá o okolnosti, k níž
musí hleděti z úřední povinnosti.
(2) Návrh, aby byl vynesen rozsudek pro
zmeškání proti společníkům v rozepři, budiž
odmítnut při společenství ve sporu, které se
má posuzovati podle § 12, jestliže třeba jen při
jednom společníku schází důkaz, že byl obe-
slán, anebo jestliže se jen některému z nich
naskytla některá z překážek uvedených v od-
stavci 1, č. 2.
(3) Nebude-li vyhověno návrhu, aby byl vy-
dán rozsudek pro zmeškání strany, budiž rok
z úřední moci na přiměřený čas odročen a také
obmeškalá strana opět obeslána k novému
roku.
§408.
Je-li návrh, aby byl vynesen rozsudek pro
zmeškání strany, usnesením odmítnut, avšak
usnesení toto bude k rekursu zrušeno, budiž
rozsudek vynesen bez nového roku.
Obsah rozsudku.
§409.
Rozsudek nechť vyřídí všechny návrhy
v hlavní věci.
Rozsudek v hlavní věci nechť vyřídí všechny
návrhy jí se týkající, ačli o tom neb onom
z nich nebylo již dříve rozhodnuto nebo roz-
hodnutí vyhrazeno.
- 202 -
§410.
Nesmi přiřknouti, co nebylo navrženo.
Soud není oprávněn přiřknouti straně něco,
co nebylo navrženo. To platí zejména o měně,
plodech, úrocích a jiných vedlejších přísluš-
nostech.
§ 411.
Kdy lze odsouditi k dávkám ještě nedospělým.
Odsouditi k plnění lze jen tehdy, když
v době vynesení rozsudku dospělost již na-
stala. Při nárocích na výživné, na důchody
nebo na jiné dávky opakující se a nezávislé
na vzájemném plnění, lze odsouditi také
k plnění, které dospěje teprve po vydání roz-
sudku.
§412.
Kdy lze uložiti jistotu za plnění.
(1) Byl-li žalovaný odsouzen, aby jako ná-
hradu škody platil peněžitý důchod, může
mu soud k návrhu v rozsudku uložiti, aby dal
jistotu (§ 55), je-li toho patrně třeba k za-
jištění příštích platů. Nebyl-li takový návrh
učiněn před skončením jednání v první sto-
lici, může se oprávněný kdykoli později
jistoty domáhati žalobou, jestliže se majet-
kové poměry zavázaného mezi tím podstatně
zhoršily.
(2) Za téže podmínky může oprávněný ža-
lovati o zvýšení jistoty stanovené již roz-
sudkem.
§ 413.
Nárok na odškodné za svévolné vedeni
rozepře.
(1) Shledá-li soud, že se podlehnuvší strana
soudila zřejmě svévolně, může ji k návrhu
zvítězivší strany odsouditi k přiměřené ná-
hradě škody.
(2) Jednáním o tomto návrhu nesmí býti
oddalováno rozhodnutí ve věci hlavní; bude-li
rozhodnuto ve věci hlavní dříve, budiž v jed-
nání o návrhu na náhradu škody, pokud se
jednání o něm nestalo zbytečným, pokračo-
váno a rozhodnuto rozsudkem doplňovacím.
(3) Při stanovení náhrady škody budiž
dbáno předpisu § 273.
- 203 -
§ 414.
Lhůta k plnění.
(1) V rozsudku, jímž se ukládá závazek
k plnění, budiž zároveň určeno, v jaké lhůtě
se má státi.
(2) Neustanovuje-li tento zákon jinak, buď
zpravidla uloženo splniti závazek do patnácti
dnů. Soud však může, je-li toho naléhavá po-
třeba, k návrhu žalobcovu určiti lhůtu kratší
a za mimořádných okolností k návrhu žalova-
ného i lhůtu delší.
(3) V rozsudku odsuzujícím k plnění, jež
dospěje teprve po rozsudku (§ 411), budiž
určen také den splatnosti těchto dávek.
(4) Zavážuje-li rozsudek konati práce nebo
plniti něco, co vyžaduje svou povahou delšího
času. vyměří soud lhůtu k plnění přiměřeně
k povaze věci a k poměrům zavázaného. Při
tom budiž hleděno zvláště k tomu, aby to, co
má zavázaný vykonati, nepřekáželo mu ve
včasné setbě a sklizni.
(5) Lhůty k plnění se počínají dnem, kdy
rozsudek nabývá účinnosti proti stranám
(§ 419). Byl-li proti rozsudku podán opravný
prostředek s účinkem odkládacím, počíná
lhůta k plnění dnem po pravomoci rozsudku.
Právní moc rozsudku.
§ 415.
(1) Rozsudky, proti nimž už není oprav-
ného prostředku, jsou účastný právní moci
potud, pokud v nich bylo rozhodnuto o nároku
vymáhaném žalobou nebo žalobou navzájem
anebo o právním poměru nebo právu, které se
za rozepře staly spornými a vzhledem k nimž
bylo podle § 236 nebo § 248, odst. 2 žádáno,
aby bylo na jisto postaveno, zda tu jsou, či
nejsou. Rozhodnutí o tom, že vzájemná pohle-
dávka, kterou žalovaný uplatňoval započte-
ním, není po právu nebo že zanikla kompen-
sací, jest účastno právní moci jen až do
částky, kterou má býti započtena.
(2) K právní moci rozsudku budiž hleděno
z moci úřední.
Kdy lze žalovati o změnu pravomocného
rozsudku.
(3) Bylo-li pravomocným rozsudkem ulo-
ženo plnění, které dospěje teprve po rozsudku
(§ 411), může se i oprávněný i zavázaný ža-
- 204 -
lobou na soudě dřívější rozepře domáhati
změny výše a trvání dávek, změní-li se pod-
statně poměry, na jejichž základě určil soud
výši nebo trvání dávek, a došlo-li ke změně
oněch poměrů v době, kdy ji nynější žalobce
v dřívější rozepři podle tohoto zákona již ne-
mohl uplatňovati. Změniti dřívější rozsudek
lze s účinností teprve ode dne podání nové
žaloby.
Vynesení, prohlášení a doručení
rozsudku.
§ 416.
Kým smí býti rozsudek vynesen; změna
v osobě soudců.
(1) Rozsudek může býti vynesen toliko
těmi soudci, kteří se účastnili přelíčení, jež je
základem rozsudku.
(2) Nastala-li před vynesením rozsudku
změna v osobě soudců, budiž jednání znovu
provedeno s užitím žaloby, průkazů připoje-
ných ke spisům, jednacího protokolu a jeho
příloh. O tom, má-li býti důkaz již provedený
opakován, či má-li býti užito výsledků důkazu
provedeného již dříve podle § 288, rozhodne
nový soud, zhodnotě pečlivě všechny okol-
nosti daného případu. Ustanovení § 279,
odst. 3 platí i zde.
§ 417.
Prohlášení rozsudku.
(1) Rozsudek budiž na základě ústního
jednání možno-li hned po jeho skončení vy-
nesen a prohlášen. Prohlášen buď výrok roz-
sudku a podstatné důvody rozhodnutí. Pro-
hlášení rozsudku není závislé na přítomnosti
stran. U rozsudků pro zmeškání může býti
jejich prohlášení nahrazeno oznámením, že
se vydává rozsudek podle návrhu.
(2) Určení nákladů může býti při prohlá-
šení rozsudku odloženo do jeho písemného
vyhotovení a svěřeno jednomu členu senátu.
(3) Prohlášený rozsudek budiž doručen
stranám v písemném vyhotovení (§ 420).
§ 418.
Kdy lze vynésti rozsudek písemně.
Nemůže-li býti rozsudek vynesen ihned po
skončení přelíčení, zejména proto, že pře-
líčení bylo skončeno podle § 190, odst. 3
- 205 -
před provedením důkazu, budiž rozsudek vy-
nesen v osmi dnech po konci přelíčení, v pří-
padě pak § 190, odst. 3 v osmi dnech potom,
co dojdou spisy. Rozsudek se tu zvlášť ne-
prohlašuje.
§419.
Účinnost rozsudku.
(1) Rozsudek se stane účinným proti stra-
nám teprve doručením písemného vyhotovení.
(2) Soud je však vázán svým rozhodnutím,
jakmile je prohlášeno.
(3) Rozsudek na základě vzdání nebo
uznání, prohlášený v přítomnosti obou stran,
nabývá účinnosti proti stranám prohlášením
a doručí se v písemném vyhotovení toliko
tehdy, jestliže strany o to požádají. Rozsu-
dek pro zmeškání, kterým se žalobě vyhovuje,
stává se účinným proti žalobci prohlášením
(§ 417, odst. 1); vyhotovení rozsudku se ža-
lobci doručí toliko tehdy, jestliže o to požádá.
Písemné vyhotovení.
§420.
Obsah písemného rozsudku.
(1) Rozsudek v písemném vyhotovení má
obsahovati:
1. označení soudu a jména soudců, kteří
při rozhodnutí spolu působili;
2. označení stran podle jména (jméno a
příjmení), zaměstnání, bydliště a podle je-
jich postavení ve sporu, jakož i označení je-
jich zástupců a zmocněnců;
3. nález rozsudečný;
4. skutkovou podstatu;
5. rozhodovací důvody.
(2) Skutková podstata a rozhodovací dů-
vody buďtež zevně odděleny od rozsudečného
výroku. V skutkové podstatě nutno stručně
vylíčiti skutkový děj, jak vyplývá z přelíčení
v době, kdy bylo skončeno, a vytknouti ná-
vrhy činěné stranami ve věci hlavní. Opiso-
vati skutkové přednesy ze spisů a protokolů
se nepřipouští; totéž platí o výsledcích pro-
vedených důkazů.
(3) V rozhodovacích důvodech budiž uve-
deno, které skutečnosti stranami tvrzené má
soud za zjištěné, kterými průvody a z jakých
důvodů. Odporují-li si důkazy, je třeba
- 206 -
uvésti, podle kterých z nich nabyl soud pře-
svědčení o pravdivosti toho neb onoho tvrzení
stran. Konečně budiž uvedeno, podle kterých
zákonných ustanovení soud danou věc posu-
zoval a výrok učinil.
(4) Odmítl-li soud skutkový a důkazní před-
nes stran podle §§ 174, 275, odst. 2, § 276,
odst. 2 a § 279, odst. 3 nebo odmítl-li nabíd-
nutý důkaz proto, že listina nebyla včas před-
ložena, že svědek nebyl přesně označen nebo
že uplynula marně lhůta k provedení důkazu,
vytkne to soud v skutkové podstatě a při tom
uvede obsah odmítnutého přednesu nebo na-
bídnutý důkaz.
(5) Rozsudky pro zmeškání, vzdání nebo
uznání lze sepsati zkráceně a možno k tomu
užíti stejnopisu žaloby nebo rubriky. Podrob-
nosti ustanovuje vládní nařízení.
§ 421.
Podpis rozsudku.
(1) Prvopis písemného vyhotovení roz-
sudku budiž podepsán předsedou senátu a za-
pisovatelem. Byl-li vydán rozsudek pro
zmeškání žalovaného podle žádosti žalobcovy
nebo rozsudek na základě vzdání nebo uznání,
může býti prvopis rozsudku nahrazen zázna-
mem o rozsudku, jejž podpise soudce. Po-
drobnější předpisy o záznamu rozsudku
budou vydány vládním nařízením.
Výpis z rozsudku.
(2) Výpis z rozsudku obsahujž mimo roz-
sudečný nález také údaje podle § 420, odst. 1,
č. 1 a 2.
(3) Dříve než byla doručena stranám pí-
semná vyhotovení rozsudku, nemohou býti
vydány výpisy ani opisy rozsudku.
§ 422.
Vliv trvalé překážky na sepsání rozsudku.
(1) Je-li člen senátu pověřený sepsáním
rozsudku postižen trvalou překážkou bránící
mu sepsati rozsudek, sepíše rozsudek jiný člen
senátu.
(2) Jsou-li všichni členové senátu (samo-
soudce) postiženi trvalou překážkou bránící
jim sepsati prohlášený rozsudek, může jej se-
psati i jiný soudce, lze-li obsah prohlášeného
rozsudku nebo alespoň jeho nálezu zjistiti
- 207 -