krátě, byl-li podle ustanovení tohoto zákona
povolán vyřknouti závazek k náhradě ná-
kladů.
§334.
Je-li pokus o výslech svědka marný.
(1) Když se soud marně pokusí o výslech
svědka a je obava, že by opakováním pokusu
byla rozepře protahována, ustanoví rozhodu-
jící soud na návrh nebo z úřední moci lhůtu
k provedení tohoto důkazu; projde-li marně,
budiž v řízení pokračováno, nehledíc k tomu,
že svědek nebyl vyslechnut. Tuto lhůtu usta-
noviti přísluší rozhodujícímu soudu i tenkráte,
má-li se výslech svědka státi soudcem z pří-
kazu nebo dožádaným. Před rozhodnutím o ná-
vrhu budiž slyšen odpůrce navrhovatelův.
(2) O dodatečném výslechu svědkově platí
předpis § 280, odst. 2.
Výslech.
§335.
Svědkova povinnost přisahati.
(1) Svědecká výpověď budiž zpravidla do-
tvrzena přísahou.
Výjimky z ní.
(2) Do přísahy nesmějí býti vzati svědci,
kteří v době výslechu nedokonali ještě čtrnác-
tého roku, nebo osoby, které pro nevyspělost
rozumu nebo pro mdlý rozum nemají dosta-
tečné představy o podstatě a důležitosti pří-
sahy.
(3) Soud může upustiti od svědkovy pří-
sahy, jestliže se jí obě strany vzdají, anebo
mánii soud vzetí do přísahy za povážlivé proto,
že svědek byl už odsouzen pro křivé svědectví
nebo pro křivou přísahu.
Následky odpírání přísahy.
(4) Bezdůvodné odpírání přísahy má v zá-
pětí tytéž následky jako bezdůvodné odpírání
výpovědi.
§ 336.
Kdy svědek přisahá.
(1) O tom, má-li býti svědek vzat do pří-
sahy před svým výslechem o věci samé (§ 341,
- 176 -
odst. 2) anebo až po něm, rozhodne soud po
svědomité úvaze všech okolností.
Předběžné dotazování.
(2) Dříve nežli se výslech počne (§ 341,
odst. 1), lze se svědka předběžně dotazovati
o jeho osobních poměrech, jakož i aby bylo
jasno, zdali ho lze vyslechnouti nebo vzíti do
přísahy a zda lze očekávati, že o věci, o niž
jde, něco ví.
Kdy lze od výslechu upustiti.
(3) Na základě tohoto dotazování se může
soud, vyslechna strany, usnésti, že s výslechu
svědka sejde. Soudce z příkazu nebo dožádaný
musí svědka vyslechnouti vždy; může však
rozhodnutí o jeho vzetí do přísahy vyhraditi
soudu rozhodujícímu.
§ 337.
Poučení svědka před výslechem.
(1) Ve všech případech, v kterých má býti
teprve po výpovědi svědků rozhodnuto o tom,
mají-li býti vzati do přísahy, budiž svědkovi
před výslechem připomenuta povinnost udati
pravdu, význam vyhrazené přísahy, jakož i
trestní následky křivé výpovědi.
Kdy lze od přísahy upustiti.
(2) Objeví-li se po výslechu, že svědkova
výpověď je nezávazná nebo nepatrné hodno-
věrnosti, může vyslýchající soud (soudce)
upustiti od přísahy.
Dodatečné vzetí do přísahy.
(3) Byl-li svědek vyslechnut soudcem z pří-
kazu nebo dožádaným, může rozhodující soud
naříditi, aby byl svědek dodatečně vzat do
přísahy.
§ 338.
Jak přísaha zní.
(1) Přísaha svědecká zní: "Přisahám Bohu
všemohoucímu a vševědoucímu, že na vše, nač
budu [byl (a) jsem] před soudem tázán (a),
vypovím [vypověděl (a) jsem] úplnou a čistou
pravdu a nic nezamlčím [jsem nezamlčel(a)].
K tomu mi dopomáhej Bůh. "
(2) Osoby, které pokládají podle své nábo-
ženské nauky přísahu za nedovolenou, potvrdí
- 177 -
svou výpověď místo přísahy slavnostním ujiš-
téním; toto ujištění počíná slovy: "Ujišťuji
při své cti a při svém svědomí".
(3) Svědecká přísaha osob bez nábožen-
ského vyznání zní:. Přisahám, že na vše, nač
budu [byl (a) jsem] před soudem tázán (a),
vypovím [vypověděl (a) jsem] úplnou a čistou
pravdu a nic nezamlčím [jsem nezamlčel(a)].
§ 339.
Postup při přísaze.
(1) Svědek vykoná přísahu zpravidla ústně
tím, že opakuje přečtený nebo jemu předří-
kávaný přísežný vzorec a položí při tom pra-
vou ruku na srdce.
(2) Před přísahou soudce svědka poučí,
hledě k jeho chápavosti a vzdělání, o důleži-
tosti přísahy a upozorní jej, že přísahu musí
vykonati beze vší výhrady a dvojsmyslnosti.
(3) Němí a hluchoněmí, kteří umějí čísti
a psáti, podepíší přísežný vzorec, když si jej
přečtou, vlastní rukou, hluší přečtou vzorec
nahlas.
(4) Neumějí-li hluší, němí nebo hluchoněmí
čísti a psáti, vykonají přísahu skrze tlu-
močníka.
(5) Osoby jmenované v odstavci 3 buďte
poučeny ve smyslu odstavce 2 písemně, byl-li
pak k výslechu přibrán tlumočník, jeho pro-
střednictvím.
§340.
Postup při výslechu,
(1) Svědkům budiž před jejich výslechem
oznámeno, o kterých otázkách může býti vý-
pověď svědkem odepřena (§ 320).
(2) Svědkové buďte vyslýcháni jednotlivě
za nepřítomnosti těch svědků, kteří mají býti
vyslýcháni později. Pořadí, v kterém mají
býti svědci vyslechnuti, určuje při výslechu
před rozhodujícím soudem předseda, při vý-
slechu soudcem z příkazu nebo dožádaným
tento soudce.
(3) Dokud výslech všech přítomných
svědků není skončen, nesmí se nikdo z nich
bez dovolení soudcova vzdáliti.
(4) Svědkové, jejichž výpovědi se od sebe
odchylují, mohou si býti postaveni tváří
v tvář.
- 178 -
§341.
Údaje:
a) všeobecné;
(1) Výslech počíná tím, že se soudce do-
táže svědka na jméno, věk, náboženství, za-
městnání a bydliště a na okolnosti dotýkající
se jeho hodnověrnosti, zejména na jeho
vztahy ke stranám.
b) o věci samé.
(2) při výslechu o věci samé předseda (vy-
slýchající soudce) vyzve svědka, aby souvisle
vypravoval, co ví o věci, o níž je vyslýchán,
a působí vhodnými otázkami k tomu, aby vý-
pověď byla úplná, jasná a bez rozporu a aby
svědek zejména udal, odkud ví, co udává.
Koná-li se výslech před senátem, mohou se
svědka vyptávati mimo předsedu také ostatní
členové senátu.
§ 342.
Účast stran.
(1) O účasti stran při svědeckém výslechu
platí ustanovení § 290.
(2) Při osobách, které podle platných před-
pisů nejsou povinny, aby se k vydání svě-
dectví dostavily do soudní budovy, budiž do-
tazovací právo stran vykonáváno včasným
oznámením písemných otázek soudci, jemuž
je výslech přikázán.
§ 343.
Otázky nepřípustné a nevhodné.
(1) Byla-li popřena přípustnost otázky na
svědka nebo byla-li otázka předsedou odmít-
nuta jako nevhodná, rozhodne o tom k návrhu
senát.
(2) Rozhodnutí toto přísluší také soudci
z příkazu nebo dožádanému, je však toliko
prozatímní a může býti změněno soudem pro-
cesním. Shledá-li rozhodující soud. že byla
dána otázka nepřípustná, může vyřknouti, že
se k odpovědi na tuto otázku nemá dále
hleděti.
§ 344.
Zápis o svědectví.
(1) Výpověď svědkova budiž svým pod-
statným obsahem, pokud je však toho třeba,
- 179 -
doslovně zapsána do protokolu o přelíčení
nebo o výslechu.
(2) Zápis budiž svědkovi a stranám při vý-
slechu přítomným předložen k nahlédnutí
nebo na žádost přečten.
(3) V protokole budiž poznamenáno, byl-li
svědek vzat do přísahy před svým výslechem
nebo po něm, bylo-li od jeho vzetí do přísahy
upuštěno nebo bylo-li rozhodnutí vyhrazeno
soudu rozhodujícímu, zda a kdo ze stran byl
při výslechu přítomen, konečně zda a co bylo
stranami nebo svědkem proti protokolování
namítáno.
§345.
Kdy lze výslech opakovati.
(1) Rozhodující soud může, a to bez ústní-
ního jednám nebo slyšení, naříditi k návrhu
nebo z úřední moci opětný výslech svědka.
Zejména může tak učiniti, jestliže odepření
výpovědi nebo odepření odpovědi na jednotli-
vé otázky, které uznal soudce z příkazu nebo
dožádaný za oprávněné, pokládá za nepřípust-
né, jestliže svědkové nebyli řádně nebo úplně
vyslechnuti, jestliže je výpověď v podstatných
částech nejasná, neurčitá nebo obojetná, ane-
bo jestliže svědkové sami pokládají za potřeb-
né, aby své výpovědi doplnili nebo opravili.
(2) Při opětném nebo dodatečném výslechu
může býti nařízeno, že svědek místo opětné
přísahy má dotvrditi správnost své výpovědi,
dovolávaje se přísahy dříve vykonané.
Svědečné.
§346.
Rozsah a uplatnění nároku na svědečné.
(1) Svědek má nárok na náhradu nákladů
spojených s doručením obsílky, jakož i jiných
nutných nákladů, které byly způsobeny cestou
na místo výslechu, pobytem tam i cestou zpá-
teční.
(2) žádati náhradu za promeškaný čas
může svědek jen tenkráte, jestliže mu tím
byla způsobena citelná újma na jeho výdělku.
(3) Svědek má uplatniti nárok na svědečné
ihned po svém výslechu, jinak ho pozbude.
(4) K žádosti svědkově může předseda nebo
soudce z příkazu nebo dožádaný naříditi, aby
byla svědkovi dána dostatečná záloha na cestu
k soudu.
- 180 -
§ 347.
Jak se svědečné určuje.
(1) Svědkům buď dána náhrada podle saz-
by upravené vládním nařízením. Určiti svě-
dečné a zaříditi jeho výplatu přísluší úřední-
kům procesního nebo dožádaného soudu, jimž
tato práce je svěřena. Strany mohou nahléd-
nouti do vyměření svědečného; strany i svě-
dek mohou žádati ve třech dnech po vyměření
svědečného za rozhodnutí soudu. Návrh tento
může býti učiněn ústně.
(2) Soud rozhoduje o něm bez předchozího
ústního jednání; avšak před rozhodnutím mů-
že vyslechnouti svědka, strany nebo jednu
z nich. Proti tomuto rozhodnutí není oprav-
ného prostředku.
Forma svědkových podání.
§ 348.
Oznámení, žádosti a rekursy svědkovy mo-
hou, pokud nejsou činěny při roku samém,
býti učiněny podáním nebo prohlášeny ústně
do soudního protokolu.
Opravné prostředky.
§ 349.
Kdy není opravného prostředku:
a) samostatného;
(1) Samostatného opravného prostředku
není proti rozhodnutí o tom, zda odepření vý-
povědi, výkonu přísahy nebo odpovědi na jed-
notlivé otázky je důvodné, proti usnesení, že
se podle § 336 má upustiti od svědkova vý-
slechu, jakož i proti usnesením a opatřením
při výslechu podle §§ 340 až 343.
b) vůbec.
(2) Opravným prostředkem nelze vůbec na-
padnouti rozhodnutí rozhodujícího soudu
o pokračování v řízení, odpírá-li svědek výpo-
věď nebo vykonání přísahy, jakož i o pokra-
čování v řízení podle §§ 331 a 334, dále usne-
sení, jimiž se nařizuje obeslání svědka nebo
jeho předvedení anebo stanoví lhůta k složení
zálohy pro svědka (§ 331), usnesení, jimiž se
přikazuje, aby byla svědkovi dána záloha
(§ 346), jakož i usnesení učiněná o vzetí
svědka do přísahy.
- 181 -
Znalečtí svědkové.
§ 350.
Předpisy o svědeckém důkazu mají plat-
nost také tehdy, jestliže pro důkaz o minu-
lých skutcích nebo poměrech, k jichž postřeh-
nutí bylo potřebí zvláštní znalosti odborné,
je třeba vyslechnouti takovéto osoby znalecké.
Pátá hlava.
Důkaz znalci.
§ 351.
Výběr znalců.
(1) Je-li třeba znaleckého důkazu, má roz-
hodující soud ustanoviti jednoho nebo několik
znalců, vyslechna strany o jejich osobě. Při
tom budiž přihlíženo, pokud zvláštní okolnosti
nevyžadují něčeho jiného, především ke znal-
cům, kteří jsou pro posudky žádaného způ-
sobu veřejně ustanoveni, nebo jsou zapsáni do
seznamu stálých soudních znalců.
(2) Soud může místo znalce nebo znalců již
jmenovaných ustanoviti jiné.
§ 352.
Kdy lze znalecký důkaz provésti soudcem
z příkazu nebo dožádaným.
(1) Nemůže-li předmět, který znalci mají
ohledati, býti dopraven před rozhodující soud,
anebo bylo-li by provedení znaleckého důkazu
před ním z jiných důvodů značně obtížné,
smí znalecký důkaz dáti provésti soudcem
z příkazu nebo dožádaným.
(2) Těmto soudcům lze zároveň ponechati,
aby ustanovili počet znalců i je vyvolili. Vý-
běr se pro zamezení průtahů nebo nepoměr-
ného nákladu může státi bez předchozího vý-
slechu stran. Jména znalců buďte oznámena
stranám soudcem z příkazu nebo dožádaným
zároveň s oznámením o roku k provedení
důkazu.
§ 353.
Kdo je povinen podejmouti se úkolu znalce.
(1) Podejmouti se k soudnímu příkazu
úkolu znalce je povinen, kdo je veřejně usta-
noven k podávání posudků žádaného způsobu,
- 182 -
nebo kdo vědu, umění nebo živnost, jejichž
znalost je podmínkou vyžádaného posudku,
veřejně provozuje anebo k jich provozování
je veřejně ustanoven nebo zmocněn.
Důvody zproštění.
(2) Znalec může z týchž důvodů, které
opravňují svědka k tomu, aby odepřel výpo-
věď, žádati, aby byl zproštěn ustanovení za
znalce, nebo odepříti zcela nebo zčásti podání
nálezu a posudku.
(3) Veřejní úředníci buďte zproštěni mimo
to také tehdy, bylo-li jim jejich představený-
mi ze služebních důvodů zapověděno, aby se
podjali úkolu znalce, nebo jsou-li zvláštními
předpisy zproštěni znalecké povinnosti.
Následky nedostavení a ode-
pření.
§354.
(1) Znalci, který bez dostatečného důvodu
odepře podati posudek, nebo, ač byl řádně obe-
slán, nedostaví se bez dostatečné omluvy
k provádění důkazu, budiž usnesením kromě
náhrady nákladů způsobených jeho neposluš-
ností, uložen trest pořádkový, při svévolném
odepření posudku trest pro svévoli. O těchto
usneseních platí obdobně ustanovení §§ 325,
326, 332 a 333.
(2) Místo neposlušného znalce může býti
ustanoven znalec jiný.
(3) Neposlušný znalec odpovídá nejenom
za náhradu nákladů, nýbrž i za všechnu další
škodu, kterou stranám způsobil tím, že jeho
neposlušností bylo provedení důkazu zmařeno
nebo oddáleno.
Odmítnutí.
§355.
Důvody odmítnutí.
(1) Znalci mohou býti odmítnuti z týchž dů-
vodů, pro které může býti odmítnut soudce.
Z toho důvodu, že byl dříve v téže rozepři vy-
slýchán jako svědek, nelze znalce odmítnouti.
Důvod odmítnutí budiž uveden.
(2) Odmítnutí se děje podáním nebo ústně
u soudu procesního, jestliže však byl výběr
znalců ponechán soudci z příkazu nebo dožá-
danému, budiž uplatněno u něho před počát-
- 183 -
kem provádění důkazu. Později se může od-
mítnutí státi jen tenkráte, jestliže strana
osvědčí, že o důvodu odmítnutí dříve nezvědě-
la nebo že jej nemohla beze své viny včas
uplatniti.
(3) Jestliže však je při takovém dodateč-
ném odmítnutí důkaz provedený soudcem
z příkazu nebo dožádaným již skončen, může
býti odmítnutí předneseno jen před soudem
procesním.
§356.
Rozhodnutí o odmítnutí.
(1) Rozhodnutí o odmítnutí přísluší soudu,
u něhož bylo podle § 355 uplatněno.
(2) O odmítnutí, jež bylo předneseno mimo
rok, budiž rozhodnuto bez ústního jednání.
Odmítající strana má důvody odmítnutí k vy-
zvání soudu před rozhodnutím osvědčiti. Bu-
de-li odmítnutí vyhověno, budiž bez odkladu
opatřeno, aby byl ustanoven znalec jiný.
Provádění důkazu.
§357.
Přípustnost písemného posudku.
Soud, jenž má důkaz prováděti, může naří-
diti, aby byl posudek podán písemně. Stane-li
se tak, jsou znalci povinni při přelíčení pí-
semný posudek k žádosti ústně vysvětliti nebo
objasniti.
§ 358.
Znalecká přísaha.
(1) Každý znalec má před počátkem pro-
vádění důkazu vykonati znaleckou přísahu.
Přísahou znalec slibuje, že podá svůj nález a
posudek podle svého nejlepšího vědomí a svě-
domí a podle pravidel vědy (umění, živnosti).
Jinak zde platí obdobně předpisy § 338 a
§ 339, odst. 1 a 2.
(2) Od vzetí znalce do přísahy se může
upustiti, jestliže se toho obě strany vzdají.
(3) Byl-li znalec jednou pro vždy vzat do
přísahy pro podávání posudků žádaného způ-
sobu, dostačí, když se mu vykonaná přísaha
připomene a on se jí dovolá.
- 184 -
§ 359.
Příprava posudku.
(1) Znalcům buďte dány k užití předměty,
spisy a pomůcky, jichž potřebují k posudku.
(2) Znalec může k přípravě svého posudku
navrhnouti u soudu slyšení stran, výslech
svědků, předložení nebo opatření listin nebo
předmětů ohledání. Znalec se dále může s do-
volením soudu i sám přímo dotazovati stran
a svědků.
(3) Jde-li o znalecké ohledání, může soud
důkaz provádějící po zahájení důkazu naří-
diti, aby se ohledání stalo v nepřítomnosti
soudu; z důležitých důvodů může dokonce na-
říditi, že ani strany nesmějí býti při znal-
cově zkoumání přítomny.
§ 360.
Posudek, jenž nemůže býti podán ihned.
(1) Jestliže důkladný a zevrubný posudek
nemůže býti podán ihned, ustanoví soud lhůtu
nebo zvláštní rok pro podání posudku.
(2) Strany buďte zpraveny o tom, že pí-
semný posudek došel (§ 287).
§ 361.
Postup, je-li znalců několik.
Je-li k podání posudku ustanoveno znalců
několik a jejich mínění se shodují, mohou po-
dati posudek společně. Jsou-li mínění růz-
ného, má každý znalec své mínění vyložiti a
odůvodniti zvláště.
§ 362.
Nález a posudek.
(1) Posudek nutno vždy odůvodniti. Po-
sudku budiž předeslán popis ohledaných před-
mětů (nález), jestliže před posudkem před-
cházelo ohledání osoby, věci, místa a pod.
znalcem a výsledek ohledání je důležitý pro
pochopení a zhodnocení posudku.
Opakování důkazu.
(2) Je-li posudek nedostatečný nebo roz-
cházejí-li se znalci ve svém mínění, může soud
k návrhu nebo z úřední moci naříditi, aby byl
podán nový posudek znalci týmiž nebo jinými
nebo alespoň s přibráním znalců jiných.
- 185 -
§ 363.
Posudek úřadů nebo korporací.
Soud může v případech § 362, odst. 2
i z úřední moci požádati úřady nebo korpo-
race k tomu povolané, aby podaly znalecký
posudek nebo aby přezkoumaly posudek po-
daný znalci.
Z n a l e č n é.
§364.
Rozsah nároku na znalečné.
(1) Znalec má nárok na náhradu nákladů
a výdajů, na odškodnění za ztrátu času a na
odměnu za námahu. Může žádati o přiměře-
nou zálohu.
(2) Při znaleckém důkazu nařízeném v zá-
jmu strany požívající práva chudých, může
býti odměna za námahu podle okolností sní-
žena nebo i zcela odepřena tehdy, jestliže by
znalečné připadlo zcela nebo zčásti na vrub
státní pokladně.
Záloha na úhradu nákladů znaleckého
důkazu.
(3) Soud, před kterým se důkaz provádí,
může naříditi, aby dokazovatel složil zálohu
na úhradu nákladu znaleckého důkazu (§ 331,
odst. 2). Jestliže soud důkaz znalci nařídí
z úřední moci, přikáže složiti tuto zálohu
straně, v jejímž zájmu byl znalecký důkaz
nařízen.
(4) K vyměření znalečného se vztahují ob-
dobně ustanovení § 347. Usnesení soudu o vý-
měře znalečného lze odporovati rekursem.
Opravné prostředky.
§ 365.
Kdy není opravného prostředku:
a) samostatného;
(1) Samostatného opravného prostředku
není proti usnesení, kterým bylo odmítnutí
znalce zamítnuto, dále proti usnesením učině-
ným podle § 359, odst. 2 a 3.
b) vůbec.
(2) Opravného prostředku vůbec není proti
rozhodnutí o počtu znalců, dále proti usnesení,
- 186 -
jímž se výběr znalců ponechává soudci z pří-
kazu nebo dožádanému (§ 352) nebo jímž byl
znalec zproštěn pro odmítnutí, proti usnesení
o vzetí znalce do přísahy a proti usnesení,
kterým bylo nařízeno podání písemného po-
sudku nebo kterým je pro podání posudku
ustanoven podle § 360 rok nebo stanovena
lhůta, konečně proti usnesení, kterým se soud
obrací o znalecký posudek nebo o jeho pře-
zkoumání na úřady nebo korporace.
§ 366.
Není-li ustanoveno jinak, vztahují se před-
pisy o důkazu svědeckém přiměřeně na důkaz
znalecký a zejména také na výslech a proto-
kolování nálezu a posudku, podaného při roku.
Šestá hlava.
Důkaz ohledáním.
§ 367.
Kdy bude nařízen.
(1) Soud může k vysvětlení věci naříditi,
aby bylo vykonáno ohledání podle potřeby
s jedním nebo několika znalci.
Kdy může býti ohledáním pověřen soudce
z příkazu nebo dožadovaný.
(2) Jestliže předmět, který má býti ohle-
dán, nemůže býti k rozhodujícímu soudu do-
praven nebo jestliže by ohledací výkon před
tímto soudem byl z jiných důvodů značně ob-
tížný, smí se ohledání státi soudcem z příkazu
nebo dožádaným. Těmto soudcům může býti
ponecháno rozhodnutí o přibrání znalců a jich
výběr. Proti těmto usnesením není opravného
prostředku.
Záloha.
(3) Způsobí-li výkon ohledání, jak lze před-
vídati, náklad, může předseda nebo soudce
z příkazu nebo dožádaný naříditi, aby doka-
zovatel a tam, kde soud nařídí ohledání
z úřední moci, strana, v jejímž zájmu ohle-
dám je, složili zálohu (§ 331, odst. 2).
- 187 -
§ 368.
Ohledání věd, kterou má odpůrce nebo ve-
řejný úřad.
(1) Má-li se ohledati věc, která podle údajů
dokazovatelových je v rukou odpůrcových
nebo která je uschována u veřejného úřadu
nebo veřejného notáře, budiž užito ustanovení
§§ 301 a 303 až 305, s tou obměnou, že je
ponecháno úsudku soudce, aby pečlivě uvá-
žil všechny okolnosti a podle nich posoudil,
jaký vliv to má, jestliže by předložení nebo
vydáni oné věci odpůrcem bylo odepřeno
anebo ona věc úmyslně nebo alespoň z pod-
nětu odpůrcova byla odstraněna nebo poka-
žena, nebo jestliže by výpověď o tom byla
odepřena.
Ohledání ve vojenských nebo vojskem, obsa-
zených budovách a v podnicích, které jsou dů-
ležité pro obranu státu.
(2) Ohledáni ve vojenských nebo vojskem
obsazených budovách může býti provedeno
jen se svolením velitele budovy. V podnicích
(v jejich odděleních), které jsou důležité pro
obranu státu a u nichž je zřízen vojenský
dozorčí orgán, může býti ohledání provedeno
teprve po předchozím oznámení tomuto or-
gánu a jen v jeho přítomnosti; ohledání se
nepřipouští, jestliže uvedený dozorčí orgán
odepře k němu svolení. Proti odepření svolení
dozorčího orgánu se připouští dozorčí stížnost
k ministerstvu národní obrany. Má-li býti
ohledání vykonáno v podnicích důležitých pro
obranu státu (v jejich odděleních), u kterých
není vojenský dozorci orgán zřízen, a je-li pro-
kázáno listinou vydanou vojenskou správou,
že tyto podniky jsou povinny zachovati co do
určitých předmětů tajemství, budiž při vý-
konu ohledání šetřeno všech opatrností, aby
věci důležité pro obranu státu zůstaly ucho-
vány v tajnosti, a je-li v uvedené listině vy-
dané vojenskou správou stanoveno, že se vy-
konávání soudních nebo jiných úředních úko-
nů v dotčených podnicích (jejich odděleních)
váže předchozím svolením vojenské správy,
lze ohledání v takových podnicích vykonati
teprve po předchozím oznámení vojenské
správě a jen v přítomnosti vojenské osoby,
kterou k tomu vojenská správa určí; ohledání
se nepřipouští, jestliže vojenská správa odepře
k němu svolení. Nebylo-li rozhodnutí o tom
vydáno přímo ministerstvem národní obrany,
připouští se proti rozhodnutí vojenského veli-
telství (úřadu, orgánu), které je učinilo, do-
zorčí stížnost k ministerstvu národní obrany.
- 188 -
§ 369.
Ohledání věci, která je u osoby třetí:
a) může-li býti ohledání vykonáno bez součin-
nosti osoby třetí;
(1) Je-li předmět ohledání v moci osoby
třetí, a může-li býti ohledání vykonáno bez
její součinnosti, budiž jí nařízeno, aby se do-
stavila k ohledacímu roku a budiž jí připome-
nuto, že ohledání bude předsevzato, i když se
k roku nedostaví.
(2) Osoba tato může proti ohledání podati
odpor, vznikla-li by z něho jí nebo jiné osobě,
jejímž jménem předmět drží, škoda nebo jiná
značná újma. Odpor může býti podán před
ohledacím rokem nebo nejpozději při něm, pí-
semně nebo ústně do protokolu. Důvody odpo-
ru musí býti osvědčeny.
(3) O důvodnosti odporu rozhodne procesní
soud, užívaje při jednání o odporu obdobně
předpisu § 323.
(4) Byl-li odpor pravomocně zamítnut nebo
překáží-li třetí osoba ohledání, neuvádějíc dů-
vodu, budiž ohledání provedeno, je-li toho tře-
ba, i mocí, ale domovní prohlídka se nepři-
pouští.
§370.
b) nemůže-li býti ohledání vykonáno bez sou-
činnosti osoby třetí.
(1) Nemůže-li býti ohledání u osoby třetí
vykonáno bez její součinnosti, může se pro-
cesní soud, nařizuje ohledání, nebo po mar-
ném pokusu o ně, usnésti, že osoba ta bude
slyšena jako svědek o tom, čeho je třeba
k provedení ohledání. Jde-li o předměty ohle-
dání, které mohou býti dopraveny k soudu
bez nákladů, může procesní soud, oběsílaje
onu osobu, naříditi jí, aby tyto předměty při-
nesla s sebou.
(2) Osobu třetí slyšenou za svědka stihnou
následky odepření svědectví (§324), odpírá-li
potřebnou součinnost.
(3) Předložení smí býti odepřeno z důvodů,
z kterých může býti odepřeno svědectví, jakož
i nedrží-li třetí osoba předmět ohledání vlast-
ním jménem. Rozhodnutí o tom přísluší pro-
cesnímu soudu, jenž užívá při tom obdobně
předpisů §§ 322 a 323. Prostředků podle § 324
lze užíti, až když soudní usnesení nabude
právní moci.
- 189 -
(4) Těmito ustanoveními není dotčeno prá-
vo strany vymáhati zvláštní žalobou na osobě
třetí, aby předmět ohledání vydala nebo před-
ložila anebo nahradila škodu, která straně
vznikla z toho, že předmět ohledání nebyl
předložen.
§ 371.
Nároky osoby třetí.
(1) Osoba třetí, jež se dostavila k ohledání
předmětu, jsoucího v její moci, může žádati
svědečné, i když nebyla jako svědek obeslána
(§ 346).
(2) Utrpí-li tato osoba ohledáním škodu,
může žádati za náhradu, třebas by ohledám
neodporovala. Soud ji poučiž o tomto jejím
právu.
(3) Výši škody zjistí soud, jenž ohledání ko-
nal, a uloží její náhradu straně, která je po-
vinna hraditi náklady ohledání, usnesením,
jež je po právní moci vykonatelné.
§ 372.
Opravné prostředky.
(1) Proti usnesením a opatřením při prová-
dění ohledání není, vyjímajíc usnesení podle
§ 369, odst. 3, § 370, odst. 3, a § 371 odst. 3,
samostatného prostředku opravného. To platí
také o usnesení, jímž byl návrh na přibrání
znalců zamítnut.
Protokol.
(2) Výsledek ohledání budiž zapsán do jed-
nacího protokolu, jestliže se však ohledání
koná mimo přelíčení, do zvláštního proto-
kolu, a to zpravidla ihned po vykonaném
ohledáni.
(3) V protokolu budiž poznamenáno, zda
a které strany byly při ohledání přítomny,
jakož i zda a co namítaly při ohledání nebo
proti protokolu.
(4) K protokolu buďtež přiloženy podle po-
třeby nákresy, fotografie a p. ohledaného
předmětu.
Sedmá hlava.
Důkaz výslechem stran.
§ 373.
Kdy lze tento důkaz naříditi.
(1) Dokazovati lze také výslechem stran.
- 190 -
(2) Důkaz tento může býti nařízen toliko
tenkráte, jestliže důkaz o skutečnosti potře-
bující důkazu nebyl nebo nemůže býti zjed-
nán jinými průvodními prostředky.
§ 374.
U kterých stran se tento důkaz nepřipouští.
Strany, jejichž výslechu nebo vzetí do pří-
sahy brání některý z důvodů vyloučení § 319
a § 335, odst. 2, nesmějí býti vyslýchány
k důkazu.
§ 375.
Koho nutno, pokud jde o tento důkaz, klásti
stranám na roveň.
(1) Vede-li rozepři zákonný zástupce, po-
nechává se soudu naříditi výslech zákonného
zástupce anebo, není-li závady (§ 374), svě-
řence nebo toho i onoho.
(2) V rozepřích správce konkursní pod-
staty může soud naříditi výslech správce
nebo úpadce anebo toho i onoho.
(3) Při důkazu výslechem stran se v roze-
přích veřejné obchodní společnosti považují
za stranu všichni společníci, v rozepřích ko-
manditní společnosti všichni osobně ručící
společníci a v rozepřích jiné společnosti, spo-
lečenstva, obce, spolku nebo jiného právního
podmětu, nenáležejícího k fysickým osobám,
jeho zákonní zástupci.
(4) Jestliže z tohoto důvodu nebo proto,
že na některé straně jsou společníci v roze-
při, může býti vyslechnuto osob několik, usta-
noví soud, zda všechny tyto osoby nebo které
z těchto osob mají býti vyslechnuty.
§ 376.
Kdy lze od důkazu upustiti.
Soud, zhodnotě pečlivě všechny okolnosti,
může upustiti od důkazu výslechem stran,
nabyl-li přesvědčení, že strana, které důkaz
náleží, o věci, o niž jde, nic neví, nebo není-li
její výslech dovolen (§ 374).
§ 377.
Jak soud při tomto důkazu postupuje.
(1) Důkaz výslechem strany se nařizuje
usnesením. Proti němu není samostatného
- 191 -