(2) Jiná soudcovská opatření vztahující se
na dokazování může takový soudce učiniti
potud, pokud nejsou výslovně vyhrazena pro-
cesnímu soudu.
§ 286.
(1) Vznikne-li při provádění důkazu před
soudcem z příkazu nebo dožádaným spor, na
jehož vyřízení závisí pokračování v důkazu,
jejž rozhodnouti však soudce tento není
oprávněn, bude tento spor k jeho zprávě vy-
řízen soudem procesním. Rok k projednávám
tohoto mezitímního sporu nařídí procesní
soud z moci úřední.
(2) Objeví-li se při provádění důkazu před
soudcem z příkazu nebo dožádaným nutnost
dožádati soud jiný, aby důkaz provedl nebo
dokončil, dožádá se pomoci tohoto jiného
soudu přímo soudce, jemuž jest provedení dů-
kazu svěřeno. Tento soudce má také právo
žádati jiný soud za provedení důkazu, je-li to
daným okolnostem přiměřeno. O těchto opa-
třeních budiž procesní soud zpraven zvlášť.
§ 287.
Povinnost předsedova po dojiti spisů od
soudce z příkazu nebo dožádaného.
(1) Předseda prozkoumá protokoly a jiné
spisy o provedení důkazu, předložené soud-
cem z příkazu nebo dožádaným, a shledá-li
vady, nařídí potřebné opravy nebo doplňky.
Strany mohou potom až do nejbližšího roku
ustanoveného k přelíčení nahlédnouti do
spisů o provedení důkazu; o tom nutno je
zpraviti.
(2) Učiní-li v tomto mezidobí strana návrh,
aby byly vady dokazování napraveny nebo
aby toto dokazování bylo doplněno, rozhodne
o tom předseda. Tento návrh může býti učiněn
také ústně.
(3) Vyjde-li teprve za ústního jednání na-
jevo, že je třeba důkaz doplniti nebo opako-
vati, učiní soud přiměřená opatření; může
také naříditi, aby byl důkaz doplněn nebo opa-
kován v přelíčení samém.
§ 288.
Jak se oznamuje výsledek dokazování při
pokračování v přelíčení.
(1) Výsledek dokazování, které nebylo pro-
vedeno před soudem rozhodujícím, má před-
- 160 -
seda při přelíčení ve chvíli, již uzná za vhod-
nou, vyložiti na základě protokolů a jiných
spisů týkajících se tohoto důkazu.
(2) Odchyluje-li se tento výklad podle ná-
zoru stran v důležitých věcech od obsahu
spisů, buďte k jejich návrhu protokoly a
ostatní spisy o dokazování přečteny v celém
svém obsahu.
(3) Strany se mohou již před výkladem
předsedovým ve svých přednesech dovolávati
obsahu spisů o dokazování.
Postup při dokazování.
§ 289.
Povinnost soudce opatřiti, čeho třeba k pro-
vedeni důkazu.
(1) O obsílky a o vše ostatní, čeho je třeba
k provedení důkazu, postará se z úřední po-
vinnosti soudce, jemuž náleží důkaz provésti.
Soudce tento má také z úřední povinnosti
naříditi rok k provedení důkazu.
(2) Strany mohou i bez obsílky přivésti
k jednání před rozhodujícím soudem svědky
jimi jmenované nebo osoby, které chtějí soudu
při jednání pojmenovati za svědky nebo na-
vrhnouti za znalce.
§ 290.
Součinnost stran při dokazováni.
(1) Strany mohou býti přítomny při doka-
zování a mohou soudcem nebo s jeho přivole-
ním samy dávati svědkům a znalcům otázky,
o kterých mají za to, že přispějí k objasnění
nebo doplnění výpovědi, jakož i k objasnění
sporného poměru nebo poměrů, jež jsou pod-
statné pro průvodní moc výpovědi. Soudce má
odmítnouti otázky, jež má za nepřiměřené.
Možnost důkazu i v nepřítomnosti stran.
(2) Důkaz budiž proveden, pokud je to po-
dle daných okolností možné, i když se žádná
ze stran o tom zpravených nedostaví. Avšak
rozhodující soud, anebo, pokud provedení dů-
kazu ještě není skončeno, také soudce z pří-
kazu nebo dožádaný může připustiti doplnění
důkazu, osvědčí-li strana, že se nemohla bez
své viny dostaviti a že její nepřítomnost měla
za následek podstatnou neúplnost důkazu, a
lze-li zároveň důkaz doplniti bez značného
průtahu rozepře.
- 161 -
§ 291.
Význam vad při dokazování v cizině.
Proto, že provedení důkazu, jež se stalo v ci-
zině, je podle zákonů cizozemských vadné, ne-
může proti němu býti činěna námitka, vyho-
vuje-li provedení důkazu zákonům platným
pro soud procesní.
§ 292.
Opravné prostředky: a) kdy není samostat-
ného opravného prostředku;
(1) Samostatného opravného prostředku
není proti usnesením, kterými byly odmítnuty
nabídnuté důkazy nebo podle § 279, odst. 3
nový skutkový a průvodní přednes, dále proti
usnesením nařizujícím, aby důkaz byl prove-
den, nebo jimiž bylo provedení důkazu svě-
řeno soudci z příkazu nebo dožádanému, proti
usnesením soudce z příkazu nebo dožádaného
podle § 279, odst. 2 a proti usnesením, kte-
rými byly otázky stran při provádění důkazu
odmítnuty, konečně proti usnesením, kterými
bylo povoleno nebo vyloučeno upotřebiti dů-
kazu podle § 280, odst. 2 nebo kterými bylo
odepřeno doplniti důkaz podle § 287, odst. 2.
b) kdy vůbec není opravného prostředku.
(2) Opravný prostředek je vůbec vyloučen
proti usnesením, jimiž byl dovolen těsno-
pisný zápis o dokazování nebo jimiž bylo do-
kazovateli svěřeno, aby odevzdal v cizině do-
žadovací list podle § 284, odst. 1, nebo jimiž
byla ustanovena lhůta k provedení důkazu
nebo k předložení spisů o dokazování v cizině,
dále proti usnesením, jimiž bylo nařízeno do-
plniti nebo opakovati důkazy.
Třetí hlava.
Důkaz listinami.
Průvodnost listin.
§ 293.
Listiny veřejné.
(1) Listiny, které byly v předepsané formě
zřízeny v tuzemsku některým veřejným úřa-
dem v mezích jeho úředních oprávnění nebo
osobou nadanou věrou veřejnou, v oboru pů-
sobnosti jí přikázaném (listiny veřejné), po-
- 162 -
dávají úplný důkaz o tom, co je v nich úřadem
úředně nařízeno nebo prohlášeno, anebo úřa-
dem nebo osobou povolanou ke zřizování listin
dosvědčeno. Totéž platí o listinách, které byly
zřízeny sice mimo tuzemsko, avšak v mezích
jejich úředních oprávnění takovými veřej-
nými orgány, které jsou podřízeny některému
úřadu tuzemskému.
(2) Neustánovují-li mezinárodní smlouvy
jinak, listiny zřízené v cizině, které na místě,
v němž byly zřízeny, platí za listiny veřejné a
požívají tam jakožto listiny veřejné plné prů-
vodnosti, mají, je-li tu vzájemnost, také v tu-
zemsku průvodnost veřejných listin, jsou-li
ověřeny příslušným československým zastupi-
telským úřadem.
(3) Touž průvodnost (odstavec 1) mají také
jiné listiny, které jsou zvláštními zákonnými
předpisy prohlášeny za listiny veřejné.
(4) Důkaz o tom, že se obsah listiny nesho-
duje se skutečností, je připuštěn.
§ 294.
Listiny soukromé.
(1) Soukromé listiny, podepsané vydateli
nebo opatřené jejich znamením ruky, ověře-
ným od soudu nebo od veřejného notáře, činí,
pokud není dokázán opak, úplný důkaz o tom,
že prohlášení v nich obsažená pocházejí od vy-
datelů.
(2) Vláda může ustanoviti pro jednotlivé
části území zvláštní náležitosti, které musí
míti listina, má-li míti průvodnost podle od-
stavce 1.
§295.
Obchodní a jiné knihy.
(1) Pokud obchodní knihy, deníky a závě-
rečné listy obchodních dohodců, jakož i knihy
o provozování hospodářství, živnosti nebo
jiného podniku vzhledem k svému obsahu a
k jednáním a obchodům, na nichž se zápisy
zakládají, činí důkaz, posoudí soud podle
§ 272.
(2) Zásada odstavce 1 platí i o podobných
knihách vedených v cizině nebo tam vyda-
ných soukromých listinách, pokud meziná-
rodní smlouvy neustanovují jinak.
- 163 -
§ 296.
Význam zevních vad listin.
Zda a pokud přeškrtnutí, vyškrabání a jiná
vymazání, vepsání nebo jiné vnější vady ně-
které listiny zmenšují její průvodnost nebo
ji docela ruší, posoudí soud podle § 272.
Nastoupení důkazu.
§ 297.
Listiny, jichž se dovolává na důkaz svých
údajů, má strana soudu předložiti, ačli se
podle ustanovení tohoto zákona nemá soud
sám postarati o jich opatření a předložení.
Předložení listiny dokazo-
vatelem.
§ 298.
(1) Listiny buďte předloženy tak, aby soud
a odpůrce mohli nahlédnouti do celého obsahu
listin.
(2) Jde-li toliko o jednotlivé části listiny,
vztahující se k rozličným právním poměrům,
může soud, nahlédna do celého obsahu listiny,
k návrhu naříditi, aby mimo úvod, konec,
datum a podpis byly odpůrci ukázány toliko
stati, které jsou důležité pro právní poměr,
jenž je předmětem sporu.
(3) Odpůrce dokazatelův buď vyzván, aby
se o předložené listině prohlásil.
(4) Listina předložená k důkazu budiž soud-
cem zpravidla přečtena; toho není zapotřebí,
byla-li táž listina nebo stať, o niž jde (odsta-
vec 2), již za přelíčení čtena stranou anebo
je-li její obsah už beztoho znám.
§ 299.
Předložení listiny v opisu.
Jestliže strana předloží toliko opis listiny,
může jí k návrhu odpůrcovu nebo z úřední
moci býti uloženo, aby předložila prvopis. Zda
a pokud lze předloženému opisu pro jeho ově-
ření, stáří, původ nebo z jiných důvodů dáti
víru přes to, že strana onoho příkazu neupo-
slechla, rozhodne soud podle svého uvážení.
Při tom buďte pečlivě uváženy důvody uvá-
děné pro opominutí předložení prvopisu a
jiné okolnosti daného případu.
- 164 -
§ 300.
Kdy lze listinu předložiti soudci z příkazu
nebo dožádanému.
(1) Nemůže-li býti prvopis listiny předlo-
žen při přelíčeni pro značné překážky, nebo
je-li jeho předložení pro důležitost listiny a
pro nebezpečí její ztráty nebo jejího poško-
zení na pováženou, smí soud k návrhu nebo
z úřední moci naříditi, aby byla listina před-
ložena soudci z příkazu nebo dožádanému.
(2) Soud určí, které okolnosti má soudce
z příkazu nebo dožádaný protokolem zjistiti.
Může též naříditi, aby s protokolem byl před-
ložen opis listiny nebo výpis z ní.
(3) O roku, jenž bude k předložení listiny
ustanoven soudcem z příkazu nebo dožáda-
ným, budiž včas zpraven odpůrce dokazovate-
lův. Není-li listina při tomto roku předložena,
nemůže tím postup sporu býti dále zdržován.
§ 301.
Předložení listiny jsoucí u veřejného úřadu
nebo veřejného notáře.
(1) Návrh, aby bylo zařízeno předložení
listiny, které se má užíti za průvodní prostře-
dek a jež je u veřejného úřadu nebo v uscho-
vání u veřejného notáře, může býti učiněn
také za přelíčení, nemůže-li strana sama přímo
vymoci její vydání nebo předložení.
(2) Bude-li tomuto návrhu vyhověno, učiní
předseda, čeho třeba, aby byla tato listina
opatřena.
(3) Veřejný úřad nebo veřejný notář může
vydání nebo předložení listiny odepříti jen
tehdy, obsahuje-li listina ta úřední nebo slu-
žební tajemství, jehož zachování nebyl zpro-
štěn, anebo byl-li její obsah příslušným úřa-
dem autentickým způsobem a formou uve-
řejněn.
§ 302.
Jak se vede důkaz obchodními knihami.
(1) Chce-li strana vésti důkaz jen jednotli-
vými položkami obchodní knihy, má předlo-
žiti při přelíčení jen výpis z knihy ověřený
soudem nebo veřejným notářem. Ale soud
může k návrhu odpůrcovu nebo z úřední moci
naříditi, aby mu byla kniha předložena k na-
hlédnutí v prvopise.
- 165 -
(2) Jsou-li soudu předloženy obchodní kni-
hy, nahlédne, přibera strany, do nich, pokud
se vztahují na spornou skutečnost, a pořídí,
je-li toho třeba, výpis z nich. Ostatní obsah
knih budiž soudci ponechán k nahlédnutí po-
tud, pokud jest toho třeba, aby bylo zkou-
máno, jak jsou knihy vedeny.
(3) Jsou-li obchodní knihy vedeny mimo
obvod procesního soudu a strana se nenabídne
předložiti je soudu procesnímu, musí soud
procesní požádati soud, v jehož obvodě knihy
jsou, aby si je dal předložiti, při tom jednal
podle předpisů odstavce 2 a zaslal s proto-
kolem o jednání ověřený výpis.
(4) Kdy může soud naříditi předložení ob-
chodních knih za tím účelem, aby byl celý je-
jich obsah poznán, řídí se předpisy práva
soukromého.
Předložení listiny odpůrcem.
§ 303.
a) K návrhu;
(1) Tvrdí-li strana, že listina, jíž důkaz na-
bídla, je v rukou odpůrcových, může soud
k jejímu návrhu usnesením odpůrci uložiti,
aby listinu předložil.
(2) Navrhovatel nechť dodá opis listiny,
kterou odpůrce má předložiti, nebo, jestliže
by to nemohl, nechť udá obsah listiny co
možná přesně a úplně, jakož i nechť uvede
skutky, které mají býti dokázány touto listi-
nou. Rovněž buďte vyloženy okolnosti, které
činí pravděpodobným, že odpůrce listinu má.
(3) Před rozhodnutím o návrhu, byl-li uči-
něn mimo přelíčení, nutno odpůrce ústně nebo
písemně vyslechnouti.
§ 304.
b) z úřední moci.
Také soud může naříditi (§ 277), aby stra-
na předložila listinu, která podle jejích údajů,
třebas obsažených jenom v přípravných po-
dáních, anebo podle výsledků dokazování jest
v jejích rukou.
§ 305.
Následky nepředložení listiny.
(1) Jestliže strana popírá, že listinu má,
může býti nařízen soudním usnesením vý-
- 166 -
slech obou stran a přísežný výslech strany,
které bylo uloženo listinu předložiti, k tomu
účelu, aby se zjistilo, zdali tato strana listinu
má nebo zdali aspoň ví, kde je, nebo zdali
listina od ní nebo na její podnět, aby důkaz
byl znemožněn, byla odstraněna nebo učiněna
nezpůsobilou k užití.
(2) Jaký vliv to má na posouzení věci,
jestliže strana nedostojí příkazu, aby předlo-
žila listinu, o níž připustila, že jí drží, nebo
jestliže o listině, jejíž držbu popírá, odepře
výpověď vůbec nebo výpověď přísežnou,
anebo jestliže z její výpovědi jde najevo, že
listina byla úmyslně odstraněna nebo učiněna
nezpůsobilou k užití a zejména zdali v těchto
případech má býti tvrzený obsah listiny po-
kládán za dokázaný, ponecháno jest soudcov-
skému zhodnocení všech okolností.
§ 306.
Následky nepředložení obchodních knih.
Ustanovení § 305, odst. 2 platí zejména
i tenkráte, nevyhoví-li strana soudnímu na-
řízení, aby předložila obchodní knihy.
Předložení listiny osobou třetí.
§ 307.
a) Povinnost osoby třetí předložiti listinu;
(1) Je-li listina potřebná k vedení důkazu
v rukou osoby třetí, může procesní soud tuto
osobu obeslati jako svědka a vyslechnouti ji
o tom, má-li listinu ve svých rukou, a při-
zná-li to, naříditi jí, aby ji na náklad dokazo-
vatelův předložila. Vzpírá-li se tomu osoba
tato bezdůvodně, stihnou ji následky bezdů-
vodného odpírání svědectví (§§ 324 až 326).
b) kdy smí třetí osoba předložení odepříti.
(2) Osoba třetí smí vydání listiny odepříti
z důvodů, z kterých může býti odepřeno svě-
dectví, a kromě toho i proto, že listinu chová
jménem osoby jiné, ve sporu nezúčastněné.
(3) Na jednání a rozhodování o důvodnosti
tohoto odepření vztahují se předpisy §§ 323
až 326 a 349.
§ 308.
Právo strany, domáhati se na osobě třetí
samostatnou žalobou vydání nebo předložení
listiny, není dotčeno ustanoveními § 307.
- 167 -
Důkaz pravosti.
§ 309.
U veřejných listin:
a) tuzemských;
(1) Listinám, které se formou i obsahem
jeví listinami veřejnými, nasvědčuje domněn-
ka pravosti.
(2) Máli soud pravost za pochybnou, může
k návrhu nebo z úřední moci opatřiti, aby se
úřad nebo osoba, od nichž listina prý je zří-
zena, prohlásily o pravosti. Nedá-li se po-
chybnost o pravosti listiny tímto způsobem
odstraniti, má podati důkaz její pravosti ten,
kdo jí chce užíti za průvodní prostředek.
§ 310.
b) cizozemských.
(1) Má-li býti bez dalšího důkazu poklá-
dána za pravou listina, která je vydána ně-
kterým cizozemským úřadem nebo osobou na-
danou v cizozemsku veřejnou věrou, posoudí
soud podle okolností daného případu.
(2) K důkazu pravosti takovéto listiny do-
stačí ověření příslušným československým
zastupitelským úřadem nebo ministerstvem
věcí zahraničních o původu listiny, ačli není
zvláštními předpisy stanoveno něco jiného.
§ 311.
U soukromých listin.
(1) Pravost soukromé listiny se pokládá
za nepopřenou, jestliže strana, proti níž je
důkaz listinou veden, opomine se prohlásiti
o její pravosti, ačli úmysl popírati její pra-
vost nevychází najevo z ostatních jejích pro-
hlášení. Jestliže je na listině podpis jména
strany, má se odpůrce dokazovatelův pod
stejnými právními následky prohlásiti také
o pravosti podpisu.
(2) Popíraná pravost soukromé listiny nebo
podpisu na ní budiž dokázána tím, kdo chce
užíti listiny za průvodní prostředek.
§312.
Trest pro svévoli.
Soud nechť uloží trest za svévoli straně,
která pravost listiny popírala svévolně.
- 168 -
Srovnání písma.
§313.
(1) Důkaz pravosti nebo nepravosti listiny
může býti veden také srovnáním písma.
(2) Za srovnávací spisy se může užíti toliko
takových písemností, jejichž pravost není po-
přena nebo může býti alespoň prokázána bez
značného průtahu.
(3) Ustanovení tohoto zákona o předložení
průvodních listin buď užito také o předloženi
srovnávacích spisů.
(4) Nedostává-li se dostatečných srovnáva-
cích spisů, může býti nařízeno straně, o je-
jímž písmě má býti podán důkaz pravosti, aby
před soudem nebo před soudcem z příkazu
nebo dožádaným napsala několik slov, která
jí budou udána.
(5) Co napsala, buď přiloženo k jednacímu
protokolu. Jaký vliv to má na otázku, zdali se
důkaz podařil, když strana takovémuto soud-
covskému příkazu nevyhoví nebo píše písmem
patrně zpitvořeným, ponechává se úsudku
soudcovu.
§ 314.
(1) Srovnání písma může předsevzíti soud
sám nebo, jesliže vzniknou pochybnosti, vyžá-
dati si posudek znalců.
(2) O výsledku srovnání písma soud roz-
hodniž volným hodnocením.
Soudní uschování listin.
§315.
Listiny, jejichž pravost je sporná nebo je-
jichž obsah prý je změněn, mohou býti až do
pravomocného vyřízení rozepře podrženy
u soudu.
Obnovení listin.
§ 316.
(1) Stává-li se soukromá listina nečitelnou
nebo chatrnou, může její majitel nebo každý
jiný účastník žádati na vydateli listiny, aby
byla soudně obnovena na náklad navrhova-
telův. K tomu buďte obeslány všechny osoby,
proti kterým podle daných okolností má listi-
na sloužiti za důkaz.
(2) Kdyby se vydatel zdráhal listinu obno-
viti, může býti k tomu přidržen toliko žalobou.
- 169 -
Věci přezvědné.
§317.
(1) Pokud se důkaz podává pomníky, mez-
níky, hraničními znameními, cejchovými a
znakovými koly a podobnými označeními,
kterých strany pro svoje styky, jak lze proká-
zati, užívaly, posoudí soud po pečlivé úvaze
všech okolností.
(2) Ustanovení §§ 303 až 308 se vztahují
obdobně také k předložení přezvědných věcí.
§318.
Opravné prostředky.
(1) Proti usnesením, nařízením a příkazům
podle §§ 298 až 302, 309, 313 až 315 není
opravného prostředku.
(2) Usnesení podle §§ 303 až 307 nemohou
býti brána v odpor samostatným prostřed-
kem opravným.
Čtvrtá hlava.
Důkaz svědky.
Kdy se svědectví nepřipouští a
kdy může býti odepřeno.
§ 319.
Kdo nesmí býti slyšen jako svědek.
(1) Jako svědkové nesmějí býti vyslýchány:
1. osoby, které nejsou schopny svá pozoro-
vání sděliti, nebo které v době, na kterou se
jejich výpověď má vztahovati, byly neschopny
vnímati skutek, který má býti dokázán;
2. duchovní o tom, co jim bylo svěřeno ve
zpovědi nebo jinak pod pečetí duchovní úřed-
ní mlčenlivosti;
3. státní zaměstnanci, i bývalí, počítajíc
mezi ně i zaměstnance smluvní, jestliže by
svou výpovědí porušili své povinné úřední
nebo služební tajemství, pokud povinnosti, ta-
jemství zachovati, nejsou svými představe-
nými platně zproštěni.
(2) K svědeckým výpovědem, které tyto
osoby přes to snad učiní, nesmí se přihlížeti.
- 170 -
§ 320.
Kdy smí býti výkon svědectví odepřen.
(1) Výpověď smí býti svědkem odepřena:
1. je-li svědek s některou stranou příbuzný
v řadě přímé, je-li jejím sourozencem, man-
želem nebo snoubencem;
2. o otázkách, na něž odpověděti by bylo
k hanbě nebo způsobilo nebezpečí stihání trest-
ním soudem svědkovi, jeho manželu nebo oso-
bě, s kterou je svědek v řadě přímé nebo v řadě
nepřímé až do čtvrtého stupně příbuzen nebo
do druhého stupně sešvakřen nebo s kterou je
spojen osvojením, dále jeho manželu nebo
snoubenci, pěstounům nebo schovancům, jakož
i jeho poručníkovi nebo poručenci;
3. o otázkách, na něž odpověděti by způso-
bilo svědkovi značnou majetkovou újmu;
4. o skutcích, o kterých by svědek nemohl
vypovídati, leč by porušil jemu uloženou a
státem uznanou nebo státem výslovně ulože-
nou povinnost mlčenlivosti, pokud jí platně
nebyl zproštěn;
5. o tom, o čem se svědek dověděl jako
právní zástupce od své strany;
6. o otázkách, k nimž by svědek nemohl od-
pověděti, leč by vyzradil znalecké nebo ob-
chodní tajemství.
(2) Výpověď v případech odstavce 1, č. 1
a 2 může býti odepřena vzhledem k osobám
tam uvedených i tenkráte, když netrvá již
manželství, které onen poměr zakládá.
§ 321.
Z důvodů § 320, odst. 1, č. 2 nesmí býti
odepřeno svědectví o tom, že bylo učiněno a
jakého obsahu je právní jednání, ke kterému
byl svědek přibrán za svědka na dotvrzenou,
o skutcích, které se týkají majetkových věcí,
podmíněných manželským nebo rodinným po-
měrem, o narozeních, sňatcích nebo úmrtích
osob uvedených v § 320, odst. 1, č. 1 a 2, ko-
nečně o činech, které svědek předsevzal vzhle-
dem ke spornému právnímu poměru jako
předchůdce v právu nebo jako zástupce ně-
které strany.
§ 322.
Řízení při odepření svědectví.
(1) Svědek, jenž chce odepříti výpověď
vůbec nebo o jednotlivých otázkách, má uvésti
pro to důvody ústně nebo písemně před rokem
- 171 -
ustanoveným k jeho výslechu anebo při tomto
roku, a jestliže by byly popírány, má je osvěd-
čiti.
(2) v prvním případě budiž přednes svěd-
kův oznámen stranám co možná ještě před ro-
kem určeným k výslechu.
§ 323.
(1) Zdali odepření je po právu, o tom má,
když bylo předneseno před soudem rozhodu-
jícím, soud tento, jinak však soudce z příkazu
nebo dožádaný, před kterým se odepření stalo,
rozhodnouti usnesením. Před rozhodnutím
může soud slyšeti strany.
(2) Při jednání o tom, je-li odepření po
právu, nemusí se svědek dáti zastupovati ad-
vokátem. Odepře-li výpověď písemně nebo
protokolárně, budiž při rozhodování přihlí-
ženo k jeho přednesu i tenkráte, nedostaví-li
se k výslechu.
§ 324.
Následky bezdůvodného odepřeni svědectví.
(1) Je-li svědectví odepřeno bez udání dů-
vodů nebo setrvá-li svědek na odporu, ač byl
uznán za bezdůvodný, nebo odpírá-li vykonati
svědeckou přísahu, může býti z úřední moci
přidržen k výpovědi exekucí, přípustnou k vy-
nucení činu nezastupitelného a závislého vý-
hradně na vůli dlužníkově. Vazba nesmí býti
prodloužena přes dobu, kdy je rozepře v in-
stanci skončena, a nikdy nesmí převyšovati
dobu šesti neděl.
(2) Rozhodnutí, že se na svědka má dokro-
čiti exekucí, i nařízení jednotlivých donucova-
cích prostředků přísluší soudu rozhodujícímu.
Před usnesením budiž svědek slyšen.
§ 325.
Vliv odpírání svědectví na postup řízení ve
véd hlavni.
Soudu rozhodujícímu přísluší usnésti se o
tom, zda a jak působí bezdůvodné odpírání vý-
povědi, odpírání svědecké přísahy nebo donu-
covací řízení, proti svědkovi proto zavedené,
na postup řízení v hlavní věci. Soudce z pří-
kazu nebo dožádaný má proto vždy bez pro-
dlení zpraviti procesní soud o tom, že svědek
odpírá výpověď nebo přísahu. Rozhodnouti
lze bez ústního jednání.
- 172 -
§ 326.
Povinnost svědkova k náhradě škody.
(1) Při bezdůvodném odpírání ručí svědek
oběma stranám za škodu ze zmaření nebo
průtahu dokazování; svědek je zejména také
zavázán nahraditi všechny náklady způsobené
jeho odpíráním.
(2) Je-li odpírání svědkovo svévolné, budiž
mu mimo to uložen trest pro svévoli. Usnésti
se o povinnosti k náhradě nákladů a o trestu
pro svévoli přísluší soudu rozhodujícímu.
Kdy lze svědecký důkaz pro-
vésti soudcem z příkazu nebo
dožádaným.
§ 327.
(O Svědecký důkaz smí býti proveden
soudcem z příkazu nebo dožádaným jen tehdy:
1. jestliže výslech svědka na místě samém
napomáhá k vyhledání pravdy;
2. jestliže by provedení důkazu před roz-
hodujícím soudem bylo značně obtížné;
3. jestliže by výslech svědkův před rozho-
dujícím soudem byl nepoměrně nákladný
vzhledem k náhradě příslušející svědkovi za
promeškaný čas a k výdajům na cestu a na
pobyt v místě výslechu;
4. jestliže se svědek nemůže z důležité pří-
činy dostaviti před rozhodující soud.
(2) Svědek, který pro nemoc, neduživost
nebo z jiných příčin není s to, aby k výslechu
opustil svůj byt, anebo který podle platných
předpisů není povinen, aby, maje vydati svě-
dectví v občanských právních věcech, dosta-
vil se do soudní budovy, bude vyslýchán ve
svém bytě.
(3) I když jsou tu závady odstavce 1, č. 3,
buďte svědci po návrhu obesláni k výslechu
před rozhodující soud, prohlásí-li se ta nebo
ona strana ochotnou, zapraviti bez nároku
na náhradu náklad s tím spojený, pokud pře-
vyšuje náklady na provedení důkazu soud-
cem dožádaným. Předseda může naříditi, aby
navrhovatel v ustanovené lhůtě složil zálohu
k úhradě tohoto nákadu (§ 331, odst. 2).
Obsílka.
§ 328.
Obsah obsílky.
(1) Svědek budiž, nepřivede-li si jej strana
sama, obeslán soudem.
- 173 -
(2) Obsílka má mimo pojmenování stran
a stručné označení předmětu, jehož se výslech
týká, obsahovati vyzvání, aby se svědek do-
dostavil vydati svědectví k roku zároveň ur-
čenému podle místa a času. Na obsílce buďte
oznámena zákonná ustanovení o svědeckých
poplatcích i zákonné následky pro případ, že
by se svědek nedostavil.
§ 329.
Obsílka osob vojenských a četnických.
(1) Vojenskou osobu v činné službě třeba
obeslati skrze její představené velitelství nebo
skrze místní vojenské velitelství místa její
posádky.
(2) Obsílky samostatných četnických veli-
telů buďte doručeny velitelům přímo. O doru-
čení obsílky jiným členům tohoto sboru nebo
členům strážních sborů budiž dožádán jich
představený.
§ 330.
Obsílka osob, jež musí býti za své nepřítom-
nosti z veřejných důvodů zastoupeny.
(1) Jestliže osoba obeslaná za svědka je
ve veřejném úřadě nebo ve veřejné službě a
musí-li, jak lze předvídati, za své nepřítom-
nosti býti pro zachování bezpečnosti nebo
jiných veřejných zájmů zastoupena, budiž
o obsílce zároveň zpraven její přímý před-
stavený.
(2) To se staniž i tenkráte, má-li býti obe-
slán zřízenec nebo zaměstnanec dopravního
podniku, dělník při horách, hutích nebo vál-
covnách anebo osoba v soukromé lesnické
službě.
§ 331.
Složení zálohy pro svědka.
(1) Musí-li svědkovi, jak lze předvídati,
býti dána náhrada, může předseda nebo
soudce z příkazu nebo dožádaný naříditi, aby
dokazovatel v určené lhůtě složil zálohu na
výdaje spojené se svědeckým výslechem. Na-
řizuje-li soud svědecký důkaz z úřední moci,
přikáže složiti zálohu straně, v jejímž zájmu
důkaz je.
(2) Nebude-li tato záloha včas složena, lze
od obeslání upustiti a pokračovati v jednání,
- 174 -
nehledíc k důkazu ještě neprovedenému
(§280).
Co se stane, když se svědek
nedostaví.
§332.
Povinnost k náhradě nákladů, pořádkový
trest, předvedení.
(1) Svědkovi, jenž, jsa řádně obeslán, bez
dostatečné omluvy se k výslechu nedostaví,
má rozhodující soud anebo soudce z příkazu
nebo dožádaný uložiti usnesením povinnost
k náhradě všech nákladů vzniklých jeho ne-
dostavením; mimo to budiž svědek znova obe-
slán a zároveň mu budiž dán pořádkový trest.
Nedostaví-li se opět, budiž pořádkový trest
v mezích zákonné výměry zdvojnásoben a bu-
diž nařízeno nucené předvedení.
Dodatečné ospravedlnění.
(2) Jestliže se svědek dodatečně ospravedl-
ní, buďte pořádkové tresty jemu uložené zase
zrušeny; kromě toho lze mu náhradu nákladů
zcela nebo z části prominouti.
U svědků v § 329 uvedených.
(3) Neuposlechne-li některá z osob uvede-
ných v § 329 obsílky, má se soudce řídící pro-
vádění důkazu obrátiti na představené vojen-
ské (četnické) velitelství nebo na velitelství
strážních sborů, aby dalo svědka potrestati a
předvésti.
Odpovědnost za škodu.
(4) Neposlušný svědek odpovídá kromě
toho za všechnu škodu, jež byla způsobena
stranám tím, že jeho neposlušností bylo pro-
vedení důkazu zmařeno nebo oddáleno.
§333.
Jak se určuje výše nákladů uložených
svědkovi.
Má-li svědek podle §§ 326 a 332 nahraditi
náklady, musí býti za jejich určení žádáno
s předložením jejich seznamu a pod ztrátou
nároku v osmi dnech po právní moci usnesení,
jímž byla svědkovi uložena povinnost k náhra-
dě nákladů. Soudci z příkazu nebo dožádané-
mu přísluší určiti výši nákladů těchto jen ten-
- 175 -