ihned při prvém roku jednáno a rozhodnuto
(§ 6, odst. 2). Také z úřední moci mohou býti
tyto věci nebo nepříslušnost soudu, neodstra-
nitelná výslovnou úmluvou stran, probrány
při prvém roku a může na základě toho býti
učiněno usnesení, aby bylo řízení zastaveno.
(4) Všechny jiné přednesy a rozhodnutí
jsou z prvého roku vyloučeny s výhradou
toho, co je uvedeno v § 252, odst. 1 a 2.
(5) Advokát se může dáti při prvém roku
zastupovati kancelářským úředníkem u něho
zaměstnanými a k zastupování oprávněným.
Oprávnění k zastupování uděluje výbor advo-
kátní komory k návrhu advokáta ověřovacím
lístkem. Toto oprávnění může výbor kdykoli
odvolati. Naskytne-li se při prvém roku nut-
nost nějakého vysvětlení nebo jednání podle
odstavce 3, může soudce rok odročiti na
útraty advokáta zastoupeného kancelářským
úředníkem.
§ 240.
Námitka nepříslušnosti.
(1) Námitka nepříslušnosti soudu musí býti
ohlášena při prvém roku (§ 252, odst. 1).
(2) Po prvém roku se může k nepříslušnosti
soudu hleděti jen tehdy, nelze-li ji odstraniti
ani výslovnou dohodou stran.
(3) Obrana, že podle úmluvy stran spor má
býti rozhodnut rozhodci, je obranou zhojitelné
nepříslušnosti.
Jiné procesní obrany.
(4) K nepřípustnosti pořadu práva, k zahá-
jené a pravomocně rozsouzené rozepři budiž
kdykoli z úřední povinnosti přihlíženo.
§ 241.
Převzetí sporu auktorem.
Jestliže se při prvém roku vzhledem k pro-
hlášení pojmenovaného auktora účastníci do-
hodnou o převzetí rozepře auktorem, má
soudce konající prvý rok žalovaného k jeho
návrhu ihned propustiti usnesením ze sporu.
§ 242.
Odročení prvého roku.
Byl-li prvý rok odročen, poněvadž žalovaný
nebyl s to, aby se včas k němu dostavil nebo
- 144 -
při něm ohlásil námitky a učinil návrhy, k je-
jichž podání je prvý rok určen, vztahují se
ustanovení o prvém roku také k roku odroče-
nému.
§243.
Odpověď na žalobu.
(1) Je-li podle výsledku prvého roku potře-
bí, aby bylo nařízeno přelíčení, uloží soudce
ihned při tomto roku usnesením žalovanému,
aby na žalobu odpověděl, a ustanoví k tomu
lhůtu, přiměřenou okolnostem daného přípa-
du. Proti tomuto usnesení není opravného
prostředku.
(2) Odpověď se staniž přípravným podá-
ním. Toto podání musí obsahovati určitý ná-
vrh, a je-li žalobcův nárok popírán, třeba také
uvésti jednotlivě, stručně, ale přesně a úplně
skutečnosti, jimiž se žalovaný chce bránit,
jakož i jednotlivé průvodní prostředky, jimiž
míní dokázati pravdivost svých skutkových
tvrzení (§ 86). V odpovědi na žalobu buďtež
zejména uvedeny také okolnosti k odůvodnění
nepřípustnosti pořadu práva, nepříslušnosti,
překážky rozepře zahájené nebo pravomocně
rozsouzené a označeny důkazy pro dolíčení je-
jich pravdivosti.
(3) žalovaný může v podání učiniti také je-
den nebo více návrhů dotčených v § 229.
§244.
Přelíčení.
Když byla odpověď na žalobu včas podána,
ustanoví předseda rok k přelíčení, ačli senát
nenařídí, aby se konalo řízení přípravné
(§§ 255 a násl. ).
§245.
(1) Rok k přelíčení budiž ustanoven tak,
aby strany od doručení obsílky měly na pří-
pravu k přelíčení lhůtu alespoň osmi dnů.
(2) Předseda ustanovuje rok má spolu vy-
dati potřebná nařízení o návrzích učiněných
podle § 229 v přípravném podání, pokud ne-
byly vyřízeny již při ustanovení prvého roku.
Proti těmto nařízením není opravného pro-
středku; avšak návrhy, kterým předseda ne-
vyhověl, může strana opakovati při přelíčení.
Rovněž mohou strany při přelíčení přednésti
své námitky proti nařízením vydaným o tako-
vých návrzích.
- 145 -
(3) O nařízeních a usneseních, která budou
učiněna o návrzích, označených v předešlém
odstavci, budiž po každé bez prodlení zpraven
také navrhovatelův odpůrce.
§246.
Přípustnost dalších přípravných podání.
Strany si mají v době mezi nařízením a po-
čátkem přelíčení oznámiti zvláštním příprav-
ným podáním návrhy, útočné a obranné pro-
středky, tvrzení a důkazy, neobsazené ještě
v žalobě nebo v odpovědi na žalobu, kterých se
chtějí dovolávati při přelíčení a o nichž by se
odpůrce nemohl ihned při tomto přelíčení vy-
jádřiti. Za stejné podmínky mohou strany
v tomto čase učiniti návrhy ve smyslu § 229
podáním nebo ústně do protokolu. Předseda
má bez prodlení o tom učiniti opatření, která
se mu jeví potřebná (§ 245).
§247.
Kdy mají býti podána.
(1) Přípravná podání uvedená v § 246 musí
býti podána před ústním přelíčením, pro něž
jsou určena, tak včas, aby se odpůrce mohl
při tomto přelíčení o jejich obsahu zevrubně
vyjádřiti.
Jak naložiti s nevhodným nebo opožděným
přípravným podáním.
(2) Podání nevyhovující podmínkám § 246
a § 247, odst. 1 může soud podateli vrátiti;
proti tomu není opravného prostředku.
(3) Ustanovení § 246 a § 247, odst. 1 a 2 se
vztahují i na přípravná podání učiněná před
pokračováním v odročeném přelíčení.
§248.
Jak se koná přelíčení.
(1) Přelíčení se koná podle všeobecných
předpisů o ústním jednání; zahrnuje v sobě
také provedení důkazů a rozbor jejich vý-
sledků.
(2) Za přelíčení může žalovaný i bez při-
volení žalobcova učiniti návrh na určení ve
smyslu § 236.
§249.
O některých procesních obranách zvláště.
(1) Strana, která učiní některou z obran
uvedených v § 239, odst. 2, není oprávněna,
- 146 -
aby odepřela proto dáti se do projednávání
věci hlavní.
(2) Totéž platí i tenkráte, jestliže strana
teprve za přelíčení namítá nepřípustnost po-
řadu práva, nepříslušnost soudu, zahájení ro-
zepře nebo tvrdí, že o žalobním nároku už
bylo pravomocně rozhodnuto (§ 240). Strana
nemůže proto odepříti další účast v projedná-
vání věci hlavní.
§250.
Jak se o nich jedná a rozhoduje.
(1) O překážkách nepřípustnosti pořadu
práva, nepříslušnosti soudu, sporu zahájené-
ho nebo pravomocně rozhodnutého budiž jed-
náno ústně a rozhodnuto při přelíčení.
(2) Při přelíčení může soud o těchto pře-
kážkách jednati buď odděleně nebo hned ve
spojení s věcí hlavní.
(3) Rozhoduje se o nich vždycky usnesením.
§251.
Jednání o překážkách: a) ve spojeni s hlavní
věci;
(1) Jednalo-li se o překážkách uvedených
v § 250 ve spojení s věcí hlavní, nebudiž usne-
sení, jímž byly obrany zamítnuty, vydáno
zvláště, nýbrž budiž pojato do rozhodnutí ve
věci samé.
b) odděleně od hlavni věci.
(2) Byly-li obrany zamítnuty sice při pře-
líčení, avšak na základě odděleného projed-
návání, může soud, prohláse usnesení, k ná-
vrhu nebo z úřední moci naříditi, aby se ihned
započalo jednati ve věci samé V tomto pří-
padě nebudiž usnesení o procesních obranách
(§ 250) vyhotoveno zvláště a doručováno
stranám, nýbrž budiž rovněž pojato do roz-
hodnutí o hlavní věci. Proti nařízení, aby se
ihned započalo jednati ve věci samé, není
opravného prostředku.
Opravné prostředky.
(3) Jestliže je usnesení o obranách uvede-
ných v § 250 pojato do rozhodnutí o hlavní
věci, může býti, s výhradou zásady vyslovené
v § 532, bráno v odpor toliko opravným pro-
středkem, jenž je dán proti rozhodnutí ve
hlavní věci. Nebyl-li opravný prostředek proti
rozhodnutí hlavní věci podán, platí o formě
- 147 -
opravného prostředku proti usnesením uvede-
ným v předešlé větě zásady všeobecné.
Pokračování v hlavní věci, byly-li obrany
zamítnuty odděleným usnesením.
(4) Zamítne-li soud obrany jmenované
v § 250 odděleným rozhodnutím a nepřikro-
čí-li hned k jednání o věci hlavní, může každá
strana, když usnesení nabude právní moci,
navrhnouti, aby byl ustanoven rok k přelíčení
ve věci hlavní.
Postup v případech, kdy soud z úřední moci
uvede procesní překážku na přetřes.
(5) Předcházející ustanovení mají platnost
i tenkráte, když soud z úřední moci uvede na
přetřes otázku přípustnosti pořadu práva,
sporu zahájeného, pravomocně rozhodnutého
nebo nepříslušnosti nezhojitelné dohodou
stran a učiní ji předmětem ústního jednání.
§ 252.
Zvláštní ustanovení, jde-li o námitku
nepříslušnosti.
Návrh na postoupení věci jinému soudu.
(1) Namítá-li žalovaný nepříslušnost, je po-
vinen uvésti po pravdě všechny skutkové okol-
nosti důležité pro posouzení příslušnosti dovo-
laného soudu, a je-li mu znám soud příslušný,
také jej označiti. Neuvede-li žalovaný po
pravdě všechny skutkové okolnosti důležité
pro posouzení příslušnosti, ač byl k tomu sou-
dem vyzván, budiž námitka nepříslušnosti
zamítnuta.
(2) Žalobce může navrhnouti, aby soud pro
případ, že by námitce vyhověl, postoupil ža-
lobu soudu uvedenému žalobcem. O tomto ná-
vrhu může býti rozhodnuto již při prvém
roku.
Rozhodnutí o tomto návrhu.
(3) Soud musí vyhověti žalobcovu návrhu,
ačli také soud uvedený žalobcem není patrné
nepříslušný.
(4) Není-li toho mínění, spojí s usnesením
o své vlastní nepříslušnosti zároveň výrok
o tom, že spor postupuje soudu uvedenému
žalobcem.
Opravný prostředek.
(5) Proti usnesení učiněnému ve smyslu
předchozího odstavce nepřipouští se opravný
- 148 -
prostředek, vyjímajíc rozhodnutí o nákladech
sporu o příslušnost.
§253.
Účinky postupu věci jinému soudu:
a) na zahájení sporu;
(1) účinky zahájení sporu u soudu, který
se prohlásil nepříslušným, neruší se tím, že
spor byl postoupen soudu jinému (§ 252,
odst. 4).
b) na odpůrce.
(2) Před soudem, jemuž byl spor podle
§ 252, odst. 4 postoupen, nekoná se nový prvý
rok; žalovaný může namítati nepříslušnost
tohoto soudu jen dotud, dokud se nedá do jed-
nání o věci hlavní, a nemůže ji opírati ani
o důvody, které jsou v rozporu s jeho dřívěj-
šími tvrzeními, ani o důvody, které vznikly
teprve po podání žaloby.
(3) Bylo-li postoupení sporu jinému soudu
vysloveno hned při prvém roku (§ 252, odst.
2), vydá tento soud příkaz k odpovědi na ža-
lobu (§ 243, odst. 1) písemně.
(4) Nové jednání buď provedeno podle
§ 416, odst. 2.
§254.
Zápisky.
(1) Předseda může naříditi, aby strana své
návrhy a pronášení, které mají býti podle
§§ 204 a 205 zapsány do protokolu, ihned při
přelíčení sepsala a jemu odevzdala. Tyto zá-
pisky buďtež přečteny a připojeny k proto-
kolu jako přílohy; o jejich správnosti rozho-
duje senát.
(2) Usnesení, kterým se tyto zápisky stra-
nám nařizují, jakož i usnesení o jejich správ-
nosti nemohou býti brána v odpor opravným
prostředkem.
Přípravné řízení.
§255.
Podmínky.
(1) Senát může naříditi, aby ve sporech
o správnost účtu, o roztřídění majetku nebo
v jiných podobných sporech, v kterých se to
pro značný počet sporných nároků nebo vzá-
- 149 -
jemných nároků a připomínek jeví nutné,
bylo přelíčení připraveno jedním členem se-
nátu.
V které době se nařizuje.
(2) O zavedení přípravného řízení rozho-
duje senát, když dojde odpověď na žalobu;
k žalobcovu návrhu může býti přípravné ří-
zení zavedeno, i když bylo již ustanoveno pře-
líčení, dojde-li tento návrh do osmi dnů po
doručení odpovědi na žalobu.
Jak se o něm rozhoduje.
(3) O zavedení přípravného řízení rozhodne
senát bez ústního jednání. Usnesení jeho, ať
kladné nebo záporné, nelze napadati oprav-
ným prostředkem.
Pojmenováni soudce z příkazu.
(4) V usnesení senátu, kterým se přípravné
řízení nařizuje, budiž hned jmenován soudce
pověřený jeho provedením; zajde-li ho něco,
ustanoví president soudu jeho nástupce.
§256.
Zastoupení stran advokáty.
(1) Strany musí býti zastoupeny advokátem
i v přípravném řízení (§ 25 a § 26, odst. 1).
Práva a povinnosti soudce z příkazu.
(2) Soudce pověřený přípravným řízením
nařizuje roky a má v tomto řízení všechna
práva a povinnosti, jako má předseda senátu
při ústním jednání.
§257.
Způsob a obsah jednání.
(1) V přípravném řízení budiž jednáno
ústně a odděleně o jednotlivých nárocích a
vzájemných nárocích, útočných a obranných
prostředcích, připomínkách a vysvětlivkách
v pořadí, jež určí soudce z příkazu.
(2) Strany mohou uváděti skutečnosti a na-
bízeti důkazy, které nejsou v přípravných po-
dáních uvedeny, ale nesmějí uplatňovati ná-
roky nebo vzájemné nároky ve vyšší míře, než
učinily v přípravných podáních.
(3) V přípravném řízení buďtež náležitě
probrány a osvětleny také okolnosti, jimiž se
odůvodňuje nepřípustnost pořadu práva, ne-
- 150 -
příslušnost soudu, překážka rozepře zahájené
nebo pravomocně rozhodnuté.
§258.
Obsah protokolu.
Protokolem sepsaným o přípravném řízení
budiž na jisto postaveno:
1. které nároky a vzájemné nároky, útočné
a obranné prostředky jsou uplatňovány;
2. které z nich jsou sporné a které nikoliv;
3. jde-li o nároky sporné, jaký skutkový děj
vyplývá z přednesů stran, jaké průvodní pro-
středky jsou nabízeny, jaké námitky proti
nabízeným důkazům a jaká prohlášení o prů-
vodních prostředcích i námitkách se činí.
§259.
Opatření listin, přezvěděných věci a předmětů
ohledáni.
(1) Soudce pověřený přípravným řízením
má pečovati také o to, aby strany předložily
listiny, přezvědné věci a předměty ohledání,
kterých se pro svá sporná tvrzení dovolávaly,
a podle okolností si je má podle ustanovení
tohoto zákona sám opatřiti.
Provedení jiných důkazů.
(2) Důkazy smějí v přípravném řízení býti
prováděny jen tehdy, je-li toho třeba, aby byl
důkaz zajištěn.
§260.
Zmeškání strany.
(1) Nedostaví-li se některá strana k úst-
nímu jednání před soudce z příkazu, budiž
přednes přítomné strany protokolován a usta-
noven nový rok. K tomuto roku budiž obeslána
zmeškala strana, dodán jí opis protokolu a
oznámeny následky spojené s tím, jestliže se
znovu nedostaví.
(2) Tyto následky záleží v tom, že se skut-
ková tvrzení odpůrcova, uvedená v opisu pro-
tokolu, považují za pravdivá a že zmeškala
strana nemůže dodatečně již činiti prohlášení
o nabídnutých nebo předložených průvodních
prostředcích.
§261.
Práva předsedy senátu.
(1) O návrhu na odpomoc proti rozhodnu-
tím soudce z příkazu, učiněným za příprav-
- 151 -
ného řízení, která mohou podle tohoto zákona
jinak býti napadena samostatným opravným
prostředkem, rozhodne předseda senátu; ná-
vrh lze činiti ústně. Před rozhodnutím o ná-
vrhu budiž dána soudci z příkazu příležitost,
aby se vyslovil; také mohou býti konána jiná
šetření.
(2) Předseda má dbáti o odstranění průtahů
přípravného řízení.
(3) Proti předsedovým rozhodnutím není
opravného prostředku.
(4) Návrhy zamítnuté v přípravném řízení
mohou býti obnoveny v přelíčení před se-
nátem.
§262.
Skončení přípravného řízení.
(1) Po skončení přípravného řízení, jež má
býti co možná urychleno, buďte předsedovi
senátu odevzdány všechny spisy. Nenařídí-li
předseda nebo k jeho návrhu senát, aby bylo
přípravné řízení doplněno, ustanoví předseda
z úřední moci rok k přelíčení.
(2) Proti usnesení, aby bylo přípravné ří-
zení doplněno, není opravného prostředku.
§263.
Jak se výsledky přípravného řízení zužitkují
při přelíčení.
(1) Při přelíčení buďtež výsledky příprav-
ného řízení ústně předneseny podle obsahu
spisů některým členem senátu.
(2) Podle okolností lze protokol sepsaný
o přípravném řízení nebo jednotlivé jeho části
při přelíčení předčítati.
§264.
Kdy je strana při přelíčení: a) vyloučena
s dodatečnými projevy;
(1) Strana, která přes vybídnutí soudcovo
v přípravném řízení opominula nebo odepřela
prohlásiti se o skutečnostech a průvodech, ne-
může již učiniti tato prohlášení při přelíčení
dodatečně.
b) obmezena s novotami.
(2) Nové nároky, skutečnosti, průvody a
průvodní námitky, které se vztahují k částem
- 152 -
sporu probraným již v přípravném řízení, mo-
hou býti při přelíčení, odpírá-li tomu odpůrce,
uplatňovány jen tenkráte, osvědčí-li strana,
že o těchto nárocích, skutečnostech, průvo-
dech a průvodních námitkách v době příprav-
ného řízení nevěděla.
Druhá hlava.
Všeobecná ustanovení o důkazu
a o dokazování.
D ů k a z.
§265.
Doznání výslovné: a) soudní;
(1) Skutečnosti stranou tvrzené netřeba
dokazovati, pokud byly odpůrcem výslovně
doznány v přípravném podání, při ústním jed-
nání nebo v protokolu soudce z příkazu nebo
dožádaného. K tomu, aby soudní doznání
o skutečnostech bylo účinné, se nevyžaduje,
aby bylo přijato odpůrcem.
b) dodatky a odvolání doznáni;
(2) Pokud se takové doznání ruší nebo po-
zbývá své účinnosti dodatky a obmezeními do-
znávajícího a jaký vliv má na působnost do-
znání, bylo-li doznávajícím odvoláno, posoudí
soud po pečlivé úvaze veškerých okolností.
c) mimosoudní.
(3) Týmž způsobem soud posoudí, pokud
vzhledem k mimosoudnímu doznání není třeba
důkazu.
§ 266.
Doznání mlčky učiněné.
O) Zda sluší skutková tvrzení některé
strany pokládati za doznaná, ačkoli je odpůrce
výslovně nedoznal, posoudí soud, přihlížeje
pečlivě k veškerému obsahu odpůrcova před-
nesu.
(2) Týmž způsobem soud zejména také po-
soudí, zdali se prohlášení strany, že neví nebo
že se nepamatuje, mají považovati za prohlá-
šení doznání vylučující nebo je v sobě zahrnu-
jící.
- 153 -
§ 267.
Vázanost na pravomocný odsuzující nález
soudu trestního.
Závisí-li rozhodnutí na tom, zda byl spáchán
trestný čin a komu jej lze přičítati, je soudce
vázán obsahem vydaného o tom pravomocného
odsuzujícího rozsudku trestního soudu.
§ 268.
Kdy není třeba důkazu.
(1) Skutečnosti obecně-známé nepotřebují
důkazu. Totéž platí o skutečnostech, které
jsou soudu známy úředně.
(2) Ke skutečnostem uvedeným v odstavci
1 hledí soud, i když je strany nepřednesly,
musí však na ně při ústním jednání strany
upozorniti.
§ 269.
Význam zákonných domněnek.
(1) Skutečnosti, pro které svědčí zákonná
domněnka, nepotřebují důkazu. Důkaz opaku
je připuštěn, pokud jej zákon nevylučuje.
K tomu se hodí také výslech stran podle
§§ 373 a násl.
(2) Zákonnou domněnku nelze za sporu vy-
vraceti, je-li pro její vyvrácení zákonem pře-
depsáno zvláštní řízení.
§ 270.
Důkaz o cizím, právu, obyčejovém právu, vý-
sadách a stanovách.
(?) Právo cizího státu, práva obyčejová,
výsady a stanovy potřebují důkazu jen potud,
pokud jsou soudu neznámy.
(2) Vyhledávaje tato právní pravidla, není
soud omezen na důkazy nabídnuté stranami,
nýbrž může potřebné vyhledávání zahájiti
z úřední moci a zejména se může, je-li třeba,
obrátiti na ministerstvo spravedlnosti.
§ 271.
Průvodní břemeno.
Průvodní břemeno stíhá stranu, v jejímž
zájmu je, aby jistá tvrzená skutečnost byla
soudem uznána za pravdivou.
- 154
§272.
Uvažování důkazů.
(1) Soud má, neustanovuje-li tento zákon
jinak, posouditi podle volného uvážení, zhod-
notě pečlivě výsledky veškerého jednání a do-
kazování, zdali skutkový údaj pokládá za
pravdivý či nikoli.
(2) Zejména má stejným způsobem rozhod-
nouti, jaký vliv to má na posouzení případu,
když strana odepře odpověď k otázkám, které
jí byly dány soudem nebo s jeho přivolením.
(3) Vychází-li z dosavadních výsledků jed-
nání nebo dokazování zcela jasně najevo, že
skutečnost ve sporu stranou doznaná je ne-
pravdivá, není soud na toto doznání vázán;
rovněž nemá doznání pro soud významu, je-li
opak doznané skutečnosti soudu znám (§ 268)
nebo podle rozumového usuzování nutný.
(4) Okolnosti a úvahy, které byly rozhodné
pro přesvědčení soudu, buďte uvedeny v odů-
vodnění rozhodnutí.
§ 273.
Jak lze určiti výši škody nebo pohledávky.
(1) Je-li jisto, že straně náleží náhrada
škody nebo interese anebo jiná pohledávka,
avšak důkaz o sporné výši škody, interese
nebo pohledávky nemůže vůbec býti proveden
nebo jen s nepoměrnými obtížemi, může soud
k návrhu nebo z úřední moci určiti tuto
výši podle volného uvážení, pomina i důkaz
stranou nabídnutý. Před určením výše může
býti nařízen také přísežný výslech jedné
strany o okolnostech rozhodných pro toto
určení.
(2) Chce-li soud postupovati podle odstavce
1 z úřední moci, buďtež před tím strany vy-
zvány, aby se o tom vyjádřily.
(3) Ustanovení předchozích odstavů lze
užíti i tehdy, je-li v žalobě shrnuto několik
nároků, z nichž by při některých, jež zůstá-
vají sporné a jsou v poměru k celku nepatrné,
bylo lze zjistiti veškeré rozhodné skutečnosti
jen s obtížemi, které by nebyly úměrné k vý-
znamu těchto sporných nároků.
Jak lze něco učiniti pravdě-
podobným.
§ 274.
Osvědčení.
O) Komu náleží, aby skutková tvrzení
učinil pravděpodobnými (je osvědčil), může
- 155 -
k tomu užíti všech prostředků, které jsou
k tomu vhodné, vyjímajíc výslech stran
(§§ 373 a násl. ) a prostředky, které nemohou
býti provedeny bez průtahu.
(2) Při osvědčování není soud vázán před-
pisy platnými pro průvodní řízení.
Dokazování.
§ 275.
Kdy lze důkazy odmítnouti.
(1) Důkazy stranami nabídnuté, ale podle
mínění soudu nerozhodné, buďte výslovně od-
mítnuty.
(2) Soud dále může nabídnuté důkazy k ná-
vrhu nebo z úřední moci odmítnouti, nabude-li
přesvědčení, že jsou nabídnuty jen proto, aby
byla rozepře prodlužována.
§ 276.
Průvodní usnesení.
(1) Provedení důkazu nařizuje soud usne-
sením (usnesení průvodní). V něm buď přesně
označeno, o kterých sporných skutečnostech
a jakými průvodními prostředky má býti dů-
kaz podán.
(2) Je-li straně možno dokázati skutečnost,
o niž jde, listinou a je-li jí možno tuto listinu
si opatřiti, může soud vyloučiti jiné průvodní
prostředky o téže skutečnosti.
(3) Soud není za dalšího průběhu rozepře
vázán názorem, na němž se zakládá průvodní
usnesení.
(4) Vyhotoviti průvodní usnesení písemně
je třeba jen tenkráte, má-li býti důkaz pro-
veden před soudcem z příkazu nebo před
soudcem dožádaným. V písemném vyhotovení
průvodního usnesení buď vylíčen též skut-
kový děj vysvítající z jednání, avšak jen
potud, pokud soudce toho nevyhnutelně potře-
buje k úplnému provedení důkazu.
(5) Proti průvodním usnesením a použití
ustanoveni odstavce 2 není samostatného pro-
středku opravného.
§ 277.
Možnost naříditi důkaz z úřední moci.
Soud může naříditi důkazy i z úřední moci,
jestliže z údajů stran, obsažených třebas jen
- 156 -
v přípravných podáních, z výsledků jiného
dokazování nebo vůbec z obsahu jednání jde
najevo, že tyto důkazy mohou přispěti k ob-
jasnění skutkového stavu věci nebo k důkazu
některé sporné skutečnosti.
§ 278.
Před kterým soudem se důkaz provádí.
(1) Důkazy, které soud uzná za rozhodné,
buďte provedeny při ústním jednání před
rozhodujícím soudem, ačli tu nejsou okolnosti,
které podle ustanovení tohoto zákona oprav-
ňují soud k tomu, aby nařídil provedení dů-
kazu mimo ústní jednání.
(2) Je-li třeba provésti důkaz mimo ústní
jednání soudcem, jemuž to bude přikázáno
nebo jenž o to bude dožádán, budiž procesním
soudem opatřeno, čeho třeba.
§ 279.
Provedeni důkazu mimo ústní jednání.
(1) Všechny důkazy, které nelze provésti
ihned při samém přelíčení, a zejména důkazy,
které nutno provésti soudcem z příkazu nebo
soudcem dožádaným, buďte nařízeny teprve
tehdy, když je stav věci při přelíčení úplně
probrán, a to jedním a týmž průvodním usne-
sením, ačli není jiný postup okolnostmi ne-
zbytně vyžadován nebo se nezdá soudu vhod-
ným.
(2) Soudce z příkazu nebo dožádaný může
k návrhu o skutečnostech uvedených v prů-
vodním usnesení vyslechnouti jako svědky
i osoby, které nejsou v průvodním usnesení
jmenovány, ale o kterých při provádění dů-
kazu zjistí, že o těchto skutečnostech vědí.
Rovněž může připustiti otázky pro objasnění
věci důležité, jež nejsou kryty obsahem prů-
vodního usnesení. Procesnímu soudu zůstává
vyhrazeno posouditi význam těchto opatření.
(3) Pro rozbor výsledků důkazů takto pro-
vedených budiž, není-li tu podmínek § 190,
odst. 3, zase pokračováno z úřední moci
v jednání před rozhodujícím soudem. Nový
skutkový a průvodní přednes při tomto jed-
nání může býti k návrhu nebo z moci úřední
usnesením prohlášen za nepřípustný, nejsou-li
jeho podnětem výsledky dokazování zatím
provedeného a jestliže nebyl učiněn dříve
zřejmě v úmyslu, aby se spor protáhl.
- 157 -
§ 280.
Kdy lze stanoviti lhůtu k provedeni důkazu.
(1) Vadí-li provedení důkazu překážka
neurčitého trvání, je-li pochybno, zda-li vůbec
bude možno provésti důkaz, o nějž jde, nebo
má-li býti důkaz proveden v cizině, ustanoví
soud na návrh nebo z úřední moci v průvod-
ním usnesení nebo kdykoli později lhůtu, po
jejímž marném vypršení se bude v řízení
pokračovati nehledíc k tomu, že důkaz ještě
nebyl proveden.
(2) Při pokračování v ústním jednání pak
může tohoto důkazu býti použito toliko ten-
kráte, když se tím řízení neprotáhne.
§ 281.
Přibrání těsnopisců pro průvodní řízení.
(1) Procesní soud může, pokud nepoužil
předpisu § 205, odst. 5, k návrhu dovoliti, aby
byly výsledky dokazování sepsány jedním
nebo několika přísežnými těsnopisci. Těsno-
pisec, který nebyl pro tuto úlohu všeobecně
vzat do přísahy, vykoná přísahu, že to, co
bude ústně předneseno, věrně zapíše a zápis
správně převede. Vzíti ho do přísahy není
třeba, bude-li jím ustanoven soudce nebo
soudní úředník.
(2) Těsnopisce označí navrhovatel a usta-
noví předseda.
(3) Převod těsnopisného zápisu do oby-
čejného písma budiž do osmačtyřicíti hodin
po zápisu odevzdán předsedovi nebo soudci,
jemuž je svěřeno provedení důkazu, a budiž
přiložen ke spisům.
(4) Pokud není těsnopisný zápis shodně na-
vržen oběma stranami, zapraví navrhovatel
všechny náklady tím způsobené a nemůže žá-
dati za náhradu těchto nákladů, i když by
zvítězil.
§ 282.
Pokračování v odročeném přelíčení.
(1) Musí-li býti rok odročen pro důkaz, jejž
nutno provésti před rozhodujícím soudem,
budiž rok, v kterém má býti důkaz proveden,
spolu určen k pokračování v přelíčení.
(2) Musí-li však důkaz provésti soudce
z příkazu nebo dožádaný a nelze-li dobu, kdy
bude důkaz skončen, bezpečně ustanoviti, buď
- 158 -
rok k pokračování v ústním jednání před roz-
hodujícím soudem ustanoven a stranám ozná-
men z úřední moci, až dojdou spisy a proto-
koly o provedení důkazu.
Dokazování soudcem z příkazu
nebo soudcem dožádaným.
§283.
Soudcem z příkazu.
Provedení důkazu, které se má státi mimo
jednací rok v místě procesního soudu nebo
v jeho blízkosti, budiž přikázáno členu pro-
cesního soudu, a to zpravidla členu senátu
povolaného k rozhodnutí rozepře.
§284.
V cizině.
(1) Má-li býti důkaz proveden v cizině,
mohou býti dokazovateli k jeho návrhu do-
žadovací listy odevzdány, aby je odevzdal do-
žádanému úřadu.
(2) K návrhu dokazovatelovu může soud
dále dovoliti, aby bylo upuštěno od vydání do-
žadovacího listu a aby byl dokazovatel zmoc-
něn, předložiti veřejnou listinu o provedení
důkazu, vyhovující zákonům toho státu, na
jehož území má důkaz býti proveden. Doka-
zovatel má co možná zpraviti odpůrce o tom,
kde a kdy bude důkaz proveden, a to tak, aby
odpůrce mohl při provádění důkazu vhodným
způsobem hájiti svých práv. Nebyl-li odpůrce
zpraven, má rozhodující soud po pečlivé úvaze
všech okolností rozhodnouti, zda a pokud
je dokazovatel oprávněn při přelíčení užíti
provedených důkazů.
(3) V těchto případech (odstavec 1 a 2)
budiž k předložení spisů o provedení důkazu
ustanovena v průvodním usnesení lhůta, jejíž
marné vypršení má v zápětí právní následky
naznačené v § 280.
§ 285.
Práva soudce provádějícího důkaz z příkazu
nebo k dožádáni.
(1) Soudci, který provádí důkaz z příkazu
nebo k dožádání, příslušejí táž práva, jaká má
při dokazování před soudem rozhodujícím
předseda.
- 159 -