Kdy ji není třeba.
(2) Ustanovení toto nemá platnosti, byl-li
porušen předpis, jehož šetření se strana ne-
může účinně vzdáti.
(3) Stane-li se výtka za přelíčení a není-li
jí ihned za jednání vyhověno tím, že tvrzený
poklesek bude napraven, budiž výtka pozna-
menána v protokole.
(4) Byly-li předpisy uvedené v odstavci 1
porušeny mimo ústní jednání, budiž výtka
učiněna podáním nebo přednesena ústně při
nejbližším ústním jednání dříve, než se strana
dá do tohoto jednání.
Třetí hlava.
Udržování pořádku a kázně při zasedání.
§193.
Všeobecná povinnost předsedova.
Předseda senátu má pečovati o to, aby byl
při ústním jednání zachován pořádek. Má
právo volati k pořádku osoby, které jednání
ruší nepřiměřeným chováním a učiniti jiná
potřebná opatření.
§194.
Vykázáni osob z ústního jednání a jeho
následky.
(1) Projevy pochvaly a nesouhlasu jsou za-
pověděny.
(2) Kdo, ač napomenut, ruší jednání, může
býti z jednání vykázán. Účastníka jednání lze
vykázati jen usnesením senátu a teprve po-
tom, když účastníku bylo tím pohroženo a
byly mu připamatovány právní následky ta-
kového opatření.
(3) Strana musí zejména býti upozorněna
na možnost, že, bude-li vykázána, může býti
proti ní vynesen rozsudek pro zmeškání nebo
rozsudek podle § 404.
(4) Když byl vykázán účastník jednání,
může se k návrhu postupovati proti němu tak,
jako by se byl vzdálil dobrovolně.
§195.
Tresty na hrubší nepřístojnost.
(1) Tomu, kdo se při jednání dopustí
hrubší nepřístojnosti, zejména tím, že urazí
- 128 -
člena soudu, stranu, zástupce, svědka, nebo
znalce, může senát uložiti pořádkový trest
(§ 219) s výhradou stíhání trestním soudem
nebo stíhání kárného.
(2) Tomu, kdo se zprotiví nařízením před-
sedy nebo soudu, daným k zachování pořádku
a pokoje, může býti uložena vazba až do tři
dnů.
§196.
Tresty proti zmocněnci.
(1) Ruší-li procesní zmocněnec jednání
(§ 194) nebo chová-li se nepřístojně nebo
urážlivě (§ 195), může mu senát dáti důtku
nebo pořádkový trest až do 1. 000 Kč.
Odnětí slova a odročení na náklady zmoc-
něncovy.
(2) Pokračuje-li zmocněnec ve svém nená-
ležitém chování, anebo protiví-li se nařízením
předsedy nebo soudu, daným k zachování po-
řádku, může mu býti usnesením senátu od-
ňato slovo, a je-li třeba, může býti strana vy-
zvána, aby si zřídila zmocněnce jiného; ne-
mohlo-li by se to státi ihned, budiž rok
z úřední moci odročen. Náklady zmařeného
roku a odročení stihnou provinilého zmoc-
něnce.
Odevzdání věci kárnému úřadu.
(3) Za přitěžujících okolností může senát,
je-li zmocněnec advokátem, veřejným notá-
řem nebo kandidátem advokátním, mimo to
odevzdati tu věc příslušnému jeho úřadu kár-
nému.
Použití na zástupce státu.
(4) Ustanovení odstavce 2 a 3 platí i pro
zástupce státu.
§197.
Vykonatelnost těchto usnesení.
Usnesení podle předchozích ustanovení jsou
ihned vykonatelná.
§ 198.
Opatření proti vojenským osobám.
Provinila-li se podle § 195 osoba podrobená
trestní vojenské pravomoci nebo osoba čet-
nictva, obrátí se předseda na představené vo-
jenské (četnické) velitelství o její potrestání.
- 129 -
§199.
Stejné oprávnění samosoudce a soudce do-
žádaného nebo soudce z příkazu.
Oprávnění propůjčená v této hlavě předse-
dovi a senátu, příslušejí také samosoudci a
soudci dožádanému nebo soudci z příkazu při
jednáních a úkonech, které se před nimi ko-
nají.
čtvrtá hlava.
Smír.
§200.
Pokusy o smír při ústním jednáni.
(1) Soud se může při ústním jednání v kaž-
dém období k návrhu nebo z úřední moci po-
kusiti o smírné odklizení rozepře nebo o do-
hodu o jednotlivých sporných článcích. Do-
jde-li ke smíru, budiž k návrhu zapsán jeho
obsah do jednacího protokolu.
(2) Pro pokus smíru nebo pro sepsání smíru
mohou býti strany poukázány, jestliže k tomu
svolí, před soudce z příkazu nebo soudce do-
žádaného.
Odročení roku pro jednání o smír.
(3) Soud může pro návrhy na smír nebo pro
zahájené již vyjednávání o smír odložiti po-
čátek jednání nebo další projednávání, ale jen
jednou a na dobu co nejkratší, a jen lze-li dů-
vodně očekávati, že ke smíru dojde. Proti za-
mítnutí návrhu na takové odročení není
opravného prostředku.
§201.
Smluvená přísaha ve smíru.
(1) V soudním smíru může býti uznání
právního poměru nebo převzetí závazku
k plnění, snášení nebo opominutí učiněno zá-
vislým na vykonání smluvené přísahy. Pří-
saha smí míti za předmět jen sporné skutkové
okolnosti.
(2) Ve smíru musí býti určen rok, při kte-
rém přísaha má býti vykonána, nebo ustano-
vena alespoň lhůta, v které má strana přísa-
hou povinná požádati o položení tohoto roku.
Přísaha se koná před předsedou senátu nebo
před soudcem z příkazu nebo dožádaným.
- 130 -
§202.
Snímky protokolů.
Stranám buďte k žádosti a na jejich náklad
vydány snímky protokolu o smíru. Rovněž
budiž, byla-li vykonána přísaha smluvená
smírem, straně o to žádající vydán opis pro-
tokolu o vykonání přísahy.
Pátá hlava.
Protokoly.
Jednací protokoly.
§203.
Všeobecné údaje protokolů.
(1) O každém ústním jednání budiž sepsán
protokol (jednací protokol). Protokol tento
má obsahovati mimo zápisy a údaje zákonem
zejména nařízené:
1. pojmenování soudu, jména soudců, zapi-
sovatele, a byl-li přibrán tlumočník, jeho
jméno, místo a čas jednání, a jedná-li se před
rozhodujícím soudem, údaj, zdali se jednalo
veřejně, nebo zda byla veřejnost vyloučena;
2. jména stran a jejich zástupců, jakož
i krátké označení sporné věci;
3. pojmenování osob, které se jako strany
nebo jako jejich zástupcové nebo zmocněnci
dostavily k jednám.
(2) Při prvých rocích nebo přelíčeních, při
kterých byl vynesen rozsudek pro zmeškání,
osvědčený záznamem o rozsudku, nahrazuje
tento záznam jednací protokol. Žalobce může
proti údajům záznamu o rozsudku vznésti od-
por ve smyslu § 208.
§204.
Zvláštní údaje protokolu.
(1) Zápisem do jednacího protokolu buďte
osvědčeny:
1. prohlášení stran, která obsahují obme-
zení nebo změnu žaloby, obmezení plné moci
(§ 32, odst. 1), výslovné uznání nebo vzdání
nároku, o nějž ve sporu jde, nebo části jeho,
vzdání opravných prostředků, jakož i prohlá-
šení o navrženém přísežném výslechu některé
strany;
- 131 -
2. návrhy stran pří jednání, jimž soud ne-
vyhověl, nebo které strany až do konce roku
nevzaly zpět;
3. soudní rozhodnutí vynesená a prohlášená
při jednání, jakož i ta nařízení a opatření
předsedova, proti kterým je dovolen opravný
prostředek.
(2) Prohlášení a návrhy dotčené v odstavci
1, č. 1 a 2, mohou býti i připojeny k proto-
kolu písemně jako přílohy. Stalo-li se tak, ne-
budou osvědčeny jednacím protokolem.
§205.
Protokolováni obsahu přednesu stran o skut-
kovém stavu věci o, o důkazech.
(1) Do každého protokolu o ústním jednání
budiž kromě údajů o povšechném postupu jed-
nání pojat zhuštěně a úsečně obsah přednesu
obou stran, jejž učinily o skutkovém stavu
věci.
(2) Dále buďte v protokole označeny prů-
vodní prostředky stranami nabízené pro
tvrzení, která zůstala sporná.
(3) Soud může k návrhu nebo z úřední
moci naříditi, aby byly jednotlivé části skut-
kového nebo důkazního přednesu do protokolu
zapsány obšírněji.
(4) Nelze-li přelíčení skončiti v týž den, bu-
diž při každém jednotlivém roku to, co při
něm bylo předneseno, protokolováno zvláště.
(5) Soud může naříditi, aby byl protokol
zcela nebo zčásti zapisovatelem napsán podle
předsedova diktátu těsnopisně.
§206.
Jak se protokoluje přednes stran o skutko-
vých okolnostech a o důkazech, jsou-li tu
přípravná podání.
(1) Obsah skutkového a průvodního před-
nesu budiž co možná osvědčen poukazem
k přípravným podáním, ke spisům příprav-
ného řízení, jakož i k vylíčení stavu věci v se-
psaném usnesení průvodním; pokud jsou tu
přípravná podání nebo spisy přípravného ří-
zení, stačí, když se protokolují všechny důle-
žité odchylky ústního přednesu.
(2) Protokolovati jednotlivé přednesy stran
není dovoleno. Osnovy jednacích protokolů ne-
smějí býti přijímány, strany a jejich zmoc-
něnci nesmějí svá prohlášení do protokolu
diktovati.
- 132
(3) Zdráhají-li se strany účastniti se proto-
kolování, není to na překážku zápisu.
(4) V protokole nebudiž psáno nic mezi
řádky. Dojde-li ke škrtům, musí škrtnutá
slova zůstati čitelná. Doplňky buďtež psány
na okraj nebo na konci protokolu a buďtež po-
depsány zvlášť.
§207.
Souhrnný protokol.
(1) Protokolování podle § 205 se může státi
také tím způsobem, že předseda ihned, jak-
mile strany svoje vzájemné přednesy skončí,
vylíčí za jejich přítomnosti (§ 206, odst. 3)
zhuštěně stav věci podle jejich přednesu a
toto vylíčení dá zapsati do protokolu, co
možná s poukazem k obsahu procesních spisů.
(2) Jestliže je pro obsah projednané látky
nebo pro jiné okolnosti třeba nebo vhodno,
aby se protokolovalo dříve, může se tak státi
již za ústního líčení tím způsobem, že se ob-
sah jednotlivých oddílů jednání shrne (§§ 184
a 185) a zapíše do protokolu.
§ 208.
Součinnost stran při protokolování; odpor
proti protokolu.
(1) Protokol budiž stranám předložen k pro-
hlédnutí nebo přečten a budiž jimi podepsán.
Stranám je dovoleno po nahlédnutí nebo pře-
čtení protokolu upozorniti na všechno, v čem
se obsah jednání v protokolu vylíčený nesho-
duje se skutečným průběhem jednání. Oprava
obsahu protokolu, kterou soud uznává za nut-
nou, stane se dodatkem k protokolu. Nedo-
jdou-li prohlášení stran povšimnutí, může býti
proti jednacímu protokolu vznesen odpor.
(2) Podá-li strana z tohoto nebo z některého
jiného důvodu odpor proti jednotlivým úda-
jům protokolu, budiž dodatkem k protokolu
poznamenáno, co bylo proti protokolování na-
mítáno. Advokátovi (§ 26) může soud naří-
diti, aby svůj odpor stručně sepsal; odpor
takto sepsaný budiž přiložen k protokolu.
§ 209.
Zvláštní ustanovení o protokolu sepsaném
těsnopisně.
(1) Ustanovení § 208 se vztahují i na těsno-
pisné protokoly (§ 205, odst. poslední).
- 133 -
(2) Těsnopisné stati protokolu musí býti
převedeny v obyčejné písmo, podepsány soud-
cem i zapisovatelem a do tří dnů od skončení
roku přiloženy k protokolu jako jeho příloha.
Strany mohou do dalších tří dnů do tohoto
převodu nahlédnouti a proti chybnému pře-
vodu podati odpor. Odpor může býti podán
ústně nebo písemně. Patrné nesprávnosti v se-
psání nebo v převodu může soud kdykoliv
opraviti také dodatečně.
(2) Převodu v obyčejné písmo není třeba,
byla-li věc při roku vyřízena smírem, zpětvze-
tím žaloby nebo rozsudkem pro uznání nebo
vzdání a opis protokolu nebyl žádán. Smír,
prohlášení, že žalobce béře žalobu zpět, uznání
a vzdání musí býti v takovém případě proto-
kolovány obyčejným písmem.
§ 210.
Podpis protokolu:
a) stranami;
(1) Jestliže se některá strana nemůže pode-
psati nebo se může podepsati toliko znamením
ruky, budiž připojeno její jméno v protokole
zapisovatelem.
(2) Vzdálí-li se strana před protokolováním
nebo odepře-li protokol podepsati, budiž to
osvědčeno dodatkem k protokolu; v tomto do-
datku buďtež udány i důvody, proč se strana
tak zachovala.
b) soudem.
(3) Protokol podpisují předseda, zapisova-
tel, a byl-li k jednání přibrán, i tlumočník. Za-
jde-li předsedu překážka, podpise protokol
nejstarší člen senátu.
§ 211.
Opravné prostředky.
(1) Proti usnesením a opatřením samo-
soudců, která se týkají protokolovaní, není
samostatného opravného prostředku.
(2) Jestliže se v řízení před senátem proti
takovýmto usnesením a opatřením předsedo-
vým podá ohrazení, rozhodne o tom senát.
Proti jeho rozhodnutí není samostatného pro-
středku opravného.
- 134 -
§ 212.
Prúvodnost protokolu.
(1) Pokud není výslovného odporu strany,
je protokol podle předcházejících předpisů se-
psaný plným důkazem o průběhu a obsahu
jednání.
(2) Jen protokolem může býti prokázáno,
že bylo šetřeno formalit ústního jednání.
(3) Průvodní moc protokolu není dotčena
změnou v osobě soudcově.
Protokoly mimo ústní jednání.
§213.
(1) Protokoly sepsané mimo ústní jednání
mají kromě údajů podle § 203 a zjištění podle
§ 204 obsahovati stručné vylíčení úředního
jednání a stručný údaj toho, co o skutkových
okolnostech přednesly strany nebo třetí
osoby.
(2) Ustanovení §§ 205 až 212 platí i pro tyto
protokoly.
Význam obsahu protokolu.
a) Pro soud;
§ 214.
(1) K obsahu jednacího protokolu a jeho
příloh, jakož i k obsahu protokolů, za rozepře
sepsaných soudcem z příkazu nebo dožáda-
ným a jsoucích po ruce rozhodujícímu soudu,
a jejich příloh budiž hleděno z povinnosti
úřední.
b) pro strany.
(2) Jestliže strany nebyly přítomny při jed-
nání soudce z příkazu nebo dožádaného, budiž
jim, pokud nemají místa ustanovení § 190,
odst. 3, před rozhodnutím dána příležitost vy-
sloviti se v ústním jednání o výsledcích tohoto
jednání a o údajích obsažených v zaslaných
spisech.
Šestá hlava.
Spisy.
§215.
Právo dovolávati se písemností.
Každá strana se může k odůvodnění svých
návrhů dovolávati také písemností, které jí
- 135 -
byly doručeny k podnětu odpůrcovu. Jestliže
se ztratily a ani u soudu není jejich stejnopis,
může strana žádati, aby jí bylo odpůrcem do-
voleno poříditi si svým nákladem opisy pří-
slušných písemností, které má v rukou.
§ 216.
Právo nahlížeti do spisů a poříditi si opisy.
Strany mohou nahlédati do všelikých spisů,
které se týkají jejich rozepře a jsou u soudu
(spisy procesní), vyjímajíc návrhy rozsudků
a usnesení, protokoly o poradách a hlasování
soudu a takové písemnosti, které obsahují opa-
tření disciplinární; s týmž omezením si mohou
na svůj náklad dáti pořídit opisy procesních
spisů a výpisy z nich.
§ 217.
Právo osob třetích nahlížeti do spisů a poříditi
si opisy.
Se svolením obou stran mohou také třetí
osoby nahlédnouti do procesních spisů a po-
říditi si z nich opisy. Jestliže strany nesvolí,
může osobě třetí, pokud osvědčí právní nebo
vědecký zájem, přednosta soudu dovoliti, aby
do spisů nahlédla a pořídila si z nich opisy.
§218.
Vrácení písemností stranám.
Písemnosti stranou soudu odevzdané buďte
jí vráceny k její žádosti, když účel uschování
minul.
Sedmá hlava.
Tresty a pokuty.
§219.
(1) Pořádkový trest nesmí přesahovati
500 Kč, proti advokátovi 1000 Kč; trest pro
svévoli nesmí přesahovati 3000 Kč.
(2) Peněžité tresty a pokuty, uložené podle
tohoto zákona, připadají státu.
(3) Jestliže by vinník nemohl platiti, budiž
peněžitý trest proměněn ve vazbu. Trvání
vazby ustanoví soud; avšak vazba nesmí pře-
sahovati deset dnů. Proti zmocněncům ze
stavu advokátů, kandidátů advokacie, veřej-
ných notářů a veřejných úředníků, kteří při
- 136 -
výkonu svého úřadu vystupují jako zmoc-
něnci, jakož i ze stavů jmenovaných v § 26,
odst. 1 nemá proměna ve vazbu místa.
(4) Peněžité pokuty uložené podle tohoto
zákona nelze změniti ve vazbu.
(5) Trestní opatření buďte vykonána
z úřední moci.
Osmá hlava.
Nedělní klid a soudní prázdniny.
§220.
Kdy se nesměji roky konati.
V neděli, zákonný den sváteční nebo pa-
mátný nesmějí se roky konati.
§221.
Soudní prázdniny.
Soudní prázdniny počínají 1. červencem a
končí 15. srpnem.
§222.
Jejich význam.
(1) Za soudních prázdnin se konají roky
a vydávají rozhodnutí jen ve věcech prázdni-
nových.
(2) V jiných věcech se konají jen prvé roky
a procesní úkony uvedené v § 239. Soudní
prázdniny nepůsobí na řízení upomínací.
§223.
Co je podle zákona prázdninovou věcí.
Věcmi prázdninovými jsou:
1. spory směnečné;
2. spory o pokračování ve stavbě nebo
v jiném díle;
3. spory o uznání otcovství k nemanžel-
skému dítěti a o nároky, příslušející podle
zákona matce a dítěti proti nemanželskému
otci;
4. jiné spory o výživné, k němuž je žalo-
vaný povinen podle zákona;
5. spory na ochranu držby;
6. řízení o výpovědích, odevzdání a převzetí
pachtovaných nebo najatých věcí, bytů nebo
- 137 -
jiných místností, jakož i jiné spory o vykli-
zení nemovitostí;
7. spory z poměru pracovního, služebního
nebo učebního;
8. spory mezi loďaři, lodníky, plťaři, povoz-
níky nebo hostinskými nebo osobami postave-
nými jim podle předpisů soukromého práva
v této příčině na roven a jejich zákazníky,
cestujícími nebo hostmi o závazcích z těchto
jejich vzájemných poměrů;
9. řízení o návrzích na zajištění důkazů;
10. spory vzniklé za exekučního řízení a
z jeho podnětu.
§224.
Prázdninové věci z usnesení soudu.
Přednosta soudu nebo předseda senátu
může mimo to také ještě jinou věc potřebu-
jící rychlého vyřízení prohlásiti v jednotlivém
případě za věc prázdninovou. Rozhodnutí
jeho nelze bráti v odpor opravným pro-
středkem.
§225.
1) Připadne-li počátek soudních prázdnin
do běhu lhůty nebo počátek lhůty do soudních
prázdnin, prodlužuje se lhůta o celou dobu
nebo onu část soudních prázdnin, která zbývá
ještě při počátku lhůty.
(2) Soudní prázdniny nemají vlivu na po-
čátek a uplynutí lhůt ve věcech prázdnino-
vých, konečných lhůt v opravném řízení proti
rozsudkům pro zmeškání, zahrnujíc v to i od-
por, a proti rozsudkům pro uznání a vzdání
a lhůty pro návrh na navrácení v předešlý
stav.
DRUHA ČÁST.
Řízení před krajskými soudy.
PRVNÍ ODDÍL.
Řízení až do rozsudku.
První hlava.
žaloba, odpověď na žalobu, přelíčení a pří-
pravné řízení.
§226.
Žaloba.
(1) žaloba budiž vznesena přípravným po-
dáním a obsahujž:
- 138 -
1. stručné, ale úplné vylíčení skutečností,
o které žalobce opírá svůj nárok ve věci hlavní
a ve věcech vedlejších;
2. přesné označení průvodních prostředků,
jichž žalobce zamýšlí při ústním přelíčení
užíti k důkazu těchto skutečností;
3. určitý návrh, jaké rozhodnutí o svém ná-
roku žalobce na soudě žádá.
(2) Kromě toho musí býti podle potřeby
v žalobě obsaženy i údaje, které slouží
k určení příslušnosti soudu, u něhož je žaloba
podána, jakož i ke zjištění jiných okolností,
k nimž se má hleděti z úřední povinnosti.
(3) Jinak platí o žalobě obecné předpisy
o přípravných podáních.
§227.
Hromadění žalob.
(1) žalobce se může domáhati v téže ža-
lobě několika nároků proti témuž žalovanému,
lze-li pro všechny nároky užíti téhož způsobu
řízení. Nejsou-li však tyto nároky v skutkové
nebo právní souvislosti, je to možné jen tehdy,
jestliže je procesní soud příslušný pro každý
jednotlivý nárok; u okresních soudů není
v tomto případě na překážku, že součet ná-
roků přesahuje hranici rozhodnou pro určení
věcné příslušnosti okresního soudu.
(2) U krajských soudů mohou nároky, které
patří před samosoudce, býti v téže žalobě
spojeny s nároky náležejícími před senát;
rozhoduje o nich pak senát.
§228.
Žaloba určovací.
žalobou se lze domáhati toho, aby bylo
určeno, že tu jest nebo není některý právní
poměr nebo právo, jestliže má žalobce právní
zájem na tom, aby tento právní poměr nebo
právo byly soudním rozhodnutím určeny co
nejdříve.
§229.
Přípravné návrhy.
(1) Již v žalobě lze učiniti návrh:
1. aby soud nařídil žalovanému při obeslání
k prvému roku nebo při obeslání k přelíčení,
aby přinesl k jednání jisté přesně označené
listiny, přezvědné věci nebo předměty ohle-
- 139 -
dání, které má a o nichž žalobce myslí, že jich
bude potřebovati k vedení důkazu;
2. aby soud včas opatřil k prvému roku
nebo k přelíčení listiny, přezvědné věci nebo
předměty ohledání, přesně označené a k ve-
dení důkazu, jak lze předvídati, potřebné a
u některého veřejného úřadu nebo u veřej-
ného notáře uschované;
3. aby soud obeslal k prvému roku nebo
k přelíčení svědky jmenované v žalobě.
(2) Návrhu dotčenému v odstavci 1, č. 2 bu-
diž vyhověno jen tenkrát, jestliže si strana
podle zákonných předpisů nemůže bez spolu-
působení soudu opatřiti příslušné listiny, pře-
zvědné věci nebo předměty ohledání, anebo
jestliže jí úřad nebo veřejný notář bezdů-
vodně odepřel věci ty vydati.
(3) Vztahují-li se průvodní prostředky na
jiné otázky nežli na ty, které jsou vyhra-
zeny prvému roku, nelze o nich učiniti opa-
tření při nařízení prvého roku.
§ 230.
Vyřízení žaloby.
(1) Předseda senátu ustanoví o žalobě rok
k ústnímu jednání (prvý rok).
(2) Míní-li však předseda senátu, že žaloba
je nepřípustná pro vyloučení pořadu práva,
pro nepříslušnost soudu, pro překážku rozepře
zahájené nebo pravomocně rozhodnuté, pro
nedostatek procesní způsobilosti nebo potřeb-
ného zákonného zastoupení na straně žalob-
cově nebo žalovaného, vyžádá si rozhodnutí
senátu o tom, zdali má rok naříditi, či učiniti
opatření podle § 6, či žalobu odmítnouti jako
nevhodnou k ustanovení roku.
§231.
(1) Prvý rok budiž, hledíc k času potřeb-
nému asi k doručení žaloby, ustanoven tak,
aby mezi doručením žaloby a rokem byla doba
asi patnácti dnů.
(2) Podle okolností případu může býti prvý
rok položen také na pozdější dobu, naproti
tomu však v naléhavých případech, pobývá-li
žalovaný v sídle soudu nebo může-li se tam
snadno v krátkém čase dostaviti, může býti
ustanoven k návrhu i na dobu kratší, a je-li
toho třeba, i tak, aby mezi doručením a rokem
byla toliko doba čtyřiadvacíti hodin.
- 140 -
§232.
Zahájení sporu.
(1) Rozepře je právně zahájena doručením
žaloby žalovanému (zahájení sporu).
(2) Lhůta se však zachová a její běh se pře-
trhuje již podáním žaloby na soud, ač není-li
předepsáno jinak. Byla-li žaloba soudem od-
mítnuta pro nepříslušnost soudu, trvají sou-
kromoprávní účinky spojené s podáním ža-
loby, jestliže byla žaloba znovu podána u pří-
slušného soudu do 30 dnů od právní moci
usnesení.
(3) Jestliže strana vznese nárok teprve za
rozepře, je o tomto nároku spor zahájen tím
okamžikem, kdy byl při ústním jednání před-
nesen. Ustanovení toto platí také, uplatňuje-li
žalovaný vzájemnou pohledávku započtením.
Nebude-li o této vzájemné pohledávce roz-
hodnuto, trvají soukromoprávní účinky spo-
jené s jejím uplatněním, bude-li tato pohle-
dávka zažalována do 30 dnů od pravomoc-
ného skončení sporu, v němž byla započtením
uplatňována.
§233.
(1) Zahájení sporu působí, že, pokud trvá,
nesmí býti o témže nároku ani u téhož ani
u jiného soudu veden nový spor. Byla-li za
zahájení sporu pro týž nárok podána nová
žaloba, budiž k návrhu nebo z úřední moci
odmítnuta.
(2) Pokud není jednání o žalobě v první
stolici skončeno, může žalovaný za ostat-
ních zákonných podmínek u soudu žaloby způ-
sobem předepsaným pro žaloby vůbec podati
žalobu navzájem.
§ 234.
Zcizení věd po zahájení sporu.
Zcizení věci nebo pohledávky uvedené ve
spor nemá vlivu na rozepři. Nabyvatel není
bez svolení odpůrcova oprávněn vstoupiti do
sporu jako hlavní strana.
§235.
Změna žaloby.
(1) Dokud nebyl spor zahájen (§ 232, odst.
1), je žalobce oprávněn změniti žalobu a ze-
jména rozšířiti žalobní návrh, jestliže se tím
nevyloučí příslušnost procesního soudu.
- 141
(2) Po zahájení sporu je k tomu potřebí
svolení odpůrcova. To se může státi zvláště
i tím, že žalovaný jedná o změněné žalobě,
aniž co proti změně namítá.
(3) Soud však může takovou změnu při-
pustiti i po zahájení sporu a přes odpůrcův
nesouhlas, jestliže se řízení změnou žaloby
ani neztíží ani neprotáhne. Proti tomuto roz-
hodnutí není opravného prostředku.
(4) Změnou žaloby nejsou změny, doplňky,
vysvětlení nebo opravy skutkového a průvod-
ního přednesu žaloby, pokud odůvodnění ža-
loby zůstává v podstatě stejné. Za téže pod-
mínky není změnou žaloby, byl-li její návrh co
do hlavní věci nebo vedlejších požadavků ob-
mezen nebo byl-li místo původně žádaného
předmětu žádán jiný předmět nebo peněžitá
náhrada, nikoli však vyšší hodnoty než před-
mět původně zažalovaný.
(5) Za změnu žaloby nebudiž považováno,
změní-li se žaloba určovací (§ 228) v žalobu
o plnění nebo naopak, nezvýší-li se tím hod-
nota předmětu rozepře.
§ 236.
Mezitímní návrh určovací.
(1) žalobce může bez svolení žalovaného až
do konce ústního jednáni, o kterém se vynese
rozsudek, učiniti návrh, aby právní poměr
nebo právo, jež se staly za rozepře spornými
a na jejichž existenci nebo neexistenci zcela
nebo zčásti závisí rozhodnutí o žalobě, byly
určeny v rozsudku, který bude o žalobě vy-
nesen, nebo v rozsudku, který před ním bude
předcházeti.
(2) Toto ustanovení nemá platnosti, může-li
se o předmětu nového návrhu jednati jen ve
zvláštním řízení, předepsaném výlučně pro
věci tohoto druhu, nebo vadí-li tomu předpisy
o věcné příslušnosti procesního soudu.
§ 237.
Zpětvzetí žaloby:
a) podmínky;
(1) žalobce může žalobu bez přivolení žalo-
vaného vzíti zpět jenom až do počátku prvého
roku; jestliže by se však žalovaný k němu ne-
dostavil, také ještě při prvém roku. Zřekne-li
se žalobce zároveň nároku nebo souhlasí-li ža-
- 142 -
lovaný se zpětvzetím žaloby, může býti žaloba
vzata zpět až do konce ústního přelíčení.
b) způsob;
(2) žalobce béře žalobu zpět podáním, jež
nutno žalovanému doručiti, anebo prohláše-
ním, jež učiní při ústním jednání.
c) účinky.
(3) Byla-li žaloba vzata zpět, má se za to,
jako by nebyla vznesena; žalobce je povinen
žalovanému nahraditi všechny náklady sporu
(§ 40), o kterých už nebylo pravomocně
uznáno, že je má nésti žalovaný. O návrhu,
aby byla přiznána náhrada nákladů, rozhoduje
senát usnesením jen tehdy, byla-li žaloba
zpět vzata při ústním přelíčení; ustanoviti
výši nákladů může býti ponecháno jednomu
členu senátu. Jinak o náhradě nákladů rozho-
duje předseda.
(4) Zpět vzatá žaloba může býti znova po-
dána, jestliže se žalobce při jejím zpětvzetí
nevzdal nároku, jehož se domáhal.
§ 238.
Právní následky uvedené v § 237 nastanou
i tenkráte, má-li se pokládati žaloba podle
ustanovení tohoto zákona za zpět vzatou.
§239.
Prvý rok.
(1) Prvý rok koná předseda senátu nebo
člen senátu, jejž k tomu předseda určí.
(2) Prvý rok jest určen k tomu, aby se stal
pokus o smír, aby byly ohlášeny překážky ne-
přípustnosti pořadu práva, nepříslušnosti
soudu, zahájeného sporu a věci pravomocně
rozhodnuté, jakož i aby bylo přijato prohlášení
pojmenovaného auktora. Při prvém roku
budiž dále učiněn návrh na zřízení jistoty za
náklady sporu; také může při něm býti sporná
věc vyřízena rozsudkem na základě uznání
nebo vzdání nebo pro zmeškání, anebo může
žalobce učiniti návrh, aby byla povolena
změna žaloby.
(3) O návrhu, aby byla dána jistota za nákla-
dy sporu nebo aby byla dovolena změna žaloby,
jakož i o návrhu na odmítnutí žaloby, poně-
vadž některá sporná strana je ke sporu ne-
způsobilá nebo osoba nastupující jako zá-
konný zástupce není k tomu oprávněna, budiž
- 143 -