soud po ústním jednání. Rozhodne-li soud, že
mají povinnost ujmouti se řízení, může se po
prohlášení tohoto rozhodnutí při témže roku
podle daných okolností zahájiti řízení o věci
hlavní nebo v něm pokračovati. To se má státi
zejména tenkráte, když rekurs proti onomu
usnesení bude asi marný.
Ztráta procesní způsobilosti,
změna v osobě zákonného zá-
stupce.
§ 152.
Kdy přerušení nastává.
(1) Pozbude-li strana procesní způsobilosti
nebo zemře-li zákonný zástupce strany nebo
zanikne-li jeho právo stranu zastupovati, aniž
se strana stala procesně způsobilou, přeruší
se řízení jen tenkráte, když strana těmito
změnami postižená není zastoupena zmocněn-
cem s plnou mocí procesní (§ 31).
Jak dlouho trvá.
(2) Přerušení trvá v těchto případech, do-
kud zákonný zástupce nebo nový zákonný
zástupce odpůrci neoznámí, že byl ustanoven
a že vstupuje v řízení.
Návrh odpůrcův, aby byl zákonný zástupce
obeslán.
(3) Aby způsobil pokračování v rozepři,
může i odpůrce navrhnouti obeslání zákon-
ného zástupce strany, která se stala nezpů-
sobilou k procesu, nebo nového zákonného zá-
stupce. V tomto případě platí obdobně usta-
novení § 149, odst. 3 a 4 a § 150 s tím rozdí-
lem, že, nedostaví-li se obeslaný zákonný zá-
stupce, nastávají účinky § 150 jen tehdy, pro-
káže-li odpůrce listinou, že obeslaný je zákon-
ným zástupcem.
Prohlášení konkursu.
§ 153.
Kdy se přeruší řízení při prohlášení kon-
kursu, ustanovuje konkursní řád.
úmrtí advokáta nebo ztráta
jeho způsobilosti k dalšímu
zastupování.
§ 154.
Kdy přerušení nastává.
(1) Zemře-li advokát strany (§§ 25 a 26),
nebo stane-li se nezpůsobilým stranu dále za-
stupovati, řízení se přeruší.
- 112
Jak dlouho přerušení trvá ve sporech:
a) advokátských;
(2) Ve sporech advokátských trvá toto pře-
rušení jen do té doby, až strana zřídí jiného
advokáta, tento advokát oznámí soudu, že je
stranou zmocněn, a zároveň vstoupí v řízení.
Aby tento vstup do řízení byl způsoben, může
předseda senátu straně, která má zříditi no-
vého zástupce, k návrhu jejího odpůrce ulo-
žiti, aby si tohoto zástupce zřídila ve lhůtě jí
k tomu zároveň stanovené. Návrh tento budiž
podán u soudu, u kterého je věc, o niž jde,
v době, kdy advokát zemřel nebo se stal ne-
způsobilým k dalšímu zastupování. Nebude-li
nový zástupce v určené lhůtě soudu oznámen
a zároveň jeho mocný list předložen, má se
za to, že vstup do řízení nastal vypršením
této lhůty, a stranu, která včas neučinila žá-
daného oznámení, stihnou od této chvíle
všechny právní újmy, které tento zákon spo-
juje s tím, že nebyl zřízen advokát v advo-
kátském sporu. O spisech podaných obmeška-
lou stranou po vypršení lhůty platí obdobně
ustanovení § 36, odst. 2.
b) ostatních.
(3) Ve sporech, v kterých není zastoupení
advokátem předepsáno, trvá přerušení až do
té doby, kdy strana sama nebo zmocněncem
činně vystoupí nebo kdy jí bude doručena vý-
zva soudu, aby ve sporu pokračovala. Tuto
výzvu může navrhnouti také odpůrce a platí
o ní předpis § 149, odst. 4.
Zastaví-1i soud úřední
činnost.
§ 155.
(1) Přestane-li činnost soudu pro válku
nebo pro jiné události, přeruší se na dobu,
pokud tento stav trvá, řízení ve všech sporech
zahájených u tohoto soudu.
(2) Po zániku překážky může každá ze
stran navrhnouti, aby se v řízení pokračovalo.
Jiné překážky řízení.
§ 156.
Podmínky přerušení.
(1) Vykonává-li strana za branné pohoto-
vosti státu vojenskou službu nebo jiné osobní
úkony anebo pobývá-li na místě, které podle
- 113 -
úředního nařízení je pro mobilisaci nebo pro
válku nebo pro jiné události odloučeno od
styku se soudem, u něhož je rozepře zahá-
jena, a je-li zároveň obava, že by tyto okol-
nosti mohly působiti na vedení sporu v ne-
prospěch nepřítomné strany, může soud k ná-
vrhu nebo z úřední moci řízení přerušiti, a to
i tehdy, když je nepřítomná strana zastou-
pena procesním zmocněncem (§ 31. )
Návrh na přerušení a řízení o něm.
(2) Návrh budiž podán u soudu, u kterého
se spor právě projednává; může býti učiněn
také ústně. Rozhodne se bez ústního jednání;
avšak soud může před rozhodnutím zavésti
šetření, jichž je třeba pro vysvětlení.
(3) Každá ze stran může navrhnouti, aby
se v přerušeném řízení pokračovalo.
Účinky přerušení.
§ 157.
Vyloučení jakýchkoli procesních úkonů.
(1) Pokud je řízení přerušeno, nemohou
ani soud ani strany nebo osoby třetí činiti
procesní úkony, které se vztahují na přeru-
šený spor. Zejména nemohou býti vydávány
obsílky k projednávání sporu, obsílky pak,
které byly snad již dříve vydány na dobu po
nastalém přerušení, pozbývají účinnosti; rov-
něž přestanou běžeti lhůty k výkonu kterého-
koli procesního úkonu. Když se počne pokra-
čovati v řízení, jde plná lhůta znova.
Jaké má následky, byl~li procesní úkon přes
to předsevzat.
(2) Procesní úkony předsevzaté za přeru-
šení nemají, pokud je nelze zachovati bez
újmy stran, právního účinku a soud je
z úřední moci odmítne, po případě dodatečně
vyřkne jejich nepřípustnost.
Které úkony nejsou přerušením vyloučeny.
(3) Přerušení, které nastalo, když bylo
skončeno ústní jednání, nepřekáží tomu, aby
bylo prohlášeno nebo písemně vyhotoveno
rozhodnutí, jež se má na základě projedná-
vání vydati. Rovněž nepřekáží přerušení ří-
zení tomu, aby byly zajištěny důkazy nebo
byla vykonána zajišťovací opatření.
- 114 -
O pokračování v přerušeném
řízení.
§ 158.
Jak lze způsobiti, aby se v přerušeném řízení
pokračovalo.
Nenařizuje-li se v předcházejících ustano-
veních jinak, lze způsobiti pokračování v pře-
rušeném řízení návrhem, aby byl ustanoven
rok k ústnímu jednání nebo aby se v ústním
jednání pokračovalo, a jde-li o případy uve-
dené v § 157, odst. 3, aby prohlášené nebo se-
psané rozhodnutí bylo doručeno. Nastalo-li
přerušení za lhůty, určené k některému pro-
cesnímu úkonu, bude dán podnět k pokračo-
vání návrhem na opětné vyměření lhůty pro
tento procesní úkon. Zánik důvodu přerušení
budiž osvědčen. Tato ustanovení platí ze-
jména také, když byl pro úmrtí strany zřízen
opatrovník pozůstalosti; pokračování může
navrhovati nejen opatrovník, nýbrž také od-
půrce zemřelé strany.
§159.
Kde se podává návrh na pokračování.
(1) Návrh, aby bylo způsobeno pokračování
v řízení (§ 158), budiž učiněn u soudu, u kte-
rého je spor v době, kdy nastal důvod pře-
rušení.
Jak soud o něm rozhoduje.
(2 O návrhu podle § 158 rozhodne soud bez
ústního jednání; před rozhodnutím však bu-
diž vyslechnut odpůrce, jestliže je pochybno,
zda důvod přerušení zanikl.
Následky promeškání, bylo-li návrhu na po-
kračování vyhoveno.
(3) Při položení roku k jednání o návrhu na
pokračování (§ 149, odst. 3, § 152, odst. 3)
i v usneseních, jimiž se vyhovuje návrhu na
pokračování podle § 149, odst. 2, §§ 152 až 156
a 158 nebo jimiž se v řízení z moci úřední po-
kračuje, buďte oznámeny stranám následky,
které by nastaly při zmeškání.
§160.
Určení doby, o níž se má za to, že se od ní
v řízeni pokračuje.
(1) V případech §§ 150, 151 a 152, odst. 3
budiž v rozhodnutí, jímž se vyslovuje povin-
- 115 -
nost pokračovati v řízení, udána doba, od níž
se v řízení pokračuje, ačli se při roku, urče-
ném k jednání o návrhu, ihned nejednalo ve
věci samé.
(2) Ve všech jiných případech budiž doba
tato, pokud neplatí předpisy § 154, určena
soudem v rozhodnutí o návrhu, aby se pokra-
čovalo, nebo v usnesení, jímž bylo z úřední
moci způsobeno pokračování v řízení.
§161.
Účinky pravomocného rozhodnutí o pokračo-
vání na procesní úkony předsevzaté za pře-
rušení.
Nabylo-li rozhodnutí soudu o tom, že se má
v přerušeném řízení pokračovati, právní moci,
pozbývají tím samy sebou jakéhokoli práv-
ního významu také procesní úkony, jež byly
za přerušení ve sporu předsevzaty (§ 157,
odst. 2), vyjímajíc úkony uvedené v § 157,
odst. 3, věta poslední.
§ 162.
Předcházejících ustanovení budiž obdobně
užito všude tam, kde podle tohoto zákona má
nastati přerušení řízení z jiných důvodů,
nežli uvádí tato hlava, a není o tom ustano-
veno něco jiného.
O klidu řízení.
§163.
Podmínky a účinky klidu řízení.
Strany se mohou shodnouti, aby se proza-
tím dále nejednalo; dohoda taková jest účinná
teprve od té doby, kdy byla oběma stranami
soudu oznámena. S klidem řízení jsou spojeny
právní účinky přerušeného řízení, s tou vý-
jimkou, že běh konečných lhůt nepřestává.
Klid řízení má mimo to za následek, že se
v řízení nemůže pokračovati před vypršením
tří měsíců ode dne, kdy byla dohoda soudu
oznámena.
§164.
Návrh na pokračování.
Klid řízení trvá, až ta nebo ona strana na-
vrhne, aby byl ustanoven rok k ústnímu jedná-
ní, nebo když bylo za lhůty určené k procesní-
mu úkonu řízení ponecháno v klidu, až ta nebo
- 116 -
ona strana navrhne, aby pro tento procesní
úkon byla znovu ustanovena lhůta. Stane-li se
to před vypršením tříměsíční lhůty (§ 163)
nebo delší doby smluvené mezi stranami pro
klid řízení, má soud tento návrh z úřední
moci nebo k žádosti odpůrcově bez projednání
odmítnouti nebo vyřknouti, že nařízené snad
už ustanovení roku nebo lhůty je neúčinné.
§165.
Kdy nastává klid mlčky.
(1) Nedostaví-li se k ústnímu jednání ani
ta ani ona strana, nastane klid řízení, ačli ne-
dostavení strany podle předpisů tohoto zákona
nemá účinku na postup sporu. Navrácení
k předešlému stavu se připouští.
(2) Po uplynutí tří let ode dne, kdy byla do-
hoda o klidu řízení soudu oznámena (§ 163)
nebo kdy byl rok k ústnímu jednání oběma
stranami zmeškán (odstavec 1), považuje se
spor za zaniklý.
TŘETÍ ODDÍL.
ústní jednáni.
První hlava.
Veřejnost.
§166.
(1) Jednání před rozhodujícím soudem, po-
čítajíc v to i prohlášení soudcovského rozhod-
nutí, koná se, pokud neustanovuje tento zákon
jinak, veřejně.
(2) Jakožto posluchači mají přístup toliko
osoby dospělé, a nejde-li o osoby, které svou
veřejnou službou jsou povinny nositi zbraň,
neozbrojené.
(3) Osoby, jejichž přítomnost neodpovídá
důstojnosti místa, buďte z posluchačstva vy-
loučeny.
§167.
Kdy veřejnost vyloučena býti: a) musí;
(1) Veřejnost budiž vyloučena, jestliže by
veřejným projednáváním sporu byly ohro-
ženy mravopočestnost, veřejný pořádek, zá-
jmy obrany státu, nebo je-li odůvodněna
obava, že by bylo veřejnosti jednání zneužito
- 117 -
k tomu, aby bylo jednání rušeno nebo aby
bylo zjištění stavu věci znesnadněno.
b) může.
(2) Mimo to může soud k návrhu třeba jen
jedné strany veřejnost vyloučiti, jestliže to
je odůvodněno slušným zájmem strany.
V jakém rozsahu.
(3) Veřejnost může býti vyloučena pro celé
jednání, zahrnujíc v to i prohlášení rozsudku,
nebo pro jednotlivé části jeho. Pokud je vy-
loučena veřejnost jednání, jest zapověděno
veřejně rozhlašovati jeho obsah.
§ 168.
Jednání a rozhodnutí o návrhu. Opravné
prostředky.
(1) O návrhu na vyloučení veřejnosti se
jedná v zasedání neveřejném.
(2) Rozhodnutí o něm musí býti prohlášeno
veřejně. Proti usnesení, jímž byla veřejnost
vyloučena, není samostatného opravného pro-
středku; byl-li však návrh na vyloučení ve-
řejnosti zamítnut, není proti tomu vůbec
opravného prostředku, ačli návrh na vylou-
čení veřejnosti nebyl odůvodněn zájmy obra-
ny státu.
§ 169.
Kdo má přístup k jednání i po vyloučení ve-
řejnosti.
(1) Byla-li veřejnost vyloučena, může každá
strana žádati, aby byli kromě jejího zmoc-
něnce jednání přítomni dva její důvěrníci.
(2) Osobám ustanoveným v soudcovské
službě, pak konceptním úředníkům státního
zastupitelství a ministerstva spravedlnosti a
advokátům je dovolen přistup i při vyloučení
veřejnosti, ačli veřejnost nevylučuje zákon
nebo nebyla-li vyloučena soudem z důvodu uve-
deného v § 167, odst. 2.
§ 170.
Kdy veřejnost jednání neplatí.
(1) Veřejnost jednání neplatí pro výslech
nebo slyšení jedné nebo obou stran, které
podle předpisů tohoto zákona předcházejí před
usnesením o některém návrhu.
- 118 -
(2) Výslech stran, svědků, znalců a jiných
osob mimo jednání před rozhodujícím soudem
děje se rovněž s vyloučením veřejnosti.
Druhá hlava.
Přednesy stran a řízení sporu.
Přednesy stran.
§ 171.
Ústnost jednání.
Před rozhodujícím soudem jednají strany
o právní rozepři ústně. Ve sporech, v kterých
je nařízeno zastoupení advokáty, připravuje
se ústní jednání podáními. Jinak je třeba pří-
pravných podání jen tam, kde to tento zákon
zvláště uvádí.
§172.
ústní přednesy stran.
(1) Po vyvolání věci buďte strany slyšeny
se svými návrhy, se svými údaji o skutcích,
jimiž odůvodňují své vlastní návrhy nebo vy-
vracejí návrhy odpůrcovy, jakož i se svými
důkazy a nabízením jich a s právními vývody
týkajícími se sporného poměru (přednesy
stran), čísti písemná pojednání místo ústních
přednesů nebo poukazovati na obsah písem-
ných podání místo ústního přednesu se ne-
připouští.
(2) Listiny, kterých se strany v přednesech
dovolávají, buďte předčítány toliko potud,
pokud nejsou soudu nebo odpůrci ještě známy
nebo jde-li o doslovné znění.
(3) Je-li spor připraven přípravnými podá-
ními, může za souhlasu stran zahájiti ústní
jednání předseda senátu sám, a to tím, že
ústně vyloží podstatný obsah spisů, načež
strany po případě doplní tento přednes svými
ústními přednesy. Předseda nesmí při tom
nahraditi volný přednes čtením spisů ani pro-
jeviti své mínění o rozhodnutí, jež má býti
učiněno.
(4) Jinak smí soud při rozhodování při-
hlížeti k obsahu písemných podání stran jen
potud, pokud byl jejich obsah přednesen
ústně.
- 119 -
§173.
Povinnost stran udati pravdu.
Každá strana je povinna, aby uvedla ve
svých přednesech podle pravdy, úplně a
určitě všechny skutkové okolnosti potřebné
v tom neb onom případě k odůvodnění jejích
návrhů, aby nabídla důkazy nutné ke zjištění
jejích údajů, aby se s určitostí prohlásila
o skutkových údajích svého odpůrce a jím na-
bídnutých důkazech, aby vyložila výsledky
dokazování a s určitostí se vyslovila o přísluš-
ných vývodech svého odpůrce.
§174.
Právo stran, uváděti až do konce ústního
jednání nové skutečnosti a průvodní pro-
středky; obmezení tohoto práva soudem.
(1) Strany mohou až do konce ústního jed-
nání přednésti nová skutková tvrzení a nové
průvodní prostředky, vztahující se k před-
mětu jednání.
(2) Soud však může k návrhu nebo z úřední
moci prohlásiti, že nebude k takovému před-
nesu přihlížeti, jestliže nové údaje a důkazy
nebyly dříve uvedeny, ač o nich strana patrně
věděla, a jestliže by se jejich připuštěním vy-
řízení sporu značně zdrželo. To platí zejména,
když strana nevyhověla vyzvání, aby se
osobně dostavila (§ 179, odst. 1, č. 1), a soudu
nebylo proto možno hned při prvním ústním
jednání zjistiti skutková tvrzení obou stran.
Potvrdí-li soud druhé stolice usnesení prvního
soudu, nelze se k tomu vraceti v dalším oprav-
ném řízení.
(3) Dopustí-li se při tom advokát hrubého
zavinění, může mu býti ještě uložen trest po-
řádkový.
§175.
Rozdíl pouhého slyšení (vyslechnutí) od úst-
ního jednání.
(1) Je-li v zákoně nařízeno, aby soud, dříve
než rozhodne, slyšel strany nebo jiné osoby,
neplatí o takovémto výslechu předpisy pro
ústní jednání.
(2) Projevy osob, o něž běží, mohou se tu
státi před soudem ústně; není však třeba, aby
byly při tom zároveň také ostatní osoby, jež
bude nutno snad rovněž vyslechnouti, ani aby
byl o tomto slyšení sepisován protokol; stačí
- 120 -
stručný záznam na spisech, zachycující vý-
sledky takového výslechu.
(3) Soud může však slyšeti osoby, o něž jde,
také tak, že si od nich vyžádá projev písemný.
(4) Rovněž není zpravidla třeba, aby každé
slyšené osobě byla poskytnuta příležitost vy-
jádřiti se o projevech, které byly učiněny ode
všech ostatních osob vyslechnutých v téže
věci.
Řízení sporu.
1. Předsedou.
§176.
Všeobecné povinnosti předsedovy.
(1) ústní jednání řídí předseda senátu.
(2) Předseda zahajuje, řídí a uzavírá jed-
nání, uděluje slovo a může je odníti tomu,
kdo neposlechne jeho příkazů, vyslýchá osoby,
které mají vypovídati k dokazování, a prohla-
šuje rozhodnutí senátu.
(3) Předseda má pečovati o to, aby věc,
o niž jde, byla úplně probrána, avšak aby také
nebylo jednání rozvláčností a nezávazným ve-
dlejším projednáváním protahováno a aby
bylo skončeno co možná s urychlením.
§177.
Zvláštní povinnost působiti k vyřízení véd.
(1) Předseda má, nařizuje ústní jednání,
učiniti z úřední povinnosti veškerá opatření,
kterých je třeba, aby spor mohl býti při na-
řízeném roku vyřízen. Předseda může, dříve
než takováto opatření učiní, vyžádati si usne-
sení senátu.
(2) Zejména může býti stranám přikázáno,
aby ve lhůtě zároveň určené uložily k soudu
listiny, jichž chtějí užíti za průvodní prostřed-
ky, k nahlédnutí odpůrcovu a aby oznámily
jména a bydliště svědků, kteří mají býti vy-
slechnuti. Stačí označiti svědka takovým způ-
sobem, aby mohl býti obeslán. Jestliže strana
nevyhoví takovému příkazu a učiní to, co jí
bylo uloženo, teprve při pokračování v ústním
jednání, může senát k návrhu nebo z moci
úřední prohlásiti, že nebude k tomuto před-
nesu přihlížeti, jestliže by se tím další jed-
nání protáhlo.
- 121 -
§178.
Povinnost předsedova: a) dotazovati se
stran;
(1) Předseda má při ústním jednání půso-
biti dotazováním nebo jiným způsobem
k tomu, aby skutkové údaje rozhodné pro ře-
šení věci byly učiněny, nebo aby nedostatečné
skutkové údaje, které jsou uváděny k odů-
vodnění nebo poražení nároku, byly do-
plněny, aby průvodní prostředky pro tyto
údaje byly naznačeny, nebo aby nabídnuté
důkazy byly doplněny a aby vůbec byla dána
všechna vysvětlení, která se jeví potřebná
k tomu, aby skutkový podklad práv a nároků
stranami tvrzených byl podle pravdy na jisto
postaven.
b) upozorňovati strany.
(2) Sezná-li předseda, že strany, vyličujíce
skutkový děj, vycházejí s právního hlediska
podle mínění soudu pochybeného, je povinen
upozorniti je na možnost jiného právního na-
zírání a dáti jim návod o tom, co by se podle
jeho mínění mohlo jeviti rozhodným po
stránce skutkové i důkazní.
(3) Odchýlí-li se strana ve svém přednesu
od obsahu svého přípravného podání nebo ne-
shoduje-li se přednes strany s procesními
spisy, k nimž se jinak musí z úřední moci při-
hlížeti, má předseda na to upozorniti. Rovněž
má vytknouti pochybnosti, jež se objeví vzhle-
dem k tomu, k čemu nutno hleděti z úřední
povinnosti.
Dotazovací činnost členů senátu.
(4) Kromě předsedy se mohou také ostatní
členové senátu vhodně dotazovati stran, aby
byl sporný poměr vyšetřen a skutkový podklad
zjištěn.
§179.
Opatření předsedova sloužící ke zjištění
skutkového podkladu.
(O Aby předseda splnil povinnosti podle
§§ 177 a 178, může zejména:
1. vyzvati strany, aby se osobně dostavily
k ústnímu jednání, a upozorniti je na ná-
sledky, neuposlechnou-li (§ 174, odst. 2);
2. naříditi, aby strany předložily a po jistý
čas u soudu ponechaly listiny, jež mají ve
svých rukou a jichž se ta nebo ona strana do-
- 122 -
volávala, dále spisy, věci přezvědné nebo před-
měty ohledání, rodokmeny, plány, náčrty a
jiné výkresy a písemné pomůcky;
3. naříditi, aby byly opatřeny listiny, které
jsou uschovány u některého veřejného úřadu
nebo veřejného notáře a kterých se některá
ze stran dovolává, věci přezvědné a předměty
ohledání;
4. naříditi ohledám s přibráním stran a po-
sudek znalci, jakož i obeslati za svědky osoby,
od nichž podle žaloby nebo podle průběhu jed-
nání lze očekávati vysvětlení o rozhodných
skutkových okolnostech.
(2) Takováto opatření mohou býti nařízena
i před počátkem ústního jednání, je-li obava,
že by jinak okolnosti pro rozhodnutí důležité
nemohly býti už na jisto postaveny, nebo že
by některého průvodního prostředku později
nemohlo býti už užito nebo jen za značně těž-
ších podmínek.
§180.
Dotazovací činnost stran.
(1) Každá strana se může k vysvětlení věci
dotazovati přítomného odpůrce nebo jeho zá-
stupce prostřednictvím předsedy, nebo se svo-
lením předsedovým přímo, o všech okolnos-
tech týkajících se předmětu sporu nebo úst-
ního jednání, rozhodných pro vedení rozepře,
a zejména také o tom, zdali a jaké jsou tu
listiny, věci přezvědné a předměty ohledání
sloužící k vedení sporu.
Otázky nepřiměřené a nepřípustné.
(2) Jestliže předseda odmítne některou
otázku jako nepřiměřenou nebo jestliže od-
půrce popírá přípustnost některé otázky,
může strana žádati, aby o tom rozhodl senát.
§181.
Je-li strana neschopna srozumitelně se vy-
jádřiti o předmětu sporu nebo ústně jednati.
(1) Jestliže strana, která se dostavila k úst-
nímu jednání bez zmocněnce, není schopna,
aby se srozumitelně vyjádřila o předmětu
sporu nebo aby ústně jednala, budiž rok před-
sedou odročen na dobu co nejkratší a tato
strana poukázána, aby se k novému roku do-
stavila se způsobilým zmocněncem, je-li třeba,
s advokátem, jinak že se bude míti za to, že
se nedostavila. Opětně rok proto odročovati
nelze.
- 123 -
Neschopnost zmocněnce nebo zákonného
zástupce.
(2) Těchto ustanovení budiž obdobně užito
také tenkráte, když zmocněnec strany není
schopen srozumitelně se vyjádřiti o předmětu
sporu nebo ústně jednati a strana sama buď
není přítomna, nebo nemůže se s ní vzhledem
k § 25, odst. 1 jednati. Jestliže takováto pře-
kážka nastane při zákonném zástupci, má
předseda dáti zároveň potřebné příkazy, aby
byl zřízen způsobilý zmocněnec.
§182.
Jaké účinky má odpor stran proti nařízením
předsedovým.
(1) O odporu účastníka jednání proti pří-
pustnosti předsedova nařízení týkajícího se
řízení rozepře anebo proti přípustnosti otázky
předsedy nebo člena senátu rozhoduje senát.
(2) Proti rozhodnutí senátu není samostat-
ného prostředku opravného. Totéž platí o roz-
hodnutích senátu podle §§ 174, odst. 2, 177,
odst. 2 a 180, odst. 2.
2. Senátem.
§183.
Kdy může býti několik sporů spojeno k spo-
lečnému projednáni.
(1) Je-li u téhož soudu zahájeno několik
sporů mezi týmiž osobami nebo mezi touž oso-
bou jakožto procesním odpůrcem a různými
žalobci nebo žalovanými, mohou tyto spory
usnesením senátu býti spojeny k společnému
projednání, je-li patrno, že se tím jejich vy-
řízení zjednoduší nebo urychlí nebo zlevní.
Za týchž podmínek může u krajských soudů
senát k společnému jednám i rozhodnutí spo-
jiti se svými spory i spory náležející jinak
před samosoudce.
(2) Společným rozsudkem mohou býti roz-
hodnuty jen spory mezi týmiž stranami.
§184.
Oddělené jednáni: a) o několika nárocích
téže žaloby;
Senát může naříditi, aby se o několika ná-
rocích téže žaloby jednalo odděleně. Rovněž
může naříditi, aby se odděleně jednalo o vzá-
- 124
jemných pohledávkách, kterých se domáhá
žalovaný.
§ 185.
b) o samostatných sporných článcích nebo
samostatných útočných nebo obranných pro-
středcích, vztahujících se na jeden a týž
nárok;
(1) Vyskytne-li se při odůvodňování téhož
nároku nebo při obraně proti témuž nároku
několik samostatných sporných článků, nebo
užije-li se vzhledem k témuž nároku několika
samostatných útočných nebo obranných pro-
středků, může senát naříditi, aby bylo jednání
omezeno nejprve na jeden nebo na některé
z těchto sporných článků.
c) zejména o procesních obranách.
(2) Zejména může senát naříditi, aby se nej-
prve odděleně jednalo o námitce nepříslušnosti
soudu, nepřípustnosti pořadu práva, sporu za-
hájeného nebo věci pravomocně rozsouzené.
§ 186.
Přerušení jednání soudem: a) pro předurču-
jící jiný spor;
(1) Jestliže rozhodnutí sporu zcela nebo
zčásti závisí na tom, zdali tu jest či není jistý
právní poměr, který je předmětem jiného
sporu nebo který má býti na jisto postaven
v zahájeném řízení správním, může senát na-
říditi, aby bylo řízení přerušeno na tak dlou-
ho, až bude o tomto právním poměru v onom
jiném sporu nebo ve správním řízení pravo-
mocně rozhodnuto.
b) pro spor o přípustnost vedlejší intervence
nebo pro hlavní intervenci;
(2) Jednání o hlavní věci může senát pře-
rušiti k návrhu také tehdy, vznikne-li spor
o přípustnost vedlejší intervence, anebo pro
hlavní intervenci.
(3) Po pravomocném vyřízení příslušné
rozepře nebo správního řízení, hlavní inter-
vence nebo sporu o přípustnost vedlejší inter-
vence budiž k návrhu nebo z moci úřední po-
kračováno v řízení ve věci hlavní.
§ 187.
c) pro úmrtí strany zastoupené osobou opa-
třenou plnou mocí procesní, nebo pro ztrátu
procesní způsobilosti takovéto strany;
(1) Zemře-li nebo pozbude-li procesní způ-
sobilosti nebo zákonného zastoupení strana,
- 125 -
která je zastoupena advokátem nebo jiným
zmocněncem s plnou mocí procesní (§ 31),
může senát na návrh zmocněncův, a jde-li
o úmrtí strany, i na návrh odpůrcův spor pře-
rušiti.
(2) Co se týče trvání tohoto přerušení a po-
kračování v řízení, platí zde obdobně ustano-
vení §§ 149 až 152 s tou obměnou, že obsílku
nutno doručiti i zmocněnci.
§188.
d) pro podezření z trestného činu.
(1) Vznikne-li za sporu podezření z trest-
ného činu, jehož vyšetření a odsouzení bude
míti, jak lze předvídati, rozhodný vliv na ře-
šení sporu, může senát naříditi, aby byl spor
přerušen až do skončení trestního řízení.
(2) Takové přerušení se může státi ze-
jména, je-li důvodné podezření, že listina dů-
ležitá pro rozhodnutí rozepře byla podvržena
nebo padělána, nebo že se svědek, znalec nebo
strana, k jejichž výpovědi by senát jinak, jak
lze předvídati, při rozhodování přihlížel, do-
pustili křivé výpovědi.
(3) Po pravomocném skončení trestního ří-
zení budiž k návrhu nebo z úřední moci po-
kračováno v přerušeném řízení ve věci hlavní.
§189.
Volnost senátu zrušiti takováto svoje
usnesení.
(1) Senát může k návrhu nebo z úřední
moci zase zrušiti svá usnesení o tom, aby bylo
jednání nebo řízení odděleno, spojeno nebo
přerušeno. Zrušení toto nemůže již býti na-
řízeno, když je senát vázán rozsudkem, který
vydal, nebo když se ono nařízení stalo před-
mětem rozhodnutí stolice vyšší.
(2) Bude-li zrušeno společné projednávání
sporu senátního se sporem, který by náležel
před samosoudce, náleží senátu, aby dále jed-
nal a rozhodoval i ve sporu samosoudcov-
ském.
Opravné prostředky.
(3) Proti usnesením podle §§ 183 až 188, po-
kud nestanoví, aby bylo řízení přerušeno, není
opravného prostředku. Proti usnesení, kterým
bylo odepřeno pokračovati v přerušeném ří-
zení, rekurs se připouští.
- 126 -
Konec jednání.
§190.
Kdy se jednáni končí.
(1) Předseda prohlásí jednání za skončené,
když senát pokládá věc, o niž jde, nebo otázku,
o níž má býti rozhodnuto odděleně, za úplně
probranou a zralou k rozhodnutí.
Jednotnost přelíčení.
(2) Jednání se pokládá až do prohlášení, že
je skončeno, za jediný celek.
Kdy lze přelíčení skončiti, aniž byly všechny
připuštěné důkazy provedeny.
(3) Jednání může býti prohlášeno za skon-
čené, třebas ještě nejsou provedeny všechny
připuštěné důkazy, jde-li jen o provedení jed-
notlivých důkazů soudcem dožádaným a vzda-
jí-li se buďto obě strany jednání o jich vý-
sledku, nebo má-li senát za to, že se bez ta-
kového jednání obejde; anebo jde-li o důkaz
spisy veřejných úřadů nebo veřejnými listi-
nami a vzdají-li se obě strany jednání o vý-
sledku tohoto dokazování. V těchto případech
soud, jakmile dojdou spisy o provedení dů-
kazů nebo vyžádané spisy a listiny, rozhodne,
aniž znovu nařídí přelíčení.
Opětné zahájení skončeného jednání.
(4) Senát může naříditi, aby jednání již
skončené bylo opět zahájeno, jeví-li se mu
toho pro rozhodnutí třeba.
§191.
Práva samosoudcova.
Projednává-li spor samosoudce, příslušejí
mu práva vyhrazená v tomto zákoně jinak se-
nátu i jeho předsedovi.
Výtka vad.
§192.
Kdy se nepřipouští.
(1) Porušení předpisů upravujících řízení,
zejména pak formu procesního úkonu, ne-
může strana, jež se má tím za postiženou, již
vytýkati, jestliže se dala do dalšího projed-
návání věci, aniž vytkla poklesek, ač jí byl
znám nebo znám býti musil.
- 127 -