mezi papíry, v kterých lze ukládati sirotčí pe-
níze, nebo není-li jich, jiné cenné papíry tu-
zemské, které mají cenu tržní nebo bursovní,
o nichž má soud za to, že poskytují dostateč-
nou úhradu. Vyloučeny jsou cenné papíry,
které nejsou v oběhu a které nejsou opatřeny
běžnými kupony a talony. Hodnota cenných
papírů se počítá nejvýše dvěma třetinami
kursu, jejž mají v den, kdy byly složeny, a
nikdy výše, než činí jejich hodnota nominální.
(2) Dále mohou jako jistota býti připuštěny
také vkladní knížky zemských ústavů úvěr-
ních, čs. poštovní spořitelny, jiných tuzem-
ských spořitelen nebo podle uvážení soudu též
tuzemských záložen. Jestliže by osoba jisto-
tou povinná nemohla tyto způsoby jistoty vů-
bec opatřiti nebo jen nesnadně, může soudce
připustiti, aby jistota byla opatřena hypoté-
kou, poskytující zákonnou jistotu, na některé
tuzemské nemovitosti anebo k placení způso-
bilými rukojmími, kteří mají v tuzemsku svůj
obecný soud.
(3) Složením k soudu vzniká zástavní právo
k složenému předmětu pro nárok, pro který
byla jistota dána.
Jistota pro náklady sporu.
§56.
Kdo je povinen jistotu dáti.
(1) Když cizinci vystupují jako žalobci
před tuzemským soudem, mají žalovanému
k jeho žádosti dáti jistotu za náklady sporu,
neustánovují-li mezinárodní smlouvy jinak.
(2) Závazku zříditi jistotu však není:
1. když podle zákonů státu žalobcova nejsou
českoslovenští státní občané za stejných okol-
ností povinni zříditi jistotu za náklady sporu;
2. je-li žalobcem osoba bez státního občan-
ství, mající své bydliště v tuzemsku;.
3. má-li žalobce v tuzemsku jmění dosta-
tečné k uhrazení nákladů na rozepři, záleže-
jící v nemovitostech nebo pohledávkách na
takovýchto nemovitostech knihovně zajiště-
ných;
4. při žalobách ve sporech manželských;
5. při žalobách v řízení rozkazním a smě-
nečném, při žalobách navzájem i při žalobách,
které jsou podány k veřejnému soudnímu vy-
zvání.
(3) Jestliže by vznikla pochybnost o záko-
nodárství, zařízeních a o tom, jak se chová
- 79 -
stát žalobcův, budiž vyžádáno prohlášení mi-
nisterstva spravedlnosti. Prohlášení toto jest
pro soud závazné.
§ 57.
Kdy nutno učiniti návrh na složení jistoty.
(1) Návrh na složení jistoty za náklady
sporu musí býti učiněn při prvním roku a
předtím, než se žalovaný dá do hlavní věci,
jinak se nepřipouští. Povinnost žalovaného
ohlásiti včas obranu nepříslušnosti není tím
dotčena.
(2) V návrhu budiž po každé udána výše
jistoty. O tomto návrhu rozhoduje soud usne-
sením.
§ 58.
Kdy lze žádati jistotu i dodatečné.
žalovaný může žádati za zřízení jistoty
i tenkráte, když žalobce za sporu pozbude čes-
koslovenského státního občanství nebo když
zanikne podmínka, pod kterou byl cizinec
zproštěn povinnosti jistotu zříditi, ač nebyla-li
část vzneseného nároku, jež dostačuje k úhra-
dě, popřena. V těchto případech rozhoduje
o návrhu vždy soud, u něhož se spor právě
projednává.
§ 59.
Obsah usnesení vyhovujícího návrhu.
(1) Vyhoví-li soud návrhu, určí spolu i výši
jistoty, kterou má žalobce dáti v tuzemské
měně, a lhůtu, v které má býti tato částka
k soudu složena.
(2) Při určování výše jistoty buď hleděno
k nákladům, které asi bude musit žalovaný
vynaložiti k své obraně, nikoliv však také
k nákladům, které snad vzniknou žalobou na-
vzájem.
Právní následky, nevyhoví-li žalobce tomuto
usneseni.
(3) V písemném usnesení budiž uvedeno, že
projde-li lhůta dotčená v odstavci 1 marně,
prohlásí soud na návrh žalovaného, že se bude
míti za to, jako by žalobce upustil od žaloby,
a byl-li návrh na jistotu učiněn teprve za ří-
zení opravného (§ 58), že upustil od oprav-
ného prostředku. Obé se stane usnesením;
před usnesením budiž žalobce ústně nebo pí-
semně vyslechnut.
- 80 -
§60.
Účinky návrhu na složení jistoty.
(1) Učiní-li žalovaný včas návrh, aby byla
dána jistota pro náklady sporu, není až do roz-
hodnutí o něm povinen pokračovati v řízení ve
věci samé.
Jak postupovati, byl-li návrh zamítnut.
(2) Jestliže by byl návrh zamítnut, může
soud naříditi, aby se pokračovalo v řízení, aniž
je třeba vyčkati právní moci zamítajícího
usnesení. Proti tomuto nařízení nelze podati
rekurs.
§ 61.
Kdy lze pokračovati ve věci samé.
(1) Byla-li jistota včas složena, budiž v ří-
zení pokračováno.
Doplnění dané jistoty.
(2) Vyjde-li za sporu najevo, že daná jis-
tota nestačí, může žalovaný navrhnouti, aby
byla doplněna, ačli část žalobcem vzneseného
nároku, jež dostačuje k úhradě, není ne-
sporná. Takovýto návrh nemá účinku odklá-
dacího; usnesení, jímž se nařizuje doplnění
jistoty, jest vykonatelné, když nabylo právní
moci.
(3) Zanikne-li za sporu důvod pro zřízení
jistoty, budiž na žádost žalobcovu po vyslech-
nutí žalovaného žalobci vrácena.
Sedmá hlava.
Právo chudých.
§ 62.
Kdo může žádati za právo chudých.
(1) Kdo by bez zkrácení nuzné výživy, jíž
potřebuje pro sebe a pro svou rodinu, nemohl
zapraviti náklady na vedení sporu, může žá-
dati, aby mu bylo povoleno právo chudých.
(2) Není-li zvláštní mezinárodní úmluvy,
bude cizincům dopřáno práva tohoto za stej-
ných podmínek a v stejném rozsahu jako čes-
koslovenským státním občanům, přiznává-li
domovský stát cizincův právo chudých česko-
slovenským státním občanům stejně jako
svým. Je-li pochybno, zdali se vzájemnost za-
chovává, budiž o tom vyžádáno prohlášení
- 81 -
ministerstva spravedlnosti. Prohlášení toto
jest pro soud závazné.
§ 63.
Obsah práva chudých.
Povolením práva chudých obdrží strana
pro určitý spor:
1. zatímní osvobození od kolků a jiných
státních poplatků, které se platí z důvodu
sporu;
2. osvobození od povinnosti složiti jistotu
za náklady na spor;
3. pokud ve sporech jest zákonem přede-
psáno zastoupení advokátem, právo žádati,
aby k prozatímně bezplatnému hájení jejích
práv byl zřízen advokát;
4. oprávnění, dáti ve sporu neadvokátském
žalobu, která by musila býti podána u ně-
kterého soudu mimo bydliště nebo mimo stálý
pobyt chudé strany, do protokolu u okresního
soudu svého bydliště nebo stálého pobytu, a
právo žádati, aby tento protokol byl zaslán
procesnímu soudu a aby tento soud zřídil
chudé straně zástupce k bezplatnému hájení
jejích práv při ústním jednání; toto za-
stoupení buď svěřeno soudcům nebo úřední-
kům procesního soudu;
5. dočasné osvobození od povinnosti zapra-
viti poplatky vyslaných soudců a jiných za-
městnanců soudu, poplatky výkonných or-
gánů, svědků a znalců, náklady na soudní
opisy protokolů a příloh i rubrik, náklady na
potřebné vyhlášky a konečně potřebné ho-
tové výdaje, které učinili zákonní zástupcové
procesním soudem zřízení anebo advokát
nebo zástupce chudé straně daný. Tyto po-
platky a výdaje budou prozatímně zapraveny
ze státní pokladny. Za zvláštních okolností
může soud na žádost chudé strany naříditi,
aby i poplatky opatrovníka ustanoveného po-
dle §§ 8 a 109 byly zatím hrazeny ze státní
pokladny.
§ 64.
Který soud rozhoduje o žádosti za právo
chudých.
(1) žádost za propůjčení práva chudých
budiž podána písemně nebo do protokolu
u procesního soudu příslušného v první sto-
lici. Jestliže by chudá strana měla své bydliště
nebo stálý pobyt mimo obvod okresního
soudu, jenž jest v sídle soudu procesního.
- 82 -
může žádost za propůjčení práva chudých
dáti do protokolu u okresního soudu svého
bydliště nebo stálého pobytu.
Jak se zjišťuje nemajetnost.
(2) V žádosti budiž označen spor, pro který
má býti povoleno právo chudých. Zároveň bu-
diž předloženo úřední vysvědčení o osobních
poměrech strany, jíž má býti právo chudých
propůjčeno, a místopřísežné seznání strany
o tom, jaké má jmění a jaký má příjem. Kdo
učiní v místopřísežném seznání vědomě ne-
pravdivé údaje, bude potrestán podle výše
způsobené nebo zamýšlené škody pro přestu-
pek nebo zločin podvodu.
(3) Podrobnější předpisy o způsobu místo-
přísežného seznání, o vydávání úředního vy-
svědčení a ověřování údajů žadatelových,
zejména knihovními soudy a finančními
úřady, jakož i o postupu při tom, budou vy-
dány vládním nařízením. Obce jsou povinny
spolu působiti, zejména při vydávání úřed-
ních vysvědčení.
(4) Poručencům a opatrovancům může toto
vysvědčení vydati také soud poručenský
(opatrovnický).
(5)0 tom, zda strana podle osobních a ma-
jetkových poměrů může zapraviti náklady na
vedení sporu (§ 62) či nikoliv, rozhoduje
soud.
((i) Soud může také povoliti právo chudých
jen částečně.
(7) Ustanoveními předchozích odstavců
jsou nedotčeny zvláštní předpisy meziná-
rodních smluv o opatření práva chudých.
Není-li takových smluv, stačí u cizinců (§ 62,
odst. 2) vysvědčení o majetkových poměrech,
vydané příslušnými úřady státu bydliště
nebo pobytu cizincova, a není-li tam úřadu
oprávněného vydati takové vysvědčení, nebo
odpírá-li tento úřad vydati takové vysvědčení
cizincům, úřady domovského státu cizincova,
ověřené tu i tam zastupitelským úřadem čes-
koslovenské republiky v státě, kde vysvěd-
čení bylo vydáno.
§ 65.
Kdy nemůže býti právo chudých propůjčeno.
Právo chudých nebudiž povoleno osobě,
která nároku, jehož se chce žalobou domá-
hati, nabyla postupem, je-li odůvodněno po-
dezření, že se tento postup stal proto, aby
bylo pro spor dosaženo práva chudých.
- 83 -
§ 66.
Rozhodnutí o tom, má-li býti chudé straně
dán advokát.
(1) Zdali straně žádající o propůjčení práva
chudých má býti dán advokát, rozhodne rov-
něž procesní soud první stolice, a to i tenkráte,
když příčina ke zřízení advokáta nastane te-
prve po propůjčení práva chudých.
Kdo jej jmenuje.
(2) Advokáta samého jmenuje výbor advo-
kátní komory k tomu povolaný. Toto jmeno-
vání nahrazuje advokátovi plnou moc pro-
cesní.
Kdy může býti advokát chudé strany zproštěn
zastupování.
(3) Advokát zřízený chudé straně může žá-
dati u procesního soudu první stolice, aby byl
zastupování zproštěn, má-li za to, že uložené
mu domáhání nebo obhajování práva je své-
volné nebo zřejmě marné. Soud rozhodne
usnesením, vyslechna chudou stranu.
§ 67.
Kdy muže býti advokátovi chudé strany
zřízen zástupce.
(1) K procesním úkonům vyžadujícím spo-
lupůsobení advokátova, které je třeba za
sporu vykonati mimo obvod okresního soudu,
v němž bydlí advokát zřízený pro chudou
stranu, budiž na jeho návrh nebo k žádosti
chudé strany zřízen výborem příslušné ko-
mory advokát, který bydlí v obvodě okres-
ního soudu, v němž má býti vykonán dotčený
procesní úkon.
(2) Ustanovení toto neplatí v místech, kde
je několik okresních soudů.
§ 68.
Zánik práva chudých.
(1) Právo chudých zaniká smrtí strany, jíž
bylo propůjčeno; dále tím, že advokát zří-
zený chudé straně byl povinnosti tuto stranu
zastupovati pravomocně zproštěn (§ 66, odst.
3); konečně, změnily-li se majetkové poměry
strany tak, že by za nich nebylo právo chu-
dých povoleno. V případnosti naposledy uve-
dené vyřkne procesní soud první stolice zá-
- 84 -
nik práva chudých usnesením z úřední moci
nebo k návrhu.
(2) Zanikne-li právo chudých smrtí strany,
nejsou tím dotčeny nezbytné úkony advokáta
zastupujícího tuto stranu.
Odnětí práva chudých.
(3) Právo chudých budiž usnesením pro-
cesního soudu první stolice k návrhu nebo
z úřední moci odňato, jakmile vyjde najevo,
že již při propůjčení práva chudých nebylo
pro ně podmínek, anebo že domáhání nebo
bránění práva je svévolné nebo zřejmě
marné.
§ 69.
Následky:
a) vyloudění práva chudých;
(1) Straně, která propůjčení práva chu-
dých vyloudila nepravdivými údaji, budiž bez
zřetele k eventuálnímu stíhání trestnímu
uložen trest za svévoli.
b) nesprávných údajů ve vysvědčeni.
(2)Kdo by ve vysvědčení dotčeném v § 64
vědomě nebo z hrubé nedbalosti učinil ne-
správné údaje nebo nesprávné věci vědomě
potvrdil jako pravdivé, ručí, jestliže právo-
chudých bylo propůjčeno, za částky, od nichž
strana prozatím byla osvobozena, dále za ná-
klady zastoupení advokátem a za všelikou ji-
nou škodu tím způsobenou.
§ 70.
Kdy a jak lze vybrati soudní náklady přímo
u odpůrce chudé strany.
(1) Bude-li odpůrce chudé strany odsouzen
k náhradě nákladů sporu, buďtež náklady
uvedené v § 63, č. 1 a 5, od nichž je chudá
strana prozatím osvobozena, vybrány přímo
u odpůrce.
(2) O nákladech záležejících v odměně a vý-
dajích advokáta zřízeného chudé straně platí
ustanovení § 40, odst. 4.
§ 71.
Povinnost strany k doplatkům:
a) bylo-li jí právo chudých odňato;
(1) Bylo-li právo chudých straně odňato,
budiž strana, která je měla, na návrh někte-
- 85 -
rého účastníka přidržena, aby doplatila ty
částky, od jichž zapravení byla podle práva
chudých prozatímně osvobozena. Podle ma-
jetkových poměrů chudé strany může jí býti
doplacení uloženo také jen částečně.
(2) Byla-li strana prohlášena za povinnou,
aby doplatila, budiž jí uložena nejprve ná-
hrada hotových výdajů, které podle § 63, č.
5 jdou na vrub státní pokladny, potom za-
pravení odměny advokátovy a konečně zapla-
cení kolků a poplatků.
(3) Usnesení podle odstavce 1 lze, když na-
bude právní moci, vykonati na jmění strany
povinné k placení.
b) nebylo-li jí právo chudých odňato.
(4) Když soud vyřídí věc, o niž jde, v jedné
stolici, uloží straně požívající práva chudých,
aby zaplatila částky, od jichž zaplacení byla
právem chudých prozatímně osvobozena, na-
bude-li přesvědčení, že zaplacení jich nemůže
chudou stranu zkrátiti na nuzné výživě
(§ 62). Může tak učiniti také soud opravné
stolice s účinkem i pro předcházející řízení.
Podle majetkových poměrů chudé strany
může jí soud uložiti zaplatit částečně, podle
okolností může jí uložiti zaplatit zcela nebo
částečně v přiměřených lhůtách. Při tom bu-
diž užito ustanovení odstavce 2.
§72.
Řízení o návrzích podle §§ 64, 65, 66, 67 a 71.
(1) V případech dotčených v §§ 64, 65, 66,
68 a 71 rozhoduje soud o podaných návrzích
bez ústního jednání. Před rozhodnutím si soud
z úřední moci opatřiž potřebná vysvětlení.
Strany při jednáních, která konají před sou-
dem podle předpisů této hlavy, nepotřebují
zastoupení advokátem ani tenkráte, když je
procesním soudem krajský soud.
Opravné prostředky.
(2) Rozhodnutí o tom, že pro chudou stranu
má býti ustanoven advokát, může býti napa-
dáno opravným prostředkem jen proto, že
není zákonného důvodu, aby advokát byl usta-
noven; rekurs může podati odpůrce chudé
strany, advokát zřízený chudé straně a výbor
té advokátní komory, která má advokáta
chudé straně jmenovati.
(3) Chudá strana může v případě § 65,
jakož i proti usnesení, kterým byla žádost za
- 86 -
právo chudých jinak zamítnuta, jímž jí bylo
právo chudých propůjčeno jen částečně, nebo
jímž její advokát byl zproštěn povinnosti ji
zastupovati (§ 66, odst. 3), nebo kterým byl
vysloven zánik nebo odnětí práva chudých,
jakož i proti usnesení ve smyslu § 71, odst. 4
podati rekurs i u krajských soudů do proto-
kolu. Tento rekurs může chudá strana podati
i u okresního soudu svého bydliště nebo po-
bytu.
(4) Proti rozhodnutí rekursního soudu není
opravného prostředku.
§73.
Účinky podání žádosti za právo chudých.
(1) žádost, aby bylo právo chudých propůj-
čeno, anebo některý jiný, podle této hlavy pří-
pustný návrh, neopravňují žádnou ze stran,
aby odepřela dáti se do sporu nebo pokračo-
vati v projednávání, nebo aby žádala za pro-
dloužení lhůt nebo za odročení roků.
(2) Podá-li strana v případech, kdy jí má
býti ustanoven advokát, bez průtahu po do-
ručení žaloby nebo rozsudku žádost za pro-
půjčení práva chudých nebo za ustanovení
advokáta jako zástupce chudých, počítají se
zákonné i soudcovské lhůty, třebas již zapo-
čaté, ale v době podání žádosti dosud neuply-
nulé, teprve ode dne, kdy advokátu bylo do-
ručeno rozhodnutí, že byl zřízen zástupcem
chudých.
DRUHÝ ODDÍL.
Řízení.
První hlava.
Podání.
§74.
Mimo ústní jednání se návrhy, žádosti nebo
sdělení, týkající se sporné věci, činí podáním,
pokud zákon nedovoluje, aby se tak stalo do
protokolu.
§75.
Obsah podání vůbec.
Každé podání obsahujž:
1. označení soudu, pak stran podle jména
(jménem a příjmením), zaměstnání, bydliště
- 87 -
a postavení ve sporu, dále zástupců jednají-
cích za strany a předmětu sporu;
2. označení příloh a jejich počtu i udání,
zda přílohy jsou připojeny v prvopise nebo
v opise;
3. podpis strany samé nebo jejího zákon-
ného zástupce nebo zmocněnce, v advokátském
sporu však, neplatí-li pro něj ustanovení § 26,
odst. 1, podpis advokátův.
§76.
V každém podání buďtež dále stručně vylí-
čeny skutkové poměry, jimiž jsou odůvodněny
návrhy učiněné v podání, přesným a přehled-
ným způsobem, a je-li třeba tyto údaje doká-
zati nebo osvědčiti, buďtež také jednotlivě
označeny průvodní prostředky, jichž má býti
užito k provedení tohoto důkazu nebo osvěd-
čení.
§77.
Přílohy podání.
(1) Má-li býti o návrhu učiněném v podání
jednáno ústně, buďtež k němu přiloženy toliko
opisy listin, jichž se podání dovolává; sluší-li
však hleděti jen k jednotlivým částem listiny,
dostačí přiložiti výpis, který obsahuje úvod,
místo náležité k věci, konec, datum a podpisy.
(2) Jsou-li listiny odpůrci již známy nebo
značného rozsahu, stačí označiti je přesně
v podání a v něm nabídnouti, že odpůrci bude
dáno do nich nahlédnouti nebo že budou soudu
na žádost předloženy.
(3) Nemá-li strana listin v rukou, má udati,
jak by tyto listiny měly býti opatřeny.
§78.
Obsah přípravných podání.
(O Podání, jež jsou určena k přípravě
ústního jednání (podání přípravná), musí
kromě toho obsahovati:
1. návrhy, které strana při ústním jednání
zamýšlí činiti;
2. předpisu § 76 vyhovující vylíčení skut-
kových poměrů, kterých se strana chce při
ústním jednání dovolávati, aby odůvodnila své
návrhy nebo čelila návrhům odpůrcovým, ja-
kož i udání průvodních prostředků, jichž chce
strana užíti při tomto jednání, aby dolíčila
pravdivost svých vlastních údajů nebo vyvrá-
tila skutková tvrzení odpůrcova;
- 88 -
3. podle daných okolností prohlášení o prav-
dě, správnosti a úplnosti skutečností uvede-
ných v předcházejícím podání odpůrcově
a o přípustnosti průvodních prostředků jím
nabídnutých.
(2) Do přípravného podání nebuďte pojí-
mány právní vývody a výklady o pravděpo-
dobnosti a hodnověrnosti jednotlivých skut-
kových tvrzení nebo o domnělé průvodní moci
nabízených důkazů.
§79.
Podání učiněná:
a) protokolárně;
(1) Protokolární přednes, který má nahra-
zovati podání, budiž upraven podle ustanovení
o podáních.
b) telegraficky.
(2) Písemná podání lze učiniti soudu i te-
legraficky, zejména mohou tak býti podány
i opravné prostředky. Vládním nařízením bu-
dou vydány o tom zevrubnější předpisy.
§ 80.
Počet stejnopisů podání.
(1) Podání obsahující návrh nebo takové
oznámení, které má význam také pro odpůrce,
jakož i všechna podání přípravná je nutno
předložiti, neustanovuje-li zákon jinak, v to-
lika stejnopisech, aby každému odpůrci mohl
býti doručen jeden stejnopis a mimo to, aby
jeden mohl býti podržen pro soudní spisy.
Rubriky.
(2) K podání buďte dále přiloženy rubriky
potřebné ke zpraveni jiných účastníků. Ru-
briky mají obsahovati označení soudu, stran,
jejich zástupců a předmětu sporu (§ 75).
Má-li býti rozhodnutí vyhotoveno ve zkrácené
formě na rubrice, sluší do rubriky místo před-
mětu sporu pojmouti žádost obsaženou v po-
dání. Podrobnější ustanovení budou vydána
vládním nařízením.
§ 81.
Doručení přílohy s podáním.
(1) Má-li podle ustanovení tohoto zákona
býti doručen stejnopis podání odpůrci, buďte
k němu připojeny také opisy příloh podání.
- 89 -
(2) Prvopisy příloh u soudu zadržené buďte
odpůrci na jeho žádost dány k nahlédnutí.
§ 82.
Kdy se prvopis listin předkládá u soudu.
(O Dovolává-li se některá strana v podání
listin, které má v rukou, jest povinna k žá-
dosti odpůrce tyto listiny ve třech dnech
v prvopisu předložiti u soudu a odpůrce o tom
zpraviti. Odpůrce může potom v dalších třech
dinech po této zprávě v listiny nahlédnouti a
opsati si je.
(2) Lhůta k nahlédnutí může býti soudem
(předsedou senátu) k návrhu i přiměřeně
zkrácena, a to i mimo případ § 122, jestliže
strana osvědčí, že listin nutně potřebuje. Proti
usnesení o takovémto návrhu není opravného
prostředku.
§83.
Jak si dodávají prvopisy listin advokáti.
(1) Advokáti mají na vůli dodati si na
stvrzenky prvopisy listin z ruky do ruky.
(2) Jestliže advokát listinu jemu odevzda-
nou nevrátí ve smluvené lhůtě a nebyla-li
lhůta smluvena, ve třech dnech po tom, kdy ji
obdržel, bude k návrhu po ústním nebo písem-
ném výslechu usnesením přidržen, aby ji
ihned vrátil. Proti tomuto usnesení není oprav-
ného prostředku a jest ihned vykonatelné.
§84.
Jak se napravují formální vady podání.
(1) Pokud tento zákon neustanovuje jinak,
nařídí předseda senátu z úřední moci napra-
vení formálních vad, které jsou s to, aby pře-
kazily řádné úřední vyřizování učiněného po-
dání. Takové usnesení nemůže býti napadeno
opravným prostředkem.
(2) Takovou formální vadou je zejména,
nebylo-li šetřeno předpisů §§ 75 a 77 nebo
schází-li potřebný počet stejnopisů podání
nebo rubrik. Nesprávné označení opravného
prostředku nemá významu, lze-li zřetelně se-
znati, oč se žádá.
§85.
(1) Jde-li o to, aby byly napraveny formální
vady, může býti strana obeslána nebo podání
- 90 -
jí vráceno s tím poukazem, aby formální vady,
které jí soud zároveň naznačí, napravila.
(2) Bylo-li podání, o jehož opravu jde, vá-
záno lhůtou, budiž opětně vzneseno ve lhůtě
nové; tuto lhůtu určí soud a nesmí býti delší
než lhůta původní. Bude-li tato lhůta dodrže-
na, přihlíží se k podání tak, jako by se bylo
stalo v den, kterého ponejprv došlo. Prodlou-
žiti tuto lhůtu se nedovoluje. Bude-li původní
podání nahrazeno podáním novým, obsahově
odchylným, budiž zároveň přiloženo i podání
původní; změny nebo odchylky nového podání
se mohou týkati jen nápravy dalších formál-
ních vad původního podání, pokud to jinak
zákon připouští, nebo přednesu nevázaného
lhůtou.
(3) Bylo-li podání předloženo v určené lhůtě,
ale vytýkaná vada nebyla napravena, anebo
bylo-li předloženo podání obsahující změny a
odchylky od prvního podání, podle odstavce 2
nepřípustné, bude soudem z úřední moci od-
mítnuto.
(4) Proti usnesením podle ustanovení od-
stavce 1 a 2 není opravného prostředku.
§86.
(1) Ustanovení §§ 84 a 85 se užije obdobně
i tehdy, jestliže přípravné podání je podle mí-
nění předsedy senátu, jemuž náleží o před-
mětu podání rozhodovati, tak neúplné nebo
jinak nedostatečné, že není s to, aby vůbec
sloužilo k přípravě ústního jednání, pokud
zákon nepojí k takovým vadám následky jiné.
(2) To platí zejména o přípravných podá-
ních, která proti předpisům § 78, odst. 1, č. 2
omezují se na pouhé popření skutečností uve-
dených v předcházejícím podání odpůrcově.
§87.
Trest pořádkový.
(1) Poruší-li strana v podání povinnou úctu
k soudu nebo urazí-li v něm odpůrce, zástupce,
zmocněnce, svědka nebo znalce, může jí soud
uložiti trest pořádkový.
(2) Ze stejných důvodů může býti uložen
trest pořádkový advokátovi, jenž podání po-
depsal,
Druhá hlava.
O doručování.
§88.
Obecné ustanovení.
Pokud tento zákon nepředpisuje jinak, do-
ručuje soud z moci úřední.
- 91 -
1. V tuzemsku.
§89.
Doručné orgány.
(1) V tuzemsku se doručuje poštou. Vládní
nařízení určí, pokud se může doručovati soud-
ními nebo obecními zřízenci.
(2) Soudními zřízenci lze doručovati toliko
v obvodu soudu, u kterého jsou ustanoveni,
obecními orgány toliko v příslušném obvodě
obecním.
Kdo určuje způsob doručení.
(3) Způsob doručování určuje a opatření
pro doručení potřebná učiní předseda onoho
senátu, z jehož činnosti k doručování dochází.
§ 90.
Doručení zástupci.
(1) Má-li několik účastníků společného zá-
stupce, je doručení vykonáno pro všechny
tím, že spis, o nějž jde, byl v jediném vyhoto-
vení dodán tomuto zástupci. Má-li některý
účastník několik zástupců zmocněných přijí-
mati soudní doručení, je doručení vykonáno
tím, že se jednomu z těchto zástupců odevzdá
vyhotovení spisu, který se má doručiti.
(2) Táž ustanovení platí o doručovaných
opisech příloh podání nebo protokolu.
§91.
Stížnost proti doručovateli.
Zavdá-li doručovatel příčinu k stížnosti,
zjedná nápravu předseda senátu, nebo soudce,
jemuž je svěřen dozor na soudní kancelář,
nebo přednosta soudu. Příčina stížnosti může
býti oznámena ústně.
§ 92.
Doručení:
a) vojenským osobám;
(1) Vojenským (četnickým) osobám v čin-
né službě se doručuje skrze jejich předsta-
vené velitelství.
b) ve vojenských budovách.
(2) Jinak se doručuje v budovách vojen-
ských (četnických) nebo vojskem (četnic-
- 92 -
tvem) obsazených jen po oznámení veliteli
budovy; velitel má právo býti při doručení pří-
tomen nebo dát se zastoupit některým svým
podřízeným.
§ 93.
Kdy se doručuje:
a) procesnímu zmocněnci;
(1) Má-li někdo pro spor plnou moc pro-
cesní, budiž všechno, co se týká tohoto sporu,
doručováno jemu, dokud nebyla procesní plná
moc zrušena.
b) prokuristovi.
(2) Ve sporech vztahujících se na provozo-
vání obchodní živnosti některé osoby může
se písemnost určená majiteli závodu doručiti
prokuristovi.
§ 94.
Zmocněnec pro doručování.
(1) Jestliže byla osoba, bydlící v místě pro-
cesního soudu, zmocněna přijímati písemnosti
určené některému účastníku sporu (zmoc-
něnec pro doručování), doručuje se této osobě.
(2) Byl-li takový zmocněnec zřízen několika
účastníky, budiž mu odevzdáno tolik stejno-
pisů doručovaného spisu, kolik jest účast-
níků; jde-li však o opisy příloh některého po-
dání nebo protokolu, stačí, když se společ-
nému zmocněnci pro doručování doručí po
jednom opise každé přílohy.
Povinnosti zmocněnce pro doručování.
(3) Zmocněnec pro doručování jest povinen
po každé ihned zaslati svému zmocniteli spisy,
které mu byly pro něho doručeny. To platí
i o společném zmocněnci pro doručování, ne-
bylo-li umluveno něco jiného. Tento společný
zmocněnec jest kromě toho povinen dovoliti
všem zmocnitelům, aby do opisů příloh u něho
uschovaných nahlédli a činili si další opisy.
Kdy se doručuje.
§95.
Kdy se smí doručovati:
a) v neděli, ve svátek, v památný den;
(1) V neděli, v zákonný den sváteční nebo
památný smí se doručovati, pokud se to ne-
- 93 -
děje poštou, jen dovolí-li to soud. Dovoleni
toto může dáti předseda senátu i přednosta
procesního soudu nebo okresního soudu, v je-
hož obvodě má býti doručení vykonáno; loto
dovolení budiž vyznačeno na doručované
písemnosti.
(2) Usnesení, jímž se toto dovolení dává
nebo odpírá, nelze bráti v odpor opravným
prostředkem.
b) v noci.
(3) Tato ustanovení platí i tenkráte, když
má býti doručováno za času nočního.
Kde se doručuje.
§96.
a) Jen v určitých místnostech;
(1) Doručuje se v bytě, v živnostenské pro-
vozovně, v obchodní místnosti, v kanceláři
nebo na pracovišti té osoby, jíž zásilka svědčí;
doručení mimo tato místa vykonané jest
platné toliko tenkráte, když přijetí písem-
nosti nebylo odepřeno.
b) kdekoli.
(2) Nemá-li někdo bytu, živnostenské pro-
vozovny, obchodní místnosti, kanceláře nebo
pracoviště, lze mu doručiti, kdekoli bude za-
stižen.
Náhradní doručení.
§97.
Komu může býti doručeno náhradně:
a) v bytě;
(1) Nebyla-li osoba, které má býti doru-
čeno, zastižena ve svém bytě, může býti doru-
čeno každé dorostlé osobě, která náleží k ro-
dině nebo v ní slouží, jest doručujícímu orgánu
známa a jest v bytě.
(2) Nebyly-li zastiženy ani takové osoby,
může spis, jenž se má doručiti, býti doručen
pronajimateli nebo dozorčí osobě jím ustano-
vené, jestliže tyto osoby bydlí v témže domě
a jsou ochotny písemnost přijmouti.
(3) Soud může na spise (obálce) označiti
osoby, kterým se nesmí spis náhradně doru-
čiti pro jejich zájem na věci nebo pro jiný
vážný důvod.
- 94 -
§98.
b) v obchodní místnosti, v živnostenské
provozovně nebo v kanceláři.
(1) Spisy určené osobám, které by nebyly
zastiženy ve své obchodní místnosti nebo ve
své živnostenské provozovně nebo ve své
kanceláři, lze doručiti dorostlé osobě tam pří-
tomné, o níž doručovatel ví, že náleží k rodině
adresátově nebo že je zaměstnána v jeho ob-
chodě, živnosti nebo v jeho kanceláři.
Kdy je vyloučeno doručení osobám jmeno-
vaným v § 97, odst. 1 a v § 98, odst. 1.
(2) Doručovati členu rodiny, domácí osobě
nebo zaměstnancům uvedeným v odstavci 1
a v § 97 není dovoleno, když tyto osoby jsou
ve věci, na kterou se doručení vztahuje, účast-
ný jako odpůrci osoby, které má býti do-
ručeno.
§99.
Kdy lze spis uložiti na poště nebo u obecního
úřadu.
(1) Nelze-li doručiti ani přímo ani podle
§§ 97 a 98, může býti doručeno tím způsobem,
že doručovaný spis bude uložen, šlo-li o doru-
čení poštou, u poštovního úřadu, k jehož do-
ručovacímu obvodu náleží odevzdací místo, ve
všech jiných případech však u obecního úřadu
místa doručování; toto uložení bude ozná-
meno jednak písemným oznámením, upevně-
ným na dveřích bytu nebo na dveřích
u vchodu do obchodní, živnostenské nebo kan-
celářské místnosti nebo vloženým do schrán-
ky na psaní, jednak podle možnosti také ústně
osobám bydlícím v sousedství.
(2) Písemné oznámení smí býti upevněno
na dveřích u vchodu do zavřené obchodní,
živnostenské nebo kancelářské místnosti nebo
vloženo do schránky na psaní toliko v den
všední.
(3) Byla-li doručovaná písemnost uložena
podle předchozích ustanovení, má to účinek
doručení. Poškození, stržení nebo ztráta uve-
deného oznámení nepůsobí na platnost do-
ručení.
§ 100.
Doručování úřadům, obcím, korporacím
a ústavům.
Má-li býti doručeno úřadům, obcím, kor-
poracím a ústavům, odevzdá se spis, o nějž
- 95 -