želský otec k matce a dítěti, a to i když nárok
z těchto závazků uplatňuje osoba, která naklad
spojený s jich splněním učinila za nemanžel-
ského otce;
3. jiné spory o výživné, k němuž je někdo
podle zákona povinen, dále spory o smluvené
opětující se dávky nebo důchody;
4. spory vzniklé při úpravě hranic nemo-
vitých věcí, pokud vůbec se podle zákona roz-
hodují v řízení sporném, dále spory o věcná
práva k cizí věci nemovité a o reálná břemena;
5. spory na ochranu držby;
6. všechny spory z poměrů nájemních nebo
pachtovních nebo z jiného smluvního užívání
věcí, dále spory o výpovědi, odevzdání nebo
převzetí věcí pachtovaných nebo najatých
nebo i jinak mimo nájemní a pachtovní poměr
přenechaných k užívání na určitou dobu na vý-
pověď anebo do odvolání a spory pro zadržení
movitostí vnesených nájemcem nebo pachtý-
řem, nebo jiných movitostí ručících propach-
tovateli za pachtovné, dále všeliké jiné spory
o vyklizení nemovitostí;
7. spory z pracovního, služebního nebo
učebního poměru, založeného soukromoprávní
smlouvou, pokud nejsou vyňaty z příslušnosti
řádných soudů;
8. spory mezi loďaři, lodníky, plťaři, povoz-
níky nebo hostinskými nebo osobami postave-
nými jim podle předpisů soukromého práva
v této příčině na roven a jejich zákazníky,
cestujícími a hostmi o závazcích vznikajících
z těchto poměrů;
9. spory pro vady zvířat.
(2) K působnosti okresních soudů náležejí
také opatření o soudních výpovědích smluv
nájemních nebo pachtovních, vydávání pří-
kazů k odevzdání nebo ku převzetí najatých
nebo pachtovaných předmětů a sepisování
plavebních osvědčení.
§50.
Krajské soudy.
(1) Před krajské soudy náležejí všechny
občanské spory, které nejsou přiděleny sou-
dům okresním.
(2) Krajské soudy jsou výlučně příslušné
pro tyto spory:
1. o uznání nebo popírání manželského pů-
vodu;
- 44 -
2. o rozvod, o rozluku manželství neb o pro-
hlášení jeho za neplatné;
3. pro všechny jiné, nikoli majetkové spory,
vznikající ze vzájemného poměru manželů
nebo z poměru mezi rodiči a dětmi, pokud
podle zákonných předpisů nemají býti vyřizo-
vány řízením nesporným;
4. pro spory proti zaměstnancům státu,
s výhradou toho, co je ustanoveno v čl. V, č. 1
uvoz. zákona, dále proti zaměstnancům nebo
voleným (jmenovaným) činovníkům zemí,
okresů a obcí zúčastněným v politické správě
a v správě obcí, o náhradu škody způsobené
tím, že při vykonávání veřejné moci porušili
právo přestoupením své úřední povinnosti,
pokud je odpovědnost těchto osob za způso-
benou škodu stanovena zákonem a rozhodo-
vání o náhradě přikázáno řádným soudům;
5. o náhradu škody uvedené pod č. 4 a způ-
sobené osobami tam jmenovanými proti
státu, s výhradou toho, co je ustanoveno v čl.
V, č. 1 uvoz. zákona, dále proti zemím, okre-
sům a obcím, pokud je odpovědnost za tuto
škodu stanovena zákonem a rozhodování o ná-
hradě řádným soudům přikázáno; dále spory
proti státu na náhradu škody způsobené oso-
bám, které byly nespravedlivě odsouzeny
trestním soudem nebo drženy ve vazbě;
6. z jednání, která se týkají námořních lodí
a plavby námořní, jakož i ze všech jiných
právních poměrů, které sluší posuzovati podle
soukromého práva námořního, pokud by se
k nim nevztahovalo ustanovení § 49, odst. 1,
č. 6 až 8;
7. o nárocích, které musí podle zákona býti
uplatněny společným opatrovníkem nebo proti
němu, jakož i jiné spory o nároky z dílčích
dlužních úpisů a jiných dlužních titulů jim po-
stavených na roven, třebas by v nich společ-
ného opatrovníka nebylo;
8. z právního poměru mezi akciovou spo-
lečností, komanditní společností na akcie,
akciovým spolkem, společností s ručením ob-
mezeným nebo výdělkovým a hospodářským
společenstvem (družstvem) a členy, pokud jde
o nároky, které jsou společné všem účastní-
kům nebo určité jejich skupině, rovněž spory
o usnesení valných hromad těchto sdružení;
9. jimiž má býti uplatněno věcné právo
k předmětu horního vlastnictví i k jeho sou-
částkám ležícím na povrchu a k příslušenství
hor, nebo jimiž má býti způsobeno zrušeni
takového práva;
10. o stáří v poli při propůjčení dolů;
11. o vlastnictví nebo užívání vod důlních;
- 45 -
12. o správě a vedení účtů o provozování
díla a jeho příslušenství mezi držiteli hor a
jejich úředníky nebo zmocněnci;
13. o společenských smlouvách o provozo-
vání, užívání nebo správě společných hor;
14. o poměrech, které jsou v horních záko-
nech upraveny, mezi těžířstvy a jejich spolu-
těžíři.
§ 51.
(1) Které z věcí uvedených v předchozím
paragrafu patří před obchodní nebo horní
senát a za jakých podmínek, ustanovuje uvo-
zovací zákon.
(2) Vládním nařízením budou označeny
krajské soudy, kterým náleží vykonávati
pravomoc ve věcech uvedených v § 50, odst.
2, č. 9 až 14 a v jiných sporech vztahujících
se na hornictví.
§52.
Hodnota předmětu sporu,
(1) Pro stanovení hodnoty předmětu sporu,
podle níž se řídí příslušnost, je rozhodná doba
podání žaloby.
(2) Při stanovení hodnoty se nehledí k pří-
růstku, plodům, úrokům, škodám a nákladům,
kterých se žalobce domáhá jako nároků
vedlejších.
(3) Při ocenění předmětu sporu nebuďte
srážena vzájemná plnění, k nimž je snad ža-
lobce zavázán.
§53.
Jak se sčítá několik nároků v jedné žalobě.
(1) Jestliže se jediná osoba nebo společníci
ve sporu domáhají v jedné žalobě několika
nároků, jež jsou ve skutkové nebo právní
souvislosti, sčítají se tyto nároky dohromady.
(2) Nejsou-li nároky ve skutkové nebo
právní souvislosti, posuzuje se příslušnost
soudu podle každého nároku zvlášť.
(3) Příslušnost samosoudce u krajských
soudů zůstává nedotčena, je-li v téže žalobě
spojeno několik nároků, které nejsou ve skut-
kové nebo právní souvislosti a z nichž žádný
nepřevyšuje 20. 000 Kč.
- 46 -
§ 54.
Ocenění předmětu sporu při alternativním
žádání peněžitém.
(1) Žádá-li žalobce alternativně za přisou-
zení peněžité sumy nebo je-li žalovaný opráv-
něn uspokojiti žalobní nárok v penězích, jest
pro posouzení příslušnosti rozhodná peněžitá
suma uvedená v žalobě.
Ocenění předmětu sporu žalobcem.
(2) Ve všech jiných případech, kde před-
mět sporu nezáleží v peněžité sumě a kde jeho
hodnota je důležitá pro určení příslušnosti,
má žalobce udati tuto hodnotu v žalobě.
§ 55.
Ve sporech o zajištění pohledávky nebo
o zástavní právo.
Hodnota předmětu sporu o zajištění pohle-
dávky nebo o zástavní právo k věcem movi-
tým posuzuje se podle výše pohledávky, je-li
však hodnota zástavy nižší, podle hodnoty
zástavy.
§ 56.
Ve sporech o právo k vybírání opětujících se
požitků a plněni.
Hodnota práva k vybírání úroků, důchodů,
plodů a jiných opětujících se požitků a plnění
budiž čítána, trvá-li právo pro vždy, dvaca-
teronásobnou roční dávkou, trvá-li právo pro
dobu neurčitou nebo je-li obmezeno na čas ži-
vota, desateronásobnou roční dávkou, trvá-li
však pro určitou dobu, úhrnnou částkou toho,
co příště bude přijato, avšak nikdy více než
dvacateronásobnou roční dávkou.
§ 57.
Ve sporech o vykonání práce nebo jiná osobní
plnění.
Při žalobách, aby byla vykonána práce nebo
jiná osobní plnění, aby bylo něco trpěno nebo
opominuto, aby bylo vydáno prohlášení vůle,
buď za hodnotu předmětu sporu pokládána
suma, kterou žalobce hodnotí svůj zájem.
- 47 -
§58.
Prozkoumání žalobcova ocenění krajskými
soudy.
(1) Jestliže se při žalobě podané u kraj-
ského soudu jeví ocenění předmětu sporu uči-
něné podle § 54, odst. 2 a § 57 přílišným,
může soud z úřední moci naříditi šetření,
která se mu zdají potřebná k prozkoumání
správnosti udané hodnoty, je-li pravděpo-
dobno, že by předmět sporu při správnějším
ocenění nedosáhl hranice hodnoty rozhoné
pro příslušnost krajského soudu nebo pro pro-
jednávání před senátem. Za tím účelem ze-
jména může soud naříditi vyslechnutí stran,
ohledání věci, a může-li se to státi beze znač-
ného nákladu a beze zvláštního průtahu, také
posudek znalců, úřední šetření o hodnotě
předmětu sporu staniž se co možná již před
nařízením ústního jednání.
(2) Jestliže podle výsledků šetření musí
spor od krajského soudu býti odstoupen soudu
okresnímu, má žalobce nésti nebo nahraditi
náklady, které tímto šetřením vzešly. Totéž
platí, když podle výsledků tohoto šetření hod-
nota předmětu sporu, udaná částkou vyšší
než 20. 000 Kč, tuto částku nepřesahuje (§ 7).
Proti usnesením ve smyslu odstavce 1 a 2 není
opravného prostředku.
(3) Mimo případ odstavce 1 jest ocenění
předmětu sporu, jež jest obsaženo v žalobě,
závazné co do příslušnosti jak pro soud, tak
i pro odpůrce.
(4) Ustanovení předcházejícího odstavce
nebrání tomu, aby žalovaný, i když nejde
o případ odstávce 1, žádal za určení hodnoty
předmětu sporu soudem, má-li za to, že žalob-
covo ocenění je příliš vysoké a hodnota před-
mětu sporu bude míti důležitost pro výši
soudních nákladů. Ustanovení odstavce 1,
věty druhé a odstavce 2, věty první a třetí
platí tu obdobně.
DRUHÝ ODDÍL.
Místní příslušnost.
§ 59.
Soud obecný.
Pro všechny žaloby, pro které není dána
zvláštní výlučná příslušnost, je příslušný
obecný soud žalovaného.
-48-
§60.
Obecný soud je určen: a) bydlištěm.
(1) Obecný soud osoby jest určen jejím
bydlištěm. Bydliště osoby je v tom místě,
v kterém se usadila s úmyslem pobývati tam
trvale.
(2) Má-li někdo bydliště v obvodu několika
soudů, jest jeho obecným soudem každý
z těchto soudů. Tu má žalobce na vůli vznésti
žalobu u kteréhokoli z těchto soudů.
§61.
b) pobytem;
(1) Obecným soudem osob, které nemají
bydliště (§ 60), jest zdejší soud, v jehož ob-
vodě právě pobývají.
(2) Nepobývají-li na území tohoto státu
anebo není-li místo jejich zdejšího pobytu
známo, mohou býti žalovány u českosloven-
ského soudu, v jehož obvodě měly poslední
bydliště nebo naposledy pobývaly.
§ 62.
c) místem posádky;
(1) Za bydliště svéprávných vojenských
(četnických) osob v činné službě platí místo
posádky.
(2) Příslušnost soudu určeného podle od-
stavce 1 trvá při změně posádky potud, až
se dorazí do posádky nové.
(3) Za bydliště vojenských (četnických)
osob v činné službě, které nejsou v tuzemsku,
platí poslední tuzemské místo, v němž byl po-
sádkou útvar, ke kterému náležejí, nebo po-
slední tuzemské posádkové místo těchto vo-
jenských (četnických) osob.
§ 63.
d) místem posledního obecného soudu v tu-
zemsku;
Českoslovenští státní občané, kteří jsou ve
stálém úředním postavení jako státní zaměst-
nanci mimo území státu, podrží obecný soud,
který tu měli naposledy. Není-li takového
soudu nebo nedá-li se zjistiti, jest jejich obec-
ným soudem soud pro vnitřní Prahu.
- 49 -
§64.
e) obecným soudem manželovým;
(1) Obecný soud manželův jest také soudem
jeho manželky, třeba je nesvéprávná, pokud
manželství není soudně rozvedeno nebo roz-
loučeno nebo smrtí manželovou zrušeno.
(2) Jestliže manžel zrušil své bydliště
v tomto státě, avšak svou manželku zde za-
nechal, je určen obecný soud její i manžel-
ských dětí, které jsou v její péči, místem
jejího trvalého pobytu potud, pokud se zde
manžel opět neusídlí. Nejsou-li dítky v péči
matčině, je jejich obecný soud určen místem
jejich trvalého pobytu v tuzemsku.
(3) Ustanovení předchozího odstavce platí
obdobně i pro manželku soudně nerozvedenou,
ale ve skutečnosti žijící odděleně od svého
manžela, pokud jde o závazky vzniklé proti
ní po oddělení a zažalované v době jejího od-
loučení.
§65.
f) obecným soudem otcovým;
V místě, kde má otec svůj obecný soud,
mají tento soud také dítky podrobené jeho
moci otcovské, manželsky zrozené, legitimo-
vané nebo osvojené. Tyto dítky zůstanou
podrobeny tomuto soudu i po zániku nebo po
dobu neúčinnosti otcovské moci, pokud nena-
budou svéprávnosti.
§66.
g) obecným soudem nemanželské matky;
(1) Nemanželské dítky sdílejí, jsou-li v péči
matčině, obecný soud matčin. Jinak jest
obecný soud nesvéprávných nemanželských
dětí určen místem jejich trvalého pobytu.
h) sídlem veřejného ústavu zaopatřovacího.
(2) Dítky, které jsou zaopatřeny na náklad
některého veřejného ústavu, povolaného zá-
roveň k jich zákonnému zastupování, jsou po
dobu tohoto zaopatření podřízeny obecnému
soudu tohoto ústavu, ať jsou zaopatřeny
přímo v něm nebo mimo něj.
(3) Vystoupí-li ze zaopatření takovéhoto
ústavu, určuje se jejich obecný soud podle
odstavce 1; kdyby však místo jejich pobytu
bylo v cizině, mají svůj obecný soud v místě
sídla onoho veřejného ústavu.
- 50 -
§67.
Obecný soud manželky a dětí:
a) osob vojenských a četnických;
(1) Obecný soud vojenské (četnické) osoby
v činné službě, určený místem posádky, jest
obecným soudem její manželky a manželských
dětí jen tenkráte, jestliže žijí s ní ve společné
domácnosti. Jinak jest obecný soud pro tyto
osoby určen místem jejich trvalého pobytu
(§ 64, odst. 2).
b) státních zaměstnanců, úřadujících mimo
státní území.
(2) Totéž platí o manželce a dětech osob
uvedených v § 63.
§68.
Obecný soud:
a) státu;
(1) Obecný soud státu je určen sídlem veřej-
ného orgánu, jenž jest podle předpisů o tom
platných povolán zastupovati stát ve sporu.
b) země a okresu;
(2) Obecný soud země nebo okresu je určen
sídlem zemského nebo okresního úřadu.
c) obce.
(3) Obecný soud obce (osady) je určen
místem, kde má úřadovnu starosta obce
(osady).
§69.
Obecný soud jiných právních podmětů, ne-
náležejících k osobám přirozeným.
(1) Pokud není stanoveno jinak, je obecný
soud právních podmětů, které nenáleží k oso-
bám přirozeným a také nespadají pod usta-
novení předchozího paragrafu, určen jejich
sídlem. Za sídlo se v pochybnosti pokládá to
místo, kdo se vede správa.
(2) Má-li některý z těchto právních pod-
mětů býti zastupován zástupcem státu anebo
je-li podroben správě země, okresu nebo obce,
budiž obecný soud určen podle § 68.
- 51 -
Soudy zvláštní.
I. Výlučné.
Věci rodinné.
§70.
a ) Jsou-li obě strany nebo jedna z nich česko-
slovenskými státními občany;
(1) žaloby o rozvod, rozluku nebo neplat-
nost manželství, jakož i žaloby pro všeliké
nikoli majetkové nároky z manželského po-
měru náležejí, jsou-li obě strany nebo jedna
z nich československými státními občany,
před soud, v jehož obvode manželé měli své
poslední společné bydliště.
(2) Jestliže manželé neměli v tuzemsku po-
slední společné bydliště, jest příslušný obecný
soud žalovaného, a není-li takového soudu
v tuzemsku, obecný soud žalobcův. Jestliže ani
tohoto soudu v tuzemsku není, jest příslušný
soud, v jehož obvodu je domovská obec obou
stran nebo některé z nich.
§71.
b) jsou-li obě strany cizinci.
(1) Jsou-li oba manželé cizinci, mohou
československé soudy o žalobách uvedených
v předchozím paragrafu rozhodovati jenom
tehdy, je-li jejich rozsudku přiznána právní
účinnost státem, jehož občany manželé jsou,
a jsou-li občany různých států, alespoň stá-
tem jednoho z nich; za této podmínky je pří-
slušný soud tuzemský, v jehož obvodě: měli
manželé své poslední společné bydliště, a ne-
ní-li takového soudu, soud bydliště žalova-
ného.
(2) Pro žaloby, uvedené v předchozím para-
grafu, proti manželu, který byl českosloven-
ským státním občanem v době sňatku, ale
později státního občanství československého
pozbyl, platí ustanovení § 70, odst. 2, jestliže
žalující manželka bydlí v československé
republice.
(3) Byla-li manželka v době uzavření sňatku
československou státní občankou, může žalo-
vati o neplatnost manželství u zdejšího soudu,
v jehož obvodě naposledy bydlila před uzavře-
ním sňatku. Neměla-li manželka takového
bydliště v tuzemsku, jest příslušný krajský
soud, v jehož obvodě nyní bydlí, a není-li tu
ani takového bydliště, krajský soud, v jehož
- 52 -
obvodu jest obec, do které v době sňatku pří-
slušela domovským právem.
Žaloby mezi rodiči a dětmi.
(4) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně
i pro žaloby nikoli majetkové z poměru rodičů
k dětem proti otci, který byl československým
státním občanem v době, kdy se dítě narodilo,
ale později státního občanství českosloven-
ského pozbyl, kdežto dítě československým
státním občanem zůstalo.
Věci pozůstalostní.
§ 72.
(1) žaloby, kterými se někdo domáhá dě-
dického práva nebo nároků z odkazů nebo z ji-
ných pořízení pro případ smrti, náležejí
k věcně příslušnému soudu toho místa, kde
jest projednání pozůstalosti zahájeno.
(2) U soudu uvedeného v předchozím od-
stavci mohou býti podány také žaloby pozů-
stalostních věřitelů z nároků na zůstavitele
nebo na dědice jakožto dědice.
žaloby o náhradu pro porušení
práva zaměstnanci státními
a jinými veřejnými činovníky.
§ 73.
Příslušnost pro žaloby uvedené v § 50,
odst. 2, č. 4 a č. 5, větě první, řídí se sídlem
úřadu, jímž nebo jehož orgány byla škoda
způsobena; příslušnost pak pro žaloby o ná-
hradu škody způsobené nespravedlivým od-
souzením nebo nespravedlivou vazbou (§ 50,
odst. 2, č. 5, věta druhá), sídlem soudu trest-
ního, jehož činnost v první stolici zavdala
k žalobě podnět.
Spory podle polohy věci.
§ 74.
Spory o nemovitosti.
(1) žaloby, jimiž se někdo domáhá věcného
práva k nemovitosti, zahrnujíc v to i žaloby
o spravení záznamu, dále žaloby, jimiž se
někdo domáhá určení, že jest prost takového
práva nebo že toto právo jest zrušeno, žaloby
na rozdělení společné věci a žaloby na ochranu
držby náležejí před soud, v jehož obvodě leží
nemovitosti.
- 53 -
(2) Týká-li se žaloba pozemkové služebnosti
nebo reálného břemene, rozhoduje o přísluš-
nosti soudu poloha služebného nebo obtíže-
ného pozemku.
§75.
Spory na ochranu držby práv vodních.
Spory na ochranu držby (§ 49, odst. 1, č. 5)
vodních práv náležejí před soud, v jehož ob-
vodě se rušení držby stalo.
§ 76.
Spory z nájmu a pachtu.
(1) Spory z nájmu nebo pachtu pozemků,
budov nebo věcí zákonem prohlášených za
nemovité, pak lodních mlýnů a jiných staveb
zřízených na lodích náležejí před soud, v je-
hož obvodě jest najatý nebo pachtovaný
předmět.
(2) Tento soud jest také příslušný vydávati
opatření a příkazy ve věcech nájemních nebo
pachtovních, uvedené v § 49, odst. 2.
§77.
Leží-li věc v několika soudních obvodech.
(1) Leží-li věc, o niž jde, v několika soud-
ních obvodech, může žalobce všude tam, kde
jest příslušnost soudu určena polohou věci,
voliti, u kterého z těchto soudů chce žalobu
podati. Totéž platí, je-li vzhledem k hranicím
rozličných soudních okresů pochybno, v ob-
vodě kterého z nich věc leží.
(2) Je-li v jedné žalobě spojeno několik
nároků, které by podle předcházejících usta-
novení náležely, hledíc ku poloze věci, na niž
se vztahují, před rozličné soudy, může tato
žaloba podle volby žalobcovy býti podána
u kteréhokoliv z těchto soudů.
Spory z dílčích dlužních úpisů
a z poměru svazového.
§ 78.
Je-li zřízen společný opatrovník.
(1) Spory o nárocích z dílčích dlužních
úpisů a jiných úpisů postavených jim na
roven, které podle zákona musí býti přivedeny
k platnosti společným opatrovníkem nebo
proti němu, náležejí před soud (§ 50, odst. 2,
č. 7), který má opatrovníka zříditi.
- 54
(2) Spory o nárocích z dílčích dlužních
úpisů a jiných úpisů postavených jim na
roven, na které se ustanovení o společném
opatrovníku nevztahují, náležejí výlučně před
obecný soud dlužníkův.
(3) Změniti tuto příslušnost (odstavec 1
a 2) úmluvou stran není dovoleno.
§ 79.
Spory z poměru svazového.
(1) Spory z právního poměru uvedeného
v § 50, odst. 2, č. 8 patří před soud, v jehož
obvodě má sdružení svoje sídlo.
(2) Změniti tuto příslušnost úmluvou stran
není dovoleno.
II. Na výběr dané.
§ 80.
Soud podle místa delšího pobytu.
(1) Osoby, které na některém místě pobý-
vají za okolností, jež svou povahou poukazují
k delšímu pobytu, mohou býti, mají-li pro-
cesní způsobilost, žalovány pro majetkové ná-
roky u soudu místa, kde mají svůj pobyt.
(2) Ustanovení toto se vztahuje také k ne-
svéprávným vojenským (četnickým) osobám
v činné službě, s tím rozdílem, že místo soudu
jmenovaného v odstavci 1 nastoupí soud
místa, kde jsou posádkou (§ 62).
§ 81.
Soud závodu:
a) u osob, které mají provozovnu mimo
soudní obvod svého bydliště;
(1) Osoby, které mají mimo soudní obvod
svého bydliště provozovnu svého obchodu
nebo povolání, mohou býti žalovány ve spo-
rech, které se vztahují na činnost spojenou
s jejich obchodem nebo povoláním, u soudu,
v jehož obvodě je jejich provozovna.
b) u osob, které mají zvláštní závod mimo
sídlo hlavního podniku;
(2) Majitelé dolů, továren, obchodních nebo
živnostenských podniků, kteří mají zvláštní
závod mimo sídlo hlavního podniku, mohou
býti žalováni kromě toho, co je ustanoveno
- 55 -
v odstavci 1, ve věcech, které se týkají tohoto
zvláštního závodu, u soudu toho místa, v němž
je tento závod, třebas již není v provozu.
c) v osob, které hospodaří na statku;
(3) Osoby, které hospodaří jakožto vlast-
níci, poživatelé nebo pachtýři na statku opa-
třeném obytnými nebo hospodářskými stave-
ními nebo jej dávají vzdělávati svými zří-
zenci, mohou bíti ze všech právních poměrů,
které se k takovému hospodaření na statku
vztahují, žalovány u toho soudu, v jehož ob-
vodě onen statek leží.
§82.
Soud podle splniště smlouvy.
(1) žaloby o určení, zda je tu smlouva čili
ne, na její splnění nebo zrušení i na náhradu
pro nenáležité splnění mohou býti podány
u soudu toho místa, na kterém má býti
smlouva podle dohodnutí stran splněna žalo-
vaným. Důkaz, že se stala úmluva o splništi,
lze vésti jen listinou. Úmluva tato musí býti
prokázána již v žalobě (§ 95, odst. 1, věta
předposl. ).
(2) Námitku nepříslušnosti nelze opírati je-
diné o to, že listina uvedená v odstavci 1 ne-
byla přiložena již k žalobě.
§83.
Soud místa, kde jsou vedeny obchodní knihy.
(1) Pohledávky protokolovaných obchod-
níků mohou, pokud se zapisují do obchodních
knih, býti proti jíním obchodníkům zažalo-
vány také před soudem onoho místa, kde byly
v čas sjednání obchodu vedeny obchodní
knihy. Výpis z těchto knih musí býti přiložen
už k žalobě (§ 82, odst. 2).
(2) Užití odstavce 1 není vyloučeno tím,
že žalobce je už v době podání žaloby vyma-
zán z obchodního rejstříku.
§84.
Soud faktury.
(1) Mezi osobami provozu jícími obchodní
živnost se soud podle splniště zakládá také při-
jetím faktury došlé zároveň se zbožím nebo
již před ním a opatřené doložkou, že se pla-
cení má státi na určitém místě a že na témže
- 56 -
místě mohou býti podány žaloby z tohoto ob-
chodu.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí, bylo-li
proti faktuře nebo proti doložce na ní namí-
táno, že odporuje smlouvě, anebo byla-li fak-
tura bez poznámky vrácena nebo fakturovaná
zásiľ a jakožto neobjednána odmítnuta.
§ 85.
Soud platebního místa směnek a šeků.
Osoby zavázané ze směnky nebo ze šeku
mohou býti žalovány majitelem směnky nebo
šeku také u soudu platebního místa.
86.
Soud obtížené věcí.
(1) U soudu příslušného podle § 74 může
býti se žalobou, kterou jest uplatňováno zá-
stavní právo spojena žaloba na zaplacení po-
hledávky zajištěno zástavním právem, se ža-
lobou o zrušení (výmaz) zástavního práva
žaloba o určení, že tu není pohledávky zajiš-
těné zástavním právem, nehledíc k výši po-
hledávky, když obojí žaloba směřuje proti
témuž žalovanému. Tyto žaloby lze podati
u řečeného sondu i tenkráte, když by tento
soud podle ustanovení o věcné příslušnosti
vlastně nebyl příslušný rozhodovati o majet-
kovém nároku, jehož se domáhá žaloba spo-
jená s žalobou první.
(2) Žaloby o dávky zadržené z reálného
břemene mohou býti vzneseny na držitele
obtíženého pozemku u soudu, v jehož obvodě
tento pozemek leží.
§ 87.
Soud podle společenství ve sporu.
(1) Osoby, které mají svůj obecný soud
před rozličnými soudy, mohou býti žalovány
jakožto společníci ve sporu, pokud by pro něj
nebylo společného zvláštního soudu tuzem-
ského, před každým zdejším soudem, u něhož
jeden ze společníků ve sporu má svůj obecný
soud; jestliže by však byli mezi nimi hlavní
a vedlejší dlužníci, před tím zdejším soudem,
u kterého má jeden z hlavních dlužníků svůj
obecný soud. To však neplatí, jestliže se
tento soud nemůže ani úmluvou stran státi
příslušným.
- 57 -
(2) Osoby zavázané ze směnky nebo šeku
mohou býti žalovány jakožto společníci ve
sporu toliko u soudu platebního místa.
§ 88.
Soud hlavní rozepře.
(1) žaloby, jimiž někdo uplatňuje nárok
k věci nebo právu, o něž jest zahájen spor
mezi jinými osobami (hlavní intervence),
mohou až do pravomocného rozhodnutí tohoto
sporu býti podávány u téhož soudu.
(2) Ustanovení odstavce 1 lze užíti, i když
by uvedený tam soud podle předpisů o věcné
příslušnosti vlastně nebyl příslušný rozhodo-
vati o majetkovém nároku, jehož se žaloba
domáhá.
§ 89.
Soud žaloby navzájem.
(1) U soudu žaloby může býti podána ža-
loba navzájem, když nárok touto žalobou
vymáhaný souvisí s nárokem žaloby nebo by
se jinak hodil ke kompensaci, dále když ža-
loba navzájem směřuje k tomu, aby byl určen
právní poměr nebo právo, jež se staly
spornými za rozepře a na jejichž bytí nebo
nebytí zcela nebo zčásti závisí rozhodnutí
o původní žalobě.
(2) Soud žaloby navzájem nemá místa,
jestliže v době podání této žaloby jest ústní
jednání o původní žalobě v první stolici již
skončeno nebo jestliže by příslušnost soudu
pro nárok vymáhaný žalobou navzájem nebo
pro takovouto určovací žalobu nemohla býti
založena ani úmluvou stran.
§ 90.
Soud podle majetku.
(1) Na osoby, které nemají bydliště v tu-
zemsku, může býti žaloba pro majetkové ná-
roky podána u soudu, v jehož obvodě je před-
mět žádaný žalobou nebo takový majetek
těchto osob, na který může býti vedena soudní
exekuce.
(2) Při pohledávkách platí poddlužníkovo
bydliště za místo, na němž je majetek. Ne-
má-li poddlužník v tuzemsku bydliště, avšak
je-li zde věc, která slouží za jistotu pro po-
hledávku, rozhoduje o určení příslušného
soudu místo, kde tato věc jest.
- 58 -
(3) Cizozemské ústavy, společnosti, spole-
čenstva a jiné právní podměty, nenáležející
k přirozeným osobám, mohou mimo to býti
žalovány u toho tuzemského soudu, v jehož
obvodě je jejich stálé zastupitelství pro tu-
zemsko nebo orgán, jemuž jest svěřeno ob-
starávati zde věci takových právních pod-
mětů.
(4) Pro spory týkající se námořních lodí
a námořních plaveb pokládá se domovský,
v tuzemsku ležící přístav té neb oné lodi za
místo, na němž je majetek.
§ 91.
Soud místa, kde byla způsobena škoda.
žaloby o náhradu škody, pokud nespadají
pod ustanovení § 82, mohou býti podány také
u soudu, v jehož obvodě nastala událost, z níž
škoda vzešla.
i 92.
Soud pro žaloby na cizince.
Lze-li v cizím státě v občanských věcech
žalovati před soudy v takových věcech, v kte-
rých by soudy ty podle československých zá-
konů nebyly příslušné vůbec nebo jen v míře
obmezené, jest pro žaloby proti občanům
onoho cizího státu také dána stejná přísluš-
nost soudů československých.
§ 93.
Volba mezi několika příslušnými soudy.
žalobce může voliti mezi několika přísluš-
nými soudy; volba tato jest dokonána doru-
čením žaloby žalovanému.
§ 94.
Je-li několik okresních soudů na jednom
místě.
Má-li někdo býti žalován u okresního soudu
v místě, které jest rozděleno na několik ob-
vodů okresních soudů, budiž žaloba podána
u toho okresního soudu, v jehož obvodě žalo-
vaný má svoje bydliště, nebo, jestliže by ne-
měl bydliště, v jehož obvodě má svůj pobyt.
Jestliže by žalovaný v tom místě ani nepobý-
val, může žalobce mezi těmito několika okres-
ními soudy voliti (§ 93).
- 59 -
§ 95.
Úmluva o příslušnosti soudů.
(1) Strany se mohou výslovnou úmluvou
podrobiti jednomu nebo několika soudům
první stolice; jejich místa musí býti jmeno-
vitě uvelena. Rovněž mohou u krajských
soudů takovouto úmluvou vznésti před samo-
soudce i věci, které přesahují hodnotu sporu
20. 000 Kč. Tyto úmluvy musí býti prokázány
soudu listinou již v žalobě (§ 82, odst. 2).
Smluvená příslušnost se vztahuje na právní
nástupce obou stran, aniž je třeba prokazo-
vati převod listinou.
(2) Úmluva má právní účinek jen tenkráte,
vztahuje-li se k určité právní rozepři nebo ku
právním rozepřím, které vzniknou z určitého
právního poměru. Avšak takovouto úmluvou
nemohou býti věci, které jsou vůbec odňaty
působnosti řádných soudů, vzneseny na tyto
soudy, ani nemohou býti rozepře náležející
před soud okresní vzneseny na soud krajský
a rozepře přikázané výlučně, nehledíc k hod-
notě předmětu sporu, krajským soudům na
nud okresní.
(3) Příslušnost soudu sjednaná stranami
je jen tehdy výlučná, byla-li za výlučnou
v úmluvě označena.
(4) Soud vlastně nepříslušný se stane, po-
kud míříc býti učiněn příslušným úmluvou
stran, příslušným také tím, že žalovaný
o hlavní věci ústně jedná, aniž učiní včas ná-
mitku nepříslušnosti.
(5) Za úmluvu o příslušnosti samosoudce
ve smyslu odstavce 1 platí také, je-li návrh
na projednání samosoudcem učiněn v žalobě
a v žalobní odpovědi se mu neodporuje.
(6) Vláda může nařízením ustanoviti, po-
kud v jednotlivých částech státního území
musí listina uvedená v odstavci 1 míti určité
zvláštní náležitosti.
- 60 -
II.
Civilní řád soudní.
PRVNÍ ČÁST.
Všeobecná ustanovení.
PRVNÍ ODDÍL.
Strany.
První hlava.
Procesní způsobilost: a) obecná;
§ 1.
Procesní způsobilost: a) obecná;
(1) Jednati samostatně jako strana před
soudem může každý, kdo se může samostatně
zavazovati.
(2) Pokud tento zákon neustanovil je jinak,
posuzuje se podle zákonných ustanovení,
zdali je tu tato způsobilost zavazovati se, dále
zdali je nutno, aby strany, které nemají pro-
cesní způsobilosti, byly zastupovány, jakož
i zdali je třeba zvláštního zmocnění k vedení
sporu nebo k jednotlivým procesním úkonům.
§ 2.
b) obmezená;
Kdo může volně nakládati s tím, co je před-
mětem sporu, je pro tento spor procesně způ-
sobilým, i kdyby jinak neměl obecné procesní
způsobilosti.
§ 3.
c) cizinců.
Procesní způsobilost cizince se posuzuje
podle práva jeho vlasti; ale i cizince, jenž by
- 61 -