(4) Jedná-li obecný senát o námitce, že věc,
o niž jde, patří před obchodní senát téhož
krajského soudu, zároveň s věcí hlavní, anebo
činí-li tak v opačných případech senát ob-
chodní, budiž k tomuto jednání předsedou
přibrán soudce náhradní, a to, podle složení
původního senátu a obsahu námitky, buď
soudce laik nebo soudce z povolání. Vyhoví-li
pak původní senát námitce nepříslušnosti, na-
stoupí pro hlavní věc náhradní soudce na
místo člena původního senátu, jenž podle ob-
sahu učiněného rozhodnutí musí z něho vy-
stoupiti. Změna v složení senátu a jména se-
nátních členů, kteří skutečně spolu působili
při rozhodování o hlavní věci, buďte ozná-
meny při prohlášení rozsudku.
(5) Ustanovení předchozích odstavců platí
v Praze také v poměru mezi krajským sou-
dem civilním a krajským soudem obchodním
a naopak.
čl. XIX.
(1) Nepřesahuje-li hodnota předmětu spo-
ru ve věcech uvedených v čl. XVII, pod I,
č. 1 až 6, částku 5. 000 Kč, jest pro ně pří-
slušný v Praze okresní soud obchodní, jinde
okresní soud.
(2) O opravných prostředcích z rozsudků
a usnesení okresního soudu obchodního
v Praze rozhoduje krajský soud obchodní bez
účasti soudce laika.
(3) Vysloví-li okresní soud obchodní v Pra-
ze svou věcnou příslušnost, nelze toto jeho
rozhodnutí napadati opravným prostředkem
proto, že věc, o niž jde, patří před okresní
soud vykonávající pravomoc obecnou. Táž zá-
sada platí i v případech opačných.
(4) Předpis vyslovený v čl. XVIII, odst. 1
platí obdobně i v poměru mezi okresním sou-
dem obchodním v Praze a okresním soudem
vykonávajícím pravomoc obecnou.
čl. XX.
(1) U krajských soudů, které budou podle
§ 51, odst. 2 zákona o soudní příslušnosti
vládním nařízením označeny, vykonávají pra-
vomoc v první stolici zvláštní senáty horní.
(2) Před tyto horní senáty náleží:
I. Je-li hodnota sporného předmětu vyšší
než 20. 000 Kč, spory týkající se hornictví,
pokud podle § 49, č. 4 a 5 zákona o soudní
příslušnosti nenáležejí k soudům okresním
anebo nejsou odkázány před hornický soud
rozhodčí.
- 13 -
II. Nehledíc na hodnotu sporného předmětu
spory:
1. jimiž má býti uplatněno věcné právo
k předmětu horního vlastnictví i k jeho sou-
částkám ležícím na povrchu a k příslušen-
ství hor, nebo jimiž má býti způsobeno zru-
šení takového práva;
2. o stáří v poli při propůjčení dolů;
3. o vlastnictví nebo užívání vod důlních;
4. o správě a vedení účtů o provozování
díla a jeho příslušenství mezi držiteli hor a
jejich úředníky nebo zmocněnci;
5. o společenských smlouvách o provozová-
ní, užívání nebo správě společných hor;
6. o poměrech, které jsou v horních záko-
nech upraveny, mezi těžířstvy a jejich spolu-
těžíři.
(3) Ustanovení čl. XVI a čl. XVIII, odst. 1
až 4 vztahují se obdobně i na horní senáty.
čl. XXI.
Je-li v zákonech, které zůstávají nedotče-
ny, vysloveno, že věc, o niž jde, patří před
krajské soudy, vykonávající soudnictví ve vě-
cech obchodních, a věc ta by podle zásad
o místní příslušnosti patřila před krajský
soud, u kterého nejsou obchodní senáty zří-
zeny, budou tyto věci od účinnosti tohoto zá-
kona projednávány těmito krajskými soudy.
Čl. XXII.
V platnosti zůstávají předpisy konkursního
a vyrovnacího řádu o tom, kdy mají býti ža-
loby vzneseny u konkursního nebo vyrovna-
cího soudu, kdy příslušnost těchto soudů jest
výlučná, před kým a v jakém řízení se tyto
spory projednávají a v kterých případech má
býti v řízení, jež bylo vyhlášením konkursu
přerušeno, opět pokračováno.
čl. XXIII.
Zákon ze dne 16. dubna 1919, č. 216 Sb. z.
a n., o nejvyšším soudě zůstává v platnosti,
pokud není v zákoně o soudní příslušnosti ne-
bo v civilním řádu soudním nařízeno něco ji-
ného.
čl. XXIV.
(1) Řádné soudy mají přispěti, když o to
budou požádány, právní pomocí mimořádným
i rozhodčím soudům, jakož i rozsudím zříze-
ným k řešení sporu, pokud je žádost o to zá-
konem odůvodněna, úřední úkon, který se má
14
vykonati, zákonem dopuštěn a dožádaný soud
k němu jest příslušný (§ 37, odst. 2 a 3 zá-
kona o soudní příslušnosti). O rekursu proti
odepření právní pomoci a o neshodách, které
z poskytování právní pomoci vzniknou mezi
soudem dožadujícím a dožádaným, rozhoduje
vrchní soud nadřízený dožádanému soudu
s konečnou platností.
(2) Je-li v mezinárodních smlouvách nebo
ve zvláštních zákonech uložena řádným sou-
dům povinnost poskytovati právní pomoc ji-
ným soudům, úřadům nebo orgánům, platí
tato zvláštní ustanovení.
čl. XXV.
(1) Kde se v zákonech a nařízeních, které
nejsou dotčeny tím, že nabyl účinnosti zákon
o soudní příslušnosti, mluví o právních vě-
cech reálného soudnictví, rozumějí se tím věci,
které jsou vytčeny v §§ 74 a 76 zákona o soud-
ní příslušnosti.
(2) Všechny reálné úkony, zejména ohle-
dání a znalecký nález, inventuru, odhad,
dražbu, zavedení správce, vykonává, pokud
nejde o výkon pravomoci sporné anebo po-
kud o jednotlivých úkonech nebo o určitých
řízeních není ustanoveno něco jiného, okresní
soud, v jehož obvodě je věc, o niž jde.
čl. XXVI.
Nedotčeny zůstávají v zemi Slovenské a
Podkarpatoruské zejména také tyto před-
pisy:
1. předpis § 29 zák. čl. LIV/1912;
2. předpisy zvláštních zákonů, které jed-
notlivé spory odkazují bez zřetele na hod-
notu předmětu sporu soudům okresním, ja-
kož i předpisy, které jednotlivé v § 50 zá-
kona o soudní příslušnosti neuvedené věci od-
kazují před soudy krajské, jakož i předpisy
zvláštních zákonů, které pro jednotlivé věci
obsahují zvláštní předpisy o příslušnosti;
3. předpisy, podle nichž o soukromopráv-
ních pohledávkách rozhoduje soud trestní
anebo podle nichž jest přikázáno uplatňovati
tyto pohledávky u soudu mimořádného nebo
u úřadu správního;
4. předpisy, podle nichž má před sporem
civilním předcházeti řízení před jinými
úřady.
- 15 -
čl. XXVII.
(1) Jde-li o to, aby bylo najisto postaveno
otcovství k nemanželskému dítěti po smrti
domnělého otce za tím účelem, aby dítě bylo
legitimováno napotomním sňatkem, postu-
puje se podle zásad nesporného řízení.
(2) Totéž platí o zjištění, že byla doda-
tečně odstraněna překážka manželství nebo
že ten neb onen z manželů bez viny o ní ne-
věděl, děje-li se za účelem legitimace dítěte
v manželství narozeného.
Čl. XXVIII.
Složení k soudu podle předpisů soukromého
práva děje se u okresního soudu. Okresní
soud je nesmí odmítnouti pro nepříslušnost.
Čl. XXIX.
(1) Ustanovení zvláštních zákonných před-
pisů, podle nichž žaloba podaná u soudu ne-
příslušného má býti z úřední moci postoupena
příslušnému soudu, zůstávají nedotčena.
(2) Zejména zůstávají nedotčena takováto
ustanovení obsažená v § 5 zák. č. 109/1918
ř. z. a v § 6 zák. č. 318/1918 ř. z.
Čl. XXX.
(1) Byla-li podána žaloba u okresního sou-
du v místech, kde je několik okresních soudů,
a soud, u něhož byla podána, má za to, že je
k ní místně příslušný jiný okresní soud té-
hož místa, vysloví sice usnesením svou nepří-
slušnost, ale neodmítne žalobu podle § 43 zá-
kona o soudní příslušnosti, nýbrž postoupí ji
příslušnému okresnímu soudu. Tato ustano-
vení platí obdobně, když se žalobce dovolává
obecného soudu a ze žaloby je patrno, že obec-
ným soudem je soud jiný. Proti těmto usne-
sením není opravného prostředku.
(2) V takovéto pří pádnosti, jakož i v pří-
padech uvedených v čl. XXIX tohoto zákona,
trvají soukromoprávní účinky spojené s po-
dáním žaloby u nepříslušného soudu.
čl. XXXI.
(1) Spory o příslušnost mezi řádnými a mi-
mořádnými soudy a soudy rozhodčími (roz-
hodci) rozhoduje vrchní soud, v jehož obvodu
mají sídlo, anebo, jde-li o spor mezi soudy
(rozhodci) v obvodech různých vrchních
soudů, nejvyšší soud. Rozhodl-li již v tom neb
onom případě o otázce příslušnosti týž vrchní
- 16 -
soud anebo nejvyšší soud, jest jejich rozhod-
nutí závazné.
(2) Nebylo-li promlčení zažalovaného ná-
roku dokonáno již předtím, než byla podána
žaloba u soudu, který byl pak uznán přísluš-
ným, nepromlčí se tento nárok dříve, nežli za
30 dnů ode dne, kdy byl žalobce zpraven o roz-
hodnutí sporu o příslušnost.
Čl. XXXII.
Vláda, zřizujíc nové soudy, může se odchý-
liti od zásady vyslovené v § 29 zákona
o soudní příslušnosti.
Čl. XXXIII.
Stupně příbuzenství, pokud mají význam
podle zákona o soudní příslušnosti nebo podle
civilního řádu soudního, určují se podle počtu
zplození, jimiž v řadě přímé jedna osoba po-
chází od druhé, a v řadě nepřímé obě od svého
nejbližšího společného předka. V jaké řadě a
v kterém stupni je někdo příbuzný s manže-
lem jedním, v takové řadě a v tom stupni jest
sešvakřen s manželem druhým.
čl. XXXIV.
Dotčeny nejsou zvláštní předpisy:
1. jimiž jsou jisté listiny prohlášeny za ve-
řejné nebo za listiny na roven postavené tu-
zemským listinám veřejným;
2. podle nichž jest průvodnost soukromé
listiny závislá na určitých náležitostech;
3. jimiž se žádá pro datum listiny důkaz
rozdílný od prohlášení vydavatelova;
4. jimiž se upravuje předložení prvopisu
listin veřejnonotářských.
Čl. XXXV.
Nedotčena zůstávají ustanovení čl. II a čl.
IV, písm. a), e) nařízení ze dne 28. října 1865,
č. 110 ř. z., o výjimkách ze všeobecných soud-
ních zákonů na prospěch ústavů provozujících
úvěrní obchody.
či. XXXVI.
Kde je v stanovách společností státem
schválených, ústavů a spolků poukázáno na
soudní řízení ve věcech sporných, nastoupí
místo dotčených ustanovení předpisy civilního
řádu soudního.
- 17 -
čl. XXXVII.
Nedotčena jsou ustanovení zákonů, jimiž
jsou pro vyřízení určitých sporů předepsány
zvláštní rozhodčí soudy, jakož i zákonné před-
pisy, jimiž korporace, ústavy a spolky obdr-
žely právo, aby k rozhodování jistých sporů
zřídily soudy rozhodčí.
čl. XXXVIII.
Bursovní soudy rozhodčí.
§1.
Stanovy burs obsahujtež předpis o tom, jak
se vyřizují spory z bursovních obchodů.
§2.
Zřizuje-li se stanovami stálý bursovní soud
rozhodčí, budiž přesně vytčeno, jak je složen,
jak se ustanovují jeho členové, jaký je rozsah
jeho působnosti a jaké je řízení před ním. Při
tom budiž šetřeno předpisů zde dále uvede-
ných.
§3.
V stanovách může býti předepsáno:
1. že příslušnost bursovního soudu rozhod-
čího je závazná pro veškeré spory z bursov-
ních obchodů, pokud ji strany písemným ujed-
náním nevyloučily;
2. zda a za jakých podmínek je bursovní
soud rozhodčí příslušný i pro jiné spory.
§4.
(1) Ku projednávání a rozhodování sporů
budiž přibrán tajemník s hlasem poradním.
(2) Tajemníkem může býti jen osoba ma-
jící způsobilost k výkonu soudcovského úřa-
du, ustanovená správou bursy a potvrzená
ministerstvem, jemuž přísluší dozor nad bur-
sou, v dohodě s ministerstvem spravedlnosti.
(3) Stanovy určí, pokud tajemníkovi náleží,
aby obstarával práce bursovního soudu roz-
hodčího mimo projednávání a rozhodování
sporů.
§5.
členové bursovního soudu rozhodčího a ta-
jemník musí býti československými státními
občany a vykonají, nastupujíce úřad, přísahu.
Podrobnosti určí vládní nařízení.
- 18 -
§6.
Stanovy určí spolehlivý způsob doručování
žalob, nálezů a ostatních písemností soud-
ních.
§7.
O veřejnosti projednávání před bursovním
soudem rozhodčím, o důvodech vyloučení a od-
mítnutí soudců a tajemníka platí předpisy
dané pro řádné soudy.
§8.
Předsedovi senátu a samosoudci náležejí
práva vytčená v §§ 193 a 194 civilního řádu
soudního.
§9.
Strany mohou býti zastupovány advokáty
nebo členy nebo navštěvovateli bursy a svými
zaměstnanci, pokud jsou podle všeobecných
předpisů civilního řádu soudního způsobilí,
aby před soudy zastupovali.
§ 10.
(1) Bursovní soud rozhodčí může prováděti
důkaz výslechem svědků, znalců a stran, kteří
se na jeho obeslání dostaví, a to, souhlasí-li
s tím vyslýchaní, i výslechem přísežným; ji-
nak požádá o provedení těchto důkazů okresní
soud, v jehož obvodu vyslýchaný bydlí nebo
pobývá (čl. XXIV). O přísežném výslechu
před rozhodčím soudem platí přiměřeně usta-
novení civilního řádu soudního.
(2) Spory mohou býti projednávány také
mimo stálé sídlo bursovního soudu roz-
hodčího.
§11.
Ku platnosti smíru před bursovním soudem
rozhodčím je třeba, aby byl zapsán do proto-
kolu a stranami podepsán.
§ 12.
(1) Do výroku bursovního soudu rozhod-
čího lze podati zmateční stížnost:
1. jestliže bursovní soud rozhodčí neprávem
zjistil nebo odmítl svoji příslušnost;
2. bylo-li porušením stanov některé straně
znemožněno, aby před soudem jednala, ze-
jména, nebyla-li žaloba podle stanov řádně do-
ručena;
- 19 -
3. jednala-li ve sporu strana procesně ne-
způsobilá, nejsouc zastoupena svým zákon-
ným zástupcem, nebo jednal-li za stranu ně-
kdo, kdo neměl plné moci, pokud vedení sporu
nebylo dodatečně řádně schváleno;
4. nebyl-li bursovní soud rozhodčí řádně po-
dle stanov zřízen;
5. účastnil-li se vynesení výroku jako
soudce nebo tajemník někdo, kdo je podle zá-
kona vyloučen nebo jehož odmítnutí bylo bur-
sovním soudem rozhodčím uznáno;
6. byla-li neprávem vyloučena veřejnost;
7. příčí-li se výrok nezměnitelným předpi-
sům hmotného práva;
8. je-li výrok nesrozumitelný, nebo odpo-
ruje-li sám sobě, nebo nejsou-li pro rozhod-
nutí uvedeny žádné důvody.
(2) Zmateční stížnost budiž podána u kraj-
ského soudu (obchodního) v místě bursy do
15 dnů po doručení výroku. Doručuje-li se pí-
semné vyhotovení výroku jen na žádost stra-
ny, počíná lhůta ke stížnosti doručením vý-
roku jen tehdy, žádá-li o ně strana do 3 dnů
po vyhlášení výroku; jinak počíná dnem po
tomto vyhlášení.
(3) Krajský soud rozhodne, opatře si po-
třebná vysvětlení a doklady, v neveřejném
zasedání usnesením, jež doručí stranám a bur-
sovnímu soudu rozhodčímu; v případech od-
stavce 1, č. 8 nařídí opravu výroku, lze-li jí
vadu, o niž jde, odstraniti.
(4) Usnesení, jímž se stížnosti vyhovuje,
zruší výrok vzatý v odpor. Je-li po zrušení vý-
roku, ať úplném či částečném, potřebí dalšího
jednání, budiž rozepře vrácena bursovnímu
soudu rozhodčímu.
§ 13.
Je-li nepříslušnost bursovního soudu roz-
hodčího vyslovena pravomocně, je toto roz-
hodnutí závazné po řádný soud.
§ 14.
(1) Podáním zmateční stížnosti proti vý-
roku se nestaví jeho vykonatelnost.
(2) Je-li zvítězivší strana zajištěna výko-
nem exekuce nebo jinak, nebo byl-li peníz jí
přiznaný složen k soudu, může býti exekuce
odložena na návrh až do pravomocného roz-
hodnutí.
§ 15.
Stanovy obsahujtež předpis, že a jak lze
žalobou před bursovním soudem rozhodčím
- 20 -
domáhati se zrušení výroku z důvodů, které,
nejsouce podle § 12 důvodem zmateční stíž-
nosti, podle předpisů civilního řádu soudního
činí obnovu řízení přípustnou.
§16.
Vládní nařízení může určiti, jaké předpisy
třeba pojmouti do stanov o úpravě oněch listin
bursovního rozhodčího soudu, které podle pří-
slušných zákonných předpisů jsou vykona-
telné.
§ 17.
(1) Na činnost stálých bursovních soudů
rozhodčích dozírá ministerstvo spravedlnosti;
ono může výkonem tohoto dozoru pověřiti
sobě podřízený úřad (soud).
(2) u výkonu svého dozoru může zejména
také požadovati zprávy a předložení spisů.
§ 18.
Bursovní správy předloží do 3 měsíců po
vyhlášení tohoto zákona k příslušnému schvá-
lení změny stanov odpovídající těmto předpi-
sům.
§ 19.
Ustanoveními §§ 1 až 18 se zrušují předpisy
zákonů ze dne 1. dubna 1875, č. 67 ř. z., ze
dne 4. ledna 1903, č. 10 ř. z., ze dne 1. srpna
1895, č. 112 ř. z., a ze dne 15. února 1922, č.
69 Sb. z. a n., pokud jednají o bursovních sou-
dech rozhodčích, jakož i §§ 94 až 99 zák. čl.
LIX/1881 a § 24 zák. čl. LIV/1912.
čl. XXXIX.
Vládním nařízením budou určeny poplatky
za doručování, t. j. stravné, čestné, doručné,
a bude upraven postup pro jich předpisování
a vybírání; dokud nebudou vydány nové před-
pisy, zůstanou v platnosti nařízení dosavadní.
čl. XL.
Pro styk soudů s úřady a se stranami v ci-
zině jsou rozhodná ustanovení mezinárodních
smluv vyhlášených ve Sbírce zákonů a naří-
zení, a není-li jich, předpisy vydané vládou
nebo ministerstvem spravedlnosti.
čl. XLI.
Ustanovení civilního řádu soudního o po-
vinném zastupování stran advokáty nevzta-
hují se na spory projednávané sice před kraj-
- 21 -
skými soudy, ale podle zásad o řízení před
soudy okresními.
čl. XLII.
Přetržení promlčení nastalé podáním žaloby
pomíjí klidem řízení, trval-li tento klid déle
než 3 měsíce nebo došlo-li k němu v téže věci
po druhé.
Čl. XLIII.
Držitel nemovité věci nebo věcného práva
nemá práva žádati u soudu zákaz zamýšlené
stavby, nedostavil-li se k stavební komisi, ač
byl k ní řádně a včas pozván, nebo nečinil-li
při ní námitek.
čl. XLIV.
Místo vyzývacích žalob, k nimž odkazují
starší předpisy, nastupují žaloby určovací;
průkazu o právním zájmu na brzkém určení
tu netřeba.
Čl. XLV.
(1) Kdo jest podle soukromého práva povi-
nen udati jmění nebo dluhy nebo kdo má asi
vědomost o zamlčení nebo zatajení jmění,
může býti rozsudkem přidržen k tomu, aby,
předloze po případě seznam jmění nebo dluhů,
udal, co mu o tomto jmění, o těchto dluzích
nebo o zamlčení nebo zatajení jmění je známo,
a aby vykonal přísahu, že jeho údaje jsou
správné a úplné.
(2) K žalobě jest oprávněn, kdo má sou-
kromoprávní zájem na vyšetření majetku
nebo dluhů.
(3) Je-li se žalobou o přísežné udání jmění
spojena žaloba o vydání toho, co je žalovaný
dlužen z právního poměru, jenž jest jí zákla-
dem, může býti to, co má býti vydáno, jmeno-
vitě uvedeno až po přísežném udání o jmění.
čl. XLVI.
Při zjišťování stavu zboží podle předpisů
obchodního zákoníka (čl. 348, 365 a 407 zák. č.
1/1863 ř. z. a §§ 347, 371, 409 a 481 zák. čl.
XXXVII/1875) sluší postupovati podle před-
pisů civilního řádu soudního o zajištění dů-
kazů.
čl. XLVII.
Zvláštní ustanovení pro věci, v kterých by
mohl býti dotčen zájem obrany státu.
§1.
Mohl-li by sporem nebo některým úkonem
soudního řízení býti dotčen zájem obrany stá-
- 22 -
tu, budiž tato okolnost na žalobě, na odpovědi
na žalobu nebo na jiném podáni zevně vyzna-
čena tím, kdo podání činí.
§2.
Jakmile soud jakkoli sezná, že jde o spor
nebo úkon (§1), jímž by mohl býti dotčen zá-
jem obrany státu, oznámí jej ihned minister-
stvu národní obrany, aby se o tom prohlásilo.
§3.
Stát má v takových sporech právo přistou-
piti k jedné ze stran jako vedlejší intervenient
s právy nerozlučného společníka v rozepři
(§ 18 c. ř. s. ), aniž musí prokazovati právní
zájem na vítězství strany, ke které přistoupil.
§4.
(1) Veřejnost budiž vyloučena, kdykoli to
finanční prokuratura nebo ministerstvo ná-
rodní obrany navrhne. Proti tomuto usnesení
není opravného prostředku.
(2) Při tomto vyloučení veřejnosti neplatí
ustanovení § 169 c. ř. s.
§5.
Na návrh finanční prokuratury nebo minis-
terstva národní obrany budiž v takových spo-
rech řízení přerušeno. Proti tomuto usnesení
není opravného prostředku. Pokračovati ve
sporu se může jen s předchozím souhlasem
státu.
§6.
(1) Ten, kdo má v rukou listinu, jejímž před-
ložením by mohl býti dotčen zájem obrany stá-
tu, smí odepříti-z tohoto důvodu její předlo-
žení. Předloží-li ji, budiž z moci úřední vylou-
čena veřejnost pro celé další jednání a při pí-
semném vyhotovování rozsudku a jiných soud-
ních rozhodnutí třeba dbáti ustanovení § 8
tohoto článku.
(2) Totéž platí obdobně o předložení před-
mětu ohledání.
§7.
Je-li v listině uvedené v § 368, odst. 2 c. ř. s.
stanoveno, že se výkon soudních nebo jiných
úředních úkonů v dotčeném podniku (jeho od-
dělení) váže předchozím svolením vojenské
správy, lze ohledání provésti jen se svolením
- 23 -
vojenské správy. Proti odepření svolení vojen-
ským dozorčím orgánem (orgánem povolaným
k udíleni svolení vojenské správy) se připouští
dozorčí stížnost k ministerstvu národní obrany.
§8.
Zájmů obrany státu budiž dbáno i při pí-
semném vyhotovení rozhodnutí a buďtež ze-
jména popisovány věci, které mají zůstati uta-
jeny v zájmu obrany státu, jen potud, pokud
je toho k porozumění rozhodnutí nezbytně
třeba.
§9.
Stranám a osobám třetím nesmí býti dovo-
leno nahlížeti do takových částí spisů, u kte-
rých se lze obávati, že by tím mohly býti do-
tčeny zájmy obrany státu, ani pořizovati si je-
jich opisy a výpisy z nich.
§10.
(1) Je-li navrženo zajištění důkazu a z po-
vahy věci vysvítá, že by jeho prováděním mohl
býti dotčen zájem obrany státu, oznámí to
soud před povolením zajištění důkazu minis-
terstvu národní obrany. Prohlásí-li se minis-
terstvo národní obrany proti návrhu, soud ná-
vrh zamítne.
(2) Totéž platí, vyšlo-li až po povolení za-
jištění důkazu najevo, že prováděním důkazu
by mohl býti dotčen zájem obrany státu.
V tomto případě nebude, navrhne-li to minis-
terstvo národní obrany, zajištění důkazu pro-
vedeno.
(3) Proti usnesením podle odstavců 1 a 2
není opravného prostředku.
§11.
(1) Jestliže by povolením prozatímního (za-
jišťovacího) opatření mohl býti dotčen zájem
obrany státu, budiž před rozhodnutím o ná-
vrhu takovém slyšeno ministerstvo národní
obrany. Vysloví-li se toto ministerstvo proti
povolení prozatímního (zajišťovacího) opatře-
ní proto, že by jinak byl dotčen zájem obrany
státu, budiž návrh zamítnut. Proti tomuto roz-
hodnutí není opravného prostředku.
(2) Povolené prozatímní (zajišťovací) opa-
tření budiž ihned zrušeno, navrhne-li to fi-
nanční prokuratura nebo ministerstvo národní
obrany proto, že by jinak byl dotčen zájem
- 24 -
obrany státu. Proti tomuto usnesení není
opravného prostředku.
§12.
(1) Prohlášení zástupce státu o tom, že jde
o takový spor nebo úkon (§1), kterým by
mohl býti dotčen zájem obrany státu, je pro
soudy závazné.
(2) Není-li takového prohlášení a má-li soud
pochybnosti o tom, zda jde o takový spor nebo
úkon (§1) nebo nesdílí-li mínění kterýmkoli
účastníkem v řízení projevené, že by mohl býti
dotčen zájem obrany státu, vyžádá si před
úkonem, o který jde, prohlášení ministerstva
národní obrany; prohlášení to jest pro soudy
závazné.
§13.
Ve všech případech, kdy podle předchozích
ustanovení bylo ministerstvo národní obrany
zpraveno, aby se prohlásilo o tom, zda by mohl
býti dotčen zájem obrany státu, jest nutno se
všemi úkony sečkati, dokud nedojde toto pro-
hlášení. Proti tomuto usnesení není opravného
prostředku.
čl. XLVIII.
(1) Ve sporech, v nichž je v den, kdy nabude
účinnosti civilní řád soudní, již vykonán prvý
rok (rok k zahájení rozepře), budiž pokračo-
váno podle dosavadních předpisů o řízení soud-
ním.
(2) V ostatních věcech, které byly zahájeny
již přede dnem, kdy nabude civilní řád soudní
účinnosti, budiž pokračováno podle předpisů
tohoto civilního řádu soudního.
Čl. XLIX.
Pro sporné věci, které byly v den, kdy na-
bude účinnosti zákon o soudní příslušnosti, již
zahájeny a podle ustanovení čl. XLVIII mají
býti dále vedeny a ukončeny podle dosavadních
procesních předpisů, zůstanou příslušnými až
do pravomocného ukončení rozepře ony soudy,
které jsou pro ně příslušné podle dosavadních
předpisů. To platí zejména také o příslušnosti
pro řízení opravné a žalobu pro zmatečnost a
o obnovu, o nichž bylo řízení zahájeno v době,
kdy tento zákon nabývá účinnosti.
Čl. L.
Rozepře, které byly již zahájeny v den, kdy
nabude účinnosti zákon o soudní příslušnosti,
-25-