Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 5. zasedání.
850.
Vládní návrh.
Uvozovací zákon
ze dne .......1937
k zákonu o tom, jak se v občanských věcech právních vykonává soudní moc
a které řádné soudy jsou příslušné ve sporných věcech právních (zákonu
o soudní příslušnosti) a k civilnímu řádu soudnímu.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
(1) Tento zákon, jakož i připojený zákon
o vykonávání soudní moci v občanských vě-
cech právních a o příslušnosti řádných soudů
ve sporných věcech právních (zákon o soudní
příslušnosti) a civilní řád soudní nabudou
účinnosti v celém území republiky českoslo-
venské současně dnem, jejž určí vláda naří-
zením, nejpozději však prvním dnem druhého
kalendářního roku po vyhlášení.
(2) Týmž dnem pozbudou účinnosti všechna
v jiných zákonných předpisech, zejména v zá-
konech ze dne 1. srpna 1895, č. 110, 111, 112,
113 ř. z., v zák. čl. I/1911 a LIV/1912 obsa-
žená ustanovení o předmětech, které jsou
upraveny v zákoně o soudní příslušnosti a v ci-
vilním řádu soudním, pokud tento zákon anebo
zákon o soudní příslušnosti neobsahují vý-
jimky.
(3) Kde se v jiných zákonech a nařízeních
odkazuje na ustanovení jurisdikční normy nebo
- 1 -
civilního rádu soudního nebo na ustanovení ji-
ných předpisů tímto zákonem zrušených, na-
stupují místo nich ustanovení vydaná tímto
zákonem.
čl. II.
Zejména pozbývají účinnosti:
1. předpis § 3 zákona ze dne 5. března 1869,
č. 27 ř. z., o ručení železnic za tělesná poško-
zení nebo usmrcení lidí;
2. předpisy §§ 5 a 6 zákona ze dne 21. břez-
na 1918, č. 109 ř. z., o náhradě škody osobám
nespravedlivě odsouzeným (s výhradou toho,
co je ustanoveno v čl. XXIX tohoto uvozova-
cího zákona);
3. předpisy § 6 zákona ze dne 18. srpna 1918,
č. 318 ř. z., o náhradě škody za vyšetřovací
vazbu (s výhradou toho, co jest ustanoveno
v čl. XXIX tohoto uvozovacího zákona);
4. předpisy čl. 34, 35, 37, 38 a 39 zákona
ze dne 17. prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863
(obchodního zákoníka) a předpisy §§ 19, 20,
22 a 39 uvozovacího zákona k tomuto zákoníku
obchodnímu, předpisy § 22, odst. 2 zákona ze
dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o společenstvech
výdělkových a hospodářských, dále předpisy
§§ 31, 32, 34 a 35 zák. čl. XXXVII/1875;
5. předpisy čl. 77 až 79 zákona ze dne 4. dub-
na 1875, č. 68 ř. z., o obchodních dohodcích, a
předpisy §§ 541 a 542 zák. čl. XXXVII/1875;
6. předpisy §§ 22, 28, 89 a 90 zákona ze dne
27. listopadu 1896, č. 217 ř. z., o organisaci
soudní;
7. předpisy §§ 116 a 117 zák. čl. XXXI/1894,
o právu manželském;
8. předpisy §§ 755 až 766 zák. čl. I/1911;
9. předpisy výnosu ministerstva spravedl-
nosti ze dne 21. srpna 1856, č. 150 ř. z., o soudu
příslušném pro nemanželské dítky a nalezence
po jejich vystoupení ze zaopatření ústavem
veřejným.
Čl. III.
Rovněž pozbývají účinnosti zejména:
1. předpisy dvorního dekretu ze dne 23. srp-
na 1819, č. 1595 sb. z. s., a nařízení ze dne 9.
prosince 1897, č. 283 ř. z., o řízení ve sporných
věcech manželských;
2. předpisy zákona ze dne 27. dubna 1873,
č. 67 ř. z., o řízení upomínacím, a všechny po-
tomní zákonné předpisy o upomínacím řízení;
- 2 -
3. předpisy §§ 1 až 7 cís. nařízení ze dne 14.
prosince 1915, č. 372 ř. z., o sepsání a podpisu
soudních rozhodnutí v občanských a trestních
věcech a protokolů, vzešla-li trvalá překážka
soudci nebo zapisovateli;
4. předpisy zákona ze dne 3. května 1868,
č. 33 ř. z., o úpravě řízení při přísahách před
soudem, a zákona ze dne 13. července 1922, č.
223 Sb. z. a n., kterým se upravují přísahy
osob bez vyznání náboženského, konané před
soudy;
5. předpisy čl. II, 41. III, č. 1 a 3, čl. IV, VII
a X zákona ze dne 1. dubna 1921, č. 161 Sb. z.
a n., kterým se mění některá ustanovení zá-
konů o soudní příslušnosti a soudním řízení
v občanských věcech a o projednání pozůsta-
lostí;
6. předpisy čl. I až V zákona ze dne 8. června
1923, č. 123 Sb. z. a n., kterým se mění některá
ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o
soudním řízení v občanských věcech, o exekuč-
ním řízení, o pozůstalostním řízení a o poru-
čenských věcech;
7. předpisy zákona ze dne 2. července 1924,
č. 164 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňuje
zák. čl. I/1911, o civilním řízení soudním;
8. předpisy § 1 zákona ze dne 27. dubna
1923, č. 100 Sb. z. a n., kterým se pro Sloven-
sko a Podkarpatskou Rus upravuje způsob po-
čítání lhůt v soudním řízení a při poručen-
ských (sirotčích) úřadech;
9. předpisy čl. II, III, čl. XI, odst. 1, 2 a
3, písm. a), čl. XIV, XV, XVI a XIX zákona
ze dne 19. ledna 1928, č. 23 Sb. z. a n., kterým
se mění a doplňují některá ustanovení zákonů
o soudním řízení ve věcech občanských a o ří-
zení exekučním;
10. předpisy čl. II, č. 1 a 2, čl. III, IV a V
zákona ze dne 8. července 1930, č. 130 Sb. z. a
n., kterým se doplňují a mění některá ustano-
vení zákonů o soudním řízení ve věcech občan-
ských a o řízení exekučním;
11. předpisy čl. I a III zákona ze dne 11. pro-
since 1934, č. 251 Sb. z. a n., jichž účinnost
byla prodloužena zákonem ze dne 17. prosince
1936 č. 314 Sb. z. a n., kterým se mění a
doplňují některá ustanovení zákonů o občan-
ském řízení soudním, o řízení exekučním a o
řízení nesporném;
12. předpisy čl. I až IV a VI zákona ze dne
16. června 1936, č. 161 Sb. z. a n., kterým se
mění a doplňují některá ustanovení zákonů o
občanském řízení soudním, o řízení exekučním
a o soudní organisaci.
- 3 -
čl. IV.
(1) Nedotčena zůstávají práva propůjčená
co do soudní příslušnosti a co do soudního ří-
zení jakožto výjimečné výhody jednotlivým
společnostem, ústavům a spolkům podle jejich
stanov určených zákonem nebo schválených
státem.
(2) Také zůstávají nedotčeny:
1. předpis § 74, odst. 1 zákona ze dne 21.
února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním po-
jištění soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách;
2. předpisy §§ 70, 98 a 99 zákona ze dne 14.
dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance
cedulové, a to § 98 ve znění čl. XXII zákona
ze dne 23. dubna 1925, č. 102 Sb. z. a n., kte-
rým se mění a doplňuje zákon o akciové bance
cedulové.
čl. V.
Nedotčeny zůstávají dále zejména:
1. předpisy zákona ze dne 12. července 1872,
č. 112 ř. z., o právu stran žalovati pro porušení
práva soudcovskými úředníky u výkonu úřadu
způsobená, s tou odchylkou, že soudy v jeho
§§ 8 a 19 uvedené jsou výlučné;
2. předpisy §§ 1 až 6 a 9 zákona ze dne 6.
června 1887, č. 72 ř. z. a obdobné předpisy zák.
čl. XXXV/1887, o účincích a odporovatelnosti
nálezů o náhradě, jež vojenské úřady vynesly
cestou správní;
3. předpisy §§ 683, 697 a 698 zák. čl. I/1911;
4. předpisy zákona ze dne 4. července 1931,
č. 131 Sb. z. a n., o soudnictví ve sporech z po-
měru pracovního, služebního a učebního (o
pracovních soudech), čl. IV zákona ze dne 11.
prosince 1934, č. 251 Sb. z. a n., kterým se
mění a doplňují některá ustanovení zákonů o
občanském řízení soudním, o řízení exekučním
a o řízení nesporném, jehož účinnost byla pro-
dloužena zákonem ze dne 17. prosince 1936
č. 314 Sb. z. a n.; čl. IX zákona ze dne 16.
června 1936, č. 161 Sb. z. a n., kterým se mění
a doplňují některá ustanovení zákonů o občan-
ském řízení soudním, o řízení exekučním a o
soudní organisaci;
5. předpis § 45 zákona ze dne 28. července
1902, č. 156 ř. z., kterým se upravují pracovní
poměry dělníků zaměstnaných při režijních
stavbách železnic a v jejich pomocných ústa-
vech;
6. předpis § 16 cís. nařízení ze dne 12. října
1914, č. 276 ř. z. (první dílčí novela k občan-
- 4 -
skému zákoníku), a cís. nařízení ze dne 22.
července 1915, č. 208 ř. z. (druhá dílčí novela
k občanskému zákoníku);
7. předpisy § 34 zák. čl. XI1/1894, o polním
hospodářství a polní policii;
8. předpis § 24 zákona ze dne 12. prosince
1919, č. 29 Sb. z. a n. z r. 1920, o úpravě pra-
covních a mzdových poměrů domácké práce,
pokud jde o spory mezi jednotlivými skupina-
mi zaměstnanců a zaměstnavatelů;
9. předpis § 3, odst. 1, písm. g) zákona ze
dne 12. srpna 1921, č. 330 Sb. z. a n., o závod-
ních výborech, ve znění vládního nařízení ze
dne 13. července 1934, č. 181 Sb. z. a n.;
10. předpisy §§ 2 a 19 zákona ze dne 25.
února 1920, č. 144 Sb. z. a n., o závodních a
revírních radách při hornictví, a zákon ze dne
3. července 1924, č. 170 Sb. z. a n., o hornic-
kých soudech rozhodčích, ve znění zákona ze
dne 17. května 1934, č. 96 Sb. z. a n.;
11. předpisy §§ 58 až 65 zákona ze dne 11.
července 1922, č. 242 Sb. z. a n., ve znění záko-
na ze dne 28. července 1936, č. 200 Sb. z. a n.,
o pojištění u báňských bratrských pokladen;
12. předpisy §§ 196 až 238 zákona ze dne 9.
října 1924, č. 221 Sb. z. a n., ve znění zákona
ze dne 8. listopadu 1928, č. 184 Sb. z. a n., a
vládních nařízení ze dne 15. června 1934, č.
112 Sb. z. a n., a ze dne 13. července 1934, č.
143 Sb. z. a n. o pojištění zaměstnanců pro
případ nemoci, invalidity a stáří;
13. předpisy §§ 106 až 120 zákona ze dne 10.
června 1925, č. 148 Sb. z. a n., o pojištění osob
samostatně hospodařících pro případ invalidi-
ty a stáří;
14. předpisy §§ 40 až 42 zákona ze dne 15.
října 1925, č. 221 Sb. z. a n., o nemocenském
pojištění veřejných zaměstnanců;
15. předpisy §§ 134 až 161 zákona ze dne 21.
února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním po-
jištění soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách;
16. předpisy §§ 83 a 88 zákona směnečného
ze dne 13. prosince 1927, č. 1 Sb. z. a n. z r.
1928;
17. předpis § 12 zákona ze dne 3. července
1934, č. 145 Sb. z. a n., o pojistné smlouvě;
18. předpisy čl. I, odst. 2, č. 3 a odst. 4 a čl.
XI, odst. 3, písm. b), č. 3 zákona ze dne 19.
ledna 1928, č. 23 Sb. z. a n., kterým se mění
a doplňují některá ustanovení zákonů o soud-
ním řízení ve věcech občanských a o řízení
exekučním;
- 5 -
19. předpisy § 12 zákona ze dne 12. dubna
1935, č. 76 Sb. z. a n., o splátkových obcho-
dech.
Čl. VI.
Nedotčeny zůstávají dále předpisy, jimiž je
podle zvláštních zákonů upravena příslušnost
soudů nebo úřadů, zejména:
1. předpis dvorského dekretu ze dne 7. červ-
na 1841, č. 541 sb. z. s., o rozvrhu pravomoci
ve věcech a sporech nadačních;
2. předpisy §§ 33, 34, 55 a 56 zákona ze dne
7. května 1874, č. 50 ř. z., o zevních právních
poměrech církve katolické;
3. předpisy § 89 zákona ze dne 25. ledna
1914, č. 15 ř. z. (služební pragmatika úřednic-
ká), § 97 zákona ze dne 28. července 1917, č.
319 ř. z. (služební pragmatika učitelská) a
§ 80 vládního nařízení ze dne 14. září 1928,
č. 162 Sb. z. a n. (služební pragmatika učitel-
stva národních škol);
4. předpis § 8 cís. nařízení ze dne 28. června
1916, č. 207 ř. z., o zbavení svéprávnosti;
5. předpisy §§ 3 až 6 zákona ze dne 2. listo-
padu 1918, č. 3 Sb. z. a n., o nejvyšším správ-
ním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů;
6. předpis čl. 315 obchodního zákoníka č. 1/
1863 ř. z. a § 310, odst. 2 obchodního zákoníka,
zák. čl. XXXVII/1875 s tím dodatkem, že se
věcná příslušnost řídí hodnotou předmětu
sporu;
7. předpis § 15 zákona ze dne 18. března
1921, č. 130 Sb. z. a n., kterým se upravují za-
opatřovací požitky bývalých zaměstnanců na
velkém majetku pozemkovém;
8. předpis § 13, odst. 2 zákona ze dne 23.
března 1923, č. 60 Sb. z. a n., o telegrafech.
Čl. VII.
Nedotčeny zůstávají dále zejména:
1. předpisy §§ 8 až 10 cís. nařízení ze dne
12. října 1914, č. 275 ř. z., o lichvě;
2. předpisy §§ 10 a 16 zákona ze dne 30. led-
na 1920, č. 82 Sb. z. a n., kterým se upravují
právní poměry domovníků;
3. poštovní předpisy (poštovní zákon, poš-
tovní řád) o rozhodování o nárocích na náhra-
du škody vzešlé z poštovní dopravy;
4. předpisy § 63 zákona ze dne 8. dubna
1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a
dávce z přírůstku na majetku;
- 6 -
5. předpisy § 5, odst. 4 a 5, § 10, odst. 5,
§ 16, odst. 7 a § 18, odst. 2 zákona ze dne 12.
srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., o přechodné
úpravě finančního hospodářství obcí a měst
s právem municipálním, jakož i předpis § 19,
odst. 5 zákona ze dne 15. června 1927, č. 77
Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 27. listopadu
1930, č. 169 Sb. z. a n., o nové úpravě finanč-
ního hospodářství svazků územní samosprávy;
6. předpis § 8 zákona ze dne 9. října 1924,
č. 236 Sb. z. a n., jímž se vláda zmocňuje pře-
vzíti pohledávky vzniklé z dodávek za doby
války;
7. předpisy zákona ze dne 3. dubna 1925, č.
65 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech
republiky Československé;
8. předpisy zákona ze dne 15. října 1925,
č. 217 Sb. z. a n., jímž se provádí § 105 ústavní
listiny;
9. předpisy zákona ze dne 30. června 1926,
č. 125 Sb. z. a n., o úpravě některých lhůt při
smlouvách nájemních;
10. předpis § 49 zákona ze dne 26. března
1936, č. 65 Sb. z. a n., o stavebním ruchu;
11. předpis § 20 zákona ze dne 15. června
1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilizačních bilan-
cích;
12. předpisy §§ 15, 21 a 22 zákona ze dne 15.
července 1927, č. 111 Sb. z. a n., proti nekalé
soutěži, s tou změnou, že civilní spory podle to-
hoto zákona sluší rozhodovati krajským sou-
dům toliko podle hodnoty předmětu sporu;
13. předpisy § 16, § 35, odst. 2, §§ 58 a 62
zákona ze dne 24. listopadu 1926, č. 218 Sb. z.
a n., o původském právu k dílům literárním,
uměleckým a fotografickým;
14. předpisy § 29, odst. 3 a § 71, odst. 1
zákona ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a
n., ve znění zákona ze dne 14. července 1927,
č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy;
15. předpisy § 28 zákona ze dne 12. červen-
ce 1933, č. 141 Sb. z. a n., o kartelech a sou-
kromých monopolech (kartelový zákon), s tou
změnou, že krajský soud v sídle toho vrchního
soudu, v jehož obvodu má žalovaná strana své
sídlo, příslušný je jen tehdy, není-li v tomto
místě krajského soudu pověřeného obchodním
soudnictvím;
16. předpis § 11 zákona ze dne 28. června
1933, č. 107 Sb. z. a n., o obilních zástavních
listech a o veřejných obilních skladištích;
- 7 -
17. předpisy zákona ze dne 13. května 1936,
č. 131 Sb. z. a n., o obraně státu.
Čl. VIII.
Nedotčeny zůstávají předpisy zákonů o po-
zemkové reformě, upravující činnost řádných
soudů civilních při této reformě.
Čl. IX.
(1) Předpisy tohoto zákona, jakož i zákona
o soudní příslušnosti a civilního řádu soud-
ního vztahují se i na cizince. Pokud mezi-
národní smlouvy vyhlášené ve Sbírce zákonů
a nařízení ustanovují jinak, platí jejich usta-
novení.
(2) Rovněž platí ustanovení mezinárodních
smluv, vyhlášených ve Sbírce zákonů a naří-
zení, o právní pomoci, právu chudých, prů-
vodnosti listin a o jiných otázkách spadají-
cích do civilního řízení soudního.
Čl. X.
Nedotčen zůstává předpis zákona ze dne
2. listopadu 1918, č. 4 Sb. z. a n., o přísluš-
nosti k rozhodování o veřejnoprávních náro-
cích proti státu nebo jeho částem. Ale pohle-
dávky státu proti jeho zaměstnancům anebo
těchto zaměstnanců proti státu, vyvozované
z veřejnoprávního služebního poměru, nutno
s výhradou toho, co je ustanoveno v zákonech
zachovaných v platnosti tímto zákonem,
uplatňovati v řízení správním.
Čl. XI.
Dotčeny nejsou:
1. předpisy zákona ze dne 8. června 1933,
č. 97 Sb. z. a n., o finančních prokuraturách,
a předpisy vládního nařízení ze dne 2. dubna
1936, č. 82 Sb. z. a n., kterým se vydává slu-
žební instrukce pro finanční prokuratury;
2. zákonné předpisy o tom, jak jsou před
soudem zastupovány obce, společnosti, spole-
čenstva, báňské bratrské a pomocné poklad-
ny a jiné podměty, nenáležející k fysickým
osobám, jakož i o tom, jak se jim doručují
obsílky a jiné písemnosti;
3. předpisy zákona ze dne 18. února 1921,
č. 78 Sb. z. a n., o vydání sazeb pro výkony
advokátů a jejich kanceláří;
4. předpisy zákonů ze dne 24. dubna 1874,
č. 48 a 49 ř. z., o zřízení společného opatrov-
níka pro držitele zástavních listů a dílčích
dlužních úpisů svědčících majiteli nebo pře-
voditelných rubopisem;
- 8 -
5. předpisy o pokoutnictví;
6. předpisy, podle nichž vojenské úřady
nadřízené žalovanému a orgány nadřízené ža-
lovaným okresům nebo obcím mají býti zpra-
veny o podání žalob na vojenské osoby, na
okresy a obce.
Čl. XII.
(1) Nedotčeny zůstávají předpisy zvlášt-
ních zákonů, podle kterých náleží soudům,
v jejichž obvodě je věc, o kterou jde, určo-
vati výši škody nebo náhrady anebo vykoná-
vati jiné úkony.
(2) Zejména zůstávají nedotčeny:
1. předpis § 23 zákona ze dne 18. února
1878, č. 30 ř. z., o vyvlastňování pro zřízení
železnic a provozování dopravy;
2. předpis § 9 zákona ze dne 7. července
1896, č. 140 ř. z., o cestách nezbytných;
3. předpis § 31 cís. nařízení ze dne
19. března 1916, č. 69 ř. z. (třetí dílčí novela
k občanskému zákoníku);
4. předpisy §§ 9, 13 a 15 zákona ze dne
22. července 1919, č. 438 Sb. z. a n., o sou-
stavné elektrisaci;
5. předpis § 9 zákona ze dne 27. ledna 1922,
č. 33 Sb. z. a n., o užití dopravních cest a ne-
movitostí pro telegrafy;
6. předpis § 4, odst. 9 zákona ze dne
12. srpna 1921, č. 304 Sb. z. a n., o zabírání
budov neb jejich částí pro účely veřejné;
7. předpis § 5 zákona ze dne 20. prosince
1921, č. 504 Sb. z. a n., kterým se upravuje
povinnost vrátiti nebo vydati věci movité pro
státy oprávněné k jich požadování;
8. předpisy §§ 58 a 59 zák. čl. XIX/1888,
o rybolovu.
Čl. XIII.
(1) Předpisy zákona o soudní příslušnosti
se vztahují také k občanským právním vě-
cem, které jsou mezinárodními smlouvami
nebo podle zásad mezinárodního práva pod-
řízeny tuzemskému soudnictví a nejsou od-
ňaty zákonnými předpisy soudnictví řádných
soudů.
(2) Nedotčena zůstávají ustanovení mezi-
národních smluv upravujících otázku přísluš-
nosti pro určité spory, zejména:
1. ustanovení mírových smluv (Versailles-
ské ze dne 28. června 1919, č. 217 Sb. z. a n.
z r. 1921, St-Germainské ze dne 10. září 1919,
č. 507 Sb. z. a n. z r. 1921, Trianonské ze dne
- 9 -
4. června 1920, č. 102 Sb. z. a n. z r. 1922,
Neuillyské ze dne 27. listopadu 1919, č. 274
Sb. z. a n. z r. 1922);
2. předpisy o soudnictví v plavebních vě-
cech labských;
3. zákon ze dne 28. dubna 1922, č. 146 Sb.
z. a n., o provádění ustanovení o mezinárod-
ních smíšených rozhodčích soudech;
4. ustanovení úmluvy stanovící definitivní
Dunajský statut ze dne 23. července 1921 a
ze dne 31. března 1922, č. 356 Sb. z. a n. z r.
1922;
5. ustanovení zákona ze dne 21. srpna 1925,
č. 220 Sb. z. a n., o provedení úmluvy mezi
Československou republikou a republikou Ra-
kouskou ze dne 18. června 1924, č. 60 Sb. z.
a n. z r. 1926, o úpravě závazků v rakousko-
uherských korunách;
6. ustanovení zákona ze dne 21. března
1930, č. 51 Sb. z. a n., kterým se provádí
úmluva mezi československou republikou a
královstvím Maďarským ze dne 26. května
1928 o úpravě dluhů a pohledávek ve starých
korunách rakouských a uherských (č. 55/
1930 Sb. z. a n. ).
Čl. XIV.
(1) Na osoby, jimž podle mezinárodního
práva přísluší exteritorialita, vztahuje se
zdejší soudnictví jen potud, pokud to mezi-
národní právo dopouští.
(2) Jakých výhod v řízení před soudy ve
věcech občanských požívají cizí konsulové a
členové jejich průvodu, stanoví mezinárodní
smlouvy, a není-li jich, mezinárodní zvyklosti
za podmínky vzájemnosti.
(3) Prohlášení o tom, zda se ustanovení od-
stavců 1 nebo 2 vztahují na osoby vykonáva-
jící určité funkce nebo na určitou osobu, vy-
dává v daném případě ministerstvo spravedl-
nosti v dohodě s ministerstvem zahraničních
věcí. Toto prohlášení je pro soudy závazné.
Čl. XV.
(1) Vládním nařízením mohou býti u kraj-
ských soudů v místech, jež jsou střediskem
zvlášť vyvinutého obchodu, zřízeny zvláštní
senáty obchodní.
(2) v Praze vykonává pravomoc těchto ob-
chodních senátů samostatný krajský soud ob-
chodní.
- 10 -
čl. XVI.
(1) Obchodní senát, vykonávaje pravomoc
v první stolici ve věcech přikázaných mu
tímto zákonem, je složen ze dvou soudců z po-
volání a ze soudce laika. Předsedou může býti
toliko soudce z povolání.
(2) Soudce laik musí kromě všeobecných
náležitostí, stanovených zákonem o organisaci
soudní, míti, pokud je to vůbec možno, zna-
losti právě toho hospodářského prostředí,
z něhož spor, při němž jako člen senátu spolu
působí, vyšel. Hlasuje přímo po zpravodaji,
a není-li ho, před ostatními členy senátu.
Čl. XVII.
Před krajský soud obchodní (obchodní se-
náty) náleží:
I. Je-li hodnota sporného předmětu vyšší
než 20. 000 Kč:
1. spory ze směnečných jednání, jakož
i spory o postižní nároky ze šeku;
2. spory z obchodních jednání, je-li žalo-
vána obchodní společnost nebo kupec, jejichž
firma je zapsána v obchodním rejstříku, ne-
bo zapsané výdělkové nebo hospodářské spo-
lečenstvo a je-li ono jednání obchodem na
straně žalovaného;
3. bez zřetele na vlastnost sporných stran:
a) spory o právo užívati firmy;
b) spory z jednání spadajících do povolání
obchodních dohodců, važičů, měřičů a jiných
osob, které jsou ustanoveny k tomu, aby ko-
naly a potvrzovaly podobné úkony v obchodě;
c) spory z právních poměrů obchodních
společníků k sobě navzájem, přednostů a lik-
vidátorů společnosti k sobě navzájem a ke
společníkům; tichých společníků k majiteli
obchodu; účastníků sdružení k jednotlivým
obchodům na společný účet nebo sdružení
k provozování obchodů k sobě navzájem, a to
ve všech těchto případech jak za trvání, tak
i po zrušení společenského poměru;
4. spory z výkonu zadržovacího práva ku-
peckého;
5. spory o nároky podle zákona proti ne-
kalé soutěži;
6. spory z právních poměrů, týkajících se
ochrany a použití známek, vzorků, modelů a
výsad.
II. Před krajský soud obchodní v Praze
náleží také spory uvedené v odstavci I, jestli-
že hodnota sporného předmětu přesahuje
- 11 -
5. 000 Kč a nepřesahuje 20. 000 Kč (§ 7 zá-
kona o soudní příslušnosti).
III. Nehledíc na hodnotu sporného před-
mětu:
1. spory z jednání, týkajících se námořních
lodí a námořní plavby, jakož i všech jiných
právních poměrů, které nutno posuzovati po-
dle soukromého práva námořního, pokud ne-
platí ustanovení § 49, odst. 1, č. 6 až 8 zá-
kona o soudní příslušnosti;
2. spory z právního poměru mezi akciovou
společností, komanditní společností na akcie,
akciovým spolkem, společností s ručením ob-
mezeným nebo výdělkovým a hospodářským
společenstvem a členy, pokud jde o nároky,
které jsou společné všem účastníkům nebo
určité skupině jejich, rovněž i žaloby, jimiž
je bráno v odpor usnesení valných hromad
těchto sdružení;
3. spory uvedené v § 27, odst. 2 zákona ze
dne 12. července 1933, č. 141 Sb. z. a n., o kar-
telech a soukromých monopolech (kartelový
zákon).
Čl. XVIII.
(1) Vysloví-li obchodní senát svou věcnou
nepříslušnost z toho důvodu, že věc, o niž jde,
patří ku příslušnosti senátu obecného, nebo
vysloví-li obecný senát svou věcnou nepří-
slušnost, poněvadž má za to, že věc ta patří
před senát obchodní, není proti tomu oprav-
ného prostředku.
(2) Vysloví-li obecný senát, pojednaje od-
děleně o namítané věcné nepříslušnosti, tuto
nepříslušnost z toho důvodu, že věc, o niž jde,
patří před obchodní senát téhož krajského
soudu, anebo učiní-li obchodní senát totéž
obráceně, budiž v usnesení o nepříslušnosti
ihned nařízeno, že hlavní věc bude projedná-
vána před senátem, jehož složení odpovídá
obsahu tohoto usnesení. Rozhodnutí o nepří-
slušnosti nebudiž vyhotoveno zvlášť, nýbrž
budiž pojato až do rozhodnutí o hlavní věci;
v něm se přihlédne i k nákladům sporu o pří-
slušnost.
(3) Namítá-li žalovaný při prvém roku ne-
příslušnost obecného nebo obchodního senátu
ve smyslu odstavce 2 a navrhne-li žalobce,
aby věc, o niž jde, byla postoupena senátu
téhož krajského soudu, jejž žalovaný prohla-
šuje za příslušný, vysloviž původní senát
ihned bez dalšího jednání o námitce nepří-
slušnosti, že se ona věc postupuje senátu žá-
danému žalovaným.
- 12 -