7
848/XI.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Jana Sedláčka
o šetrném a účelném předpisování škol-
ských potřeb a o zbytečném střídání a
měnění učebnic (tisk 691/ XIII).
Zachovávati zásadu šetrnosti při předpisování
školních potřeb ukládá učitelům všech stupňů
škol výnos ministerstva školství a národní osvěty
ze dne 26. listopadu 1921, č. 102. 846, vyhlášeny
ve Věstníku ministerstva školství a národní osvě-
ty, roč. IV, pod č. 4, str. 5.
Otázka učebnic je velmi choulostivá a složitá
a je třeba při ní přihlížeti k celé radě závažných
okolností. Hospodářské zájmy rodičů vyžadují
zajisté zvláštního zřetele, leč nemenšího zřetele
vyžadují i okolnosti jme, jako sledování vědního
pokroku, zdokonalování metodické, odchylnost
regionálních potřeb a pod. V ministerstvu školství
a národní osvěty se věnuje stálá péče všestran-
nému studiu této otázky, při čemž se uplatňuje
snaha vydávání učebnic pokud možná zjedno-
dušiti.
Aby se zabránilo častému a neodůvodněnému
střídání učebnic, bylo stanoveno již výnosem mi-
nisterstva školství a národní osvěty ze dne 6.
prosince 1932, č. 136. 546-I, vyhlášeným ve Věst-
níku ministerstva školství a národní osvěty, roč.
XIV, pod č. 67, na str. 210, pro obor národních
škol, že budou změněná vydání učebnic schvá-
lena za ostatních podmínek zásadně jen, uply-
nulo-li od posledního vydání aspoň pět let a je-li
ze závažných důvodů věcných nebo metodických
potřebí změny. Týmž výnosem bylo stanoveno,
že zavedení nové učebnice na školu je zpravidla
přípustné jedině tehdy, užívalo-li se dosavadní
učebnice aspoň pět let a jsou-li pro zavedení nové
učebnice věcné důvody. Důtklivě bylo při tom
připomenuto, že při volbě učebnic, které mají
býti na škole zavedeny, musí rozhodovati jedině
věcné důvody a že se při tom za žádných okol-
ností nesmí přihlížeti k osobním vztahům a osob-
ním výhodám, které slibuje autor učebnice nebo
její nakladatel. Zároveň bylo upozorněno, že má
býti při zavádění nových učebnic vždy pamatová-
no, bude-li lze opatřiti nové učebnice pro děti nema-
jetných rodičů v potřebném množství. Dodržování
povinné pětileté lhůty bylo příslušným školním
úřadům připomenuto výnosem ministerstva škol-
ství a národní osvěty ze dne 22. března 1935
32. 373-I.
Pokud jde o střední školy, byly na nich v r.
1933 zavedeny nové učebné osnovy, které vyža-
duji sepsání nových učebnic podle nového sesku-
pení učebné látky i podle nových zásad meto-
dických a didaktických, a to v tom časovém sle-
du, jak tyto nové učebné osnovy se postupně
navádějí do vyšších tříd. Otázka učebnic bude
pak i zde upravena zvláštním výnosem tak, aby
bylo zabráněno častému a neodůvodněnému stří-
dání.
V Praze dne 12. března 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
848/XII.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance Antona Šaláta
o bídném stavu státních ludových škol
v Lomu a v Drábsku, okr. Rimavská
Sobota (tisk 711/I).
Věnuji vybudování národního školství na Slo-
vensku stálou pozornost. Neutěšený stav státních
ludových škol v Lomu n. R. a v Drábsku, pokud
jde o jejich umístění, není mně neznám, také již
proto, že obci Drábsku byla v roce 1931 povolena
na stavbu nové školní budovy státní podpora
100. 000 Kč. Obec však ke stavbě školy nepřikro-
čila. Byly však již učiněny kroky, aby byla,
vzhledem k neveliké vzájemné vzdálenosti Lomu
n. R. a Drábska, postavena společná školní bu-
dova pro ludové školy obou těchto obcí.
V Praze dne 12. března 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
848/ XIII.
Odpověď
ministra vnitra
a ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance Antona Šaláta
o zamezení tuláctví na Slovensku
(tisk 711/IV).
Rozmáhání se počtu tuláků na Slovensku není
zjevem všeobecným, nýbrž spíše místního rázu,
projevujícím se hlavně ve větších městech. Tu-
8
láci rekrutují se v prvé řadě z řad nezaměstna-
ných, na venkově ze žebrajících cikánů. Ze žerné
České a Moravskoslezské přicházejí v úvahu
hlavně tak zvaní trampové.
Pokud se týče případu v Hajnikách bylo zji-
štěno, že nešlo o žádné vážné porušeni veřejného
klidu a pořádku.
Podřízené úřady postupují proti vzmáhajícímu
se tuláctví na Slovensku v mezích platných před-
pisů.
Pokud jde o obor ministra spravedlnosti, od-
povídá:
Stihání a trestáni tuláctví v zemi Slovenské
a Podkarpatoruské náleží především správním
úřadům, soudům jen za určitých podmínek, ze-
jména tehdy, když vinník byl již dvakrát pro tu-
láctví trestán a od výkonu posledního trestu ne-
uplynuly ještě dva roky. Účinnější potírání tu-
láctví bude umožněno novým trestním zákonem,
jehož osnovu připravilo již ministerstvo spra-
vedlnosti. V interpelaci uvedený případ v Hajni-
kách nebyl soudu oznámen, neboť nebyla dána
skutková podstata činu trestného soudem, leda
podle zákona na ochranu cti, v kterémžto směru
však nebyla podána uraženou osobou soukromá
žaloba.
V Praze dne 11. března 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
848/XIV.
Odpověď
ministra sociální péče
na Interpelaci posl. Karola Dembovského
a Rudolfa Čavojského
o finanční situaci Všeobecného pensijního
ústavu a Ústřední sociální pojišťovny
(tisk 711/VII).
Ministerstvo sociální péče provádí dozor nad
hospodařením Ústřední sociální pojišťovny a Vše-
obecného pensijního ústavu stejně jako všech
ostatních nositelů sociálního pojištění na základě
bohatého statistického materiálu, účetních výkazů
a zejména pojistně matematických bilancí, jež
jsou nositelé sociálního pojištění podle zákonných
předpisů povinni předkládati. Jest tudíž minister-
stvo sociální péče o finančním stavu Ústřední so-
ciální pojišťovny, Všeobecného pensijního ústavu
jakož i všech nositelů sociálního pojištění dopo-
drobna informováno. S ohledem na poznatky
takto získané byly jak pro úpravu sociálního po-
jištění dělnického, tak i pro úpravu sociálního
pojištění zaměstnanců ve vyšších službách usta-
veny zvláštní komise s úkolem, aby na základě
zkušeností z provádění zákonů a s ohledem na
účinky krisových let prozkoumaly finanční situace
ústavů a vypracovaly návrhy na příslušné změny
zákona. Práce obou komisí jsou v proudu a po
jich skončeni budou jejich výsledky vzaty za
podklad potřebných opatření a zákonodárným
sborům oznámeny.
V Praze dne 17. března 1937.
Ministr sociální péče:
Inž. J. Nečas, v. r.
848/XV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslanců G. Wollnera a
Dr. F. Köllnera
o postupu policejního komisaře dr Jung-
wirtha v Chebu (tisk 694/VII).
Schůze strany SdP, konaná 7. září 1936
v Chebu, byla právem rozpuštěna, ježto řečník
Kurt Wagner užil při ní několika protizákonných
výroků, pro než proti němu státní zastupitelství
v Chebu zavedlo trestní vyšetřováni podle § 15,
č. 3 a § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky.
Konání schůze, ohlášené krátce poté na 14. září
1936 do pěvecké síně v téže obci, bylo podle zá-
kona zakázáno, ježto mělo býti - jak se tím po-
řadatelé před veřejností netajili - náhradní
schůzí za rozpuštěnou schůzi ze dne 7. září 1936.
Naproti tomu pro zákaz komunistické schůze, ko-
nané v Chebu 17. září 1936, nebylo podkladu.
Před vstupem do místnosti, kde se konala
řečená komunistická schůze, provedla policie ně-
kolikráte namátkovou osobní prohlídku u účast-
níků schůze bez rozdílu jejich politické přísluš-
nosti, kterou ostatně u většiny ani nemohla znáti.
Tvrzení, že schůzi bylo přítomno jen asi 20
členů strany SdP, není správným. Již před pří-
chodem poslance Wollnera byla zjištěna účast
nejméně 140 členů této strany a s řečeným po-
slancem se jich dostavil ještě značný počet.
Kvačku na schůzi vyvolali členově SdP pro-
vokativním vystoupením před zahájením schůze.
Když policie rychle zjednala pořádek a výtržníci
ze schůze byli vytlačeni, shromažďovali se znovu
9
na ulici se zjevným úmyslem znovu do schůze
násilně vniknouti; ježto neuposlechli výzvy k do-
brovolnému rozchodu, byli právem policií roz-
ptýleni.
Proti účastníkům rvačky zahájil státní poli-
cejní úřad ihned vyšetřování. Funkcionáři ústředí
SdP slíbili dáti policii k disposici zjištěné důkazy,
avšak neučinili tak; ani od udánlivě zraněných
příslušníků strany SdP, resp. strany komunistické
nebo sociálně-demokratické nebylo podáno u po-
licie žádné oznámení v této věci. Ze by některé
osoby na oné schůzi útočili dýkami, ocelovými
pruty a jinými zbraněmi, nemohlo býti zjištěno,
hlavně proto, že zranění účastníci odepřeli po-
drobiti se prohlídce úředním lékařem. U nikoho
z výtržníků nebyla taková zbraň policií spatřena.
Ani František Bier a Emil Schafranek, kteří byli
údajně zbiti uniformovanou stráží, nepodali žádné-
ho oznámení v této věci.
Ježto tudíž správnost vývodů interpelačních
nebyla prokázána, není důvodů z podnětu inter-
pelace činiti další opatření.
V Praze dne 12. března 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
článku zmíněného v interpelaci nepřicházel při
tom vůbec v úvahu.
Proti zákazu nebylo podáno odvolání a po-
řadatelé schůze vzdali se tak sami práva, aby
postup okresního úřadu a důvodnost jeho opatření
přezkoumal nadřízený zemský úřad.
Není proto v oboru působnosti ministerstva
vnitra důvodu k nějakému opatření.
Pokud interpelace se týká ministra spravedl-
nosti, odpovídá: Státní zastupitelství v Klatovech
nezjistilo při tiskově prohlídce v citovaném člán-
ku skutkové podstaty nějakého trestného činu
z úřední moci stihatelného. Soukromý návrh na
zahájení trestného řízení podán nebyl. Nebylo
tedy důvodu k nějakému opatření.
V Praze dne 5. března 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dérer, v. r.
848/XVI (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
a ministra spravedlnosti
na Interpelaci poslanců A. Jobsta a
L. Wagnera,
že nebyl zabaven štvavý článek v časo-
pise »Šumavan«, demokratický list pro
zájmy »Pošumaví«, a že byla zakázána
schůze sudetskoněmecké strany v Nýrsku
pod zřejmým dojmem tohoto štvavého
článku (tisk 694/XVII).
Okresní úřad v Klatovech zakázal veřejnou
schůzi, svolanou sudetskoněmeckou stranou na
den 19. července 1936 do Nýrská, protože na zá-
kladě své znalosti místních poměrů a podle vý-
sledku provedeného šetření dospěl k přesvědčení,
že by konáním schůze byl ve značné míře ohro-
žen veřejný klid a pořádek. Obsah novinářského
848/XVII (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance dr F. Köllnera
o protiústavním požadavku českých
hraničářů u ministerstva vnitra
(tisk 694/XXI).
O užívání názvů měst, obcí a osad v různých
jazycích platí předpisy zákona č. 266/1920 Sb. z.
a n. a vládního nařízení č. 324/1921 Sb. z. a n.
Tyto právní normy jsou směrodatné a úřední
seznamy míst, které byly vydány, jsou s nimi
v souhlase. Jiného opatření není třeba.
V Praze dne 9. března 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
to
848/XVIII (původní zněni).
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci posl. G. Knöchla,
že se nebere zřetel na německé šoféry na
státních autobusových tratích
(tisk 694/XXV).
Ani ministerstvo železnic, ani ředitelství stát-
ních drah nevydala nějakého výnosu, ani neučinila
nějakých opatření směřujících k tomu, aby ucha-
zeči o místo v železniční dopravě silniční byli
vyloučeni z přijeti pro jejich národnostní pří-
slušnost.
Potřeba řidičů pro silniční motorová vozidla
automobilové dopravy ČSD jest již od delší doby
velmi malá a uvolněná místa obsazují se v po-
slední době zpravidla řidiči, kteří se stali pře-
bytečnými v důsledku zrušení některých autobu-
sových linek při prováděné redukci autobusového
provozu ČSD.
Pokud by bylo třeba obsaditi nějaká místa
přijetím nových smluvních řidičů, bude brán zře-
tel stejně na uchazeče národnosti německé, jako
na uchazeče jiné, pokud budou vyhovovati pře-
depsaným podmínkám.
Poznamenati třeba, že ředitelství státních
drah mají se před přijetím uchazeče přesvědčiti
vhodným způsobem, zda uchazeč vykazuje též
vlastnosti žádoucí pro styk s cestujícími, t. j. zdali
mu nescházejí nezbytné znalosti jazykové. Pokud
by v některých případech byla zjištěna u za-
městnaných řidičů motorových vozidel neznalost
menšinového jazyka na úkor hladkého styku
s obecenstvem, bude zařízena potřebná náprava.
V Praze dne 9. března 1937.
Za ministra železnic
ministr sociální péče:
Inž. Jaromír Nečas, v. r.
848/XIX (původní zněni).
Odpověď
ministra vnitra a
ministra průmyslu, obchodu a živnosti
na interpelaci poslance K. Grubra
o jednojazyčném českém styku se živno-
stenskými společenstvy (tisk 673/V).
Konaným šetřením nebylo zjištěno, že by
okresní úřad v Prachaticích ve styku se spole-
čenstvy, jejichž jednací řeč jest německá, použí-
val jen českého jazyka. V tom směru nebylo
stížností a interpelace rovněž neuvádí konkrét-
ního závadného případu.
Jednací řeč obchodní a živnostenské komory
v Plzni je jazyk československý.
Přes to zasílá komora společenstvům s jednací
řečí německou, i v soudních okresích prachatickém
a volarském zpravidla také německé překlady a
vychází jim vstříc ještě dále tím, že na německá
podání společenstev odpovídá jen v jazyku ně-
meckém.
Ani na jazykovou praksi obchodní a živno-
stenské komory v Plzni nedošly v poslední době
žádné stížnosti.
V Praze dne 26. února 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
Ministr průmyslu, obchodu a živností:
J. V. Najman, v. r.
848/XX (původní zněni).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. inž. F. Karmasina,
že se nesprávně užívá neněmeckého pís-
mene »Č« v učebnici, kterou vydalo praž-
ské státní nakladatelství (tisk 675 VII).
Při prostupování národních kultur v moderní
civilisaci dochází zcela přirozeně k tomu, že do
jazyků vnikají pro označování některých hlásek
cizí písemné značky. Písmeno »Č« uvedené v kni-
ze »Regeln und Worterverzeichnis für die deut-
sche Rechtschreibung« není tu žádnou novotou,
nýbrž dá se doložiti v německém jazyce řadou
dřívějších použití, z nichž se namátkou uvádí:
V úředním, německy vydaném místopisu »Vše-
obecný seznam místních obcí a osad Rakouska
podle výsledků sčítání lidu ze dne 31. prosince
1910«, kterýžto seznam vydala v roce 1915 býv.
c. k. statistická ústřední komise ve Vídni, použí-
vá se při označení mnohých obcí značky »Č«, a
to nejen u obcí českých (na př. Časlau, str. 193,
Jičín, str. 207, Čičenitz, str. 247), nýbrž i u obcí
s jednací řečí německou (na př. Čisotin a Wi-
sočan na str. 222, Čihana na str. 232 a 234), stej-
ně jako značky »ě« rovněž u obcí s jednací řečí
německou (na př. »Štěpanitz«, »Wattětiz«). Du-
den, Rechtschreibung der deutschen Sprache und
11
der Fremdwörter (Mit Unterstützung des Allge-
meinen Deutschen Sprachvereins, des Deutschen
Buchdruckervereins, des Reichsverbandes Oester-
reichischer Buchdruckereibesitzer, des Schweize-
rischen Buchdruckervereins sowie der deutschen
und österreichischen Korrektorenveretne nach den
für Deutschland, Oesterreich und die Schweiz
gültigen amtlichen Regeln, bearbeitet von Dr J.
Ernst Wülfing und Dr Alfred G. Schmidt, Biblio-
graph. Institut - Leipzig) připouští způsob psaní
Tschaslau, Časlau a Czaslau. Mezinárodní smlou-
vy s republikou Rakouskou, a to číslo 60/1926
Sb. z. a n. ) úmluva mezi Československou repu-
blikou a republikou Rakouskou o úpravě závaz-
ků v rakousko-uherských korunách), číslo 24/1927
Sb. z. a n. (druhý dodatečný zápis k hořejší ú-
mluvě), číslo 75/1927 Sb. z. a n. (Soudní řád me-
zistátního rozhodčího soudu pro závazky v ra-
kousko-uherských korunách), užívá písmene "č"
ve slově »čechoslovakisch« v originálních textech
a uvádí je taktéž Bundesgesetzblatt für die Re-
publik Oesterreich při publikaci těchto smluv,
No. 92 z r. 1926, No. 49 z r. 1927 a No. 184
z r. 1927. Der grosse Brockhaus, Handbuch des
Wissens, Leipzig, 15. vydání, uvádí na str. 710
svazku 19. z roku 1934 »Vysočany«, uvádí však
v některých jiných slovech též jiné značky, cizí
jazyku německému, jako ve slovech »faconierte
Stoffe« na str. 15. a 18. svazku 6., »Bryce Caňon«
na str. 560 svazku 19. a pod. Též v českém ja-
zyce podle Slovníku jazyka českého od Pavla
Váši a Dr F. Trávnička užívají se cizí značky,
na př. ve slově »provencalský«, a připouštějí se
podle téhož Slovníku ve slovech jiných, na př. »ra-
ca«, »traca« a pod.
V podstatě jde v této věci o úvahu o vhod-
nosti transkripce, a to nejen s hlediska její zvu-
kové výstižnosti, nýbrž i se zřením k jiným roz-
hodujícím momentům. Neuzavírám se tomu, vy-
slechnouti v tom směru jazykové odborníky před
novým vydáním uvedených »Pravidel«.
V Praze dne 17. března 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
848/XXI (původní znění).
Odpověď
ministra financi
na interpelaci posl. inž. E. Peschky,
že jsou živnostnici sužováni exekucemi
zavedenými leště v upomínací lhůtě
(tisk 673/XV).
Na hořejší interpelaci sděluji na podkladě
provedeného šetřen! toto:
Dne 18. června 1936 dostavili se exekutoři
berního úřadu v Chebu nikoli k firmě Krištofa
Blomana, nýbrž ku společenské firmě Friedricha
Georga Blomanna a Christova Blomanna, stavite-
lů v Chebu, aby provedli exekuci pro nedoplatky
daní uvedené firmy za roky 1934 až 1935. O za-
placení těchto nedoplatků byla firma upomenuta
prvně již 18. listopadu 1935, jak svědči záznamy
berního úřadu a útržky upomínek, znovu pak 9.
června 1936, při čemž do této druhé upomínky
byly pojaty též nedoplatky běžné za půl roku
1936. Pokud jde o nedoplatky za léta 1934 a 1935
byla tedy exekuce prováděna po dávno již uply-
nulé první lhůtě upomínací; protože pak ani po-
dání žádosti za poshovění nemá, pokud jde o vy-
máhání nedoplatků odkládacího účinku, nebyl po-
stup berního úřadu nijak v rozporu s platnými
zákonnými předpisy. Přes to však zemské fi-
nanční ředitelství v Praze upozornilo berní úřad
v Chebu, že jeho postup nebyl zvláště vhodným,
když vydal zájemní příkaz před rozhodnutím o
žádosti za přiročí a před uplynutím 14denní lhůty
od opětovné upomínky.
V Praze dne 15. března 1937.
Ministr financí:
Dr. Kalfus, v. r.
848/XXII (původní zněni).
Odpověď
ministrů sociální péče
a vnitra
na interpelaci posl. G. Wollnera,
že proti zákonu byli vyloučeni dva členo-
vé Místní skupiny svazu dřevodělníků
v ČSR ve Znojmě (tisk 683/IX),
Provedeným šetřením bylo zjištěno, že čle-
nové Jednotného svazu dřevodělníků v Českoslo-
venské republice, pokud se týče jeho místní sku-
piny kolářů ve Znojmě, Josef Nimmführ a Bedřich
Sehon, byli vyloučeni ze svazu podle usneseni je-
ho představenstva, které shledalo v jejich účasti
na akcích, směřujících proti svazu, poškozování
zájmů ve smyslu § 6, odst. 3 svazových stanov.
Důvodem vyloučení jmenovaných členů nebyla te-
dy okolnost, že byli členy určité politické strany.
Ministerstvo sociální péče vyšetřilo stížnost
právního zástupce vyloučených členů s hlediska
ustanoveni § 4, odst. 1 zák. č. 267/1921 Sb. z.
a n. a na podkladě výsledku tohoto šetření do-
spělo k závěru, že shora vylíčený postup před-
stavenstva svazu není v rozporu s citovaným zá-
konným předpisem.
Hledíc k tomu nemělo ministerstvo sociální
pice důvodu, aby proti svazu zakročilo. Také
12
s hlediska resortní působnosti ministerstva vnitra
není důvodu k nějakému opatření.
Podotýká se, že je věci stěžovatelů, aby se
domáhali nápravy v rámci platných stanov.
V Praze dne 9. března 1937.
Ministr sociální péče:
lnž. J. Nečas, v. r.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.
848/XXIII (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty,
na interpelaci posl. inž. F. Karmasina,
že se zamýšlí zříditi českou menšinovou
školu v Kocléřově (tisk 694/II).
Státní obecná Škola s československým jazy-
kem vyučovacím v Kocléřově byla zřízena na
žádost rodičů z Kocléřova a Huntířova, aby je-
jich děti nemusily docházeti do značně vzdálené
státní obecné školy s československým jazykem
vyučovacím v Dolním Nemojově.
Informace, o něž se interpelace opírá, nejsou
ve shodě se skutečností, jednak po té stránce,
že o stavbě pro Školu nebylo dosud vůbec jed-
náno, jednak potud, že není objektivně správné
reklamovati děti ze smíšených manželství vesměs
k národnosti německé. Pro překládání dětí podle
národnosti proti vůli rodičů není ve správním
obvodu země České zákonného podkladu.
V Praze dne 18. března 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr Franke, v. r.
848/XXIV (původní znění).
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci posl. inž. F. Karmasina,
že se školních dětí zneužívá k politickým
účelům (tisk 694/III).
Projev, který učinil František Enzmann dne
37. října 1936 v Hlubočkách při oslavě státního
svátku o významu dne 28. října, obchodních a
spojeneckých smlouvách i nutnosti spolupráce
všech demokraticky smýšlejících složek obyva-
telstva k obraně státu a demokracie, nevybočil
podle výsledku provedeného úředního šetřeni ni-
kterak z rámce vhodné a přiměřené úvahy, pojí-
cí se k uvedenému svátku a neměl naprosto toho
politicky zaostřeného obsahu, jaký mu interpela-
ce podkládá.
Projev tento, který řečník zakončil provolá-
ním zdaru Československé republice a jejím spo-
jencům, též neobsahoval žádných závadných vý-
roků, jež by s hlediska státoobčanského nežádou-
cím způsobem mohly působiti na žáky z nejvyšší-
ho ročníku německé obecné školy v Hlubočkách.
kteří oslavě byli přítomni. Španělské vládě řečník
slávy neprovolával.
Neshledávám tudíž podkladu k nějakému
trestnímu opatření.
V Praze dne 12. března 1937.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Franke, v. r.
848/XXV (původní znění).
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci posl. L. Wagnera
o svévolném rozpuštění schůze v Hodě-
jovicích (tisk 694/XXIII).
Schůze v interpelaci zmíněná byla rozpuště-
na proto, že řečník ve svém projevu opětovně
vybočil z rámce ohlášeného programu, ač byl již
pro to před tím napomenut. Účastníci této schůze
byli sice vyzváni k rychlému opuštění místnosti,
avšak byl jim poskytnut čas k zaplacení útraty.
Důvěrná schůze svolaná na to do jiné míst-
nosti byla rozpuštěna, protože pronášené řeči
bylo slyšeti v sousední místnosti veřejně pří-
stupné, takže tu nebyla splněna podmínka dů-
věrnosti.
Rozpuštění obou schůzi bylo tedy v souhlase
s platnými předpisy.
V Praze dne 16. března 1937.
Ministr vnitra:
Dr. Černý, v. r.