8
jednotlivci, kteří svým jednáním v cizině víc než,
jasně dokázali krajní státní nespolehlivost. Je
opravdu s podivem, že příslušné úřady, k vydá-
vání pasů oprávněné, nebyly řádně informovány
o spolehlivosti žadatelů, ačkoliv podle jejich po-
litické příslušnosti mohly míti důvodné pochyb-
nosti o jejich státní spolehlivosti, zejména šlo-li
o exponované jednotlivce, vůdce nebo parla-
mentní zástupce strany sudetskoněmecké a stra-
ny komunistické. Přesto, že nám exponovaní jed-
notlivci těchto stran natropili v cizině už tolik
nepříjemností a škod, nepozorujeme, že by jim
cestování do ciziny bylo úředně zamezeno ode-
přením vydáni nebo odnětím už povolených pasů.
k čemuž státní správa je v zájmu státu a jeho
obrany nejen oprávněna, ale přímo povinna.
Za dané, krajně napjaté mezinárodní situace,
v níž každý stát dbalý o svou bezpečnost se
brání účinnými, často hodně tvrdými opatřeními
proti přímému nebo nepřímému ohrožení, osla-
bení nebo rozvratu, lehkomyslné povolování cest
státně nespolehlivým občanům - příslušníkům
jmenovaných stran - do ciziny je projeveni nepo-
chopitelné slabosti státní správy.
Nejpřísnější revise dosavadní pasové prakse
je nejen potřebná, ale přímo nutná. Nejúčinněji
by bylo o chranu státních zájmů postaráno, kdy-
by bylo preventivně a zásadně všem politicky
exponovaným jednotlivcům strany sudetskoně-
mecké a komunistické vydávání pasů do ciziny
odmítnuto. Ti, kteří pasy už obdrželi, byli by
povinni je vrátiti. Tak by jednal jistě každý
o své bytí poctivě, úzkostlivě a odpovědně dbalý
stát.
Podepsaní se táží proto pana ministra vnitra,
zda je ochoten:
1. naříditi příslušným pasovým úřadům rych-
lou revisi všech dosuď vydaných pasů se zřete-
lem na státní spolehlivost příslušníků stran su-
detskoněmecké a komunistické,
2 naříditi, aby takovýmto jednotlivcům, jimž
dodatečně prokázána státní nespolehlivost, byly
pasy úředně odňaty,
3. vydati pro pasově úřady potřebné nové.
zostřené směrnice k vydáváni pasů, specielně po-
kud jde o preventivní zákaz vystavení pasů pro
politicky činné osoby strany sudetskoněmecké
a komunistické, jejichž někteří příslušníci proká-
zali svou činností a jednáním v cizině státní ne-
spolehlivost?
V Praze dne 4. března 1937.
Smetánka,
dr. Štůla, dr. Inž. Toušek, Knebort, Špaček, Kut.
Chmelik, Ivák, Gajda, dr. Branžovský, Ježek,
Inž. Protuš, dr. Fencík, dr. Domin, Zvoniček,
Trnka, Holeček, dr. Rašin, dr. Novotný,
dr. Dominik, Jan Sedláček.
843/IX.
Interpelace
poslanců E. Tichého a C. Fialy
ministru spravedlnosti
a ministru vnitra
ve věci bezdůvodné konfiskace časopisu
»Obrana pensistů«, čís. 4, ročník XIV., ze
dne 20. února 1937.
V Praze vychází periodický časopis »Obrana
pensistů«, hájící zájmy pensistů, rentistň, vdov a
pozůstalých všech kategorií. V tomto časopise
čís. 4., roč. XIV., ze dne 20. února 1937 byl uve-
řejněn na první straně na úvodním místě článek
»SrážkyŤ, dále na titulní straně článek »Pra-
covní souručenstyí žádá zmírněni srážek od 1.
března pro aktivní zaměstnance i pensisty« a
konečně na třetí straně tohoto časopisu »Je zdra-
žování ještě velezrada?«
Celý úvodní článek »Srážky«, dále celý člá-
nek »Pracovní souručenství žádá zmírnění srážek
od 1. března pro aktivní zaměstnance i pensisty«
a také i část článku »Je zdražování ještě vele-
zradou?« byl konfiskován jednak následkem my-
stifikace, jednak z důvodů nicotných - naprosto
bezdůvodně.
K posouzení našeho tvrzení uvádíme doslov-
ně znění konfiskovaných článků, které zní:
I. Článek:
Srážky.
Přesně, jak prohlásil ministerský předseda
dr. Hodža v říjnu m. r. zástupcům Pracovního
souručenství veřejných zaměstnanců a v listo-
padu v rozpočtovém výboru posl. sněmovny, ve-
de se v těchto dnech jednání o snížení platových
srážek a snad i některých jiných úsporných
opatření.
Z vydaných zpráv uvádíme:
9. února konferoval předseda vlády s mini-
strem financí dr. Kalfusem o podrobných opatře-
ních, která má učiniti vláda a zákonodárné sbory
a zmocnil ministra financí k dalšímu jednání
o věci se zástupci Pracovního souručenství.
12. února bylo předsednictvo Pracovního
souručenství přijato předsedou vlády dr Hodžou.
13. února mělo konferenci s ministrem financí
o tom, jak má býti rozvržena částka do 150 mil.
Kč na jednotlivé části úsporných opatření. Mi-
nistr podal deputaci informační výklad k memo-
randu, jež bylo vládě předloženo a propočty
o jednotlivých způsobech provedení. O tom po-
jednalo pak 15. února předsednictvo Exekutivy a
17. února plenům Pracovního souručenství, jež
jedná v těchto dnech s ministrem financi dr. Kal-
iu sem.
9
Podle prohlášení předsedy vlády v senátě 8.
prosince má si v první polovici února vláda vy-
žádat od parlamentu úhradu potřebné částky úvě-
rovým opatřením, které nezatíží poplatnictvo no-
vými daněmi. Bude k tomu hlavně použito vyšší-
ho výnosu daní a dávek nynějších. Ve »Venkově«
z 11. února se odhaduje, že přispěje průmysl pi-
vovarský vyšším výnosem o 30 mil. Kč, z liho-
varského hospodaření se získá asi 20 mil. Kč, daří
z cukerínu se zvýší o 100% a ostatní se uhradí
z daně z tuků a ze snížených příspěvků na neza-
městnané.
Pokud jde o rozvržení částky do 150 mil. Kč,
vyskytuje se několik alternativ: sloučeni všech
srážek s platu a pensí podle zákona č. 204/1932
a vlád. nařízení č. 252/33 a odpočítání určitého
procenta z nich; zrušení všech srážek podle vlád.
nařízení č. 252/33, a zbude-li něco, bude zmírnění
srážek podle žák. č. 204 nebo snížení 50% po-
stupové taxy. Také se mluví o snížení činovného
u těch, kde jsou oba manželé státními zaměst-
nanci. Co se stane, nemůžeme vědět s jistotou,
ale za jisté pokládáme, že bude povolena částka
150 mil. Kč a že účinnost zmírněni nastane 1.
března; ač se též praví, že může být zavedena
se zpětnou platností od 1. ledna 1937. Návrh mi-
nistra financi na zpětnou platnost od 1. ledna t. r.
Pracovní souručenství odmítá, neboť, bude-li 150
mil. Kč rozděleno na 10 měsíců, připadne na každý
měsíc větší částka a tento finanční efekt znamená
pro příští rok částku o 30 mil. Kč více.
Vyskytla se zpráva, že do věci zasáhla par-
lamentní úsporná komise a že se na některých
místech uvádí jednání o zmírnění srážek v sou-
vislosti s resystemisací a s pensemi. Takové
kombinování a znesnadnění díla by ovšem nebylo
vítáno zaměstnancům a zejména ne pensistům,
kteří jsou už dlouho narážkami na své postavení
znepokojováni.
Hledíce na situaci, nemluvíme už o tom, aby
byla všechna úsporná opatření rázem zrušena,
ani se neklameme nadějí, že budou plně odstra-
něny naše srážky do půlletí 1937, ale je nám ne-
pochopitelné, co píše 16. t. m. »Nár. osvobozeníŤ,
totiž, že půjde o pronikavou revisi platových a
pensijních předpisů, zejména pokud souvisí s ú-
spornými opatřeními. Revise se prý domáhá
ČsOL. ve věci srážek zaměstnanců-legionářů.
kteří při platové hranici 15.000 Kč pozbyli inva-
lidních důchodů. Zvláště prý se má pomoci za-
městnancům s platem do 14.400 Kč, kteří platí při
postupu a povýšení postupovou taxu a procento
srážek se jim od této částky zvyšuje. »Lidové
lis ty« žádají, aby byly nejdříve sníženy srážky
těm zaměstnancům, kteří mají nejvíc dětí, odů-
vodňujíce to potřebou vzrůstu populace, k němuž
se v »Nár. osv.« dodává, že je třeba za Lim úče-
lem zajistit, že nebudou vdané zaměstnankyně
propouštěny a se zmírní nebo zruší srážky s či-
novného.
Vkládati tyto a podobné věci, jichž opráv-
něnost jinak nepopíráme, do akce za zmírnění
srážek platových, pro něž je číselně vyměřena
finanční částka, je docela nemístné a nevčasné.
Peníz 150 mil. Kč je podle slov pana předsedy
vlády určen na úhradu pokračování v odbourá-
vání srážek státních zaměstnancůŤ. Kdyby se
měly při tom řešit jiné platové věci, dostalo by
se velmi málo na vlastni účel vládního počinu.
Jde o zmírnění srážek a nikoli o revisi platového
systému.
Ještě připomínáme, čeho dosáhnou zaměst-
nanci a pensisté, bude-li plných 150 mil. Kč po-
užito skutečně na zmírnění srážek. Vládním na-
řízením z prosince 1934 byly srážky, činící přes
700 mil. Kč, zmenšeny asi o 60 milionů, to jest
o 8 proč. Částkou 150 mil. Kč se dosáhne nového
zmírnění asi o 20 proč. Vrátí se nám tedy z ne-
právem už zadržovaných 700 mil. Kč obojím zá-
krokem celkem asi čtvrtina. To nebude opravdo-
vá výpomoc, když se uváží, že podle úředního
výkazu stoupl velkoobchodní index cen od loňské
devalvace o 6 proč., u látek a průmyslových vý-
robků o 12 proč. a v drobném obchodu stouply
ceny docela o 15 až o 30 procent.
Jediné za správné pokládáme, aby byly teti
zrušeny všechny procentní srážky podle ví. nař.
č. 252 a od 1. ledna 1938 všecka zbývající úsporná
opatření.
Na zdolání hospodářské krise jsme dali plato-
vými srážkami r. 1933 cca 500 mil. Kč, r. 1934
700 mil. Kč, v letech 1935 a 1936 po 650 mil. Kč
a letos dáme 500 mil. Kč, celkem plné 3 miliardy
Kč. To je z hubených příjmů veřejných zaměst-
nanců jistě dost a je čas, abychom od r. 1938,
kdy bude státní rozpočet v
rovnováze (už r. 1936
se rovnováze značně přiblížil), měli nezkrácené
své zákonné příjmy.
II. článek:
Pracovní souručenství žádá zmírněni srážek od
1. března pro aktivní zaměstnance i pensisty.
Pracovní souručenství veřejných zaměstnan-
ců jednalo ve své plenární schůzi za předsednictví
posl. H. Bergmanna, ve středu 17. t. m. od 16.
hod. dlouho do večera o způsobu, jak rozděliti
150 mil. Kč, určených vládou na zmírnění plato-
vých srážek.
Po obsáhlé debatě bylo usneseno trvat na
platnosti termínu 1. března 1937 a nikoliv 1. led-
na, jak navrhuje vláda. (O důvodech setrvání na
termínu 1. března píšeme v úvodníku t. č.) Pra-
covní souručenství dále trvá na tom, aby zmír-
nění srážek platilo stejné pro všechny složky za-
městnanců aktivních i ve výslužbě a odmítá po-
kusy o nějaké dílčí řešení.
Toto své usnesení přednese předsednictvo
pracovního souručenství v nejbližších dnech mi-
nisterskému předsedovi dr. Hodžovi a ministru
financí dr. Kalfusovi.
III. článek:
Je zdražování ještě velezráda?
Odstavec 5. A co proti ní dělá? Nic nebo
skoro nic. Když loni v říjnu vyšlo vlád. nařízení
o opatřeních proti bezdůvodnému zdražováni,
10
bylo dost optimistů, kteří byli ochotni věřit, že
se nikdo neodváži zdražovat, zvláště, když mi-
nisterský předseda dr. Hodža prohlásil zdražo-
vání za velezradu. Ve vládním nařízení se hro-
zilo zdražovatelům velkými tresty, ale jak už to
u nás bývá, sotva uschl inkoust na podpisech
tohoto nařízení, již se na všech stranách obje-
vovali spekulanti, kteří klidně zvyšovali ceny
svých produktů - a nic se jim nestalo. Pouze na
Slovensku bylo několik zdražovatelů potrestáno,
u nás však jim to prošlo a prochází.
Odstavec 8, který zní: »Prostě celé to vládní
tažení proti zdražovatelům - velezrádcům skon-
čilo hůře, než očekávali největší pessimisté. Má-
me prokazovat, že tím utrpěla především auto-
rita vlády ?«
Jak vidět, ze všech tří zkonfiskovaných člán-
ků ani jeden není toho druhu, aby zavdal příčinu
svým obsahem nebo formou ke konfiskaci, po-
něvadž ani jeden není psán způsobem pobuřují-
cím proti vládě nebo stávajícímu systému, po
případě způsobem ponižujícím a zlehčujícím ať
již členy vlády anebo vládu samotnou.
V úvodním článku »Srážky je prostě prove-
dena rekapitulace vývoje otázky státně zaměst-
naneckých srážek a s tím spojených souvislostí,
které byly nejednou uveřejněny v denním tisku.
Ani druhý článek nemá žádných závad, neboť
vlastně jedná se o oficielní komuniké »Pracovní-
ho souručenství státně zaměstnaneckých organi-
sací« po jednání s příslušnými vládními činiteli.
Ministerská rada sice zakázala usnesením
z 18. února 1937 uveřejňovat zprávy o jednáních
ve věci státně zaměstnaneckých srážek, ale tento
zákaz - nevíme z jakých důvodů - nebyl vů-
bec redakci jmenovaného časopisu oznámen. Tím
se stalo, že o věci, bylo psáno a proto také v dů-
sledku toho neprávem, bezdůvodně, byly ony
články zkonfiskovány.
Rovněž i v třetím článku uvedené odstavce
byly zkonfiskovány naprosto z nicotných důvodů,
bez jakéhokoliv skutkového podkladu, poněvadž
skutečnost potvrzuje, že drahota stoupá, a že vlá-
dou učiněná opatření naprosto nestačí k zasta-
vení zdražovací tendence v našem státě. Obsah
zkonfiskovaných odstavců tohoto článku není
v žádném směru pobuřující proti státu, leda, že
zaujímá kritické stanovisko ke skutečnosti, kte-
rou všichni prožíváme, nehledě k tomu, že novi-
nám má býti v našem demokratickém státě po-
nechána volnost, aby svobodně ke všem zjevům
veřejného života mohly zaujmouti vážné a věc-
né stanovisko.
Vzhledem k tomu, že v daném případě došlo
ke konfiskaci uvedených článků neprávem a bez-
důvodně, táží se podepsaní:
Jest pánům ministrům tento případ znáni?
Jest ochoten pan ministr spravedlnosti a
vnitra uvedený případ dáti zevrubně vyšetřiti a
postarati se o to, aby škoda způsobená tímto bez-
důvodným zabavením zmíněného časopisu byla
nahrazena?
Co hodlají páni ministři zaříditi, aby takový
postup státních, censům tisku provádějících úřed-
níků byl pro příště znemožněn?
V Praze dne 11. března 1937.
Tichý, Fiala,
Zeminová, Jenšovský, dr. Patejdl, Bergmann, Ne-
tolický, Uhlíř, Lanc, dr Neuman, Tykal, dr. Kozák,
dr. Klapka, dr. Stránský, David, F. Langr, Bábek,
Šmejcová, Bátková-Žáčková, Hatina, Polívka,
dr. Moudrý.
843/X.
Interpelace
poslanců L. Marka, M. Martináska
a J. Dvořáka
ministrovi financi
o protizákonném postupu při vymáhání
daňových nedoplatků v souvislosti s da-
ňovou depurací u zemědělců, který může
vážně ohroziti klid a pořádek.
Při prováděni depurační akce dochází v ně-
kterých obvodech finančních úřadů k tvrdostem
takového rázu, že v očích občanstva se zřejmě
prokazuje porušování zákona státními orgány.
V celé řadě případů naše finanční úřady při
provádění depurační akce u zemědělců nevystihly
dobře nosnost podnikatelské živnosti zemědělské
při rozvrhu splátek smluvené částky daňových
nedoplatků. Tyto daňové nedoplatky vztahuji se
na několik roků po sobě jdoucích, kdyŤ finanční
úřady nemohly tyto nedoplatky od poplatníka
vyinkasovati a nyní v depurační akci rozvrhují
třeba sníženou částku, přece však dosahující čas-
to několik set i tisíc Kč, pouze na jediný hospo-
dářský rok, případně pouze na několik měsíců.
Zapomíná se, že takový poplatník musí současně
plniti své běžné povinnosti.
Touto praksí se stává, že poplatník nemůže
pak splniti terminálně jednotlivé splátky, k nimž
se pod dojmem nutnosti zavázal a dochází zde
z tohoto důvodu k častým exekucím a prodejům
na zbytek daňových nedoplatků. Jako drastický
příklad této prakse uvádím tento případ:
František Hájek, rolník v Horním Smrčném,
č. 1, okres Třebíč, dlužil na daňových nedoplat-
cích cca 17.000 Kč. Na základě jeho žádosti o
11
úpravu těchto nedoplatků byly mu tyto sleveny
na obnos 9.000 Kč. Tento obnos byl mu rozvržen
na 3 splátky.
Přednostou berní správy v Třebíči dr. Hasou
bylo původně požadováno, aby ihned při dohodě
na podzim loňského roku zaplatil 3.000 Kč, do
konce roku 1936 další 3.000 Kč a poslední 3.000
Kč do konce března 1937. Pan Hájek upozornil,
že v této krátké době nemůže takový obnos se-
hnati; úprava byla konečné požadována tak, že
prvou splátku 3.000 Kč zaplatí pan Májek v listo-
padu 1936, druhou splátku 3.000 Kč v květnu 1937,
a třetí splátku 3.000 Kč do konce září 1937.
Poplatník sáni chtěl se vynasnažiti tyto splát-
ky dodržeti a počítal při tom vloni na podzim
s určitou tržbou za sklizeň. Tato sklizeň jej však
velmi zklamala a nemohl první splátku v listopa-
dovém termínu zaplatiti. Zaplatil ji teprve v led-
nu 1937. Následkem opožděného zaplacení první
splátky nařídila mu berní správa v Třebíči, aby
zaplatil druhou splátku na místo v měsíci květ-
nu t. r., do konce února t. r.
Na tuto splátku pod tímto tlakem zaplatil
pan Májek začátkem února t. r. 1.500 Kč a slí-
bil, že do konce února zaplatí dalších 1.500 Kč
a exekuční útraty 300 Kč. Počítal, že do té do-
by odprodá nějaký dobytek. Tomuto svému pří-
slibu nemohl dostáti však proto, že v té době
byly v kraji velké sněhové závěje a náledí, tak-
že se s dobytkem nemohl z domu dostat. Na
to berní úřad v Třebíči vyhlásil dražební vyhláš-
kou ze dne 19. února t. r. veřejnou dražbu na
jeho dobytek a předměty ve vyhlášce uvedenu
na den 6. března t. r. v 11 hodin dopoledne v
Horním Smrčném č. 1.
Pan Májek po obdržení této vyhlášky žádal
osobně u berní správy v Třebíči, aby mu byla
lhůta k vyrovnání druhé splátky prodloužena o
14 dnů, až budou odstraněny překážky (závěje
a náledí), pro které nemůže svůj dobytek pro-
dati. Berní správa panu Hájkovi nařídila, aby si
přinesl o těchto překážkách a jejich pravdivosti
potvrzení od obecního úřadu. Toto potvrzení pan
Hájek berní správě ihned předložil. Poplatník
očekával, že jeho žádosti bude vyhověno, jak mu
bylo také naznačeno berním úřadem s podotknu-
tím však, že k tomuto odkladu musí dáti sou-
hlas přednosta berní správy dr. Hasa. Pan Há-
jek se téměř denně prostřednictvím svého práv-
ního zástupce dotazoval na berním úřadě, zda mu
bude termín prodloužen, avšak teprve den před
dražbou, t. i. 5. března k večeru v 5 hodin pan
přednosta jeho zástupci oznámil, že dražba 6.
března vykonána bude.
Pan Hájek snažil se proto ihned druhý den
t. j. Již v den drašby sehnati u své přízně zbý-
vající obnos, t. j. 1.500 Kč plus 300 Kč útrat,
aby ještě před dražbou mohl bernímu vy-
konavateli tento obnos odevzdati a tak odvrá-
titi dražbu svého dobytka, který nevyhnutelně
pro provoz svého hospodářství potřebuje.
Dne 6. března asi o 11. hodině 20 minutách
dostavil se do stavení pana Hájka v Horním
Smrčném č. 1 berní vykonavatel, jehož jméno mu
není známo a současně s ním přišli ještě 3 lidé,
jemu rovněž neznámí. Kromě toho dostavil se
koupěchtivý Bohuslav Binka, domkář na Chlumu
a četnický strážmistr z Čechtina, jemu rovněž
jménem neznámý.
Pan Hájek pozval berního vykonavatele do
světnice a nabídl mu částku 1.800 Kč a žádal,
aby od dražby upustil. Berní vykonavatel od-
mítl částku přijati a žádal, aby zaplatil 30.000
Kč, ježto do tohoto obnosu prý má zabavené
předměty dražiti. Pan Hájek namítal, že přece
takový obnos vůbec nedluží, na to berní vyko-
navatel s ním nechtěl dále mluviti a odešel ze
světnice se slovy: »s tím člověkem není žádné
smilování, je přes 30.000 Kč dlužen a neplatí.
Sebereme dobytek a pojedeme pryč.«
Na to berní vykonavatel se odebral s nezná-
mými jemu lidmi do stáje pro hovězí dobytek a
do koňské stáje. Tam berní vykonavatel řekl
jednomu z přítomných, aby si vybral jednoho
koně. Dotyčný si vybral nejmladšího Sletého ko-
ně, který však nebyl nikdy zabaven. Na jeho
ohrazení proti tomuto způsobu se nebral zřetel.
Tímže způsobem si počínal berní vykonavatel
v kravině, kde si přítomní vybrali 3 krávy, jed-
nu jalovici a jednoho býčka. Když dobytek byl
odváděn ze stáje, přítomný zájemce Binka pro-
hlásil, že má zájem o koupi dobytka a proč se
tento nedraží. Tu berní vykonavatel se zarazil
a obrátil se na jednoho z přítomných s otázkou,
jakou cenu má jedna kráva. Dotázaný prohlásil,
že asi 1.800 Kč. Berní vykonavatel se dotázal
pana Binka. dá-li za krávu 1.800 Kč. Pan Binka
řekl, že je to mnoho, načež berní vykonavatel
prohlásil: »nemáme s Vámi co mluvit,Ť a odchá-
zel pryč. Byl tedy vybraný dobytek i s koněm
odveden z jeho stavení v 11 hodin 45 minut dne
6. března 1937.
Odebraný dobytek t. j. 3 krávy, 1 jalovice,
1 býček a 1 5tiletý kůň byl dle zprávy pro-
dán za obnos 5.500 Kč, kdežto podle soudného
odhadu představuje tento dobytek cenu minimál-
ně 16.000 Kč.
Z vylíčeného případu je zřejmo, že přednosta
berní správy v Třebíči nepostupoval dosti ohle-
duplně v tomto případě a že berní vykonavatel
jednal vysloveně protizákonně, poněvadž nedo-
držel ani potřebné lhůty před zahájením prode-
je zabaveného dobytka, ani veřejnou dražbu ne-
provedl a konečně odmítl přijati od poplatníka
dluhující obnos, čímž se mohlo dražbě zabrániti.
Překročil tedy tento berní vykonavatel nesporně
meze své působnosti a porušil křiklavě zákon a
poplatníka velmi hospodářsky poškodil.
Tážeme se proto pana ministra financí:
1. Jest pan ministr ochoten dáti tento pří-
pad vyšetřiti a zjednati okamžitou nápravu?
2. Je pan ministr financí ochoten učiniti opa-
tření :
a) aby se podobné případy neopakovaly, dáti
všem finančním podřízeným úřadům přesné in-
strukce, jak mají s poplatníky zacházeti?
12
b) aby panu Hájkovi byla nahrazena škoda
tímto způsobem státními orgány zaviněná?
V Praze dne 12. března 1937.
Marek, Martinásek, Dvořák,
Zářecký, Petrovič, Venci, Haupt, Čuřík, Slíva,
Ursíny, Inž. dr. Tumlířová, Csomor, Děvečka,
Lichner, Bistřický, Pozdílek, dr. Dufek, Pelišek,
dr. Suchý, Dubický, Inž. Žilka, Beran, Mašata,
Standa.
843/XI (překlad).
Interpelace
poslance Döllinga
ministru železnic
o neudržitelných poměrech na místní
dráze z Aše do Rossbachu.
Poměry na místní dráze z Aše do Rossba-
chu jsou již po delší dobu dostatečným důvodem
k oprávněným stížnostem. V posledních týdnech
nastaly takové poměry, že v zájmu cestujícího
obecenstva jest rozhodně nutno ihned je napra-
viti.
Ze spousty stížností, které jsme dostali, u-
vádíme:
1. Všeobecně si lidé stěžují, že se vlaky stá-
le zpožďují. Zvláště dopolední a polední vlaky
se takto zpožďují denně. Cestujícím dovnitř ze-
mě nevznikají tím zvláštní nesnáze, neboť mezi
příjezdem těchto vlaků z Rossbachu a odjezdem
přípojných vlaků jest podle jízdního řádu prů-
měrné rozdíl jedné hodiny. To asi svádí k to-
mu, aby se dodržování jízdního řádu na této tra-
ti nebralo vážně. Toto zpožďování však poško-
zuje dělníky, jezdící do Aše do práce, pro které
každé zpoždění vlaku je spojeno nejen s ne-
příjemnostmi, nýbrž i se ztrátami mzdy.
2. Stejně jest tomu s odjezdem vlaků z Aše
do Rossbachu. Dne 25. února přijel na př. vlak,
který má ve 20 hod. 14 min. odjeti z Aše a ve
20 hod. 38 min. býti v Rossbachu, teprve krát-
ce před 22 hodinou. I tento vlak se zhusta tak-
to zpožďuje. Dělníky to svrchovaně utlačuje. Ne-
hledě k tomu, že po ukončení práce musí zbyteč-
ně tráviti čas na nádraží, jehož čekárna naprosto
nevyhovuje, po namáhavé práci přicházejí pozdě
domů a musejí Část svého volného času k vlastní
své škodě ztráviti na dráze.
3. Zvláště si lidé stěžují na stroje a vozový
oboz. V posledních týdnech naselo zpoždění ví-
ce než jedenkrát, protože nebylo náhrady za po-
škozený stroj.
Přistavování vozů zhusta rovněž nestačilo,
tak že dělníci musili namačkáni státi ve vozech.
4. Za tyto poměry naprosto nejsou vinni niž-
ší železniční zaměstnanci, kteří, jak rovněž po-
slední týdny dokázaly, musejí pracovati daleko
přes přípustnou mez, což jest nešvar, jejž lze
snadno napraviti tím, že budou dodatečně povo-
láváni výpomocní pracovníci. Jest toho potřebí
i pro bezpečnost provozu a v zájmu cestu-
jících.
Tážeme se pana ministra:
1. Je-li ochoten dáti na místní dráze z Aše
do Rossbachu vyšetřiti hlavně příčiny, pro které
v lednu u v únoru nastaly neudržitelné pomč-
ry, a osoby za to odpovědné pohnati k odpo-
vědnosti?
2. Je-li ochoten učiniti vhodná opatření, je;
zaručí, že nešvary budou napraveny, a znemož-
ní, aby se opakovaly?
3. Je-li ochoten učiniti opatření, aby dopra-
va byla upravena tak. jak toho vyžaduje zájem
dělníků zaměstnaných v Aši?
V Praze dne 9. března 1937.
Dölling,
Beuer, Nepomucký, Kopecký, Schenk, B. Köhler,
Procházka. Machačová, Kosík, Hodinová-Spurná,
Kopřiva, Šverma, Klima, Krosnář, Slánský, Ši-
roký, Zupka, Zápotocký, Vodička, Vallo.
dr Clementis.
843/XII.
Interpelace
poslance Klímy
ministrům vnitra a spravedlnosti
o konfiskační praksi v Brně.
Komunistická strana v Brně vydala leták to-
hoto znění:
»Světu mír, lidu svobodu, štěstí rodinám, ra-
dost dětem!
Zeny mají slovo!
Nechceme, aby Brno bylo ničeno jako Madrid,
aby hákový kříž zotročil náš lid, aby cukerní
kartel znemožňoval snížení ceny cukru, aby dra-
hota a bída rozvracela naše rodiny a ničila naše
děti. - Dostavte se proto ve čtvrtek dne 11.
března o 7. hodině večer do sálu Dělnického do-
mu v Marxově ulici na veřejný projev. - Pro-
mluví poslankyně Božena Machačová. - Přiveď-
te známé! Komunistická strana.«
13
V letáku byla zabavena věta:
»Nechceme, aby Brno bylo ničeno jako Mad-
rid, aby hákový kříž zotročil náš lid, aby cu-
kerní kartel znemožňoval snížení ceny cukru, aby
drahota a bída rozvracela naše rodiny a ničila
naše děti«
Z uvedeného je zřejmo, že takováto censur-
ní prakse chrání zdražovatele, bere v ochranu
protilidovou politiku cukerního kartelu, zastírá
válečné plány hákového kříže a velká nebezpečí,
jež Československu hrozí. Taková censurní prak-
se je v naprostém rozporu s úkoly obrany re-
publiky a demokracie a dělá dojem přímé služeb-
nosti Třetí říši.
Podepsaní se táží:
Jsou páni ministři ochotni zakročit proti uve-
dené censurní praksi?
V Praze dne 9. března 1937.
Klima,
Široký, Nepomucký, B. Köhler, Kopecký, Kosik,
Schenk, Dölling, Procházka, Beuer, Hodinová-
Spurná, Kopřiva, Šverma, Krosnář, Slánský, Má-
chačová, Vallo, Zápotocký, Vodička, Zupka,
dr. Clementis.
843/XIII.
Interpelace
poslance Klímy
ministrům vnitra a veřejného zdravotni-
ctví a tělesné výchovy
o nezákonném postupu okresního úřadu
v Tišnove, ohrožujícím zdraví nezámož-
ného obyvatelstva obce Lomnicky.
Obyvatelé t. zv. Horního konce obce Lom-
nicky, okres Tišnov, jsou řadu let odkázáni na
jedinou studnu u stavení Josefa Bořka.
Dne 23. dubna 1933 usneslo se obecni zastu-
pitelstvo v Lomničce povoliti Josefu Bořkovi,
rolníku tamtéž, vésti vodovod z veřejné studny
do jeho domu.
Nato rolník Josef Bořek studnu zabetonoval,
položil do ní vodovodní rouru, zařídil pro svůj
dům vodovod s motorem a zabetonováním stud-
ny znemožnil ostatním občanům odběr pitné
vody.
Proti citovanému usneseni obecního zastupi-
telstva a jednáni rolníka Bořka podali obyvatelé
obce Lomnicky (Horního konce) dne 13. května
(933 odvoláni k okresnímu úřadu se žádostí, aby
okresní úřad usnesení obecního zastupitelstva
zrušil a nařídil neomezený přístup ke studni, jak
tomu bylo dříve.
Okresní úřad na toto odvolání vyzval obecní
zastupitelstvo, aby se vyjádřilo o stížnosti, v
odvolání obsažené. Obecní zastupitelstvo učinilo
tak ve schůzi dne 25. května 1933 a usneslo se
většinou hlasů, že »obec nemá na studni zá-
jmu«.
Proti tomuto usneseni podala část postiže-
ných občanů znovu odvolání k okresnímu úřa-
du. Okresní úřad v Tišnove dne 2. června 1933
odvolání zamítl s tím meritorním odůvodněním,
»že jde o nároky ztěžovatelů na užívání sporné
studny, resp. braní vody co do povahy soukro-
moprávní a obec Lomnická nemůže býti přinu-
cena, aby studnu, jakožto veřejné zařízení, na
svůj náklad dala do pořádku a poněvadž se ne-
jedná o nárok povahy veřejnoprávní (I), není ani
okresní úřad příslušný o stížnosti rozhodovati,
ale jde o záležitost, příslušející na pořad práva«.
Toto stanovisko tlumočil osobni deputaci,
vedené občanem Františkem Halouzkou z Lomni-
cky, okresní hejtman dr. Jura s tím, aby rolníka
Bořka zažalovali.
Postiženi občané, neznajíce ustanoveni pří-
slušných zákonů o řízeni administrativním, upo-
slechli této rady, a zažalovali rolníka Bořka u
okres, soudu v Tišnově. Tento soud dne 14. listo-
padu 1935 pod C 462/34 vydal rozsudek, v němž
praví, že sporná záležitost patři na pořad práva
administrativního.
Na základě toho dne 28. prosince 1935 žádali
postižení občané znovu obecní zastupitelstvo v
Lomničce, aby se usneslo provésti takové opa-
tření, které by jim umožnilo čerpati pitnou vodu
ze studny.
O tomto podání jednalo obecní zastupitelstvo
v Lomničce ve schůzi dne 29. prosince 1935 a
usneslo se nevyhověti žadatelům a odpověděti
jim, že se obecní zastupitelstvo odvolává na dří-
vější své usneseni z 25. května 1933, (t. j. že
obec na studni jako veřejném statku nemá žád-
ného zájmu). Současně však se obecní zastupi-
telstvo odvolalo do rozhodnutí okresního soudu
v Tišnově ke krajskému soudu v Brně, který
rozsudkem Co VIII/36 ze dne 9. května 1936 od-
volání zamítl a potvrdil rozsudek okresního sou-
du v Tišnově. Vedle toho však postižení občané
podali opět odvolání do usneseni obecního za-
stupitelstva k okresnímu úřadu v Tišnově se žá-
dostí, aby tento obecní zastupitelstvo donutit plni-
ti povinnosti v otázce správy veřejného statku.
Okresní úřad v Tišnově rozhodnutím ze dne 13.
února 1936 č. 935/36 ztěžovatelům ohlásil, že za-
stavil podle § 44 vládního nařízení č. 8/1928 Sb.
z. a n. řízení ve věci veřejného odběru vody ze
studny na návsi až do právoplatného rozhodnutí
soudního o této studni«.