Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1937.
IV. volební období. 4. zasedání.
843.
Interpelace:
I. posl. Polívku vládě vo veci sriadenia štátneho reál. gymnázia v Šale nad Váhom,
M. posl. Uhlíře a Tichého min. vnitra o nevyřizování spisu u okresního úřadu v Novém
Jičíně,
III. posl. Mikuláše, dr. Klapky a Netolického vládě o nedostatcích a závadách provádění t.
zv. mléčných zákonů a o potřebě vydati prováděcí nařízeni k § 10 zákona o vyrovnáva-
cích fondech mléčných,
IV. posl. dr. Kosseye min. financí ohledně vybírání daní v obci Vonihovo. okr. Ťačevo, způso-
bem příkrým a nezákonným,
V. posl. Špačka mm. Školství a nár. osvěty o nedostatečných přípravách k důstojné a účinné
representaci čs. umění na letošní mezinárodní výstavě umění v Paříži,
VI. posl. Špačka min. školství a nár. osvěty o poměrech v Národním divadle v Praze.
VII. posl. Špačka min. zahraničí, spravedlnosti a vnitra o zanedbávání a nestíhání protistát-
ních nepravdivých projevů čsl. státních občanů v cizině,
VIII. posl. Smetánky min. vnitra o vydávání pasů do ciziny státně nespolehlivým příslušníkům
stran sudetskoněmecké a komunistické,
IX. posl. Tichého a Fialy min. spravedlnosti a vnitra ve věci bezdůvodné konfiskace časo-
pisu »Obrana pensistů«, čís. 4, ročník XIV., ze dne 20. února 1937,
X. posl. Marka, Martináska a Dvořáka min. financí o protizákonném postupu při vymáhání
daňových nedoplatků v souvislosti s daňovou depurací u zemědělců, který může vážně
ohroziti klid a pořádek,
XI. posl. Döllinga min. železnic o neudržitelných poměrech na místní dráze z Aše do Ross-
bachu,
XII. posl. Klímy min. vnitra a spravedlnosti o konfiskační praksi v Brně,
XIII. posl. Klímy mm. vnitra a věř. zdravotnictví a tělesné výchovy o nezákonném postupu
okresního úřadu v Tišnově, ohrožujícím zdraví nezámožného obyvatelstva obce Lomnicky.
2
843/I.
Interpelácia
poslanca Vlád. Polívku
vláde
vo veci sriadenla štátneho reál. gymnázia
v Šale n. V.
Verejnosť československá v Šale nad Váhom
domáha sa sriadenia štát. reál. gymnázia. Za
tým cieľom aj mesto usnieslo sa vo svojom mi-
moriadnom zasadnutí mcst. zastupiteľstva dňa 11.
februára 1937 v tom smysle, že jednomyselne
víta návrh na sriadenie strednej školy (reál.
gymnázia) a daruje pozemok k stavbe tejto stred-
nej školy.
Vážne dôvody pre sriadenie strednej školy
v Šale sú mnohé. Najbližšia stredná škola je
vzdialená 32 km (Nové Zámky) a v Komárne
(maďarské), vzdialenejšie stredné školy sú až
v Bratislave, Nitre a Leviciach. Veľmi značný
počet žiactva z miesta a najbližšieho okolia na-
vštevuje stredné školy v Nových Zámkoch s
v Bratislave, dochádzajúc denne vlakom.
Mestečko Šala s menšinou maďarskou leží
v kraji, ktorý má síce ľud takmer len maďarský,
ale loyálny, túžiaci po vzdelaní. Vyslovili sa vel-
mi spontáne o sriadenie strednej školy slovenskej.
O poslaní školy strednej v Šále pre česko-
slovenský živel ako aj štátnu myšlienku nie je
treba zvlášť podávať objasnenie.
Vláde republiky musí byť táto spontánna
žiadosť občanov z našeho pohraničia iba vítanou,
lebo svedči o oddanosti k štátnej myšlienke ako
aj o snahe o vyššie vzdelanie.
Podpísaní dotazujú sa vlády:
1. Je jej známa kultúrna snaha čs. hraničia-
rov a sriadenie strednej školy v Šale n. Váhom?
2. Je ochotná blahovoľne vyhoveť žiadosti a
potrebnú školu uskutočniť?
V Prahe, dňa 11. marca 1937.
Polivka,
dr. Neuman, Jenšovský, Bergmann, dr. Kozák,
Mikuláš, dr. Klapka, Dávid, Zeminová, Fiala, Uhlíř,
dr. Patejdl, Stejskal, Tichý, Netolický, Tykal,
Lane, Šmejcová, Bátková-Žáčková, F. Langr,
Bábek, Hatina.
843/II.
Interpelace
poslanců Frant. Uhlíře a Ervína Tichého
ministru vnitra
o nevyřizování spisů u okresního úřadu
v Novém Jičíně.
Dne 24. února 1936 zemřel Jaroslav Huvar,
rolník v Albrechtičkách č. 11, vyznání českoslo-
venského. Týž byl zpopelněn dne 26. února 1936
v krematoriu v Moravské Ostravě. Na osobní
žádost manželky zesnulého, paní Ludmily Huva-
rové, přednesené u farního úřadu Mm. kat. církve,
jenž je současně správcem tamního hřbitova, aby
urna s popelem zesnulého rolníka byla uložena
do pomníku v části hřbitova vyhrazené nekato-
líkům, byla manželka zesnulého odmítnuta. Bylo
jí sděleno, že povoluje se ji uložiti urnu do země,
ale do pomníku nikoliv. Vyjádření farního úřadu
v Albrechtičkách v této věci je ze dne 19. června
1936, č. 190.
Proti rozhodnutí farního úřadu podali pozů-
stalí odvolání, respektive žádost okresnímu úřadu
v Novém Jičíně prostřednictvím farního úřadu
církve československé v Příbore dne 25. června
1936, č. j. 196/36. Vyřízení od okresního úřadu
však nepřicházelo. Farní úřad československé
církve v Přívoze urgoval dvakráte vyřízení.
První urgence byla zaslána okresnímu úřadu 7.
října 1936, č. i. 369/36, druhá 2. prosince 1936,
č. j. 474/36. Na žádnou urgenci však nebylo od-
pověděno. Mimo to urgoval vyřízení žádosti farář
Alois Kubiš z Příbova několikráte osobně, ale
opět marně. Dne 16. října 1936 urgoval znovu vy-
řízení věci bratr pozůstalé vdovy Vojtěch Huvar,
železniční úředník v Hrušově. Týž pak znovu
žádal osobně i písemně rozhodnutí okresního
úřadu 23. října 1936, ale opět marně. Poslední
urgenci zaslal učitel Jindřich Vacula z Kosatky
nad Odrou, příbuzný zesnulého, jménem svým i
vdovy dne 9. prosince 1936. Ani na tuto urgenci
nepřišla odpověď.
Do dnešního dne není případ vyřízen, ačkoliv
od smrti rolníka Huvara uplynul víc jak rok.
Právem jest se domnívati, že u okresního úřadu
v Novém Jičíně není něco v pořádku, když ta-
kový šlendrián je možný a když pozůstalí musí
čekat více jak rok na zprávu, co mají dělat s po-
pelem zesnulého. Buď u okresního úřadu je pří-
slušný referent osobně zaujat vůči příslušníkům
československé církve, nebo neschopen úředního
výkonu, nebo jiná velmi podstatná závada je
překážkou v náležité expedici spisů. V každém
případě je třeba zjednati bezodkladnou nápravu
u okresního úřadu v Novém Jičíně, neboť takové
případy, o nichž se zmiňujeme, nemohou přispí-
vati k důvěře v úřady. Podotýkáme, že nevyři-
zováním tak důležitého aktu vznikají pozůstalé
3
rodině značné morální i materielní škody, které
v tomto případě je zvláště třeba vzíti v úvahu,
neboť jde o nedbání piety k zesnulému okresním
úřadem.
Z toho důvodu se táží podepsaní pana mi-
nistra vnitra:
Jest mu tento případ znám a jest ochoten
ihned učiniti nápravu, aby se nešířila nedůvěra
v pracovní výkonnost československých úřadů a
aby také padla námitka, že okresní úřad je za-
ujat proti příslušníkům určité konfese?
Je pan ministr vnitra ochoten dáti pokyn, aby
popel zesnulého mohl býti urychleně uložen do
pomníku, aby tím mohla býti vzdána náležitá
pieta zesnulému?
V Praze dne 12. března 1937.
Uhlíř, Tichý,
dr. Moudrý, dr. Kozák, dr. Klapka, dr. Lukáč, David,
dr. Neuman, Jenšovský, Stejskal, Smejcová, Lanc,
Bátková-Záčková, Bergmann, dr. Patejdl, Tykal,
Hatina, F. Langr, Bábek, Netolický, Fiala.
843/III.
Interpelace
poslanců Václava Mikuláše, dr. O. Klapky
a J. Netolického
vládě
o nedostatcích a závadách provádění tak
zv. mléčných zákonů a o potřebě vydati
prováděcí nařízení k § 10 zákona o vy-
rovnávacích fondech mléčných.
Vládní nařízení č. 76/1934 Sb. z. a n. o pev-
ných cenách mléka a smetany a zákon č. 94/1934
Sb. z. a n. o vyrovnávacích fondech mléčných
jsou opatření, jejichž provádění směřovati má
k stanovení a udržení stálé ceny mléka jak pro
zemědělce, tak pro spotřebitele.
Z nepochopitelných důvodů se také prováděni
g 10 vládního nařízení č. 75/1934 Sb. z. a n. při-
suzuje stejný cíl, ač nařízeni to sleduje obchod
s mlékem jen po stránce zdravotní.
Právě toto stanovisko způsobuje řadu nepří-
jemnosti, jak toho dokladem jest t. zv. úprava
mléčného trhu v Praze. Mezi jinými znemožňuje
toto stanovisko zvýšení cen mléka pro zemědělce,
mléko pro Prahu dodávající, bez zatížení spo-
třebitelů. Toto stanovisko také znemožňuje ze-
všeobecniti stanoveni pevných cen mléka pro
všechna větší odbytová střediska, jak by toho
v zájmu zemědělců a i spotřebitelů bylo třeba.
Provádění zákona o vyrovnávacích fondech
mléčných směřovati má k udrženi stálých cen
mléka v místě, pro které byly ceny takové sta-
noveny podle nař. č. 76/1934. Proto kuratorium
fondu má právo stanoviti dodávkové kontin-
genty mléka pro místa, pro která jsou stanoveny
pevné ceny a vybíráni příspěvků pro fond.
Proto se také v § 10 cit. zákona stanoví, že
prostředků fondu může býti použito na příplatky
k cenovému vyrovnání mléka, které bylo do
spotřebního místa (pro které jsou stanoveny pev-
né ceny a vybírání příspěvků pro fond) dodáno,
nebylo tu však prodáno jako mléko konsumní a
bylo proto zpracováno na mléčné výrobky (t. zv.
mléko průmyslové).
To však není jediným účelem fondu. Z pro-
středků fondu mají býti dále poskytovány také
příspěvky k odškodnění obchodníků s mlékem,
případně mlékáren, jimž byla úpravou mléčného
hospodářství (stanovením pevných cen a dodáv-
kových kontingentů) trvale znemožněna hospo-
dářská existence.
Při správném použití t. zv. mléčných zákonů
směřujících k úpravě obchodu s mlékem, jimiž
jsou pouze vládní nařízení č. 76/1934 a zákon č.
94/34, byli by to ti obchodnici s mlékem nebo
mlékárny (dodavatelé mléka do určitého místa),
kterým by kuratoriem fondu nebyl přiznán žádný
dodávkový kontingent.
Když by později kuratorium fondu zrušilo na
čas nebo snížilo dodávkový kontingent, má podle
ustanovení § 10 zákona o vyrovnávacích fondech
mléčných poskytnouti příspěvky k cenovému
vyrovnání toho množství mléka, které dodavatel
nemůže (z důvodu zrušení nebo snížení kontin-
gentu) dodávati do místa, pro které měl, ne-li
má ještě kontingent a které proto musí zpra-
covati.
Rovněž má fond poskytovati režijní příspě-
vek těm obchodníkům s mlékem, kteří (protože
neobdrží kontingent nebo z vlastního rozhodnutí)
budou prováděti venku pouze sběr mléka a toto
budou dodávati do mlékáren v místě, kde jsou
stanoveny pevné ceny mléka a vybírání příspěv-
ků pro fond. Výši tohoto příspěvku stanoví zákon
6 hal. na každý litr mléka do mlékárny dodaného.
Praktické provádění t. zv. mléčných zákonů
(vládní nař. č. 76/1934 a zákon č. 94/34), jakož
i důsledky nevhodného a duchu nařízení č. 75/1934
odporujícího použiti § 10 nař. č. 75/1934 (tak zv.
nucená pasteurisace) můžeme sledovati v Praze.
Poněvadž tu bylo použito § 10 nař. č. 75/1934,
byli rázem vyřazeni z dodávky mléka pro Prahu
všichni obchodnici s mlékem a jako dodavatelé
mléka pro Prahu zbyly pouze mlékárny.
Kuratorium vyrovnávacího fondu mléčného
pro zemi Českou mohlo tedy stanoviti tím spíše
(když počet dodavatelů byl snížen) úhrnný do-
dávkový kontingent a i jednotlivé kontingenty
tak, aby t. zv. průmyslového mléka bylo co nej-
méně. Kontingenty byly však stanoveny tak, že
v roce 1935 bylo 8.200.000 litrů mléka průmyslo-
vého.
4
Ač vyrovnávací fond jen může (tedy nemusí)
v rámci svých prostředků plniti platy určené § 10
zákona o vyrovnávacích fondech mléčných, vy-
platil v r. 1935 Spolku mlékáren pro 14 mlékáren
v obvodu Velké Prahy na vyrovnání cen 2,350.000
Kč a 260.000 vykázal jako svůj dluh na zpracovací
příspěvek, tedy úhrnem za 9 měsíců roku 1935
2,610.000 Kč.
Pro rok 1936 preluninoval fond k uvedenému
účelu 4,300.000 Kč.
Naproti tomu vyplatil fond v r. 1935 jako
příspěvky k odškodnění 329 mlékařů, jimž byla
trvale znemožněna hospodářská existence, pouze
1,139.587 Kč.
Jako příspěvek sběračům mléka vyplatil fond
v r. 1935 331.000 Kč.
Ač zákon o vyrovnávacích fondech mléčných
neukládá fondu vůbec provádění nějaké kontroly
a ač v § 10, odst. 3 uvedeného zákona se vý-
slovně stanoví, že prostředků fondu může býti
použito pouze k účelům uvedeným v tomto para-
grafu a ke hrazení vlastních vydání, prováděl
resp. platil vyrovnávací fond mléčný pro zenu
Českou v Praze kontrolu a vydal k tomu účelu
ze svých prostředků několik set tisíc Kč.
Nezákonností a libovůlí jest v souvislosti
s prováděním § 10 zákona č. 94/1934 více.
Tak kuratorium fondu rozhodlo, že příspěvek
k odškodnění mlékařů, jimž trvale byla znemož-
něna hospodářská existence, je příspěvkem jed-
nou pro vždy. Toto famosní usnesení znamená
prakticky, že v náhradu za zničenou hospodář-
skou existenci dostati má takto vyřazený živ-
nostník na věky věkův »ohromný« obnos 3.464.40
Kč, což jest průměr odškodnění na 1 osobu, či
jednu zničenou existenci, poskytnutého do konce
r. 1935.
A to - podle brožury předsedy kuratoria
vyrovnávacího fondu mléčného pro Čechy p. min.
rady inž. dr. Jar. Dvořáka »Zákonná úprava ob-
chodu s mlékemŤ - byli odškodňováni jen ne-
majetní a potřební. Vždyť žádali za odškodnění
i lidé velmi dobře situovaní, a lidé, kteří mohou
slušně žíti z příjmů jiných.
Nehledě k tomu, že zákon vůbec neomezuje
příspěvek k odškodněni na nemajetné nebo po-
třebné, sluší pamatovati, že hospodářská exi-
stence otce (tři čtvrtiny postižených živnostníků
jsou lidé ženatí s více dětmi) znamená také u-
možnění existence dětí. Spotřebuje-li ten dobře
situovaný otec - bývalý živnostník - majetek
nebo jeho část pro svou a rodiny výživu proto,
že bylo mu znemožněno provozování živnosti,
znamená to ochuzení dětí. Totéž nastává při žití
z jiných příjmů. O tom při nejmenším pochybu-
jeme, že by toto mělo býti cílem t. zv. regulace
mléčného trhu v Praze a regulace vůbec.
A když takové nemožné zásady byly kura-
toriem přijaty, pak není možno odbýti právě ty
potřebné 3.000 Kč jednou pro vždy. Ostatně
stejným právem jako je měřeno dobře situova-
ným bývalým mlékařům a těm, kteří z jiných
příjmů mají možnost výživy, bylo by možno mě-
řiti kapitálově silným mlékárnám a neposkytnoutí
jim vyrovnávací příspěvek. Nebo by bylo alespoň
možno nevypláceti jim příspěvek ten ihned
z příjmů jednoho roku, nýbrž později, až by exi-
stencí zbavení živnostníci byli opravdu, t. j. sluš-
ným obnosem
odškodnění. I při tom by platilo,
že takové odškodnění jest pouze částečnou ná-
hradou za ztrátu existence, poněvadž k úplnému
odškodnění, zejména v dnešní době, kdy se nová
existence těžko zakládá, by bylo potřebí ohrom-
ných obnosů. Vždyť jen ztráty na zařízení (auta,
povozy, konve atd.) mlékařů, jimž byla zničena
existence, jdou do milionů Kč.
A pokud se týče sběračů mléka, jimž zákon
určil - bez jakéhokoliv omezení - příspěvek
6 hal. na každý litr do mlékárny dodaného mlé-
ka, vystoupilo slavné kuratorium vyrovnávacího
fondu mléčného pro zemi Českou neoprávněně
jako orgán normotvorný. Stanovilo si totiž, že
příspěvek bude poskytnut jen tomu, kdo dodává
(mlékárně) určité množství mléka měsíčně.
Dosavadní provádění § 10 zákona č. 94/1934
pokud se týče Prahy ukazuje, že kuratorium vy-
rovnávacího fondu vykládá si ustanovení pro-
středků fondu může býti použito asi takto:
1. K vyrovnání cen mléka musí býti vždy
v běžném roce dáno mlékárnám vše. K tomu cíli
byla také vydána vyhláška ministra zemědělství
(Úřední list č. 166 z 18. července 1936) o počítání
ceny t. zv. průmyslového mléka, kterážto vy-
hláška nemá opory v žádné právní normě.
2. Mlékaři-živnostníci, jimž trvale byla zne-
možněna hospodářská existence, budou jednou
pro vždy odbyti ze zbytku z příjmů fondu v jed-
nom roce.
Z toho, co jsme uvedli, jest zřejmo, že ku-
ratorium vyrovnávacího fondu mléčného pro ze-
mi Českou vykládá si ustanovení § 10 zákona o
vyrovnávacích fondech mléčných zcela po svém,
úplně libovolně a docela i v přímém rozporu se
zákonem.
A to jest možné jen proto, že k § 10 záko-
na číslo 94/1934 nebylo vydáno prováděcí naříze-
ní, v němž by zejména bylo blíže stanoveno:
jak se vypočtou a budou vypláceti příplatky vy-
rovnávací na t. zv. průmyslové mléko, jak se sta-
noví jednou pro vždy, nebo ročně a pod. - pří-
spěvek k odškodnění mlékařň-živnostníků, zba-
vených existencí, okolnosti svědčící o trvalém
znemožnění hospodářské existence atd.
Obracíme se proto na vládu a tážeme se:
1. Jest vládě známo, jak postupovalo a po-
stupuje kuratorium vyrovnávacího fondu mléčné-
ho pro zemi Českou, zejména pokud se týče po-
skytování příspěvků k odškodnění těch, jimž by-
la t. zv. úpravou mléčného trhu v Praze znemož-
něna hospodářská existence?
2. Jest vláda ochotna vydati k § 10 zákona
o vyrovnávacích fondech mléčných čís. 94/1934
5
prováděcí nařízení tak, aby při jeho provádění
byla respektována vůle zákonodárných sborů a
odstraněny následky dosavadního postupu?
V Praze dne 11. března 1937.
Mikuláš, dr. Klapka, Netolický,
Fiala, Bergmann, Hatina, dr. Kozák, Fr. Langr,
Richter, Tykal, David, dr. Neuman, Zeminová, dr
Moudrý, Jenšovský, dr Patejdl. Bátková-Záčko-
vá, Polívka, Láne, Uhlíř, dr. Stránský.
843/IV.
Interpelace
poslance dr. P. Kosseye
ministrovi financí
ohledně vybírání daní v obci Vonihovo,
okres Ťačevo, způsobem příkrým a nezá-
konným.
Výkonný orgán berního úřadu v Tačevě
Richter prováděl v měsíci únoru t. r. exekuce
v obci Vonihově a to způsobem nemístně příkrým
a v četných případech i protizákonným.
1. Dne 19. února t. r. zabavil u Neumanové
Rifky, která nemá kromě chaloupky žádného ma-
jetku, jedinou krávu, potřebnou pro výživu ro-
diny. Poslední kráva dle exekučních předpisů vv-
slovně je vyňata z exekuce a zabavením jediné
krávy dopustil se jmenovaný výkonný orgán pro-
tizákonného postupu. Neumanová nabídla exeku-
torovi 60 Kč na své daňové nedoplatky, které či-
ní cca 200 Kč, avšak exekutor nabídnutý obnos
nepřijal, ač všude se praktikuje, že chudší po-
platníci mohou platiti své nedoplatky ve splát-
kách do konce června t. r.
2. Při výkonu exekuce u Starka Samuela, u
něhož zabavil poslední prádlo, byl exekutor Rich-
ter při výkonu exekuce v podnapilém stavu. To
dosvědčí Hysem Michal Ivanu a Novoselčuk
Ivan.
3. Dne 18. února t. r. prováděl exekutor Rich-
ter exekuci u nezaměstnaného zemědělského děl-
níka Benca Jury Ivanu za daňový nedoplatek
140 Kč. Jmenovaný Benca vypůjčil si 40 Kč a na-
bídnul tento obnos, avšak exekutor to nepřijal a
zabavil mu prádlo, prostěradla, nezbytná pro čle-
ny rodiny.
4. Lazar Jura Ivanu, zemědělský dělník, při-
jel dne 18. února t. r. z nemocnice, kde byl o-
perován. Exekutor žádal od něho 220 Kč na da-
ně. Jmenovaný Lazar prosil, aby z ohledu na to.
že právě přijel z nemocnice, byla mu dána asi
týden lhůta k zaplacení. Jeho zřetelehodné žá-
dosti nebylo vyhověno, exekutor zabavil u něho
jednu jalůvku. Jmenovaný Lazar během několi-
ka dní pak si vypůjčil u zámožnějších, židovských
obchodníků peníze, kteří však při takové nalé-
havé tísni dávají peníze jen na vysoké lichevní
úroky a vyplatil dlužný obnos, aby neztratil ja-
lůvku. Celý majetek jmenovaného sestává pouze
z jedné jalovičky a jednoho telete.
5. Vdova Marika Novoselčuková dluhovala
200 Kč na daně. Při exekuci nabídla 100 Kč, exe-
kutor Richter však nechtěl přijmouti tento ob-
nos a zabavil jedinou krávu, kterou pak strana,
aby kráva nebyla prodána v dražbě, byla nucena
prodati lichvářům za 900 Kč. Kráva byla březí
a měla zřejmě o mnoho větší cenu. Zmíněná vdo-
va kromě této krávy a jednoho telete nic víc
neměla.
6. Benca Štefan, nesoběstačný drobný země-
dělec dluhoval 50 Kč na daně. Nabídnul 20 Kč.
exekutor tento obnos nepřijmul a zabavil u něho
předměty vesměs nutné k životním podmínkám.
7. U Mariky Olahové za 58 Kč daňového ne-
doplatku zabral exekutor Richter veškeré její
prádlo (staré domácí hadry) a nechal jí jednu ko-
šili, kterou měla na sobě.
Jest zjevno, že při provádění exekuci způso-
bem tak příkrým, obyvatelstvo jest krajně roz-
hořčeno a jen na přímluvu podepsaného dr
Kosseye nedopustilo se násilností vůči výkonné-
mu orgánu. Takové roztrpčené nálady obyva-
telstva pak využívají živly protistátní pro svou
protistátní činnost.
Sám výkonný orgán uznal, že provádí exe-
kuci způsobem příkrým mezi obyvatelstvem nej-
chudším, kde mnoho rodin trpí dnes hlariem aneb
kde četná rodina má zásobu pro svou výživu jen
na několik dnů, leč je nucen dělat to na příkaz
pana berního správce Císaře v Tačevě.
Jsme si vědomi velké důležitosti řádného vy-
bírání daní pro stát a proto v naší veřejné čin-
nosti a styku mezi obyvatelstvem působíme vý-
chovně na obyvatelstvo k plnění daňových povin-
ností; musíme se proto pozastaviti nad postu-
pem pana berního správce Císaře, který bezo-
hledně a nemilosrdně vyžaduje nemožné exekuč-
ní výkony od svých podřízených vykonavatelů,
kteří pak v důsledku toho jsou nuceni vymáhati
daně i u vrstev nejchudších přímo způsobem ne-
lidským a často i protizákonně.
Vzhledem k tomu, táží se podepsaní:
1. Jsou panu ministrovi financí známy přípa-
dy shora vylíčené?
2. Je ochoten dáti příkrosti a nezákonitosti
shora uvedené vyšetřiti a učiniti opatřeni, aby
vybíráni dani na Podkarpatské Rusi, zvláště pak
na okrese tačevském dalo se slušně se zřetelem
na těžké poměry tamního obyvatelstva?
3. Je ochoten učiniti opatření, aby alespoň
nejchudší část obyvatelstva existenčně postižené-
ho v jiných letech živelními pohromami mohla
6
platiti své dlužné daně do konce měsíce prosince
1937 ve splátkách?
4. Je ochoten zakročiti proti úředním osobám
provinivším se nerespektováním zákonů a před-
pisů?
V Praze dne 11. března 1937.
Dr. Kossey,
Martinásek, Slíva, Dvořák, dr. Dufek, Csomor,
Zajíc, Pelíšek, inž. Žilka, Beran, Lichner, Coufal,
Děvečka, Hrubý, Vencl, Bistřický, Mašata, Pozdi-
lek, Marek, Rybářík, Rechcígl, Stunda, Topolí,
Židovský, Dubický, Ursíny, Haupt.
843/V.
Interpelace
poslance Jaromíra Špačka
ministru školství a národní osvěty
o nedostatečných přípravách k důstojné
a účinné representaci čs. uměni na letoš-
ní mezinárodní výstavě umění v Paříži.
V některých časopisech (zvlášté v »Lidových
novinách« ze dne 7. t. m.) uveřejněny byly zprá-
vy, dle nichž je velím ohrožena opravdu důstoj-
ná a účinná representace a propagace naší kul-
turní zdatnosti, zvláště našeho umění a všech je-
ho oborů na mezinárodní výstavě tohoto roku v
Paříži. Podle těchto zpráv jsou přípravy našeho
příslušného komisariátu velmi úzké a nedostateč-
ně dotovány a propagační snahy v poměru k ji-
ným státům velmi nebezpečně zanedbávány ne-
jen na úkor našeho umění a naší státní důstoj-
nosti a významnosti, ale i na těžkou škodu na-
šich mezinárodně-politických mravních a hospo-
dářských zájmů.
Ptáme se proto pana ministra školství a ná-
rodní osvěty:
1. jsou-li mu tyto zprávy známy a jsou-li
pravdivé, a
2. je-li v kladném případě ochoten naříditi
a provésti důkladnou nápravu, aby naše účast na
této výstavě - zvláště vhodným předvedením a
popularisací našeho hudebního, divadelního, vý-
tvarného a lidového umění - prokázala kulturní
vyspělost a významnost našeho národa i státu
v této soutěži národů a posílila tak přízeň pro
nás a spravedlnost pro naše nároky na zachování
naší samostatnosti?
V Praze dne 10. března 1937.
Špaček,
Gajda, dr Fencik, Zvoníček, dr. Dominik, Ivák,
dr. Branžovský, Děvečka, dr. Rašin, Bistřický.
dr.. Dufek, Venci, Haupt, Trnka, Csomor, dr. inž.
Toušek, Ježek, inž. Protuš, Smetánka, Knebort,
Martinásek, Marek, Lichner, Petrovič.
843/VI.
Interpelace
poslance Jaromíra Špačka
ministru školství a národní osvěty
o poměrech v Národním divadle
v Praze.
V těchto dnech pronikly i do širší veřejnosti
zprávy o některých skutečnostech v umělecké
správě a z nich vzniklé vážné nespokojenosti
členů uměleckých souborů, zvláště sólistů Národ-
ního divadla, jež nemohou zůstati nepovšimnuty
členy Národního shromáždění, ježto jde nejen o
přední ústav našeho dramatického a operního
umění, ale i o ústav státní, dotovaný ročně de-
sítkou milionů Kč z veřejných peněz poplat-
nictva.
Víme, že v každém divadle stále je třeba
mnoho energie, taktu, spravedlnosti a naprosté
objektivity vedoucích činitelů k zachování pořád-
ku a aspoň poměrné spokojenosti souboru, ale v
předním uměleckém ústavu státním je jich třeba
tím více, čím významnější je jeho poslání, čím
více je vystaven přísnému soudu umělecké i o-
statní veřejnosti a čím závažnější je jeho tradice
národně- i umělecko-výchovná a jeho jméno v
národě.
Národní divadlo ztrativši před 2 roky oba
své umělecké správce, kteří se cele a výhradně
věnovali jen svému úkolu v Národním divadle,
majíce v něm všechen smysl svého životního dí-
la, nemá za ně dosud definitivní náhrady, zvláště
co do výhradnosti vůdčího úkolu a životního po-
slání. Každá zatímnost, zvláště delšího trvání,
působí však ve vedení a organisaci umělecké
práce v divadle nepříznivě. Národní divadlo po-
třebuje, aby v jeho vedení byli nejen nejpřed-
nější opravdoví odborníci vlastní divadelní odbor-
né zkušenosti a nejsvědomitějšího uměleckého a
lidského charakteru, ale, aby se také svému ú-
kolu věnovali jako výhradnímu nebo aspoň dale-
ko nejdůležitějšímu svému životnímu úkolu, aby
7
nebyli svým jiným povoláním od něho zdržová-
ni a v něm rušeni a aby v něm spatřovali hlav-
ní své životní poslání. Potom jim nebude nesnad-
no najíti správný a poctivý poměr k členům u-
měleckých souborů, vylučující jakoukoli nemíst-
nou osobní předpojatost či preferenci z důvodů
neuměleckých. Bude-li více této umělecké a lid-
ské přísné objektivity a svědomítosti k sobě i
k jiným, nebude zjevů, o nichž ví interesovaná
veřejnost více, než je v novinách. Nechtějíce za-
tím uváděti ani osob, ani jednotlivostí, ptáme se
nicméně pana ministra školství a národní osvěty:
1. Jsou-li mu přesně známy zmíněné zde po-
měry ve správě a vedeni Národního divadla,
zvláště však skutečné důvody nespokojenosti
značné části výkonného členstva,
2. ie-li ochoten dáti je přesně vyšetřiti a
zjednati pak nápravu, kde je jí třeba a jak je jí
třeba bez zřetele k jakýmkoli neuměleckým zá-
jmům a se zřetelem k nezbytnosti trvalého od-
povědného vedení?
V Praze dne 10. března 1937.
Špaček,
dr. Fencík, Csomor, dr. Rašin, Trnka, Zvoniček,
dr. Branžovský, Ivák, dr. Dominik, Gajda, Sme-
tánka, Knebort, Martinasek, Bistřický. Lichner,
Marek, Děvečka, Petrovič, dr. Dufek, Venci. K.
Chalupa. Haupt, Luka, Habarta, inž. Protuš,
Ježek, dr. inž. Toušek.
843/VII.
Interpelace
poslance Jaromíra Špačka
ministrům zahraničí, spravedlnosti
a vnitra
o zanedbávání a nestíháni protistátních
nepravdivých projevů čsl. státních obča-
nů v cizině.
V československé veřejnosti vzbuzuje stále
větší podiv zjevná trpnost čsl. povolaných úřa-
dů k častým protistátním projevům - ústním i
časopiseckým - některých čsl. státních občanů
při jejich politicko-agitačních návštěvách v ci-
zině.
Platné zákony, zvláště zákon na ochranu re-
publiky, zavazují všechny státní orgány, aby z
úřední povinnosti všímaly si jakýchkoli projevů
a akcí, jež ohrožují vnější i vnitřní mír, celist-
vost a jednotu republiky rozšiřováním neprav-
divých zpráv a pomluv, a aby pachatele stíhaly
podle zákona.
Děje-li se tak i při menších proviněních jed-
notlivců ve vnitrozemí, jež nemohou míti vážněj-
ších následků, třeba postupovati stejné i vůči
projevům, jež tímto způsobem nejen poškozují
pravdu vůbec a dobré jméno našeho státu v ci-
zině, ale mohou způsobiti - zvláště stálým opa-
kováním těchto akci - nejtěžší škody zahranič-
ně-politickým vztahům republiky a ohroziti její
mezinárodně-politické spojenectví a přátelské
svazky, na jejichž stálosti a upřímnosti může zá-
viseti i zachování naší mezinárodní stability a
bezpečnosti, míru a života statisíců obyvatel.
1. Tážeme se proto pana ministra zahraničí:
sledují-li naše zastupitelské úřady takovéto
projevy a akce s příslušnou bedlivostí, a podá-
vají-li o nich zprávu ministerstvu vnitra,
2. pana ministra vnitra:
zkouinají-li úřady jemu podřízené tyto pro-
jevy a podávají-li je také k evidenci a přezkou-
mání ministerstvu spravedlnosti, a
3. pana ministra spravedlnosti:
zkoumají-li státní zastupitelstva takové pro-
jevy s hlediska zákonů na ochranu státu a po-
dávají-li v případě trestné povahy takových pro-
jevů žaloby na jejich původce k řádným sou-
dům?
Připomínáme, že právní řád a úcta k záko-
nu utrpěly by velkou pohromu, kdyby z jakých-
koli důvodů proti takovýmto projevům v cizině
nebylo postupováno stejně zákonní, jako proti
jakýmkoli jiným trestným činům stejného rázu
doma.
V Praze dne 10. března 1937.
Špaček.
Trnka. Zvoníček, dr. Dominik, dr. Fencík, Ivák.
Gajda, Smetánka. Knebort, Martinásek, Vend,
Marek, Lichner, dr. Rašin, Děvečka, Petrovič,
Csomor, Bistřický, dr. Dufek, Haupt. Luka, Ha-
barta, K. Chalupa, inž. Protuš, Ježek, dr. Inž.
Toušek, dr. Branžovský.
843/VIII.
Interpelace
poslance Rudolfa Smetánky
ministru vnitra
o vydáváni pasů do ciziny státní nespo-
lehlivým příslušníkům stran sudetskend-
tnecké a komunistické.
V posledních letech, zejména však loňského
a letošního roku, obdrželi cestovní pasy do ciziny